ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 19b5e3a0-7108-11dc-8a8a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 56, person 85, org 2, work 1
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 6. ledna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 6.
4 article
Na ranní a odpol. Hlsty přodpláeft nai v Praze v admislstraei na měsíe .: 6K — na čtvrt leta s dvojí donáškou na měal na čtvit lota . . . . 7 K 50h ve alialkáchr 2 K soh na něske . Tešten: na čtvrt leta . . . . 9 K 60 s dvojí zísilkou nnřst nk tvrt lota
Praha
5 article Onošní číslo pra Prahu le o 10 stranácl.
Onošní číslo pra Prahu le o 10 stranácl. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde ve čtvrtek dne 7. ledna t. r. v obvyklou ho- dinu ranní-
Praha
6 article Kdo má potřebí obstrukce?
Kdo má potřebí obstrukce? Meranská řeč tyrolského poslance, šl. Grah mayra, ve včerejším odpoledníku našem uveřej- něná ve hlavních částech svých, poněkud roz čeřila mrtvou hladinu vnitřní politiky eislajtán ské. Opakujeme tu její tresť, pokud byla adre sována jednak ke sdružení všeněmeckému v par lamentě vídenském, jednak k ministru Körbrovi Poslanec Grabmayr probral tři způsoby, vedoue k vyléčení skomírajícího parlamentu vídenského Jsouť prý to předně změna ústavy, za druhé zjed- nání míru mezi národy, za třetí změna jedna cího řádu pro parlament. Cestu první a dru- hou prohlásil na ten čas za vyloučenou naprosto a vyslovil se jen o třetí, jež dle jeho soudu by mohla vésti k cíli. Ale, aby se podařila, „m u s s rozhodnou vůlí Němeů spojiti se dobrá vůle vlády. Změnu jednacího řádu pro říšskou radu ví- denskou šl. Grabmayr myslí si přesně v tom směru, že by provozování obstrukce kýmkoli na příště se stalo zhola nemožným, tak aby parla- ment opět nabyl své schopnosti k ústavní práci. Vzhledem k neustálému zatracování a kaceřo- vání obstrukce české na celé čáře strany ně- mecké bez rozdílu politického přibarvení po- slanec Grabmayr patrně nadál se, že svým sou- kmenovcům nemá potřebí ještě široce a zevrubně vykládati, oni že jsou povinni projeviti „roz hodnou vůli“ svou pro úplné odstranění a po- tlačení všeliké obstrukce v parlamentu. Prozatím aspoň v parlamentu, o sněmy zemské tou chvil se nestará; ale parlament „rozháraný, sešlý, zdi- vočilý“ naplňuje srdce jeho velikou tesknotoua obavou. K vůli zachování jeho, k vůli oživen a vzkříšení jeho vyzývá Němce, aby „rozhodnou vůli“ svou, o niž ani nepochybuje, že tu jes a jen čeká na podnět k činu, spojili s „dobrou vůlí vlády.
Grabmayr Němec
7 article
A tu jest v meranské řeči jeho velezajímavý uzel. Jak známo, otázka, má-li posavadní jednací řád parlamentu vídenského se změnit a jak, jest tak stará, jako obstrukce v tomto parlamentě, totiž jako obstrukce německá, jíž za oběť bylo hozeno ministerstvo Badenovo a i zá- kladnimi zákony prosincovými zaručená rovno právnost jazyka českého s německým při všech úřadech státních v zemích koruny české. Tedy celkem na osmý rok trvá otázka nového jedna cího řádu pro říšskou radu vídeňskou. Všechny strany parlamentní a jednotliví náčelníci klubův a politikové za tu dobu už vyslovili se o nít toliko vláda páně Körbrova, či vlastně pan dr- K örber sám do té chvíle o ní mlčí. Poslanec tyrolský, nabádaje soukmenovee své, aby pro žádoucí změnu jednacího řádu, která jedině ještě může parlament zachrániti při životě, spojili „rozhodnou vůli“ svou s „dobrou vůli“ vlády, předně činí podstatný rozdíl mezi vůli na obou stranách, a za druhé při slově vláda ukazuje na určitou osobu. Při Němcích vůli „dobrou“ předpokládá; žádá jen, aby se projevila rovněž „rozhodně“ pro změnu jedna- cího řádu, jako se projevuje proti obstrukec- české. Při vládě má na mysli jen dra. Körbra a zkouší to s ním, aby ho přiměl k přiznání, že má vůli opravdu dobrou. Tento pokus jest kousek diplomatické tak tiky. Zasluhuje, aby tu byl vyznačen zvláště důrazně. Poslanec Grabmayr pravil: „Nepřátelům p. dra. Körbra zdrželivost vlády ohledně opravy jednacího řádu zavdala podnět k prudkým ob- žalobám. Přisuzovalo se předsedovi ministerstva, že nepřeje skutečné a účinné opravě jednacího řádu, poněvadž sněmovna dělná by ohrožovala osobní prospěchy jeho. Dr. Körber
Badenův Körbrův Němec Grabmayr doktor Körber
8 article
prý nepomýšlí propustiti parlament z kurately paragrafu čtrnáctého; čím mizernější parlament, tím nezbytnější prý vedoucí státník. Rozvaliny parlamentu jsou prý podstavcem jeho velikosti malomoci sněmovny poslanecké odpovídá prj jeho všemohoucnost. Pokud prý parlament, ve všech funkeích ochromen, jenom na pohled žije dr. Körber se vznešeným klidem může prý dívati se na horlivé kutění těch, kdož rádi by ulovili nějaký úřad ministerský. Ale jakmile by se vrátily spořádané poměry, násle- dovalo by zřízení vlády parla- mentní, a tím sláva páně Körbrova byla by v koncích.“ V tomto zreadle poslanec Grabmayr vylíči vlastní jádro vší politiky p. Körbrovy. Praví, že tak mluví o něm jeho nepřátelé, dodává ihned. že sám všem těmto řečem nevěří, že stále si váži ministerského předsedy pro jeho vlastenectví (jaké?) a pro jeho cit povinnosti; ale o jeho „dobré“ vůli pro změnu jednacího řádu tm směrem, aby v šeliká obstrukce v parlament na příště byla nemožná, aby parlament opět na- byl své dělnosti, následkem toho aby pak bylo nejen možno, ale i nutno, na místě posavadní neparlamentní vlády zříditi vládu parla- mentní, v níž pro pana dra. Körbra by nebylo vůbec ani pídě místa, po- slanec Grabmayr naprosto mlčí! S nepřestižnou obratností sestavil celou ob- žalobu proti němu: ale když s velikým gustem s ní byl hotov, praví, že — Brutus jest hodný muž! — Pan dr. Körber má slovo, aby mu pověděl že ve svém ministrování dalším do- vede se obejíti bez — obstruke německé. Tím časem Němci už se vyslovili, oni že nepřipustí takovou změnu jednacího řádu která by jejich obstrukci v parlament navždy učinila nemožnou.
doktor Körber Grabmayr Brutus Němec
9 article
Hlavní hlasatel a dozorce politiky páně Kör- brovy, „Neue Fr. Pr.“, už včera pustila se do tyrolského poslance, aby mu dokázala, že jeho předpoklad o „dobré“ vůli všech Němců v par lamentě vídenském, změniti jednací řád tak, aby žádná obstrukce tam už nikdy nebyla možna, byl a jest velikým klamem, oni že takové vůle naprosto nemají, naopak, že možnost sve obstrukce pro všechnu budou- nost chějí míti zachovánu a za- bezpečenu, a že do obstrukce nej- prudčí jsou ochotni vrátiti se t chvíle, jakmile politika vnitrorakouská ne půjde cestou, kterou oni jí vykáží. A nechtějí-li Němči obstrukci z parlamentu na vždy vyhostiti: pan dr. Körber nebude to chtí s nimi. Třeba jen z vedlejšího ohledu, že parla- ment pak by byl schopen práce, že zavládla by v něm opět zásada všeliké ústavnosti, podle niž menšina musí se podrobiti vůli a usnesení vět šiny, že parlament s určitou většinou všim právem by se domáhal zřízení vlády parlamentn na místě byrokratické, jaká jest Körbrova a tak
Kör Neue Němec doktor Körber Francie
10 article
Z toho poslanec Grabmayr vidí už dříve, než se ozve p. dr. Körber, že posavadní ministerský předseda opravdu jest muž, za jakého jej po- kládá, že má veliký „eit pro povinnost“, že ve dne v noci dýchá samým „vlastenectvím“, že v otázce nového jednacího řádu pro parlament neřídí ho nic než péče o prospěchy státní, a že prospěchy osobní a prospěchy jeho tělesné stráže všeněmecké jsou u něho na místě posledním .. Svrchovaně oprávněnou, vnucenou obstruke národa českého prohlašovati za trestuhodné po- škozováni státu a volati proti ní do boje nebe i peklo: to jest úplně v pořádku; ale „p ro my, Němci, bychom měli vydati tu zbraň z ruky?...“ táže se pana Grabmayra hlasatel politiky páně Körbrovy. I pan dr. Körber i jeho všeněmecká družin má obstrukce v parlamentě i na sněmích v ze mích slovanských potřebí, poněvadž jen tak se drží při vesle vládním v neněmeckém Rakousku dále.
Grabmayr doktor Körber Němec Körbrův
11 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 5. ledna. (Následky Košu tova odporu proti § 14.) Jeden odstave úmluvy dra. Körbra s Kolomanem Szellem, uza vřené v sylvestrovské noci r. 1902, připoušté uzákonění rakousko-uherského vyrovnání a samo správného celního tarifu v Rakousku pomoe § 14. Závazek, na nějž přistoupil svého čast Kol. Szell, převzal patrně také hr. Štěpán Tisz a tím poskytl dru. Körbrovi možnost nedbatio dělnost rakouského parlamentu a vystupovat s vysoka proti české opposicí, poněvadž dr Körber si byl do poslední chvíle vědom, že v při padě potřeby vytrhne ho i zě nejkrajnější nouze § 14. „Slowo pol.“ pojednávajíc o nejnovějším obratu, jenž nastal v Pešti vzhledem k § 14. připouští dokonce, že pevnou vírou v paragraí z nouze vysvětlují se i slova o bezúspěšnosti české obstrukce, jež dr. Kramář uslyšel 16. prosinee na hradě císařském, jakož i pohrdavá slovao české opposici, jež bylo od toho dne možno číst skoro každodenně v inspirovaných listech vídeň ských.
Koša Szell Štěpán Tisza Körber Kramář Praha Rakousko Pešť
12 article
Ale o Novém roce situnce se změnila. Frant Košut ubezpečil své přívržence, že nepřipustí aby se v uherském parlamentě vyřídily předlohy o vyrovnání a celním tarifé, dokud Rakousk tyto předlohy nevyřídí cestou parlament ní. Vyrovnáni a celního tarifu, uzákoněnéhov Rakousku pomocí § 14., strana neodvislosti ne uzná. Že Košut hrozbu svou dovede splniti, o tom poučila svět historie lonského uherského sněmo- vání. V Rakousku tedy vyrovnání musí se provésti cestou parlamentní. „Co to znamená?“ táže se lvovský list a odpovídá: „To znamená, že se mý lili, kdo se domnívali, že se jim podaří udržet i na dále systém zamaskovaného absolutismu. Tím rozpadá se v niveč plán, aby parlament by udržován ve stavu stálé choroby, až by spol s parlamentem i parlamentarismus skonal sešlost věkem. To znamená, že tak neb onak bude nutno uspokojiti Čechy. To znamená že vláda, nynější neb jiná, bude nucena postarat se o pevnou sněmovní většinu, která převezme určité závazky, ale které se navzájem musí do stati též určilých závazků politiekých neb ho spodářských ... Podobně vyslovuje se vídeňská „Inform.
Košut Čecho Rakousko
13 article
„Po prohlášení Körbrově — praví — situace s změnila rázem a něžná idylla sladké nečinnost ve slínu § 14, je v koncích. Hr. Tisza bude nyn sám činiti nátlak, aby se celní tarif a vyrovnae zákony vyřídíly v Rakousku říšskou radou a siee ještě dříve, než se uherský parlament počne obí rati těmito předlohami, nehoť strana neodvislost bude proti těmto předlohám prováděti obstruke tak dlouho, dokud nenabude jistoty, že v Rakou- sku nebudou provedeny pomocí § 14. Tím se vláda dra. Körbra ocitla na rozcestí: bud anebo. Z Pošti, 5. ledna. (Bilecká vzpour v uherské sněmovně.) Prvé, než uherská sněmovna přešla k dnešnímu jednacímu pořadu, ujal se slova posl. Polonyi, aby se přimluvil z uherské vojáky, stihané pro bíleckou vzpouru z doby vánoční. Polonyi oznámil, že vzhledem k značnému rozčilení mezi dosluhujícími uher- skými vojáky v Bosně a Hercegovině požádal spolu s Fr. Košutem předsedu ministerstva, aby učinil potřebná opatření, by uherské vojskov Bosně bylo nahrazeno jinými vojáky a aby ny- nější nezákonný stav byl ukončen. Pak vylíčil výtržnosti, jež se staly v Bílku následkem za- držení třiročáků ve službě a appelloval na ubohé svedené syny Uher v Bosně, aby měli ještě krátký čas strpení, než se jejich postavení zlepší IIr. Tisza odmítl tvrzení Polonyovo, že nynější slav jest nezákonný. Zákon umožňují takový stav pro případ mimořádných okolnost a nikdo nemůžé popírati, že nyní skutečně za vládly mimořádně okolnosti. Předseda mini sterstva však připouští, že postavení dosluhu jicích tříročáků v Bosně jest těžké. Ale prvé, nel se jich postavení může zlepšiti, jest třeba, aby tam zavládly opět pořádek a kázen.
Körbr Košut Uher Tisza Polonyův Hradec Rakousko Boseň a Hercegovina Francie Boseň Tisza
14 article
Posl. Rakovszký žádá ministra honvédů. by se při stíhání vinníků dbalo těchto mimořádných okolností jako polehčujících. Na toto vyzváni odpověděl ministr honvedů, gen. Nyiri delší řečí, přijatou s pochvalou. Jest přesvědčen, že vojenská správa bude pamětliva polehčujících okolností. Časopisecké zprávy o celé události jsou přemrštěny. Ještě před vánocemi vznikly mez tříročáky prvého praporu 69. pěšího pluku, umí- stěného v Bílku, nepokoje. Dne 24. prosince čtyř muži se opili a způsobili výtržnosti. Velitelství ne užilo však proti nim přisných opatření. Dne 25 prosince požádalo 30 mužů za dovolení, aby směli oslavitř svátky a dát si přinésti 3 litry vína Bylo však přineseno 13 litrů a následek byl, že i zde byla porušena povinná úcta k představeným a způsobeny výtržnosti. Proto musilo býti 1 mužů zatčeno a postaveno před vojenský soud Vyšetřováním zjištěno, že výtržnosti byly sou stavně připravovány. Dne 26. prosince bylo 1e opilých vojáků zatčeno na ulici; následujícíh dne zatčeno opět několik mužů, kteří se necho vali dle předpisů. Od té doby pokoj nebyl po rušen.
Posl Bílka
15 article
Posl. Polony i volá: Pošlete ty lidi domů S pravice ozvala se odpověď: Neobstruujte, pal se budou moci vrátit domů. — Tím vyřízer tento případ a sněmovna přešla k jednacímu po řadu. Z Pešti, 5. ledna. (Husaři proti do sluhování.) Některé časopisy obdržely z De brecína zprávu, že mezi tamními honvedským husary jeví se známky nespokojenosti. Včera vystoupilo osm vysloužilých husarů z řadya oznámilo, že dále sloužiti nebudou. Velitelstv dalo je odvésti do vězení. Ze Lvova, 4. lodna. (Všepolská mlá dež proti sjezdu slavistů.) V Petro hradě chystá se sjezd slovanských historikůva filologů a jedním z účelů sjezdu jest vydáván velké, všeslovanské encyklopedie. Poněvadž sjezdu se hodlají účastniti i někteří slavisté pol šlí, ozvala se proti nim akademická mládež lvov ská směru všepolského a ve zvláštním memo randu dovozuje, že Polákům se nesluší účastnit se nějakého slovanského podniku, v jehož čelo stojí Rusko. Z Turč. sv. Martina, 4. ledna. (P oslane Fr. Veselovský v obžalobě.) Zdá se že výrok královské kurie, jímž potvrzen rozsudek nad posl. Valáškem, podráždil chuť maďarsk spravedlnosti v Horních Uhrách. Nitranský soud chystá nový process senickému poslanci Fr. Ve selovskému, jenž ve svém volebním okrese po dával zprávy o své činnosti poslanecké a v jehož řečech státní zastupitelstvo spatřuje opět popou zení proti uherskému státu a maďarské národ nosti. Přelíčení bude se konati v Nitře 21. ledna obhájcem obžalovaného jest advokát Štěpán Fajnor.
Posl Polák Martino Veselovský Valášek Fajnor Pešť Lvov Petra hradit Rusko Uhry Francie
16 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. Zmínili jsme se již o tom, že Židé nebyl spokojeni kyšiněvským processem, ačkoli ruská vláda učinila všecko možné, aby Židy přesvěd čila, že jim jde na ruku. Stalo se zajisté ve sroz umění s ministrem spravedlnosti, že státní zá stupce v obžalobě bez povšimnutí zůstavil fakt že výtržnosti, které se loni o Letnicích udály v Kyšiněvě, byly zahájeny Židy a že křesťan teprve potom se rozzuřili a začali řáditi, když Židé tři z nich ubili. Na tom Židovstvo bezpo chyby založilo své naděje, že rozsudky nad vý- tržníky kyšiněvskými budou krutým zastrašením všech Rusů, kteří nejsou Židům vhod, a že vláda půjde dál a vyhoví dávným přáním Židů, zejmen těm, která se týkají práva bydlení v celé říši. Zklamání svému Židé kyšiněvští dali výraz tím že odepřeli pozdraviti bessarabského guberná tora o Nový rok, jenž je v Rusku dnem všeobee ných gratulací. Později arci samí se nabízeli, ale gubernátor jim vzkázal, aby si již svůj po-
Žid Rus Rusko
17 article
V drobném prodejí: ranní čísle o sobě . . . za 8 odpoledni . . . na zh Ve filialkách na vonkově- ranní číslo. . . . . odpoledaí . . . . . . . . Bh Inserát plati se hotově zaplel Fřečplasení a inerty přijimá ačmini- strnoe v Marinnské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redakee tiskárha a expedice „Národnich Listů“. Bukopisy ze navracsji
Marinnský ulice
18 article
zdrav uspořili. U Židů od krajní smělosti do kraj ního strachu bývá vždy jen malý krůček. Ze strachu, kterým je naplnil chladný vzkaz guber- nátorův, jali se bíti na poplach v německých no- vinách, že o Vánocích bude v Kyšiněvě ustro- jeno nové jich pobití a že jich vláda svými or- gány chrániti nebude. V tom strachu všecky ži- dovské spolky, co jest jich na světě, pozdvihly agitaci proti Rusku a zejmena obrátily se na presidenta amerického s prosbou, aby zakročil v Petrohradě ve prospěch ruských Židů. Presi- dent Roosevelt uložil americkým konsulům v Ru- sku, aby podali zprávu, hrozi-li Židům v Rusku nebezpečí. K tomu podotýká „Novoje Vremja“: „Ne- věříme, že by se americká vláda poddala vlivu židovských spolkův a dopustila se skutku, který by se protivil vší mezinárodní uctivosti. Minu- lého leta židovská agitace za okeánem vyvolala již pokus washingtonské vlády vmísiti se v naše vnitřní záležitosti. Dostalo se ji tehdy velmi roz- hodné odpovědi, že ruská vláda nepokládá za možno vzíti prohlášení americké vlády byť jen na vědomi. A v příčině těch pošetilostí, k vůli kterým nyní Židé proti Rusku agitují, dlužno doufati, že americká vláda nebude podporovati takovou agitaci a nepřidá ji žádného významu.
Žid Roosevelt Rusko Petrohrad Novoj Vremja
19 article
Nástupoe mitropolita Firmilijana. Dop. „N. L. Z Cařihradu, 27. prosinco. Otázka o správci osiřelé po zvěčnělém Firmilijanovi mitropolie skopské, jež spadá pod věrskou pravomoc patri- archátu cařihradského, kdež hospodaří Řekové, byla šťastně rozřešena v Cařihradě hned druhého dne po smrti Firmilijanově. Patriarchát usta- novil za správce skopské eparchie archimandrita Sávu Protiče, Srba z Tetova, kosovského vila- jetu. To Srby velmi uspokojilo. Zvláště kdyžsi připomenuli, co je muky stálo, než dostali Fir- milijana na mitropolitský stolec skopský. Tím ale věc není ukončena. Nyní následo- vati bude volba nového mitropolita, již sv. synod všeobecné patriaršije vykoná tyto dni, jestliže politické vlivy turecké, bulharské a řecké ne- způsobí odročení. Avšak rozhodnutým už zů- stane, že nástupcem Firmilijanovým bude opět Srb. Jinak býti nemůže, neboť Řeka by Srbové prostě zahnali, jako učinili r. 1897 Řeku Am- vrosijovi. Přece však nutno se připraviti, že doby až do nastolení nového mitropolita bude všemi srb- skými odpůrci užito k šmejdům a kšeftům, které vy Čechové znáte z vlastní zkušenosti, když jde o to, aby byla obsazena nějaká hodnosť hierarchi- eká. Jako u vás v takovém případě vždycky nej- dříve pokoušejí se uvelebiti na to místo Němice, v druhé řadě Němce, umějícího česky, v třetí řadě Němce s českým příjmením, ve čtvrté Čech s německým smýšlením, v páté Čecha slabocha, který Němcům nikdy neřekne ne, tak děje se i Srbům v Turecku a třeba se na to připravit i v tomto případě.
Dop Řek Protič Srba Srb Čecho Němec Čo Cařihrad Tetov Turecko
20 article
Nejsmutnější je, že Bulhaři, jako dříve byl proti zvolení Firmilijanovu, i nyní horlivě se za- sazují, aby mitropolitem skopským stal se spíše Řek, nežli Srb. Podotknouti sluší, že Bulhař svého mitropolitu tam mají. Právě tak smutné a žalostné jest, že ani nyní bulharský komitét nepřestává Srby vraždit Právě v den smrti Firmilijanovy zavraždili Srba Spira Crnčeviče, knihkupce v Prilepu, kde r. 1899 zavraždili jeho předchůdce v obchodě Todora Antiče. Za poslední dva měsíce bulhar- ský komitél zavraždil žest Srbů: po jednom v Jablanici, Nerezích, Kruší a Prilepu a dva: popa Atanasa a bratra jeho Vasilija Iliče v Ra- tevu kosovského vilajetu. Je-li za těch okolnosti možna společná práce Srbů s Bulhary? Ruská diplomacie v otázce skopské chová se výborně. Že černhorská vláda nařídila svému zástupei v Cařihradě, aby podporoval akci srb- skou, rozumi se samo sebou. Bulhaři se v te příčině oddělují ode všeho pravoslavného slovan- ského světa: od Rusů a Srbů královských, černo- horských i kosovských. Dojčin.
Bulhar Řek Srb Srba Spira Crnčevič Todor Antič Prilep Prilep Jablanica Nereze Ra Cařihrad
21 article
V Praze, 5. ledna. Židé a Rusko.
Praha Rusko
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z ovzduší atelieru. K výstavě J. Úprky. Sděluje dr. Alois K olí s ek Za nevlídné podzimní neděle vyjeli jsme si na návštěvu k Uprkovům. Cesta nebyla roz- košná. Brodili jsme se místy v „omáčce“ roz- plizlého, slováckého blátiska, než jsme šťastn dojeli do Hroznové Lhoty. Na dvorku nikoho — ani neviděti slováckého staříka, který lhotský pří- bytek a atelier Uprkův hlidá, ani neslyšeti zlého psa, jenž nečiní rozdilu mezi dobromyslným přítelem umění a zlodějem. Sotva jsme však z vozu vystoupili, již zahlédli jsme v nádvoří, jež zahrádce se podobá, červený šátek slovácký a bělavý kožíšek s beránčím lemováním, a roze znali přívětivou tvář paní Anežky, Uprkovy ženy. U Uprků mají vlastně smutek: zemřel jim před krátkou dobou nově rozený synáček, na Anežce bylo viděti ještě stopy těžkých chvil .. Ale její vrozená tichost a jemnost dobré pan nedávala příliš vyvolati soustrast. Domáci paní tedy zde. „Tož vilajtel „A kde je mistr? „Tata je doma.“ Paní Anežka řiká svém choti tata. „Kde? V atelieru?“ „Oh, ne, v Kněždubě. Den před tím byl prý mistr ve Velké se známými, trochu se povyrazit. Měl mnoho práce maloval stále, až oči bolely a byl všecek una ven. Mnoho věcí pro pražskou výstavu již ode slali a potom si zašli do Velké. A tak si pozval hudců a rozveselili se. Ale dnes leží, chce si od počinouti, aby mohl zejtra zase malovati. Když přišel náš telegram, poslal mistr Anežku do Lhoty. Přijela na voze s pacholkem a čekale nás.
J Úprka doktor Alois Uprkův Anežka Uprka hroznový Lhota Tata Kněždub Lhota
23 article
Paní Anežka provedla nás atelierem.. . Dv větší obrazy, určené ještě pro výstavu, čekaly dokončení. Zvláště „Slovácká svatba“ sliboval mnoho. Jedna skizza byla zvláště rozkošna: z vý- jevu „vození peřin“, zachycen zadek vozu se že nami. Na „rozvoru“ vozu připjalo se takové slo- vácké chlapčisko ... Po vlídném pohostění, jehož sám mistn Rodin zkoumal kdysi poctivou kvalitu, dali jsme opět zapřáhnout, abychom vyhledali mistra ve druhém domově. Musíme „přes vodu“. Říčk Velečka na cestě ze Lhoty do Kněžduba nen bluboká, ale mívá své rozmary. „Dnes je převoz dobrý,“ povídá paní Anežka, „ale nedávno měli jsme s ním co dělat, utrhlo se kus břehu. Ale šťastně jsme přejeli. Vyjeli jsme ze Lhoty. Paní Anežka na svám voze napřed, my za ní. Měsíc svítil, bylo jasno a pěkně, jen vítr trochu profukoval. Najednou slyšíme šplouchání — jsme ve vodě. Ale šťastně jsme probředli. Asi za čtvrt hodiny jsme již v jizbě u Uprků v Kněždubě. Mistr v poctivých slováckých gatích vítá nás zamženým hlasem. Měl na pilno, přepra- coval se, musí odpočívati, oči šetřiti ... Před chvíli bavil se s dětmi. Má děti velmi rád. Mlu víme o pražské výstavě a jiných uměleckých zá ležitostech. „Který obraz z letošní výstavy cenite si mistře, nejvíce? „Myslím, že „Okopávačky“, ty sú dobré. Na výstavu poslána také třetí slovácká Madonna, malovaná po akvarelové (reprodukee v Album Uprkově) a před „Marianskou písní“ od ministerstva zakoupenou (v Moderní galeri vídeňské). Dokončena letos, pro oltář „Božího Těla“, jejž stavěti povinen jest grunt Uprkův (Jožky) v Kněždubě.
Anežka Rodin Uprka Madonna Uprkův Jožko Lhota Kněždub
24 article
Mistr ukazuje nám dopis vídeňského sou kromníka (p. H. T., Schottenfoldgasse). Cituj v překladě: „Ještě jsem nikdy lidských živol ních osudů a duševních pochodů neviděl pravdi věji a úchvatněji znázorněných. Lituji velice že jste od výstavy u Miethkea a několikrát v Ha genbundu ve Vídni již nevystavoval a že tak mále jsme seznamováni s novějšími výtvory Vašeho vysokého umění... Prosím, račte se po svén atelieru poohlédnouti, zdali byste nenalezl ně jakou malou olejovou malbu...“ Následuje ob jednávka. Za milé nálady, měsíčné noci, vraceli jsm se od Uprky k Hodonínu. Třetí den po návštěvě dostaneme od Uprko va žáka a odchovance — malíře Antoše Frolky poplašnou zprávu. Počínala slovy: „Měli jsm pozbýt našeho mistra, topil se, žena i pacholel s vozem . .. Den po naší návštěvě ráno jel z Kněždub do Hroznovy Lhoty a tu se přihodilo neštěsti Mistr stonal. Na nejbližší neděli ujednali jsme novou návštěvu. Uprka ležel. Paní Anežka je. ošetřovala. Nechali jsme mistra ležet — mě právě čerstvé obklady na očích — a domác paní nám vypravovala, jak se vše sběhlo. „V pondělí ráno vypravili jsme se do Lhoty. V noci pršelo, chtěli jsme Velečku pře jeti než voda dojde — vždyť večer jsme s Vám dobře projeli. Lidé šli z rorátů. Před námi jel jedna žena — Říhavka to byla — sama s koněm Volali jsme, aby počkala, že předjedeme, aby se sama s koněm do vody neodvažovala. My jsme byli tři: tata, já a pacholek. Kdyby byla vjela, byla by i s koněm zahynula. My jsme vjeli tam, kde obyčejně přejíždíváme. Ale tan nějaká vrba, šutrem juž zanesená, tarasila vodu kořeny se zdvihaly, koně se zapletli, jeden sko- čil přes oje, padl na druhéhosa byli ve vodě oba.
H T Miethke Uprka Antoš Frolek Anežka Vídeň Hodonín Kněždub Hroznův Lhota Lhota Schottenfoldgasse
25 article
Tata skočil dolů, zdvihal je, ale všechno bylo spleteno. V tom zase něco vjelo mezi koně. Zase padli jeden přes druhého. Vody se valilo, jako když bečky valí. Říhavka stála na břehu, kři- čela... Jak po druhé koně zdvihali, vody bylo zase víc, táta byl před nimi, držel jim hlavy, v tom jede po vodě zase nějaké dřevo a bací do něho. Tak jej to od koňů odtrhlo až ke druhému břehu, kde jsou vrby; tam se zachytil. Pacholek strachem a námahou juž nic nemohl. Já jsem koně držela za opratě, aby měli hlavy hore, jen kousky hlav jim trčely z vody ven. To mordování trvalo již aspoň tři čtvrtě hodiny. Tata zatím znovu se dopracoval ke koňům, postraněk roze- pjal. Zdvihli koně, tata jim držel hlavy a pacho lek druhý pobočák rozpínal. Připomněla jsem že má tata v kapse křivák (nůž), řekla jsem, aby jej vytáhl a aby rozřezali druhé postraňky (vnitřní). Jak to udělali, koně dostali volnost.
Říhavka Tata Tata
26 article
Vody bylo již mnoho, tatovi až po ústa, a jen tak, tak, že se dostali na břeh. Zbyla jsem sama na voze. Stála jsem až na sedlisku a byla po kolena ve vodě. Jak já se dostanu na břeh? Ve Lhotě byl ten den jarmark, lidé od Kněždubu musí brzo tudy. Vozu se nespustím, budu se držet, až mi něco podají. Voda letěla přes vůz Vidím od Kněžduba nějakého muže s kravami Volám na Řihavku, aby se s koněm obrátilaa pro něho dojela. Přijeli zatím i jiní a křičeli, abych skočila do vody, že mne chytí, ale kde bych mohla!... Křičela jsem, aby odepjali „longo“ (stupátko při voze košinovém) a m je podali. Přelezli k lávce, podali mi longo a juž mne (áhli. Co bylo dražšího (kožich a některe věci, měla jsem v náruči a oni mne táhli i s vo- zem. Vůz začal se převracet, ale vždycky jsem tlačila na tu stranu, kde se zdvihal a tak jsem se šťastně dostala k lávce. Co jsem nechala n voze, točilo se po vodě, šaty, jídlo; táta se chy- stal na celý týden do Lhoty, aby domialoval jeste
Vidím Lhota Kněždub
27 article
dvě věci pro výstavu. Tak jsem se dostala na břeh... Tátovi z ruky krev tekla, ani mluvit nemohl. Když jsme dorazili do Lhoty, byl všecek proměněn. U Petruchů jsme zapadli do jizby táta se převlekl do konopných gati i košile, lehl do postele, uvařili mu vína, dali teplou cihlu pod nohy. Nemohl ani mluvit, tak to jím třepalo. Ležel tu asi půl třeti hodiny. Potom jsem najala formana, aby nás zavezl do atelieru. Leželi jsme tam dva dny. Vůz voda rozlámala, žebřiny se roz- třískaly, košiny voda sebrala, po kouskách jsme z něho něco dostali. Od té doby táta poléhává, všecko ho bolí. Lékař pravil, že se nemůže vě- dět, co se z toho vyvine... V nohou má dření, hlava ho bolí, na oči nevidí, světla nemůže vi- dět, na slunko s očima nesmí . .. „A jak se Vám daří po tom všem?“ „Jsem také nemocna, v kříži mne bolí , .. V tom pohnul se mistr na loži. Pozdravili jsme se a jen o nejnutnějších věcech pohovořili. Rozloučili jsme se s mistrem, navštívili ještě skromný, ale plný obrazů atelier Frolkův a dali se na cestu domů. Za tři dny na to dojel Uprka do Hodonína. Jest mu lépe, ale zdráv není. Chystá se do Italie, hlavně do Říma a Neapole. Zatím jede do Vídně vypravit si některé nutné záležitosti, pak do Brna k lékaří a snad i do Prahy. Vrátí se ještě domů a po svátcích — do světa. Záležitost vídeň- ského soukromníka dal mi k zatímnímu písem- nému vyřízení. Nemohu oddolati, bych z do- pisu p. H. T. neuvedl aspoň dvě věty: „Ponejprv seznámil jsem se s Uprkovými obrazy na vý- stavě u Miethkea, a hned mí bylo nápadno, že dobrou pařížskou techniku spojuje se zvláštní silou v barvě. Uprka je v nejplnějším smyslu slova národním malířem ...
Petrucha Frolkův Uprka Uprkův Lhota Hodonín Italia Řím Neapol Vídeň Brno Praha