#1
alto_textblock
#1
tooe n
est
#2
alto_textblock
#2
joročnssV lisv číe
#3
alto_textblock
#3
mzdt ajelo
#7
alto_textblock
#7
žinogí
#8
alto_textblock
#8
190l.
#9
alto_textblock
#9
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#11
alto_textblock
#11
NARU
#12
alto_textblock
#12
V Praze, v sobotu dne 23. února.
#14
alto_textblock
#14
lS
#16
alto_textblock
#16
I.
#17
alto_textblock
#17
K číslu 54.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
#18
alto_textblock
#18
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrac
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#19
alto_textblock
#19
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 23. února. Dnešní schůze
poslanecké sněmovny očekává se s velkým
napjetím. Nikdo neví, co se stane a jak
dlouho potrvá. Nejvíce zaraženi byli schvá-
lením návrhu posl. Peschky, by se schůze
konala již dnes místo v úterý, ministrpresi
dent dr. Körber a president sněmovny hr.
Vetter, poněvadž vědí, že takové vsunuté
schůze, přijaté proti vůli velké části sně-
movny, nejsou nic naplat. Dělnosti parlamentu
nepomáhají, nýbrž naopak jí škodí a zanáší
se zbytečně do středu poslanců roztrp-
čenost.
Dr. Körber při včerejší poradě předsedu
klubů navrhl, aby se učinil kompromisv
ten rozum, že dnešní schůze bude krátkou
a skončí již o druhé hodině. Zdali bude na
takový podnět přistoupeno, nevíme.
K historii o zadržené interpellaci ob-
sahu pornografického se sděluje: Je zvykem,
že dotazy dávají se presidentem pravidelně
prvnímu vicepresidentovi ke čtení a censu-
rování. V tomto případě učinil tak hr. Vetter
a podal dotaz prvnímu vicepresidentovi
Pradovi. Ten prý chtěl právě zmíněný dotaz
pročísti a zkoumati obsah jeho, když ho
došel telegram, že zemřel jeho synovec
Opustil rychle sněmovnu a interpellace zů
stala nečtena a dostala se tak nikým ne
prohlédnuta brevi manu do protokolu.
Navrženo, by se v této záležitosti ko-
nala dnes schůze tajná.
Z Vídně, 23. února. Listy otiskují pří-
pis vídeňský, uveřejněný v krakovském
»Czasu« a jednající o jazykové otázce po-
slanecké sněmovny. Připomíná se tam výrok
nebožtíka presidenta kola polského, že ni-
komu nenapadá zaváděti neněmecký jazyk
do poslanecké sněmovny nebo do armády.
K tomu dodává jmenovaný list, že my Če-
chové zanášíme jazykové spory nejen do
vídeňského parlamentu, nýbrž i do armády.
Nebyli bychom se nadáli, že orgán
konservativní frakce polského kola, žurnál
jinak seriósní, bude obstarávati práci našich
nejúhlavnějších nepřátel, kteří neustávají nás
#20
alto_textblock
#20
osočovati, že jsme to my, kteří zanášíme
jazykové otázky do armády.ms
Mohl by přece věděti, že pravdou jest
pravý opak, že jazykové otázky se někte-
rými důstojníky dělají. S naší strany nikdy
nic podobného se nestalo. S naší strany ni-
kdy nebyli Poláci osočováni, že by svými
snahami působili proti nějaké instituci.
Vzpomenutá korrespondence jest také
důkazem, jakým smýšlení m j sou
nyní pánové z kola polského na-
plněni.
Z Vídně, 23. února. Podle »Reichs-
wehr« vyslovil se císař ke druhému vice-
presidentu poslanecké sněmovny dru. Žá-
čkovi na předvčerejší dvorské hostině takto:
»Nalezáte se nyní v těžké situaci. Dostali
jste mnoho turbulentních elementů, a bude
vám snad ještě přestáti těžké boje. Doufám
však, že to naposledy přece půjde.«
Z Vídně, 23. února. Císař prominul
ostatek trestu 26 vězňům. Mezi nimi v muž-
ské trestnici v Kartouzích a v Praze jedno-
mu, v ženské trestnici ve Valašském Mezi-
říčí dvěma.
#21
alto_textblock
#21
ee
#22
alto_textblock
#22
Z úřadního listu.
Z Vídně, 23. února. Správci statků
arciknížete Bedřicha v Židlochovicích Arnoldu
Schmidovi udělen zlatý záslužný kříž.
Architekt Valentin Seybold ve Vídni jme-
nován učitelem 9. služební třídy na odborné
škole ve Znojmě.
#23
alto_textblock
#23
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 23. února. (C.-B.) Císař pro
půjčil cestmistrovi Antonínu Loren zov
v Lovosicích stříbrný záslužný kříž s ko-
runou.
Z Vídně, 23. února. (C.-B.) Ministr
obchodu potvrdil opětnou volbu Aloisa
Neumanna presidentem a Karla Kirch-
hofa vicepresidentem obchodní a živno-
stenské komory liberecké.
os ol
Z Vídně, 23. února. (C.-B.) Z obvodu
pražské obchodní komory obdrželi vyzname-
nání, za příčinou výstavy pařížské udělená
člen panské sněmovny František svob. pán
#24
alto_textblock
#24
Ringhoffer komturní kříž řádu Leopol-
dova, president obchodní komory Jan Wo-
hanka komturní kříž řádu Františka Jo-
sefa, obchodní rada Josef Sobotka, říšský
poslanec Josef Bromovský, ředitel praž-
ské strojírny bývalé Rustonky Kamil Lud-
wig, ředitel továrny Ringhoffrovy František
Hering a ředitel pražské umělecko-prů-
myslové školy a malířské akademie Jiří
Stibral řád železné koruny III. třídy,
professor na pražské umělecko-průmyslové
škole Celda Klouček řád Františka Jo-
sefa. Kromě toho byl propůjčen sekretáři
pražské obchodní a živnostenské komory
dru. Františkovi Čuhelovi titul a hod-
nost vládního rady, zástupci sekretáře dru.
Rudolfovi Hotowtzovi titul císařského
rady a koncipistovi komornímu p. dru. Jos.
Gruberovi zlatý záslužný kříž s ko-
runou.
Z Berlina, 22. února. (C--B.) Rozpo-
čtová komise říšského sněmu povolila beze
změny položku rozpočtu v obnosu 15 milli-
onů na doplnění důležitějších pevností. Posl.
Gröber svůj návrh na škrtnutí 3 millionů
odvolal.
Z Paříže, 22. února. (C.-B.) Sněmovna
schválila rozpočet 473 hlasy proti 42.
Z Paříže, 22. února. (C.-B.) V posla-
necké sněmovně navrhl nacionalista Gan
thierde Clagny, aby se vřadila do
rozpočtu položka 6 millionů franků ku pod-
poře dělnictva stiženého zimou a nezaměst-
naností. Návrh byl uznán pilným a přikázán
komisi rozpočtové.
Ze Sofie, 22. února. (C.-B.) »Re-
former«, orgán makedonského komitétu, vy-
světluje prohlášení ruského velevyslance
v Cařihradě v ten smysl, aby se vyvolalo
následkem tureckých ukrutností povstání
v zájmu ruské politiky balkánské. List pro-
hlašuje, že rozpuštění střeleckých spolků jest
předzvěstí absolutistických reakcionářských
plánů, proti nimž budou Bulhaři bojovati
ni
na život a na smrt.
Z Cann, 22. února. (C.-B.) Arcivévoda
Rainer a arcivévodkyně Marie sem
přibyli.
#25
alto_textblock
#25
FEUILLETON.
#26
alto_textblock
#26
s
Písmo a tisk.
n
Jednou z hlavních překážek, jež nedo-
pouštějí, aby evropské ideje do »říše středue
vnikaly a tam jako pokrokový kvas v našem
smyslu působily, jest čínské písmo. Pismo toto
jest ideografické, to jest každé, abychom tak
řekli, písmeno označuje určitý pojem a nikoli.
jako u fonetických písem, jedinou toliko hlásku.
Následkem toho tedy, že každá značka celý
pojem vyjadřuje, jest velmi nesnadno, vyjadřo-
vati čínským jazykem a čínským písmem věci,
které byly dosud Číňanům neznámy. Tištěným
pojednáním, i když sepsána jsou v řeči jim sroz-
umitelné, Číňané zpravidla nerozumějí a nevědí
si s nimi co počíti, dokud jim někdo k tomu
nepodá vysvětlení.
Theoreticky dala by se tato obtíž arci
hravě překonati: ať odloží Číňané celé to svoje
klikyháhové písmo a přijmou místo něho písmo
latinské! Velmi moudrá to rada, jenom že Čí-
ňanům nikdy ani nenapadne, aby svoje, od
dávných praotců zděděné písmo k vůli líbezným
Evropanům a jejich ideám zaměnili za litery,
jež by se k celému jich vývoji a k celé jich
přirozenosti hodily jako pěst na oko! Stará ci-
vilisace čínská brání se mocně proti takovéto
novotě a není se lze domysliti, že by Číňané
kdy dobrovolně evropské písmo přijali, a že by
k tomu kdy donuceni býti mohli, je také pravdě
nepodobno. Spíše lze soudit, že Číňané, ažsi
jenom válečnou techniku Evropanů dokonale
#27
alto_textblock
#27
Čínské obrázky.
#28
alto_textblock
#28
osvojí — což se, jak příklad Japonců ukazuje,
bez ujmy staré národní kultury státi může —
sami postrachem Evropanů se stanou a všechno
evropské pasořitnictví se sebe setřesou.
U jednotlivců a v jednotlivostech je věc
ovšem snadnější a vykazuje úsilí Evropanů tu
a tam již pěkné výsledky. Missionáři dali na
příklad tu a tam natisknouti biblí v čínských
hláskách s latinskými literami, což prý vy-
učování nad míru usnadňuje.
Číňané mají jakousi posvátnou úctu k
svému písmu a opovržení, s nímž na Evropany
hledí, má prý z valné části příčinu také v tom.
že se Evropané ani dost málo nestarají o osu
potištěného papíru, ba že s odhozenými po-
tištěnými papíry svrchovaně nešetrně zacházejí.
To považují Číňané za veliké barbarství. Oni
sbírají pečlivě i nejmenší papírky, na nichž se
činské písmenky nalezají, aby je přiležitostně
do ohně naházeli. Bohatí lidé pak domnívají se,
že činí velmi záslužný skutek, vysílajíce
zvláště k tomu najaté »kuli«, aby procházejíce
ulicemi města pozor dávali, zda-li se nikde ne-
povaluje nějaký potištěný papírek. Ve všech
větších obcích, ba i v činské čtvrti v Hon-
kongu jsou tu a tam umístěny schránky s ná-
pisem: »Mějte v úctě potištěný papír!« D
těchto schránek může každý kolemjdoucí hoditi
psaní nebo tiskopisy, jichž se zbaviti chce,
a je jist, že tyto papíry do plamenů budou
vrženy.
Ježto čínské písmové značky z velmi růz-
ného počtu čárek sestávají, od jedné až do
dvacíti, činila by popsaná nebo potištěná
stránka dojem velmi nesymetrický, kdyby se
každé částce složité značky dostávalo téže ve-
#29
alto_textblock
#29
likosti, jako značkám jednoduchým. Proti tomu
pracuje dle možnosti každý čínský učitel. Jemu
záleží na tom, aby všecky písmové značky
stejný prostor zaujímaly; žáci musí se tedy
učit, psáti složité značky těsně a drobně,
prosté pak či jednoduché velice, Na krásném a
elegantním písmu zakládají si v čínské říši
všude. Pěkné psaných písmových značek po-
užívá se různým způsobem k okrasám, pročež
kalligrafové, kteří se v krasopisu dobře znají
všude hojný výdělek nalezají.
Skoro v každém krámě jsou prázdná místa
na stěnách ozdobena svitky papíru, na němž
vytištěny nebo napsány jsou verše z básníků
aneb okřídlená slova z klassiků. Také na porcu-
lánové nádoby, zejmena vázy, píší a vpalují se
kaligrafická říkadla. Zvláště krásné písmo vře-
závají do tlustých bambusových válců, jimiž si
pak bohatí lidé přibytky vyzdobují. Čtyři věci,
jichž Číňané ku psaní potřebují, nazývají se
»čtyřmi drahocennými věcmi knihopisu«. Jsou
to : psací štětička, tuž, papír a třecí kamínek.
Nejlepší material na psací štětce poskytuje srst
sobolů a lišek; srsti srnců, koček, vlků a krá-
líků užívá se k hotovení štětců levnějších.
Držátka zhotovují se z větví zvláštního druhu
bambusu, kterýž se za tím účelem zvlášt pě-
stuje. Dobré psací štětce musí býti měkké, ale
přec také pružné. Také třecí kamínek má při
psaní důležitý úkol, neboť na špatném třecím
kameni nedává ani nejlepší tuž žádnou uspoko-
jivou barvu. Většina v Číně užívaných třecích
kamenů je z břidly hlinité čili argilitu, kteráž se
na různých místech nalezá v různých jakostech.
Sama sebou vnucuje se otázka: jak tele-
grafují Číňané svým písmem? Ježto žádné abe-