ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 fd667350-8d67-11dc-8e47-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 19
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
26. dubna 1909. Číslo 115.
#4 alto_textblock #4
dapendent Labour Party a Social Demoeratie Federation) měli v těchto, dnech také své vý- roční konference, jež ukázaly jejich vnitřn rozpory. Independent Labour Party, organisace volně socialistická, chce obrodit společnost nikoli re- volucí, nýbrž evoluel. Jak se vyslovil v těchte dnech její předseda Ramsay Mac Donald, »mů- žeme násilím utnouti králi hlavu, přeměniti mo narchii v republiku, nebo odstraniti šlechticko tituly, ale násilím nelze změniti nynější stav dělnické třidy, neboť zákon a pořádek překoná vždycky anarchii.« Tato slova byla přijata nadšenou pochvalou účastníků sjezdu a vyjadřují přesně politiku Independent Labour Party, jež chce dosáhnout svého cile řádnou legislativou ve shodě se zá- kony země. Jeden z předáků této strany pravil m před časem: »Soclalističtí dělníci chtějí odstra- niti privilegia ostatních tříd zákonnými pro- středky, jež jsou jim k disposici a jichž dove dou stále více využiti. Přijde den, kdy angličt socialisté budou moci odhlasovati ve sněmovně poslanců velkou většinou zákony, převádějíeí vlastnictví půdy a všeho, co je pod zemí, na stát. Jiné řádné zákony převedou na stát také vlastnictví železných drah, námořní dopravy. podniků průmyslových a j. Až tato zora za- plane nad Temží, bude sněmovna lordů asi na- hražena vyšší sněmovnou, složenou z veteránů strany socialistické, kteří se stanou ne-li pairy království, což v očích socialistů anglických není žádnou nemožností, tedy aspoň volenýmí pairy britské demokracie «. Naproti těmto evolučním socialistům, kteří jsou vlastně mnohem nebezpečnější trvajicímu společenskému řádu než všichni ostatní, stojí hrstka revolucionářů, chtějících způsobiti spole- čenský převrat ohněm a krví. Strana sociálně- demokratická chce revoluci a její členové ne- ostýchali se doznati to veřejně na sjezdu Social- democralic Federation, konané v těchto dnech v Bristolu. Nutno však připomenouti, že těchto přivrženců násilné akce je skutečně jen hrstka. Přes to jest zajímavo konstatovati, že jejich nečetný sjezd odhlasoval minulý týden resoluci, žádající, aby se slly organisovaného dělnictv sjednotily k oposici proti nové territoriální srmádě ministra Haldana, jež ohrožuje trade- unionism vzhledem k možnosti svolání territoria- histů v době stávky. Dále navrhli tito socialisté, chtějíce přece osvědčiti své vlastenectví, aby se trade unions zabývaly otázkou »občanské srmády«. Co tento název má přesně znamenali, není známo, ale zdá se, že »citizen army«, jak si ji představuje sociálně-demokratická federace, sestávala by z občanů, kteří by měli úplnou volnost a nemohli by býti svolání, leč kdyby vhtěli a směli by býti vysláni jen proti cizímu vojsku, nikoli však proti vnitřní revoluci. Zmlnky zasluhuje také sjezdem schválená resoluce Hyndmanova, vyslovující přání, aby se Indové brzy emancipovali od despolického pan- stvi Velké Brilanie. Tato resoluce, reproduko- vaná veškerým protianglickým tiskem v Indii. může poškoditi britský prestiž více nežli ne- šťastná výprava. Zatím co tito revolucionáři zasedali v Bri- stolu a odmítli energicky kompromis s Labour Party, hašteřila se tato na svém sjezdu v Edin- burku podobně jako socialisté francouzští na svých sjezdech. Z několikadenního jednání stač uvěsti sensažní demisi Keira Hardie a jeho tr soudruhů z národní rady Independent Labour Party. Příčinou všeho toho jest 26lelý mladý muž Grayson, jenž jest pro anglické socialisty asi tím, čím jest Hervé pro socialisty francouz- ské, Je to prostý dělník bez hlubšího vzdělání jenž dovede pouze vykřikovati revoluční frase, které mají vždy ohromný úspěch u širokých mass. Grayson chrlí jen oheň a krev. Způsobii již skandál ve sněmovně poslanecké při jednání o nezaměstnanosti a byl proto vyloučen. Jeho nepřístojné a hrubé chování vzbudilo odpor ne- jen u liberálního měsťanstva a konservativních aristokratů, nýbrž i u poloburžoastických dělníků, kteří zastupují v parlamentě trades- uniona a Labour Party. Grayson byl po své frašce v par- lamentě úplně osamocen a proto příšel se n »jezd edinburský obhájit. Keir Hardie, veterán parlamentního soci- alismu, nedal za pravdu ztřeštěnému mladiku, jenž zavrhuje vše, co činí a učinili staři vůd- cově strany. Grayson měl ovšem také své př- vržence, kteří, jako každá menšina, dělali tím vcs hluku, čím méně jich bylo. Přívrženci jeho způsobili velký rámus a můlem byli by býval vyhozeni z místnosti, přece však dosáhli toho, že resoluce navržená vůdei strany, kterou se měla vysloviti Graysonovi nelibest, byla v pon- dělí zamitnuta. V úterý podali člnnové národn rady Keir Hardie, Filip Snowden, Ramsay, Mae Donald a Bruce Glasier demisi s odůvodněním, že zamitnutí návrhu na projev nelibosti Grayso- novi jest projevem nedůvěry ke Keiru Hardiea jeho přátelům. To způsobilo velké vzrušení. Delegáti hrnuli se k tribuně, aby vysvětlili své včerejší hlaso- vání. Nikdo nechtěl prý dezavouovati Keira Hardie a jeho soudruhy z komitétu, všichni uznávají, že politika Keira Hardie jest rozumná a rozvážná K resoluci ze včerejšího dne připo- jen dodatek, projevující důvěru strany v politiku odstupujících členů národní rady a Keir Hardie i jeho přátelě požádáni, aby demisi odvolali. Dodatek byl přijat jednomyslně kromě deseti hlasů. Keir Hardie povstal, děkoval sjezdu z projev důvěry, ale odmitl změniti své rozhod- nulí. Žádal jen stranu, aby jednou pro vždy učinila konec vlívu mladého člověka, jenž ohro- žuje jednotu Independent Labour Party. »Ne- opouštíme stranu«, dodal Keir Hardie, »ale ne- nehodláme se vzdáti svého postupu, jenž jest rozvážný, abychom následovali nejasnou chiméru socialismu«. Hned na to někdo navrhl, aby sjezdu byla znovu předložena resoluce, týkající se Graysona a kárající jeho chování k vůdcům strany. Ná- vrh tento byl většinou nadšeně přijat a nelibost odhlasována 249 hlasy proti 110. Tím byl do- vršen rozkol mezi socialisty konstilučními a so- cialisty revolučními. Lze očekávati, že prvním výsledkem této scisse bude utvoření nové strany socialistické, která bude úplně neodvislá o trades-unions a jejíž vůdcem se stane Grayson. Demise Keira Hardie a jeho soudruhů snad na okamžik oslabí Independent Labour Party, jež ztratí část svých členů, ale je možno,
#5 alto_textblock #5
že ji právě toto malé puštění žilou dodá nové síly. Má toho velmi zapotřebí, neboť bude po- třebovati mnoho peněz, aby mohla pokračovati ve své kampani, nejméně 200.000 franků musí sehnati do příštích voleb, aby mohla udržeti 25 kandidátů, které hodlá postaviti proti buržoasii. Ať je jakkoli, rozkol mezi evolučními a revolučními socialisty nezadrží již socialistické hnutí. Nesmí se zapomenouti, že Keir Hardie Grayson se nerozcházejí, pokud se týče účelu, nýbrž jen ve volbě prostředků, jimiž se má tohoto účelu dosáhnouti. Aliance mezi socialisty a dělnickou stranou byla na sjezdu odhlasována 378 hlasy proti 8. Tyto cifry jsou výmluvnější než dlouhé výklady. Nikdy nebyla dělnicko-socialistická propa- ganda účinnější, nikdy nebyly socialistické ideje přijímány širokými vrstvami s větším nadšením. V parlamentě budou po několik let oddělené skupiny dělníků trade-unionistických a neodvisle socialistických, ale přijde den, kdy se dělníci socialisté spojí a utvoří úplně jednotnou sociali stickou skupinu, půjde-li o přijetí opatření příznivých pro dělné třídy. Nedostatek discipliny u mladých revoluci onářů pomine, neboť Angličan, ať v jakémkol postavení, má do jisté míry vyvinutý smysl pro parlamentní život, jehož nezbytnou podmínkou J. Coudurier. jest disciplina.
#6 alto_textblock #6
Politický proces v Záhřebě. V Záhřobě, 26. dubna 1909. (Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.) Výslech svědků. Jen pocity hnusu u nás vzbuzuje falšován pravdy, jehož se dopouští „K. k. uh.“ svými te legrafickými zprávami o průběhu procesu. Vime do bre, na klerou adresu jsou vypočteny tyto bídlácko nepravdy a divíme se, že dosud proti jich původcůn zakročeno nebylo. Stačilo by aspoň jednou srovnat takovou zprávu se stenografickým protokolem líčen a podvolná úmyslnost syndikátu, který pro Raucha praeuje a drze, s rafinovanou smělosti, obžalované do falešného světla staví, by byla odhalena. Našeho čte- nále prosime, aby srovnával naše zprávy s údal „K. k uh.“ — nestoudné tendeněnosti, která přislu- huje záhřelskému násilnictví, sám potom se domysli Toto upozornění činíme zvlástě nyní, kdy k výsleche je předvolána celá rada svědků. S dnešními násilnictv štěstí nemělo. Už jednou jsme upozornili na nepli stojnost, klerouž je přímě zasahování dra. Košubioe do průběhu líčení. Týž sedí na galerii a odlud posíla „cesulově dopoše“ soudu. Na konci oznámíme dnešn příhodu, klerá vzbudila pozornost všeho obecenstva Jsme roztrpčeni, vždyť vidíme, že už ani stud nen hrází nepřístojnestem, jež tak okatě se páší ve dvo raně záhřebského soudu. Ještě před výslechem prvního svědka obžaloby Andrea Rakiče, obhájce dr. Iinkovič navrhuje aby byli dožádání za úsudek znakci srbského znaku a srbského praporu, jakož i znalci, kleli jsou zasve ceni do účelu sekolských i zemědělských spolků. A curti brojí proti druhé části návrhu. Předseda obla, cům rerliku nedovoluje. Ti proto oznamuji z ma teční stížnost. Bylo jich už těch stižnosti, al do s nimi — v Záhřeběr Svědek Andrea Rakič je vysloužilým žan darmem. Nyní je krěmářem v Topusku. Dr. Hinkovi žádá, aby svědek pod přisahu vzal nebyl, prolež sám sebe již usvědčil z nepravdy tvrze ním (v předchozím výslechu), že obžalovaný Petrovio rozšiřoval letáky za obecních voleb dne 11. ledna 1908, ačkoliv Petrovič dávno před tím do Skradu by přesazen. Accurti ovšem návrh odmítá. Předseda dru. Hn 4ovičovi repliku nedovoluje. Týž ohlašuje zmatečn stížnost. Svědek je strannicky zainleresovaným: po dobu osmi roků býval starostou obce — nový proud učiní konec jeho „panství“. A přece je vzat do při sahy. Sám přiznává, že lépe se snášíval s pravo slavnými nož s katolíky! Poslední často na jeho „úřa- dování“ si stěžovali. Údaj v prolokolu o jeho výpe- vědi v příčině pobytu Pelroviče v Topusku za doh obecních voleb je nesprávným, jistě prý se tu písař chyby dopustill (První rána ob žalobě!) Petrovič prý na školní tabuli vykresl cbraa sv. Antonina, jemuž se posmíval. (Tato ne pravda soudním líčením byla vyvrácena.) Novinka pro nás, nevěděli jsme, jaký „umělec“ dřímá v duš Pettovače! Jen Petrovič prý nese vinu, že svědek pe- stal býti starostou ebce. (Ahal“ volají obžalovani Bývalý obecní hodnosla sám nepozoroval, ee by obzalovaní Petrovič a Borojevič byli šířili srbskou propagandu, on jen o tom slyšel vypráwvět. Stejně neslyšel výrck, připisovaný Petrovičovi, jakobyse mělo celé Razousko na kusy rozbíti — ví to jen od jiných z doslechu! Petrovič prý na kterés schůzi vykládal, že maďarská vláda zdechne ja- kokobyla (smích) a že Austriji nutno rozděliti, ale ne Prostředkem revoluce, le mírno cestou Svědek dosud nezapomenul, jak byla uražena je ho samolibost. To v Topusku vítali zvoleného po- slance Budisavljeviče. Svědek ho pozdravil v. clou řečí ve jménu katoliků. Poděkoval mu poslanec jen slovy: „Zdravo, drazi prijatelju“, ale Srba Borojeviče objimal a třikrát ho poceloval. Svědek, uražen, skry svůj hněv ve své kučil Stejně svěček nebyl přítomen schůzi, na níž mlu- vil poslanec Sv. Pribičevič. Slyšel jen, že měl po- slanec tici: „Pak Srbové svých práv třeba i vyboje vati sobě musí.“ Svědek nerad se na „takové vě- ci dival. Rozmrzelo ho, jak vítal národ poslanee soli a ehlebem — stejně, jako kdysi ví- tali generála Filipoviče v Bosně! (Hlučný smích.) Na schůzi byl však Joso Malinac. Rakič všai už se nepematuje na to, co mu Malinac o schůzi vy- právěl. „No, pomohu vaší pamětil“ dí před seda. „Přirozeněl“ volají obbájcově. „Tož, o dy- namitu nevite?“ táže se předseda. „Ach, vzpomínám sil“ dí svědek. „Vyprá- věl mi Joso Malinac, že slyšel od ženy Stena lsěka, že Gaje Živkovič měl míti dynamit.“ Svě- dek neslyšel provolávati slávu král Petrovi a Srksku. „Neslyšel jste to?“ naléhavě se táže předseda. „Ne neslyšel jsem tol“ Svědek také o sobně žád- ných obrazů krále Potra nevidě! — pouze slyšel o nich vyprávět. Potom svědek čte další své výpo- vědi z papírku. Dr. Dušan Popovič na to upozorňuje předsedu. „Stařec je, učinil si poznámk y omlouvá nepřístojnost předseda. „A! A! Al““ volaí obhájcové. Dr. Popovič naléhá, aby se věc konstato- vala. „Snad to nepsal Schmidt?“ dí dr. Bu- disavljevič a hned na neslušný výpad Accurta ozna- muje, ze včera svědek byl se Schmidtem
#7 alto_textblock #7
v kavárně „Bvropa“, Edež si zapisoval to, co mu Schmidt diktoval. Dokázáno jei to, žednesráno několik svědků mělo po- radu s drem. Frankem v jeho pisárně. Olžalovaný Petrovič vehnal svědka do úzkýcl. Byl nucen přiznati, ze Pelrovič 10. lednar. 1908 v Topusku nebyl. A přece to tvrdil před vyšelřujícím soudcem. „Povídal jsem jen te co jsem slyšel, alesám v Topusku Potro- viče jsem neviděli“ Vyvolává to srážku mezi svědkem a obžalova- ným Petrovičem. Svědok potom rozčileně dí: „Vaše místo je ve škole a ne tam, kde se agituje? Jaký jste to učitel?“ A votant Pavešič potvrzuje tolo míněn slovy: „Ano, ano, měl jste se starat jen školu, tam bylo vaše místol“ Nevůli vzbu- dil tento projev komisní dušet Petrovič na to nechro- ženě vece: „Bylli jste dnes před zaháje- ním ličení u některého soudce, či snad u státního návladního?“ Accurti cosi zasy čel. Svědek však děl: „Byl jsem u před se d y p Tarabochia, on je mým přítelem!“ Dobrá reko- mandace pro p. Tarabochia! Vzbudila pohnutí v obe- censtvu. Svěďek potom doznává, že sám nezpozoroval že by byl Pelrovič štval proli Chorvatům — slyše o tom vyprávět. Stejně přiznává, že jen sl y še mluviti o tom, že obžalovaní Živkovič, A. Pribičevi a Malobabič Chorvaty harangirali „Co rozumíte pod slovem harangovali?“ táže so svědka Malo- babič. „No, vy jste před obecními volb amo čekali na voliče a dávali jsto jim ce- dulky, pro koho maji hlasovati.“ (Ohrom ný smích ve dvoraně) Před svědkem Malobabič nemluvil, že by bylo třeba v Záhřebě míti jiného krále — o d jiný c slyšel, že tak Malobabič mluvil. Tvrdil před vy šelřujícím soudcem, že obžalovaný Miljevič býval na tajných schůzích — dnes vvádí, že mu to jiní vy- právěli. Na otázku dra., Hinkoviče svědek vykládá. že Srbové v hánovině jsou „pravoslavnou ná- rodnosti“ a že velkosrbeká propaganda se nesla za agilací pro Karaďorděviče. Dr. Hinkovič uvádí, že obžalovaný Petrovič by jmenován učitelem v Topusku již roku 1898 a že kral Petr na trůn nastoupil teprve r. 1908. „Vy tvrdílu však, že velko-srbská propnganda v Topusku zapo- čala s přícholem Petroviče. To se nesrovnává“,í čr. Hinkovič. Svědck chce věc vysvěliti tím, že prý inteligence již za dob Obrenovičů pracovala pro Karaďorděviče. „Jmenujte tu imtehgenci“, naléhá dr. Hinkovič. Svě- dek mlči. Dr. Hinkovič na to trelně uvádi: „Nem- žete uvésti jména inteligentů, kteří po vašem doznání za života Obrenovičů pracovali pro Karaďorděviče. To zna- moná, že (po vašem pojímání věcí) vel kosrhská propaganda se projevoval av agitacích proti srbskému králi.“ (Ohrom- ný sích ve dvoraně.) Vehnán drem. Hinkevičem do úzkých, svědek potom stále si odporuje. „Přitel“ Tara- bochia překracuje jeho muka tím, se odnímá nlo- vo dru. Hlinkovičovi. Od těch chvil svědek už zapomíná na dané mu mformnace a mluví přírozeně to, cov jeho duši se odehrává. To jasně se ukázalo po otázce dra. Du- šana Popoviče, větí-li svědek, že na „tajnýeh“ schů- zích se mluvilo o odtržení Chorvatska od říše. „To já nevím, ale myslim, že by obža- lovaní, kdyby cos takového byli obmý šleli, dnes nebyli obhajováni i chorvat- skými právníky.“ (Velké pohnutí.) Na počátku odpoledního ličení svědecky vypovídal 72lelý starosta obce Topuska Siv no Ožanič. Dr. Hinkovič činí návrh, aby svědek do přísahy vzat nebyl, protože je mnoho rozporu a nepravd v jeho výpověděchpředvyšetřujícím soud- eem. Marně! Svědek je vzat do přísahy. Pro jevuje slabomyslnost. Na otázky odpovidá to, eo mu slina na jazyk přináší a co mu předseda napovídá. Vzbuzuje to nelibost obhájců. Dr. Du- šan Popovič volá: »Nejlěpe učiníte, přečtete-li mu dříve protoko! — potom ho nechte vypovídat.« Svědek potom stále si odporuje. Sám ničeho pří m neslyšel, ví jen to, co mu druzí vyprá- věli. »Vy tedy sám nic nevite?« zlostně dí předseda. A svědek opravdu ničeho neví! Neví ani o stajných« schůzích. »Ale vždyť jste řekl, že byly takové schůze,« pohněvaně dí předseda. »Eh, když tam byli, tak se sešli,« dí svědek. V čítárně v Topusku obraz krále Petra neviděl. Mluvilo se o tom později, když bylo po vyšetřování. Slyše l, že se mluvilo, že »tato zem je zemi srbskou«, ale na vlastní uši od obžalovaných to ne- slyšel; jiní mu to vyprávěli. Ukázaný mu srbský prapor si prohližía dí: »Možno, že je to srbský pra- por, já to nevím.« (A přece tvrdil, žes prapor rozšiřoval mezi lidem !) Potom už na každou otázku stereotypně odpovídá: »Já my- slím, že jsem to slyšel od jiných«, Na otázku dr. Hinkoviče, co svědek soudí o národnosti a víře, týž dí: »Pěkně vás pro- sím, nechte mne na pokoji. Já o tom nevím ničeho.« (Bujný smích.) Dr. Popovič se táže svědka na přezdívky »Vlach«i »Šokac«. — »Eh, tehda byly slavné doby, kdy se tak mluvilo«, dí svědek. Svědek býval náčelníkem místní školní rady. Dobře se o školu staral. Měl za sehou většinu Frankovců. A ta vykázala učiteli Borojevičí skvostný byt: 6 roků ubožák se ženou i čtyřmi dětmi bydlel v chlívě společně s jed- nou krávou! Předseda nedovoluje obžalovaným, aby se svědka dotazovali. Dr. Popovič upozorňuje před- sedu na zákon. »Umím ten paragraf z paměti. Co vy mne budete poučovati,« dí pohněvaně předseda. Když potom nedovoluje A. Pribičevi- čovi ptáti se svědka, propuká v dvoraně bouře. »Trescete mne, cheete-li, ale do- volte mi, abych se mohl hájiti, «dí Pribičevič. Předseda přes to slovo A. Pribičevičovi ne- dává. Bouře nabývá větších rozměrů. V tu dobu dr. Košutič, dllel na galerii, posílá předsedovi listek. Týž po přečtení lístku hned oznamuje 20minutovou přestávku. Senát od- chází ku poradě, na niž vzali úča- stenství i Košutič, Accurti a Sto- žir! Věc neslýchaná! Po přestávce předseda oznamuje řešení senátu: »Svědek Ožanič nebudiž vice vyslýchán. Budoucně otázky se povolují jen těm obžalovaným, jichž
#8 alto_textblock #8
se výpověď svědka dotýká, otázky však nemohou býti stejného obsahu s oněmi, jichž použil před- seda, státní návladní nebo některý soudce.« Jen tak prý se zamezí obstrukei ! Pěkné machinace Máme pro ně jediné slovo: hnus!
#9 alto_textblock #9
Spolek českých žurnalistů. měl dnes dopoledne v Choděrově restaurantu valnou hromadu třicátou druhou od založení této »rganisace Valné schůze zúčastnili se pp. J. Anýž, Emi Bretter, Josef Holeček, R. Cejnek, J. Vrtěl, Ed. Bohda- necký, J. Vejvara, P. Projsa, Č. Dušek, Vl. Weinerek. Fr. Hovorka, J. ryt. Lhoták, J. Kummer, V. Hübner K. Sejk, A. Müller, K. Žák, J. Hejrel, J. Pachmayer. Pr. Vavlinek, R. Bost, G. Moudrý, K. Kádner, A. Mla- jor, I. Vilde, J. Seidl, K. Jonáš Jednání řídil předseda p. E. Bretter a výroční zprávy jednomyslně byly schváleny. V obsáhlé zprá- vě jednatele p. R. Cejnka uvádí se, co spolek učinil v roce minulám pro obranu slavovských zájmů, vy- stovil se proti persokuci českého tisku, zahájil ake v otázce výpovědních lhůt pro žurnalisty a dal pod- nět k utvoření Syndikátu českých noviná- Pů. Týž skládá se ze zástupců Spolku českých žur nalistů (pp. Ignát Herrmann, J. Vrtěl, J. Kummer R. Cejnek, J. Vejvara a K. Žák), ze zástupců Jednoly českých novinářů (pp. K. St. Sokol, L.. Kunta, J. Ka- lina, Schmidt-Beauchez a J. Šebesta) a ze zástupeů vydavatelstov listů (pp. Prokop Grégr, řed. „Národ- ních Listů“, dr. Fáček za „Národní Politiku“, posl A. Švehla za „Venkov“, dr. Hübschmnann za „Česk Slovo“, Mařík za „Den“ a Ed. Beaufort za „Union“) Syndikát má úkkol. 1. Hájiti svobody novinářské proti útokům n ně podníkaným. 2. Pečovati o mravní zájmy slavu novinářského 3. Prostředkovati ve sporech, vzniklých mezi ne- vináři a vydavatelstvy časopisů. 4. Bditi nad mravní neporušeností českých no virářů a rozhodovati o čestných aférách, jež mu bu zmíněnými spolky neb přímo z veřejnosti byly před- loženy. Výdatnou činnost vyvíjel výbor v podpůrně akei Nesplatné podpory členům řádným činily letos 1450 korun, Podpora vdov a sirotků, jež loni činila 3949 43 h, letos stoupla na 4058 K 34 h. Nesplatnýcl podpor nečlenům uděleno letos 170 K. Platy spolku do obou pensijních fondů, do ne- mocenské pokladny atd. činily letor 10. 121 K 26 h Joni 10.365 K 43 h), tedy více než spolek za minulý rok na darech a různých přijmech přijal (9699 k 71 h). Stálé vzrůstání těchto příplatků přimělo výbor že pomýšlel zavčas na opatření, jak jim čeliti. Zpráva výroční končí projevem: Pohlížime-li na celkový stav spolku našebo, na- plniti nás musí obavsmi letošní menší příjem darů a různých přijnů. Činil jen 9699 K 71 h. proti 11.456 K 85 h vr. 1907, 12.060 K 97 h v roce 1906. 11.100 K 68 h v roce 1905, 12.037 K 90 h v roce 1904 atd. Kdyby položka tato měla i nadále klesati, stalo by se nám velice brzy nemožným, dostávati všem povinnestem měrou tak přesnou, jako dosud. Mus býti hlavní pěčí příštího výboru, aby usilovnou čin- ností další klesání této položky zabránil, nemá-l opět na základní jměni spolku našeho býli sahámo a pěkný rozvej nového fondu pro nezaměstnanost jenž letos dostoupil výše 3894 K 24 h, býti přerušení Jmění spolku činí 68.307 K. Zpráva pokladní po relerátu revisorů účtů (před neseném p. F. Hovorkou) schválena. Předsedou spolku zvolen opět p. Emil Bretter do výberu zvolení pp. Josef Holeček t„Národn Listy“), Jan Vrlěl Hlas Národa“), Rajmund Cej nek („Union“), Josef Vejvara („Národní Listy“) K. Žák („Národní Politika“) a Ignát Herrma n („Nárední Listy“), náhradníky pp. J. Hejret, J. ryi Lhoták a D. Vilde, revisory pp. Ed. Bohdanecký a F. Hoverka; de čestného soudu zvolení: pp. J. P dr. J. Foit, J. J. Kořán, J. Kummer. F. A. Šubrt a Karel Tůma, náhradnkky pp. Václ. Benež a dr. Servšc Ileller. Za nové členy přijati pp. K. Novolný („„Hla Náreča“), Lad. Tůma Národní Listy“), K. Klímo (vídeňský dopisovatel „Lidových Novin“) a J. Hein- nich (Lidové Noviny“), obnoveno členstvi p. K Šamberka („Den“). K podnětu p. J. Kummra usnešla se valná hromala, aby výborem pre přiště ony žádosti o člen- ství, které ustanovením stanov přesně neodpovídají. nebyly vůbec valné hromadě předkládány. Po schválení jednacího řádu čestného soudu řádu pějčkového byla schůze skončena. Výbor konal potom uslavující schůzi a zvoli pp. místopředsedou Jos. Holečka, jednatelem R. Cejn- ka a pokladníkem J. Vejvaru.
#10 alto_textblock #10
Denní zprávy. — Sjezd strany německo radikální konal se včera v Praze v německém spolkovém domě ve Smečkách. Zúčastnilo se ho 17 zemských a říšských poslanců německo-radikálních. Po- slanec K. H. Wolf honosil se v úvodním pro- slovu vzrůstem strany a jejího vlivu. Politické referáty měli poslanci Pacher a Wolf; dovozo- vali, že Čechové utrpěli v posledních měsících porážky v parlamentě, ale že dělnost sněmovny poslanecké jeví se býti zajištěna. V debatě bylo pak promluveno proti poslednímu jmenování auskultantů, jímž prý Němci byli poškozeni ; po návrhu dra. Herolda bylo usneseno, jednati ve smyslu tom s ministrem práv drem. Hochen- burgrem. Týž poslanec si stéžoval, že celá řada obcí a okresů německých — přes to že trvá německé souručenství — nepodporovala náležitě protestní akci proli dvojjazyčnosti okresů mosteckého a ducheovského, kterou vyslovují nové osnovy jazykové, — Komu sloužil bývalý vicepresident poštovního ředitelství pražského K. Swoboda, je patrno z usnesení, jímž mu sjezd projevil svoje uznání. Konečně projednány byly různé záležitosti vniterní. V ten smysl zní re- rát dnešní polední »Bohemie«. — Z české techniky. Pan geometr Emanuel Ba- bor z Dolní Bělé v Čechách podrobil se dne 24. t. m. státní zkoušce v učebném běhu pro zeměměřiče uznán byl jednomyslně způsobilým. — Druhý zemský lesnický kongres v Praze. Z hojné účasti lesnictva obou národností konal se včera v Praze druhý zemský lesnický kongres, který zahá- jen byl předsedou Jednoty českých lesníků zemí ko- runy české p. inž. Holubem a předsedou Jednoty německých lesníků v Čechách p. les. insp. Klinder- tem. Na kongres vyslaly zástupce: ministerstvo orby lesmho radu ryt. z Kořisků, jenž zároveň zastupoval místodržitelství a Českou lesnickou jednotu; německý odbor zemědělské rady svého předseddu p. poslance Zulegra a les. technika Knotka, český odbor rady zemědělské lesmistra Rektorysa, jenž se pro chura- vost omluvil. Lesnické školství zaslupoval lesmní rada a ředitel Schmiedt a dr. Grieb, Klub pro lesnictví myslivost v Klatovech vyslal předsedu lesmistna Baura; Jednota soukromých úřadníků v král. českém zastoupena byla p. tajemníkem Houdkem, odbo úřadníků velkostatků místopředsedou Herbstem Dle předložených návrhů voleno bylo předsednictvo,a sice za českou sranu, zúčastněnou p. lesmistr Holub z Plzně a p. lesmistr Reich jako místopředseda, p. redaktor Rozmara jako zapisovatel. Na pořadu nachá- zeli se: 1. Zpráva o prvním zemském lesnickém kon- gresu, v loni konaném, kterou přednesl lesní radu Mayer se strany německé a v nepřítomnosti inženýra Vrbaty se strany české přečetl zprávu zapisovatel K tomuto bodu promluvili obšírněji p. lesní rada ryt. z Kořistků, p. lesní rada Schmiedi. Ke konci jed- nání tohoto bodu přijat návrh, aby zvoleni byli provi- sorní delegáti lesnické komory a sice 16 z národ- nosti české, 16 z národnosti německé. Za stranu če- skou zvoleni byli: vrch. les. rada Holeček, vrchní lesmistr Bauer, lesnistr Peikart, vrch. lesmistn Šerek, les. inž. Holub, prof. les. školy Du- choslav polesný Kudrna, lesmistr Reich, los- mistr John, lesmistr Strachota, lesní inženýn Vrbata, lesní správce Buchal, revírník Herbat lesmistr Rausek, redaktor Rozmara, adj. les. úřadu Frič. Dalším bodem programu byl referát centr. řed. Hulnagla, jednající o budoucím utvářen
#11 alto_textblock #11
se lesnickýchi družslev; k němuž připojil se referit se strany české p. les. adj. Friče. Debaty u bodu ton rozvinuté záčastnili se pánové: lesní rada Mayer lesmistr Rausek, president Zuleger a lesní rada z Ko- řistků. Byla přijata resoluce, týkající se podporovací akce lesnického družstovnictví. K bodu „Zemědělská rada a lesnictví“ referovali po. lesmisťr Holub, insp. Klindert, a v debatu zasábli pp. les. rada Mayer, lesní správce Buchal a jiní. Přijata byla resoluceo akutnějším podporování zemědělské rady zájmů les- nických v poměru k důležitosti a významu tohoto odvětví. — Spolku pro blaho epileptiků v Praze příhlá- sila se Vinohradská záložna jako zakládající člen s 500 K; dále daroval vdp. Hlasivec, farář n. odp. 100 K a kněžna Marie Kristina ze Schwarzenbergů z výhry 50 K. Členské příspěvky zaslali K 20.—: Štípkovi Jar. a Anna. — K 10.—: Procházka Fr., dr. Marek J., Vendulák K., řed. pivov., dr. Kašpar K. metrop. kanovník, hrab. Waldstein-Rummerskirchová, Tomášů Jar., velkost. — K 6.80 Velický Mar., děkan v Říčanech. — K 5.—: Obec Ci'ov, dr. Šimsa v Krči, Starý V., c. k. vl. rada, dr. Musil Ant., okr. komisal ve Vídni, Šticha V., Kurz Hyn., Tvrzký Jos., dobro- činná beseda »Rozkvět«. dr. Drnek Boh. v Březnici. — K 4.—: dr. Jičínský K. v Poučníku, dr. Stojan A. E. v Kroměříži, Pexider Hyn. — K 3.—: Neuman Ot. — K 2—: Kähligová Štěp., vdova po inspektoru st. dr., Rennelt Ad., přednosta st. v Benešově, dr. Košák Jos. v Plzní, Kubrichtová Old., učitelka, Kout- ský Jos., techn. adj. v L. Kostelci, dr. Jirman v Ro- kycanech, Jirmanová Hel., choť lékaře, Procházková Boh., vdova po c. k. dvor. radovi a presidentu. — Následování hodne. Obecní starší p. Frant. Broft, chef firmy Broft a spol., velkoobchod se sklem v Praze, uvolil se platiti veškeré premie na pensijní pojistění svého úřadnictva a k tomu ještě zvýšené. úplně sám. — Vlakem usmrcen. (Pův. zpr.) Dne 23. t. m. o 5. hod. odpol. vskočil náhle z lesa nedaleko jíren- ské zastávky priv. sp. rak.-uher. st. dráhy před km. 392 neznámý mladík pod přijíždějící vlak od Prahy č. 302, který ho do kolejí strhl, hlavu mu prorazil, levou ruku pod loktem a levou nohu pod kyčií od- řízl a bořejší část těla tak těžce poranil, že z ní at střeva vybřezla. Dle všeho jde o sebevraždu z ne- známé dosud přičiny. U přejetého mladíka byly na- lezeny: Odvodní lístek znějící na jméno František Brož z Přibrami, tovární dělník, odveden dne 21. t. m. k dělostřelectvu, dále klíč od domu a prázdná peně- ženka, krabička na cigarety, zástavní listek a milost- né písničky. Sebevrah byl as 2lletý, oblečen ve světle modrý šat, hnědý klobouk a měl prádlo plameneml znamenané. Mrtvola jeho byla do rakve vložena a na hřbitov do Koloděj odvezena. — V posledníeh letech zdá se byli okoli jirenské zastávky zvláště oblíbe- ným místem kandidátů sebevraždy jako Karlův most v Praze. Nemine roku, aby se podobný připad v tom- to okoll neopakoval. — Úraz na novostavbě. Frant. Dvořák, 30letý dělník, byt dnes dopoledne na novostavbě v Rudol- fově třídě v Holešovicích zasypán a utrpěl těžké zranění. Po první ponoci byl dělník v ambulančním voze záchranné stanice dopraven do všeobecné ne-
#12 alto_textblock #12
mocnice.
#13 alto_textblock #13
Různé zprávy.
#14 alto_textblock #14
= Kalastrofální zemětřození v Portugalsku. Z Lissabonu, 25. dubna. (K. k.) Otřesy zeměa podzemní dunění ustalo v celé zemi. Observato v Coimbře prohlašuje, že ohnisko zemětřesení na- lezá se v moři, poblíže portogalského pobřeží. Mini- sterská rada se usnesla zavésti pomocnou akci pro zemětřesením postižené. V Beneventě, Samora di Coreia a Azambuje byly pocítěny nové otřesy země. V Beneventě bylo vytaženo 6 nových mrtvol. Kral se vrátil do Lissabonu. = Otrava morfiem. Z Vöslavy, 25. dubna. 50letá soukromnice Ehrenfestová z Vídně, jež přijela do Gainfahrnu a ubytovala se v tamějším hotelu, včera náhle zemřela. Bylo zjištěno, že smrt nastala následkem otravy morfiem, kterého užívala proti ne- spavosti a patrné nedopatřením požila větší dávku. = Zlatá ložiska v Mexiku. Z Nového Yorku se sděluje, že ve státě Oxace, 45 mil od Sierra Blanca, byla objevena nejbohatší ložiska zlata, jaká byla kdy v Mexiku nalezena. = Proti oizím žurnalistům v Německu. Jak sdě- luje berlínská korespondence, má býti za pomoci přihlašovacích úřadů zjištěno, mnoho-li cizinců jest zaměstnáno v německých redakcích a kolik z nich zaujímá místa chefredaktorů. V poslední době prý počet cizozemských redaktorů v německých redakcích značně vzrostl, což prý jest nezdravým zjevem, po- něvadž v říši mají býti mluvčími a nositeli veřej- ného mínění jen říšští Němci. Jaké opatření proti cizozemským redaktorům bude učiněno, se nepraví, ale dle všeho budou cizí žurnalisté za svou přilišnou příchylnost k Německu z říše vykomplime ntováni. V první řadě budou to zajisté žurnalisté z Rakou-
#15 alto_textblock #15
ska.
#16 alto_textblock #16
Divadlo.
#17 alto_textblock #17
+ Paní Marie Landová, člen pražského Nár. divadla, byla pozvána spolkem »Komenský« ve Vídni ku pohostinskému vystoupení ve prospěch zřízení české školy v IX. okresu. Vysloveno přání, aby omělkyně vystoupila v roli Madame Sans-Gěne. Dvě dámy komitétu odebraly se do vídeňského »Volkstheatru«, aby požádaly ředitelství tohoto di- vadla, které má provozovací právo na »Madame Sans-Gěne« pro Vídeň, aby pro jediný tento večer svolilo ku provozování. Český ministr orby dr. Bráf dal damám vlastnoručně psaný list, adresovaný ředi- telství »Volkstheatru«, aby jejich žádost posílila podepřel. Leč tajemník dlvadla, jenž dámy přijal, odmiti rozhodně svolení k českému provozování »Madame Sans-Gěne« a dopis českého ministra vůbee ani nepřijal a nečetl.
#18 alto_textblock #18
Ze soudní síně
#19 alto_textblock #19
Spor o »Radikální Listy«. (Pře civilní.) Dne 23. t. m. projednávána byla před senátem p. vrchního rady Ungra pře, již se domáhal p. JUC. Kaizl, bývalý majitel týdenníku »Radikální Listy«, zaplacení obnosu 4.000 K na osmi předácích bývalé strany státoprávní, dnes příslušnících strany státoprávně pokrokové. K odůvodnění svého nároku uváděl žalobce: Při jednání o podmínce týkající se »Radikálních Listů« byl na mne předsedou p. JUDrem. Baxou učiněn dolaz, za jakých podmínek byl bych ochoten jako vlastník listu, »Radikální Listy« nově tvoříci se straně bez dluhů postoupiti. Na to sdělil jsem, že vydávání listu po dobu více, jak tříletou vyžádalo si ode mne značných obětí a že finanční schodek můj, z vydávání listu povstalý, obnáší za tu dobu 7.200 K až 7.800 K, že však jsem ochoten k umožnění projektovaného sply- nutí stran část schodku toho sám nésti, a že žádám, aby mně toliko část 4.000 K nahražena byla, na na- bradu zbývajícího schodku že nároku nečiním a že jsem v tom případě ochoten žalovaným, pokud se týče nové straně neb její tiskové organisaci list pro- stý všech závazků odevzdati. Všichní přítomní pp. žalovaní přijali bez odpor toto mé rozhodnutí a rozpředli o tom rozhovor, ja- kým způsobem žádanou úhradu 4000 K opatřiti. Projeveny různé názory a konečně shodnute s v tom, že výkonný výbor vypíše mezi příslušníky strany dobrovolnou daň po 60 K a že uloží svývm příslušníkům, aby jednak sami, jednak v organisa- cích strany a mezi ostatními příslušníky strany jeden neb více podílů po 60 K rozebrali a zaplatili a uči- něny hned také provisorní rozvrhy o získání potřeb- né úhrady. Poněvadž žalobci bylo lhostejno, jakým způsobem pp. žalovaní úhradu si opatří, nenamital ničeho proti jejich projektům. Následkem této dohody s žalobcem a získání takto disposičního práva nad „Radikálními Listy“ oznámili zástupci výkonného výboru strany radikál- ně-státoprávní výkonnému výboru strany radikálně- pokrokové, že smluvené podmínky strana radikálně státoprávní přijímá a zejména nové straně také tý- denník „Radikální Listv“ od 1. května 1908 do vlask nictví odevzdá,