Oíslo 356.

Strana 4.

KATOLICÉ LISTY

Dne 30. prosince 190z.

do rukou vlád. rady Oliče větší peněžitou částku, z níž počinaje dneškem budou vykupovány knížky nejchudších vkladatelů Svatováclavské záložny do 50 korun. Do včerejšího dne upsali vkladatelé 1,296.455 korun 22 hal. Oprava. V nedělním čísle „Kat. Listů“ strana 3. řádka 9. s hora má státi: Naproti tomu činí aktiva kor. 8,162.000, což zajisté každý z našich čtenářů již sám poznal.

(Zasláno.) Sehůze generálního vikariatu pražského. Podepsaní dovolují si všechny pány veled. kleru generálního vikarlatu uctlvě zváti do schůze, která ko- nati se bude dne 2. ledna 1908 (v pátek) o půl 5. hodině odpoledne v refektáři kníž. arcib. semináře Předmětem jednání bude: 1. Sdělení sanační o akci záložny Svs továclavské, 2. Jednání o nové záložně »Důvěře«. V Praze, dne 29. prosince 1902. Dr. Mlk. Karlach, probošt. Dr. J. Doubra vs, metrop. kanovník. ThC. Jan Pauly, kaplan.

Sbor obecních starších král. hlav. města Prahy

sešel se včera o 4. hodině odpolední ve veliké zasedací síni na radnici Staroměstské k VIII. mimořádné schůzi, jíž před- sedal starosta pan dr. Srb střídavě s oběma náměstky. Hned po zahájení schůze přikročeno bylo k rokovacímu pořadu. Mag. rada p. Kubín přednášel obšírný návrh, aby se společnosti »Imperial Continental Gas Association« v Lon- dýně jakožto nástupkyní »Všeobecné společnosti pro osvětlo- vání a vytápění plynem« dílem zahájené, dílem připravené spory stran kladení plynovodů v Praze a v Libni byly uklizeny zvláštním dohodnutím. Návrh ten byl jednohlasně přijat. Nadání Jana Novotného: a) místo na- dační pro pěstování vědy a umění, letos z oboru poesie dra- matické per 651 kor. 51 hal. uděleno bylo p. Fr. X. S vo- bodovi; b) místo nadační pro výbavu chudého a hod- ného sirotka české národnosti a mužského pohlaví v částce 798 kor. 76 hal. Fr. Linnovi; c) nadační místo pro tovaryše a dovedné pomocníky požitkem 279 kor. Josefu Křížkovi. Dále uděleno po 5 nadačních místech pro hodné chudé a při stavbě v neštěstí upadlé, ke práci ne- schopné zedníky, tesaře a nádenníky požitkem po 63 kor. 70 hal., a pro osoby služebné, jež v neštěstí upadly a k práci jsou neschopny, s požitkem po 64 kor. Obecní starší pan Šubrt k oddílu prvému nadací sdělil, že podáno bylo 11 prací dramatických, o nichž mu- sila rozhodovati porota odborných spisovatelů, i činil návrh, aby členům této poroty za práci tu dostalo se honoráře. Ob. st. p. Březnovský vyslovil se proti tomu. Návrh ten byl odkázán radě městské. Na to došlo k volbě administratora pachtu potravní daně na r. 1903. Ob. starší p. Sokol, který v časopisech byl jme- nován jako kandidát tohoto placeného místa, prohlásil, že se nikdy do žádné takové funkce nevtíral, naopak vždy vyko- nával funkce i ty nejtěžší, které mu městská rada na bedra vložila. Považuje pod svou ctí, aby se placeného místa do- máhal. Ob. st. p. Březnovský opakoval staré své tvrzení, že zastávati placené místo úřednické nesrovnává se s čestným úřadem ob. staršího, i ohlásll, že se vzdává hlasování. Výsledek volby byl tento: odevzdáno bylo 77 hlaso- vacích listků, z nichž 51 pro p. obec. star. F. M ell a na, který byl také zvolen. Mezi skrutiniem přednášel mag. rada dr. Rüžička návrh na za koupení části pozemku býv. kadetní školy n Prašné brány ve výměře 1135.14 čtver. sáhů od Živnostenské banky za cenu 1800 kor. za čtv. sáh za účelem posta- vení obecního domu s místnostmi pro Měšťanskou Besedu a za zásadní schválení, by potřebný stavební úvěr vzat byl od Městské spořitelny pražské. Ob. st. p. dr. Podlipný promluvil tentokráte řeč půl druhé hodiny trvající, která sledována byla nejen sborem, ale i naplněnými galeriemi s napjetím. Podrobně líčil ze- jména spletitost různých zájmů v této záležitosti, zájmy banky Živnostenské, nespokojenost Měšťanské bezedy a zájem obce, která pro své úřadnictvo nemá místností. Radnice musí býti dostavena a není peněz, Žofínský ostrov nestačí Praze — zájmy ty jsou důležity při stavbě nového domu, jako zájmy národní. Ano, Praha musí míti zájem na tom, musí býti češtější nežli Král. Vinohrady, zč nechce češství své proka- zovat nějakým »národním domem«. Ale rychlost a chvat s domem jsou nápadny, když nejsou ještě vyřízeny účty obce pražské z r. 1901. Čelá věc se má tak, že Živnostenská banka pozemky koupila draho a nyní pozemky na vlaste- necký vrub prodati chce ještě dráže. Před lety prodával vo- jenský erár pražské obci kadetku za 1,245.000 korun, ale Praha ji koupit nemohla, majíc na kupní cenu maximum 800 000 kor., nechtíc obec zadlužiti. Ani soukromníci, ani jiné korporace a ústavy budovu tu tehdy koupiti nechtěli pro přílišnou její drahotu, učinila to až Živnostenská banka, která za třetinu celého pozemku pro obecní dům chce 2,200.000 kor. A tomu se přece nesmí říkat »skvělá nabídka banky« nebo »výhodná koupě«. Banka se přepočítala a málo nyní prodává. Řečník mluvil dále o potřebách budovy Mě- šťanské besedy a míml, že by mohla se svými zájmy, když jest jen spolkem zábavním, počkat na dobu pozdější, až uvolní se místo, na němž nalézá se Popelův dům ve Ferdi- nandově třídě a pak se dům její může upravit. Také dlužno pomýšleti na úpravu Žofína při provádějící se asanaci čtvrti Svatovojtěšské a nastávající regulaci Vltavy, radnice nedosta- čuje ani úřadnictvu, ani obecenstvu a má tudíž obec předně o tyto povinnosti se starati. Dále poukázal, že v drahém domě obecním byly by drahé činže, náš obchodník sotva by je mohl platiti, usadili by se tam cizinci a nebylo by to důstojno českého domu representačního. Jinak doporučoval zásadu národe- hospodářskou, snahu státi se silným hmotně a když pak vyvrátil i momenty historické památky, že na zminěném místě stával králův dvůr, vytýkal spravé okce, že na pro- vedení asanace nemá peněz a na dům chce vyhoditi sko- rem 5,000.000 kor. Z těchto však důvodů učinil návrh,

aby celá záležitost byla odročena do doby, až Živnostenská banka učiní ceny občanské, s kterými obecní zastupitelstvo bude moci předstoupiti před své voličstvo. (Výborně! Dlouhotrvající potlesk.) Ob. st. dr. Horáček (pro) vytknul rovněž celému obchodu řadu výtek, avšak zájem národní Praze nakazuje, aby věc provedle. Ob. st. p. Weiss přirovnával nový obecní dům k diamantu. Ob. st. p. Březnovský: Kdo má 8 ,000. 000 dluhů, ten nekupuje diamanty. Ob. st. p. Weiss: Ten je zrovna má! .. (Smícha ironický potlesk Ob. st. p. Březnovský: A bývá pak pod věží (Potlesk.) Ob st. p Weiss přimlouval se pak za přijetí návrhu. Ob. st. p. dr. Baštýř prohlásil, že Staročeši ne- chtí návrh koupi obecního domu prosaditi proto, že jsou v menšině, načež odmítal některé výtky dra. Podlipného, dokládaje, že záležitost stavby národního domu postoupila tak daleko, že dům se stavět musí. Ob. st. p. stav. rada Tereba začíná mluviti pro návrh, avšak p. dr. Podlipný protestoval proti tomu, že dle ob. řádu nemá jako předseda Měšťanské Besedy, o níž se jedná, k tomu práva; p. Tereba prohlásil pak, že mluví jako člen Besedy a člen sboru obecních starších. Starosta četl a vysvětlil dodatečně, že příslušná ustanovení ob, řádu nelze vykládati tak, sby pan Tereba nemluvil. Ob. st. p. Vaníček navrhoval, aby se jednání odročilo. Ob. st. p. dr. Černohorský měl za to, že no- vému národnímu domu překáží nedokončená stavba histo- ricky památné radnice a jiné důležitější otázky Dále mluvili ještě staveb. rada Pasovský (pro) v delší řeči, načež dal starosta pan dr. Vl. Srb hlasovati o návrhu pana dra Podlipného, aby záležitost byla odročena a aby se zatím vyjednávalo se Živnostenskou bankou o snížení kupní ceny. Návrh byl schválen. Současně přijat návrh p. Vaníčka, aby presidium v lednu nebo v nej- bližší po té době zprávu podalo o výsledku toho jednání Na to schůze o 8. hod. večer skončena.

Zprávy církovní.

Úmrtí. V sobotu zemřel vdp. Václav Hladík, farář v Hoříně u Mélníka ve státí 56 roků. Pohřeb odbývá se v úterý, dne 30. t. m. o 10. hodině do- poledne. Zesnulý byl vzorným knězem vlastencema pro své v kašdém ohledu lidymllné jednání nejen od svých osadníků, sle i od každého, kdo jej blíže se- znal, požíval všeobecné úcty a lásky. Česť budiž pa- mátce jeho! — Z Vídně se oznamuje: Bývalý universitní profesor bohosloví a převor, dvorní rada dr. Anselm Ricker zemřel v Meyerlingu u Badenu v 79 roce svého stáří. R. i. p. Na poděkovanou za ukončení občan- ského roku odbývsti se bude v italské kapli ve Veliké Karlově ulici dne 31. t. m. o 6. hodině večerní sv. požehnání se zpívanými litaniemi loretán- skými a/Te Deum. — V klášterním chrámu Páně sv. Voršily korá se ve středu, dne 31. prosince, slavnost díků vzdání následujícím pořádkem: Ve 4 hod. odpoledne jest kázání, na to lita nie, sv. požehnání a Te Dl um

Zprávy denní.

„Prenez garde“ („Pozor“.) — Pod tímto píše starý bojovník za zájmy monarchické a kře- sťansky-konservativní do „Köln. Volksztg,“: „Každý znatel dějin ví, na kolik přispěla historie o dia- mantovém koliéru královny Marie Antoinetty k rozpoutání živlů revolučních ve Francii. Ačkoliv nešťastná tato královna na historii té žádné viny neměla, musila za ní trpěti krutě, a s trůnem ovšem i oltáře. Lid panovnické rodiny rád idealisuje, vidí v nich vzory stnosti, přesvědčí-li se však o opaku, pak reakce bývá hrozná. Saská korunní princezna nese též jméno Louisa, Maria Antoinetta. Skandál její ignorovati nelze, poklesne-li privátní osoba, zů- stává to věcí osobní, ale jinak je, poklesne-li osob- nost přináležející vyvýšenému stavu, pak pokle- sek ten náleží již dějinám. (Viz případ se Svatováclavskou záložnou. Pozn. red.) Nelze přehled- nouti, kterak se teď skandály v panujících rodinách množí. Nechť jen vzpomene se na násilnou smrt zná- mého korunního prince a dobrodružné afféry prin- cezny Louisy Koburg-Rohanové, na případ s Janem Ortem, na Donnu Elviru, na sňatek Dragy Mašínové, na rozvod Darmštadtský, na ženitbu velkoknížete Pavla Alexandroviče a jiných více. — Kterak po- tupně píše „Vorwärts“ o monarchickém rodinném životě. Leží přece na dlani, kterak se zájmy mon- archické poškozují. Takhle dále to chodit nemůže a nesmí. Do dneška je ještě mnoho příchylnosti k mon- archickým rodům v lidu, ale je též mnoho nepřátel- ství a záští podněcované od listů socialistickýcha radikálních. Každý skandál a skandálek vykořisťuje se do nekonečna od listů těch a nejvíce od židov- ských — viz „Zeit“. Takhle s rodů panovnických strhána bude všecka úcta. — Též „Reichsbote“ va- ruje členy panovnických rodin před dalšími skandály. Každý extrém strašně mstí se, nalézá-li se v příkrém odporu s věčnými zákony. — Totéž bychom mohli upotřebiti na případ se Svatováclavskou záložnou.

Že starosta záložny náleží stavu kněžskému, jenžu lidu doposud požívá veliké vážnosti, proto skandálu až do krajnosti chtěly využitkovati přečetné listy církvi a kněžstvu nepřátelské a byly by ho též vy- užitkovaly, tu však kněžstvo naše k iniciativě našeho listu tomuto skandalisování předešlo obětí heroickou a ulomilo mu jedovatý hrot. Oběť ta vzbuzuje obdivu všech nestranných a zdravého úsudku doposud schop- ných, a zahanbuje ty, kteří chtěli na církev a kněž- stvo naše hanu kydati. Dnes může každý kněz u nás s povýšeným čelem na kazatelnu vystoupiti. — Do- datečně třeba ještě podotknouti, že saský korunní princ těší se všeobecné úctě lidu a že on žádné příčiny své choti nedal k útěku. Co mnohé listy o jeho manželské zpronevěře napsaly, jest naprostou lží. Život v panovnické rodině saské lze nazývati vzorným Obcování všech členů jest srdečné a prosté, že se život ten korunní princezně po mnoha letech, když byla porodila šest dítek najednou znechutil, v tom vězí tajemství ženské povahy. Objevení se sličného muže na saském dvoře mělo na korunní princeznu vliv osudný. Svůj hrozný poklesek bude ovšem později těžce pykati. Dočkáme se, že ji Giron dost brzy omrzí. O tak zvaném románovém nedoroz- umění povah obou manželů, jsou holé fráze, uváží-li se, že z manželství toho je na živu pět dětí, tři sy- nové a dvě dcery. Kterak se mohla matka tolika dětí nad svou povinností zapomenouti, je skoro k ne- uvěření; zde mají mazalové románů vhodný námět k líčení všemohoucí, svobodné láskya pod. Bezuzdný tisk ovšem vynasnaží se skandál ten nejnižším vrstvám lidu do patřičného světla postaviti k veliké škodě monarchického principu. Professor Masaryk o ruchu: „Pryč od Říma. Tentýž pán přednášel dne 25. května v Bostoně před „Unitarian Historical Society“ o ruchu tom a přednáška jeho byla pod názvem: „Los von Rom“ Au adress by Thom Garrigue Massaryk tiskem vydána. Masaryk tvrdí, že ruch tento v Ra- kousku národnostní boje sice podporují, že však jej nevytvořily, protože Čechové, Rusínové a Uhři mají násadu (Ansatz) k ruchu: „Pryč od Říma“. Každý vzdělaný Čech — tvrdí Masaryk — je od přirozenosti smýšlení protiřímského a ve Francii, Italii, Belgii, Španělsku lze rozeznávati lidové proudy, jež sledují cíle podobné, jako v Rakousku. Anoi v protestantském Německu povstávají směry, jaké representuje prof. Harnack (a měl dodati, jaké re- presentují já ve svých přednáškách na vysokých ško- lách, ve svém listě „Čase“, ve přelíčení s Hilsnerem a jíné. Pozn. red.) a jež s odpadlickým hnutím mezi katolíky je přibuzné. Je čas, dodává prof. Masaryk, zakládati spolek všech moderních náboženských my- slitelů. Svět potřebuje jednoty, potřebuje v pravdě unitářské náboženské základy. — Nyní tedy známe program p. prof. Masaryka a rádi bychom poznali základy a zásady jeho světového unitářství mezi my- sliteli. Jakmile se o nich všichni mysli- telé dohodnou, pak i my se k nim přidáme, do té chvíle však nám p. professor dovolí zůstati členy církve, kteráž hned od počátku nese příznak, že je sloupem pravdy. * »Osvětou k svobodě« — také jedno z hesel, jež tak často nadarmo berou mnohá ústa soclálních demokratů. Katolické náboženství potírají jako snůšku nejčernějšího tmářství a zpátečnlctví, za to ale sociallsmus velebí jako nevysychající zdroj osvěty, leskem svým svět osařující. Kdo ale jednou příšel s tou osvětou do trochu bližšího styku, ten nad její rubem se pozastaví. Kdo by nevěřil nám, ten snad uvěří »Čaeu«, který se se sccialisty mazlí jen což. Ve včarejším čísle referuje o schůzi, pořádané národními dělníky v Mor. Ostravě, do níž dostavili se také četně sociální demokraté. Schůze byla rozbita. Co dále se dělo, o tom ať mluví zmíněný referát »Času«: »V náramném rozčilení přiskočil soc. demo- kratický předák soudruh Prokeš k posl. br. Sehna- lovi, a rozhořčeně mu vytýkal nedělnick é jednání nár. socialistů na Ostravsku a hlavní vinu přičítal posi. Sehnalovl. Došlo k ostré hádce, při níž Prokeš vytal Sehnalovl zvučný políček. Pak propukla pustá pranice. Protivníci se rvali, fackovali, plili po sobě, trhali si šaty tak dlouho, až příkvspivší četnictvo rvoucí se dav rozehnalo. Posl. Sehnal odcházel poplit, s šaty roztrhanýml.« — Tak vypadá ta soclalistlcká osvěta na momentní snímce. Zda-li jsou národní děl- níci v tom chledu lepší, těžko někdy rozhodovati. Kdyby v Mor. Ostravé na př. byl vystoupil mluvčí křesťansko-sociální, byly by se, myslíme, obě první strany smířily a bušily bratrsky do tohoto posledního. * Přednášení Boha na jevišti. V poetl- cké, křesťanským duchem proniknuté legendě »Pod jabloní« cd Julia Zeyera, k níž hudební melo- dramatichý doprovod ns psal J. Suk (podrobný referát z odborného pera přinese list náš v divadelní částl) předveden jest na jevlšti Národního divadla v Praze také Hospodin a sice ve dvou scénách. Ačkoliv Pra- voslav Řada úborem svým i hlasem zachovává př-