#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISIY.
#3
alto_textblock
#3
6. listopadu 1913. Číslo 305.
#4
alto_textblock
#4
nVla
#5
alto_textblock
#5
vičně udržuje „ostrou tělesnou kázeň“, v r. 1913
jej však kárá, „že dosud stále mnoho mluví“
Takřka v každé zprávě stěžuje si škol. inspek-
tor na nedostatečnou znalost jazyka vyučovacího
u školních dílek a na závady z toho plynoucí, na
př. stěžuje si ve zprávě z r. 1910 do čtvrté třídy
na „závadnost vyjadřovací“, ve zprávě z r. 1911
o třetí třídě, že „čtení rozhodně neuspokojuje (e
tvrdé“ atd.
To jsou posudky německého okres. inspektora
tudíž o poněmčovací škole zajisté blahovolně
smýšlejícího — nestranný posudek byl by jistě zdreu-
jicí: není tomu ani jinak možno, když na 90 proe
ditek jest na škole té mateřského jazyka českého
Těmto českým dítkám i náboženství německy s
vykládá, ač duchovní, tuto iunkci opatřující, jes
Čech.
Za poslední čtyři léta kolísal úhrnný počet
dítek na německé soukromé škole v Nymburce o
120 do 98. Z těch bylo v roce 1910 pouze 13 di-
tek a mazimálně 21 dítek o německém jazyku
mateřském — a k vůli těmto 13 dítkám udržuje
státní správa železniční nákladem velikým roz-
počtové však neprokázaným německou školu
ryze českém kraji.
Pravým účelem německé školy té jest poněm-
čovati české dětí, lákati je různými malichernýmí
výhodami, aby pro celý život ve výchově své újmy
utrpěly. V německé obecné škole této se české
dětí cizím jazykem ničemu řádně nepřiučí, nemo-
hou pozdějí též v české měšťanské či střední skole
náležitě prospivati.
Ovšem státní železnlční správa, majíc za
přední úkol svůj germanisaci, k níž doprava jen
prostředkem jest, počítá s tím předpokladem, že
si takto vychová dorost pro železniční službu,
kterýž by v němčině náležitě kvalifikován byl a
v němž by české národní uvědomění pokud možno
ztlumeno bylo. Státní železniční správa se však
mýli; třicetiletá zkušenost poučuje, že češti žáci
z německé školy nymburské, jak těžce se němčině
přinčovali, tak snadno a rychle ji doma v občan-
ském životě zapomenali, nemajíce příležitosti nš-
mecky hovořiti. Aby však německá škola želez-
niční v Nymburce přece jen jakýsi praktický vý-
znam měla, dává státní železniční správa při při-
jímání do služeb nádražních, tratních a dílenských
přednost uchazečům, kteří tuto školu navštěvoval
— tím a drobnými výhodami pro školou povinne
děti svádí neprozíravé rodiče, aby své ditky do
německé školy posílali, u železničních zřízenet
neostýchá se ani nátlaku.
Dítky docházejí do německé školy nymburské
nejen z města, nýbrž dojízdějí i ze vzdálených
míst, u některých vlaků průvodči s tim plno práce
mají a jak snadno dilko z obecně školy, tedy o
6 do 10 let, při jízdě úrazu tělesného doznati může
a jak všechen ten neklid a přerůzná příležitost
k mravní zkáze, po cestě se naskytující, na vý-
chovu úllých dítek působí — o tom netřeba s
šířiti.
Je nancivýš na čase luto zbytečnou, ke zhouba
českého lidu a proti zřejmým ustanovením zákon
trvající a ze státních prostředků t. j. do značne
míry i z peněz českého poplatnictva vydržovanou
školu konečně zrušiti — proto 4ážeme se Vaších
Excellencí-
1. Jsou Vašim Excellencím vyličené poměry
soukromé německé školy obecné v Nymburce,
vydržované ze státních prostředků železničních
pro germanisací a k ohlupování českých dětí
známy?
2. Hodlají Vaše Excelleňce školu tuto, proti-
zákonně trvající, zrušilí a budovu její účelům
5pe
železničním odevzdati?
Ve Vídni, 4. listopadu 1913.
#6
alto_textblock
#6
Z parlamentních výborů.
#7
alto_textblock
#7
Z Vídně, 5. listopadu. (K. k.)
Jusiiční výbor pokračoval dnes dopoledne ve
sehůzi, konané za předsednictvi dra. Waldnera
a za přítomnosti ministra spravedlnosti Hochen-
burgera a odborového přednosty dra, ryt. Schauera,
v rokování o osnově zákona na úlevu
soudům. Nežli se zahájilo rokování, přihlásíl se
poslanec dr. Witt k formálnímu návrhu. Poukázal
na to, že dle sdělení denních listů ministr
spravedlnosti kritisoval v cestě do-
hlédací rozsudek v jistém procesu
pro urážku na cti, a že o této záležitosti by
se mělo v parlamentě promluviti. Navrhuje, a by
výbor ministra spravedlnosti vyzv al.
by ústně nebo písemně stav věci vy-
líčil, a aby až do té doby byly schůze
výboru přerušeny. Dr. Waldner prohlašuje
že návrh ten není justičnímu výboru přikázán, a že
ani nesouvisí s projednávaným předmětem, a že
tedy nemůže dáti o něm hlasovati. Na to zahájeno
rokování o osnově zákona.
#8
alto_textblock
#8
Sociálně politický výbor konal dnes schůzi, na
jejímž denním pořádku bylo novelování zákona
o pensijním pojišťování. Referení dr. sl.
Licht podal zevrubnou zprávu o základních otáz-
kách, o které jde pří novelování pensijního poji-
šťování. Zkrácení karenční doby z 10 na 5 let,
zlepšené postavení pojištěnců, příznivější vymezení
pojmu invalidity a celá řada jiných úlev, k nimž
poskytlo příležitost zvýšení úrokové sazby pro pen-
stiní pojišťování ze 31/4 na 4%, jsou podstatným
zlepšením novely. Největší rozpory vyskytly sev
otázkách, které týkají se rozsahu pojišťovací po-
vinnosti. Jeho návrhy volí střední čestu a zařaďují
zejména u prodavačů, skladníků, kancelářských zří-
zenců, jakož i u zřízenců, zaměstnaných v lesni-
ctví, zemědělství a zahradnictví, jakož i v orbě.
zejména ony zřízence do povinného pojišťovění, u
kterých dána jest potřeba a může býti očekáván
skutečný výkon. Rozhodnutí o sporných otázkách
musi býti přenecháno výboru a poslanecké sně-
movně. Ať už toto rozhodnutí dopadne jakkoliv,
nechť ti, kteří jím nebudou uspokojení, mají na
paměti důležitou skulečnost, že zákon byl zlepšen
a vyjasněn v četných podslatných směrech a tím
zjednána byla značná úleva zřízencům. Zpravoduj
peukazuje na obligatorní ráz zákona, který zřízen-
cům poskytuje účinný podklad pro jejich zaopa-
tření a zbavuje je náhodnosti zaopatření se strany
jednoflivého podnikatele. Zpravodaj na konec žádá
výhor, aby rychle zahájil rezpravu o předlozea
navrhuje, aby provedena byla podrobná debalav
těchto třech skupinách
1. Rozsah povinnosti pojtštovagt a at
Zlepšení výkonů, a
3. Náhradní ústav a formální ustanovení.
Příští schůze zííra dopoledne.
#9
alto_textblock
#9
Politický přehled.
#10
alto_textblock
#10
Země české.
#11
alto_textblock
#11
Debaty, které vystupuji z břehů. a be
#12
alto_textblock
#12
Důvod, pro který dosazen zvláštní výbor pro
česko-německý spori v německém nacionálním
svazu, zajímavě prozramuje „Nordböhm. Tagblatt
ve svém vídeňském dopiše. Podle něho příčino
usneseni Svažu, aby české otázky projednávány
byly prozatím nikoli v plenu, nýbrž v iníormačnín
výboru, jest „stará zkušenost, kterou Svex učinil
že jcho debaty v plenu čašlo z břehů vystupulí,
ježto jest ohromný počet jeho členů, kteří se do-
mnivají, že musí při každé příležitosti ujati se slo-
va, třeba by iničemunerozuměli z nie
jiného nedovedli říci, než co předešl
řečníci dávno povědělí.“ Proto dán infor-
mačnímu výboru zvláštní útvare že jeho členové vo-
leni nikoli z celého Svazu, nýbrž » jeho skupin po-
dle zemí. Tedy jakási regulace, aby bylo zmonšeno
rhetoricky inundační území. Ke jménům referentů
z německého sdružení ze Čech již uvedeným sluší
dodati ještě jich referáty. I budou referovati: Pa-
char o všecbecných otázkách Němců v Čechách.
Urban o zemském zřízení a volabním řádu. Schrei-
ner o ohraničení, Lodýman o krajském zřízení.
Roller o jazykových otázkách. Hartl a Knirsch
menštnovém školství, o dosavadním průběhu vy-
rovnacích jednání jednotlivých materií a zásadníc
#13
alto_textblock
#13
názorech Němců z Čech o všech těchto otázkách
Bachmann o vysokých školách.
O těchto referátech rozpřede se debata na ten
způsoh, že mimočeští členové výboru budou se tá-
zati a referenti z Čech jim budou odpovídati. Pa-
trně budou stavěti dolní přehrady řečnickým by-
střinám svých mimočeských kolegů, jestliže vzhle-
dem k účelu zvláštního výboru vůbec nebyli vy-
brání příkladně málomluvní politikové.
#14
alto_textblock
#14
Z „nacionálního kretinismu
podává liberecký soc. demokratický „Vorwärts“
tuto ukázku: „Německý Volksrat rozesílá něme-
ckému nacionálnímu tisku takovouto zprávu: „Ně-
mečtí hoslinští pozorl Německým hostinským zasí-
lají se, jak již oznámeno bylo, ze zems, pivního in-
spektorátu dvojjazyčné složní listky. Upozorňuje-
me ještě jednou na to, aby těchto složních lístků
nebylo za žádných okolnosti při placení používáno
a od pivního inspektorátu aby žádány byly jedno-
jazyčné německé složní lístky.“ Bude-li se takto
dále pracovati — podotýká k tomu „Vorwärts“
nemůže se německému lidu už nikdy špatně vésti.
p
#15
alto_textblock
#15
Rakousko-Uhersko.
Klerikálně-slovinský návrh na řešení národ-
nostních otázek.
V polovině října otiskl „Slovenec“ článek
jehož pisatel hledá příčinu neúspěchů česko-
němeclého vyrovnání v tom, že se spor má
ukliditi pouze v jedné zemi a v ostatních že
má vše zůstati při starém. Poněvadž z rakou-
ských národů každý až na Malorusy je v ně-
které korunní zemi ve většině a v jiné v men-
šině, má se prý vypracovati společný říšský
zákon, jenž by upravil národnostní otázku ve
všech korunních zemích. Zákon byl by prý
jistě spravedlivý, poněvadž každý národ, kte-
rý by činil nároky na nadpráví v jedné zemi
vydával by tím svou vlastní menšinu v jiné
zemi na milost nadvlády jiného národa a pro-
to, aby uhájil svých menšin, přál by dostateč-
ných práv i menšinám jiných národů. Kdyby
nebylo možno zákon takový provésti v parla-
mentě, pisatel připouští, aby byl oktroyovár
císařským nařízením.
Nezmínili jsme se o tomto na pohled do-
brém návrhu proto, že se v Rakousku na tu
dobu provésti nedá. Provedení spravedlivého
zákona na ochranu všech menšin bylo by
možno za dvou podmínek: kdyby v šech ny
menšiny byly v Rakousku utiskovány a kdyby
dynastle rakouská nebyla německá. Kdyby
k utiskovaným menšinám náležely také men-
šiny německé, bylo by možno očekávati, že
by Němci leckde slevili se své nadvlády, aby
tím jinde zachránili své utištěně menšiny. Ale
německé menšiny těší se všude, i v Kraňsku
kde je Němců sotva 5%, úplné rovnoprávnosti
a proto Němcí tam, kde jsou ve většině, drž
se klidně svého nadpráví, v parlamentě pak
kdyby taková předloha byla podána, vyřízení
její najisto by zmařili. Panovník pak nezavede
oktrojírkou proti Němcům nějaký zákon, prot
kterému vystoupili Němci v parlamentě.
Zmiňujeme se dnes o tom slovinském ná-
vrhu proto, že „Slovenec“ otiskl druhou stat
ve které píše, že jeho návrh schválen četnými
politiky, také četnými Čechy, jen Mladočešt
prý si ho nepovšimli. Mladočechům jde prý
jen o vyřízení sporu česko-německého a
ostatní Slovany nedbají. Dnešní sobeckost
Mladočechů prý vysvětluje, proč svým časem
rozbili Slovanskou Jednotu, která představo-
vala v parlamentě sílu, přes niž nebylo možno
přejíti k jednacímu pořadu.
O sobecké politice a Slovanské Jednotě
neměl by přece mluviti „Slovenec“, orgán dra.
Šusteršiče, který je vzorem politického
sobce a Slovanskou Jednotu uznával za sílu
jen tak dlouho, dokud byla v jeho rukou ná-
strojem při provádění jeho nekalých parla-
mentních plánů. Slovanskou Jednotu nikdy
nerozbíjeli Mladočeši. Stalo se 6. května 1910
že z Jednoty vystoupili čeští národní sociálo-
vé, když Jednota zamítla Chocův návrh, aby
se změna jednacího řádu nepřipustila k parla-
mentnímu projednání. Nespokojenost v Jed-
notě vznikala následkem Šusteršičovy dikta-
tury a vedla k nové úpravě stanov, dle níž
v parlamentní komisí Jednoty národnosti byly
zastoupeny poměrně dle počtu svých poslan-
ců, takže Čechové měli pak v parlamentní ko-
misi 17 členů, Jihoslované 8 a Rusové 1. Před-
sedou Jednoty byl zvolen dr. Fiedler a Šuster-
šič se stal jen místopředsedou, což mu tak
málo vyhovovalo, že po nových říšských vol-
bách r. 1911 o Slovanské Jednotě už se ani
nezmínil a zřídil si svou vlastní klerikální Jed-
notu ze Slovinců a několika Chorvatů.
Není tedy pravda, že Mladočeší někdy
rozbfjeli Slovanskou Jednotu. Ale udržovat
Slovanskou Jednotu takovou, jakou si přál
dr. Šusteršič, aby jen podporovala jeho kleri-
kální plány na jíhu říše, k tomu ovšem Mlado-
češi nemohli nalézti v sobě dosti ochoty.
#16
alto_textblock
#16
pe
#17
alto_textblock
#17
zpo
#18
alto_textblock
#18
Za hranicemi.
Rakonsko-italská akce na Balkáně a troj-
nvolao dohoda.
#19
alto_textblock
#19
Již samostatné zakročení Rakouska prot
Srbsku způsobilo u mocnosti trojdohody velm
nepříznivý dojem, který se ještě sesílil podá-
ním rakousko-italské noty v Athénách v zále-
žitosti ohraničení Albanie.
„Temps“ píše, že rakousko-italské zakro-
čení v Athénách učinilo velmi trapný dojem
stejně v Berlíně jako v zahraničních úřadech
trojdohody. Vlády italská a rakousko-uherská
neuvědomily předem mocností, zúčastněné
na londýnské konferenci, o svých úmyslech
a obmezily se na to, že sdělily své stanovisko
k otázce ohraničení jižní Albanie, aniž daly
na srozuměnou, že se chystají k zakročenív
Athénách. Není možno neznepokojovati se
nad fakovýmto postupem, jenž po samostat-
ném rakouském ulfimatu Srbsku činí shodu
mocností naprosto ilusorní.
„Figaro“ přípomíná, že Rakousko a Italie
zapomínají, nebo dělají, jako by zapomněly,
že Albanie je výtvorem Evropy, o nějž má
právo i povinnost zajímati se evropská diplo-
macie ve svém celku. Týž list dovozuje, že
o posledních otázkách balkánských má roz-
hodnouti londýnská konference, která má již
tři měsíce prázdniny, a je nutno, aby se co
nejdříve projevila evropská akce.
„Times“ poznamenávají, že samostatný
postup Rakouska a Italie tvoří nepřípustný
praecedens. Mezi nesčetnými otázkami, vznik.
lými z balkánské krise, byly některé důležité
projednávány londýnskou konferencí. Zástup-
cové mocností po vzájemných ústupcích do-
spěli jakž takž ké shodným rozřešením. Tato
#20
alto_textblock
#20
rozřešení mohou míti své vady, ale mají vel-
kou zásluhu, že zachovala,evropský mír. Mají
však význam jen potud, pokud vlády, zastou-
pené na konierenci, respektují přijatá rozhod-
nutí. Jestlíže dnes Rakousko a zítra Italie
chtějí se uchýliti od přijatých rozřešenía
upravíti nesnáze albanské samy, proč by
ostatní interesované země nejednaly stejně?
Proč by na přiklad Turecko se nepokusilo
jednati o otázce ostrovů přímo s Řeckem? To
by byl nejbezpečnější prostředek, abychom
měli co nejdříve válku. Kdyby pak trojdohoda
nyní prohlásila, že se nezajímá o Albanii a že
nechá Rakousko a Italii zakročovati v této
zemí jak jim libo, došlo by za několik měsíců
ba snad za několik neděl jistě k roztržce ra-
kousko-italské a oba spojenecké státy by se
dostaly do konfliktu.
Oficiosní Reuterova kancelář pak přinesl
projev, v němž se praví, že rakousko-italské
zakročení bez předběžně zprávy ostatním vel-
mocem nepříjemně překvapilo v kruzích diplo-
matických a vidí se v tom nebezpečí zápletek.
Mocnosti dostaly sdělení Rakouska a Italie
teprve, když rakousko-italská nota bylav
Athénách odevzdána. Nyní se vyměňují mi-
nění mezi mocnostmi trojdehody, a je pravdě-
podobno, že tyto mocnosti něco učiní, aby
všech mocností bylo poukázáno na nutnost
společné akce a na nebezpečí akce samo-
statné.
#22
alto_textblock
#22
pe
Autonomní Mongolsko
Z Petrohradu, 5. listopadu. Oficiálně se ozna-
muje, že v Pekinu byla právě podepsána rusko-
čínská doklarace o záležito st
mongolské. Touto deklarací uznává s
autonomie vnějšího Mongolska po
svrchovaností Číny Čína nemá právo v-
sílati tam vojsko, nebo vydržovati tam činské
správní orgány a rovněž nemá práva kolonisovati
vnější Mongolsko a vměšovati se do obchodníc
a průmyslových otázek Mongolska
Ostrý boj mezi ruskou a čínskou vládou o vněj-
ší Mongolsko, vedený sice jen diplomatickou cestou.
ale vzbuzující přece v Číně mnoho zlé krve, byl
tedy aspoň pro tu dobu, než Čína šebere své síly.
ukončen ve prospěch autonomního M on-
golska, jinými slovy ve prospěch Ruska. Rusku
záleží velmi mnoho na tom, aby vnější Mongolsk
zachovalo si co největší samostatnost od Činy a ták
tvořilo nárazníkový stát mezi oběma velikými stál-
ními organisacemi, činskou a ruskou. Podaří-li s
Rusku zachovat Mongolsko v této neodvislosti o
Číny, podaří-li se mu zabránit kolonisaci Mongol-
ska, jmenovitě Chalchy. Číňany, ke které čínská
vláda již dělala velkolepé přípravy, podaří-li se mu
zabránit železničnímu spojení Mongolska s Čínou
může Rusko hledět na tisice kilometrů dloubou po-
hraniční čáru se značným klidem. Přes obrovskou
poušť Gobi nebude moci Čína, ani kdyby konečně
reorganisovala své vojenské síly a kdyby zavládí
v republice pořádek, posunouli proti Rusku vělš
sily. Možnost srážky bude omezena jen na Mandžu-
Ruská diplomacie může být se svým nynějším
úspěchem na dalekém východě spokojena. Dosáhl
v Mongolsků, čeho chtěla.
e
Francouzský parlament.
Nynější zasedání francouzského parlamentu
bude zajímavo zejména důležitými otázkami finanč-
nímí, jež mají býti projednány, i neméně význam-
nými otázkami politickými. Již v úterní zahajovaei
schůzi poslanecké sněmovny došlo k vážnému střet-
nutí v otázce jednacího pořadu. Vláda chtěla po-
staviti na první místo otázku ochrany světského
rázu škol, a ministeřský předseda Barthou prohlá-
sil, že hodlá sněmovnu ušetřiti marných debato
volební reformě, poněvadž pro odmítavé stanovisko-
senátu není žádné naděje na provedení volební
reformy před všeobecnými volbami. Při tom však
byl Barthou tak opatrný, že neučinil žádnou kabi-
netní otázku z toho, má-li se projednávati nejprve
tento předmět nebo obrana lalcké školy. A sku-
tečně nalezla se většina 18 hlasů pro to, aby se
především projednávala volební oprava. Toto se-
skupení 291 proti 273 hlasům, nebudí ovšem u vlá-
dy žádných vážných obav, poněvadž většina v tom-
to případě je složena ze živlů, které se nesejdouv
žádné jiné otázce, ale přece jí není příjemno, že
hned na počátku zasedání její nejspolehlivější stou-
penci progressisté jdou společně še socialisty. Vět-
šina sněmovny postavila se na stanovisko komise
pro volební opravu, která trvá na návrhu, již dřív
němovnou přijatém a obsahujícím poměrné zastou-
pení menšin, který byl senátem sněmovně vrácen.
Pokud jde o úhradu delicitu v předloženém
rozpočtu, rozhodla se vláda opatřiti potřebné sumy
částečně novými daněmi a částečně půjčkou, krajní
levice však hodlá použiti finančních obtíží k tomu.
aby prosadila vzestupnou daň z přijmu. Leč návrh
Caillauxův, přijatý sněmovnou r. 1907, dosud nebyl
projednán finanční komisí senátu, klerá chystá
nový návrh. Jestliže senát projedná a přijmne návrh
své komise, přijde tento návrh do sněmovny, ale
nestane-li se tak dostí brzy, aby mohl býti nahra-
žen nynější fiskální režim, budou radikálové a so-
cialisié žádati, aby tato daňová reforma byla po-
jata do finančního zákona rozpočtu na rok 1914.
Senát však není valně přízniv dani z příjmu a tak
mohou z finanční olázky vzniknouti oblíže politi-
cké, které by mohly vésti k novému konfliktu meni
oběma sněmovnami.
#23
alto_textblock
#23
rii
#24
alto_textblock
#24
see
#25
alto_textblock
#25
ensjte
#26
alto_textblock
#26
Spojené státy a Mexiko.
#27
alto_textblock
#27
Poslední nota americké vlády, zaslaná mer-
ckému presidéntu Hcertovi, v níž se žádá jehe
nebdklačné odstoupení, nemá sice dle prchlášení
státního sekretáře Bryana ráz ultimata, ale dle
zprávy z Mexika obsahuje hrozbu ultimatem, kd -
by požadavku nebylo vyhověno, i považuje se v
Mexiku přímo za rozkaz
President Wilson prý je úplně rozhodnut do-
nutiti Huertu k odstoupení, poněvadž je přesvěd-
čen, že není žádné naděje na mír v Mexiku, poku
generál Hnerta si bude osobovati vrchní moc, a po-
něvadž pokládá za povinnost Spojených států za
kročití proti zmátkům v zemích latinské Ametiky
Proto se především snažil zjednati si souhlas ia-
teresovaných evropských mocností s politikou Spo-
jených států v Mexiku a v notě, zaslané před tý-
dnem vládě britské, francouzské a německé, byle
projevěno přání, sby tyto vlády nezahajovaly žád-
né diplomatické akce vzhledem k výsledku presi-
dentské valby v Mexiku, pokud jim americká vlá-
dá nepředloží své stanovisko. Zatím konalo s
další diplomatické vyjednávání, jobož výsledkem
jest dle úřadní zprávy z Washingtonu, že skor
všechay diplomaticky zastoupené mocnosti jsou
ocholny zůstavíti Spojeným státům obnovení ústav-
ni vlády v Mexiku.
ha
Dlo informací z Washingtonu uvažuje se tam
posud o dvou možneslech, jak zjednali v Mexiku
spořádané poměry, a tice buď o vojenském zakro-
čení Spojených států, nebo o podpoře ústavní stra-
ny, která provádí nyní revoluci proti Huertová.
listý osobní zástupce presidenta Wilsona byl
prý pověten úkolem navázati styky s vůdcem me-
zických revolucionářů Carranzou, z čebož se sou-
dí, že Wilson by byl ochoten způsobiti odstranění
Huerty podporou revoluční strany, jež by záležel
zejména v tom, že by se povolil volný dovoz zbraní
do Moxika přes americké hranice. Leč pro případ
kdyby tento plán selhnl, pomýšlí se patrně na pří-
mé zakročení Spojených států, jak svědčí rozsáhle
vojenské přípravy. Ve Veracruze soustředilo se
ponděli 7 amerických válečných lodí a dvě jiné
vepluly do zálivu Tampického. Plány k vyslání
předběžné výpravy 50.000 mužů do Mexika a l
mobilisaci několika set lisíc mužů milice mají bt
vypracovány ministerstvem yojenství.
#28
alto_textblock
#28
že britská vláda, která se posud v mexické
politice s vládou Spojených států velmi rozchá-
zěla, pokládá situaci za kritickou, vysvítá z toho
že sir Willfam Týrrel, soukromý sekretář sira Ed-
varda Greve, byl vyslán do Bostonu, prý se zvlášt-
ním zmocněním pro případ války. Britský velevyo
slanec ve Washingtonu, sir Cecil Spring Rice, dl
totiž již měsíc na svém letním sídle u Bostonu, js
horečkou upoután na lůžko.
Do Paříže došly z Washingtonu zprávy, že se
tam očekává brzké rozhodnutí presidenža Wilsona.
podporovati všemi prostředky kandidaturu gene-
rála Carranzy, v připadě potřeby také vtrhnutím
smeriokého vojska do Mexika. Francouzská vláda
prý k tomu posud nezaujala stanovisko a vyčkává
další vývoj událostí.
#29
alto_textblock
#29
Z Mezíka, 5. listopadu. (Associated Press.
Včera konala se v paláci porada o požadavku.
činěném ve Washingtoně, aby Huertac o d
stoupil. Huerta setrval ve zdrželivé nzavře-
nosti. Jeho přátelé vyslovili se o wasbingtonském
požadavku, který považují prakticky za rozkaz
Memorandom presidenta Wilsona praví, že pre-
sídent Wilson podá ulfimatum, Jestliže Huert
neprodleně neodstoupí, nevzdá se správy a ne-
upustí od zřízení nové vlády. Zamitnutí ultimata
přimělo by Wilsona požádati kongres, aby ho
zmocníl ku použilí přísnějších opafření.
Z Mexika, 5. listopadu. (Reiter) Ačkoliv vlá-
da ve Washingteně nepředložila Huertovi přesné
formulace svých přání, prohlašuje se přece, že do-
sazení zatímní vlády Wilsonem a Bryanem pova-
žuje se za možné řešení. V tom případě byli by po-
vstalci početně zastoupení v komisí, která by pro-
zatím převzala vžádu.
Z Nového Yorku, 5. listopadu. (K. k.) Dle tele
gramu z Vercruza přibyly tam čtyři americké vo-
jenské lodi a zakotvily mimo mol
#30
alto_textblock
#30
O polském povstání z r. 1863
(Od zvlášt. zpravodaje „Nár. Listů“.)
„Společenský klub česko-polský“, sdružující
ve svých řadách většinu českých slavistův a spe-
cielně přední přátele a pracovníky kulturních
hospodářských styků česko-polských, uspořádal vče-
ra ve středu večer v sále Měšťanské besedy pražské
přátelský večer, na němž přednesl předseda klubu
prof. dr. Jar. Bidlo výsoce poutavou a zajíma-
vou přednášku o posledním polském povstání, je-
hož půlstoletého výročí národ polský letos v lětě
vzpomínal, a o významu této historické událost
pro národ polský i český. hon
Večtrek, četně navštívený zdejší kolonií pol.
skou i hosty z kruhů české společnosti, jakož
členstvem Klubu českopolského a četnými dámami
zahájil vřelým proslovem místopředseda klubu dr
Jos. Fuhrich. uvítal přítomné, zvláště zástupee
městské rady pražskě, cís. radu Urbana a dele-
gáta Ogniska polského místopředsedu p. P aga-
nowského a zdělil, že omluvili se: Ústřední
Matice školská, starosta dr. Groš, dv. rada dr
Goll. čestný člen klubu red. Fr. Hovork a, pl
Pavla Maternová, dr. Lad. Tichý a red.
Pavlů. vževoteinin
Přednášející prof. dr. Jar. Bidlo, dotknuv se
jubilea bitvy u Lipska (1813) připomenul, že náro
polský připíná k této události vzpomínky smutné
ježto pohroma Napoleonova znamenala pro Poláky
zničení jejich nadějí v obnovení politická samo-
statnosti. Mimo to právě v bitvě u Lipska zahy-
nul hlavní představitel těchto nadějí, nejvěrnějš
přívrženec Napoleonův, kníže Josef Poniatowski
synovec posledního krále polského. Vedle tohoto
smutného jubilea připadá na letošní rok padesáté
výročí nešťastného povstání lednového z r. 1863
jež mělo rozhodující vliv na ufváření se dnešního
politického stavu národa polského.
Na to vylíčil přednášející stručně příčiny, z
kterých povstání vzniklo. Byly to jednak zklama-
né naděje v dalekosáhlé reformy ve prospěch Po-
láků, sevřených šlakem ruské vlády po povstání
jejich r. 1830—31, jednak kolísavost a bezradnost
ruské vlády a jejích varšavských zástupců, kteř
nevěděli, jak dalece by měli jiti v koncesích
nedovedli utlumiti ústupností hnutí polské, je
se projevovalo po několik let hlučnýmí demon-
stracemi, z nichž se znenáhla vyvinulá agitace re-
voluční, soustředěná v tajných organisacích. Revo-
luční hnutí vyvíjelo se též pod vlivem romanti-
ckého proudění, jež tehdy ovládalo celou Evropu,
jehož výmluvnými představiteli a šíříteli byli nej-
větší polští básníci. Mickiewicz, Slovackí a Kra-
siňski. V době, kdy oposiční a revoluční hnut
blížilo se k svému vrcholu, vláda ruská povolal
v čelo civilní správy království Polského markra-
běte Alexandra Wielopolského, jenž se snažil roz-
sáhlými národními a hospodářskými reformami vy-
tvořiti kolem sebe rusofilskou stranu. Ale kruhy
konservativní šlechty, se kterou hlavně počíta
Wielopolski, z nechuti k Rusku i k samému Wielo-
polskému zachovaly se pasivně. Kruhy radikáln
pak přímo snažily se překaziti reformy, aby ru-
ská vláda v Polsku se ukázala zhola nemožnou.
Wielopolski, chtěje stranu revoluční zbaviti vůdeů
násilným odvodem k vojsku, uspíšil tím vypuknut
povstání. Povstání, nemajíe dostatečné síly, byl
záhy potlačeno, Na to vylíčil přednášející pro-
středky, jimiž vláda ruská chtěla na příště Poláky
držeti na uzdě a nové povstání zameziti. Pak po-
ukázal na to, že v přímé souvislosti s nezdaren
povstání jest protiruský šovinism Poláků halič-
ských a jejich postup proti haličským Rusům a
Ukrajincům, jakož i chování jejich ve Slezsku. Ha-
lič jest jakýsi ventil království Polského a územ
kompensační. Jiným následkem povstání lednově-
ho že jest haličské staúezykovství, které v době
ústavních bojů rakonských porušilo solidaritu
Čechy, což však se neobešlo bez boje se stranou
Čechům nakloněnou [Smolkovou).
Povstání lednové mělo důležitý ohlas i v če-
ském národě, neboť se stalo podnětem k odíržení
strany mladočeské od staročeské. Mladočeši sym-
palisovali s povstáním a „Nár. Listy působily
tomu, aby čeští dobrovolnici se vypravili Polákům
na pomoc. Palacký a Rieger povstání zavrhovali
předvídajíce jeho neblahé následky pro Poláky
pro šlovánskou vzájemnost. Mnozí mladí lidé ode-
zli skutečně, aby jako dobrovolnici pomáhali pol-
ským povstalcům za př. Jiří Bittner a Jos. Barák
V Čechách internovaní povstalci setkávali se vše-
obecně s velikými sympatiemí a pozorností. Ně-
kteří usadili se v Čechách trvále
Od té doby, co haličtí Poläci začali provádět
svou známou oportunistickou methodu politickou
vůči vládám vídeňským, poměr strany mlodočeské
a staročeské k Polákům se obrátil a styky česko-
polské doznaly několikeré změny. Ale přes to byl-
u nás vždy dva proudy, jeden více polonofilský
chápající chování Poláků haličských a druhý je
zavrhující. Ani u nás, ani v polské společnosti
aní v době největšího rozladění nevýmizeli přívr.
ženci shody a vzájemnasti česko-polské; v českém
národě vždy najde se dostatek lidí, kteří dovedou
se přeněsti přes dočasná nedorozuměni, a poku
#31
alto_textblock
#31
okolnosti dovolují, pracují ke zlepšení těžkého sta-
vu národa polského.i tesnučvsžnnai
Po přednášce, srdečným potleskem provázené.
okouzlíla člen Národního divadla pí. Marja Bogu-
cká posluchačstvo svým zjevem a skvělým před-
nesem Paderewského „Písně dudácké“ a
tklivou „Polaly sielzy“ (Vytryskly slzy), dále písno
Chopinovou „Vojín“ a arií „Měsíčku svit z „Ru-
salky“. Paní Bogucké věnována skvostná kytice
a obecenstvo bouřlivým potleskem odměnilo skvělý
výkon oblíbené ozdoby naší opery.
Potom uspořádána Klubem českopolským i-
limní večeře, při které proneseny četné přípitky
a stedovány živě poutavé vzpomínky dčastníka po-
vslání p. Stanislava šl. Towarnického, jen
bojoval v řadách povstalců jako 17letý jinoch a byl
oliie
v bojiraněn, jeho bratr pak zastřelen
#32
alto_textblock
#32
Denní zprávy.
o— Zastanci samosprávy v nedbalkách. Ve-
škeré české listy přinesly už předevčírem
resp. včera zprávu, že místodržitelství král.
Českého rozpustilo nár.-sociální obecní
zastupitelstvo v Břevnově pro dokázané
nepořádky v obecní správě, jen orgán rozpu-
štěného obecního zastupitelstva břevnovské-
ho „České Slovo“ a jeho bratr „čas“ neví do-
sud níčeho o tom a o korupcí národně-sociální
v Břevnově. České Slovo“ a „Čas“ nejvíce se
přičinily o rozšlapání michelského případua
oba listy před obecními volbami vypadaly ja-
ko čítanka mravnosti v samosprávě. „České
Slovo“, ač zamlčelo svým čtenářům, že zá-
sluhou národně-sociálních členů obecního
představenstva s nár.-sociálním starostou Ko-
látorem v čele byla v Břevnově suspendo-
vána samospráva a dosazena
správní komise, pokusilo se včera večer
o to, aby odvrátilo pozornost od této ná-
rodně-sociální korupce v části útrob příští
Velké Prahy publikováním zprávy, že prý
možnost rozpuštění zastupitelstva král. hlav.
města Prahy nikterak není vyloučena. Kon-
statujeme, že „České Slovo“ publikací této
zprávy stalo se orgánem německých tu-
žeb a přání. Zpráva „Čes. Slova“ nemůže
býti už proto pravdiva, poněvadž národně-so-
ciální list tvrdí, že pražskými Němci a jím roz-
hlašovaná zpráva o rozpuštění obecního za-
stupitelstva pražského podpírá se o „dosavadní
vyšetřování“, zahájené na podání dra. Boučka
Poněvadž právem pochybujeme, že by podání
dra. Boučka vyšetřující úřad stál vůbeco
čest, aby sděloval výsledky „dosavadního vy-
šetřování“ redakci „Českého Slova“, dříve ne
úřadním orgánům, chováme pevné přesvědče-
ní, že „České Slovo“ čerpalo svou zprávu
kruhů, jimž záleži na ostouzení
české Prahy. Při té příležitosti ovšem
strannictví jde mu opět nad věc českou-
aby zakrylo národně-sociální ostudu v Břev-
nově, volá komisariát i na Prahu. A vydat-
ného spojence má v tomto úsilí v „Času“, kte-
rý — nota bene — zná špinavé národně-so-
ciální prádlo v Břevnově důkladně, neboť je
před časem rozvěšoval po svých redakčních
plotech. „Čas dnes ovšem o korupci nár-
sociální v obecní správě v Břevnově a Braní-
ku a o korupci státoprávně-pokrokové v Se-
milech psát nesmí, poněvadž jeho strana se
politicky příživuje u těchto dvou stran, za to
lím úsilovněji pátrá po korupci na radnicích
mladočeských. „Čas“ poskytuje v zorny
příklad toho, jak se samospráva — ne-
obrozuje
— K revisí zemského rozpočtu království
Českého správní komisí, o němž jsme včera
večer referovali, dlužno dodati, že správní
komise zvýšila též některé položky v úhradě.
Zvýšeny byly úhrada zemské ústřední správy
o 9000 K (řádná úhrada byla býv. zemským
výborem stanovena na rok letošní částkou
700.291 K). polního a sadebního hospodářství
o 2000 K (v rozpočtu 79.198 K), zemědělských
záležitostí o 62.400 K (491.271 K). úhrada po-
ložek na živnosti a průmysl o 4000 K (82.778
K), a úhrada veřejných staveb o 279.588 K
(býv. zemským výborem stanovena úhrada
celé této položky na 133.570 K). Celková
úhrada je tímto způsobem o 356.988 K větší
než úhrada, do rozpočtu vložená býv. zem-
ským výborem. — V oficiální správě, kterou
jsme včera večer uveřejnili, dlužno v řádce4.
číslici celkové úhrady opraviti na 69,360.302k
(na místě 60,360.302 K).
— Užší říšská volba na Moravě. Z Brna.
5. listopadu. (K. k.) O dnešní užší volbě, v níž
obsazoval se mandát na říšskou radu v 29. če-
ském volebním okresu na Moravě (Hustopeč,
Mikulov atd.), uprázdněný úmrtím P. šilingra.
byl zvolen 7273 hlasy ze 14094 odevzdaných
hlasů agrárník Rudolí Malík. Vládnt
rada JJosef Mašek (str. kat. nár.) dostal 6821
hlasů.
— Boj za druhou českou universitu vstu-
puje do nového stadia. České studentstvo ve-
dle manifestací za tento požadavek příkro-
čuje k jednodenní demonstrační stáv-
ce. V sobotu, 8. t. m., bude studentstvo
obou pražských vysokých ško
stávkovati, aby zdůraznilo své dosavadní
volání po II. české universitě. Téhož dne do-
poledne chystá se demonstrační prů-
vod Prahou. V neděli 9. t. m. v 10 hod. dopol.
bude veřejná manifestační schůze v Měšťanské
besedě v Praze. V referátu doc. dra. F. X.
Hodáče z Brna bude poukázáno též na řadu
nedostatků obou pražských vysokých škol.
České studentstvo doufá, že akce jeho najde
u veřejnosti pochopení a podpory.
— Z Českého učení pro vědy politické.
Přednášky IV. cyklu započnou v pondělí 17.
listopadů o 7. hod. več. na právnické fakultě
naproti Rudolfinu. Zápis koná se denně o
9—12 hod. dopol. v sekretariátě Českéh
učení (Marianská ul. 3, II. posch.). Program
kursu sociálního, všeobecně vzdělávacího po-
liticky a doplňků pro žurnalisty a státní úřad-
níky lze obdržeti v sekretariátě. Zápisné pro
studenty vysokoškolské 5 K, školné 10 K. ji-
nak zápisné 10 K. školné 20 K. Žádosti za
osvobození od školného příjímá sekretariát.
Bývalí posluchači Českého učení zápisného
neplatí. Úvodní kurs sociálně-politický obsa-
huje 17 hodin přednáškových a přednášejí pp
prof. dr. Jos. Gruber, prof. dr. Karel En-
gliš, dr. V. Schuster, vrch. insp. inž. Jos.
Jareš, dr. Alfred Mayer, MUDr. Lad
Procházka. Kurs všeobecně politicky
yzdělávací obsahuje 80 hodin a přednášelí
pp. prof. dr. Jar. Kalla b, prof. dr. Kami
Krofta, doc. dr. Boh. Baxa, doc. dr. V.
svohslolalsn v k
vnon