2
masthead
NARODNÍ LIS
Lisa
3
masthead
21. cervence 1900.
5
article
by zřízení českého restaurantu vyžadovalo ne-
jenom značný náklad stavební, zařizovací a re-
žijní, nýbrž i zapravení veliké taxy, kteráse
pačila na 100..000 franků.
Komitét sám, který neměl peněžitých pro
středků k tomuto účelu, podniku takového arei
se odvážiti nemohl a zahájil tudíž jednání pře-
devším s plzeňským měsťanským pivovarem
později s plzeňským pivovarem společenstevním.
které však podniku toho zúčastniti se nechtěly
ačkoliv měšťanský pivovar plzeňský pozděj
v tak zv. vídeňském restaurantu se zúčastnil
Když jednání toto se rozbilo, zahájeno jednání
s některými pražskými i venkovskými pivovary.
jakož i se soukromými podnikateli a se spolky
bohužel však bez výsledku, takže komitét ku
svému žalu nemohl než upustiti od svého pro-
jektu, zříditi na pařížské světové výstavě český
restaurant.
Komitét, když jednání s měšťánským pivo-
varem plzeňským zdálo se býti již blizko příz-
nivému výsledku, přijal definitivně místo pro
český restaurant vykázané i musil po ztrosko-
tání všech jeho snah obrátití se ovšem k rak
genier. kouisaři s prosbou o sprostředkevání
aby závazku svého zase byl sproštěn. Konsta-
tujeme, že komitét při této příležitosti uznal
dobré služby, gener. komisařem ve věcech č-
ského restaurantu prokázané a že mu za to
vyslovil upřímné díky.
Také snaha komitétu, později aspoň českou
ochutnavárnu na výstavě zříditi, se neusku
tečnila.
6
article
Speciální komitét, respektive presidium ob-
chodní a živnostenské komory pražské, slaraly
se však také o uskutečnění exposic, které do
jeho kompetence formálně ani nepříslušely. Tak
přikladem již na konci roku 1897 upozornilo
presidium komory, presidium rady král. hlav-
ního města Prahy na to, že obec vídeňská se
výstavy pařížské zúčastní a že by snad bylo
žádoueno, aby také obec pražská byla na vý-
stavě representována. President komory ve věc
té dvakráte navštívil tehdejšího starostu král.
hlavního města Prahy osobně a prosil jej, aby
veškerým vlivem svým v radě městské působil.
aby Praha j. hlavní město našeho královstv
stejně důstojně na výstavě byla representována,
jako Vídeň, vůči které Praha pozadu zůstati
nesmí. Zástupci komitétu komerčního zúčastnil
se také předběžné porady, o věci té na Fadniei
staroměstské počátkem roku 1898 konané i po-
dali v ní zprávu o způsobu, jakým výstav
obce vídeňské jest projektována. Další ingerence
na věc tuto komitétu ovšem nepříslušela a také
požadována nebyla; ze spisů jeho vysvítá pouze,
že vystavení zvláštního pavillonu pro exposici měst
Prahy právě tak jako pro exposici města Vídně
z nedostatku místa na výštavě povoleno být
nemohlo, že však pro exposici tu bylo reservo-
váno a nabízeno v representačním domě ra-
kouském místo stejně prostranné, jako pro vý-
stavu města Vídně. Z uspořádání výstavky města
Prahy později sešlo.
Praha
Vídeň
rada král
7
article
Speciální komitét dále již dne 8. listopadu
1897 svolal schůzi, v které upozornil na žá
doucí uspořádáni národopisných interiérů na pa-
řížské světové výstavě. Uspořádání etnografick
výstavy českého národa a ostatnich národů v Ra-
kousku zastoupených převzal polom k iniciativě
J. O. pana hraběte J. Harracha zvláštní výbor
Jednání tohoto zvláštního výboru komitétu are
není známo i konstatuje proto pouze fakt, že
k uskutečnění výstavy českého národopisu ne-
došlo a to — jak se tvrdí — prý vinou ra-
kouského gener. komisaře, který místo, národo-
pisné výstavě původně vykázané, prý odvolal
jí vykázal místo úplně nepříměřeně. Toho dlužno
tím více litovati, poněvadž by se z etnografick
výstavy rakouské přirozeně byla vyvinula expo-
sice, která by byla světu jasně a přesvědčivě
dokázala, že většina rakouských národů jest
slovanská, že právě tyto národy jsou v rakou-
ském státě starousedlé a hojaými památkam
národopisnými oplývající, že v řadě jich če-
skému národu přísluší místo nejvíce vynikajíe
a že tedy německý centralismus rakouský jes
jen dílem umělým.
Speciální komitét konečně upozornil kom-
petentní kruhy také na to, že by bylo žádoucím
aby i české umění hudební na pařížské výstave
bylo representováno. Upozornil na vystoupen
české opery v Pařiži, k němuž násleďkem vel
kých výloh nedošlo; upozornil pražský »Hlahol«
na pořádání pěveckých konkurenci v Paříží
podporoval s výsledkem zúčastnění se plzen
ského »Hlaholu« na tčehto konkureneich.
J O
J Harrach
Pařiž
Hlahol
8
article
Přes. veškeré úsilí presidia pražské ob-
chodní komory nebylo možno dociliti, aby
vláda, jako ve všech ostatních králov-
stvích a zemích, na říšské radě zastoupených,
také pro král. české zřídila zemskou výstavní
komisi a jmenovala členy její, od dotyčných
faktorů již dávno navržené. Příčina toho byla
hlavně slabost vlády, ktérá se obávala, že by
Němci členství v komisi nepřijali. Když pak již
bylo jisto, že ku zřízení zemské komise ne-
dojde, převzal speciální komitét pražský tak
část úkolů, dle organisačních ustanovení vlastn
zemským komisím příslusejících. Pozval zástupe
komory plzeňské a budějovické ke společně po-
radě, jak by nejlépe mělo býti organisováno
vysílání zpravodajů a odborníků na pařížskou
světovou výstavu. Provedení úkolu toho převzaly
pak jednotlivé komory a pražská komora, která
k účelu tomu věnovala obnos 4000 K, na při
spěveích sebrala přes 3500 K a od zemského
výboru obdržela přes 8000 K, rozdělila celkem
přes 16.000 K jako stipendia a subvence zpravo-
dajům a živnostníkům k návštěvě pařižské svě
tové výstavy.
Němec
9
article
Žádost komitétu, aby v generálním komi
sariátu rakouském v Paříži zřízen byl zvláštn
representant komitétu za účelem informován
českých návštěvníků výstavy, byla zamitnuta .
Plnomocníkem komitétu v Paříží jest pan
architekt Richard Klenka z Vlastimilů, repre-
sentantkou jeho paní Františka Leclairová.
Ze všeho toho, co uvedeno, vidno zajisté.
že speciální komitét vykonal vše, ba ještě mno
hem více, než v rámci své úzce vymezené kom-
petence mohl a směl.
Exposice, jichž uskutečnění docílil, vesměs
vynikají a jsou počítány k nejlepším toho druhu
nejen v odděleních rakouských, nýbrž na cele
výstavě vůbec. A kdyby byly uskutečněny
všechny exposice, které komitét navrhoval a ku
kterým radil, byl by národ český na výstavě
pařížské representován způsobem nejskvělejšrm
Klenk
Vlastimil
Leclairová
Paříž
10
article
Že se tak nestalo, neni arci, jak z hořejšího
vysvítá, vinou jeho, nýbrž vinu toho nese indo-
lence, malá obětavost, podnikavost a neprozíra-
vost interessentů samotných, jež komitét přes
všechno své úsilí k účastenství přiměti nemohl,
a vinu toho nesou při exposicích komitétem na-
vrhovaných, avšak do kompetence cizích faktorů
příslušejicích, příčiny jině, jež komitét nezná
posouditi nemůže. Mnoho se v této příčině ža
luje na rakouského gen. komisaře dra. Exnera
některé z těchto žalob jsme již nahoře uvedli,
vedle toho i české umění si na něho trpcea
právem stěžuje, dále se žaluje na komolení če-
ských jmen v katalozích výstavních, na zane-
dbávání českých výslav v »officiálním průvode
výstavou«, na přehlednutí českých odborníků př
sdělávání úvodních článků v katalozleh, na ne-
patrné české zastoupení v porotách výstavníeh
a v pařížském místním komitétu atd. Mnoho
jest tu oprávněno, větší část viny nesou ale
čeští inferessenti sami; jak často upozorňovalo
praesidium pražské komory zástupce české zur
nalistiky, českého průmyslu i jednotlivých kor-
porací na slabé účastenství české ve výstavě
upozorňovalo, že ex post na to bude žalováno
a že budou podezřívány osoby, které se o vý-
stavu poctivě staraly. To skutečně se nyní již
děje; v tom, zdá se, jsme podnikavl.
Exner
český zur nalistika
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 20. července. (V z kříš e n
pravice.) »Rozbití pravice« — píše dnešní
»Gtos Nar.« — »možno nejlépe oceniti dle
toho, jaký dojem na německé listy způsobily
zprávy o snahách, čelfeích k obnovení bývalé
pravice. Rakonská Germanie se chová tak,
jakoby sama ona pověsť ji byla porazila na
hlavu. Není také divu. Skládalať nejlepší naděje
v onen čin p. Javorského, jímž pravice rozbita
Na tomto základé měl rozkvésti státní jarzyk
německý, na tom základě měla býtí korunována
německá obstrukce a rakousti Slované ujařcien
na všechny budoucí časy . . . A tu se objev
zpráva, že se opět jedná o vzkříšení staré pra
vice. Z toho ten pokřik na celé čáře německé.
z toho ty logické kotrmelce, vreholicí ve směš-
něm tvrzení, že vzkříšení pravice bylo by ohro-
žením spravedlivých zájmů německých, ba do-
kence porušením práv národa německého. To
vyhlíží opravdu« — plše dále »Gt. Nar. « —
jako kdyby národním právem Němců bylo, aby
rakouští Slované zůstávali na vždy od sobe od-
loučeni, aby je německý »lindvurm« mohl po-
hodlně zhltati jednoho za druhými«»Gh. Narie
vítá proto snahu, jevíeí se ve některých polských
kruzích, které proli p. Javorskému uznávají ze
nezbytné, aby se stará pravice opět sešla.
Nara
Javorskij
Slovan
Němec
Praha
Nara
12
article
V Praze, 20. července. (S tiř'e d n
strana na říšské radě.) Vídeňský zpra-
vodaj »Dzien. Polského«, klerý není dalek
vlády Körbrovy, rozpisuje se o potřebě jakési
strany středu, jež by byla jazýčkem na vahách
a rozhodovala od případu k případu mezi ně-
meckou levici a slovanskou pravicí. Jako ne
dávno »Reichsw.«, tak i »Dz. Pol!« má za to,
že utvoření nějaké rozhodné většiny na říšské
radě je nyní nemožno, poněvadž levice samaje
příliš slaba na zřízení většiny, Slované pak bez
německých katoliků také nemají potřebné vět-
šiny. Ale v tom právě tkví prý zárodek uzdra-
vení poměrů. Jsou-li většina i menšina na řišsk
radě tak nejisté, jeví se potřebou jakásí stran
středu, která by mohla sice náležeti k většině,
ale byla by současně zárukou, že většina ne-
zneužije své početní síly a bude míli v úet
práva menšiny. Takovou stranou byl svého času
klub Hohenwartův, a takovou úlohu hraje nyní
vlástně katolieká strana lidová. Jsouc dobře ně-
mecká, nedovolí, aby z pravice vyšel nějaký
návrh protiněmecký, kdežto levice neváhala před-
ložiti sněmovně celou řadu návrhů, namířených
proti Čechům, Polákům a Slovincům.
Körbrův
Dz
Pol
Slovan
Hohenwartův
Čecho
Polák
Praha
tiř ' e d můj strana
13
article
V dalším odstavci píše »Dz. Pol. «, že vět
šina by musila býti opět na pravici, poněvadž
nelze si představiti lepší parlamentní kombinaci
než byla stará pravice. Ale tato pravice musila
by prý miti program zjevně umirněný a dát
záruku, že nebude provozovati politíku útočnou
nýbrž jen čistě obrannou. Podvoli-li se česká
delegace takövému programů, že prý ji ostatn
strany rády zapomenou poslední episodu z říšské
rady. Nu, česká delegace si to zatím a
rozmysli.
Z Krakova, 20. července. (Dr. Stanisl
Madejský) složil, jak sděleno telegraficky
sněmovní mandát, jejž obdržel od šlechtické
skupiny krakovské. Současně zaslal, jak sděluje
»Czas«, starostovi okresního výboru krakov
ského dru. Frt. Paškovskému list, v němž odů-
vodňuje své rozhodnutí a zároveň podává zprávu
o své sněmovní činnosti v posledním období.
Pol
doktor
Stanisl Madejský
Krakov
14
article
Zpráva o sněmovní činnosti týče se čistě domá-
cích haličských otázek; zajímavější jsou však
důvody, jež přiměly bývalého ministra v kon
ličním ministerstvě ke složení sněmovního man-
dátu. »Nynější poměry v zemi« — píše p. Ma-
dejský — » pokládám za neobyčejně obtížné
z různých příčin. Mnoho se pokazilo a nastala
kritická doba, kdy zápasí spolu různé proudya
sily na všech polích veřejného života: mravného,
hospodářského, společenského i politického. Od
výsledku toho zápasu závisi další náš osud
vnitřní síla a cena, osvětové i politícké stano-
visko země i národa. Na oněch společenských
vrstvách národa, jimž dějový rozvoj země svěři
kormidlo v ruce (roz. na šlechtě. Pozn. red.),
leží nyní zodpovědnosti plná povinnost úsilovné
práce za tím účelem, aby vynořující se z lůna
národa nově sily byly chráněny od vybočení na
zhoubně cesty, aby byly vsazeny do zdravé
půdy a sloučeny s těmi, jež historie dosu
vydala, přirozeným svazkem lásky k národu,
aby jim bylo v té míře, jak budou uzrávati,
svěřeno účastenství ve službách občanských
tím aby se země zachránila od rozkolu a roz-
tržek a zabezpečil se jí klidný rozvoj osvětový
i národní,« Poněvadž však p. Madejský je příi
zaměstnán jinde a nemůže se účastniti činnost
sněmovní, jak by bylo třeba, proto se prý vzdává
mandátu
Ma
15
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 19. července.
V Ajguně vypověděli Rusku válku
Ajgunský amban (náčelník kraje), jenž dal na
Amuru číhati na ruský parník »Michail« a za
pověděl Rusům plaviti se po Amuru, a jenž
den na to ze Sachaljanu, ležícího přímo na-
proti Blagověščensku, dal bombardovati tot
město, dal na veřejném tržišti v Ajgunu pro
hlásiti, že Čína vypověděla Rusku
válku. Takovou zprávu zaslal vojenský ná-
čelník priamurské oblasti ruské vládě dne 15.
t. m. Kdo ajgunského ambana zmocnil, aby
Rusku jmenem Činy vypověděl válku, se ve
zprávě nepraví. Snad prine Tuan, jenž se v P-
kině zmocnil vlády. Čínské vyslanectvo v Pe-
trohradě o vypovězení války ovšem ničeho neví.
Ale ať se má věc tak, neb onak, jisto jest, že
v nejbližším okoli Blagověsčenska n a st a
stav válečný. Gener. Gribský vytrhnul
15. července z Blagověščenská proti Ajgunu,
provázen na řece parníkem »Selengou«, vyzbro-
jeným dvěma děly. Ale v bráku byl uvítán
silným dělostřeleckým ohněm s pravého břehu
Amuru, kde se ukázala opevnění, táhnoucíse
na 20 verst, opatřená asi 40 děly. Mužstvo
parníku Selengy ztratilo dva mrtvé a 5 raně-
ných. Večer však zaslechl gen. Gribský dělové
rány od Blagověščenska. Vrátil se tedy z vý-
pravy nazpět, aby hájil město. V Blagověščensku
rozzuřil se zalím opravdový boj. Čiňané, jichž
se v Sachaljaně shromáždilo do 2000, bombar-
dovali město z osmi děl, jimž odpovídala dvě
děla ruská. Domy ve městě sicd neutrpěly, al
na ruské straně padli dva voji a jiných 5 ra-
něno. V noci ruskou střelběn Sachafjan za-
pálen. Na pomoe Blagověščensku spěchá z
sousední oblasti Zabajkalské několik praporů
pěchoty s dělostřelectvém a setninou kozáků.
Michail
Rus
Praha
Rusko
Amur
Ajgun
Čína
Selenga
Ajgunský amban
versta
16
article
»Máme tedy vojnu s Čínou či nemáme?.
táže se »Nov. Vremja« — Aigunský amban
ovšem není taková osoba, aby mohla Rusk
vypovídati vojnu ... Ale nepřátelského jednáni
proti sobě nemůžeme strpěti bez trestu.“ Proto,
nevypovídajíce nikomu vojny, zaujmemese
pevně a energicky ochranou našich zájmů, za-
bezpečením našich hranic. Nemáme úmyslu vnu-
titi Číně bogdychána (císaře) a nic nám nepře-
káží, uznati tam každou pevnou vládu, která
úzná nase práva a svou zodpovědnost za mi-
nulé události. Potřebujome však v Číně vlády
pevné a nikoli takové, která by přisluhovaln
cizím Bismarkům, jakou asi budou chtit v Pe-
kině ustanovíti spojené obchodnické državy
Ony potřebují v Číně vlády, aby si na ní vy-
molily výhodně podmínky obchodní; my však
jí potřebujeme, abychom mohlí žiti v míru
sousední Činou. Naše úkoly a n als
přání setedy rozchlázejí. (U ná
v Rusku — končl »Nov. Vr.s zdá se,ze
nikdo si nepřeje vojny s Čínou. Proč by tedy
měla býti vojna ?« ne
Čína
Rusko
17
article
»Rossija« edpovídá jednomu z petro-
hradských listů, jenž odplatou za bombardování
Blagověščenskaradil zpustošiti a zničiti všechny
činské osady na břehu Amuru9 »Nemyslíme,« —
praví »Rossija«, — »že by taková pomstan od-
povídala eti Ruska j'a klo zlemě kult uri ni
Anglie, potlačujíe povštání, praktikovala a dosu
praktikuje nemilosrdné pustošení; ale proto
také nemá odpočinku a rok za rokem musí
potlačovati dvě tři nová povstání. Nesmíme za
pomenout, že ruský národl bude nucen ziti
v sousedství i po pollačení nynější vzpoury.
Netřeba ovšem mlčky snášeti útoky vzbou-
renců, ale nutno činiti rozdil mezi klidným
obyvatelstvem vesnic a městeček, a mezi ná-
čelníky, kteří pobuřují toto obyvatelstvo proti
Rusku. Jen ti jsou vinní; ti musí býti po
trestáni pro příklad jiným před očima oby
vatelstva. Pak nastane v Mandžurii opětí by
nve
valý klid.« mle
Amur
Rusko
Anglie
Rossija
19
article
Snahy království katalonského po
svézákonnosti.
Snahy království katalonského po
svézákonnosti.
Královnasvladařka španělská přijala tyto
dny v lázních v San Sebastianu n deputaci kata
lonské politické jednoty, jež jí podala adresu.
V této žádá se za zrušení stavu obležení, uva-
leného na Katalonii pro odpírání danil / a vy-
jadřují se i požadavky Kataloňanův. Žádá se
v nich svézákonnost a vlasítn
ústava pro království katalonské a zavědení
katalonštiny, kteráž jak známo, od španělského
spisovného jazyka (kastilštiny) značně se liší
jakožto úřadní řečil uvnitř katalonského královstv
i pro styky jeho s madridskou vládou ústřední
Vnitřní správa Katalonie má býti samostatna
v čele její má býti vlastní sněm.
Adresu podepsala po katalonsku. Katalon
domáhají se také jen toho, nač majl i přirozen
i historické právo.
Deschanelova politika nacionální
a vyššího slohu.
Předseda francouzské sněmovny p. Des
chanel, jehož význam a populárnost stále
rostou a o němž lze právem říci, že je »mužem
zejtřka«, mužem, k němuž se obrací fran
couzská veřejnost s největším očekáváním
a s nejlepšími nadějemi, pronesl znamenifou
programovou řeč v Nogent-le-Rotrou při ode
vzdávání praporu 540. sekei vysloužilých vo
jáků. Obyvatelstvo přijalo Deschanela s neoby.
čejným nadšením.
Kataloňanův
Deschanelův
Rotrou
San Sebastian
Nogent
20
article
Předseda sněmovny pronesl krásnou řč
plnou vroucího citu vlastenockého, v níž hlása
slávu a pýchu franeouzského praporu, ktery
musí Francie tím více milovat, neboť byl ne
šťasten r. 1870, kdy Francie byla přemožena
Deschanel není zajisté vášnivcem »odvety«, alo
patři mezi politiky, kteři na Sedan ne
zapomínají. Veliký dojem učinila vzletná invo-
kace Francie:
»Francie, vlasti světla a svobody, která js
byla vždy hlasatelkou velkých idef a ha-
jitelkou práva; která ve svém mládí jsi za-
chránila Evropu před invasemi africkými, která
za křižáckých válek jsi vítězně postoupila z
středozemní moře, která s Pannou Orleánskou
jsi vytvořila nejkrásnější báseň heroismu, jakou
kdy lidstvo obdivovalo, která setřásla's jho mon
archie a vysvohodila jsi lidstvo z nevolnictví,
vlasti snášelivosti a zrušení privilejí; Francie
Revoluce, která vnesla do Evropy myšlenky
18. století, povznášej nás a nadchni nás,
abychom ostali hodnými svých otců, abychom
zachovali úctu k praporu, odznaku ideálu
a špravedlnosti.«
Takovým vskutku mohutným vzletema
skoro básnickým rozmachem vynikají. řeči
mladého státníka, u něhož je zřejmo, že talent
spisovatele, brillantního stylisty povznesl a zmo-
hutnil vrozený talent bystrého politika, doko-
nalého znalce věcí sociálních a hospodářských
i unášejícího řečníka.
Deschanel
Francie
Sedan
Evropa
středozemní moře
21
article
Po slavnosti odevzdání praporu konal se
banket, v němž promluvil Deschanel delší řeč
v níž velebil význam vzájemnosti a spolčování
a poukazoval na blahodárné jejich působení
v Německu, v Belgii a ve Švýearsku. Tímto
spůsobem zbuduji se pevné základy republiky
demokratické. Prineip associace tvoří hospo-
dářský blahobyt celé Evropy. Deschanel prohlá-
sil, že s celou duší pracuje pro tyto principy-
Dále pravil: »Má politika nezabývá se podříze-
nými zápasy, jež se denně zmítají před naším
zrakem, ale ve znalosti všech zájmů státních
všeho, co je nesmrtelného v duši francouzské.«
Deschanel kladl velký důraz na nacionální
patriotický směr své politiky superiorní, politiky
vyššího slohu. Konečně připil budoucnosti Francie,
uklidněné, obnovené, zvětšené budoucnosti ne-
smrtelné republice. Slova znamenitého politika
vzbudila velký ohlas po celé Francii a zejmena
v kruzích nacionalistů byla uvítána s nadšenou
pochvalou. o
Německo
Belgie
Evropa
Francie
smrtelný republika
22
article
Spoluobčané!
Spoluobčané!
jen
Vy, kteří se záchvěvem svých srdcí sle
dujete běh událostí politických; kteří s hořkost
provázíte snahy, čelící proti vaší domovině.
proti blahu vašich rodin, proti cti národa ce-
lého; vy, kteří ustrnulým i hněvným zrakem
patříte na skutky odpůrců naší národní a státní
šamostamnosti — a proti tomu, jako občané
konstituční svíráte jen malomocně ukrytou pěst,
při vší úctě k zákonu, při vší lásce k rodnému
jazyku a při náklonnosti k jednání smírnému
vy pochopite účel a uznáte potřebu
táporu ldu,
k němuž vás zveme jmenem celé řady okresů,
měst a dědin, prostírajících se mezi hlavním
městem Prahou a hraničným městem středu
království tu na straně východní, Kolínem,
to na den
29. července 1900 0 3. hod. odp.
e do lesa u Poříčan.
Vzpomínajíce na veliké věci, vzavší půvou
svůj na schůzkách lidu husitského, i na opě-
tované, nadšené pokusy z našich let, na tábory
na Lipanech, na Vysoké a Řípu, posilujeme se
myšlenkou, že takověto projevy nemohou být
oslyšány od těch, kteří by s námi stejný mohl
miti zájem na pokoji a řádu v těchto zemích,
a že nemohou vůči projevům desetitisíců zů-
stati nevidomými a hluchými oni zodpovědní
mužově, kteři mají tak zvaná kormidla státn
lodi v rukou.
Praha
Kolín
Poříčany
Vysoký
Říp
23
article
Ano, chceme býti slyšeni.! Checme přede-
vším, aby se zase uplatnilo oviklané minění,
že český národ nevzdává se ná-
roků na právo státní samostat-
nosti, že se tohoto práva ději-
nami, Přísahami panovníkův a
zákony zaručeného ani vzdát
nemůže pod ztrátou své cti a dů-
stojnosti a blaha všeho obyvatelstva zemí
koruny české. Chceme, aby nadobro byly vy-
mýceny v šechny pochýbnosti, že by někdy
v národu českém mohlo nabýti vrchu míněn
opáčné a jakékoli jiné. K tomu účelu, pojíme
se muž k muži, všeehny hlasy v jeden sbor,
aby v mohutném, harmonickém projevu vyzněly
naše žaloby a stesky a — obrazně řečeno. —
naše píseň válečná. Neusitoupíme o d to
hoto svého práva! Neustoupíme rovněž
od práv svého jazyka, nedáme se od něho od-
lákati ani lichotou diplomatickou, ani řeven
nepřátel.
V tom boji budeme se posilovati zd ra-
vou shodou všech stran státo
právních a všech třid společenských, rol-
nických i měšťanských, řemeslnických i dělní
ekých. V lidu dělném víláme nejmladšího, ale
nejpočetnějšího spolubojovníka politického s pev-
nou vírou, želi jeho tužbý dojdou splnění, tím
spíše, čím povněji budeme státi ve společném
šiku za veliké cile národa celého a čím více
prohlubovati budeme své názory na otázky so
ciální, zušlechťovati svá srdce a zlepšovati po
měr druh ke druhu.
Mravné vědomí národa, vyjádřené slov
básníkovými, že
u »Čech válčil jen, když hájil své,
on nemá ruce krvavé,
e on nezná klethu národů «i —
bude nás posilovati i v dobách zmatkůva
mdloby, když bude uvedeno na cestu činu
Na nás není kletby, na nás není viny! Odpo-
vědnosí padá na hlavy odpůrců, kterým neni
svatou ani chuďasova chata, ani krov české
školy, ani kříže nebožtíků. Chraň nás bůh ta
kové odpovědnosti — my nepřátel svých na ty
cesty následovati nebudeme.
Čechy
24
article
Budiž již konec tomuto potupnému stavu
Budiž konec všem zatemňovacím snahám —
v nich nesmi zaniknouti naše
práv ol
Profo vás, spoluohčané, voláme na tábor.
Tam promluvíme o svém postavení, o posta-
vení národa nespokojeného a zatlačovaného v
vlastní otčině, kde poprvé svoboda spatřila
světlo svěla a kde po staletích znova nasláví
potřeba jejího dobývání a ochrany.
V Českém Brodě, 18. července 1900
Pořadatelstvo
V. Axamit, H. Budín, Alois Chroust, MgCh. Václ
Golombiovský, Vlast. Jouza, Frant. Holeka, Frant
Horký, Jan Břet. Hůrka, Karel Kadeřávek, Jos. Klíma
Em. Klusáček, Frant Klusáček, Kolbaba Ferd., dr
Lad. Kopecký, Frant. Kolt, Jos. Kulič, Jan Lukeš.
Boh. Novák, Frant. Olmer, Václ. Půlpán, dr. Al. Pur-
krábek, Rud. Ríha, Ot. Spudil, Hynek Stehlík, Rud
Suchomel, Jar. Sýkora, Jan Šafra, Jan Šimonek, dr-
V. Škarvan, Jan Tůma, Frant. Veverka.
Za Ceskobrodsko: Václav Novotný, sta
rosta okresu, Josef Rýva, náměstek okr. starosty
Josef Holeka a Václav Snětina, členové okr. výboru
Václ. Nehasil, zemský poslanec, Vikt. Weidenhoffer
starosta města Českého Brodu, Jos. Lukeš a Jose.
Miškovský, radní
Za Brandýssko n. L.: Josef Šesták, sta-
rosta okresu, Jan Zert, člen okr. výboru, Václ. Ko-
hout, starosta města Brandýsa n. L., Jos. Chlebeček
radní, Jos. Čurda, starosta města Čelakovic, dr. An
Mareček a Jos. Tykač, radní
V Axamit
H Budín
Chroust
MgCh
Václ Golombiovský
Jouza
František
Horká
Břet
Kadeřávek
Klím em
Klusáček
Kolbaba Ferd
Kopecká
Lukeš
Novák
Olmer
Václ
Půlpán
doktor
Al
Pur
Otakar
Stehlík
Suchomel
Sýkora
Šafr
Šimonek
V Škarvan
Tůma
Veverka
Novotná
Rýva
Holek
Snětina
Nehasil
Viktoria
Jose
Miškovský
Šesták
Zert
Čurda
Mareček
Jos
Tykač
Český Brod
Jos
ko
Brandýs
Čelakovice
doktor lada
25
article
Za Novobenátecko: Jos. Šulc, starost
okresu, Jan Koštiř, člen okr. výboru, Karel Pošva,
starosta města Lysé n. L., Josef. Vodňanský, nám.
starostův
Za Karlínsko: Jos. Šplechner, člen okres
výboru.
Za Kolínsko: Štěpán Sixta, starosta okresu
Ant. Fifka a Al. Kroutil, členové okres. výboru, dr
Jos. Šíl, zemský poslanec. Vojt. Formánek, starosta
města Kolfna, Ant. Sojka, člen obec. zastupitelstva,
Josef Suchý a Václ. Kreml, členové obec. výboru v
Pečkách na dráze.
Za Černokostelecko: Bedř. Kaše, starosta
okresu i města, Frant. Prochůzka, člen okres. výboru
Jan Homolka, městský radní.
Za Kouřimsko: Ant. Šál, starosta okresu
Jos. Chloupek, člen okres. výboru, dr. Frant. Tuček,
nám. starosty města Kouřimi, Frant. Rosa, městský
radní, dr. Václ. Černý, starosta města Plaňan, Ani.
Městecký, městský radní, Vojt. Dvořák
Za Poděbradsko: Alois Váňa, starosta
okresu, Vojt. Hlaváč, starosta města Poděhrad, dr.
Jan Kvíčala, Frant. Prozt, Ant. Tauc, Josef Peták,
Josef Fiala, dr. Boh. Bouček, městští radní, Vojtěch
Kerhart, dr. J. Vondrovič, Josef Petr, Frant. Kafka,
Václ. Bláha, Boh. Malovec, Frt. Pokorný, starosta
města Sadské, Klicpera, městský radní.
Za Nymbursko: Jos. Hampl, zemský posla-
nec a starosta okresu, Ant. Souček, člen okres. vý-
boru, Fitsehe, starosta města Nymburka, Frant. Ba-
látě, nám. starostův.
Za Říčansko: Karel Klíma, starosta měsla,
Ant. Šoulej a Václav Medřický, městšíí radní.
Za Král. Vinohradsko: Jos. Švehla, člen
okres. výboru, M. Bílek a Václ. Liska, členové měst-
ské rady
Za Žižkov: Jan Kotland a Václav Špabe,
městšti radní
Šulc
Koštiř
Pošva
Josef
Vodňanský
Sixt
Antonín
Fifka
Al
Kroutil
Šíl
Formánek
Sojka
Suchá
Václ
Kaše
František
Homolka
Chloupek
doktor
Tuček
Černá
Městecký
Dvořák
Váňa
Kvíčala
Tauc
Peták
Fiala
Boh
Bouček
Kerhart
J Vondrovič
Josef Petr
Kafka
Bláha
Malovec
Frt
Pokorná
Klicpera
Hampl
Souček
Klím
Medřický
Král
Švehla
M Bílek
Lisek
Kotland
Špabe
Kolínsko
Kolfn
Kreml
Pečky
Jos
Kouřim
Plaňany
Poděhrad
Sadská
Nymburk
Jos
doktor Jos
26
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
ašcl
— České přísahy státních úřadníků
»Bohemia« ani v nynějším vedru nedopřejes
klidu. Slídí, kde koho by mohla denuncovati,
že nejedná, jak přejí si ultraněmci se Schöne-
rerem a Wolfem, jejichž komandu již také
dávno podlehla. Včera podařilo se jí vypátrati,
že před nedávnem nově jmenovaní soudci pří-
sahali u vrehního zemského soudu v Praze
česky. A přece, slyš světe ! právě z »úřadu to-
hoto pronikly na veřejnost nejen známé naří-
zení ze dne 17. října 1899, kterým jazyková
nařízení bylazrušena, ale i výnos Kindingerův,
jímž nařízeno, by prováděly a šetřily se platně
předpisy! Proto musí se zajisté i v presidi
vrchního zemského soudu vědéti — lamentuje
»Bohemia« dále, že nabyly v nezměněné míře
platnosti normy, jež platnými byly před 5. du-
bnem r. 1897, kdy vydány Badenovy jazykové
výnosy, a normy tyto znají přísahy soudců jen
v řeči německé.« »Bohemii« jest zajisté známo,
že čeští soudei, přísahajíce po česku, neporušili
tím ani v nejmenším státní základní zákon,
který zaručuje stejná práva všem jazykůmv
říši. Soudce s českou přísahou soudil a soudi
právě tak, jako kdyby byl přísahal německy.
Schön
Wolf
Kindingerův
Badenův
Praha
Bohemia
27
article
A když u vrchního zemského soudu česká při-
saha zavedena, není třeba ji odstraňfovati, ze-
jmena na základě násilného činu ze dne 17.
října r. 1899 neb dokonce Kindingrova fermanu,
kterými čl. XIX. státních základních zákonů
změněn nebyl a změněn býti ne-
může. At »Bohemia« cituje zákonné usta-
novení, dle kterého český soudce povinen
jest přísahati po němgcku. Co by bylo křiku
po celé Germanii, kdyby německý soudce pří-
sahati měl po česku
— Tážeme se ředitelstva c. k. stát-
ních dráh a budeme svůj dotaz po připadě
důrazněji opakovati a ministerstvu železnie
adresovati, kdo nařídil a kdo trpí, že na trati
c. k. státní dráhy mezi Berounem
Rakovníkem, tedy na železnici, která se
německé krajiny vůbec ani nedotýká, označeny
jsou nádražní budovy jenom po německ u?
Kindingrův
Ata
Beroun
Rakovník
Bohemia
28
article
Stejný dotaz máme k ředitelstvu pošt a' telegrafu
v Praze, proč poštovní úřad ve vlacích dotčenou
krajinou projiždějících užívá jenom německého
razííka: Beraun Rakonitz? . Co by se stalo,
kdyby v německé krajině postavila státní dráhra
budovy jen s českými nápisy a kdyby tamějši
pošta měla jen české razitko?
— Sokolské jednoty ve zněmčeném
území v království českém. Zejtra v neděli
uspořádána bude na výstavišti velká sokolská
slavnost, jejíž čistý výtěžek věnován býti ntá
sokolským jednotám zněmčeného územi v Če-
chách a v Dolních Rakousích. Aby česká veřej-
nost mohla posouditi, jak ujala se sokolska
myšlénka mezi českými menšinami, kde během
posledních sedmnácti let bylo založeno 41 jednot
sokolských, jež mají nyní plné dva tisíce členů,
podáváme tuto jich seznam. V poněmčeném
území jsou tyto jednoty: Bílina, Březnice na
Labem, Břežánky (u Bíliny), Couš (u Mostu),
Český Dub, Dubenec (u Král. Dvora), Ducheov,
Ervěnice (u Chomutova), Hodkovice, Hostomice
(u Bíliny), Jablonec nad Nisou, Jedlina (u Ro-
kytnice), Kopisty (u Mostu), Košťany (u Teplic),
Český Krumlov, Ledvice (u Duchcova), Liberec,
Litoměřice, Litvinov Dolní (u Mostu), Litvínov
Horní, Lom (u Ducheova), Louka (u Mostu),
Lovosice, Most, Nýřany, Osek (u Duchcova),
Podmokly-Děčin, Postoloprty, Prachatice, Český
Šumburk (u Tanvaldu), Teplice, Terezín, Trno-
vany (u Teplic), Trutnov, Třebušice (u Mostu),
Ústí nad Labem, Nové Verneřice (u Duchcova).
Couš
Král
Ducheov
Ervěnice
Litvinov
Praha
Dolní Rakousy
Bílina
Březnice
Labe
Břežánky
Most
Dubenec
Chomutov
Hodkovice
Hostomice
Jablonec nad Nisa
Jedlina
ro
Kopist
Košťany
Teplice
Ledvice
Duchcov
Liberec
Litoměřice
Litvínov
Lovosice
Nýřany
Osek
Podmokly
Děčin
Postoloprty
Prachatice
Český Šumburk
Tanvald
Terezín
Trna
Trutnov
Třebušice
Ústí nad Labe
Nová Verneřice
Český Dub
u Bílina
Český Krumlov
Beraun Rakonitz
29
article
Nová Ves u Oseka, Záluží (u Mostu), Zelenky
(u Duchcova) a Žatec. Sokolské jednoty v po-
němčeném území mají za úkol nejen tělesné
cvičení, ale také pěstění myšlénky národní, vy-
chovu mládeže v duchu vlasteneckém a pokro-
kovém. V jednotách těch jest soustředéno přes
devadesát procent dělnietva, které vzdor chudobě
a odvislosti od německého kapitálu, časté per-
sekuci, věrně trvá při svém národě, za práva
jeho, za práva českých menšin pracuje a bojuje.
Bez mravní a hmotné podpory širší veřejnost
nemohly by sokolské jednoty v zněmčeném
území náležitou činnost vyvíjeti, proto očeká-
váme, že každý, kdo přítelem jest Sokolstva
českých menšin, dostavi se zejíra na výstaviště
v Král. Oboře a svou hřivnu přinese na olla
vlasti.
— K zdravotním poměrům v Praze a
v předměstích. V posledních dnech zavládla
u nás vytrvalá vedra, která kromě nepříjemných
účinků, méně závažných, vyvolávají pohříchu po-
znovu úvahy o zdravotních poměrech hlavního
města našeho a městských obeí, které s ním
tvoří jediný souvislý celek, tak, že cizinec vůbee
nemůže pochopiti, kterak a proč celek ten roz-
členěn jest na samostatně, oddělené správou
části. Přicházíme-li dnes poznovu k záležitosti,
která tak často bývá předmětem úvah v listech
veřejných, jest příčinou toho okolnost, že právě
v této době letních veder řada určit ých
Zelenka
Král
Osek
Záluží
Most
Duchcov
Žatec
Praha