#1
alto_textblock
#1
Ročník I.
#2
alto_textblock
#2
Č. Budějovice, dne 24. října 1902.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 18.
#4
alto_textblock
#4
NOVÝ
#5
alto_textblock
#5
Vychází každý týden v pátek. M Redakce, administrace a expedice 0 Předplácí se: pro Rakousko: ročně K 4:80, půlročně
Za inseráty nebéře redakce zodpovědnosti a platí se hned ch Rudolfovská třída číslo 14. v Českých Budějovicích. & K 2-40, čtvrtletně K 1’20. Pro Německo na rok K 548.
při objednání. • Jednotlivá čísla za 8 haléřů. € Pro ostatní země na rok K 6:88.
#6
alto_textblock
#6
Stížnosti listu se týkající zasílány buďtež na Adolfa Hejska v Č. Budějovicích, Česká ulice číslo 18.
#7
alto_textblock
#7
Dělný lide! ============
===== Občané jihočeští!
Tři roky již zápasíme na českém jihu s ne-
dostatkem práce a trpíme krutou bídu. Upozorňovali
jsme vícekrát příslušné úřady na neblahý
uděl náš, ale nikdy nebylo dbáno hlasů našich
a prostředky, které nejvydatněji pomoci mohou,
nebyly k záchraně tisíců dělnictva voleny. Budeme
proto volání své opakovat hlasitěji. Nežádáme
almužnu, ani neprosíme, by prokazovaly
se nám milosti:
Chceme práci,
na kterou máme právo jako dělníci a žádáme,
aby tato nebyla lehkomyslně odkládána. Činíme
tak také jako příslušníci státu, kteří krví svou
a penězi jej vydržujeme a protestujeme proto,
aby nutné stavby ze zištných ohledů jednotlivců
anebo pro zákulisní politiku byly oddalovány.
Svoláváme za tím účelem na neděli dne 9.
listopadu t. r.
manifestační tábor lidu
na náměsti, před budovu okres, soudu, s následujícím
programem:
1. Nouze o práci na českém jihu.
2. Stavba nového nádraží, poštovní budovy
a nemocnice.
3. Regulace toků a stavba průplavu dunaj-
sko-labského a dráhy Čes. Budějovice- Lišov—
Třeboň.
Referenti: Ant. Němec, red. „Práva Lidu“
v Praze česky a Matyáš Eldersch, říš. poslanec
za V. kurii německy.
Ku táboru tomuto pozváni jsou všichni
říští i zemští poslanci z českého jihu a okresní
a obecní zastupitelstva.
Dostavte se i Vy dělníci a občané v imposantním
počtu, projev náš musí býti mohutný!
Tábor zahájen bude určitě o půl 10. hod.
dopolední.
Svolavatelé.
#8
alto_textblock
#8
Zdražováni životních potřeb.
Zabývati se životními poměry našeho lidu
a okolnostmi, jež je čas od času zhoršují, jest
v Rakousku akutní otázkou. Marně namáháme
se vystihnouti, který stát vedle Rakouska pro
lid v tomto ohledu nic nečiní, naopak, příliš
často nelidovou svou sociální politikou těžké
postavení lidu ještě více zatěžuje.
Máme na mysli obrovské potravní daně a
nevšímavost vlády a jiných povolaných kruhů
k denně takřka stoupajícímu zdražování masa,
sádla atd.
Je pravda, v Německu namáhá se šlechta
s velkostatkáři zvýšiti clo, zvláště na potraviny,
aby dovoz z ciziny německým agrárníkům nekonkuroval;
odůvodňují to alespoň tím, že také
německé výrobě průmyslové neškodila by soutěž
zboží importovaného z ciziny a že dělník, jemuž
novou zvýšenou celní sazbou zdražilo by se
živobytí, odškodněn by byl stálým dostatkem
práce a odbytu. Zodpovědnými za tento názor
#9
alto_textblock
#9
nechť jsou jen ti, kdož to tvrdí, uvádíme to
toliko z té příčiny, že jinde nelze pomáhati jen
jedněm lidem, v Německu agrárníkům, aniž by
se nepočítalo také s výrobou industriálni.
Ale jak se to dělá u nás v Rakousku?
Pomáhá se hrstce velkostatkářů, ne se současným
ulevením průmyslu, ale — na jeho útraty.
Rakousko je státem průmyslovým a jen
průmyslovým rozkvětem může býti zvelebováno
a lid lépe situován. Plodin klidí se z našich
polí vždy mnohem méně než všeobecná spotřeba
vyžaduje. Chlebového obilí ku př. jest třeba dle
statistických výpočtu 69 mil. metr, centů a sklidí
se pouze 58. Jeví se tedy jen u chlebovin
11 mil. metr, centů ročně deficit, který dovozem
z ciziny musí býti vyrovnán.
Než nabylo nad Rakouskem převahu v době
nešťastného dualismu Uhersko, byli jsme v dobrém
obchodním přátelství s Rumuny, Srby a
Bulhary a odtud ponejvíce kryt byl deficit životních
potřeb v Rakousku. Uhersko si ale vynutilo
na Rakousku v r. 1868, že z výnosu cel
má se hradit společné vydání. Staralo se tedy
o to, aby výnos cel byl hodně velký, zvláště
když platil jej 82 procenty lid rakouský. Čím
větší byl výnos cla, tím méně bylo třeba doplácet
dle kvotového klíče. Uhrám přinášel
tento způsob finanční prospěch a vedle toho
zpeněžily dobře u nás své obilí. A tak z obou
uvedených důvodů jevil se u nich zájem o to,
aby cla stoupaly.
A Rakousko, ten hloupý Vašek, tančilo jak
mu hvízdali. Z kávy ku př. platilo se r. 1868
cla jen 18 zl. ale za krátko bylo zvýšeno na
40 zl. Z petroleje platilo se r. 1868 cla: z rafinovaného
1 zl.50kr. a ze surového nic; zvýšilo
se však: ze surového na 2 zl. 40 kr. a rafinovaného
10 zlatých. Zájem o toto měli vedle
uherských magnátu také páni polští šlachčici.
Zisk petrolejového cla dostoupil r. 1895 ze
189.000 zl. oproti r. 1868 na 31/, milionů. Velkou
sumu tu zaplatili konsumenti a zaplatili
zároveň s ní i zdražení petroleje, jak si je diktovali
polští kapitalisté, jsouc před konkurencí
cizího petroleje chráněni.
Nejnerozvážnějšího činu dopustila se však
rakouská vláda tím, že i ze pšenice svolila vy-
bírati clo a to hned 1 zl. 50 kr. ze 100 kg.
Než vláda nespokojila se jen výnosem cel,
nedostačovalo jí, že zdražuje jimi lidu živobytí
a rakouskému průmyslu že stěžuje export; ona
šla ještě dále a znásobnila nepřímé daně. Tyto
stouply od r. 18 68 do r. 1895 ze 40 na 128
milionů.
A kdyby za peníze ty alespoň něco užitečného
bylo! Ale ze sumy ty nemáme docela
nic, než kanony, pušky a bodáky. Roku 1868
čítala společná armáda 800.000 mužů a vedle
toho zavedena domobrana, k níž počítá se
642.000 mužů ve zbrani cvičených a asi tři mil.
necvičených. Na penězích stála společná armáda
r. 1868 1081/2 milionů zlatých, dnes stojí dvě
stě milionů, nepočítaje oněch 200 milionů, jež
loňského roku přál si p. ministr vojenství na
nové kanony.
V každém vůbec rozpočtu státním stoupá
položka na vydržování armády a vynakládá se
na tuto ještě mnohem více než původně bylo
rozpočtěno. Tak ku př. se tvrdí již letos, že nestačí
ministru vojenství položka ve státním rozpočtu
na r. 1903 obsažená a že spotřebuje mnohem
více.
#10
alto_textblock
#10
A my máme pak za to nadělení, že ani
rohlík nekoupíme, aby neměl při tom otevřenou
svou ruku ministr financí ve prospěch ministrů
války a zeměbrany.
#11
alto_textblock
#11
Platíme dnes nepřímé daně z
#13
alto_textblock
#13
kg chleba .
#16
alto_textblock
#16
» rýže
#20
alto_textblock
#20
„ masa
#21
alto_textblock
#21
. 2— 5
#22
alto_textblock
#22
7?
#24
alto_textblock
#24
„ slaniny
#25
alto_textblock
#25
32
#28
alto_textblock
#28
„ švýcarského sýra
#29
alto_textblock
#29
10
#32
alto_textblock
#32
„ cukru
#33
alto_textblock
#33
. 34-40
#36
alto_textblock
#36
„ kávy . . . .•
#37
alto_textblock
#37
96
#40
alto_textblock
#40
„ soli
#41
alto_textblock
#41
22
#43
alto_textblock
#43
„ čaje
#44
alto_textblock
#44
200
#46
alto_textblock
#46
kusu slanečku
#49
alto_textblock
#49
litru piva *)
#50
alto_textblock
#50
. 8
#53
alto_textblock
#53
„ vína
#55
alto_textblock
#55
2)
#57
alto_textblock
#57
„ kořalky (líhu) ....• .
#58
alto_textblock
#58
36
#60
alto_textblock
#60
„ petroleje
#61
alto_textblock
#61
22
#64
alto_textblock
#64
balíčku tabáku
#67
alto_textblock
#67
krátkého doutníku
#70
alto_textblock
#70
kuba. ..
#73
alto_textblock
#73
Uvedli-li jsme shora, oč vzrostly nepřímé
daně v letech 1868—1895, můžeme směle říci,
že od r. 1895 do dnes dostoupily téměř na
1000 milionů korun ročně. Zdražili nám v letech
#74
alto_textblock
#74
těch cukr, líh, petrolej, jízdní lístky, pivo a jiné.
A daně tyto zaplatí více jako ze dvou
třetin lid dělný, odstrkovaná popelka v dnešní
společnosti.
Že obecnému blahobytu se tím neprospívá,
vidíme, ale my vidíme též, že poškozuje se
hrozně dnešním nespravedlivým daňovým systémem
i průmysl. Počítejme, že jen 36 korun
ročně připadne nepřímých daní na jednu osobu
v Rakousku v r. 1903 a vezměme za průměr
rodinu se čtyřmi dítkami. Zaplatí tato na ne-
přímích daních 216 korun v jediném roce.
Mnoho-li bylo by to oděvu, obuví, prádla, klobouků
atd.? Zde jest příčina, proč musí se
každý uskrovňovat ve všem hrozně pod normál
a proč je také málo práce!
Než na tom není dost, že nenachází lid zaměstnání
a vláda se nestará, aby opatříla nějakou
práci. Ona nestará se ani o to, aby učinila
opatření, když zdražují se lidu tomu, uprostřed
vší bídy a vedle nepřímých daní, životní
potřeby ještě různou spekulací.
V Německu zavládla nouze o maso. U nás
se řekne v takovém případě, že může se sytit
lid bramborami a zeleninou. Tam protestovaly
všechny obce, dělnictvo, jiné politické strany a
výsledek byl ten, že rychle zrušeno vysoké dovozní
clo na dobytek a tu místo Německa odnášíme
nouzi o maso a jeho drahotu my v Rakousku.
Nejlepší dobytek vyváží se z Rakouska
do Německa a nám denně roste cena masa
a omastku. Podobnou drahotu masa a sádla
v Rakousku, jaká právě panuje a ještě se bude
stupňovat, nikdo nepamatuje.
A jaké vidíme proto protesty, kde je ta
energie, kterou u Němců jsme viděli? Hrozno
pomyslit! Nejen že vláda žádné opatření nedělá,
ale mlčí klidně i politické strany, mlčí vše
jak by v Rakousku nikdy z žádné nepříjemné
situace východiště nebylo.
#75
alto_textblock
#75
*) Mimo pivních krejcarů v obci a nově přijaté
zemské dávky z piva v Čechách. Počítaje i tyto, budeme
platit z 1 litru piva 12 h nepřímé daně a při-
počtem-li i daň přímou, zaplatíme více daně z piva, než
výrobní jeho cena obnáší.