ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f93eae10-66c4-11dc-aae4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 29
#1 alto_textblock #1
tooe n est
#2 alto_textblock #2
joročnssV lisv číe
#3 alto_textblock #3
mzdt ajelo
#4 alto_textblock #4
or
#5 alto_textblock #5
(s
#6 alto_textblock #6
nno
#7 alto_textblock #7
žinogí
#8 alto_textblock #8
190l.
#9 alto_textblock #9
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
#10 alto_textblock #10
—
#11 alto_textblock #11
NARU
#12 alto_textblock #12
V Praze, v sobotu dne 23. února.
#13 alto_textblock #13
N
#14 alto_textblock #14
lS
#15 alto_textblock #15
p
#16 alto_textblock #16
I.
#17 alto_textblock #17
K číslu 54. Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3h
#18 alto_textblock #18
Předplaceni a inseráty přijímá administrac v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
#19 alto_textblock #19
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Z Vídně, 23. února. Dnešní schůze poslanecké sněmovny očekává se s velkým napjetím. Nikdo neví, co se stane a jak dlouho potrvá. Nejvíce zaraženi byli schvá- lením návrhu posl. Peschky, by se schůze konala již dnes místo v úterý, ministrpresi dent dr. Körber a president sněmovny hr. Vetter, poněvadž vědí, že takové vsunuté schůze, přijaté proti vůli velké části sně- movny, nejsou nic naplat. Dělnosti parlamentu nepomáhají, nýbrž naopak jí škodí a zanáší se zbytečně do středu poslanců roztrp- čenost. Dr. Körber při včerejší poradě předsedu klubů navrhl, aby se učinil kompromisv ten rozum, že dnešní schůze bude krátkou a skončí již o druhé hodině. Zdali bude na takový podnět přistoupeno, nevíme. K historii o zadržené interpellaci ob- sahu pornografického se sděluje: Je zvykem, že dotazy dávají se presidentem pravidelně prvnímu vicepresidentovi ke čtení a censu- rování. V tomto případě učinil tak hr. Vetter a podal dotaz prvnímu vicepresidentovi Pradovi. Ten prý chtěl právě zmíněný dotaz pročísti a zkoumati obsah jeho, když ho došel telegram, že zemřel jeho synovec Opustil rychle sněmovnu a interpellace zů stala nečtena a dostala se tak nikým ne prohlédnuta brevi manu do protokolu. Navrženo, by se v této záležitosti ko- nala dnes schůze tajná. Z Vídně, 23. února. Listy otiskují pří- pis vídeňský, uveřejněný v krakovském »Czasu« a jednající o jazykové otázce po- slanecké sněmovny. Připomíná se tam výrok nebožtíka presidenta kola polského, že ni- komu nenapadá zaváděti neněmecký jazyk do poslanecké sněmovny nebo do armády. K tomu dodává jmenovaný list, že my Če- chové zanášíme jazykové spory nejen do vídeňského parlamentu, nýbrž i do armády. Nebyli bychom se nadáli, že orgán konservativní frakce polského kola, žurnál jinak seriósní, bude obstarávati práci našich nejúhlavnějších nepřátel, kteří neustávají nás
#20 alto_textblock #20
osočovati, že jsme to my, kteří zanášíme jazykové otázky do armády.ms Mohl by přece věděti, že pravdou jest pravý opak, že jazykové otázky se někte- rými důstojníky dělají. S naší strany nikdy nic podobného se nestalo. S naší strany ni- kdy nebyli Poláci osočováni, že by svými snahami působili proti nějaké instituci. Vzpomenutá korrespondence jest také důkazem, jakým smýšlení m j sou nyní pánové z kola polského na- plněni. Z Vídně, 23. února. Podle »Reichs- wehr« vyslovil se císař ke druhému vice- presidentu poslanecké sněmovny dru. Žá- čkovi na předvčerejší dvorské hostině takto: »Nalezáte se nyní v těžké situaci. Dostali jste mnoho turbulentních elementů, a bude vám snad ještě přestáti těžké boje. Doufám však, že to naposledy přece půjde.« Z Vídně, 23. února. Císař prominul ostatek trestu 26 vězňům. Mezi nimi v muž- ské trestnici v Kartouzích a v Praze jedno- mu, v ženské trestnici ve Valašském Mezi- říčí dvěma.
#21 alto_textblock #21
ee
#22 alto_textblock #22
Z úřadního listu. Z Vídně, 23. února. Správci statků arciknížete Bedřicha v Židlochovicích Arnoldu Schmidovi udělen zlatý záslužný kříž. Architekt Valentin Seybold ve Vídni jme- nován učitelem 9. služební třídy na odborné škole ve Znojmě.
#23 alto_textblock #23
Telegrafické zprávy. Z Vídně, 23. února. (C.-B.) Císař pro půjčil cestmistrovi Antonínu Loren zov v Lovosicích stříbrný záslužný kříž s ko- runou. Z Vídně, 23. února. (C.-B.) Ministr obchodu potvrdil opětnou volbu Aloisa Neumanna presidentem a Karla Kirch- hofa vicepresidentem obchodní a živno- stenské komory liberecké. os ol Z Vídně, 23. února. (C.-B.) Z obvodu pražské obchodní komory obdrželi vyzname- nání, za příčinou výstavy pařížské udělená člen panské sněmovny František svob. pán
#24 alto_textblock #24
Ringhoffer komturní kříž řádu Leopol- dova, president obchodní komory Jan Wo- hanka komturní kříž řádu Františka Jo- sefa, obchodní rada Josef Sobotka, říšský poslanec Josef Bromovský, ředitel praž- ské strojírny bývalé Rustonky Kamil Lud- wig, ředitel továrny Ringhoffrovy František Hering a ředitel pražské umělecko-prů- myslové školy a malířské akademie Jiří Stibral řád železné koruny III. třídy, professor na pražské umělecko-průmyslové škole Celda Klouček řád Františka Jo- sefa. Kromě toho byl propůjčen sekretáři pražské obchodní a živnostenské komory dru. Františkovi Čuhelovi titul a hod- nost vládního rady, zástupci sekretáře dru. Rudolfovi Hotowtzovi titul císařského rady a koncipistovi komornímu p. dru. Jos. Gruberovi zlatý záslužný kříž s ko- runou. Z Berlina, 22. února. (C--B.) Rozpo- čtová komise říšského sněmu povolila beze změny položku rozpočtu v obnosu 15 milli- onů na doplnění důležitějších pevností. Posl. Gröber svůj návrh na škrtnutí 3 millionů odvolal. Z Paříže, 22. února. (C.-B.) Sněmovna schválila rozpočet 473 hlasy proti 42. Z Paříže, 22. února. (C.-B.) V posla- necké sněmovně navrhl nacionalista Gan thierde Clagny, aby se vřadila do rozpočtu položka 6 millionů franků ku pod- poře dělnictva stiženého zimou a nezaměst- naností. Návrh byl uznán pilným a přikázán komisi rozpočtové. Ze Sofie, 22. února. (C.-B.) »Re- former«, orgán makedonského komitétu, vy- světluje prohlášení ruského velevyslance v Cařihradě v ten smysl, aby se vyvolalo následkem tureckých ukrutností povstání v zájmu ruské politiky balkánské. List pro- hlašuje, že rozpuštění střeleckých spolků jest předzvěstí absolutistických reakcionářských plánů, proti nimž budou Bulhaři bojovati ni na život a na smrt. Z Cann, 22. února. (C.-B.) Arcivévoda Rainer a arcivévodkyně Marie sem přibyli.
#25 alto_textblock #25
FEUILLETON.
#26 alto_textblock #26
s Písmo a tisk. n Jednou z hlavních překážek, jež nedo- pouštějí, aby evropské ideje do »říše středue vnikaly a tam jako pokrokový kvas v našem smyslu působily, jest čínské písmo. Pismo toto jest ideografické, to jest každé, abychom tak řekli, písmeno označuje určitý pojem a nikoli. jako u fonetických písem, jedinou toliko hlásku. Následkem toho tedy, že každá značka celý pojem vyjadřuje, jest velmi nesnadno, vyjadřo- vati čínským jazykem a čínským písmem věci, které byly dosud Číňanům neznámy. Tištěným pojednáním, i když sepsána jsou v řeči jim sroz- umitelné, Číňané zpravidla nerozumějí a nevědí si s nimi co počíti, dokud jim někdo k tomu nepodá vysvětlení. Theoreticky dala by se tato obtíž arci hravě překonati: ať odloží Číňané celé to svoje klikyháhové písmo a přijmou místo něho písmo latinské! Velmi moudrá to rada, jenom že Čí- ňanům nikdy ani nenapadne, aby svoje, od dávných praotců zděděné písmo k vůli líbezným Evropanům a jejich ideám zaměnili za litery, jež by se k celému jich vývoji a k celé jich přirozenosti hodily jako pěst na oko! Stará ci- vilisace čínská brání se mocně proti takovéto novotě a není se lze domysliti, že by Číňané kdy dobrovolně evropské písmo přijali, a že by k tomu kdy donuceni býti mohli, je také pravdě nepodobno. Spíše lze soudit, že Číňané, ažsi jenom válečnou techniku Evropanů dokonale
#27 alto_textblock #27
Čínské obrázky.
#28 alto_textblock #28
osvojí — což se, jak příklad Japonců ukazuje, bez ujmy staré národní kultury státi může — sami postrachem Evropanů se stanou a všechno evropské pasořitnictví se sebe setřesou. U jednotlivců a v jednotlivostech je věc ovšem snadnější a vykazuje úsilí Evropanů tu a tam již pěkné výsledky. Missionáři dali na příklad tu a tam natisknouti biblí v čínských hláskách s latinskými literami, což prý vy- učování nad míru usnadňuje. Číňané mají jakousi posvátnou úctu k svému písmu a opovržení, s nímž na Evropany hledí, má prý z valné části příčinu také v tom. že se Evropané ani dost málo nestarají o osu potištěného papíru, ba že s odhozenými po- tištěnými papíry svrchovaně nešetrně zacházejí. To považují Číňané za veliké barbarství. Oni sbírají pečlivě i nejmenší papírky, na nichž se činské písmenky nalezají, aby je přiležitostně do ohně naházeli. Bohatí lidé pak domnívají se, že činí velmi záslužný skutek, vysílajíce zvláště k tomu najaté »kuli«, aby procházejíce ulicemi města pozor dávali, zda-li se nikde ne- povaluje nějaký potištěný papírek. Ve všech větších obcích, ba i v činské čtvrti v Hon- kongu jsou tu a tam umístěny schránky s ná- pisem: »Mějte v úctě potištěný papír!« D těchto schránek může každý kolemjdoucí hoditi psaní nebo tiskopisy, jichž se zbaviti chce, a je jist, že tyto papíry do plamenů budou vrženy. Ježto čínské písmové značky z velmi růz- ného počtu čárek sestávají, od jedné až do dvacíti, činila by popsaná nebo potištěná stránka dojem velmi nesymetrický, kdyby se každé částce složité značky dostávalo téže ve-
#29 alto_textblock #29
likosti, jako značkám jednoduchým. Proti tomu pracuje dle možnosti každý čínský učitel. Jemu záleží na tom, aby všecky písmové značky stejný prostor zaujímaly; žáci musí se tedy učit, psáti složité značky těsně a drobně, prosté pak či jednoduché velice, Na krásném a elegantním písmu zakládají si v čínské říši všude. Pěkné psaných písmových značek po- užívá se různým způsobem k okrasám, pročež kalligrafové, kteří se v krasopisu dobře znají všude hojný výdělek nalezají. Skoro v každém krámě jsou prázdná místa na stěnách ozdobena svitky papíru, na němž vytištěny nebo napsány jsou verše z básníků aneb okřídlená slova z klassiků. Také na porcu- lánové nádoby, zejmena vázy, píší a vpalují se kaligrafická říkadla. Zvláště krásné písmo vře- závají do tlustých bambusových válců, jimiž si pak bohatí lidé přibytky vyzdobují. Čtyři věci, jichž Číňané ku psaní potřebují, nazývají se »čtyřmi drahocennými věcmi knihopisu«. Jsou to : psací štětička, tuž, papír a třecí kamínek. Nejlepší material na psací štětce poskytuje srst sobolů a lišek; srsti srnců, koček, vlků a krá- líků užívá se k hotovení štětců levnějších. Držátka zhotovují se z větví zvláštního druhu bambusu, kterýž se za tím účelem zvlášt pě- stuje. Dobré psací štětce musí býti měkké, ale přec také pružné. Také třecí kamínek má při psaní důležitý úkol, neboť na špatném třecím kameni nedává ani nejlepší tuž žádnou uspoko- jivou barvu. Většina v Číně užívaných třecích kamenů je z břidly hlinité čili argilitu, kteráž se na různých místech nalezá v různých jakostech. Sama sebou vnucuje se otázka: jak tele- grafují Číňané svým písmem? Ježto žádné abe-