#1
alto_textblock
#1
Strana 4.
#2
alto_textblock
#2
NÁROUNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
20. července 1904
#4
alto_textblock
#4
Císlo 199.
#5
alto_textblock
#5
Národ náš byl v mnohém zasažen jistým druhem
kriticismu nepřípadně, který pak byl příčinou roz-
kladu i do jisté míry v Sokolstvu a činnost jeho byla
valně ochromena, neboť jestliže národnost by nebyl
tou zvláštnoslí, již musíme s onou žárlivou úzkost-
livostí zastávati a hájiti, a kdyby národ náš ztratiti
měl svou národnost a jazyk, co by z nás bylo?
A prolo je třeba uvědomiti a prohlásiti si to, že
všichni musí se vrátiti k tomu, že národ český je jen
dehdy českým, když také skutečně své národnosti do
těch nejkrajnějších konců hájiti a pro ni bíti se bude.
(Výborně!)
Drazí přátelě, myslím, že jsem úrubými rysy
vystihl všechny ideje a myšlenky sokolské, jež v tomto
krásném stánku nyní pěstovány býti mají. Přiložte
všichni pomocnou ruku k práci, vy všichni upřímní
junáci čeští i dívky spanilé, scházejte se zde, abyste
cvičili sílili tělo i ducha svého.
Nechť přes práh budovy těto nikdy nepřestoupí
závist, nevraživost, nebratrství, kéž zde jen svorná
vůle vždy je na místě i když osobní mínění o různých
věcech se rozcházejí, nechť se slušným tónem boh
zachovává, aby se mohlo říci, že český Sokolík do
vede zápasiti o věc, ale když jde o naše drahé statky
národní, že budeme semknuti v jediný celistvý šik
(Výborně !)
Myslím, že již tím bude mnoho vykonšno ve velké
naši práci národní, neboť jen kladnou prací dostaneme
se ku předu. Zde jest právě místo pro práci tuhoua
vlasteneckou, jíž zajisté nejlépe posvětíme památku
zakladatelů „Sokola“, toliž Tyrše a Fůgnera. (Sláva
Končím, přátelé, slovy: „V srdci smělost, v mysli
vlast a v pažích sílu.“ Na zdar! (Bouřlivý polleska
hřímavé „Na zdar!“)
Na to ujal se slova Br. Prokop Stocký, jed-
natel „Družstva pro vystavění Sokolovny“: Velectěné
shromáždění! Jménem Družstva pro vystavění Soko-
lovny v Brandýse n. L. vítám vás všechny, kdož jste
přišli povzbudit nás k další práci sokolské. Postavili
jsme si Sokolovnu. Nestavěli jsme nějakou nádhernou
budovu, ale jen prostý, útulný stánek a také kojíme
se nadějí, že budova tato vyhoví svému účelu jak
dnes tak i v budoucnosti nejbližší i další.
Jest tomu již přes 10 let, co družstvo vešlo v živok
a po celou tu dobu střádali jsme pilně kapitál, a
konečně po mnohých obtížích dnes nám bylo popřáno
stavbu dokončit a svému účelu odevzdati. Drazí bratřil
Čím starým Řekům byl jejich „Pantheon“, člm R-
manům bylo jejich „Forum romanum“, čím všem
nám věrným Čechům a drahé matičce Praze je naše
zlatá kaplička nad šumnou Vltavěnkou, tím asi budiž
naše Sokolovna nám. (Výborně! Bouřlivý pollesk.)
Dnes odevzdávám budovu svěmu účelu. Památný
okamžik tento nechť stane se mezníkem lepší doby
našeho společenského a zvláště však sokolského živol
vůbec.
Stánek tento staniž se střediskem všeho krásného
ve prospěch naší vlasti a národa.
Shromažďujtež se zde všichni ti, kteří ocholni
jsou pracovati ve prospěch milé vlasti a národa na-
šeho. Jako jednatel družstva pokládám za povinnos
poděkovati všem jednotlivcům, jakož i korporacím,
jež jakýmkoliv způsobem přispěli ke zdaru naší věci.
Na prvém místě uvádím sl. okresní zastupitelstvo.,
jež darovalo stavební pozemek, potom dlužno zmíniti
se o sl. obci zdejší, jež značnějším darem přispěla ke
stavbě Sokolovny. Dále zvláštními díky povinnováni
jsme všem pp. rolníkům z celého zdejšího okolí, již
buď propůjčením povozů anebo darováním materiálu
stavebního, jakož i peněžilými dary nám přispěli.
Stejný dík vzdávám dále všem korporacím a jednotliv-
cům, již upisováním dluhopisů neb dary anebo i jiným
způsobem ke zdaru naší věci přispěli.
Jména vlasteneckých rolníků pp. Fr. Choděry
a Maška, starosty ze Stránky, zůstanou jako jména
dárců sloučena navždy s celou historií této budovy
a budou zlatým písmem zapsána v kronice Sokolovny.
(Sláva jiml)
Nicméně nemohu opomenouti, abych nepoděkoval
zdejšímu pěveckému spolku „Bojan“, jenž ochotně
vyšel nám vždy vstříc, jakož i spanilomyslným da-
mám, jež s nevšední ochotou ujaly se úkolu, podpo-
rovati nás při slavnosti včerejší i dnešní.
Řada díků mých nebyla by úplná, kdybych nepo-
děkoval také starostovi Č. O. S. bratru dru. Podlip-
nému, jenž dnešní slavnostní řečí svou přispěl nej-
více ke zvýšení lesku celé slavnosti.
Jménem družstva vyslovuji br. Fr. Hattašovi, jenž
stavbu tuto prováděl a nám ji odevzdal, svou úplnou
spokojenost a uznání.
Drazí bratři! Jsem v skutku hrd a pokládám s
za velkou čest, že pověřen jsem úkolem, abych budovu
tuto „Sokolu ke svému účelu odevzdal.
Vážený bratře starosto! Odevzdávám ti, jako sta-
rostovi zdejší tělocvičné jednoty „Sokol“, budovu
tuto k užívání a přeji, aby stala se nám mílým do-
movem a aby u nás v Brandýse dávné heslo: „Co
Čech, to Sokol“ stalo se skutkem. Na zdar! (Na zdar!)
Br. Bedřich Schöníelder: Drahý bratřel
Přijímám tuto novou Sokolovnu jménem naší tělo-
cvičné jednoty „Soko!“ v Brandýse n. L. Vyslovuji
pracovníkům družstva, již postarali se o to, aby nám
zbudovali tak krásný a pyšný stánek sokolský, bratr-
ský a nelíčený dík.
Chovám jen jedno prostičké přání, aby zde toliž
naše jednota dodělala se úplného zdaru a rozkvětu
a končím dnešní významnou slavnost bratrskýma
upřímným „Na zdar!“ (Bouřlivé „Na zdar!“
Potom přednesl mužský sbor zdejšího pěveckého
spolku „Bojan“ Smetanovo „Věno“, jež odměněno
bylo potleskem.
Potom čteny Byly zaslané telegramy a dopisy,
jako od posl. Ervína Špindlera, dra. Herolda, tělocvičné
jednoty „Sokol“ z Ml. Boleslavi, Smíchova a Prahy
VII. Mimo to poslalo zdravici též i předsednictvo
Č. 0. S.
Na to zahrála hudba „Kde domov můj?“, při níž
shromáždění povstali. A tak za zvukův krásné hymny
této účastníci slavnosti, podepsavše se do pamětní
knihy, zvolna se vozcházeli.
Odpoledne o 3. hodině pořádán byl při plném
domě koncert oblíbené kapely p. R. Vladyky ze St
Boleslavi, po 4. hodině pak konalo se veřejné cvičení.
taktéž četně navštívené.
Významná tato slavnost zakončena byla večer
ve dvoraně Sokolovny elitním vínkem, který
byl dostaveníčkem všech ctitelů Terpsichory, jíž na-
vzdor přímo tropickému vedru bylo dlouho do noc
holdováno.
Končíme zprávu svoji přáním, aby v nové Soko-
lovně podali si ruce všichni, kdož s věcí sokolskou
dobře smýšlejí, ke společné práci.
V Brandýse, dne 11. července 190
*
#6
alto_textblock
#6
jim!)
#7
alto_textblock
#7
R+r.
#8
alto_textblock
#8
Z Kyjeva na Rusi. (Opozděno.) Před nedávnen
uspořádal ředitel pátého gymnasia pan Pelr třetí ve-
řejné cvičení žáků úslavu (nazvané olympským
hrami). Byla-li dřívější dvě veřejná cvičení zdařilá,
byl úspěch posledního neočekávaný. Na dvoře ústavu,
ve stínu topolů, sešlo se na tisíc diváků, ponejvíce
rodičů a příbuzných žactva, pak dosti kyjevských
Čechů a přátelé sportu.
Cvičení řídil učitel tělocviku br. Kotek, dřívější
cvičitel »Sokola« žižkovského. Při společných cvi-
čeních mávalo 81 žáků praporky. Když zavály po
velem hudby praporky, tvořivší malebné skupiny.
zatajil se dech v praou každého, zvláště kdo má
lásku k barvám slovanským.
Žáci cvičili přesně tři oddíly a dojem byl hlu-
boký. Zde dosud nikdo neviděl podobného divadla.
Cvičení na nářadí dokázalo, jakých úspěchů se do-
sáhne pravidelným a souměrným nácvikem. Tento-
kráte šli žáci přímo k nářadí, nikdo jim nepředevi-
čoval, nikdo neukazoval, pouze o záchranu bylo
dbáno. Každý pohyb na hrazdě prozrazoval tu vzác-
nou českou školu, její přednosti na poli tělocvičném.
Kdyby zde se ociti cizinec, nevěřil by, že to vše
cvičí ruské žactvo, a myslil by, že to všechno jsou
sokolští borci. Hry a kroužení kužely bylo živéa
stupňovalo pozornost diváků. Obecenstvo stále více
svíralo cvičence, více se k nim přibližovalo, až je
ke konci obstouplo tésným kruhem, jenom aby vše
lépe přehlédlo.
I šerm při francouzském povelu byl cvičen.
Uváží-li se, že podobným veřejným cvičením jméno
»Sokol« na Rusi stává se známějším a oblíbenějším
a že i zájem pro vše české roste, uznáme zajisté
a povděkem píli, s kterouž učitel tělocviku br. Fr.
Kotek svému povolání se věnuje. Kéž by jeho láska
ku práci i v příštích létech byla věnčena podobným
úspěchem. »Na zdarle
#9
alto_textblock
#9
Věstník živnostenský a dělnlcký.
Sjezd hostinských českoslovanskýcl
v Plzni.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Letošní sjezd hostinstva českoslo-
vanského svolala Ústřední jednota »Hostimile
na dny 19. a 20. července do Plzně, aby mravně
i hmotně posílila výstavní podník hostinstva plzeň-
ského.
Ranním rychlíkem odjelo z Prahy přes dvě stě
hostinských. V Plzni na nádraží uvítal je starosta
společenstva plzeňských výčepníků, pan Ferd
Císař a předseda výstavy pan Landa. Jim odpo-
věděl předseda »Hostimila« pan Vorlíček. Když
připojili se ku pražským hostům hostinští, kteřt
dříve už do Plzně přijeli, jakož i hostinští plzeňští,
imposantní průvod hnul se do města.
V Měšťanské besedě zahájil o 1/212. hod dopol
sjezdové jednání předseda pan Vorlíček proslo-
vem, v němž uvítal shromážděné příslušníky živnosti
a hosty, načež prohlásil, že nynější situace živnosti
hostinské je vrcholem běd a že přes to nečiní se
pranic, aby se odstranily. Ostře se vyslovil též
o obchodních a živnostenských komorách, které
k žádosti ministerstva obchodu podaly dobrá zdání
o hlavních požadavcích hostinstva, ale z většiny
nepříznivá. Z toho vyplývá hostinstvu naučení
aby přimklo se jen k sobě a by v řadách sjedno-
cenných zápasilo za své zájmy.
Telegrafické a písemné pozdravy zaslali:, říšský
a zemský poslanec pan Jindř. Maštálka, Ústředn
záložna českých hostinských v Praze, výkonný výbor
národní strany svobodomyslné, pan Martin Hora
hostinský, spolek hostinských v Hradci Králové, pan
Leopold Kovář v Karlově Týně, pan Halík z Kladrul
a jiní.
Sjezdu zúčastnily se přečetné korporace hostin
ských z království a markrabství. Z poslanců dosta-
vili se za výkonný výbor národní strany svobodo-
myslné pan Václ. Březnovský, za klub říšských
poslanců prot. Čipera, za stranu agrární zemský
poslanec Jílek.
Poslanec Čipera uvítal hostinstvo jakožto po-
slanec za město Plzeň a slíbil mu jménem klubu
říšských poslanců všecku přízeň.
Po návrhu pana Štolce z Libně zvolení před-
sedou sjezdu pan Jan Vorlíček, předseda »Hosti-
mila«, náměstkem pan Ferdinand Císař, starosta
výčepníků plzeňských, zapisovateli pp. Filip Peč-
man z Kroměříže a Karel Špička z Olomouce.
Pan Fr. Jeřábek z Prahy referoval o přede-
šlém sjezdu v Pardubicích a vzpomněl vřelými slovy
zesnulého poslance Jaroše, jenž mu byl přítomen
a jehož si hostinští velmi vážili pro rázné vystupo-
vání proti neplechám, které se dějí na venkově
v obchodě s pivem v láhvích.
Pan Jan Štolc z Libně pojednal o zemské
dávce z piva. Hostinstvo nechť vžije se —
pravil — v přesvědčení, že zemské dávky se ne-
zbaví. Hostinstvo žafuje, že zákonem uloženo mu,
aby dávku vybíralo od konsumentů, ale nedal se
příkaz, aby pivo skutečně se podražilo. Ježto solida-
rita v hostinstvu žalostně se porušila, platí teď ho-
stinstvo aspoň 6 millionů ročně ze svého. Řečník
líčí finanční nesnáze království českého, jež r. 1880
potřebovalo na školství 6 mitlionů, letos však už 38
millionů“ Dluhy království českého činily r. 1890
pouze 51/2 mill., kdežto nyní činí 64 mill. To jsou
číslice, ze kterých je každému vlastenci úzko. Pro
zemský výbor neodhodlal se místo k dávce z piva
raději k zemské dani z vyváženého uhlí anebo
k dávce z minerálních vod? Vláda zamítla podněty
v tomto smyslu učiněné, ježto vytkla si jáko zásadu
nedopustit, aby něco zdanilo se na prospěch země,
není li to už obtíženo na prospěch státu. A tak zu
stalo se při pivu. Poněvadž konsumu piva ubývá,
vláda asi nepřipustí, aby zvýšila se ještě zemská
dávka z piva, jak projektovala finanční komise zem-
ského výboru.
Ústřední jednota »Hostimil« postarala se, aby
uznán byl na sněmě království českého požadavek
hostinstva, že plati zemskou dávku také z piva, které
se nevytočí. Klub svobodomyslných poslanců podal
návrh, aby změněn byl zákon o zemské dávce
v tom smyslu, aby se přiřkla hostinstvu sleva z piva
nevytočeného a pak aby případné nokuty plynuly do
fondu pro zehudlé hostinské. Německá obstrukce
zmařila však naděje, jež by znamenaly pro hostin
stvo zisk aspoň million korun. Referent navrhuje
tento projev:
»Hostinstvo českoslovanské, shromážděné na vše-
obecném sjezdě v Plzni, vznáší ke všem poslancům
na sněmu království českého nalehavou žadost, aby
se zasadili o změnu zákona o zemské dávce z piva
v tom smyslu, jak obsažena je v návrhu poslance
pana Filipa a soudruhů. Vedle toho sjezd vyzývá
veškeré hostinstvo v království českém, aby se při-
činilo o jednotné, místním poměrům odpovídající
zvýšené ceny piva.«
Sjezd tuto resoluci přijal hlučným souhlasem.
Referát o opravě § 38. živnostenského řádu
přednesl pan Jar. Kasal ze Smíchova. Referent
horlí důraznými slovy proti volnému obchodu s pi-
vem v lahvích Nařízením ministra Dipaula ze dne
30. března 1899 obmezii se poněkud zlořád neopráv-
něného výčepu. Ale nevyplenil se nadobro. Místo-
držitelství nazvalo neoprávněný výčep neřestí vše-
obecnou, kterou nutno potírati ne pouze na ochranu
koncessovaných výčepníků, nýbrž i se zřetelem na
jiné důležité zájmy veřejné. Vytknuv velmi ostře ob-
chodním a živnostenským komorám, že podalyo
důležité otázce piva v lahvích dobrá zdání většinou
hostinstvu nepříznivá, a vysvětliv věc tím, že v ko
morách mají převahu zástupci krubů kupe-
ckých, referent navrhl resoluci, žádající.
se § 38. živn. ř. změnil takto: Oznámení obchodní živ-
nosti bez obmezení na určilé zboží nebo určité před-
měty zaručuje právo, obchodovat veškerým zbožím.
připuštěným do obchodu volného a nevázaným n
určité povolení (koncessi), vyjma prodej piva, vlna
a libových nápojů v uzavřených labvích a nádobách.
kterážto oprávněnost vyhrašuje se toliko výčepníkům.
Zároveň žádáme vladu a poslance, aby nepří-
znivá dobrá zdání obchodních komor o našem poža-
davku stran této změny nepokládali za směrodatná
ježto obchodní komory ovládány jsou většinou ku-
pectvem, ledy stranou interessovanou, od níž nelze
očekávati dobrého zdání nepředpojatého.«
K referátu promluvil poslanec Březnovsky
uvítán byv potleskem: Na každém sjezdě živnosten.
ském slyší se stesky na § 38. živn. řádu. Je to
opravdová hlíza v živn. řádě. V živnostenském vý-
boru poslanecké sněmovny je vělšina pro změnu
tohoto článku, ale nedochází se ke skulečné práci.
V obchodních komorách ovšem nemá maloživnostník
téměř ani zastoupení.
Bylo by dobře, kdyby se zřídily samostatné živno
stenské komory. Veškeré živnostnictvo je pro radikální
změnu živnostenského řádu. Ale nemůže se jí do-
čkati. Vláda pořád jen otázku studuje. Hostinstvo též
žádá průkaz způsobilosti; ale jak mu mají ministři
průkaz ten povoliti, když sami průkazu způsobilosti
nemají. (Hlučný souhlas a veselost.) Až nastanou
lepší časy, poselstvo zajisté horlivě se přičiní o zle
pšení situace živnostnictva. (Bouřlivý poltesk.)
Navrženou resoluci sjezd schválíl.
Zatím doslavil se na sjezd starosta plzeňský dr
Václav Peták a pozdravil srdečnými slovy přečetně
shromážděné hostinstvo i přál sjezdu všeho zdaru.
(Výborně!)
Pan Pečman z Kroměříže pozdravil sjezd
jmenem zemské jednoty hostinských a kavárníků
moravských. (Potiesk.)
(Dokonč.)
#10
alto_textblock
#10
* Z kanceláře slavnosti žemeslnické v Praze
Dnes ve středu koná se v 8 hod. večer v místnostech
Řemeslnicko-živnostenské besedy na Nábřeží schůze
odboru finančního, k níž se všichni pp. funkcionáři
pro důležitost jednání zvou.
* Z představenstva Všeobecné nemocenské po-
kladny v Praze. Vzhledem k nesprávnému Ivrzení
stále opakovanému, prohlašuje představenstvo, že
dělnicivu zaměstnanému u firmy, kteráž jest členem
této pokladny, dnem nastoupení do práce
nárok na veškeré výhody pojištění
počiná.
Spolek hostinských pro Nusle a okolí má
výborovou schůzi v pátek dne 22. t. m. o 1/23. hod
na Pankráci v hostinci p. Ceznera »u Vopičků«.
#11
alto_textblock
#11
* Nový spolek. Stanovy svépomocného spolku
obchodního byly ministerstvem schváleny. Spolek
má jméno „Vzájemnost“ a účelem jeho jest: Ne-
zaměstnaným členům o místo se starati, nezaměst-
nané členy podporovati a pamatovati i na ty, kteří na
věčnost se odeberou. „Vzájemnost“ nechce překážeti
organisaci spolků trvajících, které úkol svůj plni, je-
nom svépomocí je doplňovati v humanním poslání,
kterému spolky už trvající — po většině úkoly přelí-
žené — náležitou měrou dostáti nemohou. Členem
řádným státi se může každý soukromý úřadník i ob-
chodní pomocník ať muž nebo žena, přispívajícím
každý, kdo dobře smýšlí s těmi nejchudšími z chu-
dých nezaměstnanými. Přihlášky přijímá a dotazy
vyřizuje prozatímní výbor „Vzájemnosti“ v Prazea
členové: J. Kěrbl, obchodvedoucí firmy Binninger
Praze—I. a Max Dvořák, disponent firmy Peroulka
Praze, Jilská ulice.
*Umisťovaci zpráva odboru Českoslovanské oh-
chodnické besedy v Brně za měsíc červen 1904.
Přihlášeno uchazečů 40 a to z Moravy 30, z Čech
7. ze Slezska 2, z Uher 1, jež dělili se na 26 pří
ručích z oboru smíšeného, 1 železářského, 10 střiž
ného a 3 komploiristé. Z nich uměli všichni česky
a 21 německy; částečně 19 německy, 2 uhersky,
francouzsky a 1 slovensky. Školní vzdělání ucha
zečů bylo: 16 školy obecné, 16 měšťanské, 8 střední
(z všeobecných), 20 pokračovací, 13 střední, 1 vyšší
(z odborných). Stáří pohybovalo se mozi 18—24 lety
Doporučování byli na 56 míst na Moravě, v Čechách.
Slezsku a Uhrách. Umístění docileno 19 a sice 10
příručích z oboru smíšeného, 2 železářského, 3 stříž.
ného, 2 komptoiristé, 1 skladník a 1 účelní. Stav
uchazečů koncem měsíce 120, míst 25. Nabídky od-
volalo 12 uchazečů a 1 odložen pro neobnovení. —
Odepsaných 32 uchazečů bylo po 1343 dnů v bez
zaměstnanosti a počítáme-li průměrně denní mzdu
po K 2.40, ztratili na výdělku K 3223.20. Dopisů
došlo 362, odesláno 473, číslo došlých 1570, číslo
odeslaných 2312.—. Poštovné obnášelo K 55.88. Ve
spolkové útulně poskytnuto bylo 83 bezplatných
noclehů, jež používalo 5 osob. V pracovně vypomá
halo různými pracemi 6 sob.
#12
alto_textblock
#12
Stávky.
#13
alto_textblock
#13
* Z Boryslavi, 19. července. Včerejší den minui
klidně. V noci zatčení byli dva dělníci. O 2. hodině
v noci hodily neznámé osoby do vnitřních místnostl
většího čerpadla skladní společnosti krabici
prachem, opatřenou hořákem olejem
napuštěným. Prach vybuchl, ale vojenská
stráž vzniklý oheň záhy uhasila a dalšímu nebez-
pečí zabráníla. Dnes byli dva do práce se ubírající
dělníci stávkujícími napadeni. Čtyři z těchto byli
zatčeni.
* Z Marseillu, 19. července. (C.-B.) Jelikož ma-
jitelé na požadavky stávkujících většinou přistoupili
zahájí se zejtra ráno práce v loděnicích »Messageries
Maritimes«. Důstojníci obchodního loďstva se násled-
kem toho rozhodli, že svého usnesení, zahájiti
stávku, neprovedou.
* Z Clusesu, 19. července. (C.-B.) Na stávkující
hodináře, ubírající se z povolení starostova městem
v průvodu, stříleno bylo z továrny Cret-
tiegovy. Čtyři osoby byly zastřeleny
15 těžce neb lehce zraněno. Stávkující roz-
bili v továrně okna kamením a zapálili ji.
V obecenstvu jeví se velké rozčilení proti synům to-
várníka, kteří na lid stříleli. — Další telegram sdě-
luje, že jest zjištěno, že na lid stříleli z revolverů
synové továrníka, kteří pak byli zatčenia
odvezeni do Bonnvillu. Z rozkazu prefekta vysláno
sem několik setnin pěchoty a škadrona dragounů,
které do Clusesu již přibyly. V městě nastal pak
klid. Ministerský předseda Combes věnoval rodi-
nám zabitých a postřelených podporu.
* Z Barcelony, 19. července. (C.-B.) V jedné ve-
liké průmyslové továrně zastavena úplně práce. Více
nož 1500 rodin jest bez chleba.
#14
alto_textblock
#14
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry.
** Letos nově založený »Lawn-Tennisový Cercles
v Praze uspořádal již první svůj interní turnaj ve
dnech 1.—12. t. m. a docílil jím úspěchu velmi čest-
ného. Výsledek je tento: I. Přebornictví muž-
ské ve dvouhře: ze 16 přihlášených 1. Pinkal,
2. Holoubek, 3. F. Šorm a Duchek. II. Přeborni-
ctví mužské ve čtyřhře: z 8 přiblášených
1. Jechentha!-Pinkal, 2. Ort-Šalamoun, 3. Schorm-
Šorm a Holoubek Korbel. III. a) Vyrovnáv ací
dvouhra pánů I. tř.: ze 16 přihlášených 1.
Kebeš o 1/4, 2. Blánický o 4/4, 3. Fahon o 3/4 a
Pinkal o 40. III. b) Vyrovnáv. dvouhra pán
II. tř.: z 20 přihlášených 1. Ada o 40, 2. H' oušek
o 301/4. 3. dr. Bertelmann o 153/2 a Jermář o 15 4 e
IV. Vyrovnávací čtyřhra pánů: ze 16 při-
hlášených 1. Jechenthal Pinkal o 40, 2. Ada-Duc hek
o 1/%, 3. Blánický Kebeš o 3/% a Holoubek- Korbel o 15
V. Vyrovnávací dvoubra dam: z 19 při-
hlášených 1. E. Vejrychová o 153/4, Kubešová o 15 7/-
Weissová 5 a Tájková o 3/4. VI. Vy rovn á v a
čtyrhra dam: ze 7 přihlášených 1. Kubešová-
Steinerová o 154, 2. Fleischmannová Tájková o e.
3. Malá-Mary o 3/4 VII. Vyrovnávac! čtyřhra
dam a pánů: z 20 přihlášených 1. E. Vejrýchová-
Matouš o 3/4. 2. Steinerová-Hloušek o 15, 3. Häusle
rová-Pinkal o 40 a M. Vejrychová-Frána o 1514.
F. Š.
** K nepodařeným zápasům »U bílé labutě
oznamuje nám p. Axa, že navštívil »nejvysší« poli-
cejní instance, kdež mu ale oznámeno, že závody
prozatím zakázány. Odjíždí Axa tudiž z Prahy do
Lvova. Tím asi definitivně rozhodnuto o odvelném
utkání Axy s Frištenským. S jiné strany se nám
sděluje, že v Plzni na výslavišti pořádány budou
zápasy. Doporučujeme lepší uspořádání, aby zápasy
neskončily jako v Fraze.
#15
alto_textblock
#15
Z cyklistekého ruchu.
** Z Bronšviku se oznamuje, že tam při závo-
dech vytrvaleckých s motorovými vodiči závodník
Luther z Magdeburku tak nešťastné spadl s kola, že
zůstal na místě mrtev. Letos je to již druhý případ
že se závodník při šílené jizdě za motorovými vodiči
zabil. Před několika týdny Dangla, teď Luther. Byí
by nejvyšší čas, aby buď bylo nařízeno, aby závod-
níci opatření byli ochrannými přilbami, aneb omezií
velkou rychlost vodících strojů, neb že jen ten zá-
vodník vílězí, který má nejlepší a nejsilnější vodíeí
stroje a není stižen nehodou, to nemusíme snad do-
kazovati. Arciť každý závodník dobře ví. co podniká
a jest to jeho věcí, vydá-li svůj život v šanc. Zajisté
malo závidění hodné řemeslo.
** Závedu »kolem Francie« vybojována v neděli
elappa čtvrtá a sice z Toulousu do Bordeanx (268
km.) Výsledek byl: Pothier 8.40, Garin mladší o dělku
kola zpět. Beaugendre též o délku zpěl, M. Garin tř
délky zpět, Jousselin 8.54, Ancoutourier 9: 11. To-
muto osmkrát praskla pneumatika a jednou spadl.
Cornet následoval o tři délky za ním. V celkové
klassifikaci všech člyř etapp prvním M Garin
56: 48: 15/s, Pothier 56: 48: 36 druhým a Garin
mladší 58 : 36 : 36“ , třetím.
** V neděli vybojován na závodišti pařížském
»Buffalo« 50 km. závod. Vítězem Simar (46 : 57 3/%)
Leander tři dráhy zpět, Michael daleko zpět. Ža
Champsona, který ochuravěl, zaskočil Leander. V le-
tounském závodě zvitězil Piard před Jacquelinem
Rettichem.
#16
alto_textblock
#16
Šachy-
** V neděli dne 17. t. m. zahájen šachový turna
v Koburgu. Na programu dne bylo: Uvítání účastníků
turnaje, rozlosování těchže, valná hromada německ
šachové associace a volba funkcionářů. Večer pořá-
dán banket v nádherně upraveném hledišti městského
divadla, k němuž dostavili se zástupcové města Ko-
purgu. Banket, při němž o zábavu účastníků pečlivě
staraly se orkestr a operní sbor místního divadla, za-
končen skvostnou veselohrou, zvláště pro tento den
sepsanou. — V pondělí dne 18. t. m. počalo se hráti.
Doba: 9—1 h. a od 4—8 h. odpol. O. Důras.
** V prvním utkání šachového turnaje v Ko-
burgu hráno poměrně dosti slabě. Jest to ostatně
snadno vysvětlitelný zjev. Sachistě, než naleznou
pravou svoji turnajovou formu, musejí několik partií
absolvovati. Vyhráli pp.: dr. Brody s Fleischman-
nem, Marco s H. v. Gottschallem, prof. Berger se
Süchtingem, Bernstein s Johnem, Vidmar se Spiel-
mannem, Důras s Postem, Lange s Bestem; remiso-
vali pp. Schlechter s Carem, Mieses s Bardelebenem.
přerušena partie Wolfa se Sviderským, v posici pro
Sviderského naprosto vyhrané. V druhém utkán
#17
alto_textblock
#17
amatérského turnaje vyhrál Vidmar s Důrasem, ostatn
partie přerušeny.
#18
alto_textblock
#18
Věstník spolkový.
#19
alto_textblock
#19
Schůze,
Dne 20. července: Dělnická besed
v Karlíně má v 8 hodin večer schůzi správního
výboru v místnosti besední. V neděli 24. t. m. od-
poledne vycházka do Klecan k pomníku Beneše-
Třebízského.
Dne 21. července: Řemesl.-živnost
beseda na Král. Vinohradech svolává
na 8. hod. večer důležitou schůzi pp. delegálů všech
místních korporací a spolků za příčinou ustavení
definit. programu velkých řemeslnicko-
živnostenských slavností do spolkových
místností v Národním domě. Korporace a spolky se
uctivě žádají, i kdyby jim snad nebylo dodáno po-
zvání, aby si neobtéžovaly vyslati pp delegály.
Dne 23. července: Jednota nár. socialní
»Svatopluk Čech« v Praze II. má schůzi v8
hodin večer v »Kanonu« proti petrské věži, kamse
přestěhovala.
Dne 25. července: Spolek obchod
níků se zvěřinou a drůbeží pro král.
české koná o 3. hod. odpol. v hotelu »Platýze
I. řádnou ustavující valnou hromadu s tímto pro-
gramem: 1. Zpráva prozatímního výboru. 2. Volba
10 členů výboru, 4 náhradníků a 2 revisorů účtů
3. Rozhovor o schválení petice na zemský sněm
král. českého. 4. Volné návrhy. Vzhledem k důleži-
tosti předmětu jednání jest žádoucno, aby účastenství
interessentů bylo co největší. V téže schůzi možno
se za členy přihlásiti. — Vzáj. podpor. spolek
samostatných mistrů obuvniekých
v Žižkově má v 6 hod. večer pololetní řádnou
valnou hromadu ve spolkové místnosti v hostine
p. Horčíka v Žižkově.
#20
alto_textblock
#20
Zábavy.
Beseda »Vlastimi!« ve Vídni XVII.
Weidmanngasse 41, uspořádá v neděli dne 24. t. m
anenskou zábavu s pestrým programem. Z
nepříznivého počasí o týden později. (Členové se
přijímají každou neděli)
#21
alto_textblock
#21
Výlety.
Řemeslnicko živnostenská besed
na Smíchově uspořádá v neděli dne 24. t. m
rodinný výlet do Klánovic u Jiren
Program bude pestrý, vstup volný. Jízdné tam
zpět 70 h na blokové lístky, jež budou předem za-
#22
alto_textblock
#22
koupeny-
#23
alto_textblock
#23
Válka rusko-japonská.
#24
alto_textblock
#24
D. Mendelějev o vojně.
V poslední době vyslovili své mínění o ny
nější rusko-japonské vojně dva velikánové ru
ského ducha: filosof a básník hr. Lev Tolstoj
a přírodozpytec, proslulý autor periodického zá
kona prvků, Dimitrij Mendelějev. Hr. Tolstoj
odsoudil nynější válku, jako odsuzuje každou
válku se stanoviska člověka, neuznávajícího roz-
dílu stavů, náboženství, jazyků a národnostl.
Zcela jinak pohliží na nynější zápas na dálném
východě chemik Mendelějev, jenž jej posuzuje
se stanoviska Rusa, hrdě se znajícího k svému
národu. Své názory o vojně tiskl v časopisech
a vydal ve zvláštní brožurce »Zavětnyja mysli«.
Jako rodák ze Sibiře, ze země, kdež dosud
opravdových válek skoro ani nebylo, jest i Men-
delějev ovšem přívržencem míru, ale aby se
mír zabezpečil, nevidí jiného způsobu, než ten,
klerý se pozoruje v celé přírodě: působení jedné
strany musí býti vyváženo protipůsobením druhé
strany. Proti síle musí se postaviti opět síla.
Nynější válku prohlašuje netaliko za věrolom-
nou se strany japonské, ale téměř za nevyhnu-
telnou a předpovídá celou řadu podobnýchji
ných nevyhnutelných válek. Příčinu vidí v tom,
že Rusko má mnoho půdy, že je v něm dva-
krát volněji, než na celé ostatní zemi a skoro
šestnáctekrát tak volno, jako u nejbližších sou-
sedů, v Německu a v Japonsku. Vojny dle
mínění Mendelějeva vedou se hlavně pro získání
půdy, tedy následkem těsnoty domácího obyva
telstva. Tak i vítr vane z míst vysokého tlaku
do míst s malým tlakem. V Japonsku jes
těsněji než u všech jiných sousedů Ruska
proto také Japonsko začalo.
Rusko však musí dbáti bezpečnosti své
půdy a býti vždy pohotově hájiti ji zbraní prot
útočníkům. »Musíme býti hroznými ve válce
— pravi Mendelějev — v odrážení útoků na
náš prostor, na naši živitelku zemi, jež nám
dovoluje rychle se množiti a v mírných inter-
valech mezi válkami rychle zdokonalovati své
vnitřní pořádky, abychom se při každé nové
obraně objevili s novou svěžestí, s novým přl-
růstkem bojovných obránců i mírných pracov-
níků, přinášejících své přebytky na prospěch
společné věci.«
Vybízeje k vojně, a sice k »hrozné« vojně.
Mendelějev má na mysli pouze válku obrannou.
Jako vělšina Rusů, ani on si nepřeje výbojů.
Při tom, jako pravý opak Tolstého, nevěří
v jednotnost lidského pokolení a v blízkost vše-
obecného sbratření. »Ani v daleké budoucnosti
— praví — nelze se naditi, že by pevniny
země se sloučily v jedno, že by zmizely rozdíly
plemen, jazyků, vyznání, forem vládních a pře-
svědčení«. Naopak Mendelějev v těchto rozdíleei
mezi národy vidí hlavní pružinu soutěže u po
kroku. Tolstoj popírá potřebu vlasti, Mendelějev
však soudí, že láska k vlasti jest nejvznešenějše
známka, kterou se rozvité, ve státní společnost
žijící lidstvo liší od původního, polodivokého
stavu. Nehoráznost učení o škodlivosti vlaste-
nectví jest mu tak očividná, že má za zbytečno
o ní se zmiňovati.
Uznávaje v zásadě rovnost národů a právo
každého, aby jeho hranice zůstávaly nedotknu-
telné, soudí, že Rusko učinilo dobře, když pro-
dloužilo svou železnou dráhu až k teplému
okeánu a upevnilo se na něm. Jen nerozumní
rezonéři mohli se tázati, nač je ta dráha
Všichni soudní lidé viděli v ní veliké, čistě
ruské dílo. Nyní, když dráha dostavěna, když
Rusové pevně zasedli na teplém, otevřeném
moři a všechny oči se obrátily v tu stranu,
jest již každému jasno, že tu běží o cosi velice
vážného, že se splňuje jakási podivná pohádka.
Mendelějev vyzývá své krajany, aby do krajnosti
hájili břehů, zaujatých na Tichém okeáně, pro-
tože ony břehy jsou skutečně volné a poprvé
poskytují Rusku svobodnou dráhu a volný vý-
chod k okeánu, k rovnováze odstředivé ruské
síly se silou soustředivou, k budoucí historii,
která zcela jistě se bude odehrávat na březíeh
a na vodách Tichého okcánu.
Cilem nynější války má dle Mendelějeva
býti status quo ante. Skončí-li vojna pro Rusko
úspěšně, v Koreji Rusové nemají co dělat.
Stačil by pouhý protektorát nad Korejí. Na
březích Tichého okeánu musejí se však posta-
rali ihned o všechno, čeho jest třeba pro lod-
stvo, tedy o uhelné doly, o železárny, loděnice
#25
alto_textblock
#25
atd. O lidi se starati netřeba; přijdou tan
sami, jakmile tam bude pro ně práce
výdělak.
Přístav Inkou nebyl Rusy opuštěn.
Válečný zpravodaj »Prav. Věstn.« sděluje
z Dašičaa dne 13. července: Právě jsem se
vrátil z Inkou. Tam je vše klidno. Nálada je
bodrá. Na železniční stanici každý večer hraje
hudba. Na rejdě je mnoho cizích obchodních
lodí. Filiálka Rusko čínského banku pracuje dále.
Vážní, nestranní cizinci, zástupci tamních ob.
chodních firem, tvrdí, že obsazení Inkou Ja-
ponci bylo by skutečné neštěstí, jež by poru-
šilo mírný, klidný život. Znajíce dobře Japonce,
tvrdí, že Japonci by tam všechno zabrali do
svých rukou, všechen obchod, průmysl, a za-
plavili by skrze tento jediný mandžurský přístav
celé Mandžursko svými chatrnými tovary. Zpr-
vodaj vypravuje dále o nedávné návštěvě an-
glické válečné lodi v Inkou, která však byla nu-
cena opět se vzdáliti, což ji přikázal velitel dě-
lové lodice «Sivuče«. »Ruská správa — po-
kračuje zpravodaj — hájí v Inkou energicky
zájmy a váhu ruské vlády. Šanchajské a tjen-
cinské noviny, jež se chovaly dosud k Rusku
nepřátelsky, napsaly nadšené stati za příležitosti
příjezdu minonosce »Lejten. Burakova« do
Inkou a jeho návratu do Port Arturu. Byly pře-
kvapeny jeho odvahou a dovedností. — Hosté
z Arturu bývají v Inkou často.« Zpráva konči
sdělením o dobrém stavu arturské posádky.
Informace o japonských posicích.
Zpravodaj »Novosti«, Verblunský, sděluje
z Dašičaa 16. července: Posice zaujaté Japonci,
jsou krajně nevýhodné. Japonská armáda, roz-
táhnuvši se v dlouhé čáře rovnoběžně s ho-
rami od jihozápadu k severovýchodu a odtud
na sever, opírajíc se levým křidlem o Haičžou,
zabíhajíc do průsmyku dalinského, modulin-
ského a fenčulinského, má za sebou velice ne-
rovnou, údolími rozrytou horskou krajinu. Po-
něvadž tam není cest, větší čásť japonské ar-
mády jest úplně oddělena od moře a kromě
toho jí hrozí nebezpečí, že bude našimi vojsky
roztržena na několik nesouvislých částí. Poně-
vadž pravidelný přívoz potravin jest nemožný,
Japonci trpí už nyní hladem.
Včera (15. července) přešlo do tábora gen.
Misčenka šest Japonců, kteří přišli dobrovolně
se dát zajmout. Oznámili, že Japonci velice
strádají hladem a že jest mezi nimi mnoho ne-
moených cholerou. Tito zajatcí potvrdili, že
v japonském vojsku jest velice rozšířeno opilství.
Japonci, kteři se za bitvy dostali do ruského
zajetí, byli většinou opili. Vypravovali, že pře
bitvou japonští vojáci dostávají veliké dávky ko-
řalky. Tím se také vysvětluje značný úpadek
sil, pozorovaný u Japonců po každé bitvě.
Ruské námořní právo kořistní ve
válce rusko-japonské.
Četné případy zastavení, prohlidky,
zajetí a zničení obchodních lodí japon-
ských a některých jiných států ve válce rusko-
japonské zavdaly zejmena v Anglii podnět
k úsudkům, vyznivajícím v ten smysl, že Rusko
dopouští se jakéhosi námořního lupičstv“ či kor-
sárství. Není však dokonce tomu takl Rusko po-
debně jako jiné státy má pro případ námoř
války své námořní právo kořistnn,
jehož předpisy jsou precisovány a také, jak až
dosud se ukázalo, dodržovány. Bude zajímavo,
podati nástin tohoto práva zejmena dnes, kdy
podány jak Německem tak Anglií a Amerikou
protesty proti zastavení a konfiskaci obchodních
parníků.
Řádný professor práv na oděsské universitě
d. Petr Kazaňský píše o ruském námořním
právu kořistním takto:
„Rusko soudí, podobně jako ostatní stály,
že zásadní pravidlo, jímž prohlašuje se s ou-
kromé zboží nepřítele — ať veze s
na jeho lodi neb na najaté — za kořist,
je správným a právoplatným také ve
válce rusko-japonské. Oproti tomu že neza-
bavitelným jest zboží států a zemí, jež se
byly prohlásily neutrálními. Obě tyto zá-
sady však podmíněny jsou ještě různými
okolnostmi. Na těchto základech
sděláno ruské námořní práv. ko-
řistní. Jestliže na příklad poddaní nepřátel-
ského státu svůj soukromý majetek na lod-
stvu neutrálního státu vezou, nepod-
léhá ani ukořistění, ani zničení. Výjimkou jsou
pouze věci, spadající podválečný kontra-
band, jež za všech okolností pro-
padají za kořisť. Nezajatelnými z loďstva
nepřátelského jsou rybářské lodi, dále lodi,
jež plují za účely vědeckými (polární a vý-
zkumné výpravy) a konečně lodi, jež upraveny
jsou jako lazarety a plují pod vlajkou Červeného
kříže. Krom toho trvající právo kořistní povo-
luje obchodnímu loďstvu nepřátelskému,
jež bylo překvapeno vypovězením války v nepřá-
telských přístavech, určitou Ihůtu, aby
mohly obchodní své záležitosti uspořádati a pří-
stavy opustiti.
Tak dala za tímto účelem ruská vláda v
proklamaci ze dne 14./27. únore 1904 japon-
ským obchodním lodim lhůtu 48 hodin k opu-
štění ruských přístavů. Nesmí se při tom zapo-
mínati, že proklamace byla vydána, kdy již
válka po tři neděle byla v proudu. Jak známo,
dopustilo se Japonsko v nynější válce několi-
kráte porušení tohoto, všude platicího „námoř-
ního“ práva. Japonci zajali ruské obchodní lodi
ještě před počátkem války; oni přepadali i ru-
ské rybářské lodi a pod.
Z dalších ustanovení vysvítá, že jako ko-
řisť konfiskaci neb zničení podléhají pod vá-
lečný kontraband spadající předměty
(zbraně, munice), jsou-li třeba i jako soukromý
majetek nepřítele dopravovány na lod“ ne-
utrálního státu. (Případ tento stal se při
zastavení parníku německého „Princ Jindřich“
anglického „Allantonu“ a „Wajpara“, jakoži
dřive dvou parníků amerických. Pozn. red.)
Neutrální lodi (budeme tak nadále
nazývati loďstvo ve válce nezúčastněných států
a zemí, jež se neutrálními byly prohlásily) mohou
býti zajaty a zničeny okamžitě, když bud
samy zúčastní se válečných operací, nebo vezou
na palubě své nepřátelské vejsko, jeho
děla, zbraně, potraviny, náboje, anebo jen třa-
skaviny (dynamit, dynamol, střelný prach, ba-
vlnu, melinit, ekrasit, soborit, pyroxilin atd.);
avšak jen tenkráte když náklad vyplňuje přes
polovinu lodní prostory. Týž osud stihne lodi,
když jsou dopadeny při průjezdu bloká-
dou přístavu, anebo když zadrženy jsouce