ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c3478fa5-0e07-47fe-859a-e85b12dcf462
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 75
#1 alto_textblock #1
Ročník I.
#2 alto_textblock #2
Č. Budějovice, dne 24. října 1902.
#3 alto_textblock #3
Číslo 18.
#4 alto_textblock #4
NOVÝ
#5 alto_textblock #5
Vychází každý týden v pátek. M Redakce, administrace a expedice 0 Předplácí se: pro Rakousko: ročně K 4:80, půlročně Za inseráty nebéře redakce zodpovědnosti a platí se hned ch Rudolfovská třída číslo 14. v Českých Budějovicích. & K 2-40, čtvrtletně K 1’20. Pro Německo na rok K 548. při objednání. • Jednotlivá čísla za 8 haléřů. € Pro ostatní země na rok K 6:88.
#6 alto_textblock #6
Stížnosti listu se týkající zasílány buďtež na Adolfa Hejska v Č. Budějovicích, Česká ulice číslo 18.
#7 alto_textblock #7
Dělný lide! ============ ===== Občané jihočeští! Tři roky již zápasíme na českém jihu s ne- dostatkem práce a trpíme krutou bídu. Upozorňovali­ jsme vícekrát příslušné úřady na neblahý uděl náš, ale nikdy nebylo dbáno hlasů našich a prostředky, které nejvydatněji pomoci mohou, nebyly k záchraně tisíců dělnictva voleny. Budeme­ proto volání své opakovat hlasitěji. Nežádáme­ almužnu, ani neprosíme, by prokazovaly se nám milosti: Chceme práci, na kterou máme právo jako dělníci a žádáme, aby tato nebyla lehkomyslně odkládána. Činíme tak také jako příslušníci státu, kteří krví svou a penězi jej vydržujeme a protestujeme proto, aby nutné stavby ze zištných ohledů jednotlivců anebo pro zákulisní politiku byly oddalovány. Svoláváme za tím účelem na neděli dne 9. listopadu t. r. manifestační tábor lidu na náměsti, před budovu okres, soudu, s následujícím­ programem: 1. Nouze o práci na českém jihu. 2. Stavba nového nádraží, poštovní budovy a nemocnice. 3. Regulace toků a stavba průplavu dunaj- sko-labského a dráhy Čes. Budějovice- Lišov— Třeboň. Referenti: Ant. Němec, red. „Práva Lidu“ v Praze česky a Matyáš Eldersch, říš. poslanec za V. kurii německy. Ku táboru tomuto pozváni jsou všichni říští i zemští poslanci z českého jihu a okresní a obecní zastupitelstva. Dostavte se i Vy dělníci a občané v imposantním­ počtu, projev náš musí býti mohutný! Tábor zahájen bude určitě o půl 10. hod. dopolední. Svolavatelé.
#8 alto_textblock #8
Zdražováni životních potřeb. Zabývati se životními poměry našeho lidu a okolnostmi, jež je čas od času zhoršují, jest v Rakousku akutní otázkou. Marně namáháme se vystihnouti, který stát vedle Rakouska pro lid v tomto ohledu nic nečiní, naopak, příliš často nelidovou svou sociální politikou těžké postavení lidu ještě více zatěžuje. Máme na mysli obrovské potravní daně a nevšímavost vlády a jiných povolaných kruhů k denně takřka stoupajícímu zdražování masa, sádla atd. Je pravda, v Německu namáhá se šlechta s velkostatkáři zvýšiti clo, zvláště na potraviny, aby dovoz z ciziny německým agrárníkům nekonkuroval;­ odůvodňují to alespoň tím, že také německé výrobě průmyslové neškodila by soutěž zboží importovaného z ciziny a že dělník, jemuž novou zvýšenou celní sazbou zdražilo by se živobytí, odškodněn by byl stálým dostatkem práce a odbytu. Zodpovědnými za tento názor
#9 alto_textblock #9
nechť jsou jen ti, kdož to tvrdí, uvádíme to toliko z té příčiny, že jinde nelze pomáhati jen jedněm lidem, v Německu agrárníkům, aniž by se nepočítalo také s výrobou industriálni. Ale jak se to dělá u nás v Rakousku? Pomáhá se hrstce velkostatkářů, ne se současným­ ulevením průmyslu, ale — na jeho útraty. Rakousko je státem průmyslovým a jen průmyslovým rozkvětem může býti zvelebováno a lid lépe situován. Plodin klidí se z našich polí vždy mnohem méně než všeobecná spotřeba vyžaduje. Chlebového obilí ku př. jest třeba dle statistických výpočtu 69 mil. metr, centů a sklidí se pouze 58. Jeví se tedy jen u chlebovin 11 mil. metr, centů ročně deficit, který dovozem z ciziny musí býti vyrovnán. Než nabylo nad Rakouskem převahu v době nešťastného dualismu Uhersko, byli jsme v dobrém­ obchodním přátelství s Rumuny, Srby a Bulhary a odtud ponejvíce kryt byl deficit životních­ potřeb v Rakousku. Uhersko si ale vynutilo­ na Rakousku v r. 1868, že z výnosu cel má se hradit společné vydání. Staralo se tedy o to, aby výnos cel byl hodně velký, zvláště když platil jej 82 procenty lid rakouský. Čím větší byl výnos cla, tím méně bylo třeba doplácet­ dle kvotového klíče. Uhrám přinášel tento způsob finanční prospěch a vedle toho zpeněžily dobře u nás své obilí. A tak z obou uvedených důvodů jevil se u nich zájem o to, aby cla stoupaly. A Rakousko, ten hloupý Vašek, tančilo jak mu hvízdali. Z kávy ku př. platilo se r. 1868 cla jen 18 zl. ale za krátko bylo zvýšeno na 40 zl. Z petroleje platilo se r. 1868 cla: z rafinovaného­ 1 zl.50kr. a ze surového nic; zvýšilo se však: ze surového na 2 zl. 40 kr. a rafinovaného­ 10 zlatých. Zájem o toto měli vedle uherských magnátu také páni polští šlachčici. Zisk petrolejového cla dostoupil r. 1895 ze 189.000 zl. oproti r. 1868 na 31/, milionů. Velkou­ sumu tu zaplatili konsumenti a zaplatili zároveň s ní i zdražení petroleje, jak si je diktovali­ polští kapitalisté, jsouc před konkurencí cizího petroleje chráněni. Nejnerozvážnějšího činu dopustila se však rakouská vláda tím, že i ze pšenice svolila vy- bírati clo a to hned 1 zl. 50 kr. ze 100 kg. Než vláda nespokojila se jen výnosem cel, nedostačovalo jí, že zdražuje jimi lidu živobytí a rakouskému průmyslu že stěžuje export; ona šla ještě dále a znásobnila nepřímé daně. Tyto stouply od r. 18 68 do r. 1895 ze 40 na 128 milionů. A kdyby za peníze ty alespoň něco užitečného­ bylo! Ale ze sumy ty nemáme docela nic, než kanony, pušky a bodáky. Roku 1868 čítala společná armáda 800.000 mužů a vedle toho zavedena domobrana, k níž počítá se 642.000 mužů ve zbrani cvičených a asi tři mil. necvičených. Na penězích stála společná armáda r. 1868 1081/2 milionů zlatých, dnes stojí dvě stě milionů, nepočítaje oněch 200 milionů, jež loňského roku přál si p. ministr vojenství na nové kanony. V každém vůbec rozpočtu státním stoupá položka na vydržování armády a vynakládá se na tuto ještě mnohem více než původně bylo rozpočtěno. Tak ku př. se tvrdí již letos, že nestačí­ ministru vojenství položka ve státním rozpočtu­ na r. 1903 obsažená a že spotřebuje mnohem­ více.
#10 alto_textblock #10
A my máme pak za to nadělení, že ani rohlík nekoupíme, aby neměl při tom otevřenou svou ruku ministr financí ve prospěch ministrů války a zeměbrany.
#11 alto_textblock #11
Platíme dnes nepřímé daně z
#12 alto_textblock #12
1
#13 alto_textblock #13
kg chleba .
#14 alto_textblock #14
h
#15 alto_textblock #15
1
#16 alto_textblock #16
» rýže
#17 alto_textblock #17
4
#18 alto_textblock #18
»
#19 alto_textblock #19
1
#20 alto_textblock #20
„ masa
#21 alto_textblock #21
. 2— 5
#22 alto_textblock #22
7?
#23 alto_textblock #23
1
#24 alto_textblock #24
„ slaniny
#25 alto_textblock #25
32
#26 alto_textblock #26
n
#27 alto_textblock #27
1
#28 alto_textblock #28
„ švýcarského sýra
#29 alto_textblock #29
10
#30 alto_textblock #30
»
#31 alto_textblock #31
1
#32 alto_textblock #32
„ cukru
#33 alto_textblock #33
. 34-40
#34 alto_textblock #34
2
#35 alto_textblock #35
1
#36 alto_textblock #36
„ kávy . . . .•
#37 alto_textblock #37
96
#38 alto_textblock #38
n
#39 alto_textblock #39
1
#40 alto_textblock #40
„ soli
#41 alto_textblock #41
22
#42 alto_textblock #42
1
#43 alto_textblock #43
„ čaje
#44 alto_textblock #44
200
#45 alto_textblock #45
1
#46 alto_textblock #46
kusu slanečku
#47 alto_textblock #47
6
#48 alto_textblock #48
1
#49 alto_textblock #49
litru piva *)
#50 alto_textblock #50
. 8
#51 alto_textblock #51
U
#52 alto_textblock #52
1
#53 alto_textblock #53
„ vína
#54 alto_textblock #54
6
#55 alto_textblock #55
2)
#56 alto_textblock #56
1
#57 alto_textblock #57
„ kořalky (líhu) ....• .
#58 alto_textblock #58
36
#59 alto_textblock #59
1
#60 alto_textblock #60
„ petroleje
#61 alto_textblock #61
22
#62 alto_textblock #62
»
#63 alto_textblock #63
1
#64 alto_textblock #64
balíčku tabáku
#65 alto_textblock #65
6
#66 alto_textblock #66
1
#67 alto_textblock #67
krátkého doutníku
#68 alto_textblock #68
4
#69 alto_textblock #69
1
#70 alto_textblock #70
kuba. ..
#71 alto_textblock #71
7
#72 alto_textblock #72
»
#73 alto_textblock #73
Uvedli-li jsme shora, oč vzrostly nepřímé daně v letech 1868—1895, můžeme směle říci, že od r. 1895 do dnes dostoupily téměř na 1000 milionů korun ročně. Zdražili nám v letech
#74 alto_textblock #74
těch cukr, líh, petrolej, jízdní lístky, pivo a jiné. A daně tyto zaplatí více jako ze dvou třetin lid dělný, odstrkovaná popelka v dnešní společnosti. Že obecnému blahobytu se tím neprospívá, vidíme, ale my vidíme též, že poškozuje se hrozně dnešním nespravedlivým daňovým systémem­ i průmysl. Počítejme, že jen 36 korun ročně připadne nepřímých daní na jednu osobu v Rakousku v r. 1903 a vezměme za průměr rodinu se čtyřmi dítkami. Zaplatí tato na ne- přímích daních 216 korun v jediném roce. Mnoho-li bylo by to oděvu, obuví, prádla, klobouků­ atd.? Zde jest příčina, proč musí se každý uskrovňovat ve všem hrozně pod normál a proč je také málo práce! Než na tom není dost, že nenachází lid zaměstnání­ a vláda se nestará, aby opatříla nějakou­ práci. Ona nestará se ani o to, aby učinila­ opatření, když zdražují se lidu tomu, uprostřed­ vší bídy a vedle nepřímých daní, životní potřeby ještě různou spekulací. V Německu zavládla nouze o maso. U nás se řekne v takovém případě, že může se sytit lid bramborami a zeleninou. Tam protestovaly všechny obce, dělnictvo, jiné politické strany a výsledek byl ten, že rychle zrušeno vysoké dovozní­ clo na dobytek a tu místo Německa odnášíme­ nouzi o maso a jeho drahotu my v Rakousku.­ Nejlepší dobytek vyváží se z Rakouska­ do Německa a nám denně roste cena masa a omastku. Podobnou drahotu masa a sádla v Rakousku, jaká právě panuje a ještě se bude stupňovat, nikdo nepamatuje. A jaké vidíme proto protesty, kde je ta energie, kterou u Němců jsme viděli? Hrozno pomyslit! Nejen že vláda žádné opatření nedělá,­ ale mlčí klidně i politické strany, mlčí vše jak by v Rakousku nikdy z žádné nepříjemné situace východiště nebylo.
#75 alto_textblock #75
*) Mimo pivních krejcarů v obci a nově přijaté zemské dávky z piva v Čechách. Počítaje i tyto, budeme­ platit z 1 litru piva 12 h nepřímé daně a při- počtem-li i daň přímou, zaplatíme více daně z piva, než výrobní jeho cena obnáší.