Strana 2. Číslo 355

KATOLICK IEsTY

Dhe 29. prosinc« 1902

ochotě jmenovaných dvou ústavů, doufá sanační ko mise, že této prosbě v zájmu oněch chuďasů, kteř na mnoze nedávno si vypůjčili, bude vyhověno, a to tím spíše, ježto pro obě banky žádného ri- sika s ochotou touto není. Budou-li členové míti ujištění, že budou mocl své dluhy po částkách spláceti, jak původně v zá- ložně jim bylo slíbeno, lze se nadítl, že mnozí k uva- rování konkursu nějakou částkou přispějí. Dnes večer o 7. hod. koná sanační komise opětně schůzi, k níž pozvána opětně celá řada členů z řady těch, kdož upsali. Jelikož ochotou několika pánů, kteří se přihláslli zdarma k výpomoci, podařilo se- sestavitl jednotlivé skuplny členské, bude v těchto dnech sanační komise každodenně zasedati, a budou jednotlivé skupiny během tohoto a během příštího týdne svolány tak, aby do příští valné hromady v každé skuplně důvěrná porada konána byla. Ohledně členů venkovských stane se dohodnutí, které bude oznámeno v časoplsech. Sanační komise, jakož i zástupci jednotlivých skupín a dozorčí komitét vkladatelů žádá důtklivě všechny členy, aby se schů- zím, do nichž budou zváni, nevyhýbali, nýbrž aby každý se dostavil, jakmile vyzván bude, neboť není času, jednotlivce opětně zváti, a následky neblahé by musil každý potom přičísti své liknavosti, kdyby ne- použil této poslední příležitosti k své záchraně.

Zprávy denní.

* Klerikalismus zavinil skandály v nej- vyšších rodinách. Tak píše nový vídeňský list »Zelt«, nejšidovštější ze všech židovských listů ve včerejším úvodníku: »Fürstenerziehung.« Klerikalismus má prý dvě různé methody, aby zmocnil se duše člověka, jichž moudrým při působním se času a místa užívá. První je asketicky bigotní, jež prý nadbytkem náboženských cvičení vůli podlamuje a úsudek oslabuje; druhá je nedbale tolerautní, která zejména při erotických požitcích ráda dívá se skrze prsty, protože i nadmíra erotiky povahu člověka ničí a zkroušenost, následující z orgií, mysl kašdému způ- sobu duchovního vllvu činí přístupnou. V zemích pro- testantských, kdež běží o to, aby se puritanským pro- testantům zvláštní přísností imponovalo, užívá se me- thody první. Kde ale výlučně katolíci žijí a kde ráz lidu lehčímu pojímání života se nachyluje, tu přlmhu- řují se často i obě oči a nechávají se iidé vybouřit, jenom když jinak jsou věrnými služebníky klerlkál- ních velmocenských nároků. Celé neštěstí saské ko- runní princezny pozůstává v tom, že byla náhle z jižní atmosféry solnohradské přenešena do severní, drářďan- ské. Jakou prý moc církev tu provádí, lze seznati z toho jedlného fakta (!). že saské královské párky, zasednou-li ještě bezdětní na trůn, požehnání dítkami dobrovolně se odříkají (!), pro- tože jeden paragraf domácího řádu přikazuje, aby prvorozený protestantsky byl — vychován. « — Co si všecko smí židovský tisk v našem Rskousku do- volíti! Obě vychovací methody mají prý za výsledek, že odchovají bezvolné nástroje — Jesulů. Q soderat demonstrandum. Oba skandály jsou tedy dílem Je- sultů. Z toho lze poznati tu hroznou perfidii židov- ských lístů. Malversace při potravní dani pražské. Ještě za živobytí administrátora potravní daně praž-

ské Parůžka, jejž zastřolil choromyslný Wurm, nviu- vílo se o malversacích při potravní dani. Teprve v poslední době příšlo se na stopu pachatelů — výše malversací vsak dosud nestanovena. Dnes dopoledne vyslýchána byla v té příčině celá řada osob ve IV. bezpečnostním oddélení zdejšího policejního řidítelství a dojde jistě k řadě zatčení. * Vrahové Rud. Mrvy-Poskána. Před lety o Štědrém večeru rozbouřena byla fama pražská zprávou, že zavražděn byl na Malé Straně pověstný hrbáček Rud. Mrva, jehož jméno tak neblaze souvisí s »Omladinou« a potomními událostmi. Pachatelé te- hdejšího štědrovečerního zločinu byli krátce na to zatčení a odsouzeni. Byli to: František Dragoun, to- vární strojník Otakar Doležal na Žlžkově a ruka- vičkář Josef Kříž. Smutné byly osudy těchto tří nešťastníků. Žena rukavičkáře Josefa Kříže utekla kamsí do Anglie s anarchistou Habrem, Kříž před časem zemřel tuberkulosou v pankrácké trestnici. Dnes propuštěn byl z trestníce té na svobodu 26letý Fr. Dragoun, který r. 1894 cdsouzen byl k 10lesému těžkému žaláři. V lednu vyjde ze zdí žalářních na svobodu Doležal. — Mrva hrál mladým lidem úlohu obojetníka, sváděv je k páchání nezákonných skutků a pak je udával policli. Vrahové Mrvy - Rigo- letta z Toskány pohnáni byli dne 13. března 1894 před šestičlenný vyjímečný senát pražský. Byli to: 18lerý Otakar Doležal, ve Vídni rozený, svobodný, strojník se Žižkova, do Domousic příslušný ; 17letý Františsk Dragoun, v Berouně narozený, tovární dělník ze Žižkova a 29letý Josef Kříž. ruka- vičkář z Kosové Hory, bytem na Žižkově. S uimi obžalováni tehdy i žena Křížová 24 letá Anna. 29letý noslé uhlí J. Vojtěch a JUC. Ant. Čížek, 28letý, tajemn k sboru poslanců mlado- českých. Svědků tehdy předvoláno 28. Rozsudkem ze dne 22. března 1894 odsouzeni tři první každý na 10 let do těžkého žaláře, Křížová, Vojtěch Čížek, dnes již také zesnulý, sproštěni. * Následkem posledního zvýšení teploty sleal sníh i uvolnily se ledy, a řeky, říčky, potoky i by- střiny zahučely. Voda stoupla, na mnoze i přelila se přes břehy a zatopila okolí. Led valí se plnou šířkou Vltavy i její přítoků, tu a tam zříš kus dřeva či stro- moví. Nebezpečí povodně není, aě voda jest nad nor- málem. Převozy jsou ovšem zastaveny a povodní ko- mise v permanencl. Počasí je dnes velíce vlahé, jasné a slunné. Vystěhovalci. Včera ubíralo se Prahou 15 osob z Ruska do Ameriky. * Zraněný dráteník. Na slánské silnici v so- botu po 6. hodině večerní přejet byl neznámým fla- krem 53letý dráteník Mikuláš Ondrašík z Kolářovic u Trenčína a bydlící na Sadronce v Košířích, když šel z Prahy k Tejnce a sice před hostincem »U Vo- násků«, při čemt utrpěl pohmoždění levé nohy. Po- Ilcejní lékař pan dr. Ulrich dal jej dopraviti do vše- obecné nemocnice, * Nánlé úmrtí. V sobotu zemřel náhle v bytě svých rodičů v domě č. 271—VIII. v Libni 19letý dělník At Kouřík. Poněvadž městský lékař p. dr. Dostal nemohl zjistiti příčinu smrtl, byla mrtvola do- pravena do pathologického ústavu. Nepectivá služka. 16letá služka M. He- rychova z Vokovlc u Smíchova byla včera zatčena, poněvadž okradla svou zaměstnavatelku, pí. L. Zour-

kovou, manželku drogulsty z č. 2. v Komenského ul. Odclzila ji totiž zlaté dámské hodínky s řetězem, stří- brné pánské hodinky se zlatým řetězem a vlněné šaty vše v ceně 550 korun. Služka skvosty zastavilaa peníze utratila. Byla dopravena k zem. trest. soudu do vyšatřovací vazby. * Pří karbanu. V sobotu o půl 9. hodlně večerní v hostinci č. 22 v Plzeňské třídě na Smí- chově vznikla hádka mezi přítownými hosty hrajícím v karty a sice 46letým kovářským pomocníkem Ant. Šlmkem, bydlícím v Tomášské ulicl čp. 7 na Smí- chově a 41letým ženatým kovářským pomocníkem Krásem, bytem v Komenského ulici č. 8. V průběhu hádky zasadil Šimek Krásovl ránu sklenicí nad pra- vým okem, která pronikla až na kost. Policejní lékař p. dr. Brejcha dal mu na ránu obvaz a poslal jej do nemocnice, kdežto pachatel byl zatčen. * Na elektrické dráze. Kočí Fr. Klaus, za- městnaný v pražském akclovém pívovaře a bydlící v č 452 na Žižkově, jel v sobotu po 3. hod. odpol. Vyšehradskou třídou směrem ke Karlovu náměstí s jednospřežným povozem. naloženým prázdnýmia plnými lahvemí. Jel podél kolejí elektzlcké dráhy. Před Emauzským kostelem dohonil jej motorový vůz č. 85 a oba vozy jely rovnoběžně chvíli vedle sebe, ale šumotu motorového vozu ulekl se nejepíše kůň, který se počal plašit, a trhnuv vozem na zad, vrazil do motorového vozu, který byl poškozen. Při tom také několik lahví bylo roztříštěno.

Směs. * Veliká defraudace. Z Berlína, 29. prosince. (T. k.) Jak rauní listy oznamují, nevrátil se drubý přednosta postupimské filiálky Národní banky pro Německo, Albert Heyde, v sobotu, jak se očská- vato, z dovolené. Zavadeným vyšetřováním zjíštěno, že scházejí cenné papíry v obnosu 95.000 marek. ** Veliké vánice. Ze Lvova, 27. pro- since. (T. k.) Následkem ohromných sněhových závějí byla na mnohých železničních tratích doprava úplně přerušena. — Z Petrohradu, 27. prosince. (T. k) V Grodnu panovala po předchorím 20stupňovém mrazu vánice, jež dnes ráno proměnila se v pravý orkán. Týž byl sesílen ještě vichřicí. Ve městěa v okolí byly odnešeny střechy a přetrhány telegrafní dráty. * Zemětřesení. Z Petrohradu, 27. pro- since. (T. k.) V Andišanu pozorováno bylo 25. t. m. po čelý den trvající vlnovité zemětřesení, jež ve- čer bylo silnější. — Ze Syrakus, 28. prosince. (T. k.) Včera v 8 hodln 8 minut večer pocítěn byl silný vlnitý otřes země, který předcházelo dunění. — Z Petrohradu, 28. prosince. (T. k.) V Bljsku (gubernie Tomsk) pozorováno bylo dnes vlnité zemětřesení, kteréž trvalo asi 23 vteřiny. * Neštěstí na železnici. Z Toroufa, 27. prosince. (T. k.) Při železniční srážce blíže Londýna (Onfaclo) bylo 25 osob zabito a 30 raněno. Expresní vlak, přijíždějící z Chicaga, vrazil do ná- kladního, s drubé strany přijíždějícího vlaku. Ex- presní vlak byl přeplněn cestujícími, kteří strávivše jinde vánoční svátky, vraceli se domů. * Požár v dolech. Z Petrohradu, 27. prosince. (T. k.) Podle zprávy z Bachmutu (gubernle

ném. Nespojujeme ovšem s jménem tím představy ge- niálního smělce, razícího bezohledně nové dráhy vedle vyjetých již kolejí, jimiž ubírá se soudobé malířství, anebo pokoušejícího se o řešení nových nějakých ba- revných nebo světelných problemů svým vlastním způsobem, ale za to představu dobrého, nadanéhoa pilného umělce, jenž se vším úsllím a využitím mo- derní techniky maliřské podává, co má nejlepšíhoa jak může nejlépe. Každý jeho obraz, ať už maluje tříštící sea kouřící vlny mořských příbojů — oblíbený to jeho motlv — anebo tiché, jako steskem naplněné kraje východo- a jihočeské, »nebo architektonické krásya půvaby Staré Prahy — vše svědčí o upřímné snaze a svědomité píli talentovaného umělce, jenž nejen vy- zná se velmi dobře ve svém metler, ale jen! dovede též na obrazech svých vystihnouti a také v duši po- zorovatele vyvolati náladu, kterou v něm jisté malíř- ské objekty vzbudily. Nezdařilo se mu to ovšem na všech obrazech, jichž na půl třetího sta vystaveno je v Rudolfinu — a jsou to hlavně squarely ze Staré Prahy, kdež čekali jsme více, než věrné podání pa- mátek starého českého umění a poetických zákoutí pražských, — ale celkový, výsledný dojem je velmi pěkný. Nejraději a nejlépe maluje zadumsné kouty jiho- českých rybníků s břehy porostlými rákosím a ostřl- cemi a vodami, na nichž na zelených listech houpsjí se bílé růže leknínů, jako je ku př. »Lhotka u Bla- tné«, »Rybník Tořovský«, »Tlsý« a j. Šťsvnaté, ze- lené koberce luk, posypaných květy lučních květln, rokle a stráně jako mořem modrého hadince zallté,

hluboké, tajemné labské tůně, poetická lesní záviší, malebné stráně na březích Berounky — to vše má v Jansovi znamenitého tlumočníka svých krás. A paleta jeho má všechny barvy od černěa temné hnědě až do hořící červeně. Upozorňují třeba jen na »Pokraj lesa«, kde tajemný soumrak naplňuje již prostory pod korunami lesních stromů, nad nimiž v oblacích obráží se ještě lehký svit dne a na ef- fektně malované »Borovice přl západě«, jejichž pně hoří rudými a zlatými reflexy zapadajícího slunce. Jansa umí vidět a umí dojmy své ucellt. Všl- mněte se třeba jeho Hradčan, malovaných v plném, jasném světle letního slunečného dne. Jakým radost- ným dojmem působí na vás úchvatné panorama Men- šího Města s imposantně k nebesům se zdvihajícími Hradčany, zalíté přívalem slunečního jasu a chvějí- cími se vlnami prohřátého vzduchu, v němž koupá se celé to moře bílých zdí a hnědočervených střech ! Jak pěkně kontrastuje s jasnými těmito tony svěží, sytá zeleň stromů, obrážejících se v lesklých, jako roztavený kov tekoucích vlnách Vltavy ! Může se vám zdáti, že je to »plenér« trochu přebarvený — nicméně však musíte uznatl, že i tu máte dojem ra- dostného klidu a rovnováhy umělecké, jež hledí na vás z jeho obrazů. Velmi jistě maluje Jansa i své mořské partle, své příboje. Zač však zvláště jsme mu povinováni díky, toť fakt, že akvarelly svými zvěčnil snad vše- chny krásy, všechny umělecké památky, všechen po- stický půvab staré naší Prahy. Přes 170 obrazů je tu vystaveno. A když pro- cházíte kolem a hledíte na pravé tyto skvosty, o nichž

se vám o všech ani nezdálo, tolik je jich v té zlaté naší Praze, tu radost zmocní se celé vaší bytosti nad vzácnými těmi poklady, jež nám zanechall umění mi- lovní naši předkové. Člověku otvírají se zrovna očl, nemůže se vynadívat, nemůže se nasytit a bezděky řeknete sl: »A to že je všecko naše a všecko tady v Praze ?« Ano, všecko! A o čem vyprávějí nám tyto obrazy starých uměleckých našich památek? O tom, čeho nemá dnešní střízlivé pokolení, o lásce našich předků k umění, o živém a vroucím jejich smyslu pro krásno, o tom, co chceme, aby chápal moderní, schvácenýa beze vší poesie žijící člověk. Co vzpomínek radostných i smutných vzbudí ve vás pohled na tyto obrazy! Tu máte všechny ty naše krásné chrámy, všechny památné budovy, portály domů, brány štíty, sochy, výklenky, sloupoví, dvory, celé ulice atd. — a všecko, všecko mluví, hlásá o umění a poesli. A stesk a lítost zaplaví vaše nitro, když, diva- jíce se na všechny krásné ty věci, vypravující o slavné a krásné naší minulosti, vzpomenete si, že vše nive- lisující a bořící duch střízlivých lídí dneška, kdy jsme jen samý průmysl, samá komunikace a samé zdravot- nictví, nenašel jiné cesty k uskutečnění moderních po- žadavků hyglenických a komunikačních, než zbořiti vše, co stojí v cestě, ať je to jakkoli vzácné a jak- koli krásné. A vzpomínáte sl, co vlděli jste jinde, na cestách v cízlně, vzpomínáte, s jakou úzkostlivou pletou snaáí se jinde zachovati každou sebe nepatrnější památku minulosti, jak dovedou si vážli všeho, co má jen