#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
26. dubna 1909. Číslo 115.
#4
alto_textblock
#4
dapendent Labour Party a Social Demoeratie
Federation) měli v těchto, dnech také své vý-
roční konference, jež ukázaly jejich vnitřn
rozpory.
Independent Labour Party, organisace volně
socialistická, chce obrodit společnost nikoli re-
volucí, nýbrž evoluel. Jak se vyslovil v těchte
dnech její předseda Ramsay Mac Donald, »mů-
žeme násilím utnouti králi hlavu, přeměniti mo
narchii v republiku, nebo odstraniti šlechticko
tituly, ale násilím nelze změniti nynější stav
dělnické třidy, neboť zákon a pořádek překoná
vždycky anarchii.«
Tato slova byla přijata nadšenou pochvalou
účastníků sjezdu a vyjadřují přesně politiku
Independent Labour Party, jež chce dosáhnout
svého cile řádnou legislativou ve shodě se zá-
kony země.
Jeden z předáků této strany pravil m
před časem: »Soclalističtí dělníci chtějí odstra-
niti privilegia ostatních tříd zákonnými pro-
středky, jež jsou jim k disposici a jichž dove
dou stále více využiti. Přijde den, kdy angličt
socialisté budou moci odhlasovati ve sněmovně
poslanců velkou většinou zákony, převádějíeí
vlastnictví půdy a všeho, co je pod zemí, na
stát. Jiné řádné zákony převedou na stát také
vlastnictví železných drah, námořní dopravy.
podniků průmyslových a j. Až tato zora za-
plane nad Temží, bude sněmovna lordů asi na-
hražena vyšší sněmovnou, složenou z veteránů
strany socialistické, kteří se stanou ne-li pairy
království, což v očích socialistů anglických
není žádnou nemožností, tedy aspoň volenýmí
pairy britské demokracie «.
Naproti těmto evolučním socialistům, kteří
jsou vlastně mnohem nebezpečnější trvajicímu
společenskému řádu než všichni ostatní, stojí
hrstka revolucionářů, chtějících způsobiti spole-
čenský převrat ohněm a krví. Strana sociálně-
demokratická chce revoluci a její členové ne-
ostýchali se doznati to veřejně na sjezdu Social-
democralic Federation, konané v těchto dnech
v Bristolu. Nutno však připomenouti, že těchto
přivrženců násilné akce je skutečně jen hrstka.
Přes to jest zajímavo konstatovati, že jejich
nečetný sjezd odhlasoval minulý týden resoluci,
žádající, aby se slly organisovaného dělnictv
sjednotily k oposici proti nové territoriální
srmádě ministra Haldana, jež ohrožuje trade-
unionism vzhledem k možnosti svolání territoria-
histů v době stávky. Dále navrhli tito socialisté,
chtějíce přece osvědčiti své vlastenectví, aby se
trade unions zabývaly otázkou »občanské
srmády«. Co tento název má přesně znamenali,
není známo, ale zdá se, že »citizen army«, jak
si ji představuje sociálně-demokratická federace,
sestávala by z občanů, kteří by měli úplnou
volnost a nemohli by býti svolání, leč kdyby
vhtěli a směli by býti vysláni jen proti cizímu
vojsku, nikoli však proti vnitřní revoluci.
Zmlnky zasluhuje také sjezdem schválená
resoluce Hyndmanova, vyslovující přání, aby se
Indové brzy emancipovali od despolického pan-
stvi Velké Brilanie. Tato resoluce, reproduko-
vaná veškerým protianglickým tiskem v Indii.
může poškoditi britský prestiž více nežli ne-
šťastná výprava.
Zatím co tito revolucionáři zasedali v Bri-
stolu a odmítli energicky kompromis s Labour
Party, hašteřila se tato na svém sjezdu v Edin-
burku podobně jako socialisté francouzští na
svých sjezdech. Z několikadenního jednání stač
uvěsti sensažní demisi Keira Hardie a jeho tr
soudruhů z národní rady Independent Labour
Party. Příčinou všeho toho jest 26lelý mladý
muž Grayson, jenž jest pro anglické socialisty
asi tím, čím jest Hervé pro socialisty francouz-
ské, Je to prostý dělník bez hlubšího vzdělání
jenž dovede pouze vykřikovati revoluční frase,
které mají vždy ohromný úspěch u širokých
mass. Grayson chrlí jen oheň a krev. Způsobii
již skandál ve sněmovně poslanecké při jednání
o nezaměstnanosti a byl proto vyloučen. Jeho
nepřístojné a hrubé chování vzbudilo odpor ne-
jen u liberálního měsťanstva a konservativních
aristokratů, nýbrž i u poloburžoastických dělníků,
kteří zastupují v parlamentě trades- uniona a
Labour Party. Grayson byl po své frašce v par-
lamentě úplně osamocen a proto příšel se n
»jezd edinburský obhájit.
Keir Hardie, veterán parlamentního soci-
alismu, nedal za pravdu ztřeštěnému mladiku,
jenž zavrhuje vše, co činí a učinili staři vůd-
cově strany. Grayson měl ovšem také své př-
vržence, kteří, jako každá menšina, dělali tím
vcs hluku, čím méně jich bylo. Přívrženci jeho
způsobili velký rámus a můlem byli by býval
vyhozeni z místnosti, přece však dosáhli toho,
že resoluce navržená vůdei strany, kterou se
měla vysloviti Graysonovi nelibest, byla v pon-
dělí zamitnuta. V úterý podali člnnové národn
rady Keir Hardie, Filip Snowden, Ramsay, Mae
Donald a Bruce Glasier demisi s odůvodněním,
že zamitnutí návrhu na projev nelibosti Grayso-
novi jest projevem nedůvěry ke Keiru Hardiea
jeho přátelům.
To způsobilo velké vzrušení. Delegáti hrnuli
se k tribuně, aby vysvětlili své včerejší hlaso-
vání. Nikdo nechtěl prý dezavouovati Keira
Hardie a jeho soudruhy z komitétu, všichni
uznávají, že politika Keira Hardie jest rozumná
a rozvážná K resoluci ze včerejšího dne připo-
jen dodatek, projevující důvěru strany v politiku
odstupujících členů národní rady a Keir Hardie
i jeho přátelě požádáni, aby demisi odvolali.
Dodatek byl přijat jednomyslně kromě deseti
hlasů. Keir Hardie povstal, děkoval sjezdu z
projev důvěry, ale odmitl změniti své rozhod-
nulí. Žádal jen stranu, aby jednou pro vždy
učinila konec vlívu mladého člověka, jenž ohro-
žuje jednotu Independent Labour Party. »Ne-
opouštíme stranu«, dodal Keir Hardie, »ale ne-
nehodláme se vzdáti svého postupu, jenž jest
rozvážný, abychom následovali nejasnou chiméru
socialismu«.
Hned na to někdo navrhl, aby sjezdu byla
znovu předložena resoluce, týkající se Graysona
a kárající jeho chování k vůdcům strany. Ná-
vrh tento byl většinou nadšeně přijat a nelibost
odhlasována 249 hlasy proti 110. Tím byl do-
vršen rozkol mezi socialisty konstilučními a so-
cialisty revolučními. Lze očekávati, že prvním
výsledkem této scisse bude utvoření nové strany
socialistické, která bude úplně neodvislá o
trades-unions a jejíž vůdcem se stane Grayson.
Demise Keira Hardie a jeho soudruhů
snad na okamžik oslabí Independent Labour
Party, jež ztratí část svých členů, ale je možno,
#5
alto_textblock
#5
že ji právě toto malé puštění žilou dodá nové
síly. Má toho velmi zapotřebí, neboť bude po-
třebovati mnoho peněz, aby mohla pokračovati
ve své kampani, nejméně 200.000 franků musí
sehnati do příštích voleb, aby mohla udržeti
25 kandidátů, které hodlá postaviti proti
buržoasii. Ať je jakkoli, rozkol mezi evolučními
a revolučními socialisty nezadrží již socialistické
hnutí. Nesmí se zapomenouti, že Keir Hardie
Grayson se nerozcházejí, pokud se týče účelu,
nýbrž jen ve volbě prostředků, jimiž se má
tohoto účelu dosáhnouti. Aliance mezi socialisty
a dělnickou stranou byla na sjezdu odhlasována
378 hlasy proti 8. Tyto cifry jsou výmluvnější
než dlouhé výklady.
Nikdy nebyla dělnicko-socialistická propa-
ganda účinnější, nikdy nebyly socialistické ideje
přijímány širokými vrstvami s větším nadšením.
V parlamentě budou po několik let oddělené
skupiny dělníků trade-unionistických a neodvisle
socialistických, ale přijde den, kdy se dělníci
socialisté spojí a utvoří úplně jednotnou sociali
stickou skupinu, půjde-li o přijetí opatření
příznivých pro dělné třídy.
Nedostatek discipliny u mladých revoluci
onářů pomine, neboť Angličan, ať v jakémkol
postavení, má do jisté míry vyvinutý smysl pro
parlamentní život, jehož nezbytnou podmínkou
J. Coudurier.
jest disciplina.
#6
alto_textblock
#6
Politický proces v Záhřebě.
V Záhřobě, 26. dubna 1909.
(Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.)
Výslech svědků.
Jen pocity hnusu u nás vzbuzuje falšován
pravdy, jehož se dopouští „K. k. uh.“ svými te
legrafickými zprávami o průběhu procesu. Vime do
bre, na klerou adresu jsou vypočteny tyto bídlácko
nepravdy a divíme se, že dosud proti jich původcůn
zakročeno nebylo. Stačilo by aspoň jednou srovnat
takovou zprávu se stenografickým protokolem líčen
a podvolná úmyslnost syndikátu, který pro Raucha
praeuje a drze, s rafinovanou smělosti, obžalované do
falešného světla staví, by byla odhalena. Našeho čte-
nále prosime, aby srovnával naše zprávy s údal
„K. k uh.“ — nestoudné tendeněnosti, která přislu-
huje záhřelskému násilnictví, sám potom se domysli
Toto upozornění činíme zvlástě nyní, kdy k výsleche
je předvolána celá rada svědků. S dnešními násilnictv
štěstí nemělo. Už jednou jsme upozornili na nepli
stojnost, klerouž je přímě zasahování dra. Košubioe
do průběhu líčení. Týž sedí na galerii a odlud posíla
„cesulově dopoše“ soudu. Na konci oznámíme dnešn
příhodu, klerá vzbudila pozornost všeho obecenstva
Jsme roztrpčeni, vždyť vidíme, že už ani stud nen
hrází nepřístojnestem, jež tak okatě se páší ve dvo
raně záhřebského soudu.
Ještě před výslechem prvního svědka obžaloby
Andrea Rakiče, obhájce dr. Iinkovič navrhuje
aby byli dožádání za úsudek znakci srbského znaku
a srbského praporu, jakož i znalci, kleli jsou zasve
ceni do účelu sekolských i zemědělských spolků. A
curti brojí proti druhé části návrhu. Předseda obla,
cům rerliku nedovoluje. Ti proto oznamuji z ma
teční stížnost. Bylo jich už těch stižnosti, al
do s nimi — v Záhřeběr
Svědek Andrea Rakič je vysloužilým žan
darmem. Nyní je krěmářem v Topusku. Dr. Hinkovi
žádá, aby svědek pod přisahu vzal nebyl, prolež
sám sebe již usvědčil z nepravdy tvrze
ním (v předchozím výslechu), že obžalovaný Petrovio
rozšiřoval letáky za obecních voleb dne 11. ledna
1908, ačkoliv Petrovič dávno před tím do Skradu by
přesazen.
Accurti ovšem návrh odmítá. Předseda dru. Hn
4ovičovi repliku nedovoluje. Týž ohlašuje zmatečn
stížnost.
Svědek je strannicky zainleresovaným: po dobu
osmi roků býval starostou obce — nový proud učiní
konec jeho „panství“. A přece je vzat do při
sahy. Sám přiznává, že lépe se snášíval s pravo
slavnými nož s katolíky! Poslední často na jeho „úřa-
dování“ si stěžovali. Údaj v prolokolu o jeho výpe-
vědi v příčině pobytu Pelroviče v Topusku za doh
obecních voleb je nesprávným, jistě prý se tu
písař chyby dopustill (První rána ob
žalobě!) Petrovič prý na školní tabuli vykresl
cbraa sv. Antonina, jemuž se posmíval. (Tato ne
pravda soudním líčením byla vyvrácena.) Novinka
pro nás, nevěděli jsme, jaký „umělec“ dřímá v duš
Pettovače! Jen Petrovič prý nese vinu, že svědek pe-
stal býti starostou ebce. (Ahal“ volají obžalovani
Bývalý obecní hodnosla sám nepozoroval, ee
by obzalovaní Petrovič a Borojevič byli šířili srbskou
propagandu, on jen o tom slyšel vypráwvět. Stejně
neslyšel výrck, připisovaný Petrovičovi, jakobyse
mělo celé Razousko na kusy rozbíti — ví to jen
od jiných z doslechu! Petrovič prý na kterés
schůzi vykládal, že maďarská vláda zdechne ja-
kokobyla (smích) a že Austriji nutno rozděliti, ale
ne Prostředkem revoluce, le mírno
cestou
Svědek dosud nezapomenul, jak byla uražena je
ho samolibost. To v Topusku vítali zvoleného po-
slance Budisavljeviče. Svědek ho pozdravil v. clou
řečí ve jménu katoliků. Poděkoval mu poslanec jen
slovy: „Zdravo, drazi prijatelju“, ale Srba Borojeviče
objimal a třikrát ho poceloval. Svědek, uražen, skry
svůj hněv ve své kučil
Stejně svěček nebyl přítomen schůzi, na níž mlu-
vil poslanec Sv. Pribičevič. Slyšel jen, že měl po-
slanec tici: „Pak Srbové svých práv třeba i vyboje
vati sobě musí.“ Svědek nerad se na „takové vě-
ci dival. Rozmrzelo ho, jak vítal národ poslanee
soli a ehlebem — stejně, jako kdysi ví-
tali generála Filipoviče v Bosně! (Hlučný
smích.) Na schůzi byl však Joso Malinac. Rakič všai
už se nepematuje na to, co mu Malinac o schůzi vy-
právěl. „No, pomohu vaší pamětil“ dí před
seda. „Přirozeněl“ volají obbájcově. „Tož, o dy-
namitu nevite?“ táže se předseda.
„Ach, vzpomínám sil“ dí svědek. „Vyprá-
věl mi Joso Malinac, že slyšel od ženy Stena
lsěka, že Gaje Živkovič měl míti dynamit.“ Svě-
dek neslyšel provolávati slávu král Petrovi a Srksku.
„Neslyšel jste to?“ naléhavě se táže předseda. „Ne
neslyšel jsem tol“ Svědek také o sobně žád-
ných obrazů krále Potra nevidě! — pouze slyšel
o nich vyprávět. Potom svědek čte další své výpo-
vědi z papírku. Dr. Dušan Popovič na to upozorňuje
předsedu. „Stařec je, učinil si poznámk y
omlouvá nepřístojnost předseda. „A! A! Al““ volaí
obhájcové. Dr. Popovič naléhá, aby se věc konstato-
vala. „Snad to nepsal Schmidt?“ dí dr. Bu-
disavljevič a hned na neslušný výpad Accurta ozna-
muje, ze včera svědek byl se Schmidtem
#7
alto_textblock
#7
v kavárně „Bvropa“, Edež si zapisoval to,
co mu Schmidt diktoval. Dokázáno jei
to, žednesráno několik svědků mělo po-
radu s drem. Frankem v jeho pisárně.
Olžalovaný Petrovič vehnal svědka do úzkýcl.
Byl nucen přiznati, ze Pelrovič 10. lednar.
1908 v Topusku nebyl. A přece to tvrdil před
vyšelřujícím soudcem. „Povídal jsem jen te
co jsem slyšel, alesám v Topusku Potro-
viče jsem neviděli“
Vyvolává to srážku mezi svědkem a obžalova-
ným Petrovičem. Svědok potom rozčileně dí: „Vaše
místo je ve škole a ne tam, kde se agituje? Jaký jste
to učitel?“ A votant Pavešič potvrzuje tolo míněn
slovy: „Ano, ano, měl jste se starat jen
školu, tam bylo vaše místol“ Nevůli vzbu-
dil tento projev komisní dušet Petrovič na to nechro-
ženě vece: „Bylli jste dnes před zaháje-
ním ličení u některého soudce, či snad
u státního návladního?“ Accurti cosi zasy
čel. Svědek však děl: „Byl jsem u před se d y p
Tarabochia, on je mým přítelem!“ Dobrá reko-
mandace pro p. Tarabochia! Vzbudila pohnutí v obe-
censtvu.
Svěďek potom doznává, že sám nezpozoroval
že by byl Pelrovič štval proli Chorvatům — slyše
o tom vyprávět. Stejně přiznává, že jen sl y še
mluviti o tom, že obžalovaní Živkovič, A. Pribičevi
a Malobabič Chorvaty harangirali „Co rozumíte
pod slovem harangovali?“ táže so svědka Malo-
babič. „No, vy jste před obecními volb amo
čekali na voliče a dávali jsto jim ce-
dulky, pro koho maji hlasovati.“ (Ohrom
ný smích ve dvoraně)
Před svědkem Malobabič nemluvil, že by bylo
třeba v Záhřebě míti jiného krále — o d jiný c
slyšel, že tak Malobabič mluvil. Tvrdil před vy
šelřujícím soudcem, že obžalovaný Miljevič býval na
tajných schůzích — dnes vvádí, že mu to jiní vy-
právěli. Na otázku dra., Hinkoviče svědek vykládá.
že Srbové v hánovině jsou „pravoslavnou ná-
rodnosti“ a že velkosrbeká propaganda se nesla
za agilací pro Karaďorděviče.
Dr. Hinkovič uvádí, že obžalovaný Petrovič by
jmenován učitelem v Topusku již roku 1898 a že kral
Petr na trůn nastoupil teprve r. 1908. „Vy tvrdílu
však, že velko-srbská propnganda v Topusku zapo-
čala s přícholem Petroviče. To se nesrovnává“,í
čr. Hinkovič.
Svědck chce věc vysvěliti tím, že prý inteligence
již za dob Obrenovičů pracovala pro Karaďorděviče.
„Jmenujte tu imtehgenci“, naléhá dr. Hinkovič. Svě-
dek mlči. Dr. Hinkovič na to trelně uvádi: „Nem-
žete uvésti jména inteligentů, kteří po
vašem doznání za života Obrenovičů
pracovali pro Karaďorděviče. To zna-
moná, že (po vašem pojímání věcí) vel
kosrhská propaganda se projevoval av
agitacích proti srbskému králi.“ (Ohrom-
ný sích ve dvoraně.) Vehnán drem. Hinkevičem do
úzkých, svědek potom stále si odporuje. „Přitel“ Tara-
bochia překracuje jeho muka tím, se odnímá nlo-
vo dru. Hlinkovičovi.
Od těch chvil svědek už zapomíná na dané mu
mformnace a mluví přírozeně to, cov jeho duši se
odehrává. To jasně se ukázalo po otázce dra. Du-
šana Popoviče, větí-li svědek, že na „tajnýeh“ schů-
zích se mluvilo o odtržení Chorvatska od říše.
„To já nevím, ale myslim, že by obža-
lovaní, kdyby cos takového byli obmý
šleli, dnes nebyli obhajováni i chorvat-
skými právníky.“ (Velké pohnutí.)
Na počátku odpoledního ličení svědecky
vypovídal 72lelý starosta obce Topuska Siv no
Ožanič. Dr. Hinkovič činí návrh, aby svědek
do přísahy vzat nebyl, protože je
mnoho rozporu a nepravd v jeho
výpověděchpředvyšetřujícím soud-
eem. Marně! Svědek je vzat do přísahy. Pro
jevuje slabomyslnost. Na otázky odpovidá to,
eo mu slina na jazyk přináší a co mu předseda
napovídá. Vzbuzuje to nelibost obhájců. Dr. Du-
šan Popovič volá: »Nejlěpe učiníte,
přečtete-li mu dříve protoko! —
potom ho nechte vypovídat.« Svědek
potom stále si odporuje. Sám ničeho pří m
neslyšel, ví jen to, co mu druzí vyprá-
věli. »Vy tedy sám nic nevite?«
zlostně dí předseda. A svědek opravdu ničeho
neví! Neví ani o stajných« schůzích.
»Ale vždyť jste řekl, že byly takové schůze,«
pohněvaně dí předseda. »Eh, když tam byli, tak
se sešli,« dí svědek. V čítárně v Topusku
obraz krále Petra neviděl. Mluvilo se o tom
později, když bylo po vyšetřování. Slyše l, že
se mluvilo, že »tato zem je zemi srbskou«, ale
na vlastní uši od obžalovaných to ne-
slyšel; jiní mu to vyprávěli.
Ukázaný mu srbský prapor si prohližía
dí: »Možno, že je to srbský pra-
por, já to nevím.« (A přece tvrdil, žes
prapor rozšiřoval mezi lidem !) Potom už na
každou otázku stereotypně odpovídá: »Já my-
slím, že jsem to slyšel od jiných«,
Na otázku dr. Hinkoviče, co svědek soudí o
národnosti a víře, týž dí: »Pěkně vás pro-
sím, nechte mne na pokoji. Já o
tom nevím ničeho.« (Bujný smích.) Dr.
Popovič se táže svědka na přezdívky »Vlach«i
»Šokac«. — »Eh, tehda byly slavné doby,
kdy se tak mluvilo«, dí svědek. Svědek býval
náčelníkem místní školní rady. Dobře se o školu
staral. Měl za sehou většinu Frankovců. A ta
vykázala učiteli Borojevičí skvostný
byt: 6 roků ubožák se ženou i čtyřmi
dětmi bydlel v chlívě společně s jed-
nou krávou!
Předseda nedovoluje obžalovaným, aby se
svědka dotazovali. Dr. Popovič upozorňuje před-
sedu na zákon. »Umím ten paragraf z paměti.
Co vy mne budete poučovati,« dí pohněvaně
předseda. Když potom nedovoluje A. Pribičevi-
čovi ptáti se svědka, propuká v dvoraně bouře.
»Trescete mne, cheete-li, ale do-
volte mi, abych se mohl hájiti, «dí
Pribičevič.
Předseda přes to slovo A. Pribičevičovi ne-
dává. Bouře nabývá větších rozměrů. V tu
dobu dr. Košutič, dllel na galerii,
posílá předsedovi listek. Týž po
přečtení lístku hned oznamuje
20minutovou přestávku. Senát od-
chází ku poradě, na niž vzali úča-
stenství i Košutič, Accurti a Sto-
žir! Věc neslýchaná! Po přestávce předseda
oznamuje řešení senátu: »Svědek Ožanič
nebudiž vice vyslýchán. Budoucně
otázky se povolují jen těm obžalovaným, jichž
#8
alto_textblock
#8
se výpověď svědka dotýká, otázky však nemohou
býti stejného obsahu s oněmi, jichž použil před-
seda, státní návladní nebo některý soudce.« Jen
tak prý se zamezí obstrukei ! Pěkné machinace
Máme pro ně jediné slovo: hnus!
#9
alto_textblock
#9
Spolek českých žurnalistů.
měl dnes dopoledne v Choděrově restaurantu valnou
hromadu třicátou druhou od založení této »rganisace
Valné schůze zúčastnili se pp. J. Anýž, Emi
Bretter, Josef Holeček, R. Cejnek, J. Vrtěl, Ed. Bohda-
necký, J. Vejvara, P. Projsa, Č. Dušek, Vl. Weinerek.
Fr. Hovorka, J. ryt. Lhoták, J. Kummer, V. Hübner
K. Sejk, A. Müller, K. Žák, J. Hejrel, J. Pachmayer.
Pr. Vavlinek, R. Bost, G. Moudrý, K. Kádner, A. Mla-
jor, I. Vilde, J. Seidl, K. Jonáš
Jednání řídil předseda p. E. Bretter a výroční
zprávy jednomyslně byly schváleny. V obsáhlé zprá-
vě jednatele p. R. Cejnka uvádí se, co spolek učinil
v roce minulám pro obranu slavovských zájmů, vy-
stovil se proti persokuci českého tisku, zahájil ake
v otázce výpovědních lhůt pro žurnalisty a dal pod-
nět k utvoření Syndikátu českých noviná-
Pů. Týž skládá se ze zástupců Spolku českých žur
nalistů (pp. Ignát Herrmann, J. Vrtěl, J. Kummer
R. Cejnek, J. Vejvara a K. Žák), ze zástupců Jednoly
českých novinářů (pp. K. St. Sokol, L.. Kunta, J. Ka-
lina, Schmidt-Beauchez a J. Šebesta) a ze zástupeů
vydavatelstov listů (pp. Prokop Grégr, řed. „Národ-
ních Listů“, dr. Fáček za „Národní Politiku“, posl
A. Švehla za „Venkov“, dr. Hübschmnann za „Česk
Slovo“, Mařík za „Den“ a Ed. Beaufort za „Union“)
Syndikát má úkkol.
1. Hájiti svobody novinářské proti útokům n
ně podníkaným.
2. Pečovati o mravní zájmy slavu novinářského
3. Prostředkovati ve sporech, vzniklých mezi ne-
vináři a vydavatelstvy časopisů.
4. Bditi nad mravní neporušeností českých no
virářů a rozhodovati o čestných aférách, jež mu bu
zmíněnými spolky neb přímo z veřejnosti byly před-
loženy.
Výdatnou činnost vyvíjel výbor v podpůrně akei
Nesplatné podpory členům řádným činily letos 1450
korun, Podpora vdov a sirotků, jež loni činila 3949
43 h, letos stoupla na 4058 K 34 h. Nesplatnýcl
podpor nečlenům uděleno letos 170 K.
Platy spolku do obou pensijních fondů, do ne-
mocenské pokladny atd. činily letor 10. 121 K 26 h
Joni 10.365 K 43 h), tedy více než spolek za minulý
rok na darech a různých přijmech přijal (9699 k
71 h). Stálé vzrůstání těchto příplatků přimělo výbor
že pomýšlel zavčas na opatření, jak jim čeliti.
Zpráva výroční končí projevem:
Pohlížime-li na celkový stav spolku našebo, na-
plniti nás musí obavsmi letošní menší příjem darů
a různých přijnů. Činil jen 9699 K 71 h. proti
11.456 K 85 h vr. 1907, 12.060 K 97 h v roce 1906.
11.100 K 68 h v roce 1905, 12.037 K 90 h v roce 1904
atd. Kdyby položka tato měla i nadále klesati, stalo
by se nám velice brzy nemožným, dostávati všem
povinnestem měrou tak přesnou, jako dosud. Mus
býti hlavní pěčí příštího výboru, aby usilovnou čin-
ností další klesání této položky zabránil, nemá-l
opět na základní jměni spolku našeho býli sahámo
a pěkný rozvej nového fondu pro nezaměstnanost
jenž letos dostoupil výše 3894 K 24 h, býti přerušení
Jmění spolku činí 68.307 K.
Zpráva pokladní po relerátu revisorů účtů (před
neseném p. F. Hovorkou) schválena.
Předsedou spolku zvolen opět p. Emil Bretter
do výberu zvolení pp. Josef Holeček t„Národn
Listy“), Jan Vrlěl Hlas Národa“), Rajmund Cej
nek („Union“), Josef Vejvara („Národní Listy“)
K. Žák („Národní Politika“) a Ignát Herrma n
(„Nárední Listy“), náhradníky pp. J. Hejret, J. ryi
Lhoták a D. Vilde, revisory pp. Ed. Bohdanecký a
F. Hoverka; de čestného soudu zvolení: pp. J. P
dr. J. Foit, J. J. Kořán, J. Kummer. F. A. Šubrt a
Karel Tůma, náhradnkky pp. Václ. Benež a dr. Servšc
Ileller.
Za nové členy přijati pp. K. Novolný („„Hla
Náreča“), Lad. Tůma Národní Listy“), K. Klímo
(vídeňský dopisovatel „Lidových Novin“) a J. Hein-
nich (Lidové Noviny“), obnoveno členstvi p. K
Šamberka („Den“).
K podnětu p. J. Kummra usnešla se valná
hromala, aby výborem pre přiště ony žádosti o člen-
ství, které ustanovením stanov přesně neodpovídají.
nebyly vůbec valné hromadě předkládány.
Po schválení jednacího řádu čestného soudu
řádu pějčkového byla schůze skončena.
Výbor konal potom uslavující schůzi a zvoli
pp. místopředsedou Jos. Holečka, jednatelem R. Cejn-
ka a pokladníkem J. Vejvaru.
#10
alto_textblock
#10
Denní zprávy.
— Sjezd strany německo radikální konal
se včera v Praze v německém spolkovém domě
ve Smečkách. Zúčastnilo se ho 17 zemských
a říšských poslanců německo-radikálních. Po-
slanec K. H. Wolf honosil se v úvodním pro-
slovu vzrůstem strany a jejího vlivu. Politické
referáty měli poslanci Pacher a Wolf; dovozo-
vali, že Čechové utrpěli v posledních měsících
porážky v parlamentě, ale že dělnost sněmovny
poslanecké jeví se býti zajištěna. V debatě bylo
pak promluveno proti poslednímu jmenování
auskultantů, jímž prý Němci byli poškozeni ;
po návrhu dra. Herolda bylo usneseno, jednati
ve smyslu tom s ministrem práv drem. Hochen-
burgrem. Týž poslanec si stéžoval, že celá
řada obcí a okresů německých — přes to že
trvá německé souručenství — nepodporovala
náležitě protestní akci proli dvojjazyčnosti okresů
mosteckého a ducheovského, kterou vyslovují
nové osnovy jazykové, — Komu sloužil bývalý
vicepresident poštovního ředitelství pražského
K. Swoboda, je patrno z usnesení, jímž mu sjezd
projevil svoje uznání. Konečně projednány byly
různé záležitosti vniterní. V ten smysl zní re-
rát dnešní polední »Bohemie«.
— Z české techniky. Pan geometr Emanuel Ba-
bor z Dolní Bělé v Čechách podrobil se dne 24. t.
m. státní zkoušce v učebném běhu pro zeměměřiče
uznán byl jednomyslně způsobilým.
— Druhý zemský lesnický kongres v Praze. Z
hojné účasti lesnictva obou národností konal se včera
v Praze druhý zemský lesnický kongres, který zahá-
jen byl předsedou Jednoty českých lesníků zemí ko-
runy české p. inž. Holubem a předsedou Jednoty
německých lesníků v Čechách p. les. insp. Klinder-
tem. Na kongres vyslaly zástupce: ministerstvo orby
lesmho radu ryt. z Kořisků, jenž zároveň zastupoval
místodržitelství a Českou lesnickou jednotu; německý
odbor zemědělské rady svého předseddu p. poslance
Zulegra a les. technika Knotka, český odbor rady
zemědělské lesmistra Rektorysa, jenž se pro chura-
vost omluvil. Lesnické školství zaslupoval lesmní rada
a ředitel Schmiedt a dr. Grieb, Klub pro lesnictví
myslivost v Klatovech vyslal předsedu lesmistna
Baura; Jednota soukromých úřadníků v král. českém
zastoupena byla p. tajemníkem Houdkem, odbo
úřadníků velkostatků místopředsedou Herbstem Dle
předložených návrhů voleno bylo předsednictvo,a
sice za českou sranu, zúčastněnou p. lesmistr Holub
z Plzně a p. lesmistr Reich jako místopředseda, p.
redaktor Rozmara jako zapisovatel. Na pořadu nachá-
zeli se: 1. Zpráva o prvním zemském lesnickém kon-
gresu, v loni konaném, kterou přednesl lesní radu
Mayer se strany německé a v nepřítomnosti inženýra
Vrbaty se strany české přečetl zprávu zapisovatel
K tomuto bodu promluvili obšírněji p. lesní rada
ryt. z Kořistků, p. lesní rada Schmiedi. Ke konci jed-
nání tohoto bodu přijat návrh, aby zvoleni byli provi-
sorní delegáti lesnické komory a sice 16 z národ-
nosti české, 16 z národnosti německé. Za stranu če-
skou zvoleni byli: vrch. les. rada Holeček, vrchní
lesmistr Bauer, lesnistr Peikart, vrch. lesmistn
Šerek, les. inž. Holub, prof. les. školy Du-
choslav polesný Kudrna, lesmistr Reich, los-
mistr John, lesmistr Strachota, lesní inženýn
Vrbata, lesní správce Buchal, revírník Herbat
lesmistr Rausek, redaktor Rozmara, adj. les.
úřadu Frič. Dalším bodem programu byl referát
centr. řed. Hulnagla, jednající o budoucím utvářen
#11
alto_textblock
#11
se lesnickýchi družslev; k němuž připojil se referit
se strany české p. les. adj. Friče. Debaty u bodu ton
rozvinuté záčastnili se pánové: lesní rada Mayer
lesmistr Rausek, president Zuleger a lesní rada z Ko-
řistků. Byla přijata resoluce, týkající se podporovací
akce lesnického družstovnictví. K bodu „Zemědělská
rada a lesnictví“ referovali po. lesmisťr Holub, insp.
Klindert, a v debatu zasábli pp. les. rada Mayer,
lesní správce Buchal a jiní. Přijata byla resoluceo
akutnějším podporování zemědělské rady zájmů les-
nických v poměru k důležitosti a významu tohoto
odvětví.
— Spolku pro blaho epileptiků v Praze příhlá-
sila se Vinohradská záložna jako zakládající člen
s 500 K; dále daroval vdp. Hlasivec, farář n. odp.
100 K a kněžna Marie Kristina ze Schwarzenbergů
z výhry 50 K. Členské příspěvky zaslali K 20.—:
Štípkovi Jar. a Anna. — K 10.—: Procházka Fr.,
dr. Marek J., Vendulák K., řed. pivov., dr. Kašpar K.
metrop. kanovník, hrab. Waldstein-Rummerskirchová,
Tomášů Jar., velkost. — K 6.80 Velický Mar., děkan
v Říčanech. — K 5.—: Obec Ci'ov, dr. Šimsa v Krči,
Starý V., c. k. vl. rada, dr. Musil Ant., okr. komisal
ve Vídni, Šticha V., Kurz Hyn., Tvrzký Jos., dobro-
činná beseda »Rozkvět«. dr. Drnek Boh. v Březnici.
— K 4.—: dr. Jičínský K. v Poučníku, dr. Stojan
A. E. v Kroměříži, Pexider Hyn. — K 3.—: Neuman
Ot. — K 2—: Kähligová Štěp., vdova po inspektoru
st. dr., Rennelt Ad., přednosta st. v Benešově, dr.
Košák Jos. v Plzní, Kubrichtová Old., učitelka, Kout-
ský Jos., techn. adj. v L. Kostelci, dr. Jirman v Ro-
kycanech, Jirmanová Hel., choť lékaře, Procházková
Boh., vdova po c. k. dvor. radovi a presidentu.
— Následování hodne. Obecní starší p. Frant.
Broft, chef firmy Broft a spol., velkoobchod se sklem
v Praze, uvolil se platiti veškeré premie na pensijní
pojistění svého úřadnictva a k tomu ještě zvýšené.
úplně sám.
— Vlakem usmrcen. (Pův. zpr.) Dne 23. t. m.
o 5. hod. odpol. vskočil náhle z lesa nedaleko jíren-
ské zastávky priv. sp. rak.-uher. st. dráhy před km.
392 neznámý mladík pod přijíždějící vlak od Prahy
č. 302, který ho do kolejí strhl, hlavu mu prorazil,
levou ruku pod loktem a levou nohu pod kyčií od-
řízl a bořejší část těla tak těžce poranil, že z ní at
střeva vybřezla. Dle všeho jde o sebevraždu z ne-
známé dosud přičiny. U přejetého mladíka byly na-
lezeny: Odvodní lístek znějící na jméno František
Brož z Přibrami, tovární dělník, odveden dne 21. t. m.
k dělostřelectvu, dále klíč od domu a prázdná peně-
ženka, krabička na cigarety, zástavní listek a milost-
né písničky. Sebevrah byl as 2lletý, oblečen ve světle
modrý šat, hnědý klobouk a měl prádlo plameneml
znamenané. Mrtvola jeho byla do rakve vložena a na
hřbitov do Koloděj odvezena. — V posledníeh letech
zdá se byli okoli jirenské zastávky zvláště oblíbe-
ným místem kandidátů sebevraždy jako Karlův most
v Praze. Nemine roku, aby se podobný připad v tom-
to okoll neopakoval.
— Úraz na novostavbě. Frant. Dvořák, 30letý
dělník, byt dnes dopoledne na novostavbě v Rudol-
fově třídě v Holešovicích zasypán a utrpěl těžké
zranění. Po první ponoci byl dělník v ambulančním
voze záchranné stanice dopraven do všeobecné ne-
#12
alto_textblock
#12
mocnice.
#13
alto_textblock
#13
Různé zprávy.
#14
alto_textblock
#14
= Kalastrofální zemětřození v Portugalsku.
Z Lissabonu, 25. dubna. (K. k.) Otřesy zeměa
podzemní dunění ustalo v celé zemi. Observato
v Coimbře prohlašuje, že ohnisko zemětřesení na-
lezá se v moři, poblíže portogalského pobřeží. Mini-
sterská rada se usnesla zavésti pomocnou akci pro
zemětřesením postižené. V Beneventě, Samora di
Coreia a Azambuje byly pocítěny nové otřesy země.
V Beneventě bylo vytaženo 6 nových mrtvol. Kral
se vrátil do Lissabonu.
= Otrava morfiem. Z Vöslavy, 25. dubna.
50letá soukromnice Ehrenfestová z Vídně, jež přijela
do Gainfahrnu a ubytovala se v tamějším hotelu,
včera náhle zemřela. Bylo zjištěno, že smrt nastala
následkem otravy morfiem, kterého užívala proti ne-
spavosti a patrné nedopatřením požila větší dávku.
= Zlatá ložiska v Mexiku. Z Nového Yorku se
sděluje, že ve státě Oxace, 45 mil od Sierra Blanca,
byla objevena nejbohatší ložiska zlata, jaká byla
kdy v Mexiku nalezena.
= Proti oizím žurnalistům v Německu. Jak sdě-
luje berlínská korespondence, má býti za pomoci
přihlašovacích úřadů zjištěno, mnoho-li cizinců jest
zaměstnáno v německých redakcích a kolik z nich
zaujímá místa chefredaktorů. V poslední době prý
počet cizozemských redaktorů v německých redakcích
značně vzrostl, což prý jest nezdravým zjevem, po-
něvadž v říši mají býti mluvčími a nositeli veřej-
ného mínění jen říšští Němci. Jaké opatření proti
cizozemským redaktorům bude učiněno, se nepraví,
ale dle všeho budou cizí žurnalisté za svou přilišnou
příchylnost k Německu z říše vykomplime ntováni.
V první řadě budou to zajisté žurnalisté z Rakou-
#15
alto_textblock
#15
ska.
#16
alto_textblock
#16
Divadlo.
#17
alto_textblock
#17
+ Paní Marie Landová, člen pražského Nár.
divadla, byla pozvána spolkem »Komenský« ve
Vídni ku pohostinskému vystoupení ve prospěch
zřízení české školy v IX. okresu. Vysloveno přání,
aby omělkyně vystoupila v roli Madame Sans-Gěne.
Dvě dámy komitétu odebraly se do vídeňského
»Volkstheatru«, aby požádaly ředitelství tohoto di-
vadla, které má provozovací právo na »Madame
Sans-Gěne« pro Vídeň, aby pro jediný tento večer
svolilo ku provozování. Český ministr orby dr. Bráf
dal damám vlastnoručně psaný list, adresovaný ředi-
telství »Volkstheatru«, aby jejich žádost posílila
podepřel. Leč tajemník dlvadla, jenž dámy přijal,
odmiti rozhodně svolení k českému provozování
»Madame Sans-Gěne« a dopis českého ministra vůbee
ani nepřijal a nečetl.
#18
alto_textblock
#18
Ze soudní síně
#19
alto_textblock
#19
Spor o »Radikální Listy«.
(Pře civilní.)
Dne 23. t. m. projednávána byla před senátem
p. vrchního rady Ungra pře, již se domáhal
p. JUC. Kaizl, bývalý majitel týdenníku »Radikální
Listy«, zaplacení obnosu 4.000 K na osmi předácích
bývalé strany státoprávní, dnes příslušnících strany
státoprávně pokrokové.
K odůvodnění svého nároku uváděl žalobce:
Při jednání o podmínce týkající se »Radikálních
Listů« byl na mne předsedou p. JUDrem. Baxou
učiněn dolaz, za jakých podmínek byl bych ochoten
jako vlastník listu, »Radikální Listy« nově tvoříci
se straně bez dluhů postoupiti.
Na to sdělil jsem, že vydávání listu po dobu
více, jak tříletou vyžádalo si ode mne značných
obětí a že finanční schodek můj, z vydávání listu
povstalý, obnáší za tu dobu 7.200 K až 7.800 K, že
však jsem ochoten k umožnění projektovaného sply-
nutí stran část schodku toho sám nésti, a že žádám,
aby mně toliko část 4.000 K nahražena byla, na na-
bradu zbývajícího schodku že nároku nečiním a že
jsem v tom případě ochoten žalovaným, pokud se
týče nové straně neb její tiskové organisaci list pro-
stý všech závazků odevzdati.
Všichní přítomní pp. žalovaní přijali bez odpor
toto mé rozhodnutí a rozpředli o tom rozhovor, ja-
kým způsobem žádanou úhradu 4000 K opatřiti.
Projeveny různé názory a konečně shodnute s
v tom, že výkonný výbor vypíše mezi příslušníky
strany dobrovolnou daň po 60 K a že uloží svývm
příslušníkům, aby jednak sami, jednak v organisa-
cích strany a mezi ostatními příslušníky strany jeden
neb více podílů po 60 K rozebrali a zaplatili a uči-
něny hned také provisorní rozvrhy o získání potřeb-
né úhrady.
Poněvadž žalobci bylo lhostejno, jakým
způsobem pp. žalovaní úhradu si opatří, nenamital
ničeho proti jejich projektům.
Následkem této dohody s žalobcem a získání
takto disposičního práva nad „Radikálními Listy“
oznámili zástupci výkonného výboru strany radikál-
ně-státoprávní výkonnému výboru strany radikálně-
pokrokové, že smluvené podmínky strana radikálně
státoprávní přijímá a zejména nové straně také tý-
denník „Radikální Listv“ od 1. května 1908 do vlask
nictví odevzdá,