ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 16bb3cf0-8d72-11dc-b202-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 46 celkem · entity: person 47, org 22, work 8, place 54
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
emědělstvi
3 masthead
—bchoa
4 masthead
Prčmysl
5 masthead
Pinaněnictví
6 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 178. ze dne 30. června 1909.
7 masthead
Univ. prof. dr. DRACHOVSKÝ:
profesor doktor drachovský University
8 article Finanční plán ministra Biliňského.
Finanční plán ministra Biliňského. Chutná sladkohořce tento plán, přinášeje s sebou jak některé výhody pro poplatnictvo Gjichž jest ovšem podstatně méně), jednak zas ovšem chuť na ulehčení kapsám poplatnictna okrouhle o 1621 milionu korun (při čemž s počítá ještě nad to s ročním vzestupem přijmu o 100 mil. kor.), vůči kterémužto obnosu da ňová úleva asi o 91/2 milionu kor. jest opravdu malou krůpějí. A konečně jest ötázkou, zda i ta kapka jest úplně potřebná, když přece víme, že při dani z výčepu a prodeje v drobném lihovin ne- byla ani tak dávkou, proti jejíž výši neb tíži- vosti se obracela snaha interesentů, jako dávkou s ustanoveními zákonnými k praktickým pomě rům nepřiměřenými a vůbec téžkc prakuikabil ními. Bylo zde tedy snad spíše třeba reformy zákona, než zrušení daně již vžilé. Ovšem zru- šení toto není nijak nezištné, kdy daň lihová má býti zvýšena tak, aby asi o 341%, mil. kor pil e více vynesla. Leč ponechme sobě ocenění předloženého plánu finančního na dobu pozdější, kdy pravdě- podobně ještě dalším jednánlm mezi vládou stranami třeba modifikován bude a promluvíme si jen o nejaktuálnějších součástkách jeho, toliž nové úpravě domovní daně třidní a úprave daně dědické.
Biliňský
9 article
I. Nová úprava demovní daně třídní. Již r. 1904 měl jsem příležitost v »Země- dělských Listech« poukázati na nutnost úpravy domovní daně třídní, daně to, kterou na ven- kově zdaňovány jsou budovy, jichž k lidskému ohývání užítí lze, a to podle počtu místnost obytných. Theorelické odůvodnění tohoto způsobu ukládání daně podte známek zevnějších vůči dokonalejšímu způsobu zdanění daní činžovní není zvláště nesnadné: tam, kde domovní daň třídní se platí, nebývá místností pronajatýcha srovnáním tedy nájemní hodnotu budov tako- výchto těžko lze vyšetřiti, přímo pak placeného nájemného není, zejména ovšem pak zřídka při existujícím poměru nájemním v penězíeh (podruzi za byt ke konání praci polních neb domácích povinní). Úvahy podobné vedly k uklá- dání francouzské daně na dvéře a okna, i zda- nění arey stavební daní pozemkovou neb daní jí obdobnou. Daň ukládá se nyní ve třídách, jež násle- dující tabella znázorňuje, vedle čehož sestaveny jsou sazby, které nová předloha navrhuje. Třída: Počet Sazba stará Sazba navrhovaná místností v K: v K
10 article XVI
XVI O (pravid.) 1.— (vým 3.40 o (.) 2.— (-) XIV. 4.20 4.— 9.80 6.50 III. 9.50 30.— 24.— 10—11) vII ( 12—14) 100.— 100.— 15—18 19 21 150.—
III 30
11 article VI.
VI. 150.— 22 —24 200.— 200.— 250.— 25—27 250.— 28—29 300 — 390.—
12 article III. 28—28 360.— 360.—
III. 28—28 360.— 360.— 36—40 440.— 440.— Při budovách přes 40 místnosti poplatných čítajíeích, počítá se za každou místnost přes 40 o 10 K více, než sazba třídy I. Vedle toho poskytována jest teď a má i pro budoucnost býti poskytována sleva na sazbách uvedených 125 z výnosu daní osob Výhody některým zemím nebo městům nebo primitivním způsobům stavby poskytované až posud mají i na dále v posavadních výmě rách svých platnost podržeti ; pouze pro výhody nejposléze zminěné již také nové sazby plati Abychom postřehli změny, jež předloba vládní poskytnouti chce, můžeme si je takt sestaviti a to nejprvé výhody: 1. Poslední dvě třidy, tedy budovy o 1 a 2 místnostech obytných, jsou daně prosty pokud se nejedná o voluptuární majetek, neb pokud majitel nemá ještě jiného domu. 2. Třídy XIV.—X. vykazují zmírněn sazeb. 3. Posavadní třídy IX. a VIII. jsou děleny pro menší počet místností poskytuje se sleva pro větší počet zůstává v platnosti sazba stará 4. Celková výhoda, poplatníkům poskytnutá, má činiti okrouhle 7 mil. K, nehledie k ušetře- ným přirážkám při změněném základu.
13 article
Vůči tomu stoji nevýhody proti dosa vadnímu stavu: 1. Pro zařazení do třídy daňové rozhod- ným jest nejen počet místností obývaných k obývání způsobilých, nýbrž jest hleděti také ke krámům, prodejním skladištím, dílnám a pod., pokud snad nemají jednu stranu na venek otev- řenou; a to jest je dokonce připočísti ku počtu místností budovy hlavní i tehdy, jsou-li snad v stavení zvláštním. 2. Veškeren majetek voluptuární je zdaniti o polovici výše, než domy jiné, nebo zdaniti i tehdy, kdyby jinak osvobození nastalo, protože dům má pouze 1—2 místnosti dani podléhající. 3. Možnost proměny katastru jednou zalo- ženého, jež by o sobě byla výhodnou, je jedno- strannou proto, že žádá-li obec o nové založení katastru (tedy zpravidla ve všech případech. kdy je to na prospěch poplatníkův), má hradit cestovné, jež úřadům finanéním jinak by něsti bylo. 4. Snížení základu přirážkového, zejménu pro obce nejmenší a okresy venkovské, nč ani při smutném stavu financí zemských úbytek na přirážkách pro zemi vybíraných přehlížen být nesmí. Motivy, pokud mluví o nevýhodách vůbee (zejm. pod čís 1. zminěné), jsou nakloněny je
16 article
podceňovati, nebo »pro nedostatek statistického podkladu« o nich ničeho říci nedovedou. T však zdá se závažnou chybou přípravy zákona. Vidíme totiž jednak, že výnos ze změně- ného způsobu počítání místností poplatných vy- plývající nebude nijak imponderabilní a nestihne zrovna boháče, nýbrž malé řemeslníky na ven- kově, jimž všeobecná daň výdělková již s do- statek zdanila ve prospěch státu i ostatníeh celků veřejných (jako podklad přírážek) inten- sivnější upotřebení budovy. A což majetek voluptuární? Nehledě k ne- určitosti tohoto označení (jest voluptuárem vila, v níž pensista nebo jiný obyvatel obce trvale bydlí ?), jež jest závažnou chybou zákona dle »chvalného« zvyku prováděcímu nařízení k na- pravení ponechanou (NB. jdeť o základ zda- nění!), není toho majetku tak málo, takže vyšší výnos ve prospěch státu důvodně očekávati lze měrou dosti značnou. A je vše, co nazvati mů- žeme voluptuárem, již známkou zvýšené způso- bilosti berní (na př. malý domek zděděný a jinak těžko prodejný, úřadnickou rodinou v létě pro zotavení obývaný ?) Třeba že tedy dar, který vládou se na- bízí, nikterak ani z daleka 7 milionů korun či- niti nebude, přece zejména bude snížení základu přirážkového v těch obeích patrným, kde není vil, kde tedy jest často kraj chudší než jinde, a potřeby na školy a cesty hůře než jinde s shánějí.
17 article
Vidíme tedy, že návrh by vyžadoval, aby byl splše diskutovatelným: 1. přesnějšího statistického odůvodnění resp vysvětlení; 2. stanovení zvýšené dani podlehajícího majetku voluptuárního jednak určitěji, jednak teprve při objektech větších; 3. vymýcení ustanovení o počítání míst- ností živnostenských k místnostem dani podle- hajíeím (vyjma snad místnosti tovární); 4. provádění změny katastru vždy na útratv státní, leda že by po znovu sestavení katastru shledáno bylo, že žádost obce byla bezdůvodná.
18 article Proti zvýšení daně z piva.
Proti zvýšení daně z piva. (Z kruhů odborný c b.) Náš průmysl pivovarský, ačkoli od zaveden zemské dávky v roce 1903 a od založení Ochran ného svazu prožil tak moohou chvíli kritickou, oci se tou dobou v takové siluaci, v jaké se již od ne- pamětných dob nenalézal. Připadá, jako by pivo- varství bylo se ocitlo v křížovém ohni oněch čini telů, jací ode dávna byli jeho nepřáteli. Na jedne straně nedvratně klesajicí spotřeba piva podmíněná oslabenou koujunkturou průmyslu a ob chodu vůbec, dlouho trvající letošní zima, hnutí abstinentní a odpor proti organisaci pivovarníků, na druhé straně pak ponurá perspektíva, v níž ocítá se pivovarství následkem finančních plán naši vlády, jež jsou: zvýšení potravní daně, re- forma tarifní, daň z hodnoty budov a konečně ob- mezení vývozu do Německa následkem tsmního zvý- šení daně, ledy vesměs okolnosti, jež jsou s to naše pivovarství, jež beztak, jak nevyvratilelné číslice do- kazují, stále ztrácí půdu pod nohama, v jeho exi- stenci velice poškoditi. Tyto koncentrické v před i v zad se uplatňujíeí útoky proti našemu vysoce poplatnému průmyslu pivovarskému, jež jsou hlavně s to ochromiti spo- třebu piva, uznati nutno v době, kdy v jiných obo rech činí se vše možné, aby spotřeba stoupala, z nesmyslné a nepochopitelné. Připomí náme jenom dlouhá léta trvající snahu o snižení spotřební daně z cukru za účelem zvýšení jeho sp- třeby; připomínáme dále založení říšsko německého spolku k povznesení spotřeby cukru; a nyní porov- nejme s tím s příslušné strany učiněné doznání, že vláda jest sobě vědoma, že novým zvýšením daní domácí spotřeba piva o 10 proc. klesne. Tu dlužno
Německo
19 article
mimoděk položiti sobě otázku, proť v daném oka- mžiku musí to býti právě průmysl pivovarský, jenž na obětním oltáři říše má vykrváceti? Odpověď na otázku tu vyplyne sama sebou, uvedeme-li sobě jen na pamět celé naše fiskální hospodářství. Není to poprvé, co vlastním nehospodářstvím zaviněné úbytky v příjmech státu či země pokuseno se hraditi daní z píva a sice jednou vysokým, podruhé poněsud men ším jejím zvýšením. Jest to totiž nešťastná a všem lidem obmezeného rozhledu vlastní pobodlnost, hra- diti schodky statu a zeml daní spotřební a to jednak proto, že způsob tento nevyžaduje mnoho důmyslu jednak proto, že již nepatená zvyšení dávají značné sumy. Z důvodu toho setrvává se na zásadě, většinu potřebných milionů stoupající potřeby státu neb země hraditi daněmi spotřebními. S takovýmto provedením plánů netřeba si vedoucím činilelům lámati přili hlavu, poněvadž uklidňovati se mohou myšlenkou. že projekty zvýšení daní, jež spojeny bývají neroz- lučně se zdražením té ktezé životní potřeby neb p- živatiny, způsobí zlou krev pouze ve vrstvách stav dělného a řemeslného, kdežto stavy zámožnější po hiíží na věc více méně lhostejně a jestliže odpo přejde od slov ke skutkům, pak již najde se pro- středek, aby se vlny rozbouřeného davu utišily. Ovšem všecko má své meze a stalo se nejudnou, že rozbouřené vlny vystouply z břehů a spláchly jich původce. Zdá se všaz býti pravděpodobným, že v Ra kousku má se stále ješté za to, že od konsekvenci takových jsme ještě daleko.
20 article
Uvážíme-li vážně, co se dnes vlastně pod daní spotřební rozumi, a jsme li jen poněkud zasvěceni do plánů našich kruhů finančních, víme na první po- hled, že vedle kořalky jest to vždy pivo a zase jen prvo. A proč? Zcela jednoduše. Probíráme li se řadou nejdůležitějších předmětů spotřeby, přesvědčíme se o tom velmi snadně. S cukrem nelze dnes více po- čítati, neboť máme daň z cukru, jakou se žádný stát na pevníně ve atujné výši pochinbiti nemůže a mimo to jsme jaště v té nevýhodé, že sousední konkurenční státy hledí spíše spotřební daň z cukru ještě snížiti S chlebem, pečivem, masem nelze rovněž počítati. na víno jest obava se odvážiti, poněvadž postanc křesťansko-sociální ze zemí, kde pěstuje se víno. berou toto v ochranu, petrolej pak a káva jsou ještě z doby vlády ministra Dunajewského tak vydatně zdaněny, že naše švadleny a tkalci v horských kra- jinách jsou v ohledu tom příslovečně hodni polito- vání. Zbývá tudíž jen ještě tabák, na nějž vedle ko- řalky a piva bylo by se lze vrhnouti. Jisto jest, že tyto tři hlavní předměty berní, pokud se týče jich důležitosti pro potřebu širokých vrstev lidových, nelze porovnávati, poněvadž nutno doznati, že pivo ma zceta jiný význam pro spotřebu, jak kořalka a tabák.
Dunajewský
21 article
Pivo stalo se ode dávna nepostrádatelnou potřebou pracujícího lidu, ono jest a zůstane i přes všechno mudrování několika antialkoholistických apoštolů te- kutým chlebem a proto nesmí se stavět do jedne řady s lěmi konsumními předměty, které se zdaňují aby jich spotřeba klesala, jako jest tomu u kořalky a tabáku, najmě cigaret. Hromadné a mohutné protesty proti návrh dra. Biliňského na zvýšení daně z piva, jichž proti ostatním návrhům jeho není, jsou zajisté nejlepším dokladem rozruchu, jaký podání předlohy způsobii ve všech kruzích Proti zvýšení daně z piva prote- stnjí nejen obchodní a živnostenské komory cozních
22 article
zemí, rada průmyslová a rady zemědělské, ale tisice protestů docnází též na poslanecké kluby a jednot- livé poslance od nejrůznějších korporací, měst, okrest i obcí, což dokazuje vázobecnou vůli lidu, že pivo dalšímu zdanění podlehnouti nesmí, i kdyby cifra vypočítaných milionů deficitu, která takřka denně o úst k ústům roste, byla správná a sebe větší. Ministr financí BöhmBawerk řekl svého času deputaei pivovarníků, když mu po zavedení zemské dávky z piva bylo sděleno, že úbytek konsumu piva ná- sledkem jeho nutného zdražení čím dále tím jes větší, že jest mu známo, že daň z piva v Rakousku. jež jest ze všech statů na pevnině nejvyšší, dostou- pila se zřetelem na dávky samosprávné vrcholu a že zvyšovati ji jest rovněž tak nemožno- stí, jako zvyšovati v Rakousku dan činžovnl.
BöhmBawerk Rakousko
23 article
Finanční ministr Biliňski, když pracoval svou černou předlohu, zajisté o důsledcích zvýšení daně z piva, které jeho předchůdce již předem viděl, mnoho neuvažoval; o tom jsme přesvědčeni již z toho důvodu, že by byl v první řadě musil dle své povinnosti k tak vážnému kroku svolati svůj zá- konně zřízený poradul sbor pro potrav ní daň z piva, s tmto se o úmyslu svém poradita tu zajisté by byl slyšel již předem to, co se mu nyní ze všech stran proti zvýšení daně z piva vy- týka a kdyby byl pivo z předloby vypustil, byl by neměl s celou předlohou takových potíží, neboť za- jisté mnoho poslanců, kteří dnes předlohu en blo zamítají, byli by se s obmýšleným zdaněním ostat- ních předmětů spřátelili. Z uvedeného jest jasno, že právě zvýšení daně z piva bylo by bývalo s to, předlohu rytíře Biliňského v jeno původní formě po- chovati, i přes to, že Jeho Kxcellence původní poža- davek svůj 7 K z jednoho hektolitru 10° piva sní- žila na 6 K. Avšak i přes to, že ministr prohlašuje, že i přes všecnen zjevný odpor na zvýšení daně z piva trvá, spoléhaje na poslance krajany Poláky, kteří zaujímají ve příčině zvýšení daně z píva prolo jiné stanovisko, že právě v Haliči vyprší platnost zákona propinačního, máme za to, že uskutečnění předlohy narazí na značné překážky.
Biliňski Polák Halič
24 article
Propinace, která 1 hl. zdražovala o 8 K, nebude více obnovena a tu naskytla by se v Halíči možnost. i přen zvýšení daně státní s dávkou zemskon na 6K z 1 bl., prodejní cenu z piva ještě zlevniti. — Vedle Poláků doufá získati ministr pro předlohu svou také poslance oněch zemí, kde se málo piva vyrábía dále ty poslance, kterým učiněny sliby, že pro případ, že budou hlasovati pro zvýšení daně z piva, správa finanční upustí od zvýšení daně z vína. Aby šel na jisto, stará se ministr také o to, aby ve 52 členném výboru, jemuž předloha bude při- kázána, byli živlové úplně spolehlivl. Vzhledem k tomuto postupu vlady v zájmu její finančních plánů musí země v zájmu jich ohrožené samoststnosti finanční vyslati do boje proli předlore všechny své nejlepší zástupce. Všichni poslane z Čech, Moravy a Slezska bez ohledu na národnost. všichni poslanci sociálně-demokratičtí musí rovněža budou zajisté z příčin na snadě jsoucích proti nově předloze ministra Biliňského bezohledné postupovat, aby ji přivedli k pádu.
Propinace Polák Čechy Morava Slezsko
25 article
Či jest přece pravdou, co se vypráví, že totiž naši poslanei přes všecky sliby, jež při každé příležitosti národu a voličstvu dávali, totiž že pro zvýšení daně z píva hlasovali nebudou, přee budou hlasovali pro finanční plánv rytíře Biliňského a poněkud zmírněné zvý- šení — daně z piva? Nelze tomu ani věřiti, zejmena ne tomu, kdo zná veškeré to rozhořčení obyvatel- stva, kteréž vzhledem ku pověstem těm vrhás v narnč radikalismu. J. Exc. ministr financí má ovšem pravdu, praví-li, že jeho předlohy mohou padnouti, ba on sám že může padnouti, ano celý kabinet přinucen býti k dumissi, avšak státní deficit nedostávajících se 105 milionů, jež mají býti jeho předlohou kryty, ne- může padnouti, nýbrž potrvá i na dále. Co prý se nepovolí jemu, povoliti bude nutno jeho nástopci. Uznáváme, že tato slova mimistra finanei jsou v jistém ohledu správná, že státní a zemský deficit musí býti sanovány, avšak eo neuznávame jest požadavek, že zase má to být zvláště pivo, které má tento delici krýti a rovněž poplráme, že by to mu- silo býti pivo, jež by mělo krýti nej- větší podíl schodku. Nejsprávnější by ovšem byla zásada, že kdyžs již musí sanovati, aby oběti na sanaci rozděleny byly stajnoměrně na veškery vrstvy obyvatelstva aby každý stejný bral na břemenech podll.
26 article
Než přes to, že osud opravené předlohy ministr financi jest pochybným, hrozí se pivovarníci češt nejbližší budoucnosti a sice se zřetelem na návr dra. Steinwendra, kterýž, ačkoli pivo z finančně státní kalkulace vylučuje, ponechává správám zemí možnost, aby finance své v době od roku 1910 do roku 1917 přiměřenou zemskou dávkou z piva sano- valy. Obavy tyto zvyšují se ještě vyjádřením ministra financi v panské sněmovně, jakož i vůči velké depu- taci hostinstva, dostavivší se k němu ve příčině zvý- šení daně z piva, kde pravil, že obyvatelstvo zvýšení daně z piva neujde, poněvadž také zemský výbou království českého hned při zavedení zemské dávky z piva usiloval o to, aby mu bylo povoleno dávku ve výši 4 K vybírali. To jest všeobecně známo jakož i to, že vláda v obavě před poklesnutím kon- sumu přání tomuto se tentokráte opřela a povolení neudělila. Pivovarníci mají ještě v dobré paměti, ž před lety, kdy jednalo se vážně o sanování zemských fioancí a dožadováno se u vlády zvýšení údelo z určitých přijmů, anebo převzelí některých břemen
Pivovarník
27 article
zemských státem, vláda raději dala povolení ke zvý- šení dávky na 4 K, než by v nějský nový závazek byla vstoupila. Zemský výbor v důsledku tohoto po volení zamýšlel změnu zvýšení zemské dávky sou- časně a různými pivovarům i hostinstvu velice přitě- žojícími změnami datšími, avšsk tehda — bylo t v posledním roce minulé periody sněmovní — ne- došlo vzhledem na protesty konsumentů, sládků hostinských ku provedení toho, ačkoli finanční refe rent zemského výboru dr. Eopinger celou řadou článků z vlastního pěra o nutností a možnosti zvý- šení zemské dávky se o to zasazoval; nedošlo ku provedení zvýšení z té příčiny, poněvadž zemský výbor sám nahiížel, že poslanci před novými vol- bami pro takový nesympatický zákon by hlasovati nemobli a proto hledána jiná cesta, aspoň k částe čnému zjednání úhrady tím, že mělo býti sníženo výtratné procento, zavedeno ručení majitele konces za dlužnou dávku, zavedení priv. zástavního práva a zostření jak kontroly zásob, tak i obchodních
doktor Eopinger
28 article
Však i tato předloha následkem jednosvorného odporu obchodních a živnostenských komor, sládků a hostinských, jakož i následkem toho, že sněm mezi tím stal se z národnostních bojů k práci nezpůso bilým, nestala se skutkem. A nestane-li se zázrak bude sněm až do vypršení platnosti zákona o vybí rání zemské dávky, t. j. do 31. prosince 1909, k prác nezpůsobilým. Citovaný zákon byl jen provisorní zřízení celého zemského inspektorátu rovněž provi- sorní a sice proto, že všeobecně se doufalo, že se vládě podaří během těchlo šesti roků a 10 měsíců platnosti zákona nějaké sanování státních a zemských financí provésti. Než, bohužel, kromě slabých a matných pokus nestalo se nic. Bylo sice mnoho plánů, mnoho dobré vůle, zvláště u některých politiků zemakých, ale pro jekty ty rozplynuly se jako bubliny a až do sklonku platnosti zákona o vybírání zemské dávky nedošlo k ničemu a to jen proto, že následkem annexe Bosny a Hercegoviny a z ní pošlého konfliktu rakousko- srbského a tureckého bovkotu státní naše finance tak byly otřeseny, že ministr financí dr. rytíř Bi- liňskí viděl se pohnuta srdce sve sanování zemských financí otevříti, poněvadž při něm chtěl také svézti finance státní, při čemž ovšm sanování státní ch dinanci bylo nutuostí, kdožlo finauce zemské, kter knih
doktor Bi Bosna a Hercegovina živnostenský komora
29 article
po desitiletí byly odkládány, byly přibrány jen proto aby páni poslanci řlšští měli větší chuť k hlasování Nestane-li se přijetí plánu ryt. Biliňského č. z včetně zvýšení daně z piva a zabrání zemské dávky do 1. ledna 1910 skutkem, pak nebude zákona k vy- bírání zemské dávky a sice ani zákona zemského, poněvadž platnost jeho doby vyprší, ani říšského. Nový zákon o vybírání zemské dávky z piva na sněmu pro jeho neschopnost ku práci až do té doby sotva bude odhlasován a proto hrozí zemskému fondu nebezpečí, byť i jen dučasné, že přijde o měsíční příjem nejméně 1 mil. K. Vláda, majíc v úmyslu příštím rokem zemskou dávku sloučíti s daní statní nemůže před provedením všeobec é sanace dáti an provisorní povolení k dalšímu vybírání zemské dávky, i kdyby se zemský výbor vzhledem k nedělnost sněmu usnesl, dle příkladu státu s 8 14. nějakým proliústavním ustanovením o prodloužení zakona z března 1903 se pokusiti a sice z toho důvodu, poněvadž provisorlum toto mohlo by po případě i vládě učiniti překážky.
30 article
Jakkoli tito rozhodující činitelé dosud jsou klidu a bezstarostnosti, což bývá obyčejně počatkem letních prázdnin, sládci čeští musí míti přece jen n- bezpečí, jež by stavem tímto přivoděno býti mohlo, stále na zřeteli. Kdyby toliž odejmuly se zemím příjmy z výnosu zemské dávky a nedostalo se jim za ně náhrady, ocitly by se přímo na pokrají ban- krotu. K tomu ovšem nedá se dojíti a poněvadž pro krátkost času a znamou osvědčenou bezradnost vůd- čích kruhů sotva co jiného by zbylo, než sáhnouti ku provisoriu, mohlo by se stati, že pivovarství vzhledem k tomu, že provisor a trvají u nás mnohdy déle jak definitiva, mohlo by se octnouti z deště pod okapem. Jest proto nutně třeba, aby čeští sládci již nyní upozornili jak vládu tak správu země, aby včas přemýšlely o tom, jak tento gordický uzel ho- dlají rozetnouti, aby snad jako zavedení zemské dávky r. 1903 nepřivodilo přechodný stav, kterým nejlepšímu odvětví hospodářského průmyslu podťaty kořeny. Další zvýšení ceny piva bez velice citelného poškození průmyslu pivovarskéno jest vyloučeno, zvýšení to musilo by nezbytně nastati se zvýšením daně. Pivovarství podobá se však již dnes až na kůži ostříhané ovci, na které již není si čeho vzít.
31 article
Průmysl pivovarský v Rakousku vbání se takořka soustavně od posledních třiceti let přímo ve zkázu; zprvu pivním krejcarem, později zemskou dávkoua na konec zvýšením daně, jakož i zvýšením cen všech potřeb a pracovní mzdy. Žvyšení železničních tarifů. plány sociálně politické, zvyšování dosavadních, po připadě zavadění nových daní zatíží rovněž vesměs také pivovarství, a vedle toho na druhé straně nebý- valý nikdy před tím odpor proti jakémukoli zvýšení prodejní ceny piva, klesání jeho spotřeby a vaření piva po domácku, oproti němuž poplatný průmysl pivovarský se svými obrovskými břemeny jest bez- branný, spolupracují na jeho zkazu. Letošn úbylek konsumu odhaduje se již nyn na 20 proc., což znamena úbytek 6 milionů k statních daní, 3 mil. K zemské davky a 31a mil. K pivních krejcarů, nehledě ke škodám, jež utrpí pivo- varství a živnost hostinská. Číslice tyto představují pro stát, země a obce úhrnnou ztrátu 121/2 milionů korun, klerá je stihla již před novým zvýšením daně. Milmony tyto novým zvýšením daně nikdy nebudou nahraženy, přivodi však úninou zkázu veškerého beztak již v úpadku s octnuvšího rakouského průmyslu pivovarského. Pak ale nebude si zajisté žádný z nynějších projektantů finančních přáti, aby mu jeho finanční plány byly připamatovany
Milmon Rakousko
32 article
Z trhů peněžních. (29. června.) V sobotu z již Afriky do Londýna přibylá zásilka zlata v prutech v odhadní hodnotě více než 1 mil. lib. šterl, obje- vila se včera na trhu s drahými kovy a ježto jaká- koli poptávka z evropské pevníny, zvláště také z Vídně, přestala, vplyne téměř celý tento obnos z zákonného přepoč. kursu do Anglické banky. Vliv těchto velkých, již po týdny trvajících a patrně ještě po nějakou dobu očekávaných přítoků zlata do Angl. banky nebyl ještě v plné míře znatelný vzhledem ku přechodné potřebě trhu koncem semestru, přer to však jeví se snížení bankovní sazby na 2 proc. již co nejdříve nevyhnutel- ným. Berlín. Protože trvaly důvedy pro zadržování spekulace, byl i dnes obchod na burse chabý. Po- hyb kursů byl jen ojediněle značnější, tak v ame- rických železnicích, v nichž přechodně objevila se spekulativní koupěchtivost na londýnské podněty. Mimo to byly také v podílech otavských z počátku čilejší obraty za povolujících kursů. V báňských hod- notách byl obchod krajně vleklý, nepříznivě působilv zprávy rýrsko-vestfálských listů, že nelze čekati prozatím zlepšení v železářském trhu. V pozdějším průběhu se původní oslabení vzpružilo. Peněžní papíry byly dobře uhájeny při velmi nepatrných obratech, říšská půjčka získala 0.10 fenyků. Elektrá- renské akcie byly částečně až o 34% zlepšcny. Pe- níze přes ultimo 51/4 až 55. V třetí bursevní hodině smýšlení klidné; průmyslové hodnoty trhu za ho- tové převážně málo změněné. Vápenky pevné. K silnaci v průmyslu sklážskům píše se „N. P.
Afrika Londýn Vídeň Anglie Berlín anglický banka fenyk
33 article
P.“: Situace rakouského sklářství se od počátku 190 stále zboršovala. Nejmenší je nyní zaměstnanost v hutích na broušené sklo, jimž se nedostává zaká- zek ze sev. Ameriky a vých. Asie. Továrny na ta- bulové sklo mají ještě méně zakázek nežli bez tak nepříznivého roku loňského a jsou tedy nuceny růz- ným obmezováním výroby čeliti novému hromadění zásob. Obchod s lisovaným sklem trpí mimořádně trvale nepříznivým počasím; kromě toho druží se tu k nedostatečnému konsumu vystupování nových konkureněních továren, jež až dosud vyráběly jiné produkty. Obchodu s osvětlovacím zbožím chyb vývozní příkazy do států severoamerických a do Indie a Číny. Továrny lahví dovedly se jen jednot- nou organisací přeněsti přes nynější nepatrnou za- městnanost. Také hajdský a jablonecký průmysl trp nedostatkem vývozu. Přes tuto neuspokojivou situaci stále zůstává uzavřeno nejbližší odbytiště rakou- ských skláren, totiž Balkán, tak že bude nutno ce nejdříve přikročiti k dalšímu obmezení výroby, res úplnému uzavlení dalších závodů. Měšťanský pivovar v Plzni bude přeměněn n akciovou společnost. Za účelem přeměny Měšťan- ského pivovaru v Plzni v akciovou společnost utvo- řile se za vedení Ländertanky zvláštní druž- stvo, jež již asi třicet právovárečných domů zakou- pilo a ještě další hodlá skoupiti. Akc. společnost měla by kapitál 80 mil K. Länderbanka je zúčastněna 5 mil. K. Také pešťská spediční firma S. W. Holl- mann je na konsorciu interesována. Potud vídeňsk zprávy. — O věci přineseme co nejdříve informace původní.
Länderbanka S W Holl severní . Amerika Indie Čína Balkán Plzeň
34 article
Rafinerie petreleje v Limanové, k níž se v po- sledních dnech poutala větší pozornost následkem zprávy, že ji hodlá zakoupiti Vacuum Oil Co. za účelem zmaření dohody rak. petrolejových rafinerií. značně se nyní rozšiřuje tak, že její výrobnost steupne o 6000 na 14.000 cisteren ročně. Investice příslušné budou provedeny do konce t. r. Rafinerie tato náleží společnosti s r. c., která byla založen v r. 1907 francouzským kapitálem. Pověsti o pro- deji Vacuum Oil Co. jsou rozhodně popřeny. Spo- lečnost, jejíž kapitál z původních 4 zvýšen letos a na 12 mil. K, chce si i napříště zachovati úplnou samostatnost. Má tské filiální podnik v Rumunsku Pracuje zvláště pro export, zejm. do Francie; vy- váží téměř /% celé své produkce. Rafinerie minerálního oleje, akc. spol. v Pešt usnesla se ve včerejší valné hromadě z čistého zisku 1,057.824 K vypláceti 10 K na akcii, t. j. 5 % (stejně jako roku minulého) a 702.205 K přenésti na nový Hospodálské úsilí Maďarů o Balkán. Presiden Pešťské uherské komerciálni banky Leo Lanczy známý v poslední dobé zejména z aléry s maďarskou účet.
Maďar Lancza Liman spo Rumunsko Francie Balkán Vacuum Oil Company
35 article
vyvazovací Eankou v Sarajevě, a řed. J. Welse dle v těchto dnech v Cařihradě, aby učiníli příprav- né práce k zalcžení uhersko-rakouské bangy. Řečená Pešťská banka převezme dále za 200.000 tur. liber nové akcie, jež vydá banka mytlenski Pešťská kemerc. banka převzala také, jak známo, neivětší bankovní závod fy. Andrejevičovy v Běla- hradě a promění jej v akc. společnost. Eelgický syndikát okenního skla usnesl se zvý- šiti rabat z prodejních cen do Číny ze 72 na 769 za to však odpadne odstupňování premií C. k. Jeditelství státních drah v Praze zadáv ofertním řízením instalaci elektrického osvětlení na stanici Louka-Iorní Litvínov. Podmínky stavební, plány a ostatní pomůcky vyloženy jsou k nahlédnutí u c. k. ředitelství státních drah v Praze (odborná skupina návěštní v Žižkově, Husova třída č. 22). kdež i předepsané formuláře ofertní a výkazv po- třeby a jednotných cen obdržeti lze, Podací lhůta kenčí 14. červencem 1909. Zpráva Iiremní. Dosavadní majitel fy. Bohu- mil Wiesler v Praze, Marianská 29, vzdal se obchodu a závod jeho povede pod touž firmou dlou- holetý spolupracovník a prokurista jeho ran Leop.
J Wels Andrejevičův Husův bůh Sarajevo Cařihrad Běla Čína Praha Žižkov Iorní Litvínov mil Wiesler
36 article
Paleček. Závod zabývati se bude i na dále tech- nickými potřebami pro veškerá odvětví průmyslová a zejměna povede dále pro Rakousko zastoupení pěstitelů semene řepového fy. G. Schreiber a sy v Nordhausenu. Mezinárodní obmezení výroby v přádelnách ba- vlny. Z Brusselu dochází zpráva, že zejtra dojda k dohodě všech přádelen bavlry v Belgii, dle níž po 3 měsíce nebude se jeden den v týdnu pracovati. — Rakouské přádelny bavlny nebudou se Anglií podnícerou otázkou mezinárodního obmezení výroby již zabývati, ježto závody řečené — jak známo — již beztak až do 4. čtvrtletí pracují s obmezením 16 % ním. Mezinárodní kouference pro pojisťování neza- městnaných. K podnětu známého průkopníka organi- sované péče o nezaměstnané dra. Varleza v Gentu spolu s vynikajícími odborníky francouzskými koná se 3. července u příležitosti sjezdu Mezinárodního statistického ústavu v Paříži předběžná porada o mezinárodní konferenci, která se má v r. 1910 svo- lati v otázce pojišťování nezaměstnaných. Prvá kon- ference toho druhu konala se v r. 1906 v Miláně.
Paleček G Schreiber Rakousko Nordhausen Brusel Belgie Anglie Gent Paříž Milán mezinárodní statistický ústav
37 article
Konkurs kyl prohlášen krajským soudem v Ole mouci na jmění protok. firmy A. Bierenta sy- nové, továrna na výroby hospodářských strojův Hanušově, jakož i na jmění společníků firmy Alberta Bierenta ml., Josefa Bierenta a Adelta Bierenta, stroy- ních zámečníků v Hanušově. Konkursní komisal předvosta okresního soudu ve Starém městě, správce dr. Bulla, notář tamtéž. Lhůty 3. července, 9. a 16. srpna Insolvence, hlášeně 28. t. m. pražským spol- kem věřitelů: Alois Eigl. galant. a nánský modní obch. v Trutnově, Karel Sclupeck. kupec v Vejprtech, M Schlesinger Co., konfekce ve Vídni VIII., Lerchenfelderstrasse, Blassberg Be- glückter ve Vídni. — Továrně obuvi J. Wedele Co. ve Vídni, Zieglerg. 27, trvající 25 let, po- voleno bylo věřiteli příročí do konce července. Zá- vazky firmy páčí se na 200.000—300.000 K. — Pivo- varská flima M. Scharí a syn v Huczku upadla v konkurs. Pasiva ca. 280.000 K, aktiva sestávají z pivovaru v odhadní hodnotě 160.000 K a z domu v hodnotě 50.000 K rny peněžní. Petrohradská bursa.
Bierent Hanušův Adelt Bierent Bulla Eigl galant Sclupeck Wedel M Scharí Ola Trutnov Vejprty Vídeň Lerchenfelderstrass Zieglerg M Schlesinger Company Blassberg Be
38 article
Z Petrohradu, 29. června. Zpráva Živnost banky.) 29. června 28. června Diskontní . . . . . . . . . 397.— 397.— Baku . . . . . . . . . . . 293 — 294. — Caspienne . . . . . . . . . 8975 — 391 .— Sormovo . . . . . . . . . 105.50 10 6.50 Rusko-čínská banka . . . . . 214.— 213 — Ruská průmyslová banka . . . 286.— 286.— Petrohradské metaliurgické . . . 110.— 112 Kolomna . . . . . . . . . 143.— 142.50 Potilovské železo . . . . . . 84 — 85.— . . . . . 165 — 165 — Pojišťovna Salamandra . . . . 440.— 440 — Druhá pojištovna proti ohni . . 145.— 140 — Ruská proti obni . . . . . . 107.— 107.— Fénir, Berlinská bursa. Z Berlina, 29. června. (Pův. zpr. »Nár. Listův.) 29 června 28. června Rakonské kreditky. . . . . . 201.75 193.75 Státní dráha . . . . . . . 156 50 156.90 21 25 Lombardy . . . . . . . . 21.50 185 40 185.40 Diskonto . . . . . . . ..
Caspienne Sormův Listův Rakonský Petrohrad Bak Berlín živnost banka průmyslový banka Potilovský železo Rusko
39 article
241. 75 241.50 Německá banka. . . . . . . 171 30 172 30 Obchodní společnost . . . . . 152 87 152 50 Dráždanská banka. . . . . . 228 50 229.40 Bochumské ocelárny . . . .. 181..80 181.60 Lanřina hut 61.7 61-6 Dortmund. Union lit. C.. . . . 189.60 189.75 Harpenská uhl. spol. . . . . . 177.80 177 30 Gelsenkirchen . . . . . . . 390.— 395.— Consolidace 198.75 199.— Německo-lucemb. spol. . . . . 165 — 165.60 Rynské ocelárny . . . . . . 173.87 173 60 Phönix . . . . . . . . 189.s0 190.— Hoheniohe . . . . . . . . 150.25 151.5 Rombacher . . . . . . . . 189 87 180.25 Kanada . . . . . . . . . 115 87 115.50 Ballimore . . . . . . . . Packet . . Severoněmecký Lloyd Varšavsko-vídeňská dráha . . Meridional Velka berlínská pouliční dráha 169..50 Německá zámotská . . . . . 226 — 265.25 184.— Německo rakouské hornické .. 338.50 Oonnersmark . . . . . . 191.50 Sschweiler . . . . . . . 172 50 Geisweidské . . . . . . . . 236.— Hoesch . . . . . . . . . 237.25 Katovické . . . . . . . . . 231.8 Otaví . . . . . . . . . .
Varšavsko Meridional Velek Hoesch Dortmund Německo německý banka Dráždanský banka Rynský ocelárna Lanřina hut
40 article
Bismark Concordia
Concordia
41 article
Siemens a Halske . . . . . .
Siemens Halske
42 article Soukromý diskont . . . . . . 21/2
Soukromý diskont . . . . . . 21/2 Buské papíry v Barlínš. z Bezlina, 29. června. (Zpráva Zivnost. banky.) 29. června 28. června 41/2procentní ruská renta 1905 tprocentní ruská renta 1302 . . 86.60 86 40 Petrohradská diskontní banka . . 158.— 158.50 petrohradská muzinárodní banka . 147 50 147.25 ruská banka pro vnější obchod . 142.30 142.25 Sibiřská obchodní banka . . . 210.60 210.60 Z Borlina, 29. června. K. k.) Kreditky 200.70, berlinská obchodní 171.10. darmštadtská banka 130.60, německá banka 241.50, diskonto komand. 185 40. drážďanská banka 152.40, národní banka 120.-20, státní dráha 156.50, lombardy 21.30. Kanada 180.90, Baltimore 115 90, dráha Henri 130.10, bochumssé 229.30, dortmundské 61.60, Lauřina buť 181.70, Consolidace —.—, gelsenkirchenské 177.40, harpanstá 189.50, Hibernia —.—. Packet 117.10, Lloyd 90.— lynam. trust 161.10. Smýšlení klidně. Z Hamburku, 29. června. (K. k.) Rak. stříhrná renta 98.70, rakouská zlatá renta 99.60, uberská zlatá renta 95.60, italská renta 104.30, kreditky 200. 80, losy z r. 1860 161.—, státní dráha 156 25, lomhardy 20.80, stříbro 71.— zboží, 70.50 peníze. Smnýšlen klidné. Z Prankinztn, 29. června. (Telegr. závěr. kursy.) Uvěrní akcie 200.50, akcie společnosti státní dráhy 156.50, lombardv 21.—, papir. ren —.—, strí- orna renta 99 30, rak. zlatá renta 99 90, 4% nk 117.12
Henri 130.10 Lauřin Consolidace Lloyd Barlínš Bezlina Kanada Baltimore Hamburk Prankinztn petrohradský muzinárodní banka 147.25 ruský banka sibiřský obchodní banka německý banka národní banka 120 . -20 Hibernia Packet 117.10 zpráva Zivnost . banka
43 article
117.90 138.30
44 article
138.10 184.— 169.40 228.80 266.25 181.— 336.— 191.75 173.— 236.— 237.— 237.— 220.—