Císlo 32.

„Nový Jihočeský Dělník“

Strana 5.

poplatnictva co korunu své, více jak tříleté čin- nosti? Ovšem, bylo to chytře navlečeno, když jste sobě řekli: „My ji uděláme, jiného výcho- diska z našeho vzorného hospodářství není a jiní po nás ať ji vyberou a ať to také odstů- ňou!“ Co remunerace se týká, není snad zapo- třebí uváděti, že ze starostentské remunerace dostává určitou částku I. radní, obecní hospo- dář a policejní komisař a že nejvíce práce spa- dá obzvláště na I. radního, který takřka vše musí vyřizovati a při každé komisi musel za- stupovati starostu, který, aby nemusil sobě dě- lati mrzutosti, blahovolně přenechával srovnávati rozvaděné občany svým podřízeným a že ne- respektoval ani usnesení komise, toho důkazem jest protokol stavební komise u p. Kindlmana. Neb jest ten protokol také nepravdou, že nebyl respektován? Další tvrzení, že nebylo dostatek písku v řečišti, je přímo směšné. Pánové bu- dou věděti, že na stavbě u p. Kolína je stále sta a sta for písku dle přání, ale jenom cchtíti. Ale že se nemělo jednoduše těm zbujným kom- kářům v Latroně dlážditi, tak nebylo v řece písku. Pánové, ať již připustíme, že za písek nebylo dosud zaplaceno (což také není nijak dokladem spořádaného hospodářství), co jest pak s dlažebním kamenem, který již přes rok neupotřebený leží pro ostudu na náměstí? Zde leží mrtvě slušný kapitál úplně nezúročen. A tto jen z brutálního vzdoru musí za to nésti ztrátu na úrocích ku škodě poplatnictva. (Dokončení příště.)

Doporučujeme našim rodinám

Kolínskou cikorku. Hodí se kravské mléko pro kojence? Mléko, které lze ve městech za drahé peníze obdržeti, je vzdor dozoru zdrayotních orgánů zřídka kdy prosto bacilů tuberkulosních a jiného znečistění, zředěno pochybnou vodou a nehodíci se pro kojence hlavně též proto, že není stejno- měrné, pro útlý organismus vhodné jakosti. Co si má tedy za takových poměrů počít matka, která z té neb oné příčiny své dítko sama ko- jiti nemůže? Jest jí pátrati po výživném pro- středku, který obsahuje všechny pro kojence nut- né, hlavně však mléčné součástky a ačkoliv není snadno vyhověti všem těmto závažným požadav- kům, zbavuje chvalně známá, po více než 40 (let nejlépe osvědčená Nestlé-ova děcká moučka mat- ku této obtížné úlohy. Nestlé-ova dětská mouč- ka jest vzornou výživou kojencům, neboť je lbo- hata na bezvadné, zárodků prosté alpské mléko a následkem toho je k její přípravě třeba pou- ze svařené vody. Jedna krabice stačící na 28 jí- delních dávek stojí v každé lékárně a droge- rii K 1.80, tedy na jedno nasycení dítěte stačí 6 haléřů.

Hlídka sociální. Stávka v kopřivnické vagonce trvá dále. Po- slední stávkokazové z továrny utekli a továrna je nyní zavřena. Správa závodu připravuje sek vyjednávání. Do Kopřivnice nikdo necestuj! Stávka rukavičkářů v Praze skončena byla s úspěchem pro dělnictvo. Kovodělníci a slévači varují se před cesto- váním do Sv. Hypolitu, kde kladeny byly děl- nictvem požadavky za úpravu mzdy. Z organisace plavců. Po vítězně skončené stávce plavců lze zaznamenati v organisaci plav- ců čilý ruch. Právě poslední číslo „Plavce“ ozna- muje, že v prvém pololetí t. r. přihlásilo se gdo organisace 500 nových členů, kteří vesměs bu- dou dobrými pracovníky. — V poslední době za- ložena byla odbočka plavců ve Zlaté Koruně, jež konala 21. července ustavující valnou hromadu a slibuje být dobrým harcovníkem ve prospěch plavců a jejich rodin. Nemělo by také býti je- diného plavce, který by členem spolku plavců nebyl. 18. srpna koná se konference vltavských vrátných v Týně nad Vlt. — Dle sdělení zem- ského výboru král. Českého potrvá zastavení voroplavby na Lužnici v trati Soběslav ažk

Ryzí pravda jest, že nejlepší uhli hnědé, smolné a kamenné máMatěj Stěpka, obchod uhlím v Pekárenské ulici mlýnu u Kvěcha od 1. srpna do 15. září. Na Otavě v stejné době jest plavba zastavena me- zi jezem Panského mlýna v Sušici a mlýna (na Smetiprachu pod Pískem. Současně bylo zem- ským výborem sekretariátu plavců v Praze sdě- leno, že na horní Vltavě a Malši buďe voroplav- ba zastavena později, o čemž bude oznámení u- činěno. — Konference kormidelníků vltavských bude se konati v neděli 18. srpna t. r. v 10 hod. dopol. v Týně nad Vlt. Důležitost této konference není třeba zvlášť uváděti; dlužno jen vzpomenouti, že ještě mnoho musí být tvy- konáno, aby poměry při voroplavbě možno bylo nazvati uspokojivými. Zastaralé předpisy policie říčné z r. 1854 dosud pro Vltavu platné, pone- chávají podnikatelům voroplavby možnost plav- ce využitkovávati; není určen počet plavců na pramenu, není stanovena délka pramenu, odpoví- dající dnešní praxi. Až dosud úřady vždy ho- věly každému přání podnikatelů voroplavby, a ani v nejmenším nedbaly zájmů a potřeb plav- ců. Z letos podaných požadavků plavců nebylo mnohé splněno, o čemž na konferenci bude jed- náno a na dalších krocích bude činěno usnese- ní. Byť voroplavba v té době nebyla zastavena, jistě každý kormidelník zařídí se tak, aby v den 18. srpna byl v Týně; tolik volnosti musí si každý uchovati. — Současně bude konána ustavující valná hromada odbočky plaýců v Týně. Místnost bude oznámena příští týden.

Počet obyvatelstva v Rakousku dle posled- ního sčítání a rostoucí vystěhovalectví. Počet všeho obyvatelstva v Rakousku ke konci roku 1910 zjištěn definitivně na 28,571.934 (proti 28,567.898 dle dat provisorních), t. j. za posled- ních 10 let 2,421.226, čili o 9.26 proc. více. V období 1890—1900 činil přírost ten 2,255.295, 9.44 proc., relativní přírost obyvatelstva se tedy u nás nyní o něco zpomalil. Toto zpomalení nebylo však vyvoláno poměry měny přirozené, neboť přirozený přírost (přebytek živě naroze- ných nad zemřelými) vykazuje i v posledním období relativní vzrůst (o 1.87 proc. proti 11.11 proc. v obd. 1891—1900 a pouze 8.81 proc. v období 1881—1890), nýbrž následkem rostoucího vystěhování. Naše stěhovací bilance je po celá desítiletí již pasivní, t. j. ztrácíme více lidí od- stěhováním do ciziny, než přistěhováním z ci- ziny, a nad to ve stálém vzestupu. V desetiletí 1881—1890 činila celková ztráta Rakouska násled- kem vystěhování 200.585 duší, čili 0.9 proc.,v období 1891—1900 již 398.441, čili 1.67 proc.,a v období posledním dokonce 683.430 lidí, čili 2.61 proc. Rakousko tedy stále více nedovede vyživiti všechen přirozený přírost svého obyva- telstva, který ve stále hrozivější míře musí se stěhovati do ciziny. To jest zajisté velmi smut- ná základní poučka z výsledků nynějšího sčítá- ní! Ještě větší procenta stěhovací vykázána jsou pro země koruny české, při čemž pro Čechy

samy povážlivější je fakt, že i přírost přirozený je tu v relativním poklesu. V království Českém činil totiž celkový počet obyvatelstva r. 1910 6,769.548, proti r. 1900 o 450.851, čili pouze o 7.13 proc. více; v období předchozím vykázán celkový přírost o 8.14 proc.; v Čechách zpo- malení přírostu bylo tedy daleko citelnější. Pří- rost přirozený činil v Čechách v období 4891- 1900 10.22 proc., v období 1901—1910 již jen 9.84 proc.; ztráta následkem přebytku vystěho- vání stoupla tedy ze 121.244 v období 1891— 1900 na 171.513, v období 1901—1910, čili v re- lativních cifrách z 2.08 na 2.71 proc. Na Mora- vě je vystěhovalectví ještě větší; stouplo pak týchž obdobích z 3.32 na 3.85 proc. (!). To jsou tedy číslice, které nutí zajisté k nejvážnějším úvahám a jež vyžadují podrobnějšího rozboru. V publikaci úřední se uvádí též zajímavé srov- nání s cizinou; vidíme z něho, že přírost popu- lační v posledním desetiletí činil na př. v Něme- cku 15.2 proc., ve Švýcarsku 12.9 proc., v Anglii a Walesu 10.9 proc., v Dánsku 12.7 proc.,v Nizozemsku 14.7 proc., v Belgii 10.9 proc.,v Srbsku 16.8 proc., v Rumunsku 15.3 proc. a v Bul- harsku 14.4 proc. — tedy vesměs číslice značně větší než u nás. Menší přírost vykazují zejmé- na Uhry (8.5 proc.), Švédsko (7.5 proc.), Nor- sko (7.7 proc.), Italie (6.8 proc.), Španělsko (4.8

neivřeleii donoruči

proc.), a ovšem Francie (2.9 proc.). Z cstatních kapitol uvádíme, že hustota obyvatelstva na 1 km2 činila v Rakousku 95 (proti 87 v r. 1900), v Čechách 130 (proti 121). Základní poměry by- tové objasňuje statistika budov obytných a stran bytových. Proporce obou pohlaví vykazuje v cel- kovém poměru jen nepatrný posun; na 1000 mu- žů připadá v Rakousku nyní 1036 (1900 : 1035) žen; v Čechách 10.47 (proti 1056); detaily teri- toriální jsou neobyčejně zajímavy. Z dat o kon- fesi obyvatelstva je zajímavo, že (nehledě k po- četně naprosto nepatrným Lipovanům), židé vy- kazují nejmenší přírost (7.25 proc.), relativně největší přírost pak bezkonfesní (+ 238 proc.), ovšem celkový počet těchto činí jen 20.789v celém Rakousku, z toho 11.204 v Čechách. Po- čet židů v Čechách klesl z 92.745 na 85.826, t. j. o 7 proc. Poučný materiál snesen je i v zá- věrečné kapitole o poměrech sídlení; rozvoj měst- ského obyvatelstva na účet venkovského mmožno tu sledovat v nejrůznějších variantech. Jako zá- kladní čísla lze uvésti: kdežto v roce 1900 při- padlo na osady s méně než 2000 obyv. 61.9 procent všeho obyvatelstva, a na městské osa- dy s více než 2000 obyv. 38.1 proc., činí z to- hoto hlediska kvota městského obyv. v r. 1910 již 43 proc., kvota venkovského klesla již na 57 procent.

Různé zprávy. Mladi soudruzi! Odvody jsou vypsány a bud- te připraveni, že většina vás bude odvedena. Měšťácké strany povolily vládě zvýšený kontin- gent nováčků. Skoro o 70.000 mladých hochů bude letos více odvedeno a každý ihned po (od- vedení obdrží lístek, kam narukuje. Mnohému vás odvodní komise učiní škrt přes plány, které máte pro budoucnost; žádný nevíte, co vás to vojáčkování bude stát. K vojenské službě bude vás o 70 tisíc více schopno, o 70 tisíc více se vás bude v případu „potřeby“ bít a krvácet pro „vlast a národ“, ale ani jednoho z vás dnešní společnost neuznala a ještě dlouho ne- uzná, že jste-li schopni k vojenské službě, že máte také právo, aby stát, země a obec vám věnovaly více péče než dosud. Mladí soudruzi, i při této, pro vás důležité době připomínáme vám vaši synovskou, občanskou i třídně dělni- ckou povinnost! Jděte k odvodům klidně a dů- stojně, s duší zahalenou ve smutek. Kdo se před takovými okamžiky spíjí a huláká, šlape po své lepší části, šlape po svém lidství. Sou- druzi, ještě jednou: Jděte klidně a důstojně, ne- boť společnosti ponesete daň — daň nejdražší nám i vašim milým. A pak že nebyli někteří svatí socialisty Slyšme, co který, aspoň z těch známých, měl dříve za kacířské myšlenky a co napsal do knih, které se po nich zachovaly, ale jsou ovšem do- bře uschovány a málo který smrtelník se může v nich volně přebírati. — „Kdo nechce pracovat, ať nejí“ — mínil sv. Pavel a sv. Lukáš, jenž praví: „Všechny věci buďtež vám společny“ byl jistě komunistou, tak jako sv. Jan Zlato- ústý, jenž jej dokonce doporučoval slovy: „Zru- šte soukromé vlastnictví a zaveďte komunism a nastane mír, pokoj a spravedlnost“. A sv.

Ambrož přímo se vrhá na vyděračné kapitalisty a velkostatkáře, a vmítá jim v tvář palčivé: „Pro všechny byla země stvořena; proč vy, bo- háči přivlastňujete si právo na půdu? Násilím a loupeží vzniklo osobní vlastnictví.“ (Šmarjá, Josef, tohle tak říci arcibiskupovi pražskému neb vyšehradskému kanovníku a snad i našim farářům, tak by p. Ambrože přes to, že je „blahoslaveným“, jistě prokleli. Pozn. pis.)A sv. Ambroži přitakuje také sv. Rehoř, jenž pra- ví: „Země jest společna všem lidem a plody její přináležejí všem.“ I sv. Basilius dokonce se roz- houpal k názoru: „Boháči,“ kteří dostali sev držení věcí společných, přivlastnili si je.“ A zná- mý sv. Augustin dokonce volá: „Čím vznikají všechny tyto neřesti? Jedině soukromým Mlast- nictvím.“ Rovněž i sv. Kliment praví: „Užívání všech věcí musí býti společné všem lidem.“ A k tomu dodává sv. Zachariáš: „Všechna bída má svůj původ v soukromém vlastnictví půdy.“ My- slíme, že tito lidé — svatí — měli dle našich