#1
alto_textblock
#1
Soběslav. Při svatbě p. Romana Gartnera
se slč. Boženou Freslovou vybráno.
Světlá pod Ještědem. Při sňatku slečny
Anast. Bulířovy s p. Józou Reslem vy-
bráno mezi hosty
Žišov u Veselí n. Lužn. Výtěžek soused-
ského plesu
Tymákov. Sbírka při sňatku slč. Anežky
Filipovy a p. Jos. Černého pořádaná slč.
Milkou Vavrouškovou
Jince. Při věnečku »Čtenářské besedy«
vybráno
Lično u Častolovic. Denní hosté v ho-
stinci p. Vojt. Kopeckého zasílají vybraný
obnos při »ostatcích«
Kundratice u Jilemnice. Z pokladničky
»u Sedláčků« a z hasičského plesu.
Česká Třebová. Z plesu ze dne 6. února,
pořádaného Sokolem, dělnickou besedou
»Havlíček« a Zemskou jednotou českosl.
zřízenců dráh
Velím. Při svatbě novomanželů Josefa
Strnada se slč. Annou Urbánkovou vy-
bráno . .
Libějice. Ing. Ant. Konrad zasílá výtěžek
sbírky, pořádané o masopustním úterku .
Praha. Při svatbě slč. E. Peroutkovy s p.
Václ. Vlkem, obchodníkem, dne 16. t. m.
v restauraci Choděrově konané, vybraly
slečny Olga Peroutkova a Vilma Vo-
říškova
Obora-Ostroměř. Hosté pivovarské restau-
race vybrali na plesu hasičském 8 K, při
svatbě p. Hejla, podstaršího pivovaru
15 K, při zábavě koncem masopustu 14 K,
úhrnem
Ronov u Přibyslavi. B. M. zasílá místo
věnce na rakev pí. Jos. Casparové .
Prostějov. Při svatbě p. Václava Petrovice
se slč. Barborou Jeníčkovou ve Voltuši
u Rožmitálu vybráno družičkou slč. Mí-
. . .
nou Petráňovou
Kouty u Poděbrad. Přebytek taneční zá-
bavy, pořádané národními dělníky dne
18. t. m. v hostinci p. Jos. Hellera .
Řivná. Josef Novák zasílá sbírku při sou-
sedské zábavě pořádanou . . . . . .
Starkoč-Bílé Podolí. Záložna . . ..
Krčín. Dar hasičského sboru
. . . .
Bělá pod Bezdězem. Při přátelském ve-
čírku dne 19. února v hostinci p. Stuch-
líka vybráno
Březinka. Při kostymní merendě v hostinci
p. Jos. Tyla za vydraženou jaternici .
#3
alto_textblock
#3
21.—
#4
alto_textblock
#4
10.—
#7
alto_textblock
#7
28.—
#8
alto_textblock
#8
13.—
#10
alto_textblock
#10
11.30
#11
alto_textblock
#11
12.—
#12
alto_textblock
#12
25.-
#13
alto_textblock
#13
37.—
#14
alto_textblock
#14
20.—
#15
alto_textblock
#15
10.40
#16
alto_textblock
#16
6.—
#17
alto_textblock
#17
14.—
10.—
6.—
#18
alto_textblock
#18
4.—
#19
alto_textblock
#19
2.83
#20
alto_textblock
#20
Národní jednote severočeské,
Moskva. Sbírkou v kroužku krajanů v ho-
stinci »U alpské růže« zasílá p. J. R. K
Starkoč-Bílé Podolí. Záložna
#21
alto_textblock
#21
Úhrnem . . K 98.75
K tomu z č. 47. odp. ze dne 16. února 1901 K 12.943.33
#22
alto_textblock
#22
Spolku spisovatelů „Máj“
K 10.—
Hlinsko. Občanská záložna . . .
K tomu z č. 199. odp. z 21. července 1900 K 1254.14
#23
alto_textblock
#23
Spolku ku podporování
chudých vdov a sirotků po učitelich
v Čechách.
Nový Bydžov. Učitel. jednota »Budeč« K 6-
#24
alto_textblock
#24
Nouzi trpicímu spisovateli.
Praha. Literární odbor Umělecké besedy K
— MUC. Prokop Grégr, ředitel a vydavatel
»Národních Listů .
. . . .
— Malá strana. Jan Kubrycht
Nové Strašecí. Karel S. Fischer
#25
alto_textblock
#25
Samostatnému sirotčinci učitel-
skému.
#26
alto_textblock
#26
Libšice n. Vlt. K uctění památky zesnulé
pí. Marie Grimmové věnuje sbor učitel-
ský místo věnce 10 K, k témuž účelu ro-
20.—
dina Steffanyova 10 K, úhrnem . . . K
K tomu z č. 304. odpol. z 3. listopadu 1900 454.—
V celku odevzdáno K 474.—
#27
alto_textblock
#27
Na český národní dům v Trutnově.
Praha, H. Z. J. . . . . . .
K 1.—
K tomu z č. 255. odp. ze dne 15. září 1900 K 238.0
#28
alto_textblock
#28
Úhrnem
#29
alto_textblock
#29
V celku odevzdáno K 13.042.08
#30
alto_textblock
#30
V celku odevzdáno K 1265.14
#31
alto_textblock
#31
V celku odevzdáno K 239.01
#33
alto_textblock
#33
92.75
#34
alto_textblock
#34
6.—
#35
alto_textblock
#35
20.—
15.—
4.—
2.—
#36
alto_textblock
#36
4r.—
#37
alto_textblock
#37
1908k.
#38
alto_textblock
#38
1I. výkaz přispěvkůna pomnik Juliu
Zeyerovi.
#39
alto_textblock
#39
Dle prvního výkazu složeno: 436 kor. Dále
věnovali: pp. prof. Drtina 10 K, Antonín Řivnáč
20 K, Zeno Przesnjckí ve Varšavě 20 K. B. Frída
40 K, prostředn. pí. Josefy Náprstkové sl. Amalie
Hausmanova 40 K, pí. Olga Pikartová 40 K. pan A.
Pikart, soudní tajemník 20 K, pí. Marie Kášová, choť
professora v Příbrami 20 K, pan dr. Jos. Štolba,
notář v Pardubicích 30 K, p. Max Švabínský s choti
10 K, p. Václav Červinka, řed. statku v Malči 10 K,
p. Jos. Spurný, soudní tajemník v Písku 6 K, z ad-
ministrace »Hlasu Národa« odvedeno od pí. Anny
Lauermannové 100 K, od pí Gabriely Preisové 10 K,
od pí. Ludmily Brafové 20 K. Dále složili: rodina
Kottnerova 6 K, A. K. 2 K, zpěvácký spolek »Lud-
mila« v Pardubicích 40 K, administrace »Nár. Listů«
18 K, kancel. družstva Nár. divadla a to: od pana
Vladimíra Škardy 10 K, od Neznámého 500 K., od
divadelního družstva doplněný výtěžek z představení
»Sulamit« 500 K, úhrnem 1472 K, dosud přijato
#40
alto_textblock
#40
(Zasláno.)
#41
alto_textblock
#41
P. T. obecenstvu a spolkům!
Akademický feriální klub »Kollár« pro Boj-
kovice a okolí na moravském Slovácku obrací se ku
ctěnému obecenstvu a spolkům s prosbou o knihy.
Chceť jako každého roku založit několik knihoven
v málo pokročilých dědinách slováckých, nemá však
prostředků, z nichž by knihy k tomu potřebné
opatřil.
Uchází se tedy tímto o pomoc se strany obe-
censtva. Za každý sebe menší dárek vzdává už pře-
dem svůj nejvřelejší dík.
Knihy a dopisy buďtež laskavě zasílány na
adresu: Alois Starý, právník, Praha—II., Bojiště
č. 1950, 3. posch.
#42
alto_textblock
#42
Úhrnem . . K 629 93
K tomu z č.47. odp. ze dne 16. února 1901 K 527.636.96
#43
alto_textblock
#43
V celku odevzdáno K 528.266.89
#44
alto_textblock
#44
Spolku „Komenský“ ve Vidni.
K 20.—
Hlinsko. Občanská záložna . .
Nový Bydžov. Učitelská jednota »Budeč«
Starkoč-Bílé Podoli. Záložna
#45
alto_textblock
#45
10.—
#47
alto_textblock
#47
34.—
Uhrnem
K
K tomu z čís. 47. odp. ze 16. února 1901 K 41 410.38
#48
alto_textblock
#48
V celku odevzdáno K 41. 44438
#49
alto_textblock
#49
Z komitétu pro zřízení samostat
ných místností pražskému „Hla
holu“.
Darem zaslal arcibiskup svob. pán Lev Skrbenský
20 K, za člena skutečného s příspěvkem 10 K přihlá-
sil se Msgr. dr. Ant. Lenz, probošt na Vyšehradě
za členy činné s příspěvkem 10 K pí. Kam. Adám-
ková a pí. Kr. Havelková; za členy přispívající s pří-
spěvkem 2 K: pí. Ida Macháčková, Růžena Mülle-
rová, Anna Rubličová, A. Svítková, Olga Svaňková
a slečny A. Bendlova, A. Čaloudova, A. Červená, M.
Hejzlarova, Mat. Hromádkova, A. Kaslova, M. Mina-
říkova, Zd. Skuhravých, Lud. Traplova, A. Vašákova,
A. Vávrova, Ella Umlauftova, B. Zahradníčkova a p
Jindř. Svaněk (vesměs členové »Hlaholu«).
#50
alto_textblock
#50
(Zaslá n o.)
Cítíme povinnost ku projevu, jenž v mnohém
vzbudí upomínku na jásavé dny bujaré Francie.
Platí Vám, milí krajané, které vracející se po
návštěvě výstavy pařížské, vedla cesta svobodnou
»Helvetií« a městem naším, kdež řídíce se heslem
»Svůj k svému«, dali Jste nám příležitost hostiti Vás
ve svém kruhu.
Platí i Vám, drazí hosté širých luhů slovanských,
kteří vedeni vnitřními citem bratrským, hledali Jste
rovněž kruh náš, jenž bratrsky též Vás uvítal!
Budiž Vám všem srdečný dik za nezapo-
menutelné pro nás dny společnosti Vaší, o nichž
skrovně chceme doufati, že i Vám v milé zůstanou
upomínce.
Přijmětež touto cestou i dík nejupřímnějš
za šlechetnou dobrotivost svou, projevenou dary p
něžitými, jimiž Jste ku provádění dobročinných účelů
našeho spolku platně přispěli.
Česká náruč na hrudě cizí pro bratra je vždy
připravena !!
Českoslovanský spolek »Huse
v Curychu.
František Hartman,
starosta.
K. Plštora,
Jng. stud. V. Machytka,
místostarosta.
jednatel.
#52
alto_textblock
#52
150 —
#53
alto_textblock
#53
151 —
#54
alto_textblock
#54
stává častěji — muž, ovládající úplně ženu, svázav zá-
konitými páskami svůj život s jejím, pokládá své dílo za
ukončené a odkládá všechnu další péči o to, aby nedal
ochladnouti citu, jejž on šťastně v ní k sobě vzbudil;
tento cit mu přestává býti jemnou bylinkou, která se
musí opatrovati a zušlechťovati, chrániti před zimou,a
udržovati v ní právě onen stupeň tepla, který jí dodává
vzrůstu, květu a živé barvy; ona, domnívá se on, musí
růsti a odívati se listy jako bříza v lese, když jest by-
linka jeho a nemusí se obávati, že by ho opustila . ..
Anebo naopak. Člověk nenasytný v ukojení tohoto citu
musí býti neustále přesvědčován, dotírá neustále svou
vášní, větří vždy zradu tam, kde se nalezá předmět jeho
zbožňování — lépe řečeno, jeho oběť — oddychne-li ona
pouze okamžik volně, děsí ji prudkostí nerozumné žárli-
vosti anebo zamračeně mlčí, trpi a trápí ji až k smrti
tím svým mlčením a steskem. O, můj bože! zvolal Fel-
sen, co hyne a vadne navždy takovým způsobem krás-
ných ženských bytostí, jedny trápené chladem je obklo-
pujícím, druhé trpící pod zákonitým násilím — vyslovil
se zvláštním důrazem — egoistické vášně, zacházejíeí
s nimi jako s otrokyněmi a ne jako k svobodně cíticím,
svobodně milujícím ženám. A vy, milostivá paní, ukončil
tonem žertující výčitky, vy byste nepřipustila nějakého
východiště z podobného postavení ? ..
Zůstalo nepovědomo, co by byla na to odpověděla
Darja Pavlovna. Ljubov Petrovna ji předešla.
— Tetinko, je zde tma a vlhko. Odejdu.
Zvedla se a bílá jako racek v bílém svém šatě
zmizela pojednou za skleněnými dveřmi velkého sálu.
Po jejím odchodu se pozvedla celá společnost. Foma
Bogdanovič sebou zatřásl a ihned zašveholil, nepřeje-li si
#55
alto_textblock
#55
společnost, aby poslal pro své pěvce. Ale Darja Pavlovna
sdělila mu, že baron jim slíbil zazpívati a že by bylo
nutno poslati místo pro pěvce pro Bulkenfressa. Foma
Bogdanovič sám bez meškání odešel vyhledat muzikanta.
Já odešel jsem nahoru, nikým nepozorován.
#56
alto_textblock
#56
Xv.
#57
alto_textblock
#57
»Jest chytrý, prohnaný a celý ten ženský um ja koby
byl z knihy vyčetl,« opakoval jsem si včerejší slova Anny
Vasiljevny, stoupaje do schodů. Řekl jsem si též, že jest
lstivý a »pálený« a že major, slouživší s ním u jednoho
pluku, také se o něm vyjadřuje, že jest »dovedný a vy-
chytralý« a... a nevěděl jsem, jak to spojiti s novým
dojmem, s kterým jsem odcházel z terasy. Nedal-li mně
ještě větší příčiny k nenávisti? Což jsem nerozuměl, že
vše, co řekl, řekl pouze proto, aby učinil dojem na je-
dinou ženu — nespolehal nádarmo na »touhu po
dojmech« žen — a tato žena jest matka Vasova, mého
nejlepšího přítele, který právě proto tak nesmírně trpěl,
že Felsen učinil »dojem« na jeho matku; což nepravil
tento drzý člověk, »že jest povinností každé ženy posky-
tovati štěstí«, vždyt to dokazuje zřejmě, že ona ho má
milovati, to značí, že musí zapomenouti na svého »záko-
nitého« muže, dopustiti se hříchu, velkého hříchu, jak
se spravedlivě vyslovila Anna Vasiljevna; což nemluvil
schválně o zárlivosti a »egoistické vášni«, aby upamato-
val Ljubov Petrovnu na onu dobu, když nýní nešťastný,
nemocný Erazim Ivanovič, »ji ulekal žárlivostí a utrápil
svým laskáním«? A docílil toho dojmu, jakéhosi
přál. Dotýkala se jí tak těžce tato vzpomínka na její