#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetí.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve čtvrtek 6. listopadu 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 305.
#4
alto_textblock
#4
aranni a večerni llsty
přadplácí sa
v Prane v addministrani
sa měsle.
K -
na čtvrt lsta
sK -
* dvají donáškou
na mněsle
ike
na čivre leta
v dliAtách' „ g so
aa másle
Poston.
nási-
ri: ke
s dvojí zásilkou
vrieta
dř 2
#5
alto_textblock
#5
U drobném prodejli
ranní číslo o sobě . sa s
vačerni
za di
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo
večerní
.
. . 5
#6
alto_textblock
#6
lnseráts
plati se hntově napřea
Předplacení a tnsorty přijím
sdministrace v Mariauské ul., k
Tam nacháneji se těh
redakce. tiskárna a vxpedue-
„Národnich Llstů
Rukopiay se navranen
#7
alto_textblock
#7
Dnešní číslo pro Prahu jest o 10,
s přílohou pro venkov o 14 stranách.
#8
alto_textblock
#8
V Německu a u nás.
Po dvaačtyřiceti letech trvání sjedno-
ceného Německa rozmnožen byl počet
spolkových států německých usnesením
spolkové rady o dalšího člena obsazením
brunšvického vévodského trůnu, po 28 let
uprázdněného a současně skoro nastoupil
bavorský princ vladař jakožto král Lud-
vík III. trůn bavorský. Okolnosti, za nichž
se to stalo, jsou dostatečně známy, za to
méně si dosud povšimnuto, že tyto událo-
sti jsou důkazem, kterak centralisující
směr, jenž sloužil za základ ve Versaillech
dne 18. prosince r. 1870 deputací říšského
sněmu společně s německými knížaty pro-
hlášeného německého císařství — jest na
ústupu před federačním úsilím německých
kmenů a spolkových německých panov-
níků.
Není vyloučeno, že i veliké změny na
poloostrově balkánském provedené a nová
orientace v mezinárodní politice přispěly
k uvedeným změnám v Německu, ale ne-
pochybno jest, že vnitřní život v říši ně-
mecké, jenž se nese za zachováním kmeno-
vé rázovitosti, podporované sebevědomím.
ne-li přímo žárlivostí četných tamních pa-
novnických rodů, má lví podíl na tomto
novém úspěchu německé federační ideje.
Neboť co jiného jest nechuť německého
jihu k německému severu, a tak zvaná
„omrzelost říší“, než obrana proti utužení
říšské ceníralisace, jíž jest se spokojitis
potřebami dopravními a vojenskými, kteréž
neruší samostatnost jednotlivých spojene-
ckých států a státečků. Vzrůst velikých
německých měst zastiňuje sice svým obrov-
ským organismem četné drobné státečky.
k nimž náleží Brunšvicko, s jejich miniatur-
ním vládním aparátem, kterýž jest na-
mnoze dosti drahý: ale přes to nedají se
tyto státečky ani poměrně větším berním
zatížením, ani tím, že nedovedou soutěžiti
ve všech směrech s mohutným rozmachem
velikých měst a větších spolkových států,
přiměti, aby utonuly v nějakém vše niveli-
sujícím centralismu. Dávajíť přednost
skromnější, ale samostatné existenci, jsou-
ce jinak účastny celkového hospodářského
vývoje a pracujíce stejně s velikými spol-
kovými státy na poli kulturním. Souměr-
nost kulturní práce v četných sídlech spol-
kových států německých, hojnost těchto
kulturních středisk jest bez odporu požeh-
náním státní mnohotvárnosti sjednocené-
ho Německa.
Nechť se jen srovnají tyto poměry
praví „Köln. Ztg.“, s poměry v říších cen-
tralisovaných, v nichž po staletí hlavní mě-
sto tvoří jediné kulturní ústředí a v nichž
provinční města jsou nanejvýše pouhým
odleskem! Minulost německá vytvořilav
jednotlivých německých spolkových stá-
tech duševní střediska ve vysokých ško-
lách, v uměleckých ústavech, v hospodář-
sky podnětových organisacích. Z nich všech
prýštily náboženské, vědecké, umělecké
hospodářské podněty a samostatně se roz-
víjely. Státní myšlenka nevyrůstala na je-
diném, ale na mnoha místech státního žití
Všude působily vlastní, původní kulturn
proudy. Výsledkem jest přes všeliké politi-
cké nesnáze, jež bylo překonati, neobyčej-
ná kulturní rozmanitost a bohatství, kteréž
zapustily hluboké kořeny na všech stranách
a nejen ve velkoměstech. Který stát může
se vykázati tolika současně kvetoucími
rázovitými středisky kulturními?
Proti tak zvané účelnosti, jak ji poža-
duje centralism, možno postaviti nekonečné
požehnání, jež přinesla Německu četná sí-
delní města, kteráž svou duchovní i svět-
skou odlišností zachránila německý národ
před tím, aby jediné veleměsto jim vtisklo
ráz napodobenin a kopií. Byla by mohla
vzniknouti bez těchto četných středisk tak
bohatá literatura? Byl by se uchoval rázo-
vítý život kmenový, kdyby střediska kme-
nová byla pozbyla vlastní vlády? Byla by
se zachovala všestranná kulturní plod-
nost?
I zastanci centralismu a účelnosti musi
uznati, že tato kulturní rozmanitost více
prospěla hospodářskému rozvoji než kdyby
se bylo dostalo přednosti a výsad jedinému
veleměstu a všecka ostatní země byla ja-
kožto provincie obmyšlena pouze jakousi
vedlejší péčí. V Německu z těchto všech
příčin účastní se větší počet inteligence při
práci na prospěch jednotlivých spojene-
ckých států než ve státech scentralisova-
ných, a zasazuje se, aby rozřešila dané
problémy a úkoly na prospěch jak všech
zemí spolkových, tak kmenů. Podobné pro-
nikavé péče není v žádné jiné říši evrop-
ské. A tato radost ze života drobných stát-
ních individualit tvoří právě životní síly
sjednocené německé říše. Zachovaná své-
ráznost i v naší nivelisující době, zvýšená
kulturní výkonnost, kvetoucí města, žijící
vlastním životem a ne odleskem jediného
hlavního města — toť jsou dobré následky
německého mnohostátí — toť vše jest dě-
dictvím historického vývoje, jenž se pře-
nesl i do nové sjednocené říše a podmiňuje
její sílu.
A proto malé německé státní „závody“
nesplynou v jediný „velkozávod“, vždyí
kmeny a státy nelze stotožňovati s fabri-
#9
alto_textblock
#9
kami; řídíť se zvláštními zákony vlastního
života a vlastní činnosti a působnosti.
Takové jest dnes vedoucí nazírání
Německu a tyto myšlenky jsou spolu po-
zoruhodným pozadím dosazení nového pa-
novníka na dlouho uprázdněný trůn brun-
švický a hladkého vyřízení vladařské otáz-
ky bavorské.
Máme srovnávati opačný pochodv
soustátí rakousko-uherském, jež ani po stu
letech od svého prohlášení za císařství
nevystihlo životní zákony potřeb svých čet-
ných národů, namnoze s velikými tradicem
historickými?
K rozpoznání kmenových a státních
potřeb stačila sousední sjednocené říše ně-
mecké čtyři desetiletí, ba tam vlastně an
při její obnovení nebyly zneuznány.
Máme srovnávati i výsledky, k nimž se
zatím v obou říších dospělo?
#10
alto_textblock
#10
Pro českou vysokou školu
technickou v Praze.
Z Vídně, 5. listopadu.
(Zvl. tel. „Národních Listá“.) a
O novostavbě české vysoké
školy technické v Praze a ne-
zbytném nájmu nových místno-
stí měli dnes průpravnou poradu s min.
předsedou hr. Stürgkhem rektor tech-
niky té dr. Kašpárek, dvorní rada dr-
Stoklasa a posl. dv. rada dr. Hráský
Smluvena společná porada na zí-
třeko 2. hod. o dpol.
#11
alto_textblock
#11
Z Vídně, 5. listopadu.
(Zvl. tel. „Národních Listů“.)
Zítřejší společné debaty o české
technice v Praze zúčastní se hrabč
Stürgkh, ministr veřejných prací dr
Trnka, ministr vyučování dr. ryt. Hus-
sarek a správce ministerstva financí
svob. p. dr. Engel, dále 4 zástupco vé
české techniky, posl. dr. Kramář,
dvorní rada dr. Hráský, dr. Tobol ka,
Staněk, dr. Velich, Kadlčák
Choc, Němec, Tomášek a dr. M a-
saryk.
#12
alto_textblock
#12
Memorandum
profesorského sboru o aktuálních nedostat-
cích c. k. české vysoké školy technické
v Praze.
#13
alto_textblock
#13
Z Vídně. 5. listopadu.
Deputace profesorského sboru české techniky
v níž byli rektor dr. K ašpárek. dv. r. dr. S to-
klasa, prof. dra. Hasa a prof. Bertl, ode-
vzdala dnes, jak jsme již sdělili, ministru veř. prae
dru. Trnkovi, mín. orby dru. Zenkerovi.
min. vyučování dru. ryt. Hussarkovi a mini-
sterskému předsedovi hr. Stürgkhovi, správei
min. financí bar. Englovi a četným poslancům
memorandum, jehož obsah ve výtahu zníi
Propadnutí stropu ve starých částech budovy
české techniky v ulici Resslově dne 10. října t.r
dokázalo nad veškeru pochybnost, že budovy če-
ské vysoké školy technické v Praze jsou od dáv-
ných let ve stavu nedčelném a nebezpečném
a že ubytovací poměry na této vysoké škole jsou
smutné, ubohé a snad jediné svéh
druhu.
A přece jest tato vysoká škola technická nej-
starší a počtem učitelských sil a posluchačů dru-
há v celé říši.
České vysoké škole technické v Praze ode-
vzdány byly v letech 70. staré kasárny na Karlově
náměstí a zemský výbor vystuvěl z celkového pro-
jektu na tomto staveništi jen část, t. zv. hlavnt
budovu ke Karlovu náměstí, a to v době, kdy na-
větěvovalo tuto vysokou školu 626 posluchačů. P
vylíčení dosavadních snah a projektů, bohužel ne-
uskutečněných, o nápravu, pokračuje míemoran-
dum:
Naše nynější místnosti sestávají mimo 6 po-
slucháren v budově hlavní z pavilonu elektrofysl-
kálního, pavilonu chemického a 14 činžovních do-
mů soukromých a komplexů v Havlíčkových sa-
dech: v těchto po různu ležících místnostech máse
tísniti 2746 posluchačů (dle stavu z r. 1912-13, kte-
rý byl v jiných letech předstižen až na 3000) se
141 učitelem a s 88 asistenty a pomocnými silami.
obstarávajícími 304 přednášky uvedené v pro-
gramu. Umístění nynější vykazuje i s chemickým
ústavem užitečných ploch v patrech 18.681 čtver
metrů a 1346 m2 v souterrainu. Dle stav. programu
jest však zapotřebí 50.000 m2 plochy užitečné. Dle
výpočtu o dřívějších prejektech nedostává se však
na Karlově náměstí v nejpříznivějším případě př
budovách třípatrových 15.919 čtv. m a při budo-
vách dvoupatrových 21.252 čtv. m užitečné plochy.
Ačkoliv jest zdánlivě veliký počet budov, zůstá-
vá řada profesorů úplaě bez přístře-
ší, a sice: nemají nyní žádných místností 7 pro-
fesorů a jich asistenti, všichni docenti a lektoři,
ztrácejí v budovách barokních při adaptaci všecky
mistnosti 3 profesoři a nevyřízením podání sboru
profesorského postrádá poloviny až dvou třetin
místností 9 stolic. Vedle teho nemohou se konati
druhé státni zkoušky, jelikož není místností zku-
šebních, není auly, není dále laboratoří strojni-
ckých ani laboratoře pro zkoušení hmot stavebníc
i strojních.
Místnosti, uprázdněné odchodem chemického
odboru do nové budovy, byly jim opuštěny nejen
proto, že nedostačovaly přednáškám a cvičením
nýbrž i proto, že se k účelům učebním vůbec ne-
hodí. A přece byl nucen sbor profesorský umístit
do nich na novo učebny a pracovny četných pro-
fesorů, kteří dosud žádných neměli.
Ač o tom všem bylo ministerstvo kultu a vy
učování věas uvědoměno, nestala se v době prázd
nín nejmenší úprava těchto místností.
#14
alto_textblock
#14
Opatřování potřebných místaostí pro předná-
šky a cvičení vyžaduje každoročně četných a dlou-
hých schůzí sboru profesorského. Úmornými těmite
schůzemi ztráví se mnoho drahého času a to prací
která se úplně znechucuje tím, že podání z těchto
sehůzí vyšlá bývají marna, ano nebývají minister-
stvem vůbec ani zodpovídána.
Profesorský sbor nesmí však na sobě nechat
lpěti vinu, že by se snad spokojil takovýmto sta-
vem místností české techníky, když uváží, že
obrovský počet posluchačů, kteří jsou na ústav
zapsáni, má téměř ve všech disciplinách sotva pre
polovici až třetinu umístění.
Nájmy domů k účelům vyučovacím používa-
ných a pří tom zcela nezpůsobilých, činí pak do-
hromady ročně 210.413 K.
Nedostatkem místa v posluchárnách, rýsov.
nách a laboratořích odváděni jsou posluchači o
vážného studia, čímž dává se příležitost ke vzniku
nedostudovaného proletariátu. Avšak vedle této
kvantitativní nedostatečnosti nevyhovují budovy
české techniky téměř bez výjimky ani nejjedno-
dušším požadavkům hygienickým a bezpečnostním
Užívání mnohých těchto místnestí k účelům vy-
učovacím jest v přímém odporu s předpisy zákon-
nými, ano jest pravým paskvilem na před-
pisy a zákony zdravotní i stavebn
policejní. A v takovýchto místnostech jest
odsouzen ztráviti téměř půl desítiletí výkvět mlá-
deže, nejdražší statek národa a státu. Těžko po-
chopiti, že takto nechá vadnouti technický dorost
správa státu, který ve svých nejvážnějších okamži-
cích hledati bude v této mladé inteligenci ničím
nenahraditelný základ pro obranu svého trvání
svojí integrity.
Než, bohužel, i mravně ohrožováno jest po-
sluchačstvo v některých budovách, které najaty
jsou k účelům české vysoké školy technické. Bez-
prostřední sousedství poslucháren s nočními ka-
várnami a tančírnami pod jednou střechou jest
smutným dokladem péče o mravní prospěch mlá-
deže akademické.
Nyní na chvat podnikají se opravy beze všeho
ohledu na vyučování, na drahocenné sbírky a ně-
kdy i bez patřičného ohledu na bezpečnost poslu-
chučstva. Montanní opatření, směřující více k za-
chování bořících se starých památek, nezmění
nezlepší poměry ubikačnít peníze, na tuto opravu
vynaložené, mají význam pro otázku konservační
ale nedostatků školy nikterak neodčiní. Se stano-
víska péče o staré památky dlužno arci vítati tuto
byť i valně opozděnou snahu po záchraně staro-
bylých objektů; sbor profesorský vidí v tom aspoř
částečně splnění svých návrhů na konservaci bu-
dov z r. 1909 a 1911, ale ovšem nikterak v této
rekonstrukci nemůže spatřovati uspokojení exi-
stenčních požadavků ubylovacích české techniky.
Požadavky, jichž splnění naše vysoká škola
marně po léta vymáhala, týkají se především nej-
nutnějších místností pro přednášky a cvičení,
nedospěla tudíž škola naše co do zařízení posu
ani k temu stupni, na němž byly jiné podobné
ústavy již před mnoha desítiletími. Uvážíme-li, jak
mezi tím doznalo vypravení jiných, zejména zahra-
ničních vysokých škol laboratořemí inženýrskými.
jichž zřízení jest u nás při nynějším stavu naši ško-
ly otázkou daleké budoucnosti, poznáme teprve
pravou bídu a nedokonalost v zařízení této školy.
kterpu trapně pocifuje každý, komu záleží na bu-
doucnosti našeho technického dorostu.
C. k. česká vysoká škola technická ocitá se
v hluboké krisi a každý s námi vážně obávati se
musí o její budoucnost. Těmito kroky na místec
rozhodujících vyčerpává sbor profesorský veškeré
prostředky, které má po ruce, aby v zájmu poslu-
chačstva a dalšího vývoje věd technických v če-
chách urychlil skončení této úžasné a ve svém
způsobu ojedinělé krise české vysoké školy tech-
nické v Praze,
#15
alto_textblock
#15
K aféře pozemků michelských
Z akčního výboru národní strany svobodo-
myslné byl — jak nám sděluje sekretariát stra-
ny — starostovi měst pražských panu dru
Karlu Grošovi zaslán tento přípis:
#16
alto_textblock
#16
Slovutný pane starosto!
Akční výbor národní strany svobodomy-
slné v poslední své plenární schůzi jednal
záležitosti prodeje pozemků velkostatku mi-
chelského a o obviněních, činěných členům
sboru obecních starších, že při této koupi, ja-
kož i při jiných přiležitostech zneužíval
svého mandátu ve sboru k osobnímu pro-
spěchu.
Vzhledem k tomu, že je nutno jak v zá-
jmu osobní cti všech členů sboru
našich příslušníků, tak i v zájmu
celé strany, aby veškerá cbvině-
ní byla co nejbedlivěji vyšetře-
na a zjištěna, aby správnost jed-
nání členů sboru obecních star-
ších nade vši pochybnost byla po-
stavena, usnesl se akční výbor jednak po-
žádati Vás, abyste s největší rozhodností
prostředky, jež máte k disposíci, o plné ob-
jasnění všech obvinění pečoval,
jednak usnesl se zvoliti zvláštn
komisi, která v této příčině má současně
zjišťování prováděti
Dovolujeme si Vám o tomto usnesení uči-
niti sdělení, prosíce, abyste je laskavě vzal
na vědomí a znamenáme v dokonalé úctě za
Akční výbor národní strany svobodomyslné-
Dr. K. Kramář v. r.
F. Sís v. r.
předseda.
gen. tajemník.
#17
alto_textblock
#17
K našemu článku ze včerejších (středečních)
„Nár. Listů“, v němž jsme na základě svého
vlastního, redakčního šetření repliko-
vali na interview p. obec. staršího Václava Š tě-
pánka, vedeni výhradně snahou, aby do všech
podrobnosti celé aféry michelské
vneseno bylo polřebné světlo, jsme
obdrželi od p. autora intervlewu tento dopis, jemuž
ochotně dáváme místo — z téhož důvodu, který
jame již včera vyslovili, a který dnes poznovu zdů-
razňujeme: všem, kdož to myslí dobře s českou sa-
#18
alto_textblock
#18
mosprávou a s pražskou radnicí, musí záležeti na
tom, aby záležitost koupě pozemků michelských
byla co nejdůkladněji, ale i nejnestran-
něji vyšetřena.
Dopis p. obec. staršího Václava Štěpánka
„Znaje Vaši laskavost a nestrannost, dovoluji
si obrátiti se na Vás se slušnou žádostí za uveřej-
nění několika poznámek ke článku v dnešním
čísle „N. L. pod nadpisem „K aféře s koup
pozemků michelských“ uveřejněnému
Polemiku v tomto článku s mými vývody ve-
denou lze rozděliti na dvě části a sice:
1. otázku kupovaných enklav panem
Rennerem za 455.000 K,
2. otázku, jakým způsobem postu-
pováno bylo při koupi pozemků mi-
chelských se strany obce pražské.
Pokud týče se enklav, nebyla čísla mnou uve-
řejněná vzata snad ze vzduchu, nýbrž učinil jsem
to, co by na mém mistě učinil každý, komu vážně
jedná se o zjištění pravdy. Obrátil jsem se totiz
na notářskou kancelář p. JUDra. Frenzl
v Nuslích se žádostí, by zlistil, zač enklavy zmí-
něné vlastně koupeny byly. To, co jsem od p. no-
táře písemně v této věci obdržel, musil jsem po-
kládati za správné a mchl jsem sděliti na požádán
veřejnosti. Není-li tedy toto notářské vyšetřent
správné, pak nesprávnost ta není zaviněna mnou.
Otázka ceny enklav je ve věci, o kterou běží
naprosto druhořadnou, ta mohla se týkati nei-
výše jednání p. dra. Vejvara a ne obce pražské.
která přímo žádné enklavy nekupovala.
Jinak má se ovšem věc s vývody zmíněného
článku v části druhé. V této nejen že nevyvrací
se ničeho z toho, co jsem uvedl, nýbrž naopal
vývody moje se potvrzují. Tvrdil jsem, že, po-
čínaje 1. prosincem 1910, kdy byla schůze finančn
komise v této věci, věichni lidé v Praze a 90 proe
obec. starších byli přesvědčeni, že kupuje se celý
statek Rennerův. Tolo mínění potvrzeno je ve zmí-
něném článku, ve kterém se vrvádí a připouští
že „říkalo se na radniei“ stručně „eelý
statek michelský“, ba dále potvrzuje se
že městská rada dae 7. prosince 1910
tedy po schůzi finanění komise 1. prosince oficiálně
píše p. Rennerovi „v příčině prodeje ce-
lého Vašeho velkostatku“ a 17. prosince
opět píše o „celém velkostatku“, tedy čtyry
dny před schůzí sboru ještě městská rada sama
určitě neví, co vlastně kupuje; když se uváží, že
oznámení o tom, že pozemky „Rennerovy ve vý-
měře 350.000 čtv, sáhů se mají koupiti“, obdrželi
jeme tři hodiny před schůzí sboru dne 21. prosince
1910 zprávu, ve které opět oficiálně nebylo nám
sděleno, co vlastně p. Rennerovi zůstává, je přiro-
zenc, že 90 procent obec. starších přesvědčeno
bylo, že kupujeme celý statek Rennerův, při nej-
menším ale, že kupujeme aspoň „všechny po-
zemky v katastru michelském p. Ren
nerovi náležejíeí.“ Může ale někdo tvrditi.
že obec pražská je dnes majitelkou všech po-
zemků v katastru michelském, které náležely panu
Rennerovi? Nemůže, protože p. Renner je dne
majitelem pozemků a budov ve výměře 2 hekta-
rů, 17 arů, 15 m čili 3 jiter, 123.40 čtv. sáhů. Bu-
dovy pak zavjímají plochu 941 čtv. sáhů, 8.48
stop. Zbývá tedy p. Rennerovi takřka 4000 čtv.
séhů nejkrásnějších pozemků, resp. par-
cel „vesměs zralých k zastavení, jejichz
cena přibližuje se nápadně oné sumě 345.000 K.
kterou p. dr. Vejvar dle ujednání s p. Rennerem
si zadržel „pro sebe a své pomocné sdly“. V těcht
výměrách se dle všeho notář p. dr. Frenzl nezmýlil.
poněvadž by bývaly byly jistě již také v dnešním
článku vyvráceny. Z toho patrno, že není to bez
podkladu, když tvrdil jsem a tvrdím, že obec praž-
ská byla poškozena, ha v plném rozmyslu, ne-
schovávale se paradrafy tiskové, poněvadž jsem
ústně užil slova „podvedena“.
Maje za to, velectěný pane redaktore, žev
zájmu vylasnění celé této věci, na kterém i Vám
zajisté záleží, toto moje vysvěllení uveřejnitt rá-
číte, děkuji Vám předem a znamenám se v doko-
nalé úetě
Václav štěnánek, t. č. obecní starší.
V Praze, 5. listopadu 1913.
#19
alto_textblock
#19
zní.
#20
alto_textblock
#20
Rišská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze 169.
(Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 5. listopadu.
Celých 5 hodin a celou schůzi vyplnil po-
slední minoritní zpravodaj o dani lihové Rusín
Holubovič. Za jeho řeči — možno-li jí na-
zývati jeho četbu — bylo ve sněmovně jako
v úle napřed, potom prázdno jako po vyme-
tení. Jenom 2—3 přátelé poslouchali. To
trvalo 5 hodin. Potom byla schůze skončena
Zas odklad, zas průtah! Splňuje se naše
předpověď, že rozhodnutí stran parlamentní
krise, stran potíží, ve kterých octlo se ple-
nární projednávání finanční reformy rusínskou
obstrukcí, stran volební reformy haličské.
stran dělnosti haličského sněmu, přesune se
do týdne příštího. Ve sněmovně netroufá s
nikdo činiti žádných předpovědí, jak dopad-
nou páteční a sobotní porady ve Lvově. Bylo
však ujištěno, že dalo se Polákům, zvláště pak
frakci podolské na srozuměnou, co dáváv
sázku svým odporem proti věci, na které ko-
runě, na které zahraniční, na které vnitřn
politice rakouské tou dobou nejvíce záleží.
Večer došly sem nepověřené zprávy z hlav-
ního města haličského, že situace tamější po-
někud se zlepšila. Dlužno vyčkati, jsou-li
pravdivy. Dlužno zejména však vyčkati, jak
utváří se sítuace počátkem příštího týdne.
V debatě o vládní odpovědi na oba české
dotazy ve příčině dosazení zemské správní
komise v království Českém promluví za če-
ský klub J. E. dr. Fiedler, za české so-
ciální demokraty dr. Šmer al
#21
alto_textblock
#21
Z Vídně, 5. listopadu. (K. k)
Předseda dr. Sylvester zahajuje schůzi o 11
hodině. Oznamuje, že volbu do delegace zamýšl
provéstí ve čtvrtek dne 13. t. m. v mimořádné
schůzi, jež konati se bude o 6. hod. večerní
Sněmovna přechází k jednacímu pořadu t.
pokračuje v podrobném rokování
#22
alto_textblock
#22
o novele daně z lihu.
Zpravodaj menšiny dr. Holubowič prohla-
šuje, že každý Rusín, jenž mů k sobě úclu, mus
pokládati osnovu volební reformy za nové vyzván
k boji. (Souhlas u Rusínů). Požadavky Řuslnů
jsou tak spravedlivy, že rakouští národové nene-
chají na sebe padnouti hanbu, kterou nutně přináš.
prováděni barbanského násilí vůči nejslabšímu ná-
rodu v Rakousku. Rusíní vědí, že převážná většjna
#23
alto_textblock
#23
sněmovny přeje si klidnou práci. Postup rusinských
poslanců jest však spravedlivou obranou z nouze,
neboť v Haliči nastaly poměry, ukazující zřejmě na
snahu, promyšleně zničiti rusinský národ. Žodpo-
vědnost za nezdar pelsko-rusínského vyjednáván
nese v prvé řadě vláda. Nemenší vina jest také n
nynějším místodržiteli v Haliči. Ten měl odvahu
předložiti volební reformu, která jest přímo vý-
směchem rusínského lidu. Sněmovna, která uznala
požadavky Rusínů, nenachází odvahu, aby podporo-
vala Rusíny proti jich trýznitelům
Dr. Holubowič ličí zevrubně utiskovánía
odstrkování Rusínů v politické správě, ve službě
justiční, církevních a školních olázkách, ba i o.
vojska a praví, že dějí se dokonce pokusy, aby Ru-
sini byli popolšťování i na poli hospodářském. Ná-
sledkem této politiky jest, že zoufnlci přimykají se
buď k hnutí rusofilskému anebo se stěhují z vlasti.
Řečník pokračuje pak ve své řeči rusínsky.
Poláci a Rusini vzhledem k vyjednávání přejí si
několikadenní přestávky. Aby tomuto přání bylo
vyhověno, bylo smluveno, že přiští schůze bude
konati se zílra dopoledne a následující pak v úlerý
ve tři hodiny odpoledne. Předseda rozpočtového
výboru dr. German oznamuje, že příští schůze ta-
hoto výboru koná se zítra dopoledne v 9 hodin
30 min. a že bude předložena zpráva v záležitosti
Canadian-Pacific. — Předseda dr. Sylvester u-
pozorňuje, že jest třeba největšího šetření času,
protože až do Vánoc jest pouze šest týdnů k dispo-
síci, že v této době zasedají delegace a že sně-
movna má projednati tak důležité záležitosti, jaký-
mi jsou finanční plán a rozpočet. Konečně sděluje.
že posl. Ofíner jako předseda nově se utvořivšíh
klubu německých demokratů požádal o pozván
k poradám konventu seniorů.
Posl. Holubowič končí svoje vývody o4.
hodině odpolední německy, předčítaje seznam ú-
častníků lihových kontingentů. Konečně žádáo
schválení svého minoritního vota. Rokování se na
to přerušuje. Pak projednává sněmovna pilný ná-
vrh Malikův o prohlášení prodeje pozemko
Lloydového arsenálu v Terstu za neplatný. Na-
vrhovatel omlouvá svoji nepřítomnost chorobou.
Protože k otázce pilnosti nikdo se nehlásí o slova.
bylo zahájeno hlasování. Pílnost návrhu byla za-
mítnuta a s návrhem naloženo dle jednacího
Mezi došlými spisy jsou interpelace, jež
podali posl. dr. Jerzabek a soudr. o událostech při
svěcení praporu katolického lidového spolku v Li-
berci
Posl. Buřival a soudr. o provedení sně-
movního usnesení, jež týká se úpravy platů poštov-
ních zaměstnanců.
Posl. svob. pán Hock a soudr. o výnosu mi-
nistra spravedlností, kritisujícího odůvodnění roz-
sudku jistého okresního soudce
Posl. Max Winter. Winarsky a soudr.v
téže záležitosti.
Posl. Sedlák poukazuje v dotazu na před-
sedu k tomu, že, ačkoliv nehrozí více žádné vá-
lečné zápletky, dosud nejsou příznivě vyřizovány
žádosti záložníků a propuštění. Tímto nepochopi-
telným zadrřováním jest obyvatelstvo nejen znepo-
kojováno, nýbrž také hospodářsky poškozováno.
České strany interpelovaly tuto záležitost již v
květnu t. r. a řečník prosí předsedu, aby požád l
ministra zemské obrany o odpověď v této inter
pelaci.
Mistopředseda Jukel odpovídá, že sděli ten-
to dotaz ministru zemské obrany
Konec schůze ve 4 hod. 15 minut odpoledne
Příští schůze zítra v 11 hodin do.
poledne.
#24
alto_textblock
#24
řádu.
#25
alto_textblock
#25
Interpelace
říšského poslance dvorního rady Jana Vladi-
míra Hráského a soudruhů k J. E. panu ministru
vyučování a k J. E. panu ministru železnic v pří-
čině nezákonného trvání soukromé obecné školy
železniční s německou vyučovací řečí v Nymburee
a z toho pochozích nepřístojností.
#26
alto_textblock
#26
Vaše Excelencel
K žádosti správní rady někdejší c. k. výs. ra-
kouské severozápadní dráhy ze dne 12. prosince
1879 bylo výnosem c. k. zemské školní rady dne
29. prosince 1879 č. 30.123 dáno povolení k zři-
zení trojtřidní obecné školy s vyučovací řeči
německou v železniční kolonii v Nymburce.
Výnosem ze dne 21. dubna 1881 č. 5631 udě-
lilo ministerstvo vyučování právo veřejnosti této
soukromé škole po smyslu § 72. říš. škol. zákon
ze dne 14. května 1869.
Avšak po celou dobu trvání télo soukromé
školy až do nynějška vydržovatelé její nedbali zá-
konných ustanovení a jednali tak, jakoby pro ně
vůbec neplatila.
Říšský zákon ze dno 2. května 1883 č. ř. z. 53
v § 70. odst. 5. stanoví
„Měla-li by se státi změna nějaká v učilelstvu
v osnově učebné neb v místnostech, má se to dříve
úřadům školním oznámiti.
Změny se dály a dějí, ale bez jakéhokoli ozná-
mení příslušným úřadům školním. Vydržovatel má
předložiti návrhy na jmenování ku prozkoumání a
potvrzení okresní školní radě a ta má je se svým
doprovodem předložiti zemské školní radě — to
však se nedálo a neděje, učitelstvo se střídaloa
střídá jen z rozhodnutí vydržovatele. Právě tak
jest s učebnou osnovou; dokonce byla tato troj-
třídní škola z vlastní vůle a moci udržovatele pro-
měněna na čtyřtřídní, aniž by změna la úřadně
projednána a instaněně schválena bývala; školní
inspektor okresní Prosche podává o ní zprávy ú-
řadní tak, jakoby vše v nejlepším pořádku postu-
pem instančním schváleno bylo.
Všeho toho protizákonného jednání tím spíše
jest litovati, že i po sestátnění dráhy severozápad-
ní totéž státní správou železniční dále a bezohled-
ně praktikováno jest.
Zejména poukazujeme k tomu, že ustano-
vení § 197. naříz. ministerstva vyučování ze dne
29. záři 1905 čís. 13.200 zní: „změní-li sou-
kromá škola obecná vydržovatele, buď znovu za-
žádáno za udělení práva veřejnosti“
Tomu ustanovení však státní správa železniční
nevyhověla a pozbyla tudíž nymburská německá
škola železniční práva veřejnosti — přes to však
udržována a spravována jest tak, jakoby právo ve-
řejnosti jí bývalo bylo uděleno, vydává vysvědčen
s právem veřejnosti a inspektor Prosche ji ve
svých úřadních zprávách jako takovou označuje.
Škola tato však nehoví ani uspořádáním svým
platným nařízením, tak zejména nikoliv ustanove-
ním veřejně zdravotním po smyslu § 194. nářizenn
mínisterstva vyučování ze dne 29. září 1905 čís.
13.200, nemajíc ani školní zahrady, ani tělocvičny.
ani jiných náležitostí.
Kvalifikace sil učitelských není úřadně pro-
zkoumána a schválena, bude však asi prazvláštní.
když sám německý c. k. školní inspektor Prosche
ve svých úřadních zprávách o učitelstvu německé
nymburské soukromé školy železniční se dosti
ostře vyslovuje. Na př. o učiteli Karlu Klimptovi
co do jeho pedagogické způsobilosti uvádí ve
zprávě ze dne 27. března 1911 velmi závažné
výtky, ve zprávě ze dne 27. června 1912 opět, ž
byl pohodlný: časté stesky vyskytují se ve zprávách
inspektorových na školní nekázeň (zejména zprá-
vy z r. 1909, 1910), i libuje si tudíž ve zprávě z r.
1912 při učiteli Františku Parschovi, kterak usta-