Str. 432.

HOSPODÁRSKÝ LIS

Ročník XXXVI.

Z mikroorganismů nejúčinnější na myši je myší mor = Löflerův bacilus tifi murium. rode

Odpověď. Český okres. hosp. spolek v No- vém Jičíně neb p. Vala, zvěrolékař v Nov. Jičíně, Vám sdělí. Čís. 157. Žádáme o laskavé sdělení, zda již byl tah „Dubrovnické loterie“ a zda byl tažen los 204.910. Odpověď, Nebyl posud tah. Čís. 158. Žádám zdvořile o rozřešení malé při: Má-li vliv, křížil-li jsem krávu domácího chovu s býkem Muřickým, na vzrůst srsti, jest-li byl býk Muřický (šedivý) a kráva bílá, jest-li chlupy po matce bílé jsou 2krát tak dlouhé než skvrny šedivé. Odpověď: Že by měl dobytek dvojí srst co do délky, nebylo za žádných okolností zjištěno. Čís. 159. Jakým způsobem lze přikrmovati podsvinčata v. tom pádu, když jest nedostatek mléka. Zda-li stává nějaké krmivo umělé či jim dělat pití ze šrotu obilního či z otrubů, mouky s přídavkem pícního vápna a zda-li by jim ne- škodilo nepatrné množství melasy, v jakém po- měru krmiva mísit (trochu tluče z vař. bramborů nemohlo by býti užito ?) Odpověď: Mléko, pokud je možno, nahradíte prosátým ovesným šrotem přidáte mačkané bram- bory a rozředíte vodou na šlichtu, kterou jest dobře ještě povařiti. Nutný jest přídavek soli kuchyňské. Záhy se počnou k tomu přidávati otruby pšeničné. Místo pícního vápna můžete přidat trochu mleté křidy, chcete-li vůbec něco přidávati. Melasa není přípustná. Čís. 160. Žádáme Vás tímto o sdělení, kde bychom mohli dostat asi 6000 sazenic kostivalu. H. Š. ve Odpověď: Obraťte se na fu: náj. Dr. H. Weber Berlin — Halensee. Dtld.

netečnost svoji a klíčí intensivněji (snaha probudí se poškozením zrna po úchově ohro- ženého jedince a semen klíčí více). Potrhání obalu semenného může se státi ručně skelným papírem (šmirglem), nejčastěji však používá se k tomu sestrojených drhe (lze dostat u Gebr. Kuntze-Halle a. d. S. Dtld.) anebo strojních centrifuk (Dr. Nilsson Svalöf, Švédsko za 120 K). Nepreparované viky ptačí klíčilo 22—23/ ručně s povrchem natrhaným papírem skel- ným 69—70%, strojově preparované 89 až 90.6%. Poněvadž semeno hrachoru je drahé kdo by pravidelně hrachor, ať již k vůl pěstbě cenného semena či k vůli píci pě- stoval, záhodno, aby stroj k preparování semene potřebný si opatřil. Ošetřování v prvých letech pozůstává v tom, že se pečuje, aby pole nezaplevenilo, proto se v prvých letech hrachor okopává, což arci v letech pozdějších odpadá — bránít tomu jednak bujný vzrůst hrachoru, jednak hrachor již si potlačí plevel sám. Druhým rokem počíná pravidelný užitek z kultury hrachorové. Prvým rokem docílí se také užitku, ale nevalného, teprve v tře- tím roce dosáhne se vrcholných sklizní. Výnos z ha odhadují na 100 q suchého sena a výše, semene klidí se 10—14 q z ha v hodnotě tržní 820 K, tu pak slámy se sklidí přimě- řeně méně, ježto je nutno nechati kulturu déle na poli. Poněvadž čím hrachor starší, tím nestejněji zraje, klidí semeno již v dru- hém roce (v prvém roce užitkovém), ač je nesporno, že vydáním semenné úrody kořen se vyčerpává a že by se sklizeň semenná měla bráti až v posledním roce užitkovém. Poněvadž ze suché slámy semeno snadno se vydroluje, sbírají někteří lusky, dle toho jak uzrávají, což děje se zvláště v pozd- nějších letech užitkových. Klidí se tak až 20 hl zrna 75—80 kg těžkého z 1 ha. Hrachor má hlavně význam do hor na půdy štěrkovité a hubené půdy písčité, vy- vápní-li se a pohnojí-li se mu také silně hnojivy fosforečnými a draselnatými, dá i na těch půdách poměrně veliké výnosy a vydrží tam po dlouhá léta. Semen ale hrachoru divoce rostoucího neradno použíti, poněvadž seno z takového hrachoru je prý zahořklé, hrachor Wagnerem vypěstovaný pozbyl prý této vlastnosti a kulturní forma hrachoru i lépe klíčí. Do hor, chudších půd kame- nitých a písků, na kterýchž vojtěška se více nedaří, nelze ani dosti důtklivě pokusy s hra- chorem odporučiti; jeť dle našeho přesvěd- čení vytrvalá tato luštěnina tvořící hojnost hmoty v polohách těch s to, náhradou býti tam za vojtěšku. Je to plodina domácí, ne- vyběračná, našemu klimatu drsnému zvyklá, daří se na divoko bez péče člověka sama, proč ne tedy pod ochranou a vedením člověka?

O vhodnosti hrachoru pro naše poměry hosp. můžeme se za leta snadno přesvědčiti sami, neobtěžuje-li nás pronikání nižší houštinou lesní, která začíná již podrost travný dusit. Jistě nebudeme dlouho hledati a uvidíme hrachor lesní (obr. 198), který ovíjí se kol stromků a do výše dospělého muže a ještě výše se vyšplhává. Zelený hrachor žere rádo srnčí i naše ho- spodářské zvířectvo všeho druhu s chuti nejlepší; dojnice zeleným hrachorem krmené dojí mléko vysoce tučné a jakostné, stejně i žírný dobytek jím krmen rychle se vy- tučňuje. Samotný suchý hrachor (seno hra- chorové) dojnice však žerou prý neochotně. po zeleném se ale dojnice mohou utlouct. jak sami jsme se přesvědčili.*) Pícnina tato roste tedy v pasekách na půdách surových a nekultivovaných s nejlepším zdarem a vy- trvá po dlouhá léta na témž stanovisku i když již traviny huština si zdusí. A že hodně hmoty produkuje, vidno již na prvý pohled na jejím hábitu zevním. Byl to před lety německý vědátor Wagner, jenž prvý zřetel svůj k tomuto před ním neušlechtěnému dítku přírody obrátil. A dlouholetým pěstováním podařilo se mu — zejména pokud klíčivosti hrachoru se týče přizpůsobiti hrachor potřebám kulturním. Jest to rostlina vzácných vlastností: jest vytrvalá, daří se ještě na špatných, hube- ných, vysychavých půdách písčitých a ka- menitých, ač na lepších však půdách po- skytuje výnosy vyšší. Do mokřadel se však nehodí, nemiluje čerstvý hnůj ani čerstvé slínování, za to ale vděčí za vyvápnění půdy z dřívějška a za pohnojení fosforečné a draselnaté. Poněvadž hluboce nasazuje kořání úměrné své mo- hutnosti nadzemní a své vytrvalosti, vyža- duje půdy co nejhlouběji zkypřené. Pěstuje se podobně jako hrách, ježto ale má větší tělo, usévá se řídčeji a do řádků o něco oddálenějších. Poněvadž semeno je velice drahé a poněvadž hrachor špatně klíčí, pře- sazují jej na pole ze semenných záhonků (čímž nepozbudou úrody z pozemku v prvém roce), buď na podzim od polou srpna do polou září, aneb v drsném klimatu až na jaře, od konce března do polou května. Půdu při přesazování sazeček nutno co nej- více na kořínky přimáčknouti. V Německu prodávají 1000 sazeček hra- chorových za 10 M (= 12 K). Vysazujese do řad 40 cm, vzdálených na 10—15 cm, anebo se špetkuje také téhož času as 40 k preparovaného semene hrachorového na ha v řádkách od sebe 40 cm vzdálených a na 20 cm špetky od sebe. Nepreparovaného semene potřeba 90 kg na ha. Hloubka setby 3—10 cm dle půdy a doby setí, mělčí zadělání při důstatku Zvědy a odpovědi Právní dotazy zodpovídá advokátní kancelář p. vlhkosti půdní jest vhodnější. JUDra K. PIPPICHA v Chrudimi, kterou v pří- Preparování hrachorového semene sefo- padech sporu doporučujeme Odborné dotazy zodpovídá J. STŘÍTESKý, proí vého pozůstává v tom, že uměle roztrháme král. české zem. stř. hospodář. školy v Chrudimi tuhý obal semenný. Poškozené zrno tím ztratí :............. *) Má-li kdo z ct. p. čtenářů zkušenosti Čís. 156. Kde lze koupiti as 11/2 roku starého, s krmením sena hrachorového dojnicím, prosíme, dobře vyvinutého, skoku schopného býčka ple- aby nám laskavě zkušenost svoji sdělil. P. red. mene kravařského? A. S. v J. Revmatické, dnavé, bolení hlavy, zubů? Přivodil jste si něco nastuzením? Zkuste tedy bolesti tišící, hojivý, silicí fluid se zn. „Elsafluid“ též proti ústřelu, bolestem v kříži a zádech. Jest v pravdě výtečným. To není pouze reklama; Tucet na zkoušku 5 K franko. Výrobce jen lékárník Feller ve Stubici, Elsaplatz č. 261 (Chorvatsko)-

..........................................

.

Záležitosti spolkové

:......................................................

Hospodářský spolek na Bouzově koná v ne- děli dne 14. dubna 1912 o 21/2 hod. odpol. v ho- stinci pana J. Adámka v Bouzově valnou hromadu s programem: 1. Čtení zápisu o minulé valné hromadě. 2. Zpráva jednatele, pokladníka a re- visorů účtů za rok 1911. 3. Přijímání členů. 4. Pře- hled hospodářských událostí za minulý rok podá J. Ošťádal. 5. Volné návrhy a rozhovor.

.... ............... .....................................

Drabné zprávy.

.........................................................

Stavební činnost v německých koloniích, zvláště v Kamerunu (západní Afrika) v posled- ních létech velice utěšeně se zmáhá. Beton stojí jako stavební hmota na prvním místě a jest vše- obecně ku stavbě používán. V Duale byl vysta- věn železo-betonový závod, jakož i veliká to- várna na oleje. S cementovými dutými bloky vy- staven byl ve zmíněném městě representační a imposantní stavební podnik, císařská okresní úřední budova a dále bylo tam celkem asi 14 velkých budov pokryto cementovými taškami. Také cementové cihly a různobarevné cementové dlaždice byly ku těmto stavbám použity. Veškeré cementové zboží, které velká stavební firma Bratří Schmidtové, stavitelé v Duale vyrábí, zho- tovuje se na strojích světoznámé a specielní továrny na stroje Dra Gasparyho Spol. v Mar- kranstädtě u Lipska. Plány na zmíněnou velko- lepou císařskox okresní úřední budovu zhotovil architekt tamního cisařského guvernantního úřadu pan M. Kupfer. Celá tato rozsáhlá budova vy- stavená z betonových dutých bloků a pokrytá cementovými taškami stála celkem asi 80.000 M. Hořeji jmenovaná stavební firma vystavila též svoji zámeckou obytnou budovu z betonového dutého bloku. Velký balkon, obložený barevnými cementovými dlaždicemi a malebně působíc závěrečná galerie s betonovým zábradlím při- spívají velice podstatně ku representaci německého

.....................................................

.....

Dolnorakouská přírodní Vína Christian Walther Jost, majitel vinic v Klosternburgu.

u

pu