2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
1. března 1908. Císlo 60
4
article
Mirzu Ali nsmrtil a za to od lidu jako národní
hrdina slaven byl. Ke hrobu útočníka tohoto
putovaly ještě celý měsíc po jeho smrti —
usmrtil se po ubití velvezíra sám — statisíce
Peršanův s prapory a věnci. Malý, ale karakte-
ristický to obrázek smýšlení nespokojeného lidu
perského... Nedávný ústup Mahomeda Aliho
před vůlí lidu a vílězství parlamentu nad ním
jitření a nedůvěru lidu ale neutušilo, naopak
oživilo vliv tajných společností, jež mají
členův do tisícův po všech městech říše. Kotvíc
zajisté v mysli lidu perského podnes slova, jež
pronesl před málo teprv týdny prine Amdza el-
Mulk ve velké mešitě k tisícům shromážděného
lidu: O lide teheranský! Kořen dnešn
bldy tvé jest panovník tvůj, Mabo-
med Ali šach! Chceš-li zemi svou viděti šťast-
nější, musíš jej svrhnouti s trůnu
jiného na něj postaviti.
Jen lstí se včera šach zachránil před hněvem
lidu. Na jak dlouho však? Lze říci věru,
že chvěje se dnes půda trůnu a že záhy v ni
vše, co bylo dosud, bude se káceti.
Mirza Al
Peršanův
Malá
Ali
Al šach
5
article
Nynější šach zasedl na trůn 8. ledna 1907
a zahájil hned boj s reformní stranou, tajnými
jednotami, zvláště s Anjinuany, již jdou v čele
jich. Tajné spolky oplácely politickými vraždami.
Konečně vymohl parlament reformy ústavnía
svobodomyslné ministerstvo na šachu. Tento ale
krátce na to dal zatknouti ministřy a chtěl dáti
parlament vojskem rozehnati, vyslav toto až na
Dělové náměstí. Ale lid hněvivý vzbouřil se
k ochraně parlamentu a šacha donutil ku po-
volnosti. Ale důvěry k němu již nenabyl, zvláště
když nedávno z podnětu šachova najatí útočníei
vnikli do budovy pariamentu, přestrojení jsouce
za ženy, aby zavraždili nejváženější jeho po-
slance. Byli ale v čas polapeni a rozllcený lid
je ihned veřejně na Dělovém náměsti popravil.
Šach povolil zas, dosadil ale teprve před něko-
lika dny, propustiv vládu reformní, ministerstvo
zpátečnické. Vypukly vzpoury v různých krajích
země. Lid ale nespokojil se tím. Odpovědě
věrolomnému vládei pumami . ..
6
article
Ku přijmutí protipolské předlohy v Prusku.
»Nordd. Allg. Zlg.« píše: Jistým berlín
ským listem šířená zpráva, že kníže Bülow vy
koupil si souhlas konservativců k vyvlastňovac
předloze přípovědí, že nechee ničeho změnít
na pruském třísborovém řádu volebním, postrádá
jakékoliv podstaty. Takovou přípovědí byl by
se kníže Bülow dostal do rozporu s prohláše
ním, které jménem královského státního mini-
sterstva učinil v poslanecké sněmovně o reformě
pruského volebního práva. Ostatně nebyl učiněn
žádný »obchod« mezi vedoucím státníkem
konservativní stranou nebo jednotlivými členy
této strany.
Věř, kdo chcešl
V pruské sněmovně hlasoval. proti předloze
i bratr eisařovnin — vévoda Arnošt Günter ze
Šlesvik Holštýna.
Bülow
Arnošt Günter
Prusko
Šlesvik Holštýn
7
article
Povážlivé zprávy z Marokka.
V Paříži kolovaly dnes sensační a velmi
znepokojivé zprávy z Marokka. Vrchní velitei
generál d' Amade spáchal prý sebe-
vraždu a umírá. A jiné zprávy Ivrdily, že
voj jeho byl přepaden a že generál
byl těžce zranén. Ministersivo prohlásilo
zprávy ty za »nesprávné«, ale ve formě troehu
nápadně zdrželivé. Jest ale jisto, že se v Ma-
rokku Francii nedaří tak, jak se
dosud zdálo a že jest tam situace
velmi vážná.
I z Jižního Oranu se oznamuje, že situsce
v Tafiletu jest následkem chován
se emisařů Muleje Hafida povážli
vější, než se dosud připouštělo.
Byla vypravena kolona, aby zakročila proti Beni-
Gilům, jichž území jest hlavním ohniskem agi
tace. V Tafiletu roznášeji se dopisy Muleje Ha-
fida, v nichž se pravi: »Nepotřebuji vás prot
Franeouzům v Casablance, s těmi budu již
hotov! Ale napadněte Francou ze
na Východě, abyste čásť jich bo-
jovných sil odvedli jiným směrem.«
Generál Lyautey konferoval dnes dopoledne
v Paříži s ministerským předsedou Ciémenceanem
a s ministry Pichonem, Thomsonem a Pieqour-
tem o marockých událostech. Clé-
menceau bude se dnes večer po-
znovu raditi se zminěnými mini-
stry a přijme pak zejtra dopoledne
gen. Lyauteye ještě jednou ve sly
šení. Tyto opětné porady nejlépe prozrazuji
že se v Marokku děje mnoho, eo vláda popirá
d ' Amade
Mulej Hafid
Beň
Gil
Lyautey
Pichon
Thomson
Pieqour
Maroko
Paříž
Ma
Francie
Oran
Casablanca
východ
8
article
Rusko a Skandinavie.
Dne 2. listopadu 1907 představitelé Ruska-
Francie, Anglie, Německa a Norska podepsali
v Christianii smlouvu o teritoriálné nedotknutel-
nesti Norska. Smlouva tato v lednu t. r. byla
schválena norským sněmem, 25. ledna byla
podepsána ruským carem a norským králem
6. února v Christianii byly podepsavšími státy
vyměněny ratifikace a tím smlouva nabyla právo-
platnosti.
Téhož dne, kdy smlouva o nedotknutelnosti
území norského podepsána představiteli velmocí
podepsána i deklarace o zrušení anglo-franeouz-
ské úmluvy z r. 1855, jež zabezpečovala Nor-
sku nedotknutelnost naproti Rusku. Silou nové
úmluvy zrušena stará.
Od nynějška žádný z norských přístavů an
v Severním, ani v Ledovém moři nesmí býti ob-
sazen žádným z evropských států.
Smlouva vylučuje každou možnost záchvat
kteréhokoli z norských fjordů a přeměnu jeho
v morskou bási, a ruské severní pobřeží, nema-
jící žádné záštity, bude míti za souseda pouze
pokojné, nebojovné Norsko.
V příčině politické podepsaná smlouva je
důležilá tím, že vede k povznešení vážnosti
Ruska a že je důkazem víry v jeho mírumilov-
nost. Od nynějška Rusko spolu s druhými vel
mocemi jeví se ochráncem Norska, jež zbavuje
břemen militarismu.
Švédsko odepřelo spolupodepsati smlouvu
o nedotknutelnosti Norska.
Rusko
Francie
Anglie
Německo
Norsko
Christiania
Švédsko
9
article
Jižní Afrika.
Z Londýna, 27. února. (Pův. zpr. »Nár
Listů«.) Od 1. dubna 1908 do 31. března
1909 bude okupační sbor v Jižní Africe zmen-
šen z 16.353 důstojníků a mužů na 12 000
Jeden prapor odejde do Gibraltaru, jeden prapoí
do Honkonu a dva pluky se vrátí do Anglie
Liberální vláda chce šetřiti a zdá se, že v Jizn
Africe panuje aspoň klid, ne li svornost. Ne
očekává se žádné jitření mezi angliekými osad
níky a Afrikandry, vše jest v nejlepším pořádku
vždyť Burové a Holanďané mají všude parla
mentní větsinu.
J. Coudurier.
Anglie a Aehrenthalův projekt.
Hlavní slovo proti Aehrenthalovu projektu
vedou nyní listy anglické, jejichž politický bystro-
zrak hned pochopil, že Rakousko-Uhersko svými
balkánskými drahami pomáhalo by předovším
rozpětí politického a obchodního významu Ně
mecka. Anglické veřejné mínění je vesměs peo
stavbu balkánské transversálky. Hnutí toto za-
chvátilo i politické a finanění kruhy pařížské
Ze by transversálkou zmohutněl na Balkáni
opět ruský vliv na úkor rakouského a něme-
ckého, Angličany už nestraší. Časopisy příme
vybizejí Černou Horu, Srbsko, Bulharsko a Ru-
munsko, aby se daly pod ochranu Ruska
nechtějí-li podpadnouti pod panství Rakou-
sko-Uherska.
Burová
Holanďan
J Coudurier
Aehrenthalův
Angličan
jižní Afrika
Londýn
Gibraltar
Anglie
Afrika
Rakousko
Uhersko
Černá Hora
Srbsko
Bulharsko
Rusko
RakaskýUhersko
10
article
Alandské ostrovy.
Alandské souostroví v Baltickém moři, o
Štokholmu pouze tři míle vzdálené, jest majet-
kem Ruska, ale Rusko je parízským traktatem
zavázáno tyto ostrovy neopevniti. Rusko se
nyní uchází u velmocí, v záležitosti ostrovů
Alandských zúčastněných, aby je tohuto závazku
zbavily. Velmoci ty jsou pouze dvě: Franciea
Anglie. Švédsko je tím znepokojeno a snaží se
působiti na anglickou vládu žurnalistikou i par-
lamentem, aby Rusku nepovolovala. Přední an-
glické listy už věnují otázce alandské úvahy, a
také v parlamentě, podle dnešní telegrafické
zprávy, dostala se již na přetřes. Zástupce
vlády, pan Grey, dal dolazovatelům, tlumočícím
obavy Švédska, neurčitou odpověď. Totě znám-
ka, že anglická vláda o věci uvažuje.
Co je Rusku pohnutkou, že chce se ze zá-
vazku pařížské smlouvy vyzouti?
Rusko má zření k tomu, že každé omezen
chová k sobě pro stát, kterého se týče, politickou
urážku. K vůli své cti žádá, aby bylo ze závazku
pronuštěno, a nikoli, aby Alandské ostrovy opev-
nilo. Aby rozptýlilo obavy Švédska, Rusko uka-
zuje, že Alandské ostrovy pro svou vzdálenost
od břehu ruského a pro svou blízkost břehu
švédskému nehodí se k tomu, aby je Rusko
opevnilo k účelům válečným. Obavy švédské
mají tím méně místa, že Rusko po válce s Ja-
ponskem silného válečného lodstva nemá.
Proč právě nynější moment voli k tomu.
aby se vysvohodilo ze závazku o Alandských
ostrovech, Rusko vysvětluje tím, že un e
norsko-švédská, k vůli níž ono omezení na sebe
Grey
uno
Rusko
Švédsko
11
article
vzalo, r. 1905 se rozpadla; když tedy přestala
příčina, přestává sám sebou i následek a je
pouze třeba formálného uznání nových okolnosti
Švédské obavy Rusko rozptyluje, ukazují-
na to, že s ním vždycky zachovávalo přátelský
poměr, když ještě vládlo mohutným válečným
loďstvem, a jestliže ho neohrozilo válečně tehdy
že nyní ani by nemohlo, kdyby chtělo.
Co Rusko chce, má pro ně pouze morálný
význam.
Rusko
12
article
K pohřhu Svatopluka Čecha
K pohřhu Svatopluka Čecha
V odpoledních hodinách dnešního dne vy-
zdviženy budou s katafalku v Pantheonu tělesné
ostatky Svatopluka Čeeha, aby uloženy
byly na vyšehradském Žalově do hrobky — jak
bylo přáním široké veřejnosti i rodiny a nikoliv
do Slavína, jak v dobrém úmyslu původně roz-
hodnuto.
Slavný pohřeb, o jakém skromný básník ni
kdy nesnil a dozajista by si ho ani nebyl přá“
rozsahem svým vymykati se bude ze všech přel-
stav našich nevídanou účastí všech vrstev česko-
slovanského národa. Předpokladu tomu odpovi-
dal včerejší celodenní, nesmírný nával domácího
i venkovského lidu do Musea, kde Pantheen.
změněn ve smuteční síň, v středu svém na mo-
hutnem kalafaiku choval rakev s ostatky básní-
kovými. S pohnutím netajeným vstupovaly a od-
cházely zástupy: starci, mužově, ženy, děli —
všichni se zbožnou úctou k Velikému.
A jedním, téměř stejným výrazem, vyslovo-
ván zármutek nad úmrtím slovy: „Věčná H
škoda“o
Bylo již včera vylíčeno, pokud vkus s vy
strojením katafalku a celkové úpravy východište
pohřbu spojil se s příslušnou důstojností. V tom
směru, vedle květinné, architektonicky ladné vý
zdoby okoli kalafalku, vyplnily síň smuteční př-
četné věnce a palmy, jichž počet arci teprv
dnešního dne bude dovršen.
Čecho
Čeeh
Veliký
Žalov
Slavín
13
article
Záhony vonných, drahocenných
kvétln
utvořeny byly v čítárně musea král, českého
z nádhernýeh věnců a palmových kytic, které
věnovali obdivovatelé poesie Čechovy a korpo-
race. Ke skvostnému katafalku v Pantheonu po-
ložen věnec Umělecké besedy s nápisem na stu-
hách: »Nesmrtelnému pěvci. Svému čestném
členu« K rakvi zavěšen obrovský věnec krá
hlav. města Prahy se slovanskou trikolurou
zlatým nápisem »Velikému pěvci. Nejvzácněj-
šímu měšťanu svému.«
»Národní Listy« položily ke katafalku vě-
nec se stuhou slovanských barev a nápisem:
»V té bouři junácky své hlavy vzhůru
pněme — svůj prapor třímejme dál v ruce ze-
lezné — ten svatý prapor svůj, s nímž jistě
k eíli jdeme — v němž září do temnot znak
Pravdy vílězně! Sv. Čech 31. prosince 1893
Slavnému svému soudruhu — »Národní Listy«
Dále věnovali věnce: dr. Bedřich Pacák
(s nápisem na sluhách »Velikému Čechu«)
Klub národní strany svobodomyslné (»Nesmrtel-
nému básníku«), Český klub) na radě říšské
Čechův
Čo
doktor
Pacák
Čech
Praha
muzeum král
národní strana svobodomyslný
Český klub
14
article
(»Velikému básníku«), členstvé IV. třidy Časká
akademie (»Nesmrtelnému básní «), Jos. ITAVka.
president České akademie (»Nekmrtelnému bás
níku«), Moravsko-slezská organisace ženská (» Krá-
li pěvců českých, miláčku Moravy a národa
všeho«), profesorský sbor akademie uměnív
Praze, rodina Rakova (» Nejšlechetnějšímu srdei«)
kytice od Jarmily, soukromé divěl paedagogium
u sv. Anny v Praze (»Nesmrtelnému mistru«)
»Květy« (»Vznešenému svému zakladateli«)
Pöttingeum v Olomouci (»Nesmrtelnému pěvci«)
Vladimír S. Čech (»Zlatému srdci«), český mi-
nistr krajan (»Velikému geniu«), M. Štorkanova
(»Poslední s bohem«), Milos s rodinou (»Dra-
hému bratru«), Zdeňka, Růžena (»Poslední po-
zdrav drahému Svatičkovi«), rodina Topičova
(»Geniálnímu spisovateli«), Svatiček Melichar
(»Milovanému kmotrovi«), Milada, Václav (» Po-
slední pozdrav drahému Svatfčkovi«), kytice
konvalinek se stuhou »Byť i umřel, živ jest. —
Labutí píseň. Když hudba duše dokonalá jest,
zvuk jeji vejde v soulad věčnosti.« Botty.
Rakův
Jarmil
Anna
S Čo
M Štorkanův
Zdeňka
Růžena
Topičův
Milada
Václav
Botto
Jos
Moravsko
Morava
Praha
Olomouc
Milos
Časký akademie
Český akademie
profesorský sbor akademie uměnív Praga
Květy
Svatiček Melichar
15
article
Rodina dra. Herrmanna ve Varnsdorfě. — Rů-
žena Jesenská (»Vzácnému příteli Svatopluku
Čechovi«), měšťanská škola dívčí v Nuslich, stu
dující malostranské vyšší reálky. Velká palma
Svatopluk Zeithammer (»Drahému kmotrovi«)
obecní zastupitelstvo v Troji Podhoři (»Slovut-
nému spoluobčanu«), rodina Karla Jetela (»Své-
mu šlechetnému příznivci«). Velká palma: re-
dakce »Národní Politiky« (»Nesmrtelnému Sva-
topluku Čechovi«), Ladislav Čech (»Drahému
Svatoplukovi«), MUDr. Jan Čech (»Milému Sva
toplukovi«). Palma: Tereza Škampová (» Pre-
vzáenému příteli«). Palma: Rodina Zikova (» Na
šemu miláčku Svatopluku Čechovi«), Bulgarska
sjedjanka (»Na talantlivija českij pojet«), češt
sociální demokraté (»Pěvci písní otroka «).
Tím arci není seznam věnců vyčerpán.
Standarty v pohřebním průvoda.
Čeští studenti ponesou v pohřebním prů-
vodu standarty s nápisy vynikajících děl a spisů
zvěčnělého básníka. V předu nesena bude stan-
darta s letopočlem 1846—1908, načež násle-
dovati budou standarty s těmito nápisy: Ada-
mité. — Žižka. — Václav z Michalovic.
Roháč ze Siona. — Slavie. — Evropa. —
Ve stínu lípy. — Lešetínský kovář. — Zpěvník
Jana Buriana. — Václav Živsa. — Dagmar. —
Petrklíče. — Hanuman. — Jitřní písně. —
Nové písně. — Modlitby k Neznámému. —
Písně otroka. — Pohádka o čarovném pavouku.
— Sníh. — Povidky, arabesky a humoresky.
— Homorosky, satyry a drobné črty. — Kan-
didát nesmrtelnosti. — Výlety pana Broučka. —
Pestré cesty po Čechách. — Rozličná prosa. —
Druhý květ. — Kresby z cest. — Upomínkyz
Východu. — Z potulek po Moravě.
Herrmann
Jesenská
Čecho
Zeithammer
Jetel
Čo
Svatopluk
MUDr
Škampová
Zikův
Žižek
Václav
Michalovic
Roháč
Burian
Živsa
Dagmara
Hanuman
Výleta
Brouček
Trója
Slovut
Pre
Evropa
Kanada
Čechy
Morava
Slavia
Bulgarsko sjedjanka
Upomínkyz východ
16
article
Z komitétu pro uspořádání pohřbu Svato-
pluka Čecha. Jehikož rodina Svatopluka Čecha,
přihližejíc ke skrovné povaze básníkově, proje-
vila poznovu důtklivé přání, aby eírkevní obřady
při pohiřbu byly provedeny s nejmenší okáza-
lostí, bylo od původního úmyslu pořadatelského
komitétu upuštěno. V důsledku toho budou tedy
obřady pohřební předsevzaty pouze duchovním,
v jehož farním obvodu zesnulý básník přebýval.
Pokud se týče pořadu na hřbitově vyšehradském,
bylo v dohodě s farním úřadem tamníma
správou hrbitova stanoveno, že hřbitov bude
uzavřen již od 12. hod. polední. Jakmile průvod
dospěje ke hěbitovu, rozstoupi se ve špallr,
aby mohly projiti pěvecké spolky Ústř. jednoty
a vůz smuleční s hosty. Rakev snesena bude
s vozu na ollář Slavína, na jehož schodech
zaujme místo pěvectvo. Po zazpivání sboru
»Proč pláčete« promluví posl. red. Anýž. Na
to bude rakev v slavném průvodu donesena ke
hrobee na novém oddělení hřbitovním poblíže
pruboštství, kde farář vykoná pohřební obřady
a pěvecké spolky zapějí »Salves a »Kde domov
můjs. Potom následuje rozehod spolků dl
pokynu pořadatelů.
Svata
Čecho
Anýž
Slavín
17
article
Průvod o pohřbu Svatopluka Čecha.
Průvod vykročí ze seřadiště svého rázem 2. hou
odpolední v následujícím pořadku:
L. Spolky a sdružení živnoslenská:
První spolek vzájemně se podporujících řezníků
První spolek ku podpoře řezníků, S olek sladovníků
Spolek mlynářských, »Vitavan«, Vzdělavací a zábavní
spolek pompeníků kožešnických, Společenstvo truhlářo
a Beseda truhlátů, Zemská ůstřední jednota českých
zahradníků, Řemeslnicko-živnostenská beseda v Žiž-
kově, Společenstvo kovářů král. blav. města Prahy
Zemská jednota společenstev kovářů a podkovář
v král. českém, Řemeslnická beseda v Kolíně, Pod-
nostníků nři— zaole
čenstvu stavebním v Žižkově, Remesl.«žianostensku
beseda v Praze, Besídsa učňů v Praze VIII., Spolei
domovníků, Spolek školníků, Spolek strojmistrů prů-
myslu textilního v Náchodě, Spolek »Vzajemnost .
Odbočka zemské jednoty nár.-soc. živnostnictva na
Král. Vinohradech.
půsný u
Čecho
Remesl
Král
Žiž
Praha
Kolín
Žižkov
Náchod
první spolek
spolek mlynářský
řemeslnickýživnostenský beseda
řemeslnický beseda
Besídsa učeň v Praga
spolek strojmistr pr
spolek » Vzajemnost
18
article
II. Dělnictvo:
Strana národně-sociální, Nár. děln. vzdělávací
beseda »Probuzení« v Žižkově, Výbor dělníků kovař-
ských firmy bar. Ringnoffer, Jednota vzájemně se
podporujících dělníků kovářských, Česko slovanská
dělnická beseda v Praze, Dělnická beseda v Karlině.
Národní sdružení českých typografů »Veleslavin«
Organisace suctálně demokrauická.
III. Studentstvo a úřadnictvo:
Svaz česko-slovanského studentstva, »Hrvat«,
»Bulbarská Sedjanka«, »Šumadija«, »Unitas«, sludu-
jící z Ruska, »Ilyrija«, »Serbovka«, lužictí Srbové
»Sloboda«, »Hrvatski technicki klub«, »Slovinsk
technicki klube, »Adrija«, »Ognisko polskie«, Poslu-
chači theologie, Klub českých farmaceutů, Akademický
čtenářský spolek »Zora« v Brně, Slovenski spolek
»Detvan«, Akad. čtenářská jednota v Jičíně, Studentský
spolek »Prokop« v Příbrami, Česko slovanská aka
demie hudby a zpěvu, Abiturienti reálky malostranské
Abiturienti kursu při obchodní akademli v Chrudim.
Zemská jednota soukromých úřadníků, Jednota sou-
kromých úřadníků, Spolek česko-slov. železničních
úřadníků, Jednota státních zřízenců. První vzajemně
podporovací spolek zřízenců kral. hl. města Prahy.
Spolek česko-slovanských knihkupeckých účetních.
IV Besedy, národní jednoty, kluby:
Národní jednota pošumavská, Měšťanská beseda
v Praze, Jednola občanů pražskýcn, Vinohradská
beseda. Malostranská beseda, Mesťanská beseda v
Hrvat
Šumadija
Unitas
Serbovka
Srba
Sloboda
Ognisko
Posl
Prokop
Žižkov
Praha
Karlin
Rusko
Brno
Jičín
Příbram
Česko
Chrudim
svaz českýslovanský studentstvo
Bulbarský Sedjanka
Hrvatski technicki klub
Slovinsk technicki klub
Zora
Slovenski spolek » Detvan
spolek českýslovit
Iva beseda
malostranský beseda
Mesťanský beseda
19
article
Vršovicích, Politický klub na Smíchově, Vzdělávac
jednota »Svatoplnk Čech« v Citově, Beseda obřístev-
ská, Občanská beseda v Žižkově, Měšťanská beseda
v Žižkově, Klub přátel zahraničních Čschů »Frič«,
Spolek český Kneipp, Spolek Národní jednoty česko-
židovské v Praze. Svaz českých pokrokových židů,
Svaz českých okrašlovacích spolků, Spolek rodáků
z Domažlic. Jednota českých novinářů. Spolek sv.
Václava na Vyšehradě, Pravoslavná beseda v Pra ze,
Obec českých starokatoliků v Praze, Jednota »Svato-
pluk Čech« v Sedlci, Členářský spolek v Košířích,
Beseda »Čelakovský«, Jednota »Svatopluk Čech« v
Voticích, Spolek »Čech« v Žižkově, Klub »Jan Ne-
ruda« ve Vršovicích, Beseda »F. A. Šubert« v Praze,
»Jarost« ve Dvorcích, Národní jednota v Kobylisích,
Spolek pro zbudování pomníku Karlu Havlíčko Bo-
rovskému, Buseda »Havlíček« v Praze, Vlastenecké
družstvo »Oříšek«, Beseda »Stankovský«, Čtenářský
zábavní spolek »Hálek«, Kroužek »Klicpera«, Vele-
obec barádníků, Spotek rodáků divišovských a okolí.
V. Učitelstvo:
Zemský ústřední spolek jednot učitelských, Spolek
pražských učitelů, Jednota »Komenský«, Ústřední
spolek čes, profesorů, Místní odbory Ústřední Matice
školské, Jednota učitelek v král. českém.
VI. Obchodnictvo:
Obchodnický spolek »Merkur«, Česko-slovanská
obchodnicka beseda v Praze, Klub čes asistentů dro
guerie v Praze, Obchodní gremium v Kollně.
Frič
Svata
Čelakovský
Čo
Jan
Šubert
Havlíčko
Buseda
Havlíček
Stankovský
Hálek
Klicpera
Vele
Komenský
Vršovice
Smíchov
Citov
Žižkov
Praha
Domažlice
Vyšehrad
Čechy
Sedlec
Košíře
Votice
Kobylisy
Kollně
Svatoplnk Čechy
spolek český Kneipp
spolek národní jednota
český okrašlovací spolek
spolek svatý . Václav
Členářský spolek
spolek » Čechy
spolek pražský učitel
Borovský
20
article
VII. Ženské spolky:
Ústřední spolek českých žen, »Minervas, Mor.-
slezska organisace ženská, Damský odbor Ú. M. S.
Damská beseda, Ženský klub český, Tělocv. spolek
paní a dívek pražských, Ženské odbory jednot sn-
kolských, Ženský výrobní spolek český, Jednota
absolventek obch školy žen. výrob. spolku, »Karolina
Světlá«. Spolek pro zájmy škol mateřských.
VIII. Jednoty střelecké a sportovní:
První česká střelecká jízda, Česká obec střelecká,
Spolek hradčanských střelců, První jednota českých
střelců v Žižkově. Jednola střelecká »Sup« v Žižkově.
Sdružení býv. českých ženistů na Král. Vinohradech.
Slavia, Malostransky šermířský klub.
IX. Hasičstvo.
X. Sokolstvo.
XI. Pěvectvo.
XII. Věneono siči
XIII. Vozy věncové a pohřební
XIV. Za vozy
Praesidium, čienové městské rady a sboru obee-
ních starších král, hlav. města Prahy, universily
společnosti vědecké, zástupcové samosprávných kor-
porací, čeští akademikové výtvarní, Jednota výtvar-
ných umělců, Spolek českých žurnalistů, Spolek
»Máj«, Kruh českých spisovatelů, Spolek výtvarných
umělců »Mánes«, Společnost přátel starožitností
v Praze, Klub za Starou Prahu, Spolek českých advo-
kátů z Čech i Moravy, spolky politické, obranné jed-
noty národní. Jiné spolky v ustanovené době se ne-
přihlásily, nemohou tedy zde býti uvedeny. Chce-li
se přes to nepřihlášený spolek nějaký v průvodu
zůčastniti, dostaví se na seřadiště skupiny, do které
dle příslušenství svého patří a zařadí se tu na konee.
Minervas
Mor
Karolina Světlá
Král
Mánes
Žižkov
Praha
Čechy
Morava
Damský beseda
spolek paní a dívka
spolek hradčanský střelec
Slavia
spolek český žurnalista
spolek výtvarný umělec
spolek český advo
Praesidium
21
article
Ze skupin výše uvedených řadí se:
1. Spolky a sdružení živnostenská v ulici Žitné,
po levé její strané, čelem k ulici Mezibranské tak,
že první řady »Spolků vzáj. se podporujících řezniků-
stanou u nároží ul. Mezibranské a Zitně. Ostatní spolky
v pořadku výše uvedeném za nimi.
2. Dělnictvo v ulici Ječné, po levé její straně
čelem k naměstí Komenského, strana národně-sociální
první svou řadou na nároží tohoto. Organisace sociáině-
demokratická stane prvními řadami svými na nároží
alice Štěpánské. Zadní její řady ať stanou na náměstí
Karlově před vojenskou nemocnicí čelem kul. Ječné.
3. Studenti a úřadníci v Kateřinské ulici čelem
k Ječné.
4. Besedy, Národní jednoty, Kluby
5. Učitelstvo a
6. Obchodnictvo řadí se na Bojišti a dále podél
nalasinsa čalam k ulsGvkuřek
7. Zenské spolky na Komenského náměstí přec
hotelem Gráfovým čelem k ulici Sokolské.
8. Střelectvo a spolky sportovní.
9. Hasičstvo v ulici Táborské (resp. v jejím od-
dílu od Komenského nám. k Nusiím) čelem ke Komen-
ského náměsli pa obou její stranách.
10. Sokolstvo v ulici Sakolské.
11. Zpěvácké spolky v ulici Palackého čelem
k Mezibranské ul. po pravé její straně (směrem dolo).
Mezibranská
Komenský
Karlův
Ječná
Gráfův
Táborský
Komen
Žitná
Komenský náměstí
sokolský . 8
Sakolský
Palacký
spolek a sdružený živnostenský v ulice
Zenský spolek
spolek sportovní
22
article
Výzvy k spolkům a jednotám.
Měšťanská beseda na Král. Vinehradech zúčaslní
se korporativně pohibu slavného básníka Svat. Če-
cha. Členevé Besedy sejdou se v místnostech be-
sedních, odkud se vyjde o 1 hod. odpol. na vyká-
zané místo
Společenstvo truhlářů v Praze, Karlíně a Smí-
chově. Členové zúčastní se pohřbu básníka Sval
Čecha v neděli dne 1. březne 1908. Schůze v týž
den o 1/42. hod. odpol. u kanceláře společenstva v Ba-
zaru.
Klub „Za Slarou Prahu“ účastní se korporativně
pohřbu Svatopluka Čecha. Schůzka členů u pomníku
Jungmannova o 122. hod. Klub věnuje k uctění Jeho
památky 40 K
Z Filantropické družiny. Členky, jež korporativ-
ně účastní se pohřbu Svatopluka Čecha, sejdou se
v neděli p 1 hod. odpol. u vyšší divčí školy.
Članstvo Ústřední Matice školské a deprlace ža-
ctva Čechovy školy matiční v Kounově připojí se
k členstvu Národních jednot, jichž shroma ždiště je
na Bojišti a dále poděl nalezince čelem k ulici So-
kelské
Členstvo Národní jednoty severočeské shromáždí
se c 1/42. hod. společně s ústředním výboremn na
počátku ulice na Bojišti (nároží Sokolské třídv
Král
Čecho
Jungmannův
Čechův
Praha
Karlín
Kounov
so
Slara Praha
23
article
Útisk maďarský.
Útisk maďarský.
Björnstjerne Björnson pokračuje ve svých
článeích o nacionálním útisku v Uhrách, o pro-
následování nemaďarských národností, o útisku
kulturním i hospodářském. Veliký norský bás-
ník má skutečně zásluhu, že dískuse v předních
listech a vážných revuích evropských světového
významu neustává. B. Björnsonu kupí se mate-
riál přimo pod rukama, neboť povolaní represen-
tanti utiskovaných národností posílají mu rád
a s vděkem nové a nové doklady, uznávajíce
jeho světovou autoritu a vidouce v něm pří-
mluvce a zastance neúnavného i všeobecně re-
spektovaného.
Po serii článků v německé moderní revut
„März“ shrnuje teď Björnson většinu svých
pádných dokumentů o hříších maďarské vlády,
páchaných na Slovensku, v úvodníku posledního
sešitu „Le Courrier Européen“, vyšléh
25. února, jehož je spoluredaktorem. Úvodník,
nadepsaný „L'oppression Magyare“
(Útisk maďarský) vykládá nestranně případ Hlin-
kův, líčí dle bohaté původní korespondence
Björnsonovy martyrologii slovenského tisku ope-
sičního, vypočítává tresty vězením a peněžitc
pokuty, jakými stíháni jsou v řadě posledníc
let jednotliví žurnalisté i politikové, vlastenečti
kněží i prostí občané uvědomělejší, svobodně
projevující svoje národní příslušenství. — Zvlášt
účinně líčí zde Björnson marný slovenský boj
o národní školy a soustavnou persekuci vládní
proti všem snahám osvětovým. Maďarské šlechtě,
požívající až do nedávna neprávem tak skvělé
a rytířské pověsti v Evropě, staví norský basník
zrcadlo neúprosně. Z jeho poznámek, věnova-
ných uherské ústavě, platnému volebnímu řádu
i úpornému zápasu o jeho reformu, vysvítá nej-
lépe, jak podrobně sleduje v poslední době poli-
tické zápasy v Uhrách a iak se snaží do podrob
Björnstjerne Björnson
B Björnson
März
Björnson
L Magyar
Björnsonův
Uhry
Slovensko
Evropa
Le Courrier Européen
24
article
ností nestranně i objektivně ve své kampani se
opírati o authentické prameny. Co vypráví
Björnson o maďarských volbách, bude jistě
sensaci pro Evropu a postaví maďarskou šlechlu
a koaliční vládu spravedlivě do přímého světla.
Článek končí vážným mementem, poukazu
jícím na to, jak neudržiteln, je způsob autokra-
tické vlády maďarské v Uhrách, krajně šovini
stické a nenávistně zaujaté proti všem národno
stem nemaďarským, a varujícím před pokračová-
ním na této cestě, na niž hrozí vážné nebezpeči
nikoli jen pro utiskované, nýbrž především
pro utiskovatele. „Neboť nespravedl-
nost“, volá výstražně Björnson, „způsobuje n.
návistl
Björnson
Evropa
Uhry
25
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Městské divadlo Král. Vinohradů
2X2 =5 Satyrická bra o 4 jednáních. Napsal
Gustav Wied. Přeložil J. Popelka. Vystavil
J. Kamper.
Je více podivinství nežli originálnosti v tomto
dramatickém pamfletu. Zdá se mi, že hra dán-
ského spisovatele vznikla v zakaleném, ale hu-
morném ovzduší mnichovské bohémské hospody,
kde u džbánků pěnivého černého mokua
v dýmu špatných doutníků se osnují bujné
atentáty na filistry, kde zaznívá lehkomyslnýa
revoluční výsměch mládí přestárlému světua
jeho pokrytectví a pedantství, a kde vznikl kou-
savý úšklebek a bezohledná, střeštěná karrika-
tura »Simplicissima«.
Gustav Wied je inspirován touto filosofií
moderního germánského voltairianismu a jeho
hrdina básník Pavel Abel je dosti známým ty-
pem bonéma, posměváčka, nespokojence, jenž
všemu se směje, o všem vtipkuje, všemu se
rouhá, všechno obrací vzbůru nohama i odvěké
zákony matematiky, jak patrno z titulu hry
Autor snaží se dokázati, že za lehkým smí-
chem poťouchlého poety s trývá se bolest my-
slitele a že jeho matematická poučka o bědné
zvrácenosti a směšné slabostí lidí je hlubším
opravdovějším výrazem jeho světového názoru
nežli lajdácký nápěv »lieber Augustin«, který s
hrdina pozpěvuje a pohvizduje ve všech situa-
cích svého života, ano i na koncích jednollivých
jednání pro zvýšení dojmu originálnosti drama-
tické satiry.
Wied
J Popelka
J Kamper
Pavel
Augustin
+ městský divadlo Královský
Satyrická
26
article
Guslav Wied, autor již starší, asi padesáti-
letý, seděl ve vězení pro jakousi literární pro-
stořekost. Jeho hrdina Pavel Abel byl též uvržen
do chladné kobky na vlhkou slámu, poněvadz
psal o lásce a lidech upřímně jak je znal, člmž
pobouřil morálku pastorské inkvisice, jež v Dán-
sku má patrně větší moc nežli v Rakousku
jezovitská. Jinak by mnohý z našich poetů úpěl pod
véží, jak se v Praze říká. Gustav Wied slibil ironi-
cky, že se polepší a že bude své knihy tak
psáti, aby je papež mohl dávati svým sestrám
k svátku. Pavel Abel též stále ironisuje,
i v chládku, tam vlastně nejvíce, ale na konee
podlehne. Kdo si pozpěvuje »Augustina« tak
jako on, nemůže býti tvrdým a intransigeantním
a nedivíme se, že bohěm revolucionář, dělajíeí
na celou společnost gaminský posunek vý-
směchu, skončí kapitulací a k naléhání své ženy
přijme výnosné redaktorství zpátečnického listu.
Poddává se sarkastickým úsměvem filosofa,
jenž vynašel bizarní matematickou formulku
pro vysvětlení a omluvu lidské zbabělosti.
Hra Wiedova je na mnoze příliš mnoho-
mluvná, některé scény činí dojem prázdný,
zdržují a třiští děj i tempo komedie. Ale vy-
kazuje tolik zábavných, ostře nomtovaných ná-
padů a je oživena několika tak hřitce karakteri-
sovanými postavami, že dovede udržeti zájem
a napíná zvědavost obecenstva. Do poslední
Guslav Wied
Pavel
Wied
Augustin
Wiedův
Dánsko
Rakousko
Praha
27
article
chvíle netušíme jak se rozteší životní rozpory
rodinné neshody, existenční problém šaškujícího
bohémského Hamleta.
Wiedova satira byla příznivě přijata. Pro-
vedena byla aspoň v některých jednotlivosteeh
dosti zdařile. Pan Jiřikovský hrál Pavla Abel
s gracií skoro operetní, ale ke konci uhodil na
pravý ironický tón. Má nenucený pohyb i po-
suněk, jen levou ruku by neměl tak zženštile
věšet Připadně naznačil pan Zelenka omládnut
konservativního, nechrabaného byrokrata rady
Homanna, jenž se za změny vlády stal liberá-
lem téměř šviháckého zevnějšku.
Aristokratickou distingovanost a imperti-
nentnost hraběnky Klüverovy velmi trefně po-
dala paní Benišková. Též paní Táborská a slč
Richtrova svěže a temperamentně sehrály své
úlohy. Pp. Tesař a Zakopal zabrousili trochu
povážlivě do karikatury.
Wiedův
Jiřikovský
Pavel
Zelenka
Klüverův
Benišková
Táborská
Richtrův
Tesař
Zakopal
rada Homann
28
article
Hudba.
Hudba.
+ Symfonický koncert Ceské filharmonie přinesl
posledně dvé zajímavé skladby, na nichž pěkně dal
se měřiti, jakými fasemi prošla naše hudba v době
poměrně nedlouhé svého novodobého vývoje. Jednou
z nich byla Fr. Zdeňka Skuherského fantasie
»Máj«. Representuje jaksi skladatelskou generaei
předsmetanovskou, třeba prvním provedením spadnla
do r. 1874. Romantismus Schumannův jest duch
který ji provívá. Ale uvědomělé proniknutí básné
Machovy zbližuje ji částečně už i českému cítění
Mimo to pozoruhodna je obratnost, s kterou tu pro
slulý theoretik i prakticky dovedl se zmocniti výhod
jež skýtá ssladateli naprosté ovládsní harmonické
instrumentační stránky skladby. Rádi jsme si opět
jednou symfonickou háseň zaslonžilého muže po-
slechli Novinkou byla Ladislava Prokopa ouver
tura »Osud«. A to jest druhý pól, ukazující, kam
dospěla naše hudba dnů nejnovějších po Smetanovi
a Dvořákovu. Zde jest již celá samostatnost české
škoty budební, jíž zvláštní národní tep. i bez ten
dence skladatelovy, prochvívá, jíž vtištěny jsou mo-
derní pokrokové snahy, a jež nejraději vyjadřuje se
Skuherský
Schumannův
Prokop
Dvořákův
Ceský filharmonie
29
article
programne. Ladistav Prokop zpredi se baseů svuu ua
této tdeové osnově: Osud tvrdě doléhů na člověka,
marny nářky a prosby. Proto víláme každou chvíli.
která přeje nám naň pozapomenouti a oddáváme se
chvilkovým rozkošem lásky, radosti drobných úspě-
chů. Osud však v strózu přihlásí se znova. Ale již
ho tak tvrdě nepocitujeme. Naučili jsme se resignaci
a poznali jsme, že vede nás dobře — ku poslednímu
klidu. Tedy filosofie života tvoří iden díla. Jakkoli
pomysly filosofické zdaji se býti hudbě nejvzdále-
nější, mladému skladateli přece podařilo se zcel
srozumitelně nám je ztlumočiti. Je mu totiž dáno,
věci abstraktní měniti v konkrétní, idey vyjadřovati
city, které vzbuzují, a tak suggeruje posluchačí vždy
pravou náladu. Slyší z jeho hudby ty nařky a prosby.
Prokop
30
article
poznává ty tvrdé údery osudu a zase rozveselí se
s jeho budbou, jež šeplá cosi o lásce a blonzní
o slávě a úspěších. A posléze skladatel i tu naději
konečného smíru dovede výmluvně vymalovati taju-
plně zpěvným, v ztlumeném tremolu se ztrácejícím
adagiu. Produševnělá skladba vyniká opětně zvláště
instrumentálním leskem, pracím Prokopovým vlast-
ním a dobyla úspěchu. Další program přinesl Bize-
tovů pittoreskní snitu »Roma« a Beethovenovu
sedmou symíonii, zvanou »Apolheosou tance« Hráno
bylo za direkce dra. Zemánka pečlivě.
+ Z České Filharmonie. Dnes o 1/45. hod. odpol
koná se v sále Plodinové bursy XX. (poslední) sym-
fonický koncert. Dirigent dr. Vílém Zemánek. Pořad
(bez obvyklé přestávky): I. Smetana: 1. Slavnostn
cuvertura D-dur (poprvé): 2. Polonésa z „Pražského
karnevalu“ v úpravé K. Kovařoviče (poprvé); 3. Ou-
vertura k opeře „Prodaná nevěsta“ (poprvé). II. Bee-
thoven: 1. Symfonie č. 8 F-dur, 2. Fantasie pro kla-
vír (slč. L. Úrbanova), sola (pí. L. Neumannová-Pro-
cházková, pí. Božena Tůmová, sl. G. Friedlova, pp.
K. Březina, Fr. Neumann a Jar. Karbulka), sbur
(„Hlahol“ vinohradský, sbormistr p. Milan Zuna)a
orchestr (poprvé). Vstupenky prodávají se od 10 do
12 hod. dopol. v kanceláři Českého Filharmonického
družstva na Václavském náměstí č. 53 a od 1/24. hod,
odpol. u pokladny. Programy s textem zpěvů a uve-
dením do Smclanových skladeb po 10 hal.
+ Feliz Motil, král. dvor. kapelník z Mnichova
a jeden z nejpřednějších dirigentů vůbec, říditi bude
čtvrtý řádný koncert České jednoty pro orchestrální
hudbu ve středu dne 18. března o 7. hod. več. v Ru-
dolfině. Ježto k tomute koncerlu, v němž současně
jako solista spoluůčinkuje r. Frant. O ndří č ek.
Prokopův
Rom
Beethovenův
Zemánek
doktor
I Smetan
Polonésa
K Kovařovič
L Úrbanův
L Neumannová
Tůmová
G Friedlův
K Březina
Neumann
Karbulka
Zuna
František
plodinový burza XX
Francie
Václavský náměstí
Mnichov
Český filharmonie
Český filharmonický družstvo
Felizstán Motil
Fdur