#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXIX
#3
alto_textblock
#3
letoh nžbáse Pdro
#4
alto_textblock
#4
V Praze, v pondělí 26. dubna 1909.
#6
alto_textblock
#6
otot žv
#7
alto_textblock
#7
Číslo 115.
#8
alto_textblock
#8
Ha ranní a večerní lisly
přodplácí na
V Praze v administraci:
K —
na měsie
.
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvojí donáškou
K 5Ih
na měsic.
— .
na čtvrt leta . . . . 7 K 62h
ve filiálkách
na měsic. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měsie.
na čtvet ieta ! . . . 9 K 5o
s dvoji zásilkou
na měsie
K F0h
na čivrt leta . . . . ii k ooi
#10
alto_textblock
#10
ní
#11
alto_textblock
#11
ILI
#12
alto_textblock
#12
dlání
#13
alto_textblock
#13
V drobném prodejii
ranní číslo o sobě . . za 8h
večerni . . . . . . . za 4 h
Va filiálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10
večerni
. . . . . . . . 5h
lnseráty
platí se hotově napřed
Předplscení a inserty přijímá
administrnce v Marianské ul., s.
Tam nacházejí se tei
redakcn. tiskárna a sapedine
„Národních Listů
Rukopiny so novracejl
#14
alto_textblock
#14
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“,
#15
alto_textblock
#15
Ticho a prázdno v budově parlamentu.
Z Vídně, 26. dubna. Tak pusto a prázdno
v den před novým zasedáním poslanecké sně-
movny, jako bylo dnes v parlamentní budově.
dávno jsme už neviděli. Nebyl tam skore
žádný poslanec. Žádný klub neza-
sedal. Jest tam jako po vymření. V poslane-
ekých kruzích vůbec hledí se vstříc j arní mu
za sedání říšské rady s největší ne-
tečností a všeobecný jest dojem, že tato
jarní kampaň mine úplně bez
všech krisí a že nová situace nastane te-
prve na podzim.
Bar. Bienorth u císaře.
Z Vídně, 26. dubna. Bar. Bienerth byl
včera přijat cisařem ve zvláštním slyšení, které
trvalo skoro 2 hodiny.
#16
alto_textblock
#16
Audience.
Z Vídně, 26 dubna (K. k.) Cisať udílel
dnes dopoledne ve dvorním hradě všeobecní
slyšení. Při tom byli mezi jiným přijati: presi
dium zemědělské rady pro království české, zá-
ležející z tajného rady, člena panské sněmovny
dra Bedřicha prince Schwarzen
berga a zemského poslance Jana šl. Krei
sla a dále ředitele státní školy průmyslové
Praze Eduarda Černého.
#17
alto_textblock
#17
Výbor pro sociálni pojištění.
Z Vídně, 26. dubna. (K. k.) Výbor pro sosi-
ální pojištění pokračoval dnes dopoledne za při-
tomnosti ainistra vnitra sv. p. Haerdtla v po-
všechné debatě o sociálním pojištění. První ujai
se slova posl. Onciul,
Z Vídně, 26. dubna. (K. k.) Do povšech-
ného rokování zasáhl také odborový přednost
Wolí, který vylíčil vznik předlohy, jež jest vý-
sledkem analytického souhrnu všech předběz-
ných prací od uveřejnění programu v r. 1904.
Prohlásil, že otázka nemocenského pojišťování
zemědělského dělnictva vyžaduje zvláštní pěče
a opatrnosti a že zavedení přechodných ustano-
vení brání obtíže státně finanční. Pojetí dělni-
ctva do nákladů pojištění samostatných jest vy-
loučeno. Pokud jde o působnost okresen, bude
hlavně registrující a při účelném zařízení tisko-
pisů budo nesporně tak hospodárnou, že správní
náklady budou mnohem mensí než se proto
vypočítalo. Jednání bylo pak odročeno do třeti
hodiny.
Ohlášená demise Wokorlova ministerstva.
Z Pešti, 26. dubna. Za ohromného napjel
ve sněmovně ohlásil předseda dr. We-
kerledemisi celého svého k abinotu Pra-
vil: „Uherská vláda přála si, aby záležitost
uherské banky řešena byla na základě dvo
bank kartelových a vyjednávala v této
věci s vládou rakouskou. Tato však po dlouhém
jednání, odvolávajíc se na situaci parlamentní
a potíže technické, odmítla zásadně ten-
to způsob rozřešení. Poněvadž čle-
nové uherské vlády nemohli sjed-
notiti se na společném postu p
v této otázce, vláda následkem politických
poměrů podala žádost za propuštění. Prosím
sněmovnu, aby se odročila.
Posl. Hoitsy ujímá se slova a vyslovuje
se proti návrhu ministerského přodsedy, aby se
sněmovna odročila, dokud situnce se nevyjasní
Hoitsy prohlašuje, že strana neodvislosti svoj
umírněností umožní rozřešení krise.
Posl. Szappanos navrhuje, aby demise
vlády položila se na jednaci pořad.
Ministr Košut popírá, že by byly
v kabinetě neshody o bance. Prost
sněmovnu, aby neodpírala konstitučnímu rozře
šení krise a návrh dra. Wekerla přijala.
Počíná mluviti bývalý ministr práv Polo
#18
alto_textblock
#18
nyi.
#19
alto_textblock
#19
Z uherského říšského sněmu.
Z Pešti, 26 dubna. (K. k.) (Posl. sněmovna.
Poslanecká sněmovna zahájila schůzi v 11 hod.
#20
alto_textblock
#20
dopoledne. Poslanci dostavili se v počtu ne-
obyčejně četném. Také galerie jsou přeplněny.
Ministr vyučování hr. Apponyi, který
přišel do sněmovny o něco dříve, byl uvítán
členy strany neodvislosti hlučným voláním
»Eljen«. Ovace strany neodvislosti opakují se
zvýšenou měrou, když v poslanecké sněmovně
objevil se v 11 hodin president šl. Justh.
Všichni členové vlády jsou přitomni.
Když ministerský předseda dr. Wekerle
šel ke svému místu, byl vílán členy strany
ústavní a lidové a jednou částí strany neod-
vislosti trvalým potleskem a provoláváním
»Eljen«. Několik minut po 11. hodině z aha-
juje přesident Justh sch ů z i. Sděluje
nejdřive, že státní sekretář Alexander Popo-
vics sdělil mu dopisem, že vzdává se man-
dátu. (Na lavicích strany neodvislosti se volá:
»Abzug« a »Fuj!« President dále sděluje, že
ve volebním okresu pezinském byl zvolen člen
strany lidové Ochaba poslancem. (Na lavicích
strany lidové se volá »Eljen«. Ze středu strany
neodvislosti ozývají se jednotlivé hlasy: »Eljen
Lueger !«) Za čtení došlých spisů přišel do sně-
movny ministr obchodu Košut. Členo v
strany neodvislosti vstávajl
provolávají »Eljen«, což činí také čle-
nové strany ústavní a lidové. Čtení petice, která
týká se zřízení samostatné uherské
banky, poskytuje členům strany neodvislosti
opětně příležitost, aby hlučně provolávali »Eljen«.
President ještě sděluje, že poslanec Arnošt
Baloghy (str. nedv.) ohlásil pilnou
interpelaci, která týká se řeči.
pronesené novým guvernérem Ra-
kousko-uherské banky Popov-
csem při nastoupení jeho úřadu.
(Na lavicích strany neodvislosti se opět hlučně
volá »Abzug« a »Fuj«.) Předseda uděluje pak
slovo ministerskému předsedovi dru. We
kerlovi.
Ministerský předseda Wekerle prohlásil
Se zřetelem na to, že rakousko
vládou byl zamítnut návrh na zř
zení kartelové banky, podává vláda
poněvadž nemůže souhlasně po
stupovati v otázee bankovní, svou
demisi a žádá, aby se poslaneck
snémovna odročila až do vyjae
nění sit ua ce.
Z Pešti, 26. dubna. Poslanec Nagy učinil
návrh zrízení samostatné uherske
banky již roku 1907, president však návrhu
toho nepřipustil. Sněmovna pak přijala návrh
Wekerlův a odročila se na dobu ne-
určitou.
#21
alto_textblock
#21
Německý korunní prino ve Vídni.
Z Vídně, 26. dubna. (K. k.) Po návštěv
dvorní opery odjel německý korunní prine do
paláce arcivévody Bedřicha, kdež vypil čj.
V 9 hod. dopol. odjel korunní princ oděn stejno-
krojem majitele 13. pluku husarského s čestnou
službou mu přidělenou k eísařské hrobce, kamž
byly doneseny dva velké věnce z růží, palem
bezu a orchideí, s bílými stuhami atlasovými
Obecenstvo u vchodu do kláštera shromážděné
pozdravovalo korunního prince velmi sympati-
cky. Korunní prine položil věnce na rakve císa-
řovny Alžběty a korunního prince Rudolfa
chvili se modlil.
Též u rakví posledně zesnulých členů ro
diny císařské se korunní prine pomodlil. Když
odcházel z hrobky, byly mu uspořádány bouřlivé
ovace. Na to odebral se korunní prine do vojen-
ské jízdárny a podnikl pak vyjížďku do Prateru.
Z Vídně, 26. dubna. Německý korunni
prine přijal dnes dopoledne ve dlouhém slyšení
ministra zahraničních záležitostí bar. Aehren-
thala.
Z Vídně, 26. dubna. V 1 hod. odebralse
německý korunní prine do německého velvysl
nectví, kde v kruhu rodinném posnídal.
Po korunním princi německý oisař do Vídně.
Z Pešti, 26. dubna. „Pester Lloydu“ te
lerafují z Berlína: Císař Vilém na z pát e č n
#22
alto_textblock
#22
cestě z Koríu prodlíkrátce ve Vídn
a navštíví císaře Františka Josefa.
Z Vídně, 26. dubna. (K. k.) Na pozván
císařovo přibude německý císař ke krátkému po
bytu do Vídně uprostřed měsíce května na zpá-
teční cestě z Korfu.
#23
alto_textblock
#23
Ředitel Conrisd.
Z Vídně, 26. dubna. (K. k.) Dle soukro-
mých zpráv z Meranu jest stav těžce onemoc
nělého ředitele opery Metropolitan v N. Yorku.
Conrieda, beznadějný. Conried jest na půl těla
ochromen a 4 dny bez vědomí.
#24
alto_textblock
#24
Uznání neodvislosti Bulharska.
Z Vídně, 26. dubna. (K. k.) »Polit. Kor.e
sděluje ze Sofije: Dle zpráv došlých z roz
hodujícího místa přijala společnost Vý
chodních dráh návrh ve příčině dosazení
smírčího soudu. Vzhledem na to se soudí
že Rakousko-Uhersko a Německo
uznají v nejbližši chvíli neo
vislost Bulharska.
#25
alto_textblock
#25
Falličres v Nizze.
Z Nizzy, 25. dubna. (K. k.) Když byl vé-
voda Janovský opustil pres. Falličresa, z asla
tento králi Viktoru Emanueli telegram
v němž děkuje za řád Annunziata, doručený mu
vévodou Janovským, v němž spatřuje v zác
nou známku přáteletví, a vylovuje přá-
ní štěstí králi, královně a rodině královské. Pak
odebral se president Falličres do Villefranche
oplatit návštěvu věvodovi Janovskému.
Z Nizzy, 25. dubna. (K. k.) Na hostině, kte-
rou uspořádal president Fallires na počest vé-
vody Janovského, pronesl preside n
tento přípitek: „Král italský, pově
řiv Vaši Výsost, aby mě nedaleko našich spo-
lečných hranic uvítala, dal mně důkaz svých
přátelských citů. Prosím Vás, abyste vyřídil
králi projev mé hluboké vděčnosti za tento akt
veliké crurtoisie. Vy jste již navštívil naše po-
břeží. Vzpomínka na tuto návštěvu bude žiti
v paměti každého Francouze. Připíjím n
blaho krále a královny, jejichž šlechat-
nou mysl, osvědčenou za poměrů tak smutných.
měl celý svět příležitost obdivovati. Připíjím
na blaho vévody Janovského, ná-
mořnictva italského a celé říše.
kterou s Francii spojuje důvěryplný a přátelský
poměr.
Vévoda Janovský v odpovědí poděkovalz
přátelské cily, projevené vůči jeho zemi, král
a královně a pozvedl pohár na blaho presidenta
statečnébo námořnictva francouzského a na zda
Francie. Hudba zahrála pak italskou a francouz
skou hymnu.
Za bostiny pronesl president Falliěre
tento přípitek za přitomnosti španělského
admirála Beado es Montesa: „Jsem hluboce do-
jat roztomilostí krále španělského, že
vyslal jednu ze svých lodí do Nizzy, aby mne
uvítala. Jsem šťasten, že v télo pozornosti vidí
nový důkaz trvalého přátelství, které spojuje
obě země. Prose vás, abyste králi tlumočil my
nejsrdečnější a nejupřímnější city, připíjím no
blaho krále, královny, královské rodiny, námoř
nictva a ušlechtilého národa španělského.“
Špatné dodávky pro francouzské loďstvo.
Z Paříže, 25. dubna. (K. k.) K pověsti, ž
ministerská rada se usnesla k návrhu ministra
námořnictva pohnati společnost creuzolskou pro
vadné a špatné dodávky před kárný soud pol-
cejní, „Matin“ sděluje, že vyšetřováním, zahá-
jeným ministerstvem námořnictva, skutečně se
zjistilo, že části dělových věží, do-
dané společností creuzotskou, byly
špatně zpracovány a že bylo ministru
spravedlnosti uloženo, zakročiti prot
společnosti u trestního soudu. Téz
ve příčině jiných dodávek v Creuzotu
zvláště nábojů a podmořských člu-
nů byly proneseny velmi vážné výtky a za
vedeno bylo vyšetřování. V ministerstvu námoř
nictva zachovává prý se o těchto pověstech ml
čení. Ředitelství společnosti creuzotské prohlá-
silo rovněž, že neví ničeho o domnělém stihán
kárným soudem poljcojním.
#26
alto_textblock
#26
Z Marokka.
Z Paříže, 25. dubna. (K. k.) Z Tangeru se
několika listům sděluje, že německý průmyslník
Renschhausen, jenž není s to obdržeti od magh
zena zaplacení provedených prací, obrátil se ne
německé vyslanectvo, kteréž úřadníkem u E
Ghebby dalo protestovati proti jednání maghze
na. Případ ten vzbuzuje v Tangeru velikou po
zornest.
#27
alto_textblock
#27
Revoluce v Persii.
Z Teheranu, 25. dubna. (K. k.) »Reut
kane.« oznamuje: Šsch svolil, aby příměř
bylo prodlouženo bez lhůty a dovo
lil, aby potraviny byly bez omezení do Tavrizu
dováženy. Tento ústupek vysvětluje se všeobecn
bázní před ozbrojenou intervencí Ruska, která,
jak se šach obává, by asi nedopadla na jeho
prospěch. Zpráva o pochodu vojska ruského
způsobila u nacionalistů velký nepokoj.
#28
alto_textblock
#28
Vraždění Arménů v Syril.
Z Říma, 25 dubna. (K. k.) »Agenzia St
fani« sděluje z Alexandrette: Velitel italské v
lečné lodi »Ferruceio« odebral se do italskéh
konsulátu, kdež se nacházejí italští uprehlici,
Ujistil je ochranou a dal pokyny pro lékařské
ošetření nemocných a raněných. V Alexandrette
jest nyní klid. Uvnitř země trvá vraždě
ní Arménů dále. Bortiol, 15 kilometrů o
Alexandrette, jest obklíčen vzbou-
řenci. Křesťané jsou v nebezpečí
Velitelé Ferruceia a anglických a francouzských
lodí, jakož i dotyčné konsuláty žádají ture-
ckého velitele vojenského, aby
učinil opatření pro bezpečnos
obyvatelstva. 400 mužů přibyvších ture
ckým parníkem bylo na zakročení velitelů lod
odesláno osvobodit Bortiol. Do okoll Alexandrett
byly vyslány silné hlidky, aby zamezily vraždění
#29
alto_textblock
#29
Vojenská vzpoura a politický
převrat v Turecku.
#30
alto_textblock
#30
Cařihrad ve stavu válečném
Z Cařihradu, 25. dubna. (K. k.) »Osm
Lloyd« sděluje: Národní shromážděn
schválilo proklamaci armády oble
hací ve příčině vyhlášení stav
obležení nad Cařihra lem a předměstími
jakož i nad Ismidem, Čataldží a ostrovem
Prinkipo.
Z Cařihradu, 25. dubna. (K. k.) (V 9h
več.) Hlldky zabraňují přlstu
k Ildizu se strany od moře. Situse
v Šiali je ještě nezměněna. V krajním územ
je pozorovati pohyby malých oddíl
vojska. Nedaleko tábora v Š shi kopes
hromadný hrob pro oběti včerej-
4ího dne. V hlavních ulicích procházejí velmí
silné hlídky a stále se dopravuj
zajatci. Ruch obecenstva ustává. Všecky
poboční ulice jsou ponejvíce u
jako po vy mřen.
Sultán proti bojům mezi tureckým vojskem.
Z Cařihradu, 25. dubna. (K. k.) »Turquiee
sděluje, že bylo pohřbeno 1140 muž
kteří na obou stranách padli. »Turquie« uve-
řejňuje rozmluvu s prvním tajemníkem
Ildizu, Dževadem. Prohlásil, že ka-
sárna Ildizu byla vyklizena,
protože sultán nechtěl, aby došlo
ke krveprolití. Včera zavládalo velik
rozechvění mezi vojskem v Ildi-
zu, kteréž vesměs chtělo bojovat
proti armádě makedonské Sultán
vyslal do všech kasáren Iidizu pobočníkys
poselstvím, že vojáci jsou brat ry
vojska makadonského, že mu tu-
dlž nemají klásti žádného odporu.
Ostatně nemohl dáti sultán jiného rozkazu,
protože telegram Mabmuda Šefketa paše po-
chází od vojína, kterýž nemůže ani lháti, ani
smlouvat o cti. Sultán jest ve příčině násled-
nictví trůnu úplně uklidaěn. Dževad dodal, že
#31
alto_textblock
#31
se očekává nové vojsko k obsazení kasáren
IIdizu.
Sultánovo vojsko se rozuteklo.
Z Cařihradu, 25. dubna. (K. k.) V šeck
kasárny u Bosporu až k Ortakiö ji,
jejichž vojsko jest určeno na
o chranu sultána, jsou opuštény.
Není tam žádných stráží. Vojáci pr ch li
včera na bárkách. Mnozí jsou schováni
na plachetních lodich. Torpédoborec projíždí
dnes po moři, aby prch a jící zaj al.
Strážnice v Bešiktaši, v bývalém sídle náčelníka
služby bezpečnosti v Iidizu, byly dnes soluň-
ským vojskem oblazeny. Plavba lo d
v Bosporu jest úplně zastaven
Přístaviště jsou střežena vojskem.
Otázka sosazení sultána.
Z Cařihradu, 26. dubna. (K. k.) „Ag. Hav.“
sděluje z Cařihradu: Národní shromá-
ždění schválilo vyhlášení stavu ob-
ležení. Téměř všichni členové prohlásili roz
bodně, že je nezbytně nutno sultán
sesaditi.
Z Cařihradu, 25. dubna. (K. k.) Rozhodující
osobnosti armády makedonské popíraj! co
nejrozhodněji všeliké nepřštel-
ské úmysly proti sultánovi. Dlužno
však vyčkati, zdali neobyčejně roze-
chvěná nálada proti sultánovi, za-
vládající v jednotlivých oddílech vojska, bude
dbáti těchto intencí. Většina obyvatel-
stva, jakož i většina nižších důstojníků a muž-
stva armády solunské očekává na dnešek
v noci téměř jistě změnu na trůně,
prohlašujíc ji za trest boží.
Rakousko-uherský a německý vojenský pluo-
mocník gratulují veliteli mladotureckého vojska.
z Cařihradu, 25. dubna. (K. k.) Rakou-
sko-uberský vojenský plnomo-
ník generálmajor svob. pán Giesl blaho-
přál odpoledne v průvodu něm-
ckého vojenského attaché majora
sl. Strempela, generalissimu vreh-
nímu generálu divisijnímu Mah-
mudu Šefketovi a náčelníku operační
armády divisijnímu generálu Husejnu Husnímu,
jakož i ostatním vůdčím generálům ke skvělému
provedení operací, k rychlé obnově pořádku
ke znamenitě kázni mužstva. Slejně, jako co
bylo řečeno, zasluhuje též naprostého uznání
obratná organisace a znamenité konání bezpeč-
nostní služby v městě. Důkazem, že uznání to
jest velice zasloužené, jest vracející se důvěra
domácího křesťanského obyvatelstva, jinak velice
úzkostlivého, jakož i všech kolonií, u nichž
souhlasně převládá mlnění, že nějská cizí ko-
lektivní, nebo ojedinělá intervence je naprosto
zbytečná a že by byla jenom s to vyvolati po-
měry skutečně nebezpečné, dokonce snad veliké
krveproliti, poněvadž by už začátek nějaké in-
tervence povzbudil raakcionářské živly zde
i v provincii a svedl k různým pokusů a proto
lze očekávati — vyjma zvláštní příhody — po-
kojný vývoj a konsolidování režimu nynějšího.
Vraždy a žhářství v Syrli.
Z Cařihradu, 25. dubna. (K k.) Dle tele-
gramu konsulátního z Bujrutu telegrafuje sez
Lalakijehu, že od včerejška stojí ar-
ménská obec Kessab v plamenech.
Obyvatelé byli částečně povražděni.
Okoli Latakijehu je ve velikém
nebezpečí. Křižšky francouzský
a anglický projiždějí podél po-
břeží syrského. Anglická a fran
couzská válečná loď vyplula do Bej-
rutu. Tam nebyl pořádek dosud porušen. Si-
tuace v Bejrutu a v tamějším vilajetu ostatně,
jak se zdá, nevzbuzuje obavy
#32
alto_textblock
#32
Rozkol mezi anglickými socialisty.
CPův. dopis „Nár. Listo“)
Z Londýna, 22. dubna.
V Anglii stejně jako jinde jsou velkonoční
prázdniny dobou sjezdů. Angliču socialisté (In-
#33
alto_textblock
#33
a s
#34
alto_textblock
#34
Z kulturní ciziny.
#35
alto_textblock
#35
Polský básník-samouk.
V Krakově utvořil se za předsednictv
prosidenta krakovské Akademie nauk hraběte
Tarnowského komitét, který obral si z
účel sebrati peněžitý obnos, z něbož by se za-
koupilo jako národní dar polský malé hospodář-
ství básniku-samouku Ferd. Kurasovi, jehož
písně před nějakou dobou vzbudily sensaci v pol-
ském literárním světě. Tento Kuras ie sedlák
bezzemek, oráč, od mládí vydělávající chléb těž-
kou polní prací. Několik krakovských literátů
kteří náhodou byli upozorněni na několik jeh.
veršů, postaralo se nedávno, aby byla tiskem
vydána malá sbírka Kurasových básní a sel
ských písní. Knižka vyšla a všeobecně překva
pila primitivní sic, ale krásnou a zvučnou for
mou, vášnivou áskou k „plodonosné zemi živr
telce“, touhou bezzemka, blouznícího o vlast
ním kousku země, o štěstí oráče, když může
vlastní nivu oodělávati.
Písně Kurasovy byly ihned hojně citovány
a komentovány, budíce rozruch lahodou formy
i vřelostí citu. Myšlenka, aby originálnímu bás
níku yla ve formě národního daru jeho vřelá
tužba splněna, vyskytla se takřka spontánně,
s několika stran současně. Výsledkem jejím bylo
utvoření zminěného komitétu, který doufá v brz
kém čase potřebný obnos opatřiti.
#37
alto_textblock
#37
V Londýně zemřel před několika týdny
mladý malíř Charles Conder, umělec osl
Kajících sujetů raffinovaného vkusu, fantast
#38
alto_textblock
#38
barevných efektů, v posledních létech zbožno
vaný, 1č trvalo dlouho, než se probil k uznání
Ch. Conder se narodil v Londýně r. 1870, mládi
strávil v Indii a v Australii. Odtud přivezl s
bohatou, až chorobnou funtasii, smělou a ohni-
vou malebnost barev, veliký dekorační vkus.
Když pronikl, stal se mödním a hledaným uměl
cem v Londýně, a za jehe miniatury na dam-
ských vějířích, bonbonierách, dokonce i na ro-
bách, za originální knižní výzdoby byl skvěle
plucen.
August Strinlberg otiskl ve všech
švédských listech vyzvání, v němž pros
čtenáře, aby mu byli nápomocní při hledání do-
pisů Nietzseheových, které asi před de
seti lety ve slabé chvilce daroval jakémusi m
lovníku autografů, který na něho přišel a moři
jej, aby mu dal dopisy známých literárních osob
nosti. Strindberg rád by nyní vydal tiskem svoj
korespondenci s velikým německým filosofem
nechce však svoje vlastní dopisy uveřejňovati
dokud nenajde dopisů Nietzscheových, neb
Strindbergova psaní jsou vlastně jen stručné od
povědi na podněty ztracených listů. Zvlášť m
záleží na dvou z nich, velmi obšírných, v nich
Nietzsche švédskému románopisci široce doka
zoval, že musí práce svoje vydati francouzsky
chce-li dobýti evropského minění.
Literatura o donu Juanu obohacen
byla letos novou literárně-historickou monogra-
fil francouzskou z péra Geoge de Bevott
Francouzský autor sleduje podrobně celou evo-
luci legendy v literaturách západních, od doby
jejího vznikuž po romantismus. Vznik má
svoje hojné prameny v historii Španělska a Por-
tugalska; historického přimého podkladu, tvr
#39
alto_textblock
#39
autor, naprosto nemá, a vzešla jen z rozličných
lidových ballad a ústní tradice v Andaluzii, na
místě zápasu dvou rac a dvou náboženství. Pře
nesením do ltalie se legenda podstatně změnila
v poměru k ženě don Juan zůstává stejným, ale
v poměru k církvi (katolické) stává se nevěrcem
kdežto původní legendy španělské všecky je.
líčí jako věřicího. Francie, Anglie i Německo vy-
tvořily si svůj typ dona Juana — každá z těchte
kultur se všemi svými odlišnými znaky, jak vy-
plývaly z nálady doby a literárních opoch, kdy
#40
alto_textblock
#40
vznikly.
#41
alto_textblock
#41
vrl ne
#42
alto_textblock
#42
Různé zprávy.
Komu se cheete podobati?
Belgický psycholog Varendonek dal žákům a ža-
čkám od sedmi do šestnácti let na obecných školách
v Ledebergu a střední škole v Gentu zodpověděti
otázku: Které osobě, již znáte ze svého styku neb
ze svých studií, chtěli byste se podobali a pročt
Zajímavé odpovědí uveřejnil v Archives des psy
chologie.
745 odpovědí, jež obdržel, dovoluje nahlédnout
do duše dílěte, jeho tužeb a přání. Ovšem jsou od
povědi namnoze jednotvárné a dají se shrnoui
v určité skupiny. Mnozí hoši, zvláště menší, chtějí
se podobati tatinkovi. Zvláštní gusto má jíž osmilelý
hoch, jenž píše: »Chci se podobati panu Paulovi
jenž jest psím lékařem v Gentu, poněvadž se mi t
IIbí.« Jiný chce býti »setníkem, poněvadž má mnoho
peněz a může poroučeti.«
Ideály dvanáctilélého hocha soustředily se úplně
na postavu Rothschildovu, jak patrno z jeho odpo
vědí: »Chtěl bych býti podoben panu Rolhschiidovi.
protože je milionářem, bydlí ve velkém a krásném
domě a má mnoho země, polí a zámků. Dům jeho
je plný sluhů a služek; baví se a cestuje. Má auto
mobilr, motorová kola, bicykly, bale ny, koně a vozy
#43
alto_textblock
#43
Davá-li almužnu, dá 500 franků, to je mu toltk jak
dva centimy. Mnozí boháči jsou lakomí a pověrčiv
lidé říkají, že boháče stíná nrjvíce neštěstí. Chte
bych býti Rothschildem a dávati chudým mnoho
peněz.«
Idešlnější tužby má jiný dvanáctilelý hoch, je
by se chtěl státi básníkem a vidí vzor básníka
hojně čieném lidovém vlámském spisovateli Henrik
Conscience. Chtěl by s vcitem tvořiti krásná úsloví
seděti u stolu, před sebou velkou otevřenou knihu
čelo opřené o ruku a přemýšleti, co se má dělali
Mohlo by se říci, že takové psaní není nic těžkého
ale ach, k napsání románu, novelly a všech těch
různých děl je třeba mnoho času, mnohdy rok neb
dva, než je to hotovo.
Třináctiletý hoch chtěl by býti jako Jules Verne
a udává také důvod. »Vynalezl již věci, které před
desíti, dvaceti lety byly neznámy a pokládaly se z
nemožné, dnes pak se jich používá všude a každo-
denně. Seděti tak ve svém pokoji, psáti knihy, vy-
dávati je a býti pak hrdým, že moje jméno i moje
knihy jsou známy v celém světě, jako i jiných spo-
sovatelů, na příklad Pierre Loti a Viktora Huga«
Patnáctiletý hoch chtěl by žiti jako kapitán z Ver-
neova románu »Dvacet lisic mil pod mořem« a sic
proto, aby pocítil stejné úzkosti a zažil stejná ne-
bezpečí. »Chtěl bych pocititi také bolesti nenáhlé
smrti udušením a pak v okamžiku, kdy nastává smrt
dýchati opět čerstvý a sílici vzduch. Tužby mnohých
žáků nesou se ještě výše, až k Caesarovi a Napo
leonovi. Zvláště Napoleon se časlo jmenuje a jeden
žák piše o něm:
»Tento brdina byl se svým vojskem stále na po
chodu, aby hájil vlast a rozšířil své panství. Za války
ho nic neznepokojovalo; často hvízdaly mu kule
kolem uší, ale to mu nebylo ničím. Víděl všechny
krásy přírody, mezi jiným vrcholy Alp a věčné sně
hové pláně Sibíře. Vždy bude se o něm mluviti v ne
dálnější budoucnosti.«
Dívky mají ovšem zcela jiné ideály Menší berou
si také za vzor své rodiče, ale jen jedna sedmiletá
chce býti podobna otci, »protože pro nás pracuje«
mnoho jiných vidí vzor v matce. Malá desetilet
slečinka má svůj ideál v učitelce, »protože je šťastna.,
#44
alto_textblock
#44
nemá žádných tělesných chyb a je všemi milována
bydli v krásném domě a nemůže si na nic stěžo-
vati.« Tské adresu udává maličká přesně, stejně
jako jedenáctiletá dívka, která se chce podobati
jisté švadleně, »protože je velmi zručná, vydělá
mnoho peněz a rodiče jeji jsou s ní spokojeni«.
Dvanáctiletá žačka zvolila si za vzor známou. »Má
zlaté srdce a pomáhá chudým. V zimě, pokrývá-li
zemi snih, stará se o ptaky, kteří nenalezají ani
zrnéčka. Jest milá a něžná ke každému. Nařídí-li
něco rodiče, poslechne ihned; ve škole se dobře učí.
Mnohé dívky horují pro hrdinky básní nebo také
pro básníky a chtěly by se jim podobati. Celkemje
nápadno, že u starších dětí láska k rodičům a zájem
o nejbližší okoli ustupuje vzdálenějším a fantasti-
čtějším ideálům, kdežto u hochů se vyskytují hojně
hrdinské a romantické vzory, berou sí dívky za vzo
ponejvíce dobré, skromné a pracovité ženy. U odpo-
vědí nutno přihlížeti také k sociálnímu prostředí,
poněvadž děti jsou většinou z dělnických tříd. Proto
převládají materiální tužby a starost o chléb. Tak
píše jedno dítě: »Chtěl bych býti truhlářem, abych
si vydělal na živobytí« nebo: »Chtěl bych býti ma-
jilelem domu; dostane ročně mnoho peněz a nemá
nic na prácí než podpisovati kvitance.«
Některé děti by chlěly býti králem Leopoldem.
»protože je bobatý«, »protože má krásný palác«,
»protože dobře žije«. Třinactiletý hoch by chtěl býti
Edísonem, 40 procent hochů rádo by se stalo želez
ničními úřadníky, protože v jejich čtvrti bydlí mnoho
železničních úřadníků, 8 procent má vojenské ideály.
ale nikdo nechce býti prostým vojákem, nýbrž hne
důstojníkem a generálem. Dokonce i jedna dívka
chtěla by býti generálem . ..
#45
alto_textblock
#45
= Dohrý obchod Uabriela d'Annhnzio. Ilalský
Pásník Gabriele d'Annunzie zadal italské kinemato
grafické společnosti výhradné právo, předváděti vý-
jevy z jeho děl za 12.000 lir a 10% kasovního př-
#46
alto_textblock
#46
jmu,