ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 fd614330-8d67-11dc-a3c3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 46
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXIX
#2 alto_textblock #2
npe
#3 alto_textblock #3
letoh nžbáse Pdro
#4 alto_textblock #4
V Praze, v pondělí 26. dubna 1909.
#5 alto_textblock #5
3le
#6 alto_textblock #6
otot žv
#7 alto_textblock #7
Číslo 115.
#8 alto_textblock #8
Ha ranní a večerní lisly přodplácí na V Praze v administraci: K — na měsie . na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojí donáškou K 5Ih na měsic. — . na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve filiálkách na měsic. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsie. na čtvet ieta ! . . . 9 K 5o s dvoji zásilkou na měsie K F0h na čivrt leta . . . . ii k ooi
#9 alto_textblock #9
eee
#10 alto_textblock #10
ní
#11 alto_textblock #11
ILI
#12 alto_textblock #12
dlání
#13 alto_textblock #13
V drobném prodejii ranní číslo o sobě . . za 8h večerni . . . . . . . za 4 h Va filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10 večerni . . . . . . . . 5h lnseráty platí se hotově napřed Předplscení a inserty přijímá administrnce v Marianské ul., s. Tam nacházejí se tei redakcn. tiskárna a sapedine „Národních Listů Rukopiny so novracejl
#14 alto_textblock #14
Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“,
#15 alto_textblock #15
Ticho a prázdno v budově parlamentu. Z Vídně, 26. dubna. Tak pusto a prázdno v den před novým zasedáním poslanecké sně- movny, jako bylo dnes v parlamentní budově. dávno jsme už neviděli. Nebyl tam skore žádný poslanec. Žádný klub neza- sedal. Jest tam jako po vymření. V poslane- ekých kruzích vůbec hledí se vstříc j arní mu za sedání říšské rady s největší ne- tečností a všeobecný jest dojem, že tato jarní kampaň mine úplně bez všech krisí a že nová situace nastane te- prve na podzim. Bar. Bienorth u císaře. Z Vídně, 26. dubna. Bar. Bienerth byl včera přijat cisařem ve zvláštním slyšení, které trvalo skoro 2 hodiny.
#16 alto_textblock #16
Audience. Z Vídně, 26 dubna (K. k.) Cisať udílel dnes dopoledne ve dvorním hradě všeobecní slyšení. Při tom byli mezi jiným přijati: presi dium zemědělské rady pro království české, zá- ležející z tajného rady, člena panské sněmovny dra Bedřicha prince Schwarzen berga a zemského poslance Jana šl. Krei sla a dále ředitele státní školy průmyslové Praze Eduarda Černého.
#17 alto_textblock #17
Výbor pro sociálni pojištění. Z Vídně, 26. dubna. (K. k.) Výbor pro sosi- ální pojištění pokračoval dnes dopoledne za při- tomnosti ainistra vnitra sv. p. Haerdtla v po- všechné debatě o sociálním pojištění. První ujai se slova posl. Onciul, Z Vídně, 26. dubna. (K. k.) Do povšech- ného rokování zasáhl také odborový přednost Wolí, který vylíčil vznik předlohy, jež jest vý- sledkem analytického souhrnu všech předběz- ných prací od uveřejnění programu v r. 1904. Prohlásil, že otázka nemocenského pojišťování zemědělského dělnictva vyžaduje zvláštní pěče a opatrnosti a že zavedení přechodných ustano- vení brání obtíže státně finanční. Pojetí dělni- ctva do nákladů pojištění samostatných jest vy- loučeno. Pokud jde o působnost okresen, bude hlavně registrující a při účelném zařízení tisko- pisů budo nesporně tak hospodárnou, že správní náklady budou mnohem mensí než se proto vypočítalo. Jednání bylo pak odročeno do třeti hodiny. Ohlášená demise Wokorlova ministerstva. Z Pešti, 26. dubna. Za ohromného napjel ve sněmovně ohlásil předseda dr. We- kerledemisi celého svého k abinotu Pra- vil: „Uherská vláda přála si, aby záležitost uherské banky řešena byla na základě dvo bank kartelových a vyjednávala v této věci s vládou rakouskou. Tato však po dlouhém jednání, odvolávajíc se na situaci parlamentní a potíže technické, odmítla zásadně ten- to způsob rozřešení. Poněvadž čle- nové uherské vlády nemohli sjed- notiti se na společném postu p v této otázce, vláda následkem politických poměrů podala žádost za propuštění. Prosím sněmovnu, aby se odročila. Posl. Hoitsy ujímá se slova a vyslovuje se proti návrhu ministerského přodsedy, aby se sněmovna odročila, dokud situnce se nevyjasní Hoitsy prohlašuje, že strana neodvislosti svoj umírněností umožní rozřešení krise. Posl. Szappanos navrhuje, aby demise vlády položila se na jednaci pořad. Ministr Košut popírá, že by byly v kabinetě neshody o bance. Prost sněmovnu, aby neodpírala konstitučnímu rozře šení krise a návrh dra. Wekerla přijala. Počíná mluviti bývalý ministr práv Polo
#18 alto_textblock #18
nyi.
#19 alto_textblock #19
Z uherského říšského sněmu. Z Pešti, 26 dubna. (K. k.) (Posl. sněmovna. Poslanecká sněmovna zahájila schůzi v 11 hod.
#20 alto_textblock #20
dopoledne. Poslanci dostavili se v počtu ne- obyčejně četném. Také galerie jsou přeplněny. Ministr vyučování hr. Apponyi, který přišel do sněmovny o něco dříve, byl uvítán členy strany neodvislosti hlučným voláním »Eljen«. Ovace strany neodvislosti opakují se zvýšenou měrou, když v poslanecké sněmovně objevil se v 11 hodin president šl. Justh. Všichni členové vlády jsou přitomni. Když ministerský předseda dr. Wekerle šel ke svému místu, byl vílán členy strany ústavní a lidové a jednou částí strany neod- vislosti trvalým potleskem a provoláváním »Eljen«. Několik minut po 11. hodině z aha- juje přesident Justh sch ů z i. Sděluje nejdřive, že státní sekretář Alexander Popo- vics sdělil mu dopisem, že vzdává se man- dátu. (Na lavicích strany neodvislosti se volá: »Abzug« a »Fuj!« President dále sděluje, že ve volebním okresu pezinském byl zvolen člen strany lidové Ochaba poslancem. (Na lavicích strany lidové se volá »Eljen«. Ze středu strany neodvislosti ozývají se jednotlivé hlasy: »Eljen Lueger !«) Za čtení došlých spisů přišel do sně- movny ministr obchodu Košut. Členo v strany neodvislosti vstávajl provolávají »Eljen«, což činí také čle- nové strany ústavní a lidové. Čtení petice, která týká se zřízení samostatné uherské banky, poskytuje členům strany neodvislosti opětně příležitost, aby hlučně provolávali »Eljen«. President ještě sděluje, že poslanec Arnošt Baloghy (str. nedv.) ohlásil pilnou interpelaci, která týká se řeči. pronesené novým guvernérem Ra- kousko-uherské banky Popov- csem při nastoupení jeho úřadu. (Na lavicích strany neodvislosti se opět hlučně volá »Abzug« a »Fuj«.) Předseda uděluje pak slovo ministerskému předsedovi dru. We kerlovi. Ministerský předseda Wekerle prohlásil Se zřetelem na to, že rakousko vládou byl zamítnut návrh na zř zení kartelové banky, podává vláda poněvadž nemůže souhlasně po stupovati v otázee bankovní, svou demisi a žádá, aby se poslaneck snémovna odročila až do vyjae nění sit ua ce. Z Pešti, 26. dubna. Poslanec Nagy učinil návrh zrízení samostatné uherske banky již roku 1907, president však návrhu toho nepřipustil. Sněmovna pak přijala návrh Wekerlův a odročila se na dobu ne- určitou.
#21 alto_textblock #21
Německý korunní prino ve Vídni. Z Vídně, 26. dubna. (K. k.) Po návštěv dvorní opery odjel německý korunní prine do paláce arcivévody Bedřicha, kdež vypil čj. V 9 hod. dopol. odjel korunní princ oděn stejno- krojem majitele 13. pluku husarského s čestnou službou mu přidělenou k eísařské hrobce, kamž byly doneseny dva velké věnce z růží, palem bezu a orchideí, s bílými stuhami atlasovými Obecenstvo u vchodu do kláštera shromážděné pozdravovalo korunního prince velmi sympati- cky. Korunní prine položil věnce na rakve císa- řovny Alžběty a korunního prince Rudolfa chvili se modlil. Též u rakví posledně zesnulých členů ro diny císařské se korunní prine pomodlil. Když odcházel z hrobky, byly mu uspořádány bouřlivé ovace. Na to odebral se korunní prine do vojen- ské jízdárny a podnikl pak vyjížďku do Prateru. Z Vídně, 26. dubna. Německý korunni prine přijal dnes dopoledne ve dlouhém slyšení ministra zahraničních záležitostí bar. Aehren- thala. Z Vídně, 26. dubna. V 1 hod. odebralse německý korunní prine do německého velvysl nectví, kde v kruhu rodinném posnídal. Po korunním princi německý oisař do Vídně. Z Pešti, 26. dubna. „Pester Lloydu“ te lerafují z Berlína: Císař Vilém na z pát e č n
#22 alto_textblock #22
cestě z Koríu prodlíkrátce ve Vídn a navštíví císaře Františka Josefa. Z Vídně, 26. dubna. (K. k.) Na pozván císařovo přibude německý císař ke krátkému po bytu do Vídně uprostřed měsíce května na zpá- teční cestě z Korfu.
#23 alto_textblock #23
Ředitel Conrisd. Z Vídně, 26. dubna. (K. k.) Dle soukro- mých zpráv z Meranu jest stav těžce onemoc nělého ředitele opery Metropolitan v N. Yorku. Conrieda, beznadějný. Conried jest na půl těla ochromen a 4 dny bez vědomí.
#24 alto_textblock #24
Uznání neodvislosti Bulharska. Z Vídně, 26. dubna. (K. k.) »Polit. Kor.e sděluje ze Sofije: Dle zpráv došlých z roz hodujícího místa přijala společnost Vý chodních dráh návrh ve příčině dosazení smírčího soudu. Vzhledem na to se soudí že Rakousko-Uhersko a Německo uznají v nejbližši chvíli neo vislost Bulharska.
#25 alto_textblock #25
Falličres v Nizze. Z Nizzy, 25. dubna. (K. k.) Když byl vé- voda Janovský opustil pres. Falličresa, z asla tento králi Viktoru Emanueli telegram v němž děkuje za řád Annunziata, doručený mu vévodou Janovským, v němž spatřuje v zác nou známku přáteletví, a vylovuje přá- ní štěstí králi, královně a rodině královské. Pak odebral se president Falličres do Villefranche oplatit návštěvu věvodovi Janovskému. Z Nizzy, 25. dubna. (K. k.) Na hostině, kte- rou uspořádal president Fallires na počest vé- vody Janovského, pronesl preside n tento přípitek: „Král italský, pově řiv Vaši Výsost, aby mě nedaleko našich spo- lečných hranic uvítala, dal mně důkaz svých přátelských citů. Prosím Vás, abyste vyřídil králi projev mé hluboké vděčnosti za tento akt veliké crurtoisie. Vy jste již navštívil naše po- břeží. Vzpomínka na tuto návštěvu bude žiti v paměti každého Francouze. Připíjím n blaho krále a královny, jejichž šlechat- nou mysl, osvědčenou za poměrů tak smutných. měl celý svět příležitost obdivovati. Připíjím na blaho vévody Janovského, ná- mořnictva italského a celé říše. kterou s Francii spojuje důvěryplný a přátelský poměr. Vévoda Janovský v odpovědí poděkovalz přátelské cily, projevené vůči jeho zemi, král a královně a pozvedl pohár na blaho presidenta statečnébo námořnictva francouzského a na zda Francie. Hudba zahrála pak italskou a francouz skou hymnu. Za bostiny pronesl president Falliěre tento přípitek za přitomnosti španělského admirála Beado es Montesa: „Jsem hluboce do- jat roztomilostí krále španělského, že vyslal jednu ze svých lodí do Nizzy, aby mne uvítala. Jsem šťasten, že v télo pozornosti vidí nový důkaz trvalého přátelství, které spojuje obě země. Prose vás, abyste králi tlumočil my nejsrdečnější a nejupřímnější city, připíjím no blaho krále, královny, královské rodiny, námoř nictva a ušlechtilého národa španělského.“ Špatné dodávky pro francouzské loďstvo. Z Paříže, 25. dubna. (K. k.) K pověsti, ž ministerská rada se usnesla k návrhu ministra námořnictva pohnati společnost creuzolskou pro vadné a špatné dodávky před kárný soud pol- cejní, „Matin“ sděluje, že vyšetřováním, zahá- jeným ministerstvem námořnictva, skutečně se zjistilo, že části dělových věží, do- dané společností creuzotskou, byly špatně zpracovány a že bylo ministru spravedlnosti uloženo, zakročiti prot společnosti u trestního soudu. Téz ve příčině jiných dodávek v Creuzotu zvláště nábojů a podmořských člu- nů byly proneseny velmi vážné výtky a za vedeno bylo vyšetřování. V ministerstvu námoř nictva zachovává prý se o těchto pověstech ml čení. Ředitelství společnosti creuzotské prohlá- silo rovněž, že neví ničeho o domnělém stihán kárným soudem poljcojním.
#26 alto_textblock #26
Z Marokka. Z Paříže, 25. dubna. (K. k.) Z Tangeru se několika listům sděluje, že německý průmyslník Renschhausen, jenž není s to obdržeti od magh zena zaplacení provedených prací, obrátil se ne německé vyslanectvo, kteréž úřadníkem u E Ghebby dalo protestovati proti jednání maghze na. Případ ten vzbuzuje v Tangeru velikou po zornest.
#27 alto_textblock #27
Revoluce v Persii. Z Teheranu, 25. dubna. (K. k.) »Reut kane.« oznamuje: Šsch svolil, aby příměř bylo prodlouženo bez lhůty a dovo lil, aby potraviny byly bez omezení do Tavrizu dováženy. Tento ústupek vysvětluje se všeobecn bázní před ozbrojenou intervencí Ruska, která, jak se šach obává, by asi nedopadla na jeho prospěch. Zpráva o pochodu vojska ruského způsobila u nacionalistů velký nepokoj.
#28 alto_textblock #28
Vraždění Arménů v Syril. Z Říma, 25 dubna. (K. k.) »Agenzia St fani« sděluje z Alexandrette: Velitel italské v lečné lodi »Ferruceio« odebral se do italskéh konsulátu, kdež se nacházejí italští uprehlici, Ujistil je ochranou a dal pokyny pro lékařské ošetření nemocných a raněných. V Alexandrette jest nyní klid. Uvnitř země trvá vraždě ní Arménů dále. Bortiol, 15 kilometrů o Alexandrette, jest obklíčen vzbou- řenci. Křesťané jsou v nebezpečí Velitelé Ferruceia a anglických a francouzských lodí, jakož i dotyčné konsuláty žádají ture- ckého velitele vojenského, aby učinil opatření pro bezpečnos obyvatelstva. 400 mužů přibyvších ture ckým parníkem bylo na zakročení velitelů lod odesláno osvobodit Bortiol. Do okoll Alexandrett byly vyslány silné hlidky, aby zamezily vraždění
#29 alto_textblock #29
Vojenská vzpoura a politický převrat v Turecku.
#30 alto_textblock #30
Cařihrad ve stavu válečném Z Cařihradu, 25. dubna. (K. k.) »Osm Lloyd« sděluje: Národní shromážděn schválilo proklamaci armády oble hací ve příčině vyhlášení stav obležení nad Cařihra lem a předměstími jakož i nad Ismidem, Čataldží a ostrovem Prinkipo. Z Cařihradu, 25. dubna. (K. k.) (V 9h več.) Hlldky zabraňují přlstu k Ildizu se strany od moře. Situse v Šiali je ještě nezměněna. V krajním územ je pozorovati pohyby malých oddíl vojska. Nedaleko tábora v Š shi kopes hromadný hrob pro oběti včerej- 4ího dne. V hlavních ulicích procházejí velmí silné hlídky a stále se dopravuj zajatci. Ruch obecenstva ustává. Všecky poboční ulice jsou ponejvíce u jako po vy mřen. Sultán proti bojům mezi tureckým vojskem. Z Cařihradu, 25. dubna. (K. k.) »Turquiee sděluje, že bylo pohřbeno 1140 muž kteří na obou stranách padli. »Turquie« uve- řejňuje rozmluvu s prvním tajemníkem Ildizu, Dževadem. Prohlásil, že ka- sárna Ildizu byla vyklizena, protože sultán nechtěl, aby došlo ke krveprolití. Včera zavládalo velik rozechvění mezi vojskem v Ildi- zu, kteréž vesměs chtělo bojovat proti armádě makedonské Sultán vyslal do všech kasáren Iidizu pobočníkys poselstvím, že vojáci jsou brat ry vojska makadonského, že mu tu- dlž nemají klásti žádného odporu. Ostatně nemohl dáti sultán jiného rozkazu, protože telegram Mabmuda Šefketa paše po- chází od vojína, kterýž nemůže ani lháti, ani smlouvat o cti. Sultán jest ve příčině násled- nictví trůnu úplně uklidaěn. Dževad dodal, že
#31 alto_textblock #31
se očekává nové vojsko k obsazení kasáren IIdizu. Sultánovo vojsko se rozuteklo. Z Cařihradu, 25. dubna. (K. k.) V šeck kasárny u Bosporu až k Ortakiö ji, jejichž vojsko jest určeno na o chranu sultána, jsou opuštény. Není tam žádných stráží. Vojáci pr ch li včera na bárkách. Mnozí jsou schováni na plachetních lodich. Torpédoborec projíždí dnes po moři, aby prch a jící zaj al. Strážnice v Bešiktaši, v bývalém sídle náčelníka služby bezpečnosti v Iidizu, byly dnes soluň- ským vojskem oblazeny. Plavba lo d v Bosporu jest úplně zastaven Přístaviště jsou střežena vojskem. Otázka sosazení sultána. Z Cařihradu, 26. dubna. (K. k.) „Ag. Hav.“ sděluje z Cařihradu: Národní shromá- ždění schválilo vyhlášení stavu ob- ležení. Téměř všichni členové prohlásili roz bodně, že je nezbytně nutno sultán sesaditi. Z Cařihradu, 25. dubna. (K. k.) Rozhodující osobnosti armády makedonské popíraj! co nejrozhodněji všeliké nepřštel- ské úmysly proti sultánovi. Dlužno však vyčkati, zdali neobyčejně roze- chvěná nálada proti sultánovi, za- vládající v jednotlivých oddílech vojska, bude dbáti těchto intencí. Většina obyvatel- stva, jakož i většina nižších důstojníků a muž- stva armády solunské očekává na dnešek v noci téměř jistě změnu na trůně, prohlašujíc ji za trest boží. Rakousko-uherský a německý vojenský pluo- mocník gratulují veliteli mladotureckého vojska. z Cařihradu, 25. dubna. (K. k.) Rakou- sko-uberský vojenský plnomo- ník generálmajor svob. pán Giesl blaho- přál odpoledne v průvodu něm- ckého vojenského attaché majora sl. Strempela, generalissimu vreh- nímu generálu divisijnímu Mah- mudu Šefketovi a náčelníku operační armády divisijnímu generálu Husejnu Husnímu, jakož i ostatním vůdčím generálům ke skvělému provedení operací, k rychlé obnově pořádku ke znamenitě kázni mužstva. Slejně, jako co bylo řečeno, zasluhuje též naprostého uznání obratná organisace a znamenité konání bezpeč- nostní služby v městě. Důkazem, že uznání to jest velice zasloužené, jest vracející se důvěra domácího křesťanského obyvatelstva, jinak velice úzkostlivého, jakož i všech kolonií, u nichž souhlasně převládá mlnění, že nějská cizí ko- lektivní, nebo ojedinělá intervence je naprosto zbytečná a že by byla jenom s to vyvolati po- měry skutečně nebezpečné, dokonce snad veliké krveproliti, poněvadž by už začátek nějaké in- tervence povzbudil raakcionářské živly zde i v provincii a svedl k různým pokusů a proto lze očekávati — vyjma zvláštní příhody — po- kojný vývoj a konsolidování režimu nynějšího. Vraždy a žhářství v Syrli. Z Cařihradu, 25. dubna. (K k.) Dle tele- gramu konsulátního z Bujrutu telegrafuje sez Lalakijehu, že od včerejška stojí ar- ménská obec Kessab v plamenech. Obyvatelé byli částečně povražděni. Okoli Latakijehu je ve velikém nebezpečí. Křižšky francouzský a anglický projiždějí podél po- břeží syrského. Anglická a fran couzská válečná loď vyplula do Bej- rutu. Tam nebyl pořádek dosud porušen. Si- tuace v Bejrutu a v tamějším vilajetu ostatně, jak se zdá, nevzbuzuje obavy
#32 alto_textblock #32
Rozkol mezi anglickými socialisty. CPův. dopis „Nár. Listo“) Z Londýna, 22. dubna. V Anglii stejně jako jinde jsou velkonoční prázdniny dobou sjezdů. Angliču socialisté (In-
#33 alto_textblock #33
a s
#34 alto_textblock #34
Z kulturní ciziny.
#35 alto_textblock #35
Polský básník-samouk. V Krakově utvořil se za předsednictv prosidenta krakovské Akademie nauk hraběte Tarnowského komitét, který obral si z účel sebrati peněžitý obnos, z něbož by se za- koupilo jako národní dar polský malé hospodář- ství básniku-samouku Ferd. Kurasovi, jehož písně před nějakou dobou vzbudily sensaci v pol- ském literárním světě. Tento Kuras ie sedlák bezzemek, oráč, od mládí vydělávající chléb těž- kou polní prací. Několik krakovských literátů kteří náhodou byli upozorněni na několik jeh. veršů, postaralo se nedávno, aby byla tiskem vydána malá sbírka Kurasových básní a sel ských písní. Knižka vyšla a všeobecně překva pila primitivní sic, ale krásnou a zvučnou for mou, vášnivou áskou k „plodonosné zemi živr telce“, touhou bezzemka, blouznícího o vlast ním kousku země, o štěstí oráče, když může vlastní nivu oodělávati. Písně Kurasovy byly ihned hojně citovány a komentovány, budíce rozruch lahodou formy i vřelostí citu. Myšlenka, aby originálnímu bás níku yla ve formě národního daru jeho vřelá tužba splněna, vyskytla se takřka spontánně, s několika stran současně. Výsledkem jejím bylo utvoření zminěného komitétu, který doufá v brz kém čase potřebný obnos opatřiti.
#36 alto_textblock #36
a
#37 alto_textblock #37
V Londýně zemřel před několika týdny mladý malíř Charles Conder, umělec osl Kajících sujetů raffinovaného vkusu, fantast
#38 alto_textblock #38
barevných efektů, v posledních létech zbožno vaný, 1č trvalo dlouho, než se probil k uznání Ch. Conder se narodil v Londýně r. 1870, mládi strávil v Indii a v Australii. Odtud přivezl s bohatou, až chorobnou funtasii, smělou a ohni- vou malebnost barev, veliký dekorační vkus. Když pronikl, stal se mödním a hledaným uměl cem v Londýně, a za jehe miniatury na dam- ských vějířích, bonbonierách, dokonce i na ro- bách, za originální knižní výzdoby byl skvěle plucen. August Strinlberg otiskl ve všech švédských listech vyzvání, v němž pros čtenáře, aby mu byli nápomocní při hledání do- pisů Nietzseheových, které asi před de seti lety ve slabé chvilce daroval jakémusi m lovníku autografů, který na něho přišel a moři jej, aby mu dal dopisy známých literárních osob nosti. Strindberg rád by nyní vydal tiskem svoj korespondenci s velikým německým filosofem nechce však svoje vlastní dopisy uveřejňovati dokud nenajde dopisů Nietzscheových, neb Strindbergova psaní jsou vlastně jen stručné od povědi na podněty ztracených listů. Zvlášť m záleží na dvou z nich, velmi obšírných, v nich Nietzsche švédskému románopisci široce doka zoval, že musí práce svoje vydati francouzsky chce-li dobýti evropského minění. Literatura o donu Juanu obohacen byla letos novou literárně-historickou monogra- fil francouzskou z péra Geoge de Bevott Francouzský autor sleduje podrobně celou evo- luci legendy v literaturách západních, od doby jejího vznikuž po romantismus. Vznik má svoje hojné prameny v historii Španělska a Por- tugalska; historického přimého podkladu, tvr
#39 alto_textblock #39
autor, naprosto nemá, a vzešla jen z rozličných lidových ballad a ústní tradice v Andaluzii, na místě zápasu dvou rac a dvou náboženství. Pře nesením do ltalie se legenda podstatně změnila v poměru k ženě don Juan zůstává stejným, ale v poměru k církvi (katolické) stává se nevěrcem kdežto původní legendy španělské všecky je. líčí jako věřicího. Francie, Anglie i Německo vy- tvořily si svůj typ dona Juana — každá z těchte kultur se všemi svými odlišnými znaky, jak vy- plývaly z nálady doby a literárních opoch, kdy
#40 alto_textblock #40
vznikly.
#41 alto_textblock #41
vrl ne
#42 alto_textblock #42
Různé zprávy. Komu se cheete podobati? Belgický psycholog Varendonek dal žákům a ža- čkám od sedmi do šestnácti let na obecných školách v Ledebergu a střední škole v Gentu zodpověděti otázku: Které osobě, již znáte ze svého styku neb ze svých studií, chtěli byste se podobali a pročt Zajímavé odpovědí uveřejnil v Archives des psy chologie. 745 odpovědí, jež obdržel, dovoluje nahlédnout do duše dílěte, jeho tužeb a přání. Ovšem jsou od povědi namnoze jednotvárné a dají se shrnoui v určité skupiny. Mnozí hoši, zvláště menší, chtějí se podobati tatinkovi. Zvláštní gusto má jíž osmilelý hoch, jenž píše: »Chci se podobati panu Paulovi jenž jest psím lékařem v Gentu, poněvadž se mi t IIbí.« Jiný chce býti »setníkem, poněvadž má mnoho peněz a může poroučeti.« Ideály dvanáctilélého hocha soustředily se úplně na postavu Rothschildovu, jak patrno z jeho odpo vědí: »Chtěl bych býti podoben panu Rolhschiidovi. protože je milionářem, bydlí ve velkém a krásném domě a má mnoho země, polí a zámků. Dům jeho je plný sluhů a služek; baví se a cestuje. Má auto mobilr, motorová kola, bicykly, bale ny, koně a vozy
#43 alto_textblock #43
Davá-li almužnu, dá 500 franků, to je mu toltk jak dva centimy. Mnozí boháči jsou lakomí a pověrčiv lidé říkají, že boháče stíná nrjvíce neštěstí. Chte bych býti Rothschildem a dávati chudým mnoho peněz.« Idešlnější tužby má jiný dvanáctilelý hoch, je by se chtěl státi básníkem a vidí vzor básníka hojně čieném lidovém vlámském spisovateli Henrik Conscience. Chtěl by s vcitem tvořiti krásná úsloví seděti u stolu, před sebou velkou otevřenou knihu čelo opřené o ruku a přemýšleti, co se má dělali Mohlo by se říci, že takové psaní není nic těžkého ale ach, k napsání románu, novelly a všech těch různých děl je třeba mnoho času, mnohdy rok neb dva, než je to hotovo. Třináctiletý hoch chtěl by býti jako Jules Verne a udává také důvod. »Vynalezl již věci, které před desíti, dvaceti lety byly neznámy a pokládaly se z nemožné, dnes pak se jich používá všude a každo- denně. Seděti tak ve svém pokoji, psáti knihy, vy- dávati je a býti pak hrdým, že moje jméno i moje knihy jsou známy v celém světě, jako i jiných spo- sovatelů, na příklad Pierre Loti a Viktora Huga« Patnáctiletý hoch chtěl by žiti jako kapitán z Ver- neova románu »Dvacet lisic mil pod mořem« a sic proto, aby pocítil stejné úzkosti a zažil stejná ne- bezpečí. »Chtěl bych pocititi také bolesti nenáhlé smrti udušením a pak v okamžiku, kdy nastává smrt dýchati opět čerstvý a sílici vzduch. Tužby mnohých žáků nesou se ještě výše, až k Caesarovi a Napo leonovi. Zvláště Napoleon se časlo jmenuje a jeden žák piše o něm: »Tento brdina byl se svým vojskem stále na po chodu, aby hájil vlast a rozšířil své panství. Za války ho nic neznepokojovalo; často hvízdaly mu kule kolem uší, ale to mu nebylo ničím. Víděl všechny krásy přírody, mezi jiným vrcholy Alp a věčné sně hové pláně Sibíře. Vždy bude se o něm mluviti v ne dálnější budoucnosti.« Dívky mají ovšem zcela jiné ideály Menší berou si také za vzor své rodiče, ale jen jedna sedmiletá chce býti podobna otci, »protože pro nás pracuje« mnoho jiných vidí vzor v matce. Malá desetilet slečinka má svůj ideál v učitelce, »protože je šťastna.,
#44 alto_textblock #44
nemá žádných tělesných chyb a je všemi milována bydli v krásném domě a nemůže si na nic stěžo- vati.« Tské adresu udává maličká přesně, stejně jako jedenáctiletá dívka, která se chce podobati jisté švadleně, »protože je velmi zručná, vydělá mnoho peněz a rodiče jeji jsou s ní spokojeni«. Dvanáctiletá žačka zvolila si za vzor známou. »Má zlaté srdce a pomáhá chudým. V zimě, pokrývá-li zemi snih, stará se o ptaky, kteří nenalezají ani zrnéčka. Jest milá a něžná ke každému. Nařídí-li něco rodiče, poslechne ihned; ve škole se dobře učí. Mnohé dívky horují pro hrdinky básní nebo také pro básníky a chtěly by se jim podobati. Celkemje nápadno, že u starších dětí láska k rodičům a zájem o nejbližší okoli ustupuje vzdálenějším a fantasti- čtějším ideálům, kdežto u hochů se vyskytují hojně hrdinské a romantické vzory, berou sí dívky za vzo ponejvíce dobré, skromné a pracovité ženy. U odpo- vědí nutno přihlížeti také k sociálnímu prostředí, poněvadž děti jsou většinou z dělnických tříd. Proto převládají materiální tužby a starost o chléb. Tak píše jedno dítě: »Chtěl bych býti truhlářem, abych si vydělal na živobytí« nebo: »Chtěl bych býti ma- jilelem domu; dostane ročně mnoho peněz a nemá nic na prácí než podpisovati kvitance.« Některé děti by chlěly býti králem Leopoldem. »protože je bobatý«, »protože má krásný palác«, »protože dobře žije«. Třinactiletý hoch by chtěl býti Edísonem, 40 procent hochů rádo by se stalo želez ničními úřadníky, protože v jejich čtvrti bydlí mnoho železničních úřadníků, 8 procent má vojenské ideály. ale nikdo nechce býti prostým vojákem, nýbrž hne důstojníkem a generálem. Dokonce i jedna dívka chtěla by býti generálem . ..
#45 alto_textblock #45
= Dohrý obchod Uabriela d'Annhnzio. Ilalský Pásník Gabriele d'Annunzie zadal italské kinemato grafické společnosti výhradné právo, předváděti vý- jevy z jeho děl za 12.000 lir a 10% kasovního př-
#46 alto_textblock #46
jmu,