ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 fc25a4b0-8f1a-11dd-8b9a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 26
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třetí.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve čtvrtek 6. listopadu 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 305.
#4 alto_textblock #4
aranni a večerni llsty přadplácí sa v Prane v addministrani sa měsle. K - na čtvrt lsta sK - * dvají donáškou na mněsle ike na čivre leta v dliAtách' „ g so aa másle Poston. nási- ri: ke s dvojí zásilkou vrieta dř 2
#5 alto_textblock #5
U drobném prodejli ranní číslo o sobě . sa s vačerni za di Ve fliálkách na venkově ranní čislo večerní . . . 5
#6 alto_textblock #6
lnseráts plati se hntově napřea Předplacení a tnsorty přijím sdministrace v Mariauské ul., k Tam nacháneji se těh redakce. tiskárna a vxpedue- „Národnich Llstů Rukopiay se navranen
#7 alto_textblock #7
Dnešní číslo pro Prahu jest o 10, s přílohou pro venkov o 14 stranách.
#8 alto_textblock #8
V Německu a u nás. Po dvaačtyřiceti letech trvání sjedno- ceného Německa rozmnožen byl počet spolkových států německých usnesením spolkové rady o dalšího člena obsazením brunšvického vévodského trůnu, po 28 let uprázdněného a současně skoro nastoupil bavorský princ vladař jakožto král Lud- vík III. trůn bavorský. Okolnosti, za nichž se to stalo, jsou dostatečně známy, za to méně si dosud povšimnuto, že tyto událo- sti jsou důkazem, kterak centralisující směr, jenž sloužil za základ ve Versaillech dne 18. prosince r. 1870 deputací říšského sněmu společně s německými knížaty pro- hlášeného německého císařství — jest na ústupu před federačním úsilím německých kmenů a spolkových německých panov- níků. Není vyloučeno, že i veliké změny na poloostrově balkánském provedené a nová orientace v mezinárodní politice přispěly k uvedeným změnám v Německu, ale ne- pochybno jest, že vnitřní život v říši ně- mecké, jenž se nese za zachováním kmeno- vé rázovitosti, podporované sebevědomím. ne-li přímo žárlivostí četných tamních pa- novnických rodů, má lví podíl na tomto novém úspěchu německé federační ideje. Neboť co jiného jest nechuť německého jihu k německému severu, a tak zvaná „omrzelost říší“, než obrana proti utužení říšské ceníralisace, jíž jest se spokojitis potřebami dopravními a vojenskými, kteréž neruší samostatnost jednotlivých spojene- ckých států a státečků. Vzrůst velikých německých měst zastiňuje sice svým obrov- ským organismem četné drobné státečky. k nimž náleží Brunšvicko, s jejich miniatur- ním vládním aparátem, kterýž jest na- mnoze dosti drahý: ale přes to nedají se tyto státečky ani poměrně větším berním zatížením, ani tím, že nedovedou soutěžiti ve všech směrech s mohutným rozmachem velikých měst a větších spolkových států, přiměti, aby utonuly v nějakém vše niveli- sujícím centralismu. Dávajíť přednost skromnější, ale samostatné existenci, jsou- ce jinak účastny celkového hospodářského vývoje a pracujíce stejně s velikými spol- kovými státy na poli kulturním. Souměr- nost kulturní práce v četných sídlech spol- kových států německých, hojnost těchto kulturních středisk jest bez odporu požeh- náním státní mnohotvárnosti sjednocené- ho Německa. Nechť se jen srovnají tyto poměry praví „Köln. Ztg.“, s poměry v říších cen- tralisovaných, v nichž po staletí hlavní mě- sto tvoří jediné kulturní ústředí a v nichž provinční města jsou nanejvýše pouhým odleskem! Minulost německá vytvořilav jednotlivých německých spolkových stá- tech duševní střediska ve vysokých ško- lách, v uměleckých ústavech, v hospodář- sky podnětových organisacích. Z nich všech prýštily náboženské, vědecké, umělecké hospodářské podněty a samostatně se roz- víjely. Státní myšlenka nevyrůstala na je- diném, ale na mnoha místech státního žití Všude působily vlastní, původní kulturn proudy. Výsledkem jest přes všeliké politi- cké nesnáze, jež bylo překonati, neobyčej- ná kulturní rozmanitost a bohatství, kteréž zapustily hluboké kořeny na všech stranách a nejen ve velkoměstech. Který stát může se vykázati tolika současně kvetoucími rázovitými středisky kulturními? Proti tak zvané účelnosti, jak ji poža- duje centralism, možno postaviti nekonečné požehnání, jež přinesla Německu četná sí- delní města, kteráž svou duchovní i svět- skou odlišností zachránila německý národ před tím, aby jediné veleměsto jim vtisklo ráz napodobenin a kopií. Byla by mohla vzniknouti bez těchto četných středisk tak bohatá literatura? Byl by se uchoval rázo- vítý život kmenový, kdyby střediska kme- nová byla pozbyla vlastní vlády? Byla by se zachovala všestranná kulturní plod- nost? I zastanci centralismu a účelnosti musi uznati, že tato kulturní rozmanitost více prospěla hospodářskému rozvoji než kdyby se bylo dostalo přednosti a výsad jedinému veleměstu a všecka ostatní země byla ja- kožto provincie obmyšlena pouze jakousi vedlejší péčí. V Německu z těchto všech příčin účastní se větší počet inteligence při práci na prospěch jednotlivých spojene- ckých států než ve státech scentralisova- ných, a zasazuje se, aby rozřešila dané problémy a úkoly na prospěch jak všech zemí spolkových, tak kmenů. Podobné pro- nikavé péče není v žádné jiné říši evrop- ské. A tato radost ze života drobných stát- ních individualit tvoří právě životní síly sjednocené německé říše. Zachovaná své- ráznost i v naší nivelisující době, zvýšená kulturní výkonnost, kvetoucí města, žijící vlastním životem a ne odleskem jediného hlavního města — toť jsou dobré následky německého mnohostátí — toť vše jest dě- dictvím historického vývoje, jenž se pře- nesl i do nové sjednocené říše a podmiňuje její sílu. A proto malé německé státní „závody“ nesplynou v jediný „velkozávod“, vždyí kmeny a státy nelze stotožňovati s fabri-
#9 alto_textblock #9
kami; řídíť se zvláštními zákony vlastního života a vlastní činnosti a působnosti. Takové jest dnes vedoucí nazírání Německu a tyto myšlenky jsou spolu po- zoruhodným pozadím dosazení nového pa- novníka na dlouho uprázdněný trůn brun- švický a hladkého vyřízení vladařské otáz- ky bavorské. Máme srovnávati opačný pochodv soustátí rakousko-uherském, jež ani po stu letech od svého prohlášení za císařství nevystihlo životní zákony potřeb svých čet- ných národů, namnoze s velikými tradicem historickými? K rozpoznání kmenových a státních potřeb stačila sousední sjednocené říše ně- mecké čtyři desetiletí, ba tam vlastně an při její obnovení nebyly zneuznány. Máme srovnávati i výsledky, k nimž se zatím v obou říších dospělo?
#10 alto_textblock #10
Pro českou vysokou školu technickou v Praze. Z Vídně, 5. listopadu. (Zvl. tel. „Národních Listá“.) a O novostavbě české vysoké školy technické v Praze a ne- zbytném nájmu nových místno- stí měli dnes průpravnou poradu s min. předsedou hr. Stürgkhem rektor tech- niky té dr. Kašpárek, dvorní rada dr- Stoklasa a posl. dv. rada dr. Hráský Smluvena společná porada na zí- třeko 2. hod. o dpol.
#11 alto_textblock #11
Z Vídně, 5. listopadu. (Zvl. tel. „Národních Listů“.) Zítřejší společné debaty o české technice v Praze zúčastní se hrabč Stürgkh, ministr veřejných prací dr Trnka, ministr vyučování dr. ryt. Hus- sarek a správce ministerstva financí svob. p. dr. Engel, dále 4 zástupco vé české techniky, posl. dr. Kramář, dvorní rada dr. Hráský, dr. Tobol ka, Staněk, dr. Velich, Kadlčák Choc, Němec, Tomášek a dr. M a- saryk.
#12 alto_textblock #12
Memorandum profesorského sboru o aktuálních nedostat- cích c. k. české vysoké školy technické v Praze.
#13 alto_textblock #13
Z Vídně. 5. listopadu. Deputace profesorského sboru české techniky v níž byli rektor dr. K ašpárek. dv. r. dr. S to- klasa, prof. dra. Hasa a prof. Bertl, ode- vzdala dnes, jak jsme již sdělili, ministru veř. prae dru. Trnkovi, mín. orby dru. Zenkerovi. min. vyučování dru. ryt. Hussarkovi a mini- sterskému předsedovi hr. Stürgkhovi, správei min. financí bar. Englovi a četným poslancům memorandum, jehož obsah ve výtahu zníi Propadnutí stropu ve starých částech budovy české techniky v ulici Resslově dne 10. října t.r dokázalo nad veškeru pochybnost, že budovy če- ské vysoké školy technické v Praze jsou od dáv- ných let ve stavu nedčelném a nebezpečném a že ubytovací poměry na této vysoké škole jsou smutné, ubohé a snad jediné svéh druhu. A přece jest tato vysoká škola technická nej- starší a počtem učitelských sil a posluchačů dru- há v celé říši. České vysoké škole technické v Praze ode- vzdány byly v letech 70. staré kasárny na Karlově náměstí a zemský výbor vystuvěl z celkového pro- jektu na tomto staveništi jen část, t. zv. hlavnt budovu ke Karlovu náměstí, a to v době, kdy na- větěvovalo tuto vysokou školu 626 posluchačů. P vylíčení dosavadních snah a projektů, bohužel ne- uskutečněných, o nápravu, pokračuje míemoran- dum: Naše nynější místnosti sestávají mimo 6 po- slucháren v budově hlavní z pavilonu elektrofysl- kálního, pavilonu chemického a 14 činžovních do- mů soukromých a komplexů v Havlíčkových sa- dech: v těchto po různu ležících místnostech máse tísniti 2746 posluchačů (dle stavu z r. 1912-13, kte- rý byl v jiných letech předstižen až na 3000) se 141 učitelem a s 88 asistenty a pomocnými silami. obstarávajícími 304 přednášky uvedené v pro- gramu. Umístění nynější vykazuje i s chemickým ústavem užitečných ploch v patrech 18.681 čtver metrů a 1346 m2 v souterrainu. Dle stav. programu jest však zapotřebí 50.000 m2 plochy užitečné. Dle výpočtu o dřívějších prejektech nedostává se však na Karlově náměstí v nejpříznivějším případě př budovách třípatrových 15.919 čtv. m a při budo- vách dvoupatrových 21.252 čtv. m užitečné plochy. Ačkoliv jest zdánlivě veliký počet budov, zůstá- vá řada profesorů úplaě bez přístře- ší, a sice: nemají nyní žádných místností 7 pro- fesorů a jich asistenti, všichni docenti a lektoři, ztrácejí v budovách barokních při adaptaci všecky mistnosti 3 profesoři a nevyřízením podání sboru profesorského postrádá poloviny až dvou třetin místností 9 stolic. Vedle teho nemohou se konati druhé státni zkoušky, jelikož není místností zku- šebních, není auly, není dále laboratoří strojni- ckých ani laboratoře pro zkoušení hmot stavebníc i strojních. Místnosti, uprázdněné odchodem chemického odboru do nové budovy, byly jim opuštěny nejen proto, že nedostačovaly přednáškám a cvičením nýbrž i proto, že se k účelům učebním vůbec ne- hodí. A přece byl nucen sbor profesorský umístit do nich na novo učebny a pracovny četných pro- fesorů, kteří dosud žádných neměli. Ač o tom všem bylo ministerstvo kultu a vy učování věas uvědoměno, nestala se v době prázd nín nejmenší úprava těchto místností.
#14 alto_textblock #14
Opatřování potřebných místaostí pro předná- šky a cvičení vyžaduje každoročně četných a dlou- hých schůzí sboru profesorského. Úmornými těmite schůzemi ztráví se mnoho drahého času a to prací která se úplně znechucuje tím, že podání z těchto sehůzí vyšlá bývají marna, ano nebývají minister- stvem vůbec ani zodpovídána. Profesorský sbor nesmí však na sobě nechat lpěti vinu, že by se snad spokojil takovýmto sta- vem místností české techníky, když uváží, že obrovský počet posluchačů, kteří jsou na ústav zapsáni, má téměř ve všech disciplinách sotva pre polovici až třetinu umístění. Nájmy domů k účelům vyučovacím používa- ných a pří tom zcela nezpůsobilých, činí pak do- hromady ročně 210.413 K. Nedostatkem místa v posluchárnách, rýsov. nách a laboratořích odváděni jsou posluchači o vážného studia, čímž dává se příležitost ke vzniku nedostudovaného proletariátu. Avšak vedle této kvantitativní nedostatečnosti nevyhovují budovy české techniky téměř bez výjimky ani nejjedno- dušším požadavkům hygienickým a bezpečnostním Užívání mnohých těchto místnestí k účelům vy- učovacím jest v přímém odporu s předpisy zákon- nými, ano jest pravým paskvilem na před- pisy a zákony zdravotní i stavebn policejní. A v takovýchto místnostech jest odsouzen ztráviti téměř půl desítiletí výkvět mlá- deže, nejdražší statek národa a státu. Těžko po- chopiti, že takto nechá vadnouti technický dorost správa státu, který ve svých nejvážnějších okamži- cích hledati bude v této mladé inteligenci ničím nenahraditelný základ pro obranu svého trvání svojí integrity. Než, bohužel, i mravně ohrožováno jest po- sluchačstvo v některých budovách, které najaty jsou k účelům české vysoké školy technické. Bez- prostřední sousedství poslucháren s nočními ka- várnami a tančírnami pod jednou střechou jest smutným dokladem péče o mravní prospěch mlá- deže akademické. Nyní na chvat podnikají se opravy beze všeho ohledu na vyučování, na drahocenné sbírky a ně- kdy i bez patřičného ohledu na bezpečnost poslu- chučstva. Montanní opatření, směřující více k za- chování bořících se starých památek, nezmění nezlepší poměry ubikačnít peníze, na tuto opravu vynaložené, mají význam pro otázku konservační ale nedostatků školy nikterak neodčiní. Se stano- víska péče o staré památky dlužno arci vítati tuto byť i valně opozděnou snahu po záchraně staro- bylých objektů; sbor profesorský vidí v tom aspoř částečně splnění svých návrhů na konservaci bu- dov z r. 1909 a 1911, ale ovšem nikterak v této rekonstrukci nemůže spatřovati uspokojení exi- stenčních požadavků ubylovacích české techniky. Požadavky, jichž splnění naše vysoká škola marně po léta vymáhala, týkají se především nej- nutnějších místností pro přednášky a cvičení, nedospěla tudíž škola naše co do zařízení posu ani k temu stupni, na němž byly jiné podobné ústavy již před mnoha desítiletími. Uvážíme-li, jak mezi tím doznalo vypravení jiných, zejména zahra- ničních vysokých škol laboratořemí inženýrskými. jichž zřízení jest u nás při nynějším stavu naši ško- ly otázkou daleké budoucnosti, poznáme teprve pravou bídu a nedokonalost v zařízení této školy. kterpu trapně pocifuje každý, komu záleží na bu- doucnosti našeho technického dorostu. C. k. česká vysoká škola technická ocitá se v hluboké krisi a každý s námi vážně obávati se musí o její budoucnost. Těmito kroky na místec rozhodujících vyčerpává sbor profesorský veškeré prostředky, které má po ruce, aby v zájmu poslu- chačstva a dalšího vývoje věd technických v če- chách urychlil skončení této úžasné a ve svém způsobu ojedinělé krise české vysoké školy tech- nické v Praze,
#15 alto_textblock #15
K aféře pozemků michelských Z akčního výboru národní strany svobodo- myslné byl — jak nám sděluje sekretariát stra- ny — starostovi měst pražských panu dru Karlu Grošovi zaslán tento přípis:
#16 alto_textblock #16
Slovutný pane starosto! Akční výbor národní strany svobodomy- slné v poslední své plenární schůzi jednal záležitosti prodeje pozemků velkostatku mi- chelského a o obviněních, činěných členům sboru obecních starších, že při této koupi, ja- kož i při jiných přiležitostech zneužíval svého mandátu ve sboru k osobnímu pro- spěchu. Vzhledem k tomu, že je nutno jak v zá- jmu osobní cti všech členů sboru našich příslušníků, tak i v zájmu celé strany, aby veškerá cbvině- ní byla co nejbedlivěji vyšetře- na a zjištěna, aby správnost jed- nání členů sboru obecních star- ších nade vši pochybnost byla po- stavena, usnesl se akční výbor jednak po- žádati Vás, abyste s největší rozhodností prostředky, jež máte k disposíci, o plné ob- jasnění všech obvinění pečoval, jednak usnesl se zvoliti zvláštn komisi, která v této příčině má současně zjišťování prováděti Dovolujeme si Vám o tomto usnesení uči- niti sdělení, prosíce, abyste je laskavě vzal na vědomí a znamenáme v dokonalé úctě za Akční výbor národní strany svobodomyslné- Dr. K. Kramář v. r. F. Sís v. r. předseda. gen. tajemník.
#17 alto_textblock #17
K našemu článku ze včerejších (středečních) „Nár. Listů“, v němž jsme na základě svého vlastního, redakčního šetření repliko- vali na interview p. obec. staršího Václava Š tě- pánka, vedeni výhradně snahou, aby do všech podrobnosti celé aféry michelské vneseno bylo polřebné světlo, jsme obdrželi od p. autora intervlewu tento dopis, jemuž ochotně dáváme místo — z téhož důvodu, který jame již včera vyslovili, a který dnes poznovu zdů- razňujeme: všem, kdož to myslí dobře s českou sa-
#18 alto_textblock #18
mosprávou a s pražskou radnicí, musí záležeti na tom, aby záležitost koupě pozemků michelských byla co nejdůkladněji, ale i nejnestran- něji vyšetřena. Dopis p. obec. staršího Václava Štěpánka „Znaje Vaši laskavost a nestrannost, dovoluji si obrátiti se na Vás se slušnou žádostí za uveřej- nění několika poznámek ke článku v dnešním čísle „N. L. pod nadpisem „K aféře s koup pozemků michelských“ uveřejněnému Polemiku v tomto článku s mými vývody ve- denou lze rozděliti na dvě části a sice: 1. otázku kupovaných enklav panem Rennerem za 455.000 K, 2. otázku, jakým způsobem postu- pováno bylo při koupi pozemků mi- chelských se strany obce pražské. Pokud týče se enklav, nebyla čísla mnou uve- řejněná vzata snad ze vzduchu, nýbrž učinil jsem to, co by na mém mistě učinil každý, komu vážně jedná se o zjištění pravdy. Obrátil jsem se totiz na notářskou kancelář p. JUDra. Frenzl v Nuslích se žádostí, by zlistil, zač enklavy zmí- něné vlastně koupeny byly. To, co jsem od p. no- táře písemně v této věci obdržel, musil jsem po- kládati za správné a mchl jsem sděliti na požádán veřejnosti. Není-li tedy toto notářské vyšetřent správné, pak nesprávnost ta není zaviněna mnou. Otázka ceny enklav je ve věci, o kterou běží naprosto druhořadnou, ta mohla se týkati nei- výše jednání p. dra. Vejvara a ne obce pražské. která přímo žádné enklavy nekupovala. Jinak má se ovšem věc s vývody zmíněného článku v části druhé. V této nejen že nevyvrací se ničeho z toho, co jsem uvedl, nýbrž naopal vývody moje se potvrzují. Tvrdil jsem, že, po- čínaje 1. prosincem 1910, kdy byla schůze finančn komise v této věci, věichni lidé v Praze a 90 proe obec. starších byli přesvědčeni, že kupuje se celý statek Rennerův. Tolo mínění potvrzeno je ve zmí- něném článku, ve kterém se vrvádí a připouští že „říkalo se na radniei“ stručně „eelý statek michelský“, ba dále potvrzuje se že městská rada dae 7. prosince 1910 tedy po schůzi finanění komise 1. prosince oficiálně píše p. Rennerovi „v příčině prodeje ce- lého Vašeho velkostatku“ a 17. prosince opět píše o „celém velkostatku“, tedy čtyry dny před schůzí sboru ještě městská rada sama určitě neví, co vlastně kupuje; když se uváží, že oznámení o tom, že pozemky „Rennerovy ve vý- měře 350.000 čtv, sáhů se mají koupiti“, obdrželi jeme tři hodiny před schůzí sboru dne 21. prosince 1910 zprávu, ve které opět oficiálně nebylo nám sděleno, co vlastně p. Rennerovi zůstává, je přiro- zenc, že 90 procent obec. starších přesvědčeno bylo, že kupujeme celý statek Rennerův, při nej- menším ale, že kupujeme aspoň „všechny po- zemky v katastru michelském p. Ren nerovi náležejíeí.“ Může ale někdo tvrditi. že obec pražská je dnes majitelkou všech po- zemků v katastru michelském, které náležely panu Rennerovi? Nemůže, protože p. Renner je dne majitelem pozemků a budov ve výměře 2 hekta- rů, 17 arů, 15 m čili 3 jiter, 123.40 čtv. sáhů. Bu- dovy pak zavjímají plochu 941 čtv. sáhů, 8.48 stop. Zbývá tedy p. Rennerovi takřka 4000 čtv. séhů nejkrásnějších pozemků, resp. par- cel „vesměs zralých k zastavení, jejichz cena přibližuje se nápadně oné sumě 345.000 K. kterou p. dr. Vejvar dle ujednání s p. Rennerem si zadržel „pro sebe a své pomocné sdly“. V těcht výměrách se dle všeho notář p. dr. Frenzl nezmýlil. poněvadž by bývaly byly jistě již také v dnešním článku vyvráceny. Z toho patrno, že není to bez podkladu, když tvrdil jsem a tvrdím, že obec praž- ská byla poškozena, ha v plném rozmyslu, ne- schovávale se paradrafy tiskové, poněvadž jsem ústně užil slova „podvedena“. Maje za to, velectěný pane redaktore, žev zájmu vylasnění celé této věci, na kterém i Vám zajisté záleží, toto moje vysvěllení uveřejnitt rá- číte, děkuji Vám předem a znamenám se v doko- nalé úetě Václav štěnánek, t. č. obecní starší. V Praze, 5. listopadu 1913.
#19 alto_textblock #19
zní.
#20 alto_textblock #20
Rišská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze 169. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 5. listopadu. Celých 5 hodin a celou schůzi vyplnil po- slední minoritní zpravodaj o dani lihové Rusín Holubovič. Za jeho řeči — možno-li jí na- zývati jeho četbu — bylo ve sněmovně jako v úle napřed, potom prázdno jako po vyme- tení. Jenom 2—3 přátelé poslouchali. To trvalo 5 hodin. Potom byla schůze skončena Zas odklad, zas průtah! Splňuje se naše předpověď, že rozhodnutí stran parlamentní krise, stran potíží, ve kterých octlo se ple- nární projednávání finanční reformy rusínskou obstrukcí, stran volební reformy haličské. stran dělnosti haličského sněmu, přesune se do týdne příštího. Ve sněmovně netroufá s nikdo činiti žádných předpovědí, jak dopad- nou páteční a sobotní porady ve Lvově. Bylo však ujištěno, že dalo se Polákům, zvláště pak frakci podolské na srozuměnou, co dáváv sázku svým odporem proti věci, na které ko- runě, na které zahraniční, na které vnitřn politice rakouské tou dobou nejvíce záleží. Večer došly sem nepověřené zprávy z hlav- ního města haličského, že situace tamější po- někud se zlepšila. Dlužno vyčkati, jsou-li pravdivy. Dlužno zejména však vyčkati, jak utváří se sítuace počátkem příštího týdne. V debatě o vládní odpovědi na oba české dotazy ve příčině dosazení zemské správní komise v království Českém promluví za če- ský klub J. E. dr. Fiedler, za české so- ciální demokraty dr. Šmer al
#21 alto_textblock #21
Z Vídně, 5. listopadu. (K. k) Předseda dr. Sylvester zahajuje schůzi o 11 hodině. Oznamuje, že volbu do delegace zamýšl provéstí ve čtvrtek dne 13. t. m. v mimořádné schůzi, jež konati se bude o 6. hod. večerní Sněmovna přechází k jednacímu pořadu t. pokračuje v podrobném rokování
#22 alto_textblock #22
o novele daně z lihu. Zpravodaj menšiny dr. Holubowič prohla- šuje, že každý Rusín, jenž mů k sobě úclu, mus pokládati osnovu volební reformy za nové vyzván k boji. (Souhlas u Rusínů). Požadavky Řuslnů jsou tak spravedlivy, že rakouští národové nene- chají na sebe padnouti hanbu, kterou nutně přináš. prováděni barbanského násilí vůči nejslabšímu ná- rodu v Rakousku. Rusíní vědí, že převážná většjna
#23 alto_textblock #23
sněmovny přeje si klidnou práci. Postup rusinských poslanců jest však spravedlivou obranou z nouze, neboť v Haliči nastaly poměry, ukazující zřejmě na snahu, promyšleně zničiti rusinský národ. Žodpo- vědnost za nezdar pelsko-rusínského vyjednáván nese v prvé řadě vláda. Nemenší vina jest také n nynějším místodržiteli v Haliči. Ten měl odvahu předložiti volební reformu, která jest přímo vý- směchem rusínského lidu. Sněmovna, která uznala požadavky Rusínů, nenachází odvahu, aby podporo- vala Rusíny proti jich trýznitelům Dr. Holubowič ličí zevrubně utiskovánía odstrkování Rusínů v politické správě, ve službě justiční, církevních a školních olázkách, ba i o. vojska a praví, že dějí se dokonce pokusy, aby Ru- sini byli popolšťování i na poli hospodářském. Ná- sledkem této politiky jest, že zoufnlci přimykají se buď k hnutí rusofilskému anebo se stěhují z vlasti. Řečník pokračuje pak ve své řeči rusínsky. Poláci a Rusini vzhledem k vyjednávání přejí si několikadenní přestávky. Aby tomuto přání bylo vyhověno, bylo smluveno, že přiští schůze bude konati se zílra dopoledne a následující pak v úlerý ve tři hodiny odpoledne. Předseda rozpočtového výboru dr. German oznamuje, že příští schůze ta- hoto výboru koná se zítra dopoledne v 9 hodin 30 min. a že bude předložena zpráva v záležitosti Canadian-Pacific. — Předseda dr. Sylvester u- pozorňuje, že jest třeba největšího šetření času, protože až do Vánoc jest pouze šest týdnů k dispo- síci, že v této době zasedají delegace a že sně- movna má projednati tak důležité záležitosti, jaký- mi jsou finanční plán a rozpočet. Konečně sděluje. že posl. Ofíner jako předseda nově se utvořivšíh klubu německých demokratů požádal o pozván k poradám konventu seniorů. Posl. Holubowič končí svoje vývody o4. hodině odpolední německy, předčítaje seznam ú- častníků lihových kontingentů. Konečně žádáo schválení svého minoritního vota. Rokování se na to přerušuje. Pak projednává sněmovna pilný ná- vrh Malikův o prohlášení prodeje pozemko Lloydového arsenálu v Terstu za neplatný. Na- vrhovatel omlouvá svoji nepřítomnost chorobou. Protože k otázce pilnosti nikdo se nehlásí o slova. bylo zahájeno hlasování. Pílnost návrhu byla za- mítnuta a s návrhem naloženo dle jednacího Mezi došlými spisy jsou interpelace, jež podali posl. dr. Jerzabek a soudr. o událostech při svěcení praporu katolického lidového spolku v Li- berci Posl. Buřival a soudr. o provedení sně- movního usnesení, jež týká se úpravy platů poštov- ních zaměstnanců. Posl. svob. pán Hock a soudr. o výnosu mi- nistra spravedlností, kritisujícího odůvodnění roz- sudku jistého okresního soudce Posl. Max Winter. Winarsky a soudr.v téže záležitosti. Posl. Sedlák poukazuje v dotazu na před- sedu k tomu, že, ačkoliv nehrozí více žádné vá- lečné zápletky, dosud nejsou příznivě vyřizovány žádosti záložníků a propuštění. Tímto nepochopi- telným zadrřováním jest obyvatelstvo nejen znepo- kojováno, nýbrž také hospodářsky poškozováno. České strany interpelovaly tuto záležitost již v květnu t. r. a řečník prosí předsedu, aby požád l ministra zemské obrany o odpověď v této inter pelaci. Mistopředseda Jukel odpovídá, že sděli ten- to dotaz ministru zemské obrany Konec schůze ve 4 hod. 15 minut odpoledne Příští schůze zítra v 11 hodin do. poledne.
#24 alto_textblock #24
řádu.
#25 alto_textblock #25
Interpelace říšského poslance dvorního rady Jana Vladi- míra Hráského a soudruhů k J. E. panu ministru vyučování a k J. E. panu ministru železnic v pří- čině nezákonného trvání soukromé obecné školy železniční s německou vyučovací řečí v Nymburee a z toho pochozích nepřístojností.
#26 alto_textblock #26
Vaše Excelencel K žádosti správní rady někdejší c. k. výs. ra- kouské severozápadní dráhy ze dne 12. prosince 1879 bylo výnosem c. k. zemské školní rady dne 29. prosince 1879 č. 30.123 dáno povolení k zři- zení trojtřidní obecné školy s vyučovací řeči německou v železniční kolonii v Nymburce. Výnosem ze dne 21. dubna 1881 č. 5631 udě- lilo ministerstvo vyučování právo veřejnosti této soukromé škole po smyslu § 72. říš. škol. zákon ze dne 14. května 1869. Avšak po celou dobu trvání télo soukromé školy až do nynějška vydržovatelé její nedbali zá- konných ustanovení a jednali tak, jakoby pro ně vůbec neplatila. Říšský zákon ze dno 2. května 1883 č. ř. z. 53 v § 70. odst. 5. stanoví „Měla-li by se státi změna nějaká v učilelstvu v osnově učebné neb v místnostech, má se to dříve úřadům školním oznámiti. Změny se dály a dějí, ale bez jakéhokoli ozná- mení příslušným úřadům školním. Vydržovatel má předložiti návrhy na jmenování ku prozkoumání a potvrzení okresní školní radě a ta má je se svým doprovodem předložiti zemské školní radě — to však se nedálo a neděje, učitelstvo se střídaloa střídá jen z rozhodnutí vydržovatele. Právě tak jest s učebnou osnovou; dokonce byla tato troj- třídní škola z vlastní vůle a moci udržovatele pro- měněna na čtyřtřídní, aniž by změna la úřadně projednána a instaněně schválena bývala; školní inspektor okresní Prosche podává o ní zprávy ú- řadní tak, jakoby vše v nejlepším pořádku postu- pem instančním schváleno bylo. Všeho toho protizákonného jednání tím spíše jest litovati, že i po sestátnění dráhy severozápad- ní totéž státní správou železniční dále a bezohled- ně praktikováno jest. Zejména poukazujeme k tomu, že ustano- vení § 197. naříz. ministerstva vyučování ze dne 29. záři 1905 čís. 13.200 zní: „změní-li sou- kromá škola obecná vydržovatele, buď znovu za- žádáno za udělení práva veřejnosti“ Tomu ustanovení však státní správa železniční nevyhověla a pozbyla tudíž nymburská německá škola železniční práva veřejnosti — přes to však udržována a spravována jest tak, jakoby právo ve- řejnosti jí bývalo bylo uděleno, vydává vysvědčen s právem veřejnosti a inspektor Prosche ji ve svých úřadních zprávách jako takovou označuje. Škola tato však nehoví ani uspořádáním svým platným nařízením, tak zejména nikoliv ustanove- ním veřejně zdravotním po smyslu § 194. nářizenn mínisterstva vyučování ze dne 29. září 1905 čís. 13.200, nemajíc ani školní zahrady, ani tělocvičny. ani jiných náležitostí. Kvalifikace sil učitelských není úřadně pro- zkoumána a schválena, bude však asi prazvláštní. když sám německý c. k. školní inspektor Prosche ve svých úřadních zprávách o učitelstvu německé nymburské soukromé školy železniční se dosti ostře vyslovuje. Na př. o učiteli Karlu Klimptovi co do jeho pedagogické způsobilosti uvádí ve zprávě ze dne 27. března 1911 velmi závažné výtky, ve zprávě ze dne 27. června 1912 opět, ž byl pohodlný: časté stesky vyskytují se ve zprávách inspektorových na školní nekázeň (zejména zprá- vy z r. 1909, 1910), i libuje si tudíž ve zprávě z r. 1912 při učiteli Františku Parschovi, kterak usta-