#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXVII.
#2
alto_textblock
#2
V Chrudimi, dne 13. dubna 1912
#3
alto_textblock
#3
Číslo 29
#8
alto_textblock
#8
Týdenník věnovaný rolnictví, hospodářskému průmyslu, národnímu hospodářství
S přilohou „Česká hospoduně
a samosprávě.
#9
alto_textblock
#9
S přílohou „Česká hospoduně“
#10
alto_textblock
#10
Vychází každý pátek večer (v případě svátku v den následující) nejméně o 1 archu. — Předplatné obnáší celoročně 10 K, půlletně 5 K a jest splatno a vymahatelno
v Chrudimi.
Na přílohu „Česká hospodyně“ předplácí se celoročně 6 K. — Předplatné do cizozemska K 12.50, s přílohou K 17.50. — Účet poštovní spořit. číslo
850.036. — Telefon na redakci i administraci „Hospodářského listu“ Chrudim čís. 13. řím. VI. — Rukopisy se nevracejí. — Správa insertní části „Hosp. Listů“ při redakci v Chrudimi.
#11
alto_textblock
#11
Majitel a zodpovědný redaktor Adolf Eckert, nakladatel hospodářské literatury v Chrudimi
Výkonný redaktor Antonín Čekal, odborný zemědělský učitel, em. hosp. správce.
Hlavní spolupracovníci: K. Adámek, přísedící zemského výboru v Hlinsku. — V. Teklý, ředitel střední hospodář, školy v. v. na Král. Vinohradech.-
V. Bílý, zahradník střed. hosp. školy v Chrudimi. — Fr. Borovec, přednosta dráhy v Chrudimi. — Inž. L. Černovický, civ. geometr ve Vys. Mýtě.
E. Černý, hosp. správce v Pašince u Kolína. — V. Černý, tech. úředník fv. J. Pracner v Roudnici. — Jan Červinka, tov. hosp. strojů v Praze.
F. Dvořáček, zvěrolékař města Prahy. — M. Florián, učitel kubánské, vojen. školy hosp. v Jekatěrinodaru, Rusko. — F. Halla, odborný učitel zim.
hosp. školy v Čes. Brodě. — V. Ježek, řed. úřadu okr. zastup, v Chrudimi. — F. Jirsík, statkář v Červené Rečici. — L. Jozek, řid. z. hosp.
školy v Čes. Brodě. — JUDr. J. Kožaný, prof. hosp. akademie v. v. v Táboře. — Inž. Jindřich Křivánek, řed. lukařské a rol. školy ve Vys. Mýtě.
F. Lukáš, učitel z. hosp. školy v Nov. Bydžově. — F. Milner, náj. dvora v Dobropůli u Černého Kostelce. — Dr. J. Munzar, profesor král. české
hosp. akademie v Táboře. — B.Procházka, prof. střed. hosp. školy v Chrudimi. — J. A. Prokůpek, statkář na Král. Vinohradech. — B. Ruml,
inženýr v Plátěrcích. — J. Staroštík, předseda Selské jednoty, statkář v Hunčovicích na Moravě. — J. Stříteský, profesor střed. hosp. školy
v Chrudimi. — Josef Svozil, redaktor v Litovli. — Inž. chem. Zd. Šíma, ve Vys. Mýtě. — F. Udržal, říšský poslanec a statkář v Dolní
—
Rovni.
Fr. Uher, statkář v Chotuticích u Peček.
—
J. Vincent, řiditel v Kopřivnici. — F. Vysloužil, řiditel hosp. školy v Prostějově.
#12
alto_textblock
#12
Obsah: Sezonní dělnictvo haličské. — I. česká
rolnická výprava do Francie. (Dok.) — Nouze
o píci a pěstování řepy krmné. — Zkušenosti
s nakažlivým zánětem pochvy krav a infekčním
zmetáním (B. Schriever). — Proti myším přiro-
zenými jich nepřáteli. — O vhodnosti hrachoru.
Zvědy a odpovědi. — Drobné zprávy.
Drobnosti národohospodářské. — Drobnosti
hospodářské. — Rozmanitostí. — Literatura. —-
Tržní zprávy. — Reklama. —
Uprázdněná
místa. — Inserty.
#13
alto_textblock
#13
Sezonní dělnictvo haličské.
ení tomu dávno — as pět roků-
kdy proud polských dělníků se-
zonních výhradně bral se do Ně-
mecka, a poněvadž dál se v nad-
bytku, v množství větším než Němci po-
třebovali, a poněvadž tehdy emigrace se-
zonního dělnictva do Německa byla uspo-
řádána a výhradně spočívala jen na soukromé
iniciativě vůdců paret případně na iniciativě
dělníků samotných, neuspokojila ani za-
městnavatele ani dělníky. Tu nezřídka bylo
viděti dělníky polské na pochodu v partách
i jednotlivě táhnoucích se od vesnice k ves-
nici, tábořící pod širým nebem, klepali
zde, klepali onde, sháníce se po práci.
Mnohý hospodář byl by jich rád upotřebil,
ale do jeho odlehlejšího rajonu nesvedla
náhoda prácechtivý lid a lid zas dlouhým
potulováním po kraji, dlouhým hledáním
práce zatím mařil zbytečně drahý čas,
který by se byl mohl užitečné práci vě-
novat a utratil poslední své úspory, které
z domu na cestu byl vzal. A konec konců
byl, že nezřídka žandarmové lid bez za-
městnání a také bez peněz postrkem do
Rakouska hnali.
Než karta brzy se obrátila, čím více
zprůmyslověly Čechy, tím větší depopulace
venkova nastala: lid dělný stěhoval se z na-
šeho venkova do měst, intensivnější forma
hospodářská vyžadovala ale naopak i u nás
více dělných sil než dříve. Přirozeno, že
obrácen byl zřetel k dělnictvu polskému.
Tam mezi tím otázky sezonního dělnictva
ujmula se tamní vláda zemská a činitelé
veřejní, ustaveny emigrační odbory okresní
se svým zemským ústředím a usilováno o to
#14
alto_textblock
#14
přebytek polského lidu dělného obrátit
z Německa raději do Čech.
A to se také stalo. Prvý rok na pokus
umístěno v Čechách as 400 dělníků, druhým
rokem přes půl třetího tisíce a loni přes
5 tisíc.
A jako u nás podobně i francouzské
zemědělství trpí se zprůmyslověním země
nedostatkem dělných sil a stejně jako k nám
vyváženi tito dělníci i do Francie. Societé
centrale d'agriculture de Merthe et Mossele
podobně jako náš centrální ústav zemský
pro bezplatné sprostředkování služeb a
práce, jenž opírá se o ústavy okresní pro
bezplatné sprostředkování služeb a práce
stále ve větším a větším množství lid polský
do Francie importuje.
Tím ale rázem přestal nadbytek dělného
lidu polského, jejž byli před tím Němci
ze země své vyháněli. Tytam jsou časy, kdy
pokorně tlupa polská za tlupou se smek-
nutými čepicemi žebrala na prahu rytíř-
ských statků o práci. Dnes naprosto ne-
viděti krajinami německými táhnoucí děl-
níky polské. Všecko má svůj konec i vy-
hánění dělníků polských z Německa. A byli
to právě Češi a byli to Francouzové, již
rozumí také tomu, aby dělnou sílu polskou
dovedli upotřebit pro svůj zájem.
Jindy za sprostředkování dělné síly polské
těžili sprostředkovací kanceláře t. j. osoby
soukromé; stávali se případy, kdy dělník
ze mzdy své 400 K, musel sprostředko-
vateli zaplatit i 180 K a jízdu si hradit
ze svého. Dnes tomuto vydírání dělnictva
i rolnictva sprostředkovací ústavy zemské
učinili přítrž, cestovné sem i zpět hradí
zaměstnavatel, kteréž při mimořádných sle-
vách na jízdném, jež pracující lid požívá,
není velké. (Do Prahy až z Polska přijde
celé cestovné za 1 osobu jen as na 24 K.)
Tedy dnes dělnictvo polské je na tom
mnohem lépe než před 5 roky. A také
práci sezonní v Čechách i ve Francii dává
přednost před prací v říši německé.
A to leze Němcům za nehty. Dnes agenti
jejich sami již vyhledávají Poláky i Rusiny,
rádi přicházejí k té samé dělné síle, kterouž
#15
alto_textblock
#15
před třemi, pěti roky ještě jejich „pikl-
haubníci“ honili na hranice jako zločince.
Odliv k nám a do Francie dělníků polských
děje se na úkor Němců. Poláci i Rusíni
česky snadno se naučí a i proud do Francie
jdoucí — jak z francouzských pramenů
vidno, dosti brzy prý si francouzský jazyk
osvojuje a s výsledky s dělnictvem tím do-
cílenými jsou i francouzští rolníci spokojeni.
Arci bylo nutno lid ten z počátku naučit
pracovat a zacházet se specielním nářadím
viničným i řepným, musel být lidu tomu dán
návod k rationelnější práci na poli i v stáji.
A poněvadž pro rolnické dělnictvo obměna
systému a nářadí není tak zrovna něčím
snad zázračným, lid ten v brzce uvykl si
novým poměrům a celkem jsou rolníci s Po-
láky a Rusíny jak u nás tak i ve Francii
spokojeni.
Nejnověji chtí Angličané použit polských
dělníků do svých rajonů, kde začínají ře-
pařit, kde nově postavené cukrovary s pod-
zimem mají pracovati. Při vysokých mzdách
v Anglii, dá se očekávat, že budou spoko-
jeni dělníci polští i tam. Že se to stane
zas na úkor Německa, je nepochybno.
My máme aspoň tu výhodu, že jsme Po-
lákům jednak bližší polohou i jazykem,
naše polohy řepné jsou úrodnější severo-
německých rovin a tím — jen bude-li lidu
dělného vždy dost, aby práce včasně mohly
býti vykonány, můžeme docílit zvýšení
úrody dříve než Němci v jejich chladnějším,
studenějším, na sever otevřeném, místy
pozdnějším, místy zas studeném okeánském
klimatu. A tím zároveň dána nám možnost
snésti i zvýšení dělnické mzdy, k níž
v příštích deceniích nezvratně dojde, spíše
než Němci. Čeho měli Němci v minulu
hojnost a čím nejvíce plýtvali, toho dnes
již mají málo a v budoucnu budou mít
ještě méně. Přejde je brzy chuť štvát jino-
jazyčné pracovníky, již beztak jen na jejich
blahobyt se dřou za skrovnou skyvu chleba,
vyhánět z říše své jako zločince. Dnes již
nedostatek lidu dělného brání jim provádět
intensitu v onom žádoucím rozměru. Čisté
výnosy z pastvin a z lánů řepných jsou