1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 178. ze dne 30. června 1909.
7
masthead
Univ. prof. dr. DRACHOVSKÝ:
profesor
doktor
drachovský
University
8
article
Finanční plán ministra Biliňského.
Finanční plán ministra Biliňského.
Chutná sladkohořce tento plán, přinášeje
s sebou jak některé výhody pro poplatnictvo
Gjichž jest ovšem podstatně méně), jednak zas
ovšem chuť na ulehčení kapsám poplatnictna
okrouhle o 1621 milionu korun (při čemž s
počítá ještě nad to s ročním vzestupem přijmu
o 100 mil. kor.), vůči kterémužto obnosu da
ňová úleva asi o 91/2 milionu kor. jest opravdu
malou krůpějí.
A konečně jest ötázkou, zda i ta kapka
jest úplně potřebná, když přece víme, že při
dani z výčepu a prodeje v drobném lihovin ne-
byla ani tak dávkou, proti jejíž výši neb tíži-
vosti se obracela snaha interesentů, jako dávkou
s ustanoveními zákonnými k praktickým pomě
rům nepřiměřenými a vůbec téžkc prakuikabil
ními. Bylo zde tedy snad spíše třeba reformy
zákona, než zrušení daně již vžilé. Ovšem zru-
šení toto není nijak nezištné, kdy daň lihová
má býti zvýšena tak, aby asi o 341%, mil. kor
pil e
více vynesla.
Leč ponechme sobě ocenění předloženého
plánu finančního na dobu pozdější, kdy pravdě-
podobně ještě dalším jednánlm mezi vládou
stranami třeba modifikován bude a promluvíme
si jen o nejaktuálnějších součástkách jeho, toliž
nové úpravě domovní daně třidní a úprave
daně dědické.
Biliňský
9
article
I. Nová úprava demovní daně
třídní.
Již r. 1904 měl jsem příležitost v »Země-
dělských Listech« poukázati na nutnost úpravy
domovní daně třídní, daně to, kterou na ven-
kově zdaňovány jsou budovy, jichž k lidskému
ohývání užítí lze, a to podle počtu místnost
obytných.
Theorelické odůvodnění tohoto způsobu
ukládání daně podte známek zevnějších vůči
dokonalejšímu způsobu zdanění daní činžovní
není zvláště nesnadné: tam, kde domovní daň
třídní se platí, nebývá místností pronajatýcha
srovnáním tedy nájemní hodnotu budov tako-
výchto těžko lze vyšetřiti, přímo pak placeného
nájemného není, zejména ovšem pak zřídka
při existujícím poměru nájemním v penězíeh
(podruzi za byt ke konání praci polních neb
domácích povinní). Úvahy podobné vedly k uklá-
dání francouzské daně na dvéře a okna, i zda-
nění arey stavební daní pozemkovou neb daní
jí obdobnou.
Daň ukládá se nyní ve třídách, jež násle-
dující tabella znázorňuje, vedle čehož sestaveny
jsou sazby, které nová předloha navrhuje.
Třída: Počet Sazba stará Sazba navrhovaná
místností v K:
v K
10
article
XVI
XVI
O (pravid.) 1.— (vým
3.40
o (.) 2.— (-)
XIV. 4.20 4.—
9.80
6.50
III.
9.50
30.— 24.—
10—11)
vII
( 12—14)
100.—
100.—
15—18
19 21
150.—
III
30
11
article
VI.
VI.
150.—
22 —24
200.—
200.—
250.—
25—27
250.—
28—29 300 — 390.—
12
article
III. 28—28 360.— 360.—
III. 28—28 360.— 360.—
36—40 440.— 440.—
Při budovách přes 40 místnosti poplatných
čítajíeích, počítá se za každou místnost přes 40
o 10 K více, než sazba třídy I.
Vedle toho poskytována jest teď a má
i pro budoucnost býti poskytována sleva na
sazbách uvedených 125 z výnosu daní osob
Výhody některým zemím nebo městům
nebo primitivním způsobům stavby poskytované
až posud mají i na dále v posavadních výmě
rách svých platnost podržeti ; pouze pro výhody
nejposléze zminěné již také nové sazby plati
Abychom postřehli změny, jež předloba
vládní poskytnouti chce, můžeme si je takt
sestaviti a to nejprvé výhody:
1. Poslední dvě třidy, tedy budovy o 1
a 2 místnostech obytných, jsou daně prosty
pokud se nejedná o voluptuární majetek, neb
pokud majitel nemá ještě jiného domu.
2. Třídy XIV.—X. vykazují zmírněn
sazeb.
3. Posavadní třídy IX. a VIII. jsou děleny
pro menší počet místností poskytuje se sleva
pro větší počet zůstává v platnosti sazba stará
4. Celková výhoda, poplatníkům poskytnutá,
má činiti okrouhle 7 mil. K, nehledie k ušetře-
ným přirážkám při změněném základu.
13
article
Vůči tomu stoji nevýhody proti dosa
vadnímu stavu:
1. Pro zařazení do třídy daňové rozhod-
ným jest nejen počet místností obývaných
k obývání způsobilých, nýbrž jest hleděti také
ke krámům, prodejním skladištím, dílnám a pod.,
pokud snad nemají jednu stranu na venek otev-
řenou; a to jest je dokonce připočísti ku počtu
místností budovy hlavní i tehdy, jsou-li snad v
stavení zvláštním.
2. Veškeren majetek voluptuární je zdaniti
o polovici výše, než domy jiné, nebo zdaniti
i tehdy, kdyby jinak osvobození nastalo, protože
dům má pouze 1—2 místnosti dani podléhající.
3. Možnost proměny katastru jednou zalo-
ženého, jež by o sobě byla výhodnou, je jedno-
strannou proto, že žádá-li obec o nové založení
katastru (tedy zpravidla ve všech případech.
kdy je to na prospěch poplatníkův), má hradit
cestovné, jež úřadům finanéním jinak by něsti
bylo.
4. Snížení základu přirážkového, zejménu
pro obce nejmenší a okresy venkovské, nč ani
při smutném stavu financí zemských úbytek na
přirážkách pro zemi vybíraných přehlížen být
nesmí.
Motivy, pokud mluví o nevýhodách vůbee
(zejm. pod čís 1. zminěné), jsou nakloněny je
16
article
podceňovati, nebo »pro nedostatek statistického
podkladu« o nich ničeho říci nedovedou. T
však zdá se závažnou chybou přípravy zákona.
Vidíme totiž jednak, že výnos ze změně-
ného způsobu počítání místností poplatných vy-
plývající nebude nijak imponderabilní a nestihne
zrovna boháče, nýbrž malé řemeslníky na ven-
kově, jimž všeobecná daň výdělková již s do-
statek zdanila ve prospěch státu i ostatníeh
celků veřejných (jako podklad přírážek) inten-
sivnější upotřebení budovy.
A což majetek voluptuární? Nehledě k ne-
určitosti tohoto označení (jest voluptuárem vila,
v níž pensista nebo jiný obyvatel obce trvale
bydlí ?), jež jest závažnou chybou zákona dle
»chvalného« zvyku prováděcímu nařízení k na-
pravení ponechanou (NB. jdeť o základ zda-
nění!), není toho majetku tak málo, takže vyšší
výnos ve prospěch státu důvodně očekávati lze
měrou dosti značnou. A je vše, co nazvati mů-
žeme voluptuárem, již známkou zvýšené způso-
bilosti berní (na př. malý domek zděděný a
jinak těžko prodejný, úřadnickou rodinou v létě
pro zotavení obývaný ?)
Třeba že tedy dar, který vládou se na-
bízí, nikterak ani z daleka 7 milionů korun či-
niti nebude, přece zejména bude snížení základu
přirážkového v těch obeích patrným, kde není
vil, kde tedy jest často kraj chudší než jinde,
a potřeby na školy a cesty hůře než jinde s
shánějí.
17
article
Vidíme tedy, že návrh by vyžadoval, aby
byl splše diskutovatelným:
1. přesnějšího statistického odůvodnění resp
vysvětlení;
2. stanovení zvýšené dani podlehajícího
majetku voluptuárního jednak určitěji, jednak
teprve při objektech větších;
3. vymýcení ustanovení o počítání míst-
ností živnostenských k místnostem dani podle-
hajíeím (vyjma snad místnosti tovární);
4. provádění změny katastru vždy na útratv
státní, leda že by po znovu sestavení katastru
shledáno bylo, že žádost obce byla bezdůvodná.
18
article
Proti zvýšení daně z piva.
Proti zvýšení daně z piva.
(Z kruhů odborný c b.)
Náš průmysl pivovarský, ačkoli od zaveden
zemské dávky v roce 1903 a od založení Ochran
ného svazu prožil tak moohou chvíli kritickou, oci
se tou dobou v takové siluaci, v jaké se již od ne-
pamětných dob nenalézal. Připadá, jako by pivo-
varství bylo se ocitlo v křížovém ohni oněch čini
telů, jací ode dávna byli jeho nepřáteli. Na jedne
straně nedvratně klesajicí spotřeba piva
podmíněná oslabenou koujunkturou průmyslu a ob
chodu vůbec, dlouho trvající letošní zima, hnutí
abstinentní a odpor proti organisaci pivovarníků, na
druhé straně pak ponurá perspektíva, v níž ocítá se
pivovarství následkem finančních plán
naši vlády, jež jsou: zvýšení potravní daně, re-
forma tarifní, daň z hodnoty budov a konečně ob-
mezení vývozu do Německa následkem tsmního zvý-
šení daně, ledy vesměs okolnosti, jež jsou s to naše
pivovarství, jež beztak, jak nevyvratilelné číslice do-
kazují, stále ztrácí půdu pod nohama, v jeho exi-
stenci velice poškoditi.
Tyto koncentrické v před i v zad se uplatňujíeí
útoky proti našemu vysoce poplatnému průmyslu
pivovarskému, jež jsou hlavně s to ochromiti spo-
třebu piva, uznati nutno v době, kdy v jiných obo
rech činí se vše možné, aby spotřeba stoupala, z
nesmyslné a nepochopitelné. Připomí
náme jenom dlouhá léta trvající snahu o snižení
spotřební daně z cukru za účelem zvýšení jeho sp-
třeby; připomínáme dále založení říšsko německého
spolku k povznesení spotřeby cukru; a nyní porov-
nejme s tím s příslušné strany učiněné doznání, že
vláda jest sobě vědoma, že novým zvýšením daní
domácí spotřeba piva o 10 proc. klesne. Tu dlužno
Německo
19
article
mimoděk položiti sobě otázku, proť v daném oka-
mžiku musí to býti právě průmysl pivovarský, jenž
na obětním oltáři říše má vykrváceti? Odpověď na
otázku tu vyplyne sama sebou, uvedeme-li sobě jen
na pamět celé naše fiskální hospodářství. Není to
poprvé, co vlastním nehospodářstvím zaviněné úbytky
v příjmech státu či země pokuseno se hraditi daní
z píva a sice jednou vysokým, podruhé poněsud men
ším jejím zvýšením. Jest to totiž nešťastná a všem
lidem obmezeného rozhledu vlastní pobodlnost, hra-
diti schodky statu a zeml daní spotřební a to jednak
proto, že způsob tento nevyžaduje mnoho důmyslu
jednak proto, že již nepatená zvyšení dávají značné
sumy.
Z důvodu toho setrvává se na zásadě, většinu
potřebných milionů stoupající potřeby státu neb země
hraditi daněmi spotřebními. S takovýmto provedením
plánů netřeba si vedoucím činilelům lámati přili
hlavu, poněvadž uklidňovati se mohou myšlenkou.
že projekty zvýšení daní, jež spojeny bývají neroz-
lučně se zdražením té ktezé životní potřeby neb p-
živatiny, způsobí zlou krev pouze ve vrstvách stav
dělného a řemeslného, kdežto stavy zámožnější po
hiíží na věc více méně lhostejně a jestliže odpo
přejde od slov ke skutkům, pak již najde se pro-
středek, aby se vlny rozbouřeného davu utišily.
Ovšem všecko má své meze a stalo se nejudnou, že
rozbouřené vlny vystouply z břehů a spláchly jich
původce. Zdá se všaz býti pravděpodobným, že v Ra
kousku má se stále ješté za to, že od konsekvenci
takových jsme ještě daleko.
20
article
Uvážíme-li vážně, co se dnes vlastně pod daní
spotřební rozumi, a jsme li jen poněkud zasvěceni do
plánů našich kruhů finančních, víme na první po-
hled, že vedle kořalky jest to vždy pivo a zase jen
prvo. A proč? Zcela jednoduše. Probíráme li se řadou
nejdůležitějších předmětů spotřeby, přesvědčíme se
o tom velmi snadně. S cukrem nelze dnes více po-
čítati, neboť máme daň z cukru, jakou se žádný stát
na pevníně ve atujné výši pochinbiti nemůže a mimo
to jsme jaště v té nevýhodé, že sousední konkurenční
státy hledí spíše spotřební daň z cukru ještě snížiti
S chlebem, pečivem, masem nelze rovněž počítati.
na víno jest obava se odvážiti, poněvadž postanc
křesťansko-sociální ze zemí, kde pěstuje se víno.
berou toto v ochranu, petrolej pak a káva jsou ještě
z doby vlády ministra Dunajewského tak vydatně
zdaněny, že naše švadleny a tkalci v horských kra-
jinách jsou v ohledu tom příslovečně hodni polito-
vání. Zbývá tudíž jen ještě tabák, na nějž vedle ko-
řalky a piva bylo by se lze vrhnouti. Jisto jest, že
tyto tři hlavní předměty berní, pokud se týče jich
důležitosti pro potřebu širokých vrstev lidových, nelze
porovnávati, poněvadž nutno doznati, že pivo ma
zceta jiný význam pro spotřebu, jak kořalka a tabák.
Dunajewský
21
article
Pivo stalo se ode dávna nepostrádatelnou potřebou
pracujícího lidu, ono jest a zůstane i přes všechno
mudrování několika antialkoholistických apoštolů te-
kutým chlebem a proto nesmí se stavět do jedne
řady s lěmi konsumními předměty, které se zdaňují
aby jich spotřeba klesala, jako jest tomu u kořalky
a tabáku, najmě cigaret.
Hromadné a mohutné protesty proti návrh
dra. Biliňského na zvýšení daně z piva, jichž proti
ostatním návrhům jeho není, jsou zajisté nejlepším
dokladem rozruchu, jaký podání předlohy způsobii
ve všech kruzích Proti zvýšení daně z piva prote-
stnjí nejen obchodní a živnostenské komory cozních
22
article
zemí, rada průmyslová a rady zemědělské, ale tisice
protestů docnází též na poslanecké kluby a jednot-
livé poslance od nejrůznějších korporací, měst, okrest
i obcí, což dokazuje vázobecnou vůli lidu, že pivo
dalšímu zdanění podlehnouti nesmí, i kdyby cifra
vypočítaných milionů deficitu, která takřka denně o
úst k ústům roste, byla správná a sebe větší. Ministr
financí BöhmBawerk řekl svého času deputaei
pivovarníků, když mu po zavedení zemské dávky
z piva bylo sděleno, že úbytek konsumu piva ná-
sledkem jeho nutného zdražení čím dále tím jes
větší, že jest mu známo, že daň z piva v Rakousku.
jež jest ze všech statů na pevnině nejvyšší, dostou-
pila se zřetelem na dávky samosprávné vrcholu a že
zvyšovati ji jest rovněž tak nemožno-
stí, jako zvyšovati v Rakousku dan
činžovnl.
BöhmBawerk
Rakousko
23
article
Finanční ministr Biliňski, když pracoval svou
černou předlohu, zajisté o důsledcích zvýšení daně
z piva, které jeho předchůdce již předem viděl,
mnoho neuvažoval; o tom jsme přesvědčeni již
z toho důvodu, že by byl v první řadě musil dle
své povinnosti k tak vážnému kroku svolati svůj zá-
konně zřízený poradul sbor pro potrav ní
daň z piva, s tmto se o úmyslu svém poradita
tu zajisté by byl slyšel již předem to, co se mu
nyní ze všech stran proti zvýšení daně z piva vy-
týka a kdyby byl pivo z předloby vypustil, byl by
neměl s celou předlohou takových potíží, neboť za-
jisté mnoho poslanců, kteří dnes předlohu en blo
zamítají, byli by se s obmýšleným zdaněním ostat-
ních předmětů spřátelili. Z uvedeného jest jasno, že
právě zvýšení daně z piva bylo by bývalo s to,
předlohu rytíře Biliňského v jeno původní formě po-
chovati, i přes to, že Jeho Kxcellence původní poža-
davek svůj 7 K z jednoho hektolitru 10° piva sní-
žila na 6 K. Avšak i přes to, že ministr prohlašuje,
že i přes všecnen zjevný odpor na zvýšení daně
z piva trvá, spoléhaje na poslance krajany Poláky,
kteří zaujímají ve příčině zvýšení daně z píva prolo
jiné stanovisko, že právě v Haliči vyprší platnost
zákona propinačního, máme za to, že uskutečnění
předlohy narazí na značné překážky.
Biliňski
Polák
Halič
24
article
Propinace, která 1 hl. zdražovala o 8 K, nebude
více obnovena a tu naskytla by se v Halíči možnost.
i přen zvýšení daně státní s dávkou zemskon na 6K
z 1 bl., prodejní cenu z piva ještě zlevniti. — Vedle
Poláků doufá získati ministr pro předlohu svou také
poslance oněch zemí, kde se málo piva vyrábía
dále ty poslance, kterým učiněny sliby, že pro
případ, že budou hlasovati pro zvýšení daně z piva,
správa finanční upustí od zvýšení daně z vína. Aby
šel na jisto, stará se ministr také o to, aby ve
52 členném výboru, jemuž předloha bude při-
kázána, byli živlové úplně spolehlivl.
Vzhledem k tomuto postupu vlady v zájmu její
finančních plánů musí země v zájmu jich ohrožené
samoststnosti finanční vyslati do boje proli předlore
všechny své nejlepší zástupce. Všichni poslane
z Čech, Moravy a Slezska bez ohledu na národnost.
všichni poslanci sociálně-demokratičtí musí rovněža
budou zajisté z příčin na snadě jsoucích proti nově
předloze ministra Biliňského bezohledné postupovat,
aby ji přivedli k pádu.
Propinace
Polák
Čechy
Morava
Slezsko
25
article
Či jest přece pravdou, co se vypráví, že totiž
naši poslanei přes všecky sliby, jež při
každé příležitosti národu a voličstvu dávali, totiž že
pro zvýšení daně z píva hlasovali nebudou, přee
budou hlasovali pro finanční plánv
rytíře Biliňského a poněkud zmírněné zvý-
šení — daně z piva? Nelze tomu ani věřiti, zejmena
ne tomu, kdo zná veškeré to rozhořčení obyvatel-
stva, kteréž vzhledem ku pověstem těm vrhás
v narnč radikalismu.
J. Exc. ministr financí má ovšem pravdu, praví-li,
že jeho předlohy mohou padnouti, ba on sám že
může padnouti, ano celý kabinet přinucen býti
k dumissi, avšak státní deficit nedostávajících se
105 milionů, jež mají býti jeho předlohou kryty, ne-
může padnouti, nýbrž potrvá i na dále. Co prý se
nepovolí jemu, povoliti bude nutno jeho nástopci.
Uznáváme, že tato slova mimistra finanei jsou
v jistém ohledu správná, že státní a zemský deficit
musí býti sanovány, avšak eo neuznávame
jest požadavek, že zase má to být
zvláště pivo, které má tento delici
krýti a rovněž poplráme, že by to mu-
silo býti pivo, jež by mělo krýti nej-
větší podíl schodku.
Nejsprávnější by ovšem byla zásada, že kdyžs
již musí sanovati, aby oběti na sanaci rozděleny
byly stajnoměrně na veškery vrstvy obyvatelstva
aby každý stejný bral na břemenech podll.
26
article
Než přes to, že osud opravené předlohy ministr
financi jest pochybným, hrozí se pivovarníci češt
nejbližší budoucnosti a sice se zřetelem na návr
dra. Steinwendra, kterýž, ačkoli pivo z finančně
státní kalkulace vylučuje, ponechává správám zemí
možnost, aby finance své v době od roku 1910 do
roku 1917 přiměřenou zemskou dávkou z piva sano-
valy. Obavy tyto zvyšují se ještě vyjádřením ministra
financi v panské sněmovně, jakož i vůči velké depu-
taci hostinstva, dostavivší se k němu ve příčině zvý-
šení daně z piva, kde pravil, že obyvatelstvo zvýšení
daně z piva neujde, poněvadž také zemský výbou
království českého hned při zavedení zemské dávky
z piva usiloval o to, aby mu bylo povoleno dávku
ve výši 4 K vybírali. To jest všeobecně známo
jakož i to, že vláda v obavě před poklesnutím kon-
sumu přání tomuto se tentokráte opřela a povolení
neudělila. Pivovarníci mají ještě v dobré paměti, ž
před lety, kdy jednalo se vážně o sanování zemských
fioancí a dožadováno se u vlády zvýšení údelo
z určitých přijmů, anebo převzelí některých břemen
Pivovarník
27
article
zemských státem, vláda raději dala povolení ke zvý-
šení dávky na 4 K, než by v nějský nový závazek
byla vstoupila. Zemský výbor v důsledku tohoto po
volení zamýšlel změnu zvýšení zemské dávky sou-
časně a různými pivovarům i hostinstvu velice přitě-
žojícími změnami datšími, avšsk tehda — bylo t
v posledním roce minulé periody sněmovní — ne-
došlo vzhledem na protesty konsumentů, sládků
hostinských ku provedení toho, ačkoli finanční refe
rent zemského výboru dr. Eopinger celou řadou
článků z vlastního pěra o nutností a možnosti zvý-
šení zemské dávky se o to zasazoval; nedošlo ku
provedení zvýšení z té příčiny, poněvadž zemský
výbor sám nahiížel, že poslanci před novými vol-
bami pro takový nesympatický zákon by hlasovati
nemobli a proto hledána jiná cesta, aspoň k částe
čnému zjednání úhrady tím, že mělo býti sníženo
výtratné procento, zavedeno ručení majitele konces
za dlužnou dávku, zavedení priv. zástavního práva
a zostření jak kontroly zásob, tak i obchodních
doktor
Eopinger
28
article
Však i tato předloha následkem jednosvorného
odporu obchodních a živnostenských komor, sládků
a hostinských, jakož i následkem toho, že sněm mezi
tím stal se z národnostních bojů k práci nezpůso
bilým, nestala se skutkem. A nestane-li se zázrak
bude sněm až do vypršení platnosti zákona o vybí
rání zemské dávky, t. j. do 31. prosince 1909, k prác
nezpůsobilým. Citovaný zákon byl jen provisorní
zřízení celého zemského inspektorátu rovněž provi-
sorní a sice proto, že všeobecně se doufalo, že se
vládě podaří během těchlo šesti roků a 10 měsíců
platnosti zákona nějaké sanování státních a zemských
financí provésti.
Než, bohužel, kromě slabých a matných pokus
nestalo se nic. Bylo sice mnoho plánů, mnoho dobré
vůle, zvláště u některých politiků zemakých, ale pro
jekty ty rozplynuly se jako bubliny a až do sklonku
platnosti zákona o vybírání zemské dávky nedošlo
k ničemu a to jen proto, že následkem annexe Bosny
a Hercegoviny a z ní pošlého konfliktu rakousko-
srbského a tureckého bovkotu státní naše finance
tak byly otřeseny, že ministr financí dr. rytíř Bi-
liňskí viděl se pohnuta srdce sve sanování zemských
financí otevříti, poněvadž při něm chtěl také svézti
finance státní, při čemž ovšm sanování státní ch
dinanci bylo nutuostí, kdožlo finauce zemské, kter
knih
doktor
Bi
Bosna a Hercegovina
živnostenský komora
29
article
po desitiletí byly odkládány, byly přibrány jen proto
aby páni poslanci řlšští měli větší chuť k hlasování
Nestane-li se přijetí plánu ryt. Biliňského č. z
včetně zvýšení daně z piva a zabrání zemské dávky
do 1. ledna 1910 skutkem, pak nebude zákona k vy-
bírání zemské dávky a sice ani zákona zemského,
poněvadž platnost jeho doby vyprší, ani říšského.
Nový zákon o vybírání zemské dávky z piva na
sněmu pro jeho neschopnost ku práci až do té doby
sotva bude odhlasován a proto hrozí zemskému fondu
nebezpečí, byť i jen dučasné, že přijde o měsíční
příjem nejméně 1 mil. K. Vláda, majíc v úmyslu
příštím rokem zemskou dávku sloučíti s daní statní
nemůže před provedením všeobec é sanace dáti an
provisorní povolení k dalšímu vybírání zemské dávky,
i kdyby se zemský výbor vzhledem k nedělnost
sněmu usnesl, dle příkladu státu s 8 14. nějakým
proliústavním ustanovením o prodloužení zakona
z března 1903 se pokusiti a sice z toho důvodu,
poněvadž provisorlum toto mohlo by po případě
i vládě učiniti překážky.
30
article
Jakkoli tito rozhodující činitelé dosud jsou
klidu a bezstarostnosti, což bývá obyčejně počatkem
letních prázdnin, sládci čeští musí míti přece jen n-
bezpečí, jež by stavem tímto přivoděno býti mohlo,
stále na zřeteli. Kdyby toliž odejmuly se zemím
příjmy z výnosu zemské dávky a nedostalo se jim
za ně náhrady, ocitly by se přímo na pokrají ban-
krotu. K tomu ovšem nedá se dojíti a poněvadž pro
krátkost času a znamou osvědčenou bezradnost vůd-
čích kruhů sotva co jiného by zbylo, než sáhnouti
ku provisoriu, mohlo by se stati, že pivovarství
vzhledem k tomu, že provisor a trvají u nás mnohdy
déle jak definitiva, mohlo by se octnouti z deště pod
okapem. Jest proto nutně třeba, aby čeští sládci již
nyní upozornili jak vládu tak správu země, aby
včas přemýšlely o tom, jak tento gordický uzel ho-
dlají rozetnouti, aby snad jako zavedení zemské
dávky r. 1903 nepřivodilo přechodný stav, kterým
nejlepšímu odvětví hospodářského průmyslu podťaty
kořeny. Další zvýšení ceny piva bez velice citelného
poškození průmyslu pivovarskéno jest vyloučeno,
zvýšení to musilo by nezbytně nastati se zvýšením
daně. Pivovarství podobá se však již dnes až na
kůži ostříhané ovci, na které již není si čeho vzít.
31
article
Průmysl pivovarský v Rakousku vbání se takořka
soustavně od posledních třiceti let přímo ve zkázu;
zprvu pivním krejcarem, později zemskou dávkoua
na konec zvýšením daně, jakož i zvýšením cen všech
potřeb a pracovní mzdy. Žvyšení železničních tarifů.
plány sociálně politické, zvyšování dosavadních, po
připadě zavadění nových daní zatíží rovněž vesměs
také pivovarství, a vedle toho na druhé straně nebý-
valý nikdy před tím odpor proti jakémukoli zvýšení
prodejní ceny piva, klesání jeho spotřeby a vaření
piva po domácku, oproti němuž poplatný průmysl
pivovarský se svými obrovskými břemeny jest bez-
branný, spolupracují na jeho zkazu. Letošn
úbylek konsumu odhaduje se již nyn
na 20 proc., což znamena úbytek 6 milionů k
statních daní, 3 mil. K zemské davky a 31a mil. K
pivních krejcarů, nehledě ke škodám, jež utrpí pivo-
varství a živnost hostinská.
Číslice tyto představují pro stát, země a obce
úhrnnou ztrátu 121/2 milionů korun, klerá je stihla
již před novým zvýšením daně. Milmony tyto novým
zvýšením daně nikdy nebudou nahraženy, přivodi
však úninou zkázu veškerého beztak již v úpadku s
octnuvšího rakouského průmyslu pivovarského. Pak
ale nebude si zajisté žádný z nynějších projektantů
finančních přáti, aby mu jeho finanční plány byly
připamatovany
Milmon
Rakousko
32
article
Z trhů peněžních. (29. června.) V sobotu z již
Afriky do Londýna přibylá zásilka zlata v prutech
v odhadní hodnotě více než 1 mil. lib. šterl, obje-
vila se včera na trhu s drahými kovy a ježto jaká-
koli poptávka z evropské pevníny, zvláště také z
Vídně, přestala, vplyne téměř celý tento obnos z
zákonného přepoč. kursu do Anglické banky. Vliv
těchto velkých, již po týdny trvajících a patrně ještě
po nějakou dobu očekávaných přítoků zlata do Angl.
banky nebyl ještě v plné míře znatelný vzhledem
ku přechodné potřebě trhu koncem semestru, přer
to však jeví se snížení bankovní sazby
na 2 proc. již co nejdříve nevyhnutel-
ným.
Berlín. Protože trvaly důvedy pro zadržování
spekulace, byl i dnes obchod na burse chabý. Po-
hyb kursů byl jen ojediněle značnější, tak v ame-
rických železnicích, v nichž přechodně objevila se
spekulativní koupěchtivost na londýnské podněty.
Mimo to byly také v podílech otavských z počátku
čilejší obraty za povolujících kursů. V báňských hod-
notách byl obchod krajně vleklý, nepříznivě působilv
zprávy rýrsko-vestfálských listů, že nelze čekati
prozatím zlepšení v železářském trhu. V pozdějším
průběhu se původní oslabení vzpružilo. Peněžní
papíry byly dobře uhájeny při velmi nepatrných
obratech, říšská půjčka získala 0.10 fenyků. Elektrá-
renské akcie byly částečně až o 34% zlepšcny. Pe-
níze přes ultimo 51/4 až 55. V třetí bursevní hodině
smýšlení klidné; průmyslové hodnoty trhu za ho-
tové převážně málo změněné. Vápenky pevné.
K silnaci v průmyslu sklážskům píše se „N. P.
Afrika
Londýn
Vídeň
Anglie
Berlín
anglický banka
fenyk
33
article
P.“: Situace rakouského sklářství se od počátku 190
stále zboršovala. Nejmenší je nyní zaměstnanost
v hutích na broušené sklo, jimž se nedostává zaká-
zek ze sev. Ameriky a vých. Asie. Továrny na ta-
bulové sklo mají ještě méně zakázek nežli bez tak
nepříznivého roku loňského a jsou tedy nuceny růz-
ným obmezováním výroby čeliti novému hromadění
zásob. Obchod s lisovaným sklem trpí mimořádně
trvale nepříznivým počasím; kromě toho druží se
tu k nedostatečnému konsumu vystupování nových
konkureněních továren, jež až dosud vyráběly jiné
produkty. Obchodu s osvětlovacím zbožím chyb
vývozní příkazy do států severoamerických a do
Indie a Číny. Továrny lahví dovedly se jen jednot-
nou organisací přeněsti přes nynější nepatrnou za-
městnanost. Také hajdský a jablonecký průmysl trp
nedostatkem vývozu. Přes tuto neuspokojivou situaci
stále zůstává uzavřeno nejbližší odbytiště rakou-
ských skláren, totiž Balkán, tak že bude nutno ce
nejdříve přikročiti k dalšímu obmezení výroby, res
úplnému uzavlení dalších závodů.
Měšťanský pivovar v Plzni bude přeměněn n
akciovou společnost. Za účelem přeměny Měšťan-
ského pivovaru v Plzni v akciovou společnost utvo-
řile se za vedení Ländertanky zvláštní druž-
stvo, jež již asi třicet právovárečných domů zakou-
pilo a ještě další hodlá skoupiti. Akc. společnost měla
by kapitál 80 mil K. Länderbanka je zúčastněna
5 mil. K. Také pešťská spediční firma S. W. Holl-
mann je na konsorciu interesována. Potud vídeňsk
zprávy. — O věci přineseme co nejdříve informace
původní.
Länderbanka
S W Holl
severní . Amerika
Indie
Čína
Balkán
Plzeň
34
article
Rafinerie petreleje v Limanové, k níž se v po-
sledních dnech poutala větší pozornost následkem
zprávy, že ji hodlá zakoupiti Vacuum Oil Co. za
účelem zmaření dohody rak. petrolejových rafinerií.
značně se nyní rozšiřuje tak, že její výrobnost
steupne o 6000 na 14.000 cisteren ročně. Investice
příslušné budou provedeny do konce t. r. Rafinerie
tato náleží společnosti s r. c., která byla založen
v r. 1907 francouzským kapitálem. Pověsti o pro-
deji Vacuum Oil Co. jsou rozhodně popřeny. Spo-
lečnost, jejíž kapitál z původních 4 zvýšen letos a
na 12 mil. K, chce si i napříště zachovati úplnou
samostatnost. Má tské filiální podnik v Rumunsku
Pracuje zvláště pro export, zejm. do Francie; vy-
váží téměř /% celé své produkce.
Rafinerie minerálního oleje, akc. spol. v Pešt
usnesla se ve včerejší valné hromadě z čistého zisku
1,057.824 K vypláceti 10 K na akcii, t. j. 5 % (stejně
jako roku minulého) a 702.205 K přenésti na nový
Hospodálské úsilí Maďarů o Balkán. Presiden
Pešťské uherské komerciálni banky Leo Lanczy
známý v poslední dobé zejména z aléry s maďarskou
účet.
Maďar
Lancza
Liman
spo
Rumunsko
Francie
Balkán
Vacuum Oil Company
35
article
vyvazovací Eankou v Sarajevě, a řed. J. Welse dle
v těchto dnech v Cařihradě, aby učiníli příprav-
né práce k zalcžení uhersko-rakouské bangy.
Řečená Pešťská banka převezme dále za 200.000
tur. liber nové akcie, jež vydá banka mytlenski
Pešťská kemerc. banka převzala také, jak známo,
neivětší bankovní závod fy. Andrejevičovy v Běla-
hradě a promění jej v akc. společnost.
Eelgický syndikát okenního skla usnesl se zvý-
šiti rabat z prodejních cen do Číny ze 72 na 769
za to však odpadne odstupňování premií
C. k. Jeditelství státních drah v Praze zadáv
ofertním řízením instalaci elektrického osvětlení na
stanici Louka-Iorní Litvínov. Podmínky stavební,
plány a ostatní pomůcky vyloženy jsou k nahlédnutí
u c. k. ředitelství státních drah v Praze (odborná
skupina návěštní v Žižkově, Husova třída č. 22).
kdež i předepsané formuláře ofertní a výkazv po-
třeby a jednotných cen obdržeti lze, Podací lhůta
kenčí 14. červencem 1909.
Zpráva Iiremní. Dosavadní majitel fy. Bohu-
mil Wiesler v Praze, Marianská 29, vzdal se
obchodu a závod jeho povede pod touž firmou dlou-
holetý spolupracovník a prokurista jeho ran Leop.
J Wels
Andrejevičův
Husův
bůh
Sarajevo
Cařihrad
Běla
Čína
Praha
Žižkov
Iorní Litvínov
mil Wiesler
36
article
Paleček. Závod zabývati se bude i na dále tech-
nickými potřebami pro veškerá odvětví průmyslová
a zejměna povede dále pro Rakousko zastoupení
pěstitelů semene řepového fy. G. Schreiber a sy
v Nordhausenu.
Mezinárodní obmezení výroby v přádelnách ba-
vlny. Z Brusselu dochází zpráva, že zejtra dojda
k dohodě všech přádelen bavlry v Belgii, dle níž
po 3 měsíce nebude se jeden den v týdnu pracovati.
— Rakouské přádelny bavlny nebudou se Anglií
podnícerou otázkou mezinárodního obmezení výroby
již zabývati, ježto závody řečené — jak známo —
již beztak až do 4. čtvrtletí pracují s obmezením
16 % ním.
Mezinárodní kouference pro pojisťování neza-
městnaných. K podnětu známého průkopníka organi-
sované péče o nezaměstnané dra. Varleza v Gentu
spolu s vynikajícími odborníky francouzskými koná
se 3. července u příležitosti sjezdu Mezinárodního
statistického ústavu v Paříži předběžná porada
o mezinárodní konferenci, která se má v r. 1910 svo-
lati v otázce pojišťování nezaměstnaných. Prvá kon-
ference toho druhu konala se v r. 1906 v Miláně.
Paleček
G Schreiber
Rakousko
Nordhausen
Brusel
Belgie
Anglie
Gent
Paříž
Milán
mezinárodní statistický ústav
37
article
Konkurs kyl prohlášen krajským soudem v Ole
mouci na jmění protok. firmy A. Bierenta sy-
nové, továrna na výroby hospodářských strojův
Hanušově, jakož i na jmění společníků firmy Alberta
Bierenta ml., Josefa Bierenta a Adelta Bierenta, stroy-
ních zámečníků v Hanušově. Konkursní komisal
předvosta okresního soudu ve Starém městě, správce
dr. Bulla, notář tamtéž. Lhůty 3. července, 9. a 16.
srpna
Insolvence, hlášeně 28. t. m. pražským spol-
kem věřitelů: Alois Eigl. galant. a nánský modní
obch. v Trutnově, Karel Sclupeck. kupec v
Vejprtech, M Schlesinger Co., konfekce ve
Vídni VIII., Lerchenfelderstrasse, Blassberg Be-
glückter ve Vídni. — Továrně obuvi J. Wedele
Co. ve Vídni, Zieglerg. 27, trvající 25 let, po-
voleno bylo věřiteli příročí do konce července. Zá-
vazky firmy páčí se na 200.000—300.000 K. — Pivo-
varská flima M. Scharí a syn v Huczku upadla
v konkurs. Pasiva ca. 280.000 K, aktiva sestávají
z pivovaru v odhadní hodnotě 160.000 K a z domu
v hodnotě 50.000 K
rny peněžní.
Petrohradská bursa.
Bierent
Hanušův
Adelt Bierent
Bulla
Eigl
galant
Sclupeck
Wedel
M Scharí
Ola
Trutnov
Vejprty
Vídeň
Lerchenfelderstrass
Zieglerg
M Schlesinger Company
Blassberg Be
38
article
Z Petrohradu, 29. června. Zpráva Živnost banky.)
29. června 28. června
Diskontní . . . . . . . . . 397.— 397.—
Baku . . . . . . . . . . . 293 — 294. —
Caspienne . . . . . . . . . 8975 — 391 .—
Sormovo . . . . . . . . . 105.50 10 6.50
Rusko-čínská banka . . . . . 214.— 213 —
Ruská průmyslová banka . . . 286.— 286.—
Petrohradské metaliurgické . . . 110.— 112
Kolomna . . . . . . . . . 143.— 142.50
Potilovské železo . . . . . . 84 — 85.—
. . . . . 165 — 165 —
Pojišťovna Salamandra . . . . 440.— 440 —
Druhá pojištovna proti ohni . . 145.— 140 —
Ruská proti obni . . . . . . 107.— 107.—
Fénir,
Berlinská bursa.
Z Berlina, 29. června. (Pův. zpr. »Nár. Listův.)
29 června 28. června
Rakonské kreditky. . . . . . 201.75 193.75
Státní dráha . . . . . . . 156 50 156.90
21 25
Lombardy . . . . . . . . 21.50
185 40
185.40
Diskonto . . . . . . . ..
Caspienne
Sormův
Listův
Rakonský
Petrohrad
Bak
Berlín
živnost banka
průmyslový banka
Potilovský železo
Rusko
39
article
241. 75
241.50
Německá banka. . . . . . .
171 30
172 30
Obchodní společnost . . . . .
152 87
152 50
Dráždanská banka. . . . . .
228 50
229.40
Bochumské ocelárny . . . ..
181..80
181.60
Lanřina hut
61.7
61-6
Dortmund. Union lit. C.. . . .
189.60
189.75
Harpenská uhl. spol. . . . . .
177.80
177 30
Gelsenkirchen . . . . . . .
390.—
395.—
Consolidace
198.75
199.—
Německo-lucemb. spol. . . . .
165 —
165.60
Rynské ocelárny . . . . . .
173.87
173 60
Phönix . . . . . . . .
189.s0
190.—
Hoheniohe . . . . . . . .
150.25
151.5
Rombacher . . . . . . . .
189 87
180.25
Kanada . . . . . . . . .
115 87
115.50
Ballimore . . . . . . . .
Packet . .
Severoněmecký Lloyd
Varšavsko-vídeňská dráha . .
Meridional
Velka berlínská pouliční dráha
169..50
Německá zámotská . . . . .
226 —
265.25
184.—
Německo rakouské hornické ..
338.50
Oonnersmark . . . . . .
191.50
Sschweiler . . . . . . .
172 50
Geisweidské . . . . . . . .
236.—
Hoesch . . . . . . . . .
237.25
Katovické . . . . . . . . .
231.8
Otaví . . . . . . . . . .
Varšavsko
Meridional Velek
Hoesch
Dortmund
Německo
německý banka
Dráždanský banka
Rynský ocelárna
Lanřina hut
40
article
Bismark
Concordia
Concordia
41
article
Siemens a Halske . . . . . .
Siemens
Halske
42
article
Soukromý diskont . . . . . . 21/2
Soukromý diskont . . . . . . 21/2
Buské papíry v Barlínš.
z Bezlina, 29. června. (Zpráva Zivnost. banky.)
29. června 28. června
41/2procentní ruská renta 1905
tprocentní ruská renta 1302 . . 86.60 86 40
Petrohradská diskontní banka . . 158.— 158.50
petrohradská muzinárodní banka . 147 50 147.25
ruská banka pro vnější obchod . 142.30 142.25
Sibiřská obchodní banka . . . 210.60 210.60
Z Borlina, 29. června. K. k.) Kreditky 200.70,
berlinská obchodní 171.10. darmštadtská banka 130.60,
německá banka 241.50, diskonto komand. 185 40.
drážďanská banka 152.40, národní banka 120.-20,
státní dráha 156.50, lombardy 21.30. Kanada 180.90,
Baltimore 115 90, dráha Henri 130.10, bochumssé
229.30, dortmundské 61.60, Lauřina buť 181.70,
Consolidace —.—, gelsenkirchenské 177.40, harpanstá
189.50, Hibernia —.—. Packet 117.10, Lloyd 90.—
lynam. trust 161.10. Smýšlení klidně.
Z Hamburku, 29. června. (K. k.) Rak. stříhrná
renta 98.70, rakouská zlatá renta 99.60, uberská zlatá
renta 95.60, italská renta 104.30, kreditky 200. 80,
losy z r. 1860 161.—, státní dráha 156 25, lomhardy
20.80, stříbro 71.— zboží, 70.50 peníze. Smnýšlen
klidné.
Z Prankinztn, 29. června. (Telegr. závěr. kursy.)
Uvěrní akcie 200.50, akcie společnosti státní dráhy
156.50, lombardv 21.—, papir. ren —.—, strí-
orna renta 99 30, rak. zlatá renta 99 90, 4% nk
117.12
Henri 130.10
Lauřin
Consolidace
Lloyd
Barlínš
Bezlina
Kanada
Baltimore
Hamburk
Prankinztn
petrohradský muzinárodní banka
147.25 ruský banka
sibiřský obchodní banka
německý banka
národní banka 120 . -20
Hibernia
Packet 117.10
zpráva Zivnost . banka
44
article
138.10
184.—
169.40
228.80
266.25
181.—
336.—
191.75
173.—
236.—
237.—
237.—
220.—