#1
alto_textblock
#1
Číslo 18.
#2
alto_textblock
#2
„Nový Jihočeský Dělník.’
#3
alto_textblock
#3
Strana 3.
#4
alto_textblock
#4
= Ve francouzské sněmovně skončena byla
dne 17. října třídenní debata o zavírání kongre-
gačních Skol. Klerikálové zůstali poraženi, sněmovna
vyslovila republikánské vládě důvěru
342 hlasy proti 225. Při té příležitosti předložil
Combes sněmovně další návrh zákona na zostření
opatření proti kongregacím, aby ani v pozdější
době nebyly uzavřené klášterní školy otevřeny. |
Prohlásil, že nový zákon musí být odpovědí na
poslední výtržnosti a skandály. Republika vzala
by prý za své, kdyby dala na jevo slabost vůči
kongregacím.
Z českého jihu.
X Důslednost národních »sociálů«. Z minulého
čísla je nám již známo, že konala se
dne 13. t. m. schůze odbočky Zemské jednoty
v Mezimostí, na které mluvil o poměrech želez,
zřízenců — z milosti kapes plzeňských fotrů a
radniční kliky — posl. Fresl (!!) a známý všem
šlágrista Buřival. Naši soudruzi byli též několikrát
zváni — prý k vytříbení obapolných názorů.
Zvědavi na automatický referát »výtečníka«
Fresla (s odpuštěním) šli do schůze, ale
hned při vstoupení do místnosti toho litovali:
Shromážděné publikum nasvědčovalo ku všemu
možnému, jen ne k věcné diskusi. Snad měli
svolavatele tu dobrou vůli připustit každého
k debatě, neboť neví, že Fresl svůj referát naučil
se již před dvěma lety z paměti odříkavat;
a tu když slyšel, že měl by debatovat s lidmi
z povolání v tomto odboru, učinil opatření, aby
nikdo, kdo polemisuje nemohl mluvit. Po volbě
předsednictva, které se naši soudruzi nesúčast-
nili, představil předseda oba »bratry« a sliboval
»nestranné jednání« a »volnost slova«. Ovšem
pokud jen mluvil Buřival a Fresl. Buřival potřeboval
celé dvě hodiny, než odříkal požadavky
železničních zřízenců, z postavení jejich vyplývající
a r. 1898 sociálně demokratickými poslanci
v říšské radě navržené. Své vlastní myšlénky
neuvedl ani jedné, leč že měla by býti
úrazová pojišťovna želez, zřízenců ústavem zemským
a na drahách českých že mají být výhradně
české tiskopisy v platnosti. Pak povstal
Fresl. Kdyby jej byli viděli živnostníci, kteří
byli na sušickém sjezdu, nepoznali by jej. Z
ustrašeného škemrala, který přes dvě třetiny
účastníků fádními nesmysly, které ani k hospodským
klepům se nehodili, uspal, zde chráněn
imunitou poslaneckou a sagitovanými sedláky,
chvástal sel Ale vzdor tomu, že odříkává jedny
a tytéž fráse na schůzích železničních zřízenců
již dvě leta, rozumí organisací železničních zřízenců
a jejich požadavkům, jak sedlák španělské
gramatice. Žehral také na to, že poslanci
požívají slevu na drahách jen v prvé a druhé
třídě, ale v třetí nic. A co on z toho má?!
V té druhé třídě je prý taková blaseovanost —
řekl doslovně -— že on se k ní nehodí a jezdí
raději v třetí třídě. Je prý to také důstojnější
pro něj. Je prý lidový poslanec (!!) a proto
má povinnost jet v třetí třídě, která je lidovou.
Soudruzi dávali však když odjížděl pozor a
Fresl vstupoval- do — třídy prvé, nespokojil
se ani s druhou. Je tedy bud intrikář a drží
své posluchače za blázny anebo je opravdu tak
hloupý, že do společnosti v třídě druhé nesmí
si ve dne ani troufat a za náhradu jezdí alespoň
v noci v první třídě, když není na něj dobře
vidět a také se může tvářit ospalým, aby nemusel
nikomu odpovídat. Vždyť přečetní lidé
by nevypadali tak hloupě, kdyby nemuseli
mluvit. Po řeči Freslově přihlásil se k slovu
sondr. Brodecký z Prahy, náhodou přes Veselí
jedoucí. Sotva však předseda soudr. Brodeckému
slovo udělil, začalo jako na povel šuměti v místnosti.
Na cestě k řečništi trhán soudruh ten za
oděv a výhrůžky a nadávky jen se na něho
sršely. V zájmu pravdy dlužno říci, že kromě
zdejšího zámečníka Zajíčka nikdo ze železničních
zřízenců se na sprostém a hanebném jednání
tom nesúčastnil. Klukovinu tu trpěli »vob-
čane« z Mezimostí, kteří jak se ukázalo svoji
pověst na českém jihu plně si zasluhují. Zajíček
kříčel »Jen aby dlouho blboviny ty netrvaly«.
Individuum toto je- vším možným. Brzy jde
někam s procesím, brzy zas je »bratrem«. A
drahá jeho polovička? .. . Vždyť to zná ve
Veselí-Mezimostí každý. (Příště dále.)
X- V okresní nemocenské pokladně zavládá
věru turecké hospodářství. Minulý týden přinesl
»Živnostník«, že okr. pokladna je vlastně
spolkem záložním, kdy kdo si smyslí a má na
pokladnu nějaký vliv, vypůjčí si co mu libo.
#5
alto_textblock
#5
Za to běda členstvu. Úřednictvo vyplácí podporu
snad jen těm, kteří platí v hospodách jim
pivo. Co zákon ustanovuje, to je pánům těm
věcí vedlejší, ba oni nepotřebují ani schůze
představenstva a šikanují nemocné jak mohou.
Svoboda začne, Mayer po straně přísvědčuje a
Řehoř, který sice je mladým ještě holebradkem,
ale za to v týrání členů pokladny hodně drzým,
vysměje se poškozeným nevázaně do očí, odvo-
lávají-li se na zákon a stanovy. Dělník Václav
Lacina v Rožnově leží již pátý týden nemocen,
ale nemocenský podpory ani haléř dosud nedostal.
Namlouvají mu, že byl nemocen než
vstoupil do zaměstnání a proto, že mu nemusejí
nic dát a také že nedají. Kdyby skutečně to
bylo pravdou, nemají naprosto žádného práva
podporu mu zadržet, okresní hejtmanství povinno
jest, okamžitě zakročit. Okresní hejtmanství
to ovšem nečiní a trpí všechny nezákoni-
tosti v nem. pokladně. Že Lacina byl dříve již
nemocen není pravdou a kdyby bylo třeba to
dokazovat, dosvědčí to p. dr. Votický, který jej
léta zná poněvadž léčí jeho otce. Uředníci okr.
nem. pokladny chtějí jej prostě o nemocenskou
podporu okrást a s ním i více jiných. V příštím
čísle podáme o tom doklady a uvedeme jména
všech těch, kteří stěžovali si poslední čas jak se
s nimi nakládá. Dnes jen ještě připomínáme
kontroloru Vrbovi, aby naučil se způsobům,
když chodí k nemocným a hlavně aby vyvaroval
se kouření v bytech, kde jsou nemocní, mohlo
by se mu snadno stát, že by mu některý tuber-
kulosou stížený doutník z úst vyrazil. Okresnímu
hejtmanství sloužíš pak ku vědomí, že
zjednáme nezákonitým způsobem o podporu ošizeným
členům okr. nem. pokladny satisfakci na
jiném místě, když ono povinnost svou nekoná,
jestli ale i ono zaslouženou důtku si neodnese,
o tom nepochybujeme.
X Divadlo v „Alžíru", řízené bystrým řidi-
telem p. Vlad. Housou, dodělává se stále většího
úspěchu. Návštěva jest týden od týdne četnější.
Zásluhu oto mají jednak účinkující síly a dále
p. řiditel, který velmi brzy vystihl duševní stav
zdejšího obecenstva, jemuž není divadlo chrámem
Thaliiným, ale dříve karnevalní zábavou. Ne
duch, ale nervy musejí mít hody, být dráždivě
polechtány a nasmát se musí až zrudne. Proto
běda, volí-li společnost vážné kusy, ale komedie,
ty zde táhnou anebo hry pašiové. Než pro to
přece snesla by společnost p. Housy vypravení
alespoň několika vážnějších prací s nátěrem sociálním.
Sehrála-li Karikatury, v nichž autor
sprostě uráží vysoko nad něj povznesenou ideu
socialistickou, zavděčila by se jen výpravou her
Služebník svého pána, Stracený ráj, Tkalci,
Václav Hrobčický z Hrobčic a pod. Konečně
snad téže pozornosti jako Krásná Lída došla by
volba Pražského žida, Maryše, Mládí atd. Vždyť
není snad ještě jen samým legracím zdejší lid
oddán a ztráví i něco zdravějšího.
X Uděl chudých ve stáří. Budějovickou
policií zatčeno minulý týden více starých a
chudých žen pro žebrání a jeden 82 let starý
dělník. Týž se před šesti lety v zaměstnání
u ždejší obce zmrzačil a nyní, když práce jest
neschopen, jednak jako invalida a za druhé
kmet sešlý věkem, má zemřít snad za městem
hlady. Žebrat nesmí, chudinskou podporu, ža
níž by se uživil, mu odpírají a do chudobince
také nesmí. Ty vystavěny jsou pro ty lepší
žebráci, kteří nepotřebovali v mládí svém »poskvrnit«
se práci, ale prohýřili jmění a nyní
nechávají se vyživovot obcí. Krásný je to pořádek!
Věru, že lépe se vyplácí být městským
pobudou než poctivým dělníkem.
X Neurvalost. Redakci naší se píše: Nedávejte
děti své do učení k p. Mandlovi. Máme
po ruce důkazy, že učňové jsou tam fackováni
od příručího Rinda, aniž by měl k tomu podstatné
příčiny. Jistému učni vyťal políček, že
večer po divadle kouřil, ač šef sám před půl
rokem dospělému již učni kouřiti dovolil. Na
ostatní doptati se možno v sousedství.
X Skupina stavebních dělníků koná v neděli,
dne 26. října o půl 10. hod. dopol. v hostinci
soudr. Máchy v Široké ulici členskou měsíční
schůzi s přednáškou soudr. Dvořáka. Dostavte
se, stavebníci, v počtu nejhojnějším.
Předseda.
X Usmrcen cestou k domovu. V noci ze
soboty na neděli před posvícením jel z Budějovic
domů do Munic obchodník s vepřovým dobytkem
Cvach a patrně usnul na voze, neboť v Zahájí
až zastavili jeho koně a Cvach, nohy maje
#6
alto_textblock
#6
na voze, trčel hlavou mezi rameny voje a roz-
porkou, za níž uvízla brada, byl mu zlomen vaz.
Cvach měl u sebe asi 500 zl. a hodinky, což
u mrtvoly jeho také nalezeno a jest proto vyloučeno
domnění, že učinil by mu smrt někdo
v úmyslu loupežném.
X Čtyry Dvory bez starosty. Již asi 2 měsíce
jest po obecních volbách ve Čtyř. Dvořích,
ale starosta dosud zvolený není. Pan Šefelhofer,
který původně zvolen byl, úřad nepřijal a tak
vládne v obci bezohledně dále starosta starý,
Porhanzl. A zdá se, že nerad by se starostenství
zbavil, proto nestará se již zcela nic o vyhlášení
druhé volby obecního starosty a myslí patrně,
že ostane nadále v obci pašou. Je to nesprávné
a tyto řádky snad dostačí, aby pořádek byl zjednán.
Ne-li, máme péro připravené....!
X Z Tábora. Naši národní dělníci za nového
regimu počali se již vzdělávati. Tuto neděli
odbyli si »národní posvícenskou zábavu«,
na příští neděli oznámili »národní mladé posvícení«,
brzy bude »národní mikulášská s tanečkem«,
po té »národní Sylvestrovská«, pak přijde maso-
pustní »národní ples«, v letě opětně »národní
výlet« a zbývající čas vyplní se »národními
tanečními hodinami«. Toť nejnovější jich program.
Chce mít někdo ještě víc?
Ještě z výstavy.
V kiosku též »citronovou«
děva pěkná nabízí,
»Račte, prosím okusiti!«
s úsměvem vás vybízí.
Kdo však by dnes mohl píti?
Zdraví kdo si neváží.
Chtít do sebe vodu líti?
Zima kosti rozráží.
Tu však přece kdosi spěchá,
ohně, vidět, pln že je;
dvě si nalít ihned nechá,
na děvu se usměje.
V bradu štípne, tvář jí hladí,
na její se jméno ptá;
šeptá jí cos — o kaprádí
a dvé si zas nalít dá.
Oba blahem rozplývaj’ se
jako pára nad hrncem,
lidé praví: »Ti dva znaj’ se —
radost býti poslancem!«
X Svědomitý lékař. Nemocenské pojišťování
stále marně čeká na nutnou reformu. Na nemocenské
pokladny okresní vrhá se dnes finanční
úřad — nemocnice — zkrátka kde kdo, aby
z nich ukořistil, co se nechá. Nejvýš nešťastnou
jest však pokladna, která odkázána jest na lékaře,
který dostatečně nechápe význam a účel
nemoc, pojišťování a má za to, že nemocenské
pokladny jsou pro to, aby zajistili lékaře, který
se svou praksí jest odkázán na venek a z toho
vyplývající řídkou klientelu. Nemoc, pokladna
nemůže sice nařizovat lékaři spůsob léčení —
v tom naprosto musí spolehat na svědomitost
ošetřujícího lékaře — avšak má právo očekávat
od téhož, že ušetřena bude výloh, kterých by si
žádný, baizámožný pacient soukromý nedovolil.
Pan MUDr. Šaroch v Chotovicích u Tábora je
lékařem okr. nemocen, pokladny v Táboře. Nemocný
člen V. Dostál, ktery byl u téhož v léčení,
vykazoval v několika měsících přes 130 ordinací!
— V Jeníčkově Lhotě onemocněl člen pokladny
na zápal plic, byl po tři týdny nemocen
a vykazuje zaň účet p. dr. Šarocha za ordinace
a cestovné (jest to tři čtvrtě hodiny z Chotovic)
K 108-— za 14 dnů a za léky pro téhož K 2-02.
Ponecháváme úsudek o takové činnosti pokladničního
lékaře čtenářům a dokládáme jen: Kdyby
se takový spůsob ordinací měl ujmouti u více
lékařů, budou nemoc, pokladny v krátkém čase
v úplném bankrotu.
X Dělnické domky v Táboře. Na žádost okr.
nemoc, pokladny v Táboře, aby odstraněn byl
jeden z nejhorších původců nemocí mezi dělnictvem
— nedostatek zdravých a levných bytů,
dostalo se této vyřízení od městské rady, ve
kterém se praví, že jakmile bude schválena parcelace
pozemků na svahu Budějovické silnice a
u Černého mostu, bude o stavbě děln. domků
blíže uvažováno. Když slíbí naše městská rada
v Táboře, že začne o něčem uvažovat, tedy jest
jisto, že také za pár roků něco podnikne a může
se tudíž chudé obyvatelstvo táborské těšiti na