1
article
allm od
m 00 at
doeseta
vv donsndnl
3
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Meliorační předloha pro Čechy.
Z Vídně, 14. července. Jest dostatečně zná-
mo ještě, jak veliký rozruch a jakou nespokoje-
nost v národě českém působila osnova zákona
o rozdělení melioračního fondu na r. 1909. Pro
království české neobsahovala n
jediné stavby nové, za to však pro Ty-
rolsko nových staveb přes 80. Aby se tato
křiklavá nespravedlnost uklidila, byl prý úmysl
podatí parlamentu novelu, kterou by se byli vzal
zřetel na království české. Meliorační předloha
bude na podzim podstatně změněna.
Čechy
Vídeň
4
article
Lokální dráhy.
Lokální dráhy.
Z Vídně, 14. července. Kancelář poslane-
cké sněmovny rozeslala všem poslancům zvlášt-
ní dodatečný dárek: Jest to 19 map, na kte-
rých zobrazeny jsou lokální dráhy, v příčině kte-
rých byl poslanecké sněmovně podán zákon.
Bylo jich všeho všudy 33, mapek jest 19. Te-
prve z nich jest názorně vidno, jak by se byla
stala velká újma království českému v jeho če-
ských částech, kdyby se osnova ta vyřídila. Jak
se sděluje, bude na podzim předloha v příčině
lokálních drah podaná poslanecké sněmovně
podstatně změněna t. j. rozšířena.
omn l
Zvýšení cen americké ocele.
Z Nového Yurku, 14. července. (Zvl. telgr.
»Nár. Listů«) Přední nezávislé ocelárny zvýšily
cenu hotového zboží o 1 dolar na tuně. Čeká
se, že ocelářský trust bude se zvýšením cen
náslodovati.
Haussa na plodinové burse v Chicagu.
Z Chicana, 14. července. (Zvl. telegr. »N
Listů«.) Na dnešní plodinové burse došlo k sen-
sační hausse v červeneové pšenici následkem
neutěšených zpráv o velkých průtržích mračen
s povodních, které ohrožují úrodu a znemožňují
dopravu.
Vídeň
Nový Yurk
Chicago
Chican
5
article
st Z Pešti, 14. července. (Zvl. telegr. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 18.000 q. o
5 hal. dráž. Platila za 50 kg: pšenice tisská
78 kg K 16 70, rumunská 79 kg K 16. 80,
pešťská 78.5 kg K 16.35, 78 kg K 16.— sně-
tivá, 77 kg K 15.70 snětivá, banátská 77.5 k
K 16.45, stolno-bělehradská 78 kg K 16.—
chybná; nová banátská 79 kg K 15 671g, ru-
munská pohotová 80 kg K 15.65 do 5. srpna,
pešťská 76 kg K 14.40 na srpen; žito korun
10 50; oves (-- 10 až 15 h) K 9.60 sž
9.75; ječmen K 8.50; kukuřicie K 7.85
řepka K 13 90.
Terminový obchod byl dobrý.
K večeru znamanta: p slenoca na říjen
K 18 80, na duben 1910 K 14.06; žito n
říjen K 10 13; oves na říjen K 771; kuku-
řice na červenec K 7.88, na květen K 6.94
řepka na srpen K 14 25.
Sádlu připlácí a smlouváno po K 178.—
Jiné zboží bez odbytu,«
Počasl: plěkně.
nze
Dmoto nonv
Londýnská bursa.
Z Londýna, 14. července. Konsoly 841/8, Rupie
62 75, japonské renta 90.50, španělské renta 96.50,
uberská zlatá 95 25, Kanada Pacifie 188.75, diskonto
13/2 lombardy 43/, italská renta 103, stříbro 231/2.
sménky na Vídeň —.—, Rio Tinto 73.75, Rand mines
996. — Smýšlení: ustálené.
Z Hambmrku, 14 července. (Večerní bursa.) Kre-
ditky 200.40, Smýšlení klidné.
nřná az lisnos ins
vi vbov
Platil
Pacifie 188.75
Pešť
Londýn
Kanada
Vídeň
Rio Tinto 73.75
Hambmrk
kg
6
title
Národní hospodář.
8
title
Přílohn „Národních Listů“ k číslu 193. ze dne 15. července 1909.
9
article
Americké kabelově telegramy.
Americké kabelově telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne.)
Z Nového Yerku, 14. července. (Peněžní burer.
Závěrečné smýšlení peněžní bursy uhájené.
Obrat akcit 400 000 (420.0001.boneo
Uulon Paciňie 193/ (193.25).0 nell
Kanada Pacille 184.50 11837/2).dro o
Steel eommons 69.50 (687/2).o zeo
Baltimore aud Ohio 118.75 (119.—). sea do-
s nltadanelé p
Káva. oa ens
14. července 13. červene
Rle fatr čls. 7 . . . . .
7ea
val
na červenec. . . . . . 7.16l 710
na září . . . . . . .5.75 5.80
Mázdve n
Culr
14. čer vence 13. červene
Cukr (Falr Muse.) . .
3. 49
Taky ostornstonm . . 12.10 12.05
Pšeniee.
čo-j
Z Nového Yorku, 14. července. (Obilní bursa.)
Smyštení obilní bursy napjaté.
14. července 13. červene
pobotová nevá sklizeň
na čerrenee nová skllzeň 131.—
127.70.
na září nová sklizeň . . 119. 1187%
Kukuřice.
vod 14. července 13. červenc
na červenec . . . . ..
na září . . . . . . . 757
na prosinec . . . . . . 67.25 67.25
Petrolej
nrsn
14. července 13. červene
raflnovaný, kesonový . . 10.80 10.8o
rallnovaný Standard White
8.40
8.40
Kovy-
14. červen ce
13. července
Md. . . . . 13.25 13.3713.25 13.37
28.87 29.12 28.85 29.—
Zdležo čís. 2.. 16.50 16.75
16.50 16.7
lBavlun.
smaůe
Z Nov. Yerku, 14. července (Bavlnářská bursn.
Bavluové lhůty byly nejáříve úhradami vzpru-
ženy, pozdějí tlakem baissierů seslabeny a ke
konci na intervencí vzpruženy a pevné.
14. čerecnce 13 července 12. červene
pohotová . . . . 13.05 13.15 13.10
na četvenee . . . 12.55 12.48 12.60
na říjen . . . . 12.62 12.61 12.71
na prosinee . . . 12165
12.64 127
na březen . . . . 12.66
12.60 12.72
Zavěrečné smýšlení pevné.
Z Nov. Orleauu, 14 čerrence. Na červenec 19.7
(12.63), na říjeu 12.67 (12.61).
r1e dl Aahyi5 e
0VI ná0i sand
9 o sonuie paqáa os
Pojišťování zboží na drahách prot
zkáze a poškození.
Culr
Cukr
Nový Yerk
Kanada
Baltimore
Ohio
Nový York
11837 / 2
Falr Musa
12.05
kov
13.3713
28.87
16.75
lBavlun
13.15
12.48
12.60 na říjen
Aahyi 5 e 0 VI ný
10
article
Napsal Vlad. Vyhnal, vrchní revident při c. k. ředi-
telství slátních drah v Praze
Železnice jest přepravidlo zvláštního druhu
a rázu. Jest dítkem nové doby, ženoucímse
chvatem a rychlostí za výsledkem. Tato přl-
značná urychlenost neovládá jen pohyb, ale
veškerou ostatní manipulaci, připravující a pod-
porující přepravu zboží. Tím se přeprava želez-
niční liší od přepravy zboží po lodich a vo-
zidlech silničních. Tato ryehlost nese však v sobě
všelijaké nebezpečí, vymstivá se na podstatě
přepravovaného zboží, kteréž vysazeno bývá po-
ruchám a zkázám. Ležíť to ve zvláštní povaze
železničního provozu.
Při vozbě železniční s kopce, do kopee,
v křižovatkách anebo při nutném přesunování
vozů v mezistanicích nedá se zabrániti, aby
zboží, ve voze uložené, se přes druhé nenaklo-
nílo, o ně se netřelo, na jiné nenarazilo nebo
na ně se nepřevalilo. Tím bez viny dráhy zboží
trpí poškození aneb dokonce zkázu.
I při nutných výkladkách a překladkách
zboží v odbočných a připojných stanicích různá
s tím spojená práce stojí pod diktátem urychle-
nosti a chvatu, neboť neustále visí nad dra-
hou Damoklův meč trestu z nedodržení dodae
lhůty-
Uváží-lí se, jak ohromné spousty různo-
rodého zboží v poměrně krátké době dráze jest
naložiti a postupem přepravy několikráte překlá-
dati, než do konečné stanice dojde, pak uzná
každý, že díti se může tak jedině kromobyčej-
nými prostředky úspory a zkrácení času. Z toho
důvodu posunují se zbožím naložené vozy od-
strkem a při překladkách v mezislanicích nelz
v chvatu jednotlivé kusy a bedny krokem v ná
ručí přenášeti a ohledávati je kus po kuse, jaký
as chovají obsah a jaké jest povahy, aby mu
nebylo ublíženo.
Vlad
Vyhnal
Damoklův
Praha
11
article
Ovšem mají dráhy jako každý jiný povoz-
ník zákonnou povinnost, zboží sobě svěřenému
náležitou věnovati péči a před zhoubou a poru-
chou je chrániti.
Z této povinné péče vyšel sborník před
písů pro zřízence, jak se má zboží účejně do
vozů ukládati, proti vyšinuti z poloby zajistiti,
různé zboží, jež by navzájem sobě škodu sdíleti
mohlo, od sebe odděliti, se zbožím pro křehkou
jeho povahu, ku poruchám zvláště náchylným,
nakládati atd. Ale všechnu nařízenou opatrnost
a pěči poráží v praksí žádaná urychlenost vý
konů. I tu se ukázalo, že nic neplatí šedá
teorie, vysoustruhovaná v různých paragrafeei
při zeleném stole. Lid říká, že dráha jest vůč
všem škodám, které na zboží způsobí, immunní,
poněvadž ve svých vyřízeních vždy svou nevinu
na citovaných paragrafech dopravního řádu pro-
kázati dovede. A jest po télo stránce skoro
vždy immunní, protože pokud nedopustila se
zlomyslnosti a svěvolnosti — a takový zlý úmysí
jí nebude nikdo podkládati — veškeré závady
zdroj mají v chvatu a urychlenosti, která vy-
lučuje zvýšenou opatrnost a rozvahu, byť byl
nejpřísněji předpisována. Železné příkazy prax
vybízejí zrovna ku přestupkům na papíře vy
rovnávající teorle.
12
article
Jen uvažte, jak bojovně ce staví praxe
proti teorii! Předpis káže, aby se nenakládalo
zboží do téhož vozu, které navzájem skodu pů-
sobiti anebo ji sdíleti by mohlo. Nemělo bys
tedy spolu naložiti do jednoho vozu sukno,
plátno, hedbáví a zase víno, tekuté barvy
fermež atd.
Ale což pak sejde se v krátkém čase toli
v jednom směru běžicího zboží jednoho druhu,
aby čekati se mohlo s naložením jeho, až b
ho plný vagon byl? Nesejde se, a proto musí
se bez výběru různé toto zboží do jednoho
vozu naložiti. Kdyby se mělo příkazu šetřiti,
aby jen zboží sobě neškodíci (oddělené od dru-
hého) do téhož vozu se smělo nakládati, pak
by nejen jeho výprava se protáhla, ale vozy by
po své nosnosti nevyužitkovány obíhati musily,
tažnost parních strojů byla by zatížena mrtvým
jalovým nákladem tahaných, pelonaložených vozů
a nastala by kromě toho nouze o vozy ještě
větší, než na kterou už nyní žalujeme. Tim
vštm byla by vážně ohrožena výnosnost drah.
13
article
Nedá-li se provésti ona oddělenost zboži
dle jeho povahy při přepravě, pak se nařizuje,
aby takové navzájem sobě škoditi mohoucí' zboží
v jednom a témž voze mištně aspon od sebe
se oddělilo. Toho předpisu z praktických dů-
vodů mezistaniční vlakové manipulace je možno
zase jen do jisté míry šetřiti, neboť má-li vlak
svůj jízdní řád zachovati, musí zboží ve vozech
lak uloženo býti, aby bez dloubého vyhledávání
v určené stanici k vykládce bylo rychle p
ruce. Toho se ale docilí, jestliže zboží k vylo-
žení v určitě stanici určené bez ohledu na jeho
povahu ve voze pohromadě se drží.
Z těchto jen několika příkladů, z praxe vza-
tých, seznati lze, že proti povinné péči dráhy.
aby zboží náležitě ošetřovala proti pohromám
úrazům, staví se neůprosně skoro jako vyši
moc poslání a účel dráhy: rychle prac
vati, všechny ostatní ohledy odstavujíc do po-
zadl. Chceme-li však, aby dráha dle příkazu
nové doby urychleně nám posloužila, pak mu-
síme vzdáti se na druhé straně jiných výhoda
převzíli i nebezpečí, jež ze všeobecně žádane
zrychlenosti jejich výkonů vyvírá.
Z toho důvodu vysvětliti sobě dlužno, pro
na ručení drah za škody jimi způsobené práv-
nicky pod zvláštním zorným úhlem se pohlíži
a jinak se odměřuje vina, než jak je obecný
lid, vychován jsa na běžných a v občanském
životě ustálených právních zásadách obchodního
a občanského zákong, uvykl posuzovati. V tomt
rozporu ustanovení dopravního řádu, který vy-
hovuje témto zvláštnostem ruchu železničního,
se zásadami obchodního a občanského zákone
hledati dlužno přičinu oněch spoust reklamací.
jimiž zasypávány bývají reklamační kanceláře
železničních úřadů, které požadavky stran šma
hem zamitaj.s Dov ožinob n e
ařv av
A snu
Dov
15
article
sint ( hen
Nejvíce podléhá poruchách a zkáze zboží
k zlomeninám svou přirozenou povahou ná
chylné, jako sklo, různé skleněné, poreulánové,
hliněné, kameninové, cementové zboží, pak to-
vary a výrobky z mramoru a litny
V 8 58. dopravního řádu přikazuje se, aby
zasílatelé zboží svá tak bezpačným a účelným
obalem opaiřili, jak toho jeho povaha proti ne-
bezpečí při přepravě na dráze vyžaduje. Ale byt
obal a zabednění sebe účelnější, nelze vystih-
nouti již předem, zda zajištění fakového zbožt
uvnitř obalu nebo bedný nevyhnutelným otřesům
a nárazům odolati dovede. A jak skutečnost
prokazuje, mnohdy neodolá. Ve všech těch pří-
padech, neni-li dráze bezprostřední vina proká-
zána, dovolává se dráha ve svých zamítacích
nálezech dvojího nebezpečí, kterému bylo zboží
při dopravě vydáno v šane: nebezpeči ze zvlástní
přirozené povahy zboží a nebezpečí nárazů
otřesů v přepravě. (§ 77 (1) 4 a. 77. (2) do-
pravního řádu.) vob a
sHe
Výslednici tohoto právního stavu jest, že
do roka tisíce a tisíce hodnot za pokažené zboži
beze vší náhrady na zmar přichází. To jest však
zkraeování národního jmění a proto jest příka-
zem národního hospodářství, uvarovati se těchto
škod a hodnoly tyto národu zachovati.
Jak by toho doeiliti se dalo, ukazuje nám
zkuženost, jak vě jiných přihodách se zachiová.
váme, když pohromou na svém jmění ohrožo-
váni, proti nebezpeči ohně, krupobiti atď. se
chráníme. Jest to instituce pojišťování sebe prot
pohromám a škodám, vzeházejicím nám z růz-
ných nebezpečí. A tak počinejme sobě i prot
nebezpečím, náš majetek při přepravě zboží p
dráze ohrožujícím.
16
article
Aby takové pojišťování se provedlo, žádejme
od správy státních drah, která má nyní provoz
největších drah v ruce. Prospěch měly by obě
strany z této novoty. Strany by uhájily mírpou
pojistkou majetek svůj proti škodámo a slát by
z pojistného měl slušný zisk, ale nad to by
předešlo se i onomu zdlouhavému vyšetřování.
kdo — dráha nebo strana — škodu zavinil.
Totos vyšetřování, spojené. s mnohopisáctvím.
úplně by odpadlo a tím by opět. hmotný zisk
státu vzešel, neboť mnohopisáctví stojí hodně
hodně peněz a jest — jak zkušenost dosvědčuje
— po většině hluchou a jalovou prací.
Aby pojištění zboží zasilatel provedl, ne-
bylo by mu ničeho více třeba, než abydo
zviáštní rubriky nákladního listu vepsal částku.
kterou si jako náhradu pro případ budoucího po-
škození aneb úplné zkázy při železniční přepravě
vyhražuje. Zkušenost ukazuje, že zboži s křehké
bývá úplně pokaženo, proto by při podání zbož
takového zasílatel opatrně jednal, kdyby celou
hodnotu zboží jako pojistný obnos v nákladním
listě oblásil.
Jiné zboží, na př. sudy s tekutínami pod-
léhají při přepravě železniční poruchám dužin
z nichž pak obsah prýšti. V tom připadě stačilo
by partialní pojištění do určitého jen obnosu
hodnoty zboží. Tu rozhodovati musí zkušenos
kupcova a jeho zájem, zrovna tak jako zkušený
hospodář zemědělský nepojišťuje celou úrodu
polní proti krupobití, nýbrž jen onu část n
polích, která jsou dle dlouholetých zkušenosti
nejvíce tomuto nebezpečí vydána.
17
article
Sazba pojistného řídila by se jednak dle
ceny zboží a vzdálenosti přepravní cesty, jinak
dle nebezpečnostního roztřiděni zboží, jak které
svou povahou nebezpečí podlehá. To jest věc
pojišťovacího technika, jemuž jest v tomto roz-
boru zboží dobrým vodítkem statistika, o jejíž
poučky nemůže býti nouze, když přece dráhy
za několik málo let budou slaviti stoleté výroeí
svého trvání.
Návrhem svým nijak nevynáším do světa
snad nějakou novotu, neboť jednotlivé pojišťovny
od drahných let zanášejí se už timíu oborem-
Co nového v měm návrhu jest, jest podnět
aby státní dráhy, jako největší státní podniky
vzaly pojišťováni toto dol svých rukou. Pohnutkou
ku podnětu tomuto byla mně snaha, ukázati
novou cestu k hojným státním příjmům, o něž
se správa financí v nynější své tisni ucházl.
A zdroj těehto příjmů nebyl by tak odiosním
v lidu, jakými jsou každé nové daně.
d Z trhů peněžních. 14. července. Prah a. Klidná
nálada zůstala i na dnešní burse opět v platnosti
ale zájmu těšily se hodnoty ukládací, z nichž pla
ceno za komunální dlužní úpisy České zemské banky
K 96.— a oceňovány tytéž, pak meliorační a želez
niční úpisy téže banky K 96.— až- K 97.—. Akci-
zůstaly zanedhány a podáváno za akcie: České prů
myslové banky K 418.—, Hospodůřské úvěrní banky
K 402.—, Pražské úvěrní banky K 614.— (+- 3.50
»Merkuru«, směn. akc. společnosti K 618.—, Česk
banky »Union« K 245.—, Zajišťovací banky K 200.—
Živnostenské banky K 244.25, Ake. továrny na vyrá
bění umělých hnojiv a lučebnin v Kolíně K 390.—.
Ake
Praha
Kolín
Český zemský banka
Hospodůřský úvěrní banka
úvěrní banka
Česk banka
živnostenský banka
18
article
Kolfnské továrny na kávové náhražky K 780.—, Po-
dolské cementárny K 200.—, České společnosti pro
průmysl cukerní K 194.50 (+ 1 K), pivovaru v Če-
ských Budějovicích K 925.—, strojírny Daňkov
K 414.—, Škodových závodů K 276.— (+ 1 K), Prvn
české akciové továrny orient. cukrovinek K 225.—
Západočeských továren kaolin. a šamot. K 495.—
peníze.
Vídeň. Vyjasněním počasí zmenšují se obavy.
pokud se týče průběhu prací se žněmi, což přispěl
na dnešní ranní burse k upevnění tendence. Akcie
rýmavsko-muráňské klesiy při spekulačních renlisa
cích opět a nemohly se během trhu zotaviti ani do
časně ze svého hlubokého klesnutí. Dosavadní nedo-
statek tohoto papíru nebyl již tak citelný při pravi-
delném týdenním zásobování. Pro akcie rýmavsko-
muráňské musilý býti povoleny tytéž reportní sazby
jako pro ostatní papíry. Banky reportovaly 3 1/2 až
314%. Akcie státní dráhy získaly místními nákupy.
rovněž lombardy stouply. Ve šraňku se žádaly akcie
uherské hypoteční banky, zbrojovky, Poldiny huti.
mostecko uhelné a trifalsko-uhelné. Spekulace byla
až ke konci reservována, poněvadž chtěla vyčkati,
jaký dojem bodou miti perské události na cizozemské
bursy efektů. Renty nešly. Na polední burse zlepšily
se akcie státní dráhy, v nichž pokračovaly mistní
koupě. Ostatní trh byl klidný, klonil se však k lep-
šímu přes záznamy o slabší náladě na berlinské
burse. Ve šraňku těšily se čilejším záznamům akcie
uberské hypoteční banky, pro něž byly uváděny
uspokojivé odhady semestrální bilance; rovněž tak
akcie uhelné. Naproti tomu nešly karpatky. Rentya
valuty byly klidné. Peníze nezměněny 2M40 %.
Říšsko-německý průmysl do Čech. Die »Zlui
zřídl drážďanská továrna šicích strojů firmy Klemen
ome
Škodův
ský Budějovice
Vídeň
Poldin huť
Čechy
Zlui
Klemen
20
article
Dinnsn
Dinnsn
snthnedlf
21
article
Mälfer v obci Bělé u Děčína filiální svůj závod. —
Tovární míslnost v Bělé (v osadě Bünauburga)
koupila firma Müllerova za 130.000 K od Irankfurlské
akc. společnosti na zpracování gumy, kterážto spo
lečnost zrušila svůj závod bělský.
pdl
Vývoz piva z Českého akoiového pivovaru budě-
jovického do Ameriky. Z Českých Budějovic se nám
píše: Pivo Českého akciového pivovaru v Českých
Budějovicích, nabývající stále vělší obliby doman iv
cizině nejvzdálenější, získalo právě nové velké pole
odbylu v Americe. V Novém Yorku utvořila se
velká, značným kapitálem vládnoucí společnost pro
dovoz piva z Evropy a tato společnosl, zkoumajíe
jakost a hodnotu piv evropských, uznal a za
nejtepší a vývozu schopně předeviším
pivo z Českého akclovébo pívovaru
v Českých Budějovicích, vedle něho pak
(z piv tmavých) pivo z jednoho pivovaru v Mni-
chově, proslulé to pivní metropole. Tato dvě pív
zavádí zmíněná společnost v Americe a to pokuds
týče piva z Českého akciového pivovaru českobudě-
jovického, s výsledkem velmi skibným, jak
o tom svědčí každotýdenní zásílka dvou vagonů piv
z Českých Budějovie do Ameríky. Tím ovšem značne
stoupne výroba v tomto mladém, ale zdafném
zdravém českém velkozávodě, která loňiského rokr
činila již 142.000 hl. Úspěchy tyto, výmluvně doka-
zující výborné technické i obchodní vedení Českéh
akciového pivovaru budějovického, jsons tím potěšite-
nější, ježto — jak známo — Český akcfový pivova
jest jednou z hlavních hospodářských opor Čecná
budějovických.
áosbuslí
O všeobecné bauce v Lučenci sděluje Slovi kor.
Müllerův
Irankfurlský
Sl
Bělá u Děčín
Bělá
Amerika
Český Budějovice
Nový York
Evropa
Lučenec
Českéh akciový
budějovický
22
article
Všeobecná banka úč. sp. v Lučenci, jejíž založení
dalo maďaronům podnět k zuřivému boykotu proti
zakladateli jejímu, dru. Bazovskému, přes všechno
úsilí nepřátel slovenského lidu velmi dobře prospe-
ruje, takže akcionáři záhy začali pomýšlet na zvý-
šení závodního kapilálu. Snaha tuto jest z potěšením
uvítati, neboť akciový kapitál 200.000 K nelze pova-
žovati za dostatečný pro ústav, jako je lučenecká
Všeobecná banka. Jat Lučenec a jeho okoli, ležíe
na jazykové hranici slovensko maďarské, jedním
z nejdůležitějších bodů v zápase národa slovenského
se svým nepřitolemo Jak se nyní ze spolehlivého pra
mene dovídame, zvýší ústavi tento již v nejbližší době
akciový kapitál na 400.000 K. — I Rumuni pokra-
čují v rozšíření sítě svých ústavů peněžních. Tyto
dni založen byl v Aradě nový ústav- pod firmou
»Agricola, hospodářská ake. společnost« s akciovým
kapitatem 100.0U0 K.
Bazovský
Rumun
Lučenec
Arada
všeobecný banka
23
article
O snížení úrokové míry zakousko-uherské banky
mluvilo se 13. L. m. ve schůzi obchodní komory
pašťské. Její član, Gabriel Kohn, žádal jejího před
sedu Leona Lanczya, aby se snažií způsobili snížen
kproc. úrokové míry rakousko-uherské banky, nej
vyšší na evropském trhu. President Lanczy odpověděl
že úrokovou míru rakousko uherské banky shledává
vysokou, že však není s to, by v žadaném smyslu
zakročil, poněvadž při stanovení úrokové míry ban-
kovní nerozhoduje okamžitá situace peněžního trhu,
nýbrž celková hospodářská siluace slatu.
O zřízení předlilavské komise výstavní radili se
v těcbto dnech ve Vídni zástupcové vídeňské ob-
chodní komary a čelných organisací průmyslových.
I shodli se, že utvoří komisi, jež by užívala jen hlasu
poradného a nerozhodovala o pořadání výslav, al
pečovala by o to, by průmysl nebyl výstavami pře-
těžnvána aby potírány byly výstavy pokoutní a ob-
chod a medatlemi při nich. Rečená schůze přijala tyto
zásady, načež zvolen byl připravný komitét, aby pro-
vedl příslušnou organisaci. V komitětu tom zasedá
též zástupce obchodní komory pražské p. cls. rada
inž. Leon Bondy.
Kohn
Lanczya
Lancza
Ing
Bond
Vídeň
uherský banka
24
article
Rakousko-uherský vývoz do Kanady stoupá dle
zprávy tamního konsula velmi značně: letos se
proti loňsku zdvojnásobil; koncem loňského roku
měl cenu 1.417.086 dolarů. Z říše rakousko-uhérské
vyváží se do Kanady zboží kovové a ylněné, sklo
porculán a dýmky na tabák. a s
Dopravní přijmy uherských drahi za květeně t. r
obnášejí 32,086.946 K, čili 1593 za kilometr a
649.194 K více než za loňský květen. Z příjmu toho
připadá na dopravu osob 8.760.396 K a na dopravu
zboží 23.326.550 K. Od 1. ledna do 31. května t. r
přijato bylo na uherských drahách 150,622.786 k
o 4.400.619 K více, než v loňském soudobí: příjem
kilometrický činí 7493 K a je o 08% menší, než byl
loni. Z příjmu toho připadá na dopravu osob
40,922.491 K a na dopravu zboži 109,700.295 K
O pražské prodejní kanceláři Škodových závodt
sděluje se nám z průmyslových kruhů: Kancelat
tato je nyní pouze německá, tak že tam český ob-
jednatel nedomluví se bez tlumočníka a jaho úřad
zaslává tam — sluha Kancslář závodů Škodových
přestěhovala se nedávno do nových místností, ale
neměla talík slušnosti, aby českým kruhům obéhod-
ním změnu tu oznámila způsobem v takových pří
padech obvyklým. Správa Škodových závodů pokra
čuje opět ve vypovidání českých úřadníků? a jej
pražská kancelář bylu zredukována, a to tak, že tam
zůslali pouze Němci, ale ani jeuiný Čech. České“ do-
pisy, vyřizovaně touto kanceláří, psány jsou lak
hroznou češtinouyže lze miti za 4o, že českou kore-
spondenci v pražské kanceláři Škodovýchi závod
obstarává týž sluha, který lam koná i funkci tlu-
zodn
močníka.
Škodův
Němec
Rakousko
Kanada
Čechy
Škodovýchi
25
article
Povltavská záložna v Podolí u Prahy, zapsané
společenstvo s ruč. obm., je nejmladší, na podkladě
lidovém zřízená záložna česká. Od ustavující schůze
vede ji ředitelstvo, seslávající, z ředitele p. Vincence
Šulce, prokuristy a majitele domu v Podolí, poklad
níka p. Jana Zákostelského, obec, tajemníka a ma-
jitele domu v Podolf a kontrolora p. Milana Fučíka
mag. komisaře a majitele domu v Praze. Záložna
konala 4. t. m. valnou hromadu, ve které předsta-
venstvo doplněno, a sice zvoleni do výboru pp.
předsedou Jan Salář, majitel realit v Nuslích, misto-
předsedou Frant. Zmek, sochař a slukatér, dále
Vaclav Douda, majitel domu, Jasel Hora, hoslinský
majitel domu, J. Machulka, správce vodárny, Leopolo
Matýasko, obuvník, MUDr. Václav Mudrych, obecn
lékař, Hynek Münich, ředitel továrny a Václav Kul
hánek, klempit a majitel domu, vesměs v Podulí
Přehližiteli účtů zvolení byli pp.: JUDr. Jan Lhota
advokát v Praze, Karel Podivin ml., tovární účetn
v Nuslích a Jaroslav Vojč, úcetní cementárny v Po-
dolí. — Záložna zahájila právě činnost v místnostec
obecního úřadu v Podoli, zatímně od 5, do 6. hod
odpolední vždy v úterý a pátek.
Šulc
Zákostelský
Fučík
Salář
František
Vaclav Douda
J Machulka
MUDr
Mudrych
Münich
Václav Kula
JUDr
Lhota
Podivin
Vojč
Podolí
Praha
Nusle
Jasel Hora
Leopolo Matýaský
26
article
O vyjednávání o obchodní smlouvu rakousko-
szbskou došla z Pešti zpráva, dle níž nebude nyní
možno jednání to rozvinouti a to pro odpor uhersko
vlády. Uherský ministr orby Darányi vzpíral se j
obchodní smlouvě rakousko-rumunské, ačkoli vzhle
dem k vysokým rakousko-uherským clům obilním
z nichž má prospěch zvláště zemědělství uherské
nehrezí z obchodních smluv balkánských žádná pod-
statná újma zemědělství uherskému. A týž ministn
Darányi zamítá nyní vyjednávání o obchodní smlou-
vu rakousko srbskou; z okolí jeho se tvrdí, že se
z ní obává snížení cen uherského obilí. Vládní kru-
hy vídeňské litují tohoto stanoviska Dárányiová, jež-
to s velikými oblížemi přemohly odpor předlitav-
ských agrárníků proti tak zv. zmocňovacímu zákonu
a usilují o brzké zahájení rakousko-grbského smluv-
ního vyjednávání
Vývoz rakousko-uherského pelroleje do Německ
stoupl letos od ledna do konce května o 205,. 850 metr
Darányi
Pešť
27
article
centě věči lořskému soudobl; skoro slejně klesl
dovoz amerického petroleje do Německa. Výsledek
tento považuje se za úspěch boje, který delší dobu
rakousko-uherský průmysl petroleje vedl s ameri-
ckým.
O finanční síle Slandard cil company píša od-
borný list americký, že vedle jejich zisků nápadny
jsou přebytky nerozdělené, nýbrž v rukou spolač-
nosti udržované. Roku 1902 vyzískala Standard oíl
company přes 64 mil. dolarů, avšak na dividendě
rozdělila jenom necelých 48 mil. dol. a ostalek si
ponechala v záloze. Letos vykazuje zisku na 80 mil.
dol., ale akcionářům nedostane se více než 40 mil.
dol, ostatek opět uloží se k reservám. Celkem o
svého založení r. 1882 do letoška měla Standard oil
company zisku 593.202.064 dolarů, dividendy vy-
platila 318,594.300 dol. a uložených přebylků, má
274,607.764 dol. Praví se, že president télo společ-
nosti, John D. Rockefeller, má čtvrtinu jejích akcií
v případě tomto dostal z nich 175 mil. dol. dividendy
a mimo to náleží mu přislušný podll z nevyplace-
ných přebylko.
John
Rockefeller
Německo
Company
28
article
Organisace ruských továren skla. Zástupcové
směrodatných továren sklářských v Rusku dohodli
se právě o hospodářské své organisaci. Jejím útv-
rem bude akciová společnost továren skla »Stiklo .
Společnost bude opatřovati surovinu pro sklárny
zřizovati nové závody. Německý průmysl nese vze-
stup ruského průmyslu a jeho orgsnisaci nemilea
nelibost svou projevil též u přiležitosli založení
»Stikla
Trhy. Sedmý výroční teh na hovězí dobytek
na koně, jakož i teh na zboží v Roudnici n. L
konati se bude ve čivrtek 22. 1. m
lnsolvence. Dle zprávy brněnského spolku vě-
Hitelů z oboru soukenického ze dne. 12. t. m. jsou
insolventní : Sterna Mikse nástupce v Paksi (Uhräch)
a Samuel S. Sonnenfeld v Prešpurku.
1a
al
odn
Pražská bursa.
snn ee
V Prazs, 14. července. Oficiální záznamy zněj
—rhy penětní.
s001
aebtiad znsmes dngn
jnsvoe
bel
Zástavní listy české hyp. banky 59 %
3V/2
Žákladní úpisy české zem. banky 49 % .
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4%
„, . , , , (v K) 49%
Mel. úpisy » » (ve zl.) 49
„ » » » (vK) 40
Žel, .,, . 49%
Zákli dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . . . . . . 4 -
Dložní úpisy. Živnost. banky 41/2 %
Dlužní úpisy České prům. banky 4 /2
Dložní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . . . 4 0
Zást. listy Hyp. ústavu Městské-
spořitelny pražské . . . . 4 %
Zástavní listy mor. byp. banky 590
Kom. dl. úpi mor. zeměd. banky «%
Želez. úpisy »» 4%
Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 /s 0
» hal. zem. banky 4 1/9
Komi dl. úpisy „ ,, 49%
Zeleznič. s », 4%
Zást. listy Hal. akc. byp. banky 4 1/2
Stern
Samuel
Sonnenfeld
Rusko
Prešpurk
Zást
spolek v
Hitel
Český průmyslový . banka
městskýspořitelna
Paksi
Komi
29
article
» » Rak.uherské banky 49%
„ „ Dolnorsk. byp. ústavo 490
» 31/9
Kom. dl. úp. „
34/2
Zástavní listy Rak. hyp. banky 49%
Prior. obl. spol. rak. míst. drah. 39%
Buská státní půjčka z r. 1906 5°%
Únorová společná renta (v pap.) 4.29e
Dubnová », (ve stř.) 4.27%
Květnová,» (v pap.) 4,
Červencová spol, renta (ve stř.) 4 %.
Rakouská zlatá renta . . . 49%
korunová renta. . . 40
investiční » . . . 3 1/ 2
Česká eskontní banka . . . v akcie
Česká banka Union. . . . . ,
České průmyslová banka . . . ,
Česká zajišťovací banka . . .
Hospodářská úvěrní banka . .,
Moravská eskontní banka. . . ,
Pražská úvěrní banka . . . .
První česká akc. pojišť. na život ,
Zát. úv. ústav v Hradci Králové ,
Živnostenská banka
Haličská akc. bypoteční banka .»
Rakousko uherská banka . .
Českomoravská strojírna ..
Daňkova strojírna
Rustonova strojírna . ..
El.-tech. akc. sp. dř. Kolben a sp
Česká společnost cukerní
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická .
Podolská cementárna . ..
Poldina hut
Daňkův
Rustonův
Kolben
Poldin
Hradec Králové
Rakousko
Č . Budějovice
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
úvěrní banka
moravský eskontní banka
živnostenský banka haličský akciový . bypoteční banka
uherský banka
El
e Dubnová
30
article
Pražská železářská společnost .,
První česká raff. v Modřanech
tov. orlent. cukrov
Vídeňská bursa
x. Z Vídně, 14. července. (Telelgr. »Nár. Listů«.)
Po burse. Kreditky 637.— po —.—, uherské kre-
dilky 752 50, anglobanka 298 —, bankovní jednota
526 75, umonka 549—-, jänderbanka 450. —, státní
dráha 723.25, jižní dráha 108.75, polabská dráha
—.—, severozáp. dráha —.—, turecké tabákov
376.—, rýmavako muráňské 583.75, alpinky 6 41.25 po
—-r, květnová renta 96.—, uherská korunová 93. 05.
turecké losy 186.—, marky za hotové 117.38, ultimo
117.33. Smýšlent klidné.
x Z Vldně, 14 července. (Tifgram. »Nár. Lislůs.
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.)
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.50,
198.70, Bukurešť na krátké lhůty —.—, —.—,
Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—, —.—
Brussel na delší lh. —.—
—. Německo šek na
krátké lhůty za 100 mk. 117.35, 117.55, Německo
na delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh.
a 10 lib. št. 239.321/9, 240.121/2, Dondýn na delší lh.
—.— —.—, Nový York za 100 dollarů —.—
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100. lir 94 971/2
95.121/2, Italie na delší lhůty —.—, —.—, Petrobrad
a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů 253.25,
254.—, Petrohrad delší lhůta —.—, —.—, Paříž šek
na krátké lh. za 100 fr. 95.221/2, 95.35, Paříž delš
lh. —.—, —.— Curych a Basilej šek a krátké lh.
95.25, 95.40, na deláí thůty —.—, —.—, Švýcary
šek a krátké lh. 95.25, 95.40, na delší lh. —.—
tno
Petrobrad
Modřany
Vídeň
Amsterodam
Bukurešť
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Dondýn
Italia šek
95.121 / 2
31
article
Závěrečné kursy
Zásťavní Fisty: 14. červce. 18. červc
4proe. Hypot. banky kr. českého 97.20 1 6 97. 50
34/sproc. Hypot. banky kr. českého 89.25 89. 25
96 30
áproc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č. 96 —
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 96.— 96 30
4vproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 9975 99 75
4% zást. listy Měst. spoř. v Praze. 97.501 97.50.
Ustřední banka čes. spořišelsa 0 100.— 100.—
Berlínská bursa,
Z Borlína, 14. července, (KK. k.pV 1 hod. 15 min
Keeditky 2u0.— státní dráha 154110, lombardy 20.90
Praha
Ustřední banka
KK
32
article
Soýšlsní klídné. olu doomnsea
Soýšlsní klídné. olu doomnsea
en
nr
en n
ssob mteo
omle
33
article
Penlze] Zboží
denod
101.50 102.50
97.65 98. 55
89.50 90.50
99.50 100.50
96.— 97.—
96.— 97.—
96.— 97.—
96.— 97.—
96.— 97.—
1o
99.75 100.75
99.75 100.75
100.— 100.30
97.50 98.50
103.25 —. —
96.— 97.—
95.10 96 10
95.35 96.35
100.70/ 101 .70
96 50 97.50
100.— 100.60
94.50 95.50
92 75 94 75
93.75 94.75
99.25 99.85
94.15 95.15
9805 99.—
97.— 98.—
87.50 88.50
96.75 97.75
87.50/ 88.50
96.— 97.—
77.60 78.60
99.50 99.70
99.50 99.70
96.— 96.20
96.— 96.20
117 55 117.75
95.95 96.15
85.35 85.55
245.— 246.—
416.— 420.—
200.— 203. —
402.— 404.—
614.— 618.—
444.— 455.—
214.25/ 245 . 25
595. 596 —
1774 1784
903.— —.—
414 - 414.75
395.— 405.—
199.50/ 195.—
925.— 1025
390.— 395.—
200.— 232.—
464.— 469.—
2545 2555
225.— 255.—
100.70 / 101