#1
alto_textblock
#1
Strana2
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
9. června 1901.
#4
alto_textblock
#4
Číslo 157.
#5
alto_textblock
#5
domního obchodu s předměty všední potřeby
jest práce příštipkářská a že jí také zůstave
Myslime též, že ukáže se správnou prognos
posl. dra. ryt. Plačka, že sněmovna nama-
hala se marně. Není totiž pouhou pověstí, b
jest více než pravděpodobno, že vláda na pod-
zim předlozí obsáhlou opravu živnostenského
řádu. Potom oprava dnes projednaná stane se
bezpředmětnou.
V debatě se ujal jako zpravodaj menšiny
slova dr. Plaček a motivoval své minoritn
votum, jehož účelem bylo, aby nepřestala sně
movna na resoluci týmž poslancem navržené
ve které se uznává neporušené trvání práva
živnostnictva vyhledávati si objednávky na ř
meslnou práci, kteréžto vyhledávání nemá pod
lehat tém klausulím, jež za souhlasu navrho
vatele kladou se při vyhledávání objednávekn
zboží. Zástupce městské skupiny lilomyšlské
ukázal k tomu, že právo živnostenské bylo by
na slabých nohou, kdyby následkem resoluce
vláda přijala tolo právo živnos níka jen a pouze
do svých nařizení, živnostník však nebyl chrá-
něn naproti sekaturám úřadů, jak jest právě
chráněn, zůstane-li tento předpis i na děle
v zákoně. Při tom však vytkl český mluvčí.
jak vláda, navrhujíe změnu § 60. živn. řádua
zdánlivě jdouc živnostnictvu v ústrety více,
než sám vídeňskému živnostnictvu tolik přejíeh
dr. Weisskirchner, touto přílišnou ochotou
sleduje plán, aby, nechať dopadne vůči tomuto
její návrhu rozhodnutí poslanecké sněmovny
jakkoliv, měla záminku nepředlo žit
novelu k sankei, protože důvodna jest
obava, že celé zákonodárné to opus jest dítkem
mrtvě n rozeným. Proto prohlásil dr. P laček,
že toto konstatování bylo nezbytným, aby doma
v kruzích našich interessentů živnostnických
bylo jasno.
Obszh návrhu dra. Plačka nevložen d
zákona. Byl toliko vtélen do formy resoluce.
Nekonečné bylo hlasování. Snad 35kráte po-
slanci povstali. Změny staly se v elaboráté vý-
borovém jer dvě. Dosti podstatné. Jednou za-
kazuje se podomní obchod s květinami. Z velko-
městských ulic, stane-li se novella zákonem,
zmizi tedy květinářky. Drubou povoluje se však
podomní obchod s přirozenými kyselkami.
Bylo již ke 4. hodině odpolední, když pu
stila se sněmovna do prvního čte n
předlohy o kvotě. Vykonalo se za pra-
skrovného účastenství. Bylo vidět, že záleží jen
na tom, věc odbyti a doslati do komiso.
To se také stalo. České slanovisko tlumočil
posl. Udržal. Nemůže býti jiné, než absolutně
zamitavé: nejen z politických, ale ani z ho-
spodářských důvodů nemohou poslanci českého
národa přijati kvotu, jaká byla posledně
obéma depulacemi smluvena.
Načatý dnes zákon o lokální ch
dráhách dodělá se v ponděli.
Pro ponděli ustanoven jednací pořad,čí
tající 33 čísla. Bude to patrně schůze poslední.
#6
alto_textblock
#6
Předseda zahájil schůzi o 10. hod. 20 min.
dopoledne.
Ministr financí podal předlohu o přechodníc
ustanoveních pro vyměřování činžovní dané na Král
Vinohradech, Žižkově a j. pro případ jejich sloučení
s Prahou.
Ministr orby podal rozpočet sum, jichž mé
se použili letos ze státního fondu melioračního.
Pilné návrhy podali poslanci Kubr
Perič a j.
Posl. Heimrich a soudr. podávají na předsedu
ministerstva jako ministra vnitra tento dotaz
Jednota »Sokol« v Kunštátě zamýšlí obeslati
sokolský slet v Praze a učinila příslušná opatření.
Z nepochopitelných důvodů bylo předs ednictvo
třikráte četnictvem vyzváno, aby udalo, kteří čienové
se sjezdu zúčastní.
Protože »Sokol« a jeho členové nenalezají se
pod policejní dohlídkou a poněvadž jest věcí výlučně
jednoty a jejich členů, kteří členově se sletu zúčastní.
jest šetření četnictvem konané nezákonné a proto se
táží interpeilanti:
Jest minísterstvu toto jednání čelnictva známo
jaké opatření zamýšlí učiniti, aby se podobné ne-
plechy u četnictva neopakovaly.
Posl. Relchstätter podal na ministerského
přeďsedu jako správce ministra vnitra a na ministra
spravedlnosti dotaz (česky) vyplňující 181/2 archů ve
příčině pronásledování českého živiu v Dolních Ra-
kousích a zvláště v obci Cáhnově, kde továrník Stra-
kosch provádí poněmčovaci snahy své, dále na ministra
obchodu ve příčině nepřístojností na telefonní trati
Vídeň—Moravská ulice.
Posl. Šrámek podává petici Hospodářsko- čte
nářské besedy v Kobylech u Českého Dubu, žádající
zrušení blanko-termínového obchodu obilního, jakož
i spravedlivou úpravu obilních burs.
Posl. Březnovský a soudr. podávají na
ministra spravedlnosti tento dolaz
Obuvnická firma tovární v Brně ohlásila konkurs
a jí zabaveno přes 7000 párů různé obuvi, jež do-
pravena byla k c. k. okresnímu soudu v Brně do
dražební síně za příčinou exekučního prodeje.
Poněvadž správce konkursní podstaty měl obavu
že by se taková massa obuvi v Brně neprodalaa
výhodně nezpeněžila, podal žádost k sl. c. k. mini-
sterstvu spravedlnosti do Vídně, aby svoleno bylo.
by po dílech obuv ta rozprodávána byla v soudních
dražebnách v různých městech zemí a královstvích
na radě říšské zastoupených.
Ministerstvo spravedlnosti dle svého výnosu ze
dne 29. května 1901 k této žádosti svolilo a zasláno
do mého volebního okresu v Praze k c. k. okresnímu
soudu 12 beden se 1491 páry obuvi, aby týž soud
ve své dražebně za odhadní cenu K 4.50—5.— jedno-
tlivé páry prodával, což se také děje. Poněvadž místní
obuvníci jako maloživnostníci tím citelné poškozeni
jsou a v intencích zřízených veřejných soudních dra-
žeben není, aby proměněny byly v tržnice jarmareční
táží se podepsaní, dle kterého paragrafu a zákona
ministr spravedlnosti k tomu svolení dal a vyzývá
se, aby ministerské nařízení to ihned odvolal a za-
pověděl prodávání jednotlivých párů obuví v dra-
žebnách c. k. okresních soudů.
Posl. Jaroš a sp. dotazovali se po případá
polního hlídače Vojtka v Jezbinách; — Spindle
a sp. po zavedení obojjazyčných knížek četnických
— Pacher a sp. po odstranění nedostatků na buště-
hradské železnici: — Berger a sp. po zřízení
polytechniky v Ústí n. L., po poměrech na jablonecké
poště, po nemocenské pokladně hajndorfské, po zvý-
šení auskultantských adjut a ustanovení adjut pro
právní praktikanty.
Ministr financí dr. Bölm- Bawerk odpověděl
na dotaz po investiční půjčce. Oznamuje, že
předloha již byla císařem schválena a že k účelu
vypsání 4proc. korunové renty nastalo dohodnui
mezi ministerstvem financí a družstvem, záležejícím
z poštovní spořitelny, bankovního domu Rothschil-
dova, rakouského ústavu pro úvěr pozemkový a úvěr-
ního ústavu. Dle tohoto duhodnutí ponechá slátní
správa družstvu nominálně 125 millionů K korunov
renty za kurs 94 proc. na pevný účet a přiřkne
družstvu právo opce na dalších 125 miil. K nomi-
nálně, při čemž lhůty pro opci jsou stanoveny dlo
peněžní potřeby státní správy v příštím roce. Kromě
toho zabezpečen jest smlouvou přiměřený podíl státn
správy na výnosu, jenž by sahal přes jistou hranici
Ministr odporuje tvrzení, jakoby byl v této záleži
tosti učinil předčasně ujednání, ovšem ale hleděl vy-
jednáváním v době, kdy bylo schválení investičn
předlohy pravděpodobno, zabezpečiti žádané investičn
půjčky a hledči také nabýti příměřené ofierty jiet-
#7
alto_textblock
#7
finanční skupiny. Proli správnosti takovéhoto jednán
sotva prý lze činiti námitek. V dalším průběhu brán
se ministr proti výčitce, jakoby doba vypsání půjčky
tím časem nebyl přiměřená.
Poslanec Thurnher dotazuje se 4sedy
železničního výboru po monfalkonské dráze.
Posl. Sebneider (přihlášený k dotazu) žádá
předsedu, by vyzvěděl, je-li pravdivým, že Hilsner
nebude oběšen.
Přechází se k jednacímu pořadu a rokuje se dál
o změně 38 59. a 60. živn. ř.
Poslanec ryt. dr. Plaček, zpravodaj menšiny.
prohlašuje, že účelem mino ritního návrhu je vyplni
mezeru zákona. Musí se dělati rozdíl mezi vyhledá-
váním objednávek na zboží a objednávkami na práci.
Dle 8 59. obchodník nepožívá ochrany při vyhledá-
vání objednávek na prácí a bývá vystaven denuncia-
čím. Živnostenský zákon je zákonem policemním. Živ-
nostnici by byli dání v šanc policejní libovůli, kdyby
se namělo zřetele na jeho návrh. Musíme dbati také
poměrů v malých městech a po venkově. Nepovažu-
jeme za svou povinnost uváděti další přání. Zákon
je celkem dobrý a mohl by živnostnictvu prospěti.
Přijetím minoritního návrhu stane se zákon bez-
úhonným.
loraic
Poslanec Pommer referoval o svém minorit
ním návrhu a polemisuje s Ellenbogenovými vý
klady, prohlásil, že sociální demokraté vynasnažuj
se o násiný převrat nynějšího společenského p
tádku. Měšťáci staví proti tomu reformy. Pro další
své výklady srazil se řečník s posl. Ellenbognem
opakovaly se obvyklé nadávky »drzý žid — drzý
chlap«.
Posl. Pommer odůvodňoval potom svůj mino
ritní návrh na obnovení trestních ustanovení, nebo
prý bez zostření trestu byla by celá reforma zby
tečná.
Posl. Schneider doporučoval zabavení zbož
při přestoupení zákona a potrestání vlastního pů-
vodce. Treslem podomních obchodníků se mnobo
nezíská, neboť možná, že židovský podomní obchod-
ník proklouzne a křesťanský uvázne a je potrestán
Snaží se vyvrátiti vývody sociálně- demokraticséhio
řečníka, rozbirá židovskou otázku a žádá snémovnu.
by vyhověla jeho podnětu.
Mistopřeuseda Prade volá poslance Ellenbo
gena a Pommera k pořádku pro neparlamentní vý-
Posl. Tambosi, zastávaje se zájmů živnostní-
kův a průmyslníků, prohlásil se pro Plačkův navrh
načež přešlo se k rokování zevrubném.
Posl. V. Hofer bude hlasovali pro předlobu.
Polemisuje se sociálními demokraty a posl. Wra bcem.
touží na to, že živnostníci trpí vězenskou prací a na-
vrhuje různé změny.
Posl. Wilhelm soudí, že změna obou článkt
nesplňuje naděje živnostníků, ale je přece pokrokem
Polemisuje s drem. Ellenbogenem a prohlašuje se
pro před ohu.
Posl. Böheim navrhl potom konec debaty
což přijato a hlavními řečníky zvolení poslane
Pacher (contra) a Grazhofer (pro).
Po jejich vývodech pravil posl. Březnovský
(česky) k věcné poznámce
Sněmovna promine, že takovýmto způsobem
jsem se dostal ke slovu, neboť zlořad v moderním
patlamentě jest ten, že jednollivci na úkor ostatních
mluví o něčem třebas až 2 hodiny (Souhlas), takže
se po nich nedostane ke slovu nikdo. Pro všechny
stavy se tady něco vykonalo, jen ne pro stav řeme-
slnický. Pro tento se nestalo takřka nic.
Co se ve dvou paragrafech podává, jest toliko
malou splátkou na veliký dluh řemeslnictvu, a ještě
ty zákony, které jsou na ochranu maloživnostnictva.
se neprovádějí, ba uvedu důkaz, že úřady, ktere
mají nás chrániti, pomáhají poškozovati maloživ-
nostníky.
K našemu nalehání, aby se zamezilo škodlivé
jednání chabrusu, byly při okresních soudech zařl-
zeny dražebny, ale v co se zvrhly? 8 59. a 60
živnost. řádu chce omeziti podomní obchod. Ale ce
provedl tento týden ministr spravedlnosti? Brněnská
firma obuvi ohlásila úpadek, a bylo jí zabaveno
8000 párů různě obuvi. Ta byla dovezena do dra-
žebny a tam se měla prodati. Zástupce konkursn
podstaty poznal brzy, že by se takové množstvi
obuvi neprodalo. Podal tedy žádost do Vídně k mi
nisterstvu justice, aby určitá část se mohla prodávaí
v Praze. Ministerstvo, místo aby žádost odmítlo
vyhovělo ji. (S yšte ! Slyšte )
Následkem toho bylo do Prahy dopraveno 19
beden, obsahujících 1500 párů obuvi, a dražebna
okresního soudu se proměnila v tandlmark, kd
c. k. úřadníci prodávali tuto obuv pár po 4 az
5 korunách.
Tím bylo pražské obuvnictvo strašně poškozeno
neboť ministr spravedinosti zabil mu celou letní
sézonu a jest nutno, aby pohnán byl k zodpověd-
nosti.
V novém zákoně navrhuje menšina, aby byl
ten, kdo překročl tento zákon, pokutován 800 kor
neb vězením do tří měsíců.
Myslím, bude-li tento zákon schválen, že bude
ministr obchodu povinen svého kollegu ministra
spravedlnosti pro přestupek tohoto zákona dáti za
vříti na tři měsíce. Já bych mu to ze srdce přál.
(Hlučná veselost a potlesk.)
Po dalších věcných poznámkách a doslovu ref
posl. Weisskirchnera byla přijata před oha
až na jednu změnu dle výborového návrhu a potom
také v 3. čtení.
Na řadě je 1. čtení kvotové předloky.
Posl. Kaiser připominá následky přediohyo
vyrovnání a doufá, že tenkráte bude vyjednávánío
kvotě klidné a věcné. Jeho strana je pro kvotu
50: 50. Pozoruje, že Uhry mají ve všem převahu
a proto požadavek jeho strany není neskromný a
neoprávněný Propadne-li jeho návrh, bude žádat.
aby ustanovíla se kvota dle počtu obyvatelstva.
M.p. dr. Körber připomíná blížící se vyrov-
nání s Uhrami. Vláda považuje dočasnou úpravu
hospodářského společenství mimo zákonně na vždyv
ustanovený svazek obou států za nejprospěšnější
řešení celé otázky. Popírá, že by se chtěla vzdál
snad z politické exaltace uberských tržišť. Jsou
stížnosti na různé poměry za Litavou, ale vlád
vynasnaží se o větší bezpečnost. Nájezdy na Uhry
jsou na vrubu těch, kdo je podnikají. Pouhou od-
mítavostí nezíská se úspěch; třeba klidné rozvahy.
aby se dospělo k dobrému konci. Průmysl naléhá n
vyrovnání; také zemědělství. Celní šraňky naproti
Uhrám měly by za následek dovoz z jiných krajin.
neboť je ho nezbytně třeba. Lépe jednati s činitelem
známým, jakým jsou Uhry, než s cizími konkurenty.
Připousti, že jsou mnohé vady, ale ubezpečuje, že
vláda bude snažiti se o jejich odstranění při každe
příležitosti. Troufá, že také uherské vládě záležt
na zachování dosavadního společenství v zájmu
Uher a že docilí se obapolné shody.
Nyní má se ustanoviti především kvota, což dle
vyrovnacích zákonů přísluší parlamentům, nebot
v jinakém případě by musila rozhodovati koruna.
Žádá sněmovnu, by porokovala ústavně o těch zále-
žitostech.
Poslanec dr. Lecher sonhlasí s některými
vývody předsedy ministerstva, avšak nejedná se
o to, že by rakouský průmysl chtěl opustit uherský
trh, ale o to, že Uhry dle směru tamější poliliky
opouštějí rakouský průmysl. Pochybuje o dobrém
úmyslu vlády o vyřízení věci, neboť by s ní nebý
vala přišla v poslední chvíli. Navrhuje, aby před
loha příkázala se 48člennému výboru. Pojednávaje
o kvotě, praví, že je úhelným kamenem vyrovnání
Dovozuje její souvislost s celními příjmy, kritisuje
ostře návrh kvotové depulace a prohlašuje za opo-
vážlivost, že tato sněmovna, jež nemá ještě rozhledu
po novém celním tarifu a finaněních clech, chee
schváliti kvotu. Vláda nemyslí do opravdy, abyse
kvota povolila.
K návrhu poslance Concia přijímá se kone
debaty a hlavními řečníky zvolení poslanci Udrža
(contra) a Schwegel (pro).
Posl. Udržal iituje, že dr. Körber opětně po-
sunul do popředí průmysl a zemědělství, které jesl
podkladem každého státu, zejmena pak státu agri
kullurního, jakým jest Rakousko, postavil teprve do
řady druhé. Pan předseda ministerslva se obává, že
vyrovnání rakousko-uherské nebude skoncováno a že
dojde s Madary ke sporu, jehož následek by bylo
zřízení celních šraňků. Ze spisu Andrassyova o vy-
rovnání mohl by se dr. Körber poučili, jak málosi
cení Maďaři tento poměr a jak ze všech sil pracují
na rozluku. Vláda nemusi se strachovat lichých hro
zeb Midarů. Hlavní zlo, klerým trpíme a které za
#8
alto_textblock
#8
roky.
#9
alto_textblock
#9
vinilo naše smutné poměry, jsou vídeňské vlády
neblahý systém, který po desítiletí provozují. (Po-
chvala u Čechů.)
Od prvního vyrovnání,! které se stalo r. 1867
změnily se valně poměry v obou polovinách říše.
avšak v Zalitavsku zásluhou maďarských vlád na
prospěch Uherska, u nás pak vinou rakouských vlád
ke škodě Rakouska. (Souhlas u Čechů.)
Nemůžeme se prokázati ve svém ministerském
slovníku žádnými takovými kvalitami, jaké mají Ma
daři. Nemáme žádného Barosza, žádného Wekerla,
žádného Lukacse a žádného Bethlena. My jsme však
měli hr. Clara, který měl smělost zrušiti jazykov
výnosy a tato Excellence nejspiše bude míti ještě dů-
stojné nástupce.
Posl. Kasper: Nejlepší byl přece jen váš
Badeni.
Posl. Udržal: Všechny vlády žily ode dne k
dni, míslo aby se staraly o budoucnost.
Řečník pojednává pak o skrovném zřeteli, který
byl vzat v státním rozpočtu na zemědělství a pro-
mlouvá zevrubně o nepříznivém poméru vůči Uhersku
Rakouský rozpočet ministerstva orby činí 2.6 celého
rozpočtu, uherský však skoro 5.6. V nás ještě pod-
statná část toho rozpočtu připadá na chov koní
hutnictví.
»My zástupci českého národa,« prohlašuje řeč-
ník, »nežalujeme na Maďary, žalujeme na krátkozra-
kost rakouských vlád. Mužeme jen žalovati na naše
vlády, že se nenaučily od Maďarů národohospodář
skému bystrozraku. Přejeme si, aby rakouská vláda
podporovala jedině zdravý nodklad veškerého národ-
ního hospodářství a zemedelství. Budeme hlasovat
proti předloze nikoliva ze zanjatosti vůči Maďarům
nýbrž jen a jedině proto, ze nemáme žádné důvěryv
naší vladu. (Hlučná pochvala u Čechů.)
Posl. Schwegel praví, že rozhled po záleži-
tostech celé říše je přiznivy. Zachování a posílen
říše garantuje mocné postnvení. V mezinárodnic
stycích vodní cesty ani terstská dráha nemají ceny
nerozřeší-li se mezinárodní plavební otázka pro Ra-
kousko příznivě. Kvotový zakon je základem moc
ného postavení. Lituje, že kvota nebyla ujednán
již dávno obapolnou dohodou. Musí ustanoviti se
dle výnosnosti obou polovici říše. Ličí důježitost
i nesnáze vyrovnání a konečně prohlašuje, že jeho
strana bude ochotně spolupůsobiti při řešení těto
úlohy a vynaloží na to své nejlepší síly.
Lecherův návrh na zvolení 48čienného výboru
byl pěljat.
Předseda dává slovo ref. posl. Gižowiském
k následujícímu odslavci jednacího pořadu o míst-
ních dráhách. (Hlučna volání: Konec! Konec
Ref. posl. Gižowski zacíná mluvit, ale v hluku
není mu rozumět, pročež po několika slovech ukon
čuje již své vývody a přeuseda přerušuje jednání.
Predseda ustanovuje příšti schůzi na ponděl
v 10 hod. dopol.
Při čtení jednacího pořadu, na němž je 33 věcí
vznikl opět nepokoj.
Volá se: »To je šílenství! Přestaňte již l-
Předseda ukončií schůzi v 7 hod. večer.
#10
alto_textblock
#10
Panská saěmevna.
Z Vídně, 8. června.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.
Panská sněmovna schválila dnes zá-
kon o devítihodinné době pr-
covní v uhelných dolech a zákon
o rozpočtovém provisoriu na dra-
hou polovinu t. r.oll v ueoe
Málem byl by se onen ztroskotal v přístavě
Jak povědomo, byl v poslanecké sněmovně zá-
stupce ministerstva orby tázán poslancem Schuk-
meierem, jak vláda počítá devítihodinnou dobu
pracovní. Dvorní rada Zechner dal v odpověd.
že od vpuštění prvního havíře do vylažení po-
sledního. Dnes hr. Zedtwit z navrhl dodatek.
obsahující ustanovení opáčné, aby totiž každý
jednotlivý hornik pracoval eelých devět hodin.
Je patrno na první pohled, že přijetím návrhu
toho zničila by se výhoda, která kyne z výkladu
vládního a která jest bez odporu redukej devíti-
hodinné pracovní doby na dobu menší. Hrozilo
nebezpečí, že bude tato změna přijata, tím pal
reforma zákona báňského zmařena do nedozírna.
Hlasy proti ministrů dra. K örbra, dra. B öh m-
Bawerka a dra. Hartla, kteří jsou členy
panské sněmovny, vládní předloha zachráněna
Návrh hr. Zedtwitze odmitnut totiž 31 hlasy
proti 28 hlasům.
V pondělí vyřídí panská sněmovna zákon
o vodních stavbách. Předseda kn. Windis eh
grätz ohlásil již dnes, že panská sněmovn
bude míti schůzi ještě v úterý.
#12
alto_textblock
#12
Předseda kn. Windiscigrätz zahájil schůzi o 11
hod. 45 m. dopol.
Šl. Plener navrhl, aby zatímný rozpočeť dal
se na pořad dnešní schůze, což přijato. Po přechodu
k jednacímu pořadu odb, přednosta Inama St e
negg, zastupuje ref. Rhomberga, referoval o pra
covní době v uhelnách, doporučuje vřele
předlohu.
Ministr orby bar. Giovanelli vytkl intere
na nezměněném přijetí předlohy. Vytkl i to, z
dělkou šichty nemůže se rozuměli individnální pra-
covní doba. Výminečné ustanovení zákona poskytuje
možnost vyhověti oprávněným interesům. Uvažuje
účinky zkrácení střídní práce, poukazuje na kulturn
povznesení hornictva a přimlouvá se za schválen
předlohy.
Hr. Zedtwitz odůvodňoval zevrubně znění čí
3., že střídní práce skutečná u horníka nesmí pře
sahovati 9 hodin.
Povšechné rokování bylo uzavřeno a z poslanen
nepřihlásil se nikdo ke slovu.
Ref. Inama-Sternegg opřel se Zedlwitzovu
návrhu a žádal, by předloha v této kritické chvíl
nebyla pohřbena.
Při hlasování Zedtwitzův návrh propadl a pře
loha přijata beze změny v 2. a 3. čtení.
Potom vykonala se volba delegačníh
náhradníka.
Zvolen jest hr. Vri nts.
Konečně rokovalo se o zatímném roz-
počtu, jejž doporučil ref. bar. Niebauer; by
přijat v 2. a 3. člení a schůze skončena.
Příští bude v pondělí. Na jednacím pořadu
je předloha o vodních dráhách.
Předseda oznámil, že bude schůze možná tak
v úterý.
Konec schůze o 1.10 hod. odpol.
#13
alto_textblock
#13
Čtvrtý slet všesokolský v Praze.
#14
alto_textblock
#14
Čtenáři »Sletového věstníka« povšimlis
zajisté, že do slavnostního pořadu vřaděno v so-
botu dopoledne uetění památky tvůreů
Sokolstva dra. Miroslava Tyrše
Jindřicha Fügnera položením věnce na
společný jich hrob na Olšanech. Mile dotkla se
každého pozornost tato, věnovaná Sokolstvem
mužům, kteří tužby své vtělili v zásady hájené
a prováděné stále vzrůstajícím počtem stoupenců,
kteří celý život svůj zasvětili výhradně národu
za tím účelem, aby odchováním télesně zdatných,
ukázněných a vlasteneckým citem prodchnutých
junů a mužů připravili půdu k lepší jeho bu-
doucnosti. Tyršovi byla vzorem přísná výchova
řecké mládeže v době jeho neporušenosti
Fügner snahy Tyršovy upravil pro český náš
život národní v duchu poctivého bratrství. Tyrš
i Fügner stali se pro vznešené snahy své od
počátku miláčky Sokolstva a nyní těší se pa-
mátka jejich neobmezené úctě a vážnosti celého
rozsáhlého sdružení sokolského. Jest snad ne-
jednomu divno, že Sokolstvo všude, při každé
příležitosti zabývá se osobami svých tvůrců, že
#15
alto_textblock
#15
bere si je za vzor, že každé sebe nepatrnější
odchýlení od naznačené jimi cesty odmitá
přísné dbů, aby dle způsobu prvého života k eil
svému na dále spělo. Sokolstvo dobře ví, že
zásady, které jemu vymezili Tyrš a Fügner,
potud zůstanou v platnosti a v důležitosti, poku
národ nepodlehne vnitřní zkáze. Snahy, jež
v život uvedli Tyrš a Fügner, jsou po dnes sna-
hami každého Sokola.
Skromným bude sice projev Sokolstva če
ského na hřbitově olšanském, bez okázalosti
hluku, ale přece bude významným a charakte-
ristickým. Kdo poznal vznešené tužby Tyršovy
k podobným podnikům, jakým bude chystany
slet všesokolský, již před 30 lety smerující.
bolně se ho dotkne, že nepodařilo se Tyršovi
při nejlepších jeho snahách a nejúčinnější prác
přivésti organisaci sokolskou na takovou výši,
v jaké se nalezá nyní, že krutý osud dotklse
muže toho dřive, než dokonal, co vytkl si za
svůj životní cil. Kdo však na cvičišti letenském
uzří nepřehledné řady Sokolů v tělocvičně dle
hesla Tyršova »Paže tuž, vlasti slu ž l«
odchovaných, dobře ukázněných, až uzří hojné
zástupy doroslu sokolského — ten naplněn bude
blahým pocitem, že duch Tyršův a Fügnerův
oživuje stále Sokolstvo a tím více přilne k mužům
těm. A dozajista i kdo doposud stál opodál
sdružení sokolského, dozná o sletu, že tvůrcové
Sokolstva obírali se dalekosáhlými zámysly
přisvědčí, že Sokolstvo svědomitě plní důležitý
úkol v národě českém a že v zájmu jeho jes
třeba, aby v okruhu svém soustředilo nejširší
vrstvy lidu.
Úspěch sletu jest nepopíratelně úspěchem
snah Tyršových a Fůgnerových. Okolnost tato
dobře vycítěna byla slavnostním výborem sleto
vým, z jehož popudu dojde k uvedenému pro
jevu na hřbilově olšanském. A tu pokládáme
za vhodné sděliti se širší veřejnosti návrhi, smě-
řojící k trvalému uctění památky tvůrců So-
kolstva Tyrše a Fügnera, který jest tímy vita-
nější, poněvadž slet všesokolský umožňuje úplné
jeho provedení. Tyrš i Füguer jsou snahami
svými tak důležitými činiteli v českém národě,
že zasluhují, aby jim zbudován byl důstojný
pomník, »Sokol« pražský zabývá se sice my-
šlenkou touto již po delší dobu a také k účelu
tomu zřídil peněžitý základ, který však teprve
po delší době vzroste na potřebnou výši. O sletu
sjedou se do Prahy tisíce a tisíce účastníkůa
kdyby každý z nich přinesl nepatrnou oběť da-
rováním 10 haléřů na pomník Tyršů v a
Fügnerův, uetil by národ náš způsobem
důstojným památku velkých tvůrců Sokolstva.
Návrh na uspořádání sbírky sletové na pomník
Tyršův a Fügnerův byl v kruzích sokolských
vřele přijat, a bude zajisté i širší veřejnost
příznivě posouzen. Tak naše Praba, z níz Tyrá
Fügnerem poprvé hlásali zásady sokolské
zvěční trvale jich paměť ke cti a chloubě ce-
lého národa.
Hospodářský odbor rozeslal za úče-
lem zajištění potřebného množství nářadí na
slavnostním cvičišti na jednoty pražské, okolní
a poblíže dráh se nalezající dotazniky se žá-
dostí o jich zapůjčení. Získané tím množství
nikterak však nevyhovuje potřebám přihlásených
družstev, jichž počet dosahuje 900. Obrací se
proto hospodářský odbor na další jednoty s dů-
tklivou žádosti, aby pokud možno nářadí za-
půjčily.
Slovanský klub uspořádá hostinu
na počest slovanských hostí ko čtvrtému sletu
všesokolskému přibyvších. Přihlášky přijímají se
v sekretariátu klubu v hotelu »u anglického
dvora« v hodinách odpoledních na předem za-
pravený poplatek 10 K.
Vstupenky na cvičiště těší se vše
obecné poptávce, tak že lze očekávati, že
v králké době budou úplně rozprodány. Fi-
nanční odbor upozorňuje proto účastníky z ven-
kova, aby si vstupenky v nejkratší dobé zakou-
pili, proto že by později žádných neobdrželi.
Na venek zasilaji se vslupenky na předem za-
slaný obnos k rukoum pokladníka slavnostního
výboru Edvarda Warausa v Praze—I., v
Staré rychtě. Při každé objednávce budiž po-
znamenáno, pro který den se vstupenka žádá
k objednávce budiž přiložen dále obnos 35
k uhražení poštovného (doporuč.). Druhy a ceny
vstupenek byly oznámeny ve věstníku slelovém
v denních listech dne 6. t. m. uveřejněném.
Při průvodu Sokolstva v neděli
dne 30, června účinkovati budou hudební
sbory: »Sokola« pražského (Kroupův), župy
středočeské (Kotkův), podřipské (nácnodský),
východočeské z Luže a chrudimské, Ha-
vlíčkovy (kutnohorský), plzeňský, kolinský, do-
brovický, mnichohradištský a Harrerův z Prahy.
Při lidových koncertech v sobotu dne 29. června
od 10 do 12 hod. dopol. účinkují u musea
sbor plzeňský, na staroměstském náměstí zá-
břežský, u Jungmannova pomníku sbor dobro-
vický, na Radeckého náměstí sbor chru-
dimský.
Výstavka sokolská otevřena bude
slavnostně dne 23. června dopoledne a potrvá
po 14 dní. Vstupné za osobu 20 hal. Účast
níci opatření slavnostním odznakem mají vstup
volný. Předměty do výstavy zaslány buďtež do
15. t. m. br. Stan. Havlíkovi na Karlově nám
v Praze II. č. 550. Peníze přijímá br. Pelikán
Jos v Praze I., Staroměstské nám. č. 22. Do-
pisy na tajemnický úřad Č. O. S. v Praze.
Jednoty pražské a okolní se žádají
aby si slavnostní návěští vyzvedly v kancelář
slavnostní.
K hromadnému obytování při
hlášeno ze 307 jednot 6107 účastníků (roku
1895 členů 3092). Jednoty, které dotazníky
dosud nezaslaly, žádají se ve vlastním zájmu,
by učinily tak bezodkladně.
Rada města Plánice povolila 20k
k úhradě nákladů s výpravou do Prahy pro
každého člena tamní jednoty. Členářský spolek
»Jarost« v Podoli-Dvorci uspořádal ve prospěch
podpůrného základu sletového akademii, jež vy-
nesla čistých K 200, obnos ten byl k určenému
účelu vyplacen.
Slet v celém rozsahu byl úřadně po
volen.
Slavnostní kancelář nalezá
se ve Vodičkově ulici čís. 33.
Schůze slavnostního výbor
koná se ve středu dne 12. t. m. v 8 hodin
večer v zasedací síni »Sokola« pražského,
schůze vítacího odboru v pondělí
dne 10. t. m. v 6 hod. odpol. na staroměstske
#16
alto_textblock
#16
radnici č. 34, schůze finaněního od-
boru v úterý dne 11. t. m. o půl 7. hod.
ve slavnostní kanceláři, schůze uby to-
vacího odboru v úterý dne 11. t. m
o 8. hod. v zasedací síni pražské tělocvičné
jednoty »Sokol«, schůze zábavní h
odboru v pondělí dne 10. t. m. v zasedaci
síni pražského »Sokola« o 84y, večer.
#17
alto_textblock
#17
Přípravy k uvítání panovníka.
Včera objevily se v ulicích první prapon
a barevné draperie. Mnohé velké závody ob-
chodní, průmyslové a peněžní vynaloží značné
částky k ozdobení svých budov. Práce deko-
rativní ovšem teprve zejtra budou zahájeny ve
velkém měritku. Slavobrána na Václavském ná-
městí, která výžadovati bude nákladu přes
28.000 K, poskytovati bude dokonalý obraz do-
mácí dovednosti. Tesař, sochař a dekorafěr po-
dávají si tu ruce ke společnému dílu, které již
dnes vzbuzuje značnou pozornost obecenstva.
Pozvolna dřevěné pažení se odstraňuje a do
výše vypínaji se dvě obrovské postavy Viktorií
se slavověnci.
Stavba slavobrány na rozhraní Prahy
Žižkova pokročila rovněž velmi značně. Jest
ozdobena také četnými černožlutými prapory.
Stožáry v ulicích pražských jsou skoro již
všechny zasazeny a prapory na nich budou
zejtrazavěšeny. Stožáry budou ponechány na
svých místech až do ukončeni slavn ostl
sokolskýc h.
Včera odpoledne byla provedena prohlídka
všech těch ústavů a objektů, které panovník
navštíví. Prohlídky se zúčastnili: místodržitel
hrabě Coudenhove, starosta pan dr. Srh, oba
jeho náměstkové pp. dr. Frič a Neubert a j.
Výprava přijela k letenskému tunelu o půl
5. hodině odpolední. U vstupu do tunelu oče-
kávali je předseda dozorčí rady kanalisační ko
mise stavitel pan Vlček se členy komise a j.
Vstup do tunelu je vyzdoben branou, kterou dle
plánu stavebního rady p. Lindleye zřídil tesařský
mistr pan Bukovský. Stavební rada p. Lindley
prodlévá právě v Baku na Kavkaze, tak že s
nezúčastní prohlídky, kterou císař do tunelu
podnikne. Portál ozdobili čalounik Zeman a mali
Fröhlich. Vstup jest vypracován dle vzoru forti-
fikační brány v gotickém a románském slohu.
Na vrcholi zřízena jest terasa, z níž naskytuje
se rozkošný rozhled na Prahu. Portál jest
věrným vzorem projektu definitivního vstupu do
tunelu se strany východní, od silnice pod
Letnou.
Inženýr pan Heinemann podával vysvětlení
při vstupu do tunelu. Když účastníci sestoupili
po schodech na galerii, dán byl pokyn k ole-
vření vrat. Pojednou z povzdálí ozýval se
šumot, který se blížil čím dále tím více. Voda
tekla s velkou rychlostí ze staroměstského
malostranského sběrače. Za půl druhé minuty
přitekla voda současně ze dvou stran v mo-
hutných proudech a valila se s úžasnou rychlostí
do tunelu. Teplota na galerii klesla na + 13° C
Prohlídka trvala přes čtvrt hodiny, tak dlouho,
jak vyměřena jest i návštěva panovníka.
Před tím místodržitel prohlédi akademii
hraběte Straky a po návštěvě letenského tunelu
odjel do elektrické centrály, provázen jsa sta-
rostou a oběma náměstky: V centrále byl oče-
káván členy správní rady. Z Holesovic odjel do
nové české dětské nemocnice na Karlové, kde
byli shromážděni členové spolku ke zřízení
vydržování téhož ústavu, ředitelstvo městské
spořitelny, vrchní ředitel ústavu chudinského p.
Kasalický, městští radové Sokol a dr. Kühn.
Včera po 10. hodině v noci bylo proveden
na zkoušku zevní osvětleni Národního divadla,
kleré ve Ferdinandově třídě způsobilo velk
shromáždění obecenstva.
Praesidium rady král. hlav. města Prahy
rozeslalo několik set pozvání ke slavnostnímu
vysvěcení a otevření nového kamenného mostu.
Pozvání ovšem sepsáno jest vořeči české, to
však pohněvalo některé hodnostáře tak, že po-
zvání vrátili. V první řadě němečtí přísedie
zemského výboru, kteří se proto slavnosti ne-
zúčastní. V praesidiu konala se porada o tom.
jak se zachovati a usneseno, vrácení pozvání
vzíti prostě na vědomí.
#18
alto_textblock
#18
Ve včerejší schůzi slavnostního výboru bylo
usneseno, aby u příležitosti návštévy císaře bylo
v den otevření mostu na všech obecných i střed-
ních školách prázdno. Dále sdéleno, že práce
dekorační pokračují zdatně a je zaručeno, že
při dosavadním příznivém počasí vše v čas bude
skončeno. Na to sdělen ofieiální podrobný pro-
gram všech návštěv za pobytu císaře projekto-
vaných.
Dále usneseno, aby po všecky dny slav-
nostní byly ulice až do 12. hod. noční všemi
svítilnami plynovými i elektrickými osvětleny.
protože se ve dny návštěvy očekává velký nával
návštěvníků z venkova.
Vzato na vědomí, že veškeré mosty a zá-
bradlí jich, jakož i zábradlí na nábřežích budou
co do bezpečnosti své prohlédnuty, aby všeli-
kému neštěstí ve dnech slavnostních se předešlo.
Schváleno, učiniti přípravy pro ten případ
že by císař po prohlídce české dětské nemoe-
nice mínil navšlíviti městský chorobinec na
Karlově a odtud shlédnouti úpravu pozemků n
Slupi k účelům budov universitních.
Ve příčině serenády zpěváckých spolků če-
ských i německých, jež na třetím dvoře král.
hradu v sobotu dne 15. června o 148. hodině
večerní bude uspořádána, vzato na vědomí, že,
by nebyl rušen klid při přednášení sborových
skladeb, které zapějí zmíněné spolky, bud
hradní nádvoří v čas úplně pro obecenstvo
uzavřeno.
#19
alto_textblock
#19
Program cesty do král. hlav, města
a pobytu císařova v Praze
ve dnech od 12. do 18. června 1901:
Ve středu dne 12. června. Vídeň- Praba.
Dopoledne v 9 hod. 55 min. (středoevropský čas)-
Odjezd zvláštního vlaku dvorního z nádraží císaie
Františka Josefa ve Vídni.
Na nádraží ve Cmuntu pozdraví císaře tamní
spolek vysloužilců arcivévody Rainera.
V Třeboní očekává místodržitel příjezd císařův.
Ve stanicích Třeboni, Táboře a Benešově uvítání na
nádraží náčelníky místních úřadů.
V Třeboni a v Benešově postaví se čestně
setniny s místními představenými.
Stanicí Nuslemi-Vršovicemi projíždí dvorní vlak
pomalej