2
masthead
V Praze, v pátek dne 29. listopadu 190I.
Praha
4
article
Na ranní a odpel, Iisty
přilohami („Naučný Úblor“ ve
středu a „Lftarárnl Hlidka
v pátek) přešpliší nei
Praze v alninistraei
. . . . 2 K —
na slsíe
ns čtvrt leta . . . . . 6 K —
s dvejí čontškou
2 K 50
na něsle . .
7 K 50 h
ve tilalkitkí
2 K 80
na mětle . . . .
Poštoui
za mšsle
na čtrrt leja
s dvojí zásíli
B K sO
na měsíe ,
na čřvst leta
Praha
Lftarárnl Hlidek
Iista přilohy
5
article
Připravme se na novou
scenerii!
Připravme se na novou
scenerii!
Údálosti dne jest fulminantní Körbrov
»Mene Tekel!« napsané ne sice plamennými
slovy, ale tiskařskou černí vládního » Frem
denblattu« na postrach zahálejícímu cislaj
tánskému parlamentu.
»Musí se to konečně říci, « počíná vládní
obžaloba, »že žádný zákonodárný sbor světa
neskýtá podobného divadla maření časua
sil, jako rakouská. říšská rada. Od 17. října
kdy se sešel, nebyla ani jediná vládní před-
loha projednána. Místo aby sledoval dráhu
vládními předlohami naznačenou (což prý by
byla normální dráha ústavního apparátu)
parlament ovládán jest pilnými ná-
vrhy, jichž Rakousko nemá zapotřebía
strhován jest přáními a rozmary jednotlivých
frakcí do parlamentní anarchie . . . Že ta-
kovýto, vůle prostý a na vlnách nejrůzněj
ších strannických vášní zmítaný parlament
co chvíli může ztroskotat a ve
srážce vášní utonout, na to patrně
dotyčné strany nepomýšlejí. Tím důtklivěji
nutno jim to nebezpečí připomenout,
že parlament, který síly své prohýří jen
v theoretických a při tom úplně bezvýznam-
ných pilných návrzích, nevyhovuje svému
ústavnímu povolání . . . Nikdo neupře, že
vláda již přes rok vše možné učinila, aby
vyrvala parlament z tohoto chaotického
zmatku. Nescházelo na řečech, na výzvách
a jednáních se stranami a ministerský před-
seda dr. Körber na poslední konferenci před-
sedů klubovních domlouval a varoval co
nejdůtklivěji. Jest to poměr zhola neslýchaný.
Körber
Rakousko
Men Tekla
6
article
aby vláda nemohla dosíci projednání svých
předloh a musila nečinně přihlížeti hře růz-
ných strannických přání, takže jí nelze
žádných nových předloh parlamentu před-
kládati. To jest stav prostě nesnesitelný. To
již není parlament, nýbrž pouhý
klub pro rozprávky, jenž přišel
všechnu souvislost s potřebami státu
a s ústavními svými úkoly.« Po-
tom připomíná »Fremdenblatt« slov Körbro-
vých, pronesených ku zástupcům stran
7
article
»Parlament jest tvrzí národův; nerozbořujte
jej v rozvaliny, vláda chice ho chránit!-
Avšak žaluje dále: výstraha ta ni-
čeho nezpomohlal
»Parlament vymyká se vůdčí ruce vlády
a nechává se vésti nezřízenými popudy růz-
ných frakcí, jimž záleží více na tom, aby
ukázaly na odiv své snahy, než aby měly
ohled na potřeby zákonodárné.« Když prý
pak ministerský předseda ještě doložil, že
bohda žádná strana netouží po tom, aby
vláda sáhla k jiným, násilným pro-
středkům, aneb odvolala se ku
voličům: tu prý bezpečně očekával, že
strany se dovtípí, kolik uhodilo a že samy
proklestí volnou dráhu z té spousty pilných
návrhů k žádoucímu cíli. »Leč pohříchu,e
končí Körbrova filippika, »není o podobném
působení stran na parlament ani stopy;
nýbrž tento hýří v hojnosti rozprav, připo-
mínajících mnohdy bohoslovnéjhádky byzanc-
ské, Může takovéto potulování se porlamentu
po necestách ještě dále trvati?
Rakousko má již jen zdánli vě
parlament. Ve skutečnosti je st
to již jen pouhá beseda pro před-
nášení přání anebo blouznivých
programů jednotlivých stran.
Jest nejvýše na čase, aby si parlament uvě-
domil svůj stav, aby plně pocítil nepřiroze
nost a neudržitelnost poměrů v něm za-
vládnuvších. Pan dr. Körber nelitoval nižádné
práce, aby postavil parlament na pevné
trvalé základy. Nyní jest na parlamentu
samém, aby zachránil parlament.
Že se tento ociťuje v nebezpe-
čenství a napořád hlouběji v ně se za-
přádá, k tomu stačí jediný pohled na jed-
nání sněmovny.« —
Körbrův
doktor
Körber
Rakousko
nání sněmovna
8
article
Pan dr. Körber tedy ohlašuje již prostě
a krátce parlamentu, že je se svou zachra-
ňovací moudrostí na dobro hotov a ne-
vytáhne-li se parlament z bahna, jako ne-
božtík Prášil za vlastní kštici sám, že mu
již žádný doktor světa z marastu nepo-
může. —
Budou-li čísti tento článek »Fremden
blattu« ve starých ústavních státech, jako na
příklad v Uhrách nebo v Anglii, najist
srdečně se zasměji skvostnému tomu tvrzení
že prý je to zhola neslýchaný případ, aby
vláda nemohla dosíci projednání svých předlo
v parlamentě.
doktor
Körber
Uhry
Anglie
9
article
To je v dějinách ústavních států na
opak velmi často slýchaný a vídaný případ
že parlament nechce vyříditi předlohy vlády.
kterou nemůže cítit, jen že tam pak, totiž
ve skutečných státech ústavních, vždy praskne
vláda a nikoli parlamentarism. Podívali by
se divně Maďaři na vládu, která by promlou-
vala ke vzdorujícímu parlamentu: Nebudeš-li
mi po vůli, rozeženu tě a zavedu ab-
solutism. Unás se však absolu-
tismem hrozí národům každého
čtvrtletí, jako malým dětem mikulášským
čertem; vzpomeňme, když nedavno vyskytly
se pověsti, že prý bývalý ministr uherský
Bánffy měl sto chutí a činil již k tomu pří-
pravy, rozehnat vzdorný uherský sněma
zrušit ústavu uherskou; jak hned byla do-
jmem pověsti té celá země vzhůru a žádala
bouřně za vydání hlavy zlosyna a zrádce Bánffa,
tak že nesměl nynější předseda ministerstva
Koloman Szell prodleti ani na okamžik, ná-
rod upokojit prohlášením, že na těch po-
věstech šílených není zbla pravdy, poně-
vadž zrušení ústavnosti uherské
a zavedení despotismu jest ho-
lou nemožností a čirou absurd
ností. Tak v Uhrách.
U nás se však vzdor nezrušitel-
nému a neodvolatelnému diplomu
říjnovému, zavazujícímu i všecky nástupce
trůnu k zachování principu ústav-
nosti, mluví s kurulských stolic o mož-
nosti zrušení ústavnosti a zavedení absolu-
tismu, jako že dostaneme chumelenici a vá-
nici sněhovou. Proč a jak je to možno?
Maďar
Szell
Uhry
10
article
Nuž, prostě a jednoduše proto, že
v Cislajtanii v pravdě doposud žádného
skutečného ústavního života a žádného
opravdového, pravého parlamentu nebylo,
nýbrž že tu vždy jen fikce ústavy a fikce
parlamentu z dopuštění vlád a Němců chi-
méricky živořila, až konečně — jako každou
šalbu, i tuto železný zub času silou pravdy
konečně podlamuje a bourá v ssutiny.
Jakým to velkým zadostučiněním pr
nás ta dnešní trpká žaloba vladního »Frem-
denblattu«! Kdy jsme již my dovozovali, že
tento cislsjtánský parlament, zřízený proti
dobrému historickému právu naší vlasti.
zbudovaný jen pro hegemonii menšiny ně-
mecké nad většinou národů slovanských.
není s to, aby oddělen od sněmů zemských
mohl správně rozuměti a vyhověti potřebám.
životním zájmům a právům všech národů
této říše, že dalekosáhlá ta kompetence,
kterou jej němečtí centralisté nadali, jest a
bude nad jeho síly, dokonce když ještě bude
z ní vykračovat a opováží se míchat i do
pořádání záležitostí jednotlivých ze m
a národů, k čemuž žádného práva
nemá.
Němec
11
article
Než, veškeré naše námitky, důvody, vý
strahy a protesty zůstávaly pouhým hrachem
na zeď házeným, milostpání Němci naopak
umínili si, že národu našemu nesm
se dostati ve vlastech našich
žádného národního práva za-
konodárstvím zemským, nýbrž je-
dině z parlamentu vídeňského »reichsgesetzy«
— (poněvadž doufali, tam že proti nám se-
ženou vždy úpornou nám většinu), vlády ví-
deňské před tímto diktátem německým sta-
tečně kapitulovaly a dnes — vidí se ná-
sledky toho centralistického a germanisti
ckého úsilí. Ten přesycený, omnipotentn
centrální parlament skomírá bídně — malo-
mocenstvím. Byl stvůrou hříchu proti pří-
rodě a příroda se na něm mstí. Nevyřízená.
německou obstrukcí znásilněná otázka česká
jej zabíjí. Körber chtěl a doufal ho Němcům
zachránit svou svášně prostou vy tr
valostí« ze dne 2. března t. r. Však po
devíti měsících jeho trpělivost praská, jeho
latina je v koncích.
Piše »Fremdenblattem« — »desorganiso-
vanému, chaotickému, anarchistickémua
malomocnému« parlamentu Cislajtanie své
»Mene Tekel«, ohlašuje mu, že ho m u s
rozehnat, nevzpamatujeli se ještě v po-
slední hodině a nebude li poslušně vyřizovat
vládní předlohy.
Buďsi to pouhý strašák, ač se z mnoha
stran tvrdí, že mají místodržitelové již pří
kazy, aby vše připravili k novým volbám
říšským pro leden r. 1902 — však pod
dojmem strašáku toho nevzchopí se chorý
parlament cislajtanismu již k žádnému no
vému životu. Snad ještě nějakou chvíli bude
zdánlivě pracovat a živořit, ale o konečném
osudu jeho není již nižádné pochybnosti
Připravme se na novou scenerii ! —
Němec
Körber
Men Tekla
13
article
Panská sněmovna.
Panská sněmovna.
Včera po 4 hodiny panská snámovna konala
právnickou diskussi — dnes botanisovala. Za-
bývala se totiž jen a jedině květinami. Konkretně
řečeno, pojednávala o pouličním prodeji
přírodních, nesitrojených květin
v povolila tento prodej. Jak povědomo, posla-
necká sněmovna se usnesla v posledních dnech
letní kampaně o návrhu posl. Schneidra, že se
zakazuje nabízení této flory ženami. Jest dále
povědomo, že vídeňské květinářky, které všechny
prokázati se mohou věkem nad kanonické stáří,
vyslaly deputaci, aby panská sněmovna jim ne-
brala jich výdělku. Jejich pláč a jejich nářek
nebyl marný. Bylo jim vyhověno. Přistoupí-li
poslanecká sněmovna také na votum panské
sněmovny o změně §§ 59. a 60. živn. ř., po-
dané na ni, budou květinářky, které dávno již
odkvetly, zdobiti ulice velkoměstské dále. Hraběti
Kuefstejnovi, který jest enfant terrible
konservativní pravice ve sněmovně lordů, vrtalo
mozkem, kam se mají počítati polní a luční
květiny, zdali ke strojeným či ku přírodním.
Upokojil se teprve, když se mu dostalo ujištění
že ke strojeným nenáležejí. Jak malá moudros
Schneidr
Kuefstejn
14
article
Z Vídně, 28. listopadu. (C. -B.)
Předseda kn. Windischgrätz zahájil schůz
ve 12.30 hod. spol.
Po přečtení došlých spisů dv. r. dr. Cy hlar
podal zprávu o změně a doplnění živno-
stenského řádu, dovozuje jejich důležitost, již
uznaly také některé obchodní komory. Stát má se
starat o zachování malých existencí, jež ohrožují
cestující-detaillisté a chrániti je před proletarisací.
Opřel se výčitce, že panská sněmovna je na pře-
kážku zlepšení živnostenských poměrů a přimlouval
se za výborový návrh.
Ministr obchodu bar. Cal1 vylkl vznik a úče
předlohy. Obchodním cestujícím není na újmu
týká se pouze vyhledávání objednávek u soukromých
známostí, avšak ani tylo detailní cesty nejsou na-
prosto zakázány, nýbrž upraveny tak, aby nebyly na
újmu oprávněným zájmům soutěžných výdělků.
Vláda souhlasí se změnou, jíž doplňuje se usne-
šení poslanecké sněmovny, neboť pouliční prodej čer-
stvých květin ve velkých městech, lázních a pod
bývá v zahradnictví vítaným podnětem k většímu od-
bytu a dosti značnému podtu osob zdrojem výdělku.
Podobně má se to s prodavači potravin a proto žádá
sněmovnu, by schválila předlohu v nynějším textu
dle návrhu národohospodářského výboru.
Ryt. Schreiner považuje živnostenský zákor
z r. 1889 za zpálečnický. Předlohou pomáhá se vě-
eem, s nimiž nebylo na pilno Rozbírá slabé stránky
předlohy a dovozuje, že ohrožuje zvláště nejmeni
existence. Z celé věci líbí se mu pouze věta z reso-
luce poslanecké sněmovny, kde praví se, že živno-
stenský zákon třeba opravit a očekává se, že vláda
tak učiní záby.
Windischgrätz
doktor
cy
Cal
Ryt
Schreiner
Vídeň
poslanecký sněmovna
15
article
Hr. Kueťstein nesouhlasí s výborovými změ-
nami a lituje, že ministr nezastal se vládní předlohy
a podvolil se navrhovaným změnám.
Dv. r. dr. Czyhlarz opřel se Kuefsteinovým
vývodům a prohlásil, že souhlasí jen s výrokem
nejistém úspěchu předlohy. Zůstane však přece po
kusem o zdar.
Ministr bar. Cal! popírá, že vláda bývala by
změnila své postavení původní, neboť text § 60
je restitucí ustanovení obsaženého v poslední před-
loze, podané poslanecké sněmovně. Jak postaviti se
proti přílišné soutěži větším dovozem zahradnických
výrobků, bude třeba uvážiti při uzavírání obchodníeh
smluv. Sušená zelenina musí považovati se za pro-
dukt sice zenědětský, ale průmyslně změněný
Předloha byla potom schválena ve 2. a 3. čtení,
rovněž předloha o sečtení živnosten
ských a zemědělských závodu.
Předlohy o poplatkových výhodác
byly přijaty po stručné zprávě referenta bar. N ie-
banera bez debaty ve 2. a 3. čtení.
Jsou to předlohy o poplatkových výhodách:
1. pro půjčku království českého, dále pražskou,
lublaňskou, mor.ostravskou, varnsdorfskou, bolzán-
skou a meránskou; 2. pro půjčku království če-
ského, dále pro pražskou, krakovskou, lublaňskou,
kladenskou, mor.ostravskou a vítkovickou; 3. pro
celoveckou, lvovskou, varnsdoriskou, víd. novoměst-
skou a okr. mor. ostravskou: 4. pro libereckou; 5.
pro obrndorfskou obec, stíženou povodní; 6. pro
půjčku krajinskou.
doktor
Czyhlarz
Kuefsteinův
Cal
če ský
Hradec
16
article
Potom schválena ve 2. a 3. čtení dle referátu
bar. Bergera předloha o příspěvku k bursov
nímu fondu za záznamy cenných papírů n
pražské a terstské burse
Při předloze o výpomoci v nouzi zemský
hejtman Rhomberg poukazoval na letošní vodn
spousty ve Voraribergu, jež činí přes 2 milliony K
a žádal za výdatnou a brzkou státní pomoc. Ať ne-
hledí se na malou zemi, jež potřebuje pomoci
ale na velkou škodu. Ostatně bude hlasovati pr
předlohu.
M.-p. dr. Körber připouští, že mnobé krajiny
jsou nouzí velice ohroženy, tak že pro ztenčení prů
myslové výroby není tam výdělku pro nejnuznější
čásť obyvatelstva. Pomahá vláda, země, okresy
obce, aby prováděly se projektované práce co možná
záhy a pomohlo se zatím aspoň přes zimu. Doporu-
čuje předlohu, jež prospěje malému zemědělstvu
ubezpečuje, že podpora bude rozdělena co možná
jednostejně dle potřeby. Vorariberku dostane se při-
měřené sumy na výpomoc, avšak také země mus
výdatně přispěti. Také hražení bystřin bude se moci
podporovali z melioračního fondu, jemuž dostane s
značného zvýšení.
Předloha byla potom přijata v 2. a 3. čtení.
Konečně oznámen výsledek výborovýc
voleb pro statistiku práce.
Do státního soudu zvoleni: ryt. Edv. Kin-
dinger, tajný rada, předseda vrch. zemsk. soudu
Terstu a Jan Matiasch, senátní předseda nejvyš
šího a kasačního soudu v.v.
Do terna na obsazení místa člena říšského
soudu byli zvoleni: I. dr. Karel Pelser- Führen-
burg. II. Arnošt Rucker a III. Karel Grinauer-
Amenegg. rovněž dvorní radové nejvyššího a kasač-
ního soudu v. v.
Schůze skončena ve 2 hod. 15 m. odpol. : příšt
oznámena bude písem ně.
Berger
doktor
Körber
Matiasch
Pelser
Rucker
Grinauer
Amenegg
Terst
Führen
17
article
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 28. listopadu. (C.-B.)
Rozpočtový výbor rokoval nejprvé o ti
Hornictví.
Posl. Pernerstorfer vytýkal nedostatky při-
slušného prelimináře, pohřešuje udaje, kolik dělníků
je zaměstnáno a jaké platy mají. Navrhl resoluci, jíž
vláda vyzývá se, aby ve státním rozpočtu uváděla
věcné i osobní potřeby závodní, mezi poslednějšími
také mzdu a počet zaměstnaného dělnictva.
Posl. dr. Fořt pojednává o pracovních pomě-
rech na Příbramsku a žádá vládu, by vzala zřetel
na tužby dělnictva. Po té pojednává o poměrech n
dolech jilovských a navrhuje resoluci: »Ministerstvo
orby se vyzývá, by dosadilo anketu o výs tavbách
a výnosnosti jilovských zlatých dolů a na základě
výsledku šetření toho pak vzala v úvahu eventnáln
zpětní koupi těchto dolů erárem.«
Posl. Menger navehl, by se vložila do rozpočtu
suma na vyhledávání státních uhelen.
Řokování zúčastnili se také ministr orby baro
Giovanelli, ministerský rada Göbl a poslane
Povše a po doslovu referenta posl. Marchet
byla položka »Hornictví« schválena a resoluce Pe
nerstorferova, Fořtova i Mengrova přijaly.
Ministerský rada Göbl dovozoval složitost vý-
kazu o stavu hornictva, avšak při některých dolec
může vykázati se počet dělnictva i jeho mzdy. O po
žadavcích příbramských horníků jedná se a shledalo
se, že žádané zvýšení mzdy rozmnožilo by výdaje
aspoň o 1 mill. K, což za nynější passivity dolů po-
voliti nelze. Odpověď hornictvu bude dána co nevidět,
až se vydá nový služební řád. O jílovských dolech
má ministerstvo hojný materiál, z něhož patrno, že
tam nelze s prospěchem pracovati a další dobro-
zdání v tom směru bylo by zbytečně.
Potom rokovalo se o tit. »Kolky, taxy a po
platky-.
Posl
doktor
Fořt
Menger
Göbl
Fořtův
Mengrův
Kolek
Vídeň
Příbramsko
18
article
V drobnémt pradejít
ranní čilo o sobě . . . za 8b
sdpelellai
. . . . n žb
Ve slislkách na vaskově-
ranní čhalo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . sh
Inserat
platí ze hetsvé szpřel.
Předplateni a lnssrty piijiná sdmninl-
strace v Masisaské ulici 4. z.
Tam nacháselí se tčž radakee
tiskárna a srpedice , Násodnich Lista“.
Bukopiny ss nevraesje
Násodnich List
Masisaský ulice
19
article
Ref. posl. Byk poukazoval na menší výnos daně
kolkové a bursovní a soudních poplatků a navrhl tři
resoluce o zavedení nového poplatkového zákona,
poplatkové svobodě humanních nadací a vracení ne-
zákonných poplatků.
Posl. Stařiňský navrhl resoluci, již vláda vy-
zývá se podati předlohu, dle níž výhody povolené
daně prostým realitám městským mají rozšířiti se na
veškeré přenášení nemovitostí na nové majitele.
Posl Kozlovský podporoval referentovu reso-
Iuci a přimlouval se za kodifikaci poplatkového práva.
V létě shledalo se, že strany sbližují se nejlépe od-
bornou prací a troufá, že vláda poskytne k tomu
zase příležitost předlohou kodifikovaného práva po-
platkového.
Ministr financí dr. B5hm-Bawer k prohlašuje,
že připravuje moderní poplatkový zákon, ale pro tuto
nesnadnou a rozsáhlou reformu a v zájmu uspokoji-
vého výsledku nelze překotně pracovali. Peplatkové
úlevy a svoboda nadační uváží se při berní redakci
poplatkového zákona. Ostatně prý ministerstvo financi
poskytuje úlevy. O opravě a vracení poplatků po-
ukazuje k tomu, že kde poplatkové předpisy byly
nesprávně vykládány, příslušné úřady dostávají po-
učení. Ministr slibuje rychlejší vyřizování rekursův.
Ohledně rozšíření výhod při přenášení městských
realit na veškerý nemovilostní ruch poukazuje na své
někdejší prohlášení při projednávání poplatkové no-
vely a nemá prý proč tehdejší své stanoviště měniti.
Poslanec Kaiser podporoval referentský poža-
davek o dobročinných nadacích a vyslovil povděk,
že ministr zamýšlí poplatkové úlevy takové v novém
zákoně. Lituje, že přeplatky nemají se vraceti bez
rekursu. Radí ministrovi, aby zavedl vzestupný po-
platek dědický, propouštěje svobodu malých pozůsta-
lostí, a navrhuje příslušnou resoluci.
Byk
Posl
Posl Kozlovský
referentův
Kaiser
hm
20
article
Poslanec Abrahamovič je povděčen slíbe-
nému stručnému vyřizování rekursů a žádá, aby
raiffeisenské pokladny dle zákona usneseného halič-
ským sněmem byly prosty poplatků, jak podaly
u soudu žádost za zápis do rejstříku.
Poslanec Pergeli přál si lepších kolků, ukon-
čení příprav k pořízení nového poplatkového zákona
a brzkou jeho předlohu. Přimlouval se za vzestupné
poplatky dědické a mírné poplatky neb úplné osv-
bození dobročinných nadacl.
Poslanec Kienmann přimlouval se za poplat-
kovou svobodu obecních dluhopisů a příslušných l-
stin, navrhuje přiměřenou resoluci.
Kapitola »Kolky, taxy a poplatky« byla poto
schválena.
Při kap. Iinanční správa ref. posl. dr
Görský poukazoval na rozdíly ve lhůtách úvěrů
a na vřadění nových položek výdajů na stavby.
Souhlasí se změnami ale lituje, že úhrada nevzrůstá
tak jako potřeba. Rozpočet finanční správy je vzorný.
ale rád by, aby objektivita a upřímnost, jež jeví se
v číslicích centrály finanční správy, jevila se také
při vybírání a předpisování daně a exekucl.
Posl. d'Elvert doporučoval finanční správě
zlepšení nepříznivých poměrů berních úřadníkůa
naléhal na věcnou reformu v berní službě.
Posl. Hofmann-Wellenhof uvažovalo
rozsáhlých interkalariích, naléhal na zrušení zbyteč-
ných služebných kauci, povolení dovolených a stý-
skal si na nedostatek pracovních sil u berních úřadů
I. instance.
Posl. dr. Stránský stěžoval si na zkracování
českého obyvatelstva při obsazování úřadnických míst
v obvodu zemského finančníhe ředitelstva v Brně.
Abrahamovič
Pergel
Kienmann
Kolek
Görský
Posl
Elvert
Hofmann
Wellenhof
doktor
Stránský
Brno
21
article
Uvedl čiselně stav národností v jednotlivých hodnost-
ních třídách konceptního i berního úřadnictva a do-
kazoval, že úřadnická místa obsazují se v obráceném
poměru k národnosti obyvatelstva. Nalehá, aby při-
jímali se pouze aspiranti, znalí obou řečí a tvrdí, že
skoro ve všech oborech finančních úřadů jsou úřad-
níci, již neumějí česky. Za poslední doby udály se
případy, že uchazeči o místa v odboru povolání, již
prokázali znalost obou řečí, byli ustanoveni minister-
stvem financí v Čechách a uchazeči znali pouze něm-
činy mohli zůstati na Moravě.
Posl. ryt. Stařiňský dovozoval nutnost ob-
šírného finančního programu vládního, neboť nesluší
se stavěti proti některým vydajům jednotlivé ne
vždycky sympatické předlohy jako podminku jejich
splnění. Finančního plánu, je třeba také pro přikázání
některých přímých daní zemím a obcím.
Posl
Čechy
Morava
22
article
Ministr dr. Böhm-Bawerk líčí vládní páči
o berní úřadníky a praktikanty a rozmnožování nebo
zřizování nových míst, aby jim prospěla, nemohoue
splniti úplně jejich přání, což by vyžadovalo 5 miil.
korun, jež v rozpočlu uhraditi nelze. Při uslanovo-
vání úřadníků nerozhoduje prý národnost, ale způ-
sobilost. Zavedení vzastupné daně dědické při vše-
obecné opravě poplatkového zákona bude možné.
varuje však před přemrštěnými nadějemi, neboť se
nesmí zapomínati na četné platy dědické k účelům
samosprávným. Ve příčině finančního plánu odkazuje
na své vývody za porad parlamentních o zvýšení kořa-
leční daně a prohlašuje, že tu chvili jedná se právě
o přání jistého druhu a pilnosti, pro něž zjednati se
musí okamžitá pohotová úhrada, jakou dovolil si
navrhnouti předlohou o dani z jízdnich lístků. Prolo
musí dělati, co chvíle vyžaduje a dbát, aby z tako-
vého náhlého činu nevzníkla překážka budoucímu
organickému provedení.
Posl. Kozlovský navrhl resoluce o reformě
trestního zákona důchodkového, jednodušší praai
berních úřadův, dávání ústních zpráv poplatníkům,
doktor
Böhm
Bawerk
Posl
Kozlovský
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. Ve Vídni, 28. listopadu. Zde to ne-
jde s místa, tak že pomýšli se zcela vážně na
to, změniti buď jednací řád nebo zavěsti abso-
lutismus. Toť se ví, že by nejradějí to druhé.
však bojí prý se, že by velectěné obecenstv
na konec ani nezpozorovalo, že je vůbec rozdí
mezí tím, co v Rakousku se prohlašuje za ústav
2ost a tin, čemu se ve státoprávní hantýrce
říká vládnout absolutně, tak že patrně rozhod
nou se pro to první.
Potom — až toliž bude prohlášen nový
řád jednací — vypadat bude schůze parlamentu
následovně:
Předseda: Poněvadž sešel se již do
statečný počet poslanců a sněmovní žandáři jsou
na svém místě, zahajuji schůzi. Nepřítomni
jsou následující páni: (Čte dlouhý seznam jmen.)
Učiním opatření, aby se jim dostalo za tuto
nedbalost náložitého pokárání. Oznamuji ex
praesidio, že poslanec, jejž tentokráte neche
kompromittovati a který pro různé těžké parla-
mentní hříchy odsouzen na třináct dní do par
lamentního vězení, obehrál tam ve ferblu kol
legu o celé diěty. Učinil jsem opatření, abys
smělo hráti v parlamentním vězení jen o tantesy
Barvičku pak, jako hru nedovolenou, z parla-
mentního vězení vůbec odstraním. (Hlučný sou-
hlas. Odpor na straně druhé.) Ohlašuji, že na
stul nebyl položen ani jediný návrh pilný, z té
jediné ovšem příčiny, že ze schůze aspoň na
týden by byl vyloučen, kdo by se opovážil
s návrhem takovým snémovnu obtěžovat. (Vý
borně!)
Také nebyla podána ani jediná interpellace
začež máme co děkovati zase jen změněnému
jednacímu řádu, který připouští dotaz jen tehdy
když je podepsán 426 poslanci, což vzhledem
k tomu, že jich sedí ve sněmovně pouze 425,
ovšem působí jisté obtíže.
Vídeň
Rakousko
24
article
Petice položena byla na stůl jen jediná
sice si stěžuje klub pro racionální kuřbu na
nynější pramizernou jakost pětikrejearových
kuba. Pan ministr zodpovéděl petici ihned
»Petice jmenovaného klubu je více než frivolní,
neboť tolik by měl věděti, že když někomu ne-
chutnají pětikrejearové, bez oblíží a překážky
jako svobodný občan tohoto státu má právo
koupiti si za 8 kr. trabucco.«
Slížnost spolku anekdotářů v severovýchodn
Bukovině na státní zastupitelstvo, jež prý mu
konfiskuje tři sta let staré anekdoty, odstoup
se panu ministru Spensovi s pokynem, aby
zmíněnému spolku, jenž týrá p. t. publikum tai
starými šmejdy, pohrozil kriminálem.
A nyní ke vlastní věci.
Na jednacím pořadě je debata o nedělním
klidu. Ukázalo se totiž, že si v ohledu tom, jako
bohužel ve mnohu jiněm, dělá u nás každý co
chce. Jedni pracují jen odpoledne, druzí i do-
poledne, třetí — a o těch jedině tvrditi lze, že
zákon mají v úctě — nepracují celý den nie
Ke slovu ostatně se přihlásil poslanec dr. Ne-
děla.
Poslanec Neděla (radikál): Navrhoval
bych obrácený pořádek. Aby se totiž světil vše-
dní den a v neděli aby se pracovalo. Návrh ten
činím proto již, poněvadž jsem radikál, což ne-
znamená nie jiného, než chtít pravý opak toho
co ostatní. Ostatně bychom se tím přiblížili valně
ideálu života, v němž si libovali naší praotcově,
jimž práce nebyla břemenem, nýbrž zábavou.
Jak povšetilá filosofie, jež velebí práci ! Co zní
máme? Plné všeho zboží sklady a následek toho
Spens
doktor
Neděla
Bukovina
25
article
— nouzi a hlad. Chcete vyléčiti chorou společ
nost? Zastavte na pět let práci. Uvidíte, jaké to
bude míti následky. Stačil by k tomu zákon
o dvou paragrafech. Paragraf první: »Veškerá
práce se zakazuje. Ti, kteří mají po náležitém
zjištění ročních přijmů více než pět tisíc zlatých.
budou povinní živit slušně ty, kteří mají měno
nebo nemají nic . . .«
Předseda: Volám pana řečníka k věc
ponejprv.
Poslanec Neděla: Račte odpustit, pane
předsedol
Předseda: ... a po druhé.
Poslanec Neděla: Dovolte, abych . ..
Předseda: A po třeti. Jako na licitaci
dle nového jednacího řádu a teď si sedněte-
Slovo má posianec dr. Protivšemu.
Poslanec dr. Protivšemu: Neznám nej
menší příčiny, proč bych v zájmu vlastním, v zá-
jmu státním, v zájmu člověčenstva, nesměl v ne-
děli pracovati, když mám zrovna chuť? Proto.
že to stojí v knize Mojžíšově, jež sluje Genesis?
Pánové, v té knize stojí toho mnoho a v těch
ostatních ještě více, co by nás rovnou cestou
přivedlo za mříže. Ostatně jsou lidé různí a po-
tom je také zaměstnání různé. Jeden vydržt
velmi dobře týden skály lámat, ale druhého n
smrt to unaví, povinen-li od devíti dopoledne do
dvou hodin po polední seděti ve vytopeném, pol-
štářovaném kanceláři, kouřit exquisitos a číst př
tom drobnosti v novinách. Znám muže, který př
tomto dření sestaral a potom se trápil, že dán byl
na pensi s pouhým uznáním a ne s velkokřížem.
Předseda: Upozorňuji pana řečníka, že
novým jednacím řádem je zakázáno, zatahovati
takovéto věci do debaty.
Dr. Protivšemu: Schválili jsme snad
řád ten my? Vždyť je oktroyován.
Neděla
doktor
Protivše
Mojžíšův
26
article
Předseda: Uděluji panu řečníku důtku
Dr. Protivšemu: Aby do toho tisí
láter. —
Předseda: Poslanec dr. Protivšemu ne-
nalezá se v normálním stavu, následkem toho
vylučuji jej z tohoto sezení a zároveň jej vy
zývám, aby opustil tuto mísínost.
Dr. Protivšemu: Protestuji a prote
stovat nepřestanu . . . «
Předseda: Sněmovní stráž nechť koná
svou povinnost.
Předseda se zvedá a odchází. Stráž chopl
na to vzdorného poslance za límec a vyvleče
jej ven. Po malé chvilce:
Předseda: Zabajují schůzi, upozorňuj
pány poslance na neobyčejnou přísnost nyn
platného jednacího řádu. Prosím, aby každý
vystřihal se toho, co by mohlo dáti předsedov
zámihku k proceduře, která se právě odehrála
před vámi.
Poslanec Nosek kýchne tak důkladně.
že prudkým pohybem vzduchu tím nastalým
sletí se stolu zapisovatelů kupa petic a s nosu
páně předsedova zlatý skřipec.
Předseda tím rozlicen: Poslanec Nosek
dopustil se nešetrnosti tak veliké, že nemohu
jinak než zbavit ho na tři dny diet. To je trest
dost malý u porovnání s proviněním tak hrozným
Sněmovna otřásla se v základech a vy, pánové.
přece víte, jak nám na tom záležeti musí, aby
slavný tento dům stál pevně, zejmena nyni, kdy
o to jednati se bude, kdo že vyhráti má? M
či Maďaři. (Smích.) Jak to, pánové, dopadne
o tom nemůže býti sice nejmenší pochybnosti
ale jde o to, aspoň-li se drobet ještě kasat do-
vedeme.
Poslanec Schneider: Hrr na židy an
Madary! Udělejte mne jenom na čtrnact dni
doktor
Protivše
Nosek
Maďar
Schneider
Stráž
27
article
Jupiterem a já vám ukážu, jak se děla vy-
rovnání!
Předseda: Poslanec Schneider štv
proti národnostem a vyznáním a jedenadvacet
poslancův anlisemitských projevují s ním sou-
hlas. Vylučují náslodkem toho antisemity ze
schůzi na dobu celého zasedání.
Malik: Vy nejste president, vy jste
Marrat nebo Robespierre a my už se ani dočkat
nemůžeme, až narodí se opět Napoleon.
Předseda: Za tolo přání vylučuji pan
Malika ze sněmovny vůbec, zbavuji jej man-
dátu.
Celá sněmovna propuká v nadšený souhlas,
jenom poslanec dr. Schalk bíje na stůl
láteři a nadává dru. Luegrovi.
Dr. Schalk: Že je Lueger nejhezčí muž
ve Vídní? Kdo to se opovažuje tvrditi a mne
tím urážeti, je halama.
Předseda: Prohlašuji, že za toto slov
pan dr. Schalk půjde za panem Malikem. Mimo
to ale pozbude pro příšti období volitelnosti.
poněvadž třeba vyčkati, až ješté za ušima trochu
vyschne.
Všeněmci zuří.
Předseda: Vylučuji pro celé toto zase-
dání vyšocectěné přivržence páně Schiönorerovy
a Wolfovy ze sněmovny.
Němečtí nacionálové zufi.
Přodseda: Vylučuji též pro celé zase-
dání vysocectěné stoupence páně Derschattovy
Pradovy.
Předseda: A poněvadž právě nyní jsou
3 hodiny a 40 minut a mladočeský vlak odjel
do Prahy, nucen jsem přistoupiti k ukončení
schůze, poněvadž není způsobilá usnášetí se.
Jupiter
Schneider
Napoleon
Malik
doktor
Schalk
Lueger
Schiönorerův
Wolfův
Vídeň
Praha
pán Derschattův Pradův