1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v úterý 9. prosince 1913.
Praha
4
article
a ranní a vcěerní listy
předpláci e
V Prazé v admsínistraci
na měsie-
. .. 2 K —
na čtvrt lota . . 6 K — h
s dvoji donáškou
na městc.. 2 K 53h
na čtvrt lsta. 7 K aaa b
ve slIlkách
na másje
. 2 K So
Peston
měsle, . . . . 6 K 2k
na čtvet leta . . . . 9 K 80
na mězie dvojt ekáalikou
B K HO
na dsvrt leta . . . . 1i K c0k
5
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
sat lak
6
article
Z panské sněmovny.
panská sněmovna
7
article
Z Vídně, 9. prosince. Finanční ko-
mise panské sněmovny pokračovat
bude v pátek v poradě o osobní dani z přijmů
Svob. p. Chlumecký svolal vše ch-
nyčleny levice panské sněmovny ku po-
tad 1
radě o télo dani.
Osnova zákona o stavbě místních drah.
Z Vídně, 9. prosince. Osnova zákona, kte-
rým se zajišťuje stavba četných lokálních drah
ve všech skoro korunních zemích, je hotova
Bude podána poslanecké sněmovně ještě
tomto týdnu. Jak se dovídáme, jde celkem
o 90 drah, na které náklad činí přes
300 milionů korun, jenž ovšem bude roz-
dělen na 15 let.
le
Haličská volební oprava.
Ze Lvova, 9. prosince. Posl. dr. L eo,
předseda výboru pro volební reformu, slibil
Ukrajincům, že výbor a subkomitět se vyna-
snaží, aby zjednaly kompromi sni for-
mulku. Vzhledem na toto vyjádření zlepšíla
se nálada. Těžisko situace spočívá v sedmi-
členném subkomitétu, který se snaží vypra-
covati kompromisní návrh ve příčině pět
sporných článků.
Chlumecký
Posl
doktor
L eo
Ukrajinec
Vídeň
Lvov
panská sněmovna
8
article
Pro vyřízení zákona spolkového.
Z Vídně, 8. prosince. (K. k.) Na sjezdu strany
křesťansko-sociálních dělníků, který zde včera a
dnes zasedal, byla m. j. schválena resoluce, v níž
se od vlády a parlamentu žádá co nejrychlejší
vyřízení zákona spolkového, aby zákon tento moh
ještě 1. ledna 1914 nabýti platnosti.
l Pohřeb býv. minístra hr. Latoura.
Z Vídně, 7. prosince. (K. k.) V přitomnosti ge-
nerálního pobočníka hraběte Paara, jako zástupee
Jeho Veličenstva cisaře, pánů arcivévodů Františka
Ferdinanda. Bedřicha a Evžena, ministerského
předsedy hr. Stürgkha, ministra vojenství ryt.
Krobatina, ministrů 5l. Geurga, ryt. Hochen-
burgera, ryt. Forstera, správce ministerstva finencí
svob. pána Engla, míslodržitelá svob. pána Ble-
nertha a kntžete Thuna a čelných jiných státních
a dvorních hodnostů, členů panské sněmovny a ji-
ných vynikujíeích osobnoslí, konal se dnes pohřeb
někdejšího ministra vyučování hr. Latoura.
b Stovtaští Sokolové v Záhřebě.
Latoura
Paar
František Ferdinand
Bedřich
Evžen
Stürgkh
Forster
Engl
Thun
Vídeň
Záhřeb
panská sněmovna
Stovtaský Sokol
9
article
Ze Záhřeba, 8. prozince. (K. k.) — Uh: tel. kor.
kane.) Včera odpoledne přibyli sem slovinšti So-
kolové z Lublaně, aby oplatili záhřebským Soko-
lům jejich návštěvu. Mezi deputacemi, dostavivšími
se k uvítání, byli též studenti nacionalistické sku-
plny a strany Frankovy. Obě skupiny si navzájem
spílaly. Cestou do města dpšlo před budovou so-
kolské jednoty k ostřejším ještě třenicím, jež změ-
nily se konečně ve rvačku. Policie zakročila a za-
bránila dalším srážkém,
Pařížská ozvěna událostí savernských.
Z Paříže, 9. prosince. Včera uspořádni
spisovatelé pařížští a žurnalisté měsíční hosti-
nu, na které karikaturista elsaský Hans
předsedal. Všechny řeči zabývaly se aférou
saveruskou. Předseda sám prohlásil, že cho-
vání Elsasanů proti snahám všeněmeckým.
které čelí k tomu, aby Elsasko a Lotrinsko
byly do Německa roztaveny, mají původ svůj
toliko v neochvějné lásce ke Francii a dolo-
žil. Elsasané doufají, že hodina jejich přijde.
Program nové vlády francouzské.
Z Paříže, 9 prosince. (K. k.) Ve vypraco-
vaném včera odpoledne programu nového ka-
binetu prohlašuje vláda, že chce usku-
tečniti dílo sjednocení republi-
kánů, při čemž bude se opírati vý-
hradně o levici. Kabinet bude rozhodně
uplatňovati svou vůli, hájiti světskou
školu a dohodne se s komisí senätu pro vo-
lebníreíormu, aby hledal vyrovnání me-
zi oběma sněmovnami, při tom však jest si vě-
dom potíží, aby v krátké době před volbami
dospělo se k výsledku. Bude nutno, a by
se o této otázce vyslovila země.
Pokud jde o finanční otázky, souhlasí
Frankův
Hans
Elsasko
Záhřeb
Uh
Lublaň
Paříž
Lotrinsko
Německo
Francie
11
article
ministerská rada s názorem Caillauxovým,
který nepovažuje okamžitou půj-
čku za nutnou a chce navrženo
dědickou daň nlahraditi daní z ka-
pitálu, aby tímto způsoben se vyhovělo fi-
nančním požadavkům zákona o tříleté služeb-
ní době. Vláda bude dále před senátem za-
stávati hlavní body sněmovnou již přijatého
návrhu o příjmové dani. Prohlásí o dho-
dláni provésti zákon o tříleté slu-
žební době, jak nejlépe odpovídá zájmům
obrany země, nepovažuje však zákon ten z
nedotknutelný.
zb
Střelivo do Irská.
Z Belfastu, 8. prosince. [K. k.) Dnes zabavily
celní úřady opět pět beden se střelivem z Anglie.
Sazonov a ruský velevyslanec ve Vídní
obo k carovi do Livadie.h
Z Petrohradu, 9. prosince. („N. W. J.
Ministr zahraničních záležitostí Sazonov
odjede v průvodu nového vídeňského vyslan-
ce Šebeka do Livadie. Této cestě přiklá-
dá se velká politická důležitost
Reorganisace námořního arsenálu u Zlatého
Caillauxův
Sazonov
Belfast
Anglie
Vídeň
Petrohrad
13
article
Z Cařihradu, 6. prosince. (K. k.) Vyjednávání,
vedené po delší dobu mezi tureckým ministerstvem
námořnictví a anglickou firmou Armstrong. Maxim
Vickers a spol. o reorganisaci námořního arsenálu
u Zlatého robu a zřízení loděnice a velkého doku
v Izmidě u Mramorového moře je prý skoro skon-
čeno. Má k tomu býti založena anglickým kapitá-
lem turecká společnost.
Slechy o vládní krísi v Bulharsku.
Ze Sollje, 9. prosince. („Mittagsztg.“) Zde
jsou rozšířeny pověsti, že kabinet Radoslavo-
vův hodlá odstoupiti, poněvadž svolbami do
sobrání nenabyl většiny, jakou čekal, nýbrž
jenom většiny, kterou považuje za slabou. O
králi Ferdinandovi tvrdí se, že včera přijal
vůdce oposice, aby vyslechl názory jejich pro
případ, že by kabinet úmysl svůj učinil skut-
kem,
Proti stavhž válečných lodí.
Z Washingtonu, 8. prosince. (K. k.) Poslanecká
zněmovna schválila velkou většinou resoluci, již se
žádá president Wilson, aby podporoval Churchil-
lův podnět o mezinárodní přestávce ve stavbě
hitevmích ledí, pokud se to srovná se zájmy Spo-
jených slátů.
Armstrong
Vickers
Ferdinand
Wilson
Churchil
Cařihrad
Izmida
Bulharsko
Sollje
Washington
spo
14
article
ještě případ Benešův v Semi-
lech a v jičině.
Probrali jsme již semilský případ Bene-
šů v po všech stránkách jeho význámu a účin-
ků věcně a spravedlivě, třeba i přísně, jak po-
vaha případu nezbytně ukládala. Vytkli jsme
dále tak zv. mladým politickým stranám, kte-
ré refornují samosprávu a celý náš veřejný
život nemilosrdně jen tam, kde se jednáo
stranu mladočeskou, že i v případu Benešově
manifestovaly politické své souručenství se
stranou státoprávně-pokrokovou, tímto přípa-
dem těžce dotčenou, vytýkajíce naší straněa
„Národním Listům“ pronásledování býv. sta-
rosty města Semil a předsedy lamejší městské
spořitelny Edvarda Beneše.
Máme dnes v rukou dokumenty, jež do-
kazují, že v odsouzení „národo-hospodářské-
ho podnikání“ Edvarda Beneše nejsme osamo-
ceni. Tyto dokumenty nejsou původu našeho,
nýbrž jsou výrazem hlasu svědomiv
organisaci české strany pokro-
kové v Jičíně, tedy tam, kde se soudil po-
rotním soudem případ Benešův. Orgán jíčín-
ské organisace české straný pokrokové „Po-
krokové Listy“ pojednaly o případu Benešově
ve dvou článcích, jež v mnohých detailech
jdou až na sám kořen případu, ukazujíce na
katastrofální účinky nepovedených snaho
zprůmyslnění Semilska, na národní nebezpečí,
z nich plynoucí, a jednak vystíhují v inu Be-
mešovu s hledliska historie celé události a
materiálu procesního, předloženého porotníme
soudu jičínskému.
nsonrenek
Pokrokový list jičínský je jedním z nej-
bojovnějších listů strany pokrokové, byv
Benešův
Bene
Beneš
Se
Benešov
Semily
Jičín
Semilsko
15
article
realistické, což uvádíme předem, protože své
správné poznáni o případu Bene-
šově ukládá jako jádro do obalu silně proti-
mladočesky natřeného. Útočí-li se tam na pří-
klad na pražskou radnici a činí-li se tam srov-
nání mezi její činností a činností býv. starosty
šemilského Edvarda Beneše ve prospěch toho-
to, tedy můžeme toto srovnávání prohlásit z
nepovedené a schválně tendenční, poněvadž
činitelům na pražské radnici rozhodujícím ne-
bylo nic takového, jako p. Benešovi, do-
kázáno.
V jedné ze svých dvou úvah soudí po-
krokový list o „národohospodářských sna-
hách“ Benešových jako my, v mnohých detai-
lech, jako bezprostřední pozorova-
tel, ještě přisněji: hledáť tragickou
vinu Benešovu a shledává, že Beneš
především „práci celěho dne, horké úsilí pro-
bdělých nocí, ustavičného myšlení,“ jež pro-
dělávají jiní podnikatelé, „nemohl svému
podniku věnovat. A proto nevyhnu-
telně nastal pád.“ A list píše dále:
„A fu nastává tragická vina Benešova. On
jenž byl jistě jednou z těch sil, jež Podmoklice
dobyly, on je také jednou z ran, je
jsou zasazeny jejich češství. Proti fe.
Bene
Beneš
Benešův
Benešov
Podmoklice
16
article
Schmitt stála fa. Prokop a fa. Melich. Fa. Pro-
kop padá a její pád ochromuje spořitelnu a spo-
řitelna i záložna byly nervem celého kraje. Co
pracně zbudováno zvrtla doba. Nejen Benešovy
osobnosti ze Semil je veliká škoda, ale že po
něm zůstává taková spousta, o tom
nelze už mluvit ani jako o tragice.
Neboť nelze pochybovat, že E. Beneše, po-
zději starostu Semil, jednoho z rozhodujících
členů ředitelstva spořitelny, účetního záložny,
zavedla touha po dobytí platného místa v
průmyslových kruzích dále, než bylo pří-
pustno. Kdyby se hospodařilo, jako
on v semilské spořiteině, je veta po
českém hospodářském životě. Ne-
lze se nepostaviti proti tomu, aby
v našich ústavech finaněních za-
vládl vliv jednotlivee, jak se stalo
právě v Semilech. Nesmi se užívati
peněz, jež schválilo předsednictvo
spořitelnya k účelům jednotlivých
členů předsednictva. To jsou věci
tímhorší, čímvíce vynikajicí místo
Beneš zaujímal a čím bedlivěji mělo
se dbáti zákona a pravidel práv
tam, kde každý chybný krok nechrozí jen zá-
vod. ale celou ves město a národní zá-
jenu V tom ohledu je vina Benešov
zřejm a .
Schmitt
Melich
Benešův
E Beneš
Beneš
Semily
Benešov
17
article
V úvaze druhé, po rozsudku psané, líčí se
historicky hospodářský rozvoj Semil a vpád
Benešův do něho. Ten těmito slovy
„Zálnbným se stal po našem soudě Bene-
šovi styk se záložnou. v níž byl účetním. Tamn
spatřil obromné (na naše poměrs) obnosv. jež se
půjčovaly na tovární podníky Pojizeří a to Če-
chům i Němeňm. Záležna hyla nucena podporo-
vat n vydělávat a vydělávale po desitky let, aniž
by li pothala jakákoliv značnější ztráta. Beneš
viděl, že ještě dnes lze úvěrem zbohatnou! a na-
býti tak oné síly, která nám v národních zápa-
sech velmi scházt. Ale on vapomněl na to, c
se naší zmaterialisovanou společnoztí vůbec zne-
uznává, že totiž nekonečně děležitější než sila
hospodářská je síla mravní. Keždý boj. jenž není
veden na čistém mravním základě, je předem
ztracen a ovšem taká boi horpodářský. Ben es
zapomněl, že s úvěrem smí hospoda-
řit jenten kdo je k lomu zmoeněn
kdo nabyl úvěru narrosto reelní co-
steu. Soudnílíčení dokázalo, že tato
jedině bezpečrá a često k etli ve-
donetceseatbyla oprštěna Benešem
a celým ředitelstvím spořitelny.
V dalším pokračování této druhé úvahy
vytýká se straně státoprávně-pokrokové, že
neopatřila Edvardu Benešovi lepší obhajobu,
věcně i osobně, před soudem porotním v Ji-
čině. Věcně vytýká, že obhajoba nedo-
vedla ve prospěch Beneše využitkovat vše-
obecných účinků balkánských události na
naše hospodářství a píše o tom doslovně:
Je nám opravdu s podivením, že tyto okol-
nosti nebyly přivedeny ku platnosti obhájcem
Edvarda Beneše. Což nebyl o tom informován?
Benešův
Bene
Beneš
ben
Semily
18
article
On tice řekl ze je to proces pelitický, ale ni-
sčetné dakazujíci deteily, které by porotce jistě
byly přesvědčily. p. dr. Stránský neuvedl. Je st
vůbec těžkoubránitse ostré kritice
toho, pročbylo nutno až z Brna v po-
sledniehvili zavolati advokáta,
jenž nemohl mili o věci ani nejmeln-
šího zdání a zákulisi vůbec nemobl
prohltžeti. Oč lebčí úlohu měl jeho proliv-
ník dr. Koerner! Bylo neodpustitel-
nou chybou strany Benešovy, že ne-
dovedla donutit místního advokáta drn. Lach-
mana, dlouholetého příslušníka strany, jejž
před málo lety veškerou vervou se snažila pro-
sadit do sněmu, aby převzal hájení. A nelze
nevyřknouttaké všeobeené pře-
svěděeni, že bylo povinností strany,
v kritické dobč vrátit chudému Be-
nlešovi — žebrákovi“, pravil dr. Stránský —
vše co obětoval na oltář strany a
čím se zakrvácel. Vždyť není o tom nej-
menší pochyby, že na porotce působila
zhcubně právě ta okolnost, že Be-
neš, jsauž pasivním, upisoval strani
desítky tisíců. Jak by bylo jinák působilo.
kdyby bylobhájce mohl řícit všecko toje vy-
rovnáne, zaplacenol A není také po-
chyby. že strana má příslušniků bo-
hatých dost. kteří vtěžké chvíli ne-
konali svoji povinnost.“
Stačí! — Hned po rozsudku jičínském vy-
zvedli jsme povinnost strany státoprávně
pokrokové, nahradit to, co z peněz semil-
ské spořítelny obdržela tato strana. Strana tato
ve své „Samostatnosti“ na to odpověděla, že
Edvarda Beneše ze svých řad — nevylou-
čí! Tak cítí totiž s jeho osudem! Cynismus!
doktor
Stránský
Koerner
Lach
Be
Beneš
Brno
Benešov
19
article
XI. sjezd českoslovanské so-
ciálně demokratické strany
dělnické v Praze
konal se od soboty do dnezka. V sobolu byla
předporada delegátů v Lidovém domě v Hybern-
ské ulici, jednání sjezdové zahájeno ve velkém sále
žofínském v neděli o 10. hod. dopolední.
Předseda sjezdu p. Václ. Johanis v úřad-
ním prosolvení uvedl, že sjezd koná se v době
nejvýš důležité. Má vykonati přehled práce za
minulá dvě léta a má úkol, určití způsob budoucí
práce a taktiky v různých bojich, které český pro-
letariát očekávají.
Památka zesnulých, zejména J. Steinera (před-
sedy min. sjezdu), Vil. Černého, Bebla a Schuh-
meyera, byla uctěna povstáním.
Po schválení sjezdového řádu uvítal soudru
Havránek, zástupce 3. volebního okresu, sjezd.
který se koná ve středu tohoto okresu. Dále pro-
mluvil soudr. Benda, delegát slovácký, a pravil
že přichází z krajů, kde dělník nemá vůbec žád-
ných práv.
Z cest po Americe se vrátivší posl. Haber-
mann vyličil poměry socialistického hnutí za
oceánem a vyslovil pozdrav českoamerických so-
cialistů tomuto sjezdu.
Potom soudr. Fr. Vácha z Pardubic přednesl
resoluci v záležitosti dosazení správní komise:
V resoluci se uvádí-
e„Sjezd českoslovanské sociálně demokratické
strany dělnické protestuje co nejostřeji proti ne-
ústavnímu stavu a proti komisariátu, jimž podro-
bena jest země česká a jménem českého proleta-
riátu volá po jejich odutraněné fakuvým způso-
bem, aby zemský sněm byl obnoven a vrstvyz
volebního práva vyloučené v němí zastoupeny.
V nynější situaci považuje sjezd za největší
nebezpečí, kdyby rozřešení krise zemské mělo
býti oddalovůno a komisariát na leta státi se
esole
trvalým.
Václ
J Steiner
Černý
Bebl
Schuh
Havránek
Benda
Haber
František
Vácha
Praha
ský ulice
Pardubice
lidový dům
cesta po amerika
20
article
Sjezd konsiatuje, že přes agitaci nacionálně
krajních skupin, v řadě ne poslední, dik dosavadní
promyšlené taktice strany, jest v českém národě
náladu pro národnostní vyrovnání svrchovaně při-
znivá.
Nebude-li nyní docileno aspoň sblížení mezi
stanovisky obou národnpstí jakožto podmínky ob-
novy zamské ústavnosti, a kdyby komisariát měl
ne státi na delší dobu trvalým, jest nutno jakos
naprostou nezbytností počitati s tím, že veřejně
míněni i na české straně hude nacionálně radika-
lisováno a že i ty. české buržoasní strany, kter
nyní chovaly se s umírněností, již i my jako jejich
odnůrci citíme se povinni veřejně uznati, budou
vilačeny na dráhy politiky, které bude ztíženo
přistoupili na kompromisní stanovisk.
Tyto důsledky případného protahování nynější
krise přepjatým nacionalismem německého měštá-
cíva považuje sjezd za svrchovaně vážné nejen
pro otázku česko-německé dohody a obnovent
zemské úslavnosti, nýbrž i pro otázku ústavnosti
říšské. Kdyby měl v Čechách trvat komisariát
v parlamentě německé buržcasní strany z Čech
tvořiti vlivuplnou součást vládní většlny, stěží bylo
by po názoru sjezdu možno českým stranám na
zemském sněmu zastonpeným v říšské radé trvale
setrvati při takové taktice, která by ústřední zá-
konodárný sbor nechrožovala.
Dohoda nebo aspoň sblížení mezi nacionální-
i stranami obou národností v Čechách stává se
svrehovaně důležitým neien s hlediska zájmů zem-
ských, nýbrž i s hlediska zájmů státních a tím
určen jest sončasně okruh činitelů, kteří povinni
jsou iniciativně k dohedě působiti.
Sjezd neklame se v tom, že zmírnění nacionál-
nich proliv mezi českými a německými buržoasní-
mi sírapami jent iedinou ceston. kterou těžké ne-
Čechy
21
article
V drobném prodeji:
ranni čislo o sobě . . zn e
večerai
zakr s
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . l
večerni . . . . . . . . 6 p
lnserátv
plati se hotavé Bapřed
Předplaenni a inserty přšita
sdminisuuce v Marianake al.
Tam nacházejí se toe
redakcc. tiskárna a skpedlee
Národnính Lalsti
Rukopisy se navzase
22
article
bezpečí neústavnosti v zemi, po připadě i ve státu
může býti odvráceno. Vyslovuje uznání řídícím
korporacím strany, že taktiku strany od pádu
zemské ústavnosti bez ohledu na bezprostřední
agitační prospěchy řídily tak, že nacionální radi-
kalismus v českém národě nedoznal posily. So
časně však konstatuje, že činitelé, kteří jsou s to
uplatniti svůj vliv na německé strany měšťácké
nepoužily tohoto vlivu dosud tou měrou, kterou
jim to jest možno, aby přepjaté nacionální sebe-
vědomí buržnasní politiky sudetských Němzů bylo
stlumeno.
Posl. Pospíšil navrhl resoluci s požadav-
kem zavedení všeobecného práva hlasovacího ve
Slezsku. Obě resoluce byly jednomyslně schváleny.
Posl. A. Němec vzpomenul bojů obuvníkův
Litomyšli a v Kostelci, vzorkářů v Plzni a právě
nastalého boje knihtiskařského dělnictva v Ra-
kousku.
Soudr. Tusar sdělil pozdravné projevy. načež
následovala zpráva tajemníka strany soudr. Brů-
hy, který měl pouze dodatek k obsáhlé zprávě
tištěné.
Referát finanční přednesl pokladník strany
soudr. Teska. Podrobnosti vyhradil si sdělit ve
schůzi důvěrné. Strana má 250.000 kor. volebního
fondu. Před 2 roky usnesená sbírka milionu dva-
cetihaléřů nebyla docílena. Sebráno dosud 450.000
dvacetihaléřů. Řečník podněcoval příslušníky stra-
ny k nadšenému pokračování ve sbírkách.
Jednání sjezdové bylo v neděli o 1. hod. odp.
přerušeno a pokračováno v pondělí, kdy promlu-
vili poslanci Ant. Němec a Vlast. Tusar o čin-
nosti sociálních demokratů na radě říšské a sněmu
moravském.
Posl
Pospíšil
Tusar
Bro
Antonín
Němec
Vlasta
Slezsko
Litomyšl
Kostelec
Plzeň
Ra
Tesco
23
title
Politická hlídka.
24
article
Německý pamětní spis o českoněmeckém
dorozumění.
Německý pamětní spis o českoněmeckém
dorozumění.
Němečtí poslanci z Čech radí se nyní, po
onehdejší konferenci svých zástupců s mini-
sterským předsedou hr. Stürgkhem o dalších
svých rozpravách s vládou. Rozhodli se již
odevzdati vládě pamětní spis, obsahující for-
mální požadavky německé; své požadavky
věcné sdělí Němci vládě až později. K vůli
nim bude svolána schůze rozdělovacího výbo-
ru německého. Projekt neprodleného provede-
ni nových voleb do sněmu král. Českého Němci
zamítají, poněvadž změna volebního řádu
předpokládá změnu zemského zřízení.
Zprávu tohoto obsahu uveřejnila na dne-
rany národní-
šek korrespondence němeclié
ho dělnictva.
Stürgkh
Němec
Čechy
rany národníšek
25
article
Manifestační schůze učltelstva
Manifestační schůze učltelstva
ern nr
středních Ceck.
26
article
soenocoeti
snišre
e socsi (Dokončení.
Kdvě bouře potlesku ulichla konést řočník vy-
slovením naděje, že solidaritou a hävpí domůže se
učitelstvo svéhopráva a že jeho spravedliva
věc zvitězí! (Bouřlivý soubles. Dionho trvající
nznds
potlesk.) e
Potom navrhl odb. uč. Huble a tužo resoluci.
která byla přijata jednomvslně:
„Učitelstvo středních Čech, shromážděné na
manifestační schůzi protestní v Praze dne 8. pro-
since 1913, trpce žaluje, že vládu, ačkoli se nutnost
řádné úpravy všeobecně uznává a rychlá pomoe
opětovaně byla slibována, ponechává učitelatvo
v nezměrné bídě a nouzi, které vedou jednotlivce
i rodiny učitelské k úplnému rozvratu.
S největší rozhodnosti protestují shromážděn
proti tomuto systému a žádují, aby ještě v letošním
roce 1913 poskytnuta byla učitelstvu náležitá pe-
něžitá pomoc, když tu jsou zdroje, které perma-
pentní finenění komisí sněmovní byly určeny hlav-
ně k úpravě platů učitelských. Žádáme tudíž vládu.
aby zemské správní komiei nařídila prověsti ihned
opátření, kterým by spravedlivým požadavkům
učitelstya bylo vyhověno
Současně důrazně žádáme povolané činitele.
by se s největším urýchlením postarali o dělnost
sněmu král. Českého, který by provedl řádnou de-
finitivní úpravu platů učitelských.
Kdv
Hubl
Čechy
Praha
27
article
Prohlašujeme při této příležitosti opravdlově,
že dle proklamace výkonného komitétu českého
arganisovaného učitelstva zahäjíme od 1. Jedna
1914 ostrý boj, nebude-li nám vyhověno.
Posl. p. Svěcený stručně projevil učitelsivu
plné sympatie a přání, aby jeho akce setkala se se
zdarem. Zástupce rady král. hl. města Prahy p.
berni správce V. Neumanu temperamentní řečí
vítal shromážděné učitelstvo ve zdech. Prahy, přál
úspěchu jeho sociálnímu zápnsu a sdělil, že rada
města stanovilacjiž určitý peniz na slušnou pomoe
učitelstvu, jemuž je Pruha vždy ochotna řádnou
odměnu poskytnouti za jeho blahodárnou práci.
(Potlesk. Výborněl
Bouřlivým potleskem přivítán ujal se pake slo-
va univ. prof. dr. J. Devl, předseda České zemské
komise pro ochranu mládeže. Uznává nedoslatky
ctn
Posl
Svěcená
V Neuman
profesor
doktor
J Devl
Praha
rada král
28
article
FEULETON.
FEULETON.
Nejrýchlejší časopis světa.
V Berlíně, 1. prosince.
Od jedné hodiny až do tři hodin odpoledne
slyšíte na ulicích a v elektrické dráze neustálé vy-
volávání jména berlinského poledniku „B. Z. am
Mittag. Nikdo nerozvádí začáteční pismenav
litule ve slova „Berliner Zeitung, nýbrž říká
stručně Bé Zet am Mitlag, nebo pouze bé zet
(vlastně dle německé výslovnosti zní lo velice líbi-
vě: bé cet). A to je nejrozšířenější kolportážní list
berlínský, který svých 380.000 exemplářů odbude
vůbec jen kolportáží a filiálkami. S abonenty vůbec
nepočitá. V jednu hodinu na všech rozích Berlina
dostanete za pět feniků tento typograficky úhledně
a účelně vypravený a dobře zpravený i redigovaný
list. Od půl jedné vyjíšdějí z nádvoří Ullsteinovy
liskové tevárny automobily — je jich jenom 45 —
bicykly a tricykly s náklady „B. Z. am Mittag“ na
všechny strany, aby rázem jedné hodiny mohl býti
list v každém koutě Berlína prodáván.
Reklama zove lento list nejrychlejším listem
světa. Zda právem, posuďte z těchlo dat: B. Z
přináší již kursy důležitých paněžních hodnot z bur-
sy, která začne ve 12 hodin. První záznamy se dě-
lají ve 12 hod. 10 mia. Ve 12 hod. 14 min. telefono-
vány jsou redakci, vlaslně přímo, pazárně. Tam
vtipným zařízením je duclleno toho, že jednoclivý
záznam, jakmile byl dle telefcnické zprávy napsán,
hned se stane víditelný všem sázecim strojům, kte-
ré kursy sázejí. V lu dobu často přijde i telefoni-
cká zpráva jiná, ale za minutu musí být vysazena.
Mittag
Zet
Mitlag
Berlín
Berliner Zeitung
29
article
Ve 12 hod, 15 min, je konec redakce, poslední
strana — u „B. Z. am M.“ se první strana dělá na-
posled — se v lisu oliskne přesně do matřice. ve
12 hod. 16 min. musí matrice býti na siroji od-
lévacím — není lu Hlučení, ani kalandrování. Stroi.
zvaný „Autoplate“, vyrobí za jednu hodinu 130 a
150 ploten zcela čistých a ochlazených, kleré ze
potopí ještě rychle do vody a pak hned zvláštním
řetězovým zařízením jdou dolů k rotačkám. Ve
12 hodin 18 min. jdou již první exempláře z ro-
tačních strojů. Jeden za druhým dostává na své
hladké válee poslední stranu a počiná chrliti ho-
lová čísla, která po řemenech neb zdvihadlech jdou
do expedičních místností, tam se hydraulicky lisu
po 50 a 100 kusech a zase strojovým zařízením po-
dávají se přímp de automobilů.
Když jsem žádal o svolení k problídce tiskára
dán mi byl za průvodce mladý člověk, který za.
stává důležité misto v závodu. Je z Prahy a miuvil
dokonalou češtinou. Tato pozornost se ovšem
značně liší od faklu, že bývalý ředitel romásového
oddělení v Ullsteinevých podnicích zeředil do
jednomsrkové sbírky Ullslelnových knih starý ro-
mán Frilze Maulhnera „Der lelzte Deutsche aus
Blalna“, pravděpodobně více k vůli jménu sutora.
Ullslelnový
Maulhner
Praha
Deutsche aus Blalna
starý ro
30
article
Tento román je od základů falesný a nepravdivý.
Líší národnostní beje v Čechách křivě a rozšlřuje
znova v německé říši nesprávné mínění o nás, kle-
rě budeme muset zase léta a léta vyvracet.
Romány Ullsteinovy tisknou se toliž v nákladu
80.000 výlisků. A vyrábějí se celé — 320 stran
s obálkou a sešitím — na jediném stroji! Viděl
jsme v tiskérnž v chodu stroje rotační. které
chrlily hoševé illustrované časopisy i s obálkou a
nešitím. Ullslejnáv týdenník obrázkový „B. Illustr
Zeltung“ tiskne se v 800.000 ezemplářích. Tisk
krví pouze 19 hodin. Jeto nejrexšíícněiší obrázko-
vý lis: na světě. V Ullsteinově závodě liskne se
denně miliona činel rdzných časopisů. Papíru s
spotřebuje v této tpkevé továrně ročně za 8 mil.
marek
Přirezeno je, že takový závod má svál „poštov-
ni úřad“, průměrně dochází lam denně 5000 kusi
zásilek; je přirozeno, že je závod spojen 48. dirály
s centrálou telefonní a že má v domě 300 telefon-
ních stanic. V redakcí denniků u Ullstcina vychá-
zejících matí ovšem třemi dráty stálé spojení le-
legrafické, takže všechny depeše culomalicky jsou
přijimány a zapisovány v redakei samé. S takový-
mi prostředky lze dzlati nejrychlejší časopis světa.
Ullsteinův
Zeltung
Čechy
31
article
Dr. Frant. Šelepa.
sza
ano
ošol
Z družíny prvních českých skautek.
Vaácnou leskavosti pí. M. Novákové, maj.
firmy „J. Novák“ ve Vodičkově ul., propůjčena
byla dívčímu skaulingu lesní vila ve Skední na
panstvi tvoršoviekém a tím umožněn byl druhý
zlušebni rok skautingu dívěího, který leto
ohrožen byl neúspěchem divčí slavnosti Májí pro
trvalé počasí deštivé a Úetř. spol. čes. žen nemohl
fudiž vypraviti žádnou chudou divku do osady
zdarma. což bylo úmyslem jeho. Loňská osada
Cholouní u Jílovcho pobyla v oramělém dvprci les-
ním čtyři neděle o 12 drvkách, letošní ještě jednot
tak dlouho se dvojeným počtem divek.
Skedeň jest úplná samota v lese a pro dívě
skauling jako stvořená. Divčí skauting podrže.
vřecky zásady skautingu junáků, lak je hlásá pro
Pražák, a lisil se v podstatě od skautingu juná-
ckého blavně tím, že dívky nebydlely ve stanech
ale v budově, což zveleno vzhledem k ženskost
skautek a nebezpečí, hrozicímu jim po této stránce
záradách skautineu shrnut jest soubor všech
občanských cteostí na základech svépomeci a kul-
tucních polřeb co nejmeeších a na přední míslo
postavena snaha přibližiti dívku co nejvíce vzneše-
noslem přirody a zdravěmu jejimu prostředí. Paku
přihližil se divčí skauling tomuto vytčenému cili.
povi brežura, která co nejdřive již vyjde z pěra
první vedoucí dívčího skantingu spis. pí. P. Bi-
liánov
V brožuře této shrnuty budou všecky po-
znatky, nasbírané za obě zkužební léla a tím po-
dána bude praktická rukojeť všem. kdož chtějí
pracovati v dívčím skautingu. Skautky nastěhovaly
ze do vily úplně prázdné, neobydlené po dvě léta.
doktor
František
Šelepa
M Novák
J Novák
Jílovcho
Vodičkův ulice
Paka
Cholounět
32
article
Své potřebnosti — hlavně ložní — přinesly si
s sebou, spaly na slámě v prvém poschodí při
oknech otevřených, všecky potřebné práce konsly
samy — chedily nakupovat, vařily, praly a myly.
jezáily s trakařem pro mléko řezaly a štínaly dříví.
poměbaly na polích a lukách a t. p. Každého rána
cvičily účelně cviky tělesné pod širým nebem
lese, běhaly bosy Marathon na osamělé stezee
lesní, koupaly neri za eifelného chladlu ze své vůle,
promolly skorem denně a — žádná vůbec neza-
atonala — ba ani rýmy nedostala! Všem přibylo
váhy pedle doby eobytu od 1—61/2 kg a jen jedinl
úraz sliautky mělyzjedna z dřvek parazila si rulu
v záloktí při dovádcena kulatém břevně v lese.
Výživa dívek byla ben alkoholu, převahou
mlěčná, kšva zpola žitná a ze smetany, strava stří-
dána masilá s moučnou. Denni náklad byl na jedeu
dívku 1.50 K. počitale v tol i všecky výdaje režtjn
a s výlety spojéné. Práce rozvržena na dopoledne
odnoledne oddáno zábavě a vycházkám nebo v-
letům (některé z nich celodenní .
Nezapomenutelným zůstane všem zúčastně-
ným výlel na pamétný Blaník, do Roudné ke zlatým
dolém. do Navsklova k nžvětěvě snisovatelky pí.
P. Moudcé. do Ouběnic k návštěvě spis. P. B. Bro-
ského na hrady Kežli (zřicenina). Kononiště. Líšno.
odkud byl Mistr Jan Hus vezen do Kostnice, na
zámky Tloskov a Tvoršovice (s nádhernými
ohrovskými patkyl. na zraženě a vyvlastněné csady
Chvojov. Kenoeiště a Tvoršavice (ves jinem »ře-
loženo) k sovtavě starých obrovských rybníků, za-
ložených v údelních pčehradách, do okolních měst
Benošova a Bystřice a do blizších i vzdálenějších
osad a zajímavých míst krajiny benešovské.
P Moudcé
Bro
Hus
Blaník
Roudná
Ouběnice
Líšno
Tloskov
Tvoršovice
Benošov
Bystřice
kg
33
article
Práce v období zimním rozvržena v podstat
na vycházky do přírody a na přednái-
ky v době nepohod časových, a to z oboru vý-
žlvy, zdravotnietvi a první pomoci
pří úrazech, k nimž družiti se budou zábavné
večírky a pod. se cvičením zpěvu, národních tanců
a her. V zimě navrženo jest bruslení a výlety do
krajin zasněžených, na jaře pak budou skautky
se cvičiti ve hře tennisové na nově zřízeném hřišti
na hradbách vyšchradských a veslování i plování
na plovárně vyšehradské. Z výletů byly zvláště
zajímavy do Řep, na hřbitov trestanek, kde dívky
rozsvítily na stn světélek na hrobech nešťastnic,
vyhoštěných z lidské společnosti a zhustu bez viny
své — do zmizelých v Praze osad Obory a Nebovid
(na Malé straně), kde pod zboř. kostelem sv. Jana
v Oboře odpočívají neznámo kde milci Rudolfa II..
lékař jeho Stromen, maliř Heinz a slavný ryjee
Sadeler — v kostele pak u Maří Magdaleny, jejž
vystavěl Krištof Dienzenhofer a teď tam odpočívá,
zas neznámo kde — do útulny slepých divek,
odkud se vracely dívky zkrotlá jako berešky —
na Libuš, kde je vital koncert neméně nežli 30.000
hus, chovaných v ohradách na dvorech jako salát
v pařeništi, a to v každém domě i 1000 v jednom
a těch domů je na Libuší a v sousedních Dvorech
přes 70.
Kromě vycházek budou míti skautky i povinný
tělocvik, účelně přizpůsobený povolání svému
ve školách a kancelářích i nři šití, při němž čívky
většinou redí. Skautky nabádány jsou k Tetr-
nosti, aby za nastřádaně peníze místo rozličných
zbytečností dopřáti si mohly výletu (v létě na Šu-
mavu a Krkonoše) nebo k nobytu v lesní osadě.
jichž bude napřesrok zřízeno více.
Přihlášky nových skautek činěny buďte přímo
vedoucí spis. pí. P. Bilianové na Vyšehradě čp. 12.
v Pevnosti, předsedkyni dívěího odb. Svazu žen.
spolků čes.
svatý . Jan
Rudolf II
Heinz
Krištof Dienzenhofer
Libuše
P Bilianová
Řepy
Praha
Nebovidy
Máří Magdalena
Libuš
Krkonoše
Vyšehrad
Sadeler