2
masthead
HOSPODÁŘSKÝ LIST.
4
article
cností a podmínkou je tedy řídké setí; stačí
50 až 60 kg osiva na jitro, aby bylo zcela
normální houšťky postupem vzrůstu docíleno.
Dlužno též podotknouti, že žito „Asca-
nia“ nelehá, což letos na jaře — ač skorem
všechno obilí lehlo — zřejmě bylo patrno.
Druh ten vypěstován odborně, po dlou-
hou řadu let v krajích drsných (nikoliv
ale pomocí strojených hnojiv), hodí se pro
jakoukoliv půdu; není nijak choulostivým
a přináší neobyčejně hojný výtěžek zrna
a pěknou dlouhou slámu. O úrodnosti
tohoto druhu svědčí zpráva jistého velko-
statku, kde sklizeno za letošního trvalého
sucha ze zasetých 110 ke na hektaru
25 q zrna a 58 q slámy, t. j. více než
22násobný výtěžek!
Byť by osivo takové zdánlivě i poněkud
dražším bylo, než žito obvykle na trzích
kupované: měli by přece naši rolníci na
zkoušku je síti; i jsem přesvědčen, že
za krátko jiného osiva ku setí používati
nebudou, vždyť mimo několikaleté bohaté
úrody i značná úspora na osivu při roz-
počtu padá na váhu.
Rozhodně ale obvyklými, mnohdy po
předcích již zděděnými druhy osiva tako-
vých výsledků, jakých Bahlsenovo žito
„Ascania“ poskytuje, docíliti nelze a pa-
mětliv by měl býti rolník českého pří-
sloví: „jak budeš síti, tak budeš i sklizeti!“
Bahlsenův
Ascanio
kg
5
article
Ošetřování strniskových jetelů.
Ošetřování strniskových jetelů.
ouze o píci buší mocně na dvéře
rolníka, a proto musí rolník pod-
niknouti vše, čím by nouzi tu
umírniti a dobytek svůj lehčeji
přezimovati mohl. A v této snaze
o získání hojných pramenů píce stojí na
místě vynikajícím, „ošetřování mladého
strniskového jetele“, o němž tuto se ně-
kolika slovy zmiňujeme
Stav jetelů strniskových jest vůbec ná-
sledkem velikého sucha bídným. Po skli-
zení plodiny svrchní — obilí — vidno,
že na přemnohých místech jest jetel strni-
skový úplně zničen, a tam, kde není
zcela zničen, že jest řídký a bídný. Z pří-
činy té již nyní nutno jeteli největší péči
věnovati, nechce-li se rolník vysaditi ne-
bezpečí, že budoucím rokem vůbec žá-
dných jetelů míti nebude.
Pakli ukazují se jednotlivá prázná mí-
sta, aneb místa, kde jest jetel velice říd-
kým: nutno ihned na zaseti těchto prázných
míst — ovšem až po vydatném dešti —
pomýšleti. Vrchní tvrdá vrstva půdy se
před tím ovšem zkypří a po zasetí se-
mene se dotyčné místo dobře uválí. Jeli-
kož se jedná většinou o užitek víceletý,
nejméně dvouletý, doporoučí se k dosé-
vání takovýchto prázných míst: vlašský
jílek, bojínek, jetel švédský či zvrhlý, neb
tolice chmelová. Jedná-li se o užitek jedno-
roční, vezme se jetel růžový či inkarnát.
Dále nutno vydatným hnojením říd-
kému jeteli strniskovému vypomoci, aby se
lépe vývinouti mohl, a hodí se k tomu
směs chilského ledku a superfosfátu. Také
by se snad doporučilo před doséváním
pohnojiti pole močůvkou, ovšem zase jen
před vydatným deštěm.
Pakli jest však jetel strniskový dosta-
tečně hustý, jsou-li rostliny toliko sla-
bounké: lze očekávati, že při příznivé po-
větrnosti dosti sesílí. Zdaž by se to do-
cílilo dřívo vrchním pohnojením, zůstane
otázkou, kterou si sám rolník zodpověděti
6
article
Obr. 245. Bahlsenovo ozimé žito „Ascania“
(Klas v přirozené velikosti.)
musí. Zdá se nám, že k povrchnímu pohno-
jení jest času dosti až do podzimu, kdyby
se jetel nespravil — ač jisto, že se vrchní
pohnojení jetele vždy vyplatí. Při tom při-
pomínáme, že často doporučované vrchní
hnojení sádrou neposkytne výsledků, ja-
kých se očekává; vždyť sádra není přímým
hnojivem a její působnost závisí, jedině
v rozpouštění živin, v půdě se nacházejících.
Nejdůležitější otázkou ale zůstane vhodné
ošetřování mladých jetelů, zejména, zdaž
a kdy má se jetel strniskový letos pose-
kati a zdaž jest spásání jeho přípustné.
Posečení strniskových jetelů závisí od
jich vývinu. Je-li jetel, nepřihlížeje k prá-
zným místům, dosti silný a dobře vyvi-
nutý, tak že možno se nadíti pěkné seči:
nechť se poseče; vždyť v takovém případu
se jetel neseslabí, ba spíše sesílí. Avšak
nechť se práce provede co nejčasněji, aby
jetel měl času až do početí mrazů a stu-
dených nocí znova dostatečně vyrůsti.
Naopak kdyby se bujně vyvinutý jetel
neposekal: jest nebezpečí, nejen že jetel
během zimy shnije, nýbrž že by neobnožo-
val, což by mělo za následek, že sklizeň
budoucího roku by se značně seslabila.
Pakli místo posečení dá se přednost
spásání, působí i toto výhodně na vývin
jetele, poněvadž jetel jest nucen na stra-
nách odnožiti a se více po půdě rozložiti.
Bahlsenův
Ascanio
Klas
7
article
Jestli se spásání opatrně provádí, jetel
hned na podzim značně obnoží a tím jest
nejlépe oproti mrazům chráněn. Avšak do-
poručiti lze spásání jen dobytkem hovězím,
nikoliv jiným, zejména ne ovcemi, jelikož
ovce jednotlivé rostliny hluboko okusují a
tím sazenice jetelové vytrhávají; tím se-
jetel značně oslabí a v zimě ho mnoho
zajde. V každém případu se však nesmí
spásání tak pozdě do podzimu prováděti, aby
nemohl jetel do početí mrazů znova odnožiti.
S pastvou smí se ovšem teprv tehdy
počnouti, až jetel dostatečně sesílil a necht
děje se pasení jen krátkou dobu. Zejména
v npůdách lehkých budiž spásání pro-
váděno s veškerou opatrností, poněvadž
se snadno mnoho rostlin vytrhá.
Pakli jest však jetel po sklizni plodiny
svrchní slabounký, nedoporučuje se ani
posečení ani spásání.
8
article
K nouzi o píci.
Podává J. Voženílek, majitel uměl. mlýna v Hrušové.
eliká, dlouho trvající sucha, která
v celých Čechách nastala, ohrozila.
velice sklizeň pícních rostlin, zvlá-
ště zemčat a řípy, tak že jest se
co obávati hromadného prodávání
mladého hovězího dobytka, což by mělo
za následek značné poklesnutí dobytka
v ceně, z jara pak velký nedostatek dobytka.
Nedá se popříti, že ač bude píce všude-
méně, že bude píce ta vzhledem k dobré
sklizni žírná. Proto se musí již nyní s pící
šetřiti a s ní neplýtvati. Nechť se dobytku
předkládá vše pořezané; nedožerky ve žla-
bech nechť se rozředěnou melasou polévají.
Kdo pěstuje dobytek jen pro chov, stačí,
když by se suchá řezanka polévalá roz-
ředěnou melasou s přídavkem něco málo-
šrotu neb květu (na 1 kus 1/2 kg šrotu,
3/4—1 kg melasy a 1/2 kg květu).
Vykrmuji dobytek s přídavkem melasy
již na 15. rok. První léta dával jsem 34
nyní 11/2 kg denně na kus, aniž bych kdy
pozoroval, že by byl dobytek dostal prů-
jem neb něco podobného. Co se dobytku
do žlabu předloží, vše dobře vyžere.
J Voženílek
Hruš
Čechy
kg