Dne 15. dubna 1900.

KATOLICKÉ LISTY

Číslo 103. Strana 3.

i v takových krajinách, kteréž byly považovány za úplně »vyčistěné«. Stoupenci vlády ve Wa- shingtonu rozhlašují, že tím vinni jsou demokraté, »zrádci Spojených států«, protože Filippinci chá- pou se prý zbraní jenom v naději, že demokraté zvítězí o volbě presidentské a pak prý jim při- řknou úplnou jejich samostatnost. Nemůže býti žádné pochybnosti, že toto tvrzení bude silným agitačním prostředkem při volbě nového presidenta Spojených severoamerických států. Perský šach nastoupil přes Taebre svou cestu do Evropy, a odjede nejdříve na zapřenou do Contrexéville, odkud officielně navštíví hlavní města v Evropě, v první řadě Petrohrad.

Listy z Černé Hory. Z Cetyně. (Pův. dop. »Kat. L.«) L + 60. V posledním čísle »Glas Crnogorca« ze dne 4. března (dle našeho 17. března) uveřejňuje čer- nohorský metropolita Mitrofan list o nové úpravě platů pravoslavného duchovenstva na Černé Hoře. Vyjímáme z něho následující: „Příčinou častého nedorozumění mezi kněžstvem a lidem bývají poplatky farníků faráři za jeho nábo- ženské výkony. Takové nesrovnalosti přivádějí více méně chladnost v lásce a chování se faráře naproti farníkům a naopak. Přesvědčil jsem se, že by mohlo to býti na velikou škodu křesťanské zbožnosti. Aby neutrpěla vážnost sv. církve, zachována byla důstoj- nost farního kněžstva a lid nepřišel ku hmotné škodě, uznali jsme za dobré s dorozuměním ministerstva osvěty a církevních záležitostí a s přivolenímí J. V. knížete Mikuláše I., aby se farnímu duchovenstvu určil roční plat a aby věřící osvobození byli od ob- vyklých poplatků vdavkových a pohřebních, ustano- vili jsme: 1. Aby farní duchovenstvo počínajíc 1. lednem 1900 dostávalo určitý roční plat od kníž. ministerstva osvěty a duch. záležitostí. 2. Aby věřící počínajíc 1. lednem 1900 osvo- bozeni byli od obvyklých poplatků vdavkových a po- hřebních, které dosud byly závazné. 3. Aby místo oněch poplatků ustanovena byla jistá přirážka k daním a rozdělena na tři třídy podle hmotného postavení jednotlivců a sice: I. třída 2 zl. 80 kr., II. tř. 2 zl. 30 kr., III. tř. 1 zl. Za ony církevní obřady, které nejsou závazny neb které závisí od zbožnosti a dobré vůle farníků, jsou farníci povinni platiti svému faráři podle taxy, jež v nejbližší době bude vydána.« K lepšímu porozumění: Dosud nemělo pravoslavné duchovenstvo zde žádných stálých platů. Farníci odváděli svému faráři v naturáliích ročně jisté poplatky podle členů rodiny, z odavek, pohřbů atd. Tím se rozumějí ony povinné poplatky, o nichž jest svrchu řeč. Ty jsou tedy odstraněny a pro ostatní funkce bude určena jistá taxa. Tím se předejde mnohým nepříjemnostem a nedorozuměním a farář nebude vydán na milosta nemilost svých farníků, nebude čekati na těch několik štolových grošů.

Mnohý farář i u nás by zajisté nedbal, kdyby mohl býti ušetřen těch nepříjemností při vybírání

štoly.

K pouti římské. K odjezdu J. M. ndp. knížete-arci- biskupa Lva svob. pána Skrbenského vy- dala nejd. knížecí arcibiskupská konsistoř pražská vys. důst. kollegiátním kapitolám u Všech Švatých na Král. Vyšehradě, všem důst. duchovním správcům v Praze a v předměstí, všem důst. klášterům muž- ským i ženským zvláštní přípis, který na farní úřady takto zní: »Jeho kníž. Milost náš nejdůst. arcipastýř zamýšlí nastoupiti cestu do Říma v úterý, dne 17. dubna tohoto roku před půl 8. hod. ranní drahou císaře Františka Josefa. Před tím zastaví se o půl 7. hod. ranní v seminářském chrámu Páně sv. Sal- vatora, aby se pomodlil itinerarium a udělil příto- mnému duckovenstvu a věřícím své vrchnopastýřské požehnání. Podepsaná kníž. arcib. konsistoř zve tímto důst. duchovní správce a jich spolupracovníky k této pobožnosti, žádajíc spolu, aby toto pozvání sděleno bylo všemu duchovenstvu na farní osadě bydlícímu. V době odjezdu budiž půl hodiny všemi zvony zvo- něno, a sice na Hradčanech a na Menším Městě pražském od 1/47 do 3/47, na Starém a Novém Méstě od 3/47 do 1/48. Neméně žádáme, aby důst. ducho- venstvo nejdůst. arcipastýře po celý čas jeho pobytu ve svatém městě na modlitbách bylo pamětlivo.«

Lístky a legitimace venkovským účastníkům pouti byly již zaslány. Pražským účastníkům se do- dají, když se poutníci o ně přihlásí ve Svatováclavské záložně, avšak toliko v pondělí, poněvadž na Boží hod neúřaduje poutní komité. Schůze pražských účastníků koná se v místnostech Katolické besedy ve Svatováclavské záložně v pondělí veliko- noční o 7. hod. večer, při čemž cestovní maršálek vdp. prof Jan Drozd dá poutníkům potřebné po- kyny a rady na cestu. Též se při tom mohou vy- zdvihnouti legitimace. Lístky pro vlak z Prahy do Vídně obdrží účastníci pouti přímo na nádraží severozápadním, kde se ve středu 18. dubna před 7. hod. ranní všichni pražští poutníci musejí shromážditi. Upozorňujeme spolu, že vlaku poutního se též účastní red. „Katol. Listů“ dp. Fr Žundálek, který do našich listů bude pravidelně podávati zprávy o pouti. Netřeba se pout- níkům obávati žádných obtíží, poněvadž lze podle všeho očekávati mírné počasí v těchto dnech. Pout- níci, zavítavše do Padovy a Lorety, dorazí v neděli dne 22. dubna do Říma kde pak se odeberou do svých bytů. Odjezd poutního vlaku ve středu 18. dubna: Praha odj. 7 h. 57 ráno Vel. Vosek příj. 9 h. 43 „ 9 h. 48„ Čáslav „ 10 h. 23 „ 10 h. 25„ Něm. Brod „ 11h. 38 „ 11 h. 43 Jihlava „ 12 h.16 „ 1h. S odp. Znojmo „ 3h. 17 . 3 h. 36 „ Vídeň 5 h. 54 odp.

„

Hotely ve Vídni platí si poutníci sami. Upo- zorňujeme hlavně na tyto: Lacinější: Hotel Nord- bahn, National, Stefanie, Donau, Barischer Hof, Ger- mania; dražší: Hotel Central, Wandl, Kronprinz, oesterr. Hof, Metropole.

Zprávy církevní.

Jmenování. Jeho c. a k. apoštolské Veličen- stvo ráčilo nejvyšším rozhodnutím ze dne 26. března 1900 vedp. msgre. Adelfa Rodlera, čestného komoří Jeho Svatosti a kanovníka kathedrální kapitoly v Bu- dějovicích, co nejmilostivěji jmenovati kanovní- kem strážcem kathedrální kapitoly v Č. Budě- jovicích. Osobní věstník duchovenský z diecése budějovické. Ve správě duchovní ustanoveni byli: dpp.: Slívka Julius, biskupský vikář střídnictví ji- stebnického a skutečný konsistorní rada a farář v Ho- šticích, za faráře v Jistebnici. Jenel Frant., kaplan v Chotovinách, za interk. administrátora v Hošticích. Janovský Alois, kaplan v Rychnově nad Malčí, za kaplana v Soběnově. Paulus Jaroslav, výpom. kaplan v Jistebnici, za kaplana v Chotovinách. — Vypsání konkursu: K obsazení uprázdněného kanonikátu při kathedrální kapitole v Budějovicích vypisuje se kon- kurs. Kompatenční lhůta do 15. června 1900. K ob- sazení uprázdněného farního obročí v Hošticích (ji- stebnický vikariát) vypisuje se konkurs. Patron: Vysokorodý pán Bedřich hrabě Deym ze Střítěže. Kompetenční lhůta do 21. května 1900. Pořádek služeb Božích u sv. Jakuba o svátcích Velikonočních. Ráno: V 6 hodin mši sv. s českou exhortou, v 7 hodin tichá mše sv., v 8a a ve tři čtvrti na 10. mše sv. s varhanami a sv. po- žehnáním, pak české kázání a v 11. hodin slavná mše sv. s assistencí, hudbou a sv. požehnáním, odpo- ledne v 5 hodin sv. požehnání s assistencí. V ne- děli, 15. dubna jest po sv. požehnání též kázání. Duchovní přednášky pořádá »Jubilejní spolek katol. Praha od 17. do 22. dubna ve chrámu Páně u sv. Haštala na Starém Městě pražském o 71/4 hod. večer. Přednášeti bude dp. Alois J e- melka, T. J. Všem katolíkům bez rozdílu spole- čenské třídy naskytá se vhodná příležitost čerpati z těchto zajímavých přednášek poznání a naučení o pravdách naší sv. víry.

Z pražské radnice. (Douška k opravě volebního řádu. — Přátelský ve- čer konceptního úřednictva. — Původce II. pamfletu proti p. dru Podlipnému. — Dislokace mag. radů. — Elektrická centrála.). o Ve věcném článku právem vytkly „K. L.“, že pan dr. Podlipný měl jenom neupřímný strach před možným vítězstvím Němců v Praze v I. volí- cím sboru, když chtěl úřednictvo „povýšiti“ z II. do I. sboru volícího. Každý rozumný a diplomatický právník navlekl by věc jinak, neopiče se po Vídni, která nedávným skonem dvorního rady prof. dra Bedř. Maassena, slovutného kanonisty, přišla o jed- noho vřelého přítele české školy ve Vídni, nýbrž

FEUILLETON.

Slovo k poutníkům římským. Milí poutníci římští! Přece tedy půjdete na pouť římskou. A nelekáte se tak zvaného veřejného mínění, kteréž nechce o pouti a poutnících ničeho slyšeti, protiví se každému manifestačnímu projevu ducha katolického a když jinak ne, snaží se jej aspoň zamlčovati a utlumiti? Nuže, dobře činíte, že se nelekáte. Já jsem se také neleknul při prvém svém veřejném vystoupení pro přesvědčení katolické, stav se mimo své očekávání prvním redaktorem prv- ního českého katolického listu v Čechách, ačkoliv jsem pobouřil proti sobě veřejné mínění, tehdy ještě skrz na skrz nejliberálnějším liberalismem prosáknuté. A výsledek toho byl, že pánové malí i velcí musili připustiti tomu, by i katolíci směli se ozvati ve ve- řejném životě svým smýšlením a vota a důrazně po- čali hájiti bytí a trvání svého náboženství a své církve. Počtem třiceti let vzrostla síla, vzrostl počet obhájců katolické věci v netušené míře. A doufáme. že poroste ještě více Opravdu-li tomu tak, čím to je, že z Čech tak málo poutníků, jen půl třetího sta poutníků pojede na tak velevýznamnou jubilejní pout do Říma? Vždyť Morava jich vyslala 466 a přece je da- leko menší počtem a silou! Snad k tomu přispěli ně- které nahodilé okolnosti vůbec a posledních týdnů zvláště! Než, buď si, nás již menší počet nyní, snad později se vypraví ještě druhý vlak s větším počtem, když zmizí rozličné předsudky a obavy před římskou cestou. Nebojte se mili poutníci, nepůjdete jako tmáři a zpátečníci na pouť římskou, ale jako praví osví- cenci a přátelé pokroku v životě náboženskéma společenském půjdete do Ríma. Světlo víry Kristovy tam nejjasněji svítí v hlavě církve. Tam nejpevnější

sloup a utvrzení pravdy ve skále Petrově. Poohléd- něte všude po moři tohoto světa, jak všudy vlny víři a bouří, jedna proti druhé, nikde stálosti, oprav- dovosti a jistoty, jak všude šklebí se propasti a hrozí záhuba lží, licoměrností, ošemetností a přetvářeností lidskou. A ejhle! tam jest maják, ukazující cestu bezpečnou na rozbouřeném moři života národův. Kde pravda, tam světlo a v církvi katolické jest plná pravda a proto také dokonalé světlo. Včera jsem vzal „Neu Freie Presse“ do rukou, kde jsem viděl nadpis feuilletonu: „Die katholische Kirche und Wissenschaft“. Mínil jsem zpočátku, že to bude asi něco málo přátelského církvi, avšak snad i „Neue Freie Presse“, jako některé orgány veřej- ného mínění u nás, chce činiti v svatém týdnu po- kání za všechny hříchy a hlouposti, kterých se proti náboženství a katolické církvi dopustila, a napsala na základě spisu německého spisovatele Hertleina vážný čánek o tom, že pravá věda se s pravdami církve katolické dobře dovede shodnouti, a že církev katolická nikdy nebyla nepřítelkyní pravé osvěty. Inu, tak snad i naší kulturní lidé nebudou se tedy báti ani styděti, že jsou katolíci. Vy pak, milí poutnící, ve sbírkách vatikánských a knihovně vatikánské nesčíslné uzříte toho doklady, že církev nikdy nejen že nebyla nepřítelkyní, ale největší rozšiřovatelkou a nejopravdovější podporou vědy pravé a dokonalé. Před lety hovořil jsem s pražským professorem, jinak dosti velikým liberá- lem, o sbírkách vatikánských a britském národním museu v Londýně (British Museum) a tu mi týž bez obalu řekl, že vatikánské sbírky jsou nepoměrně cennější sbírek britského musea. A vzpomenu-li sobě před několika lety zemřelého člena řádu tovaryšstva Ježíšova, P. Secchi, jednoho z nejprvnějších astro- nomů naší doby, tak i vzhledem k vzdělanému, lite-

rárně působícímu kněžstvu našemu a vůči všemu ji- nému působení církevnímu, tak věru nevím, čím by odůvodnili příhanu katolíkům a církvi dávanou v pří- čině osvěty a vzdělání. Než, způsoba osvěta se mění, snad i v této příčině se změní na prospěch církve a katolictví. Než, zanechme zatím vědy a co zabavuje pouze rozum a obraťme se k tomu, co zabavuje srdce lid- ské a to za našich dob, velice pohnutých, jest více uštvano než kdykoliv jindy. A tomuto srdci ulehčení a utišení zajisté vy, milí poutníci řimští, vyhledá- váte, a zajisté najdete, vykonáte-li tuto pouť v duchu pravě křesťanském. Místa, jež navštívíte v příčině pobožnosti poutní, Padova, Loretto, Assissi, Řím, nesčíslným srdcím lidským, hynoucím vnitřním nepokojem, žalem a lí- tostí nad ztrátou jmění, cti, milých osob, přinesla vnitřní mír, pokoj a útěchu, novou pružnost k veli- kým bojům života, ona utvořila při mnohých nad- šení a sílu pro veliké životní úkoly. Neboť Bůh jest láska i síla i světlo a uděluje z tohoto světla bez- měrného, netušeného, ze své síly neobmezené a ze své lásky nekonečné všem a každému, kdož si toho přeje, zvláště, kdož nešetří námahy a sebezapření, aby sebe učinili darů Božích hodnými. Poutníci ne- šetří námahy a podrobují se mnohému sebezapření a proto jim Bůh zajísté v hojné míře svého světla své lásky a své síly udělí. A není Bůh jako člověk, aby klamal, ani jako Syn člověka, aby se měnil, vtělené Slovo Boží dalo všemu lidstvu přislíbení: Pojďte ke mně všickni, kteříž obtíženi jste a já vás občer- stvím. Nuže, posila, občerstvení, polehčení břemene života lidského kyne poutníkům římským. Proto beze strachu a bázně nastupme dalekou cestu do Říma a s tímto heslem: Když Bůh s námi, kdo proti nám? Jan Drozd.