1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve středu 1O. prosinco 1913.
O prosinco
Praha
4
masthead
Na rannt avederni listy
přndnlácl
v Praze v administrnn
na nosn eon
na dtvralotavů K — k
sl voř onáškourne
a e
Praha
5
masthead
NA
NA
na čirt2 K 5s h
B 64 u
k 9o
sa másie
o Postou?
a dvojí znsilk ou
B 64
6
masthead
v drobném prodeli
ranní dlslu o sobá . zn
večo rní
zne
Ve dlálkách na venkově
ransle .. . . . . . 10
lncerálv
platí se hotově napře
Přodplsoení a lnserty přills
sdminístrace v Marianské ul.,
Tam nncházejí se tea
redakce, čiskárna a napadle
„Národních Llatů-
Eukoplay se navenoei
národní Llat
7
masthead
na měsile
V K
un tvrt lata k shrisoc v bo
eosměnoluonsladna nadvě šnloo lnsin
K uno
10
article
omozná obs
Z Vídně, 10. prosince. [Zvl. telel. zpráva
„N. L. 11 hod. 30 min. Rusíni přešli dnes hne
počátkem schůze z obstrukce řečnické k o b-
strukci lomozné a hudební. Učinili
tak, že byl zamítnut jejich návrh, podaný
poslancem drem. Petruševíčem, proti kterému
ministerský předseda br. Stürgkh promluvil,
aby plenární schůze, která měla právě přejíti
ke hlasování o lihové dani (3. čtení)
a osobní dami zpříjmů (2. čtení) pře-
rušila ze na hodinu a za této přestávky aby
strany vešly v jednání, jehož účelem byla by
pracích poslanecké
několikadenní pausa v
sněmovny.
Sevessjel an
Již ráno bylo pozorovati v parlamentní budo-
vě neobyčejný ruch a hned o 9. hod., ve kterýžto
čas sešel se Rusínský klub, vědělo se, že tento
chce zahájili ve sněmovně nejprudží ob-
strukei, nia které se také klubusnesl.
Všichni jeho členové odebrali se do zasedací síně.
a-zasedlitam plným počtem svá místa. Po 11. hod.
schůze zahájena. Na minisfersklé lavici
tou dobou nalézal se pouze minirterský předseda
hr. Stürýkhis ministrém želézniclsvob. p. drem.
Forstrem. Poslanci vřech strani byli shromáždě-
ni pbětem neobyčejně hojným. Nežli se přešlo
k jednatímu pořadu, ke 3. čtení daně lihové, po-
vstní člen předaednictva Rusínského klubu dr.
Petrušovič a podnl připomenutý návrh, který
byl provázen epětným souhlasem Rusínů a daké
tlučením pěnti na stůl a na konec pak demon-
strativnimi projevy Rusinů, zvláště
když řečník pravil. že vláda dala slib. že haličský
sněm nejdéle do věerejška projedná volební refor-
mu ve 2. a 3. čtení a že se to nestalo následkem
průtahá a odkladů polských konservativců a ná-
sledkem skutečně obdivuhodně trpného chování
se vlády“.
Rusín
Stürgkh
doktor
Petrušovič
Vídeň
11
article
Předseda dr. Sylvestr chtěl dáti neprodle-
ně hlasovat o tomto formálním nůvrhiut,o tur všal
přikročil k němu minister. předseda hr. Stürgíkl
ahlásil se o slovo. Promluvíl námitku proti
návrhu Petruševičovu desti obšírnou (klademe ji
dole doslova). Opětně byl ministenský před-
sodavyrušovám Rusiny.
Tito voláni byli k pokoji německými poslanci.
Pozoruhodno bylo také, že výklad hr. Stürákha
doznával tentokráte souhlasu a pochvaly Kola pol-
ského, a že Rusíni byli v celé sněmo v-
ně úplně osamoceni. Když hr. Stürgkh do-
končil a prosil, aby Rusini sumi upusti-
li od podnětu svého, zvolali tito: „Ni-
koliv. nikoliv!“ Němci však a Poláci vzdal
hr. Störgkhovi přátelský potlesk. Tento pollesk
začali Rusini přerušovati bušením pěstli na
pulty stolů. Poslanec Lavruk, který chodí do-
sněmovny v národním kroji, vytáhi píšťali ku
a jal senani pískati. Někdo mu ji však hned
vzal z ruky. Pak se hlacovalo onávrhu P e-
truševičovč. Byl zamitnut. Pro něj hla-
sovali Rusíni, jakož ičást českých agrárníků a ná-
rodních sociálů.
Sotva vyhlásil předseda dr. Sylvester, že ná-
vrh není přijat, spustili Rusíni, všichn
jako na povel. děsnou vřavu. Pokusíme
se ji vylíčiti, ale doznáváme, že sotva se nám po-
daří vystilnouti všechny její podrobnosti.
Na ministerskou lavici přibyli zatím ještě
správce ministerstva financí dr. Engel, ministr
orby dr. Zenkel a ministr práv dr. Hochen-
burder. Několik Rusínů pískalo. Dva
měli trubky, čelní šoupali prkny, do
pultu ještě vsunutými, ale nevytrženými.
doktor
Sylvestr
Rusin
Stürákh
Stürgkh
Němec
Polák
Lavruk
Sylvester
Engel
Zenkel
Hochen
poloský
12
article
Někteří Rusíni konali práci dvojnásobnou.
Majice v ústech píšťalky nebo trub-
ky, pracovali oběmarukamu prkny ne-
bo elektriekými píšťalkami, které měli
před sebou státi. Posluchači měli dojem, jako by se
nalézali u velkého požáru, za kterého je slyšeti
trubky hasičské a trubky železniční, kterých Rusi-
ni uživali. Poslanci, kteří stáli pobliže,
zacpávali si ušl Lomezbyl ohromnýa
bl
děsný.
Z Vídně, 10. prosince. 11 hod. 45 minut. —
Rusíni vytrhli již tři prkna z pultá,
kterými v taktu tlukou na stoly. Jsou
to prof. dr. Kolesa, dr. Petruševič a dr. Lahodinský.
Pořadatel sněmovny z levice volený, Albrecht, od-
vádí německé poslance, kteří přišli blíže do středu
zasedací síně, kde mají svoje místa Rusíni.
Z Vídně, 10. prosince. 12 hodin pol. Nyní
buší vytrženými pulty již šest poslan-
ců rusínských. Ke jmenovaným třem při-
dali se ještě dr. Trylovský, dr. Tehelský a Budzy-
novský.
Z Vídně, 10. prosince. 12 hod. 15 min. Tou
chvili tluče vytrženými prkny osm poslanců
rusínských. K přeďešlým připojili se P. Folis
a Lavruk.
Z Vídně, 10. prosinee. 12 hod. 45 minut. Před-
seda dr. Sylvester opustil své křeslo, aby se
odebral do konference klubovních
předsedů, která byla svolána. Na ministersk
lavici usedl ministr pro veřejné práce dr. Trnka
vedle svých kolegů a dívá se, jak se ve sněmovně
„veřejně pracuje“. Všichni poslanci až na ojedinělé
výjimky mezi Poláky a Němci opustili za se-
dací síň, ve které jsou Rusíni sa
mi. Počítáme je. Je jich všeho všudy. 19. Deset
jich pracuje prkny. (K poslancům nahoře již
podotčeným přidali se ještě dr. Konstantin L e-
vieký a prof. dr. Smal-Stocký). 6 jich
pracuje na píštalkách a trubkách.3
mají před sebou elektrické zvonky. Posl.
Rusín
profesor
doktor
Kolesa
Petruševič
Lahodinský
Albrecht
Trylovský
Tehelský
Budza
Lavruk
Sylvester
Trnka
Polák
Němec
Smal
Stocký
Posl
Rus
Vídeň
13
article
Lavruk buší na pult hned dvěma prkny.
Posl. dr. Eug. Levický nějakým foliantem
bouchá na stůl. Posl. dr. Trilovský přistupuje
k němu, praví, že je to přece málo a dává mu
trubku a utomobilní a posl. dr. Eng
Levický počiná jí hned používati
Posl. dr. Gustav Gross přichází z konferene
předsedů klubovních k ministerské lavici a ozna-
muje něco hr. Stürgkhovi, se hterým odcház
napřed do výklenku, potom ze sněmovny vůbec.
Rusíni provázejí odchod ministerského předsedy
pokřikem.
Posl. dr. Lahodinský přinesl balik va-
ty do uší a rozdává ji svým soudruhům
Z konference klubovních předse-
dů dochází zpráva, že vyskytl se plán, aby zá-
kon stran osobní daně z přijmů by
přijat en bloc dvojím hlasoyáním, že všal
čeští agrárníci, kteří maji své náviáy pozměňovaci
se vyslovili proti tomuto způsobu.
Dodatečně budiž ještě sděleno, že za velk-
ho lomozu, hluku a křiku přijat by
ve 3. čtení zákon o dani lihové a že
uděleno slovo posl. dru. Lichtovi, zpravodaj
osobní daně z příjmů, by pronesl svůj doslov.
Referent má ještě slovo.
V 1 hodinu 15 minut. O 1 hodině s poledne
objevil se president dr. Sylvester na svěm
křesle, zazvonil a oznámil sněmovně, že schůz
čslohn
Posl
doktor
Eug
Trilovský
Eng levický
Gross
Stürgkh
Rusín
Lahodinský
Sylvester
14
article
ab cetdoběosů ee
rukce Ruslnů.
přerušuje do 2 hodin. Přestávka však potr-
vá nepochybně mnohem déle, protože nu
142. hodinu svolána je opětně konferen-
ce předsedů klubovaich, která stanovena
byla původně na 144. hodinu.
Po tomto přeružení schůze shlukli se četn
poslanci ve sněmovně, kde stáli v prudkých roz-
hovorech.
Z polského pramene se nám sděluje
Lomozná obstrukce rusinská je pro nás velkný
překvapením. Odjížděli jsme předevětrem o
místodržitele dra. Kprytowského plně přesvědčení
že Rusíni klidně připustí jak hlasování stran daně
lihové (III. čteni), tak hlasování stran osební dane
z příjmů (II. čtení) a že teprve, až bude sněmovn
chtiti přistoupiti k projednávání čtyřparagrafovéhio
zákona stran údělů zemských, učíní pokus, aby vy-
mehli novou pansu. V přesvědčení tom byli jsme
uivrzeni, když Rusíni vyslali do odborů výboru
pro volební reformu své delegäty a tito tam docela
pokojně rokovali. Je-li jednáni odborů iěchlo pro-
tahováno, je to vinou jenom těchto rusínských de-
legátů, kteří mluví časlo a velmi dlouho.
V 1 hodinu 40 minut. Když byl president dr
Sylvester schůzi přerušil, všechny restauračn
místnosti ihned se naplnily.so
Galerie byly dnes skorem úplně prázdny
Nekolik málo diváků, kteří tam byli, měli požite
poslechnotti si lomoz a hudební obstrukcí. Pravii
zpravedejům novinovým, že je nudně, poněvani
je skoro 2 hodiny tatáž.
koníetence předsedů klubov-
ních, která se konala, sděluie se nám ještě, z
čeští agrárníci hrozili, že sami podaj
jmén v čelných podrob-
návrhy na hlasování dle
přijmů, bude-li zvolen
nosfech osokní daněz
modus hlasování en bloc.
Rusín
Sylvester schůze
Pravia
v sněmovna
15
title
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
16
article
Denutace učitelstva.
Denutace učitelstva.
sbro
Z Vídně. 10. prosince. Velká deputace če-
ských učitelů z království Českého dostavála
se dnes o polednách k ministerskému předse-
dovi hr Stürgkhovi, k němuž uvedl ji posl
dr. Kramář. Cheí vlády prohlásil, že je rád
že deputace k němu přišla, že vítá příležitos
promluviti si s Českými učileli a že může jin
pověděti jen totéž, co pověděl již učitelůmi ně-
meckým, že totiž, předpokládaje, že bude par-
lamentem před novým rokem schválen mal
finanční plán, zemské úděly v to počítaje, že
učitelé vl království Českém do-
sMhnou dvoussých požadavki
hlavních: triennia a zvýšení základního
platu, což obé dostanou již od 1. ledna 1914
také, kdyby náklad pro obě opatření stoupl na
13 milionů korun. (Dosud počítalo se 12 mi-
lionů korun.)
Delegační hostina.
Z Vídně, 9. prosince. (K. k.) Dnes večer ko-
nala se u ministra zahraničních záležitostí hraběte
Berchtolda a choti třeti delegační hostina, kter
se mimo jiné zúčastníli uherský ministerský před-
seda, uherský ministr Iinancí, četní uherští delegáti
četní rakouští delegäti, dr. šl. Málhlwerth, knízo
Schönburg, bar. Schwegel, Sedlák a vysocí úřad
níci společných ministerstev.
Zemské volby v Krajině.
Z Lublaně, 10. prosince. (K. k.) Při včerejších
volbách do zemského sněmu z voličské třídy ven-
kovských obcí připadlo všech 16 mandátů opět
katolické straně slovinské.
Stürgkh
Berchtold
doktor
Schönburg
Schwegel
Sedlák
Vídeň
Lublaň
17
article
Z italské sněmovny.
Z Říma, 9. prosince. (K. k.) Poslanecká sně-
movna pokračovala v adresní debatě. Poslane
Marchesano (reformní socialista) odůvodňuje
denní pořádek, podle kterého adresa jako odpověd
nu trůnní řeč obsahuje v podstatě odsouzení činů
a úmyslů vlády. Poslanec Soglia (ofic. soc.) odů-
vodňuje denní pořádek, ve kterém se prohlašuje
že řešení komplikovaného problému obecných škol
nemůže býti více odkládáno. Socialista Labriole
navrhuje denní pořádek, ve kterém se prohlašuje.
že adresa jako odpověď na trünní řeč neodpovídů
situaci, vyplývající z posledních voleb. Gam
borala, který dříve náležel ke straně socialisti-
cké, připomíná různé důležitě reformy minister
ského přededy Gfolittiho, zvláště všeobecné hla-
sovací právo. Vyvrací tvrzení socialistů, že vláda
s katolickou stranou uzavřela úmluvu, a prohla
šuje, že schvaluje demokratickou a pokojnou poli
tiku inaugurovanou Giolitíim. Tato politika zaji-
šťuje vládě dlouhé trvání, což bude zemi na pro
spěch. Po řeči poslance Labrioly byla schůze
ukončena.
pal
Španělský král v Paříží.
Z Paříže, 9. prosince. (K. k.) Španělský krá
a královna přibyli sem dnes večer. zlel
cbábo d
Z ruské řišské dumy. o
Z Petrohradu, 9. prosince. (K. k.) Hosudarstven-
ná duma zvolila v dnešní schůzí okťabristu Va-
runsekreta 204 hlasy proti 108 místo
předsedou. Zvolený již místopředseda Kono-
valov vzdal se své kandidatury na
úřad prvního místopředsedy, načež duma zvolila
jednomyslně Varunsekreta prvním místl o
předsedou.
l ne
enbv
o Bulharské volby.
Ze Solije, 10. prosince. „Ag. Tel. Bulg.“ ozna-
muje opravu, že obdrželi agrárníci 47, soc. demo-
kraté 37 mandáto.
Švo
Soglius
Labriola
Řím
Paříž
Petrohrad
Virginie
Kona
Solija
Poslane Marchesano
18
article
Řecko a Kréta. jiv
Řecko a Kréta. jiv
Z Kanele, 9. prosince, (K. k.) Očekává se
nejbližší době vylodění dvou setnin evzonů. Řecko
lodstvo připluje co nejdřive k pobřeží krétskému
aby doprovodilo do Kaneje guvernéra Ruffa, jeni
vyhlásí spojení Kréty s Řeckem a oficielně vztýč.
řeckou vlajku.
Revoluce v Mexiku a Spojené státy.
Z Mexika, 9. prosiace. (K. k.) Četa povstalc
zmocnila se nad městem Tuxpanem dělového
člunu mexického, tam kotvicího, „Tumpanu“. Když
přemohla stráž, učinila stroje a děla neupotřebitel
nými, načež vzavši s sebou z člunu dynamit, ode-
šla.
Veřejná politická schůze
v Karlině.
lateo
„Klub občanů karlínských“, dosud stře-
disko strany staročeské, jež chce nyní sou-
střediti občanstvo karlinské bez rozdílu poli-
tické barvy ke společné práci v otázkách ko-
munálních, svolal na včerejší večer do obecn
restaurační budovy veřejnou schůzi, na
níž bylo pojednáno jednak o současných poli-
tických poměrech českých, jednak o účasti
úkolech občanstva v autonomní správě.
Jednání zahájil a řidil starosta města p
dr. J. Brabecs v nředsednictvu vedle něho
zasedali pp. c. r. J. Engelmann (za národn
stranu svobodomyslnou), cís. r. Topinka (za
stranu národní), Krejčík (za místní živnostni-
ctvo a obchednictvo), šlechta (za stranu ná-
rodně-sociální) a David (za českou stranu po-
krokovou).
O otázkách politických pojednal v úvod-
ním referátu J. Exc. dr. Fr. Fiedler, říšský
poslanec za město Karlín, jenž rozvedl pře
svým voličstvem v podstatě zásady, tlumo-
čené nedávno v užším kruhu našich organiso-
vaných příslušníků na společné schůzi Místní
organisace národní strany svobodomyslné
Oběanského klubu karlínského.
Karlin
doktor
J Brabecs
J Engelmann
Topinka
Krejčík
David
Fiedler
Řecko
Kréta
Mexiko
spojený stát
Francie
Karlín
Oběanský klub
19
article
Řečník poukázav na politováníhodnou do-
savadní roztřištěnost českých politických stran
dovozoval, že aspoň v otázkách všenárodních
dalo by se docíliti dohody pro s p -
lečný postup. Nutno především pracovati
k tomu, by mezi našimi politickými stranami
nastalo jisté sblížení a snesitelnější poměrya
aby umožněny byly veřejné rozhovory politi-
ckých stran o politických poměrech. Vli-
vem žurnalistiky a voličstva dal by se
připoutati živý zájem širokých vrstev k
záležitostem veřejného života a utvo-
řiti tak ovzduši, by takové společné schůze
vážného obsahu konati se mohly v rozsahu co
nejširším.
Na to řečník pojednal o poliitické si-
tuaci, jak utvářila se v nejnovější době na
říšské radč. Konstatoval předem, že proti fi-
naněnímu plánu v zájmu služební pra-
gmatiky a ozdravění zemských financi žádná
z parlamentních stran nemá námitek. Jinal
tomu je však s půlmiliardovou refundačn
předlohou, vůči níž musí čeští poslanci polo-
žiti sobě otázku, mohou-li projeviti jejím
schválením vládě dávěru v době, kdy v Če-
chách panuje komisariát, kdy Němci velmi
malou ocholu projevují pracovali k odklizení
neústavních těchto poměrů a v době, kdy vlá-
da sama ukazuje na malý zájem o to, aby v
Němec
vel
20
article
Čechách nastaly zase spořádané poměry. Nej-
bezpečněji vedla by k cili tomut
ovšem českoněmecká dohoda, kdy-
by však mělo býti voleno tempo, jež Něm i
chtějí přivoditi nejnovějšími svými požadavky.
nastalo by zbahnění a komisariát stal by se
v Čechách institucí trvalou. Proto také ve
všech českých stranách jeví se snaha, by na-
stalo jasno. Vláda musí ukázati vůli a způso-
bilost, obnoviti v Čechách ústavnost, vláda
musí se zasaditi o opětné zahájení smiřovacích
porad, jakož o rychlé v nich pokračování,
neukáže-li se to možným, je její věcí, a by
jiné cesty hledala. Neboť vláda, která
neústavní poměry v Čechách nastolila pře-
výstrahy českých stran, je povinna hledat
také prostředky, aby z těchto neústavních po-
měrů vybředla. Varujeme ji však, aby nastu-
povala cestu neústavností nových a aby ze-
jména sáhala k oktrojům a nikoliv k zákon-
nému prostředku nových voleb a svolání sně-
mu. Dosud mluvili proti tomu pouze poslanc
němečtí, neozval se však ještě německý lid.
v němž jsou také vrstvy, které vůči sněmu maj
náléhavé požadavky. Ostatně ocitl-li se parla-
mentarismus již nyní v nebezpečí pro dosa-
vadní neústavní řešení česko-německé otázky
pak by eventuální oktroj všech ostatních vy
rovnacích otázek stal se pro parlamentarismu
přímo osudným. České strany za poměrů, jal
se na říšské radě utvářily, nezbytně musí na-
léhati na vyjasnění, ony nemohou děle ne-
čínně přihlížeti, jak v zemi pro stát a říši nej-
významnější ve svých autonomních záležito-
stech spravován je orgánem, nalézajícím se
úplně v rukou vlády centrální a aby země.
která uznána je všeobecně za nejpokročilejší.
měla ještě dnes volební řád nejzastaralejší
nejzpáťučnější
Čechy
Německo
21
article
Vývody J. Exc. posl. dra. Fiedlera setká-
valy se se všeobecným souhlasem všech pří-
sreti o
tomných.
Na to promluvil k druhému thematu —
účasta úkoly občanstva v samosprá-
vě — p. prof. dr. Zenkl, jehož řeč nesla s
v tom směru, aby v české samosprávě pře-
staly strannické boje politické. Řečník dopo-
ručoval, aby v Karlíně byl v tomto směru
učiněn zdárný počátek. (Souhlas.)
Debaty o těchto projevech zúčastnil se n
prvém místě zástupce strany naší p. c. r
Engelmann, jenž projevil jménem naším
ochotu účastniti se každé spolupráce, jež bud
založena na zásadách v pravdě svobodomysl-
ných a jež povede sílením samosprávy k lep-
šímu národnímu.
Fiedler
profesor
doktor
Zenkl
Engelmann
Karlín
22
article
Jménem živnostnictva neorganisovanéhio
ve stranách politických ujali se slova pp. Ma-
toušek a Horák, kteří činili výtky, dle
našeho názoru neoprávněné, politickým stra-
nám, že o živnostnictvo se nestarají.
Pan Viktor Dyk přišel zaagitovat pro
stranu státoprávně-pokrokovou a mezi jiným
konfusními útoky vytýkal také dru. Kramá-
řovi, že zavedl panství absolutismu v Čechách
Proti tomu ohradil se co nejroz
hodněji J. Exc. dr. Fiedler, jenž tute
legendu uvedl na pravou míru konstatováním
že dr. Kramář postaven byv před hotové roz-
hodnutí o zavedení správní komise, praco-
val dle svého nejlepšího přesvěd-
čení k tomu, aby zlo, jež český ná-
rod mělo postihnouti, bylo co nej
menší. O otázce živnostenské, jejíž důleží-
tost akcentoval, prohlásil, že musí býti a tako
je vážnou starostí každé poctivé politické
strany. Vývody jeho přijaty s bouřlivou po-
chvalou.
Když byl za stranu národně-sociální pro-
mluvil ještě nár. soc. tajemník Sajdl, přijata
byla resoluce, jež vyslovuje J. Exc. dru. Fie-
dlerovi plnou důvěru voličstva a žádá
jej o další hájení zásad konstitučních a auto-
nomistických a v druhém bodě vyzývá vše-
chno občanstvo karlínské k spolupráci na dal-
ším zdárném rozvoji místní samosprávy.
Vřelým doslovem předsedy pana dra
Brabce schůze skončena
Dyk
doktor
Fiedler
Kramář
Sajdl
Brabec
Ma
Čechy
23
article
Pontcka hhdka.
Pontcka hhdka.
O cílech českých agrárníků ve vídeňském
parlamentě
informoval redakci „Unionu“ vynikající člen klubu
českých agrárníků. Jeho výklad podává dnet
„Unicn“ v podstatě takto: Poslednímu usnepen
klubu českých agrárníků nelze se diviti, neboť ny
nější poměry, v jakých česká delegace na říšsko
radě žije, jecu prostě nesnesitelny, pročež dlužn
učiniti vše, aby sezměnily. České poselstvo nemá
nijské vály, vláda ani větštna sněmovny se nesla
rají o jeho slanovisko. Poměry tyto trvají nikol
proto, že české poselstvo je roztžíštěno, ani proto
že část jeho je v oposíci — neboť také poslane
svobodomyslsí a katolicko-národni, provezujíel po-
litiku umtrněnou, jsou nespokojeni s polinickým
poměry, jak patrno z projeva posl. dra. Kramář
— nýbrž z tépříčiny,l že vláda přostě nedbá Čechů
protože se bojí Němců. českým ugrárnikům na bízela
tři mil. K na meliorace, čímž měli žároveň být
uspokojeni i agrárníci němečtí, a zároveň měla lí
býti politika čcskýchv peslanců agrárních diskredi-
tována; čeští agrárníci ovšem zamilli tuto nabídku
neboť ani meliorace, ani místní dráhy nemoho-
jich zmířiti s nynějším politickým stavem ye vídeš-
ském parlamentě. aa č08l .5 .s el
Také situace dérozumivaci akce je nepříznivá
K vůli ní čeští poslanci okládali si reservu, snesl
vládu Hochenburgrovu, strpsli ochromeni sněm
několik let, a výsledek? Bylo prohlášeno, ža se
dorozumívací akce nozdařila. A následsk? By
olemiinnse
zaveden zemský komisariát.
Čecho
Němec
24
article
Agrární poslenci jsou ochotni vždy a všad
jednati o dorozumění s Nemci, ale s podmínkou, že
budou na říšské radě postupovati neodvisle od
akce dorozumívaci. Tak se rozhodli proto, poně-
vadž nynější vláda ignoruje Čechy, a poněvad
agrární poslanci nevěří, že by nynější vláda měl
zájem o dorozumění v Čechách, a že by je dovedla
způsobitl.
Ostatně práce pro dorozumění, jež nezálež
toliko na vládě, může trvati dvě, tři lé-
ta, a nikdo nemůže od českých poslanců žádati
by po celou tu dobu podporovali vládu a snášel
německou nadvládu.
Majíce nadpráví, Němci nepocifují potřebu če
sko-německého dorozumční; aby se jim dorozuměn
stalo žádoucím, bylo by třeba, by se Čechům do-
stalo i bez dorozumění s Němici a již před ním ná-
ležitého podílu na státní moci. Toho není, češt
agrárníci nemají důvěry ke vládě ani ve Vídni, an
v Praze, nachtějí dále být odvislými od politik
Němců v Čechách, proto nemohou být uspokojen
ani melioracemi, ni místními dráhumi; budou ted-
na celé čáře bojovati proti nynější vládní sou
stavě.
Takový je nejnovější situnční projev agrárn
Lze-li mu dobře rozuměti, tož trestí jeho je poža
davek přímo sice nevyslovený, ale přece patrný
poraziti a k odstoupení přinutit nynější minister
stvo.
Němec
Čecho
Čechy
Vídeň
Praha
Němice
25
article
Schůze rozdělovacího výboru německého.
Německo-nacionální politický spolek liberecky
žádal nedávno hartusivě a proti německým poslan
cům útočně, aby neprodleně bylo zahájeno dals
zasedání známého německého výboru rozdělova-
cího.
Němečtí poslanci z Čech zamátali požadavel
ten, dovozujíce, že není dobře srovnalý s jejich
vídeňskou akcí v oboru česko-německého doroz-
umění. Patrně však neudrželi těchto svých námitek
neboť včera konala se v Praze za předsednictvíl-
bereckého purkmistra dra. Bayera schůze rozdě-
lovacího výboru německého. Dle oficielní zprávy
jež byla o této schůzi vydána, referoval v ní nej-
prve posl. Pacher o nynějším stavu dorozumíva-
cího jednání, načež se rozdělovací výbor usnes
pokračovati ve svých pracích, aby jimi opatřil zá-
klady pro další jednání derozumívací. Schůzes
dále usnesla udržovati s poslancí stálý styk př
všech důležitých otázkách, o něž jde. Pofom byl
jí podána zpráva o záležitostech rozhraničovacích
Obsah této zprávy znova potvrzeje česká
rozpoznání, kterak Němci v Čechách oddalují, b
přímo obstrucjí znovuzahájení další akce doroz-
umívací. Opkraje se o antoritu císařovu, minister
ský předseda hr. Stürakh vybízel onehdy znova
Němce v Čechách k jednání o češko-německém do
rozumění, alpští Němci podporují ministerského
předsodu v tomto úsili, ale německý rozdělovae
výbor odpovídá na ně sdělením, že bude se dála
scházeli a pracovati na základech pro další ake
dorozumívací.
Lze ovšem doufati, že hr. Stürskh přijme tento
šiulec svých věrných Němců zcela vlidně a přá
telskyl
Bayer
Pacher
Němec
Stürakh
Čechy
Praha
26
title
Denny zpravy
Denny
27
article
Tariiní hnutí v živnosti knihtiskařské.
Tariiní hnutí v živnosti knihtiskařské.
Dnešní odpolední „Union“ oznamuje: „V ně-
kterých vídeňských novinách byla uveřejněna
zpráva, že vláda chce zakročiti jako
prostředník. Jak z bezpečného pramene
se dovídáme, není tomu tak docela. Pravda je
toliko, že živnostenský inspektor pro první
dozorčí okres vídeňský pozval předsedu prin-
cipálů a předsedu pomocnictva tarifního úřadu
knihtiskařů ku poradě, ve kteréž se o stavu
celé záležitosti informoval, při tom pak pro-
jevil ochotu, zahájiti dohodovacijed-
nání. Nakonecvyhradil si, že učiní
v nejbližší době určité návrhy ke
zmirnění dosavadních protiv. Ta-
ritní hnutí a jeho účinky pocifují se už také
v širších kruzích. Četně vídeňské týdenníky
vycházejí se zpožděním anebo nevycházeji
vůbec. V sobotu dne 6. prosince dali četní ma-
jitelé knihtiskáren ve Vídní a v zemi celému
svému personálu výpověď; praví se, že bylo
takto výlukou stiženo anebo dalo samo výpo-
věď asi 10.000—12.000 osob. Protivy mezi po-
žadavky podnikatelů a pomocnictva týkají se
pracovní doby, organirace sprostředkováni
míst, ustanovení o práci u kas, na strojích sá-
zecích a tiskacích, jakož i mezd za tyto práce,
dále pak úpravy počtu učňů, roztřídění ráz-
ných míšt, kde se tiskne, na příslušné třídy
mzdové a různě ještě organisační otázky.
Vídeň
28
article
— O rakouském vlastenectví uvažuje
dnes na úvodním mistě „Bohemia“ z podnětu,
daného jí resolucí XI. sjezdu českoslovansko
sociální demokracie, ve které, jak čtenářům
našim je známo, vyslovil se tento sjezd pro
trvání Rakouska jako silného, rozvoje schop-
ného státu středoevropského. „Vlastenecká
internacionála“ nadpisuje „Boh.“ svůj člá-
nek, v němž praví jednak, že projev českoslo-
vanských sociálních demokratů je radostným
znamením, že na místo neodůvodněné a proli-
smyslné negace jasně vystupuje poznání, že-
kdyby nebylo Rakouska, musilo by být utvo-
řeno, jednak toto usnésení staví do protivy
proti požadavku nacionálních stran českkých
po utvoření samostatného státu českého a na.
konec praví, že největší ránu obdržel tímto
usnesením fantom mezinárodního sbratření.
Rakousko
Bohemia
29
article
„Bohemia“, jako vždy, je neupřímná. Ani
naši státoprávní radikálové nepředatavui
siočeskýstát jinak než v rámci mon-
archie habsburské. Jestliže se „Bohe-
mia nutí do kázání o rakouském patriotis-
mu, tož káže tomu, kdo jejího kázání napro-
sto nepotřebuje. Novodobá politická hi-
storie českého národa počíná výrokem Pala-
ckého, že „kdyby nebylo Rakouska, musili
bychom je utvořit,“ a usnesení českoslovanské
sociální demokracie znovu jen oživuj eototo
politické přesvědčení českého
národa. Ač jsme daleci jakéhokoliv pode-
zřívání rakouského patriotismu Němců rakou-
ských, přece jen tito Němci nemohou uvést
proti tomuto politickému přesvědčení národa
českého důkazů pro totožné přesvědčení Něm-
ců, zejména ze zemí českých. Ba zrovna na-
opak! Když už „Boh.“ velebí rozumné rakou-
ské vlastenectví českoslovanské sociální de-
mokracie, měla by si promyslit to, co na-
psal ke karakteristice politického přesvědčení
německé sociální demokracie v Rakousku
její přední intelektualista, dr. Otto Bauer
z Vídně, v berlínské socialistické revue „Naue
Zeit“ v kritice jednání posledního sjezdu n ě-
mecké sociální demokracie v Rakousku. Na-
psalť doslbvně: „S obratem v našem poměru
ke kapitalismu současně se zyláště, z měnil
náš poměr ke státu rakouskému.
Pala
Němec
jítmokracie
doktor
Bauer
Rakousko
Německo
Vídeň
Bohemia
Naue Zeit
30
article
V opojení vítězství volebního usídlil se v nás
přelud (také omyl), že toto Rakousko může
být vzorným demokratickým státem, jako švý-
carsko, který dokáže světu, že osm národů
může žit ve svobodě a v míru pod společnou
střechou. Panující vnitřní zmatky a katastro-
fální zhoršení evropského postavení říše ná-
sledkem převrati na Balkáně rozbily ten-
to přelud. Na tomto sjezdu strany
stalo se poprvé zřejmým, jak těžee
je otřesena víra v života schop-
nost Rakouska.“ Tak němečtí socí-
ální demokraté v Rakousku! Komu to chce
ještě „Bohemia“ kázat o rakouském vlaste-
nectví?
Rakousko
Balkán
Bohemia
31
article
— Tah třídní loteric. Z Vídně, 10. pro-
since. (K. k.) Tah třídní loterie druhé
třídy: Do půl 11, hod. dopoledne byly taženy
tyto větší výhry: 30.000 K čís. 80.932; 5000 K
čís. 25.229; 2000 K čís. 60.865 a čís. 58.106
1000 K čís. 12.559, 41.948 a 86.974.
— Ze služby poštovní. Udělena byla místan
Požtovnímu kontroloru Josefu Lukešovi v Hrad-
ci Králové místo poštovního správce v Hořicích,
vrchním poštovním oficiálům Karlu Fleisch-
mannovi v Praze místo poštovního kontrolora v
Falknově n. L. a Jindřichu Walentovi v Ústí 2
misto pošt. kontrolera ve Vejprtech l.
— Jmenování. Finanční rada Florian Sílko
v Kroměříži obdržel titul a charakter vrchního fi-
nnnčního rady.
— Arcivévoda František Ferdinand v Průhoni-
cích na honu. Z Průhonic se nám píše: U pří-
ležitosti 25letého každoročního zájezdu J. cís. vý-
sosli arcivévody Františka Ferdinanda z Este na
známé hony průhonické pořádána byla v zámlu
průhonickém malá intimní slavnost. Následníks
paní věvodkyní z Hohenbergu přijcli o 9. hodině
dopol. do Řičan a byli v uzavřeném automobilu
hrab. Silvy Tarouccy odvezeni do Průhonic, kde
zatím shromáždili se hosté: arcivévoda František
Ferdinand pí. vévodkyně z Hohenbergu, hraběa
hraběnka Clam-Mariinic, hrabě Nostitz, hraběa
hraběnka Leopold Nostitz, princ a princezna Josek
Lobkovic, hraběnka Jlade Chotková, br. Traun. Po
snídani odešla společnost k honu na bažanty, za-
jíce a králíky do parku a obory průhonické. První
Lukeš
Fleisch
Walenta
Sílko
František Ferdinand
Taroucca
clamMariinice
Nostitz
Josek Lobkovic
Chotková
Vídeň
Hradce Králové
Hořice
Praha
Falknov
Ústí
Vejprty
Kroměříž
Průhoň
Průhonice
Est
Hohenberg