ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 edaea4e0-7710-11dc-a138-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 46
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNI LISTY
#3 alto_textblock #3
17. června 1908. Císlo 166.
#4 alto_textblock #4
mlasy u sociálních demokralů: At chodí do sně. movny střízlivý a ne ožralý! Posl. Sternberg: Nechovejle se jako luza pak vám nebudu odpovídati. Předseda: Prosím vás, pánové udělil jsen plovo k dotazu a nikoliv k diskusi. Hlasy u sociálních demokratů: Ať nenadává! Předseda: Ale vždyť všichni nadáváte na vzájem. Posl. Sternberg: Pokládám vás sebe nedů- stojny. S takovou sebrankkou vůbec nemluvím. Jenom vychovám-li ji, pak se o ni starám Posl. Sternberg potom vyličuje, co se dnes ztalo před parlamentem a praví, že prof. Masaryk vyzval studentstvo k hrutálnostem, posl. Pernors- torfer pak, že ještě blahopřál studentstvu k jeho ráz- nému postupu. „Jakým právem.“ pokračuje posl. Sternberg. „sme vydáni ulici? Přijede-li cizí přine pošlou tisíc agentů, by jej chránili. Sněmovna musí býti chráněna proti úokum všiváků a luzy. Táži se- Co chce předseda učiniti, aby nás chránil před útoky všiváků?“ Předseda: Podle mého míněňí musí býli sně- movna lidová přístupna každému, kdo tu chce pro- nésti nějakou žádost. Nzdávno jsem prohlásil, že hromalné schůze nestrrím. Je-li pravda, že 300 slu- dentů chtělo se násilně vedrati do sněmovny zákono- dárné, jest to porlup, kterýž odsouditi musím co nej- rozhodučji. Sněmovna všsobecného práva volebního musí býti posvětnou občanu, také studentům. Nestr- pím rkdy, Dy porsdy snčmovny byly z venku ru- šeny kýmkoliv. To ješt mínění preridantovo. (Potlesl a pochvala.) Nouzově pilně návrhy poduli poslanei. Dr. Nielsche, Soukup, Kletzoubaucr a soudr. za okree novohradský, dr. Myslivc a soudr. za okres litomyšl- ský, Švejk a soudr. za okres kutnohorský, Udržal. Staněk, Žázvorka, Švejk a soudr. za okres benáte- cký a brandýroký, Rychlora, Špaček a soudr. za okres kouřimský. Příští shůze zejíra o 11. hod. dopol. Schůze skončena v 9 hod. 30 mín. v noci
#5 alto_textblock #5
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 16. června. (K. k.) Právní výbor rokoval o usnesení panské sně- movny o zákonu, jenž týká se škod, z působe- ných automobily. Patai přimlouval se, aby předloha byla přijata dle textu panské sněmovny, poněvadž jinak je při- jetí celého zákona ohroženo. V tomto smyslu vy slovil se také ministr dr. Klein, kdežto poslane dr. Ofner a Seitz žádali, aby schváleno bylo pů vodní znění předlohy, dle něhož řidič automobilu by osvobozen od ručení. Schůze byla odročena, když se usnesla zahájit zevrubnou debatu.
#6 alto_textblock #6
a
#7 alto_textblock #7
Branný výbor vyřídil dnes zákon o záložnicích. schváliv zbývající články bez zvláštních změn. V jedné schválené změně se žádá, aby příspě- vek na výživu byl týdně předem stanoven a po- skytnuté podpory nebyly žádány nazpět. Těmto ná- vrhům opřel se vládní zástupce ze státně-finančních a technických důvodů. V další schválené změně se žádá, by nárok na podporu počínal ode dne nastou- pení cesty na vojenské cvičení. Když vládní zá- stupce prohlásil, že vláda souhlasí s návrhem Pete- lencovým a Sleinerovým, by příspěvek na výživu poskylnut byl též příslušníkům náhradních záložníků. kteří jako živitelé rodin dle 8 34. br. zák, odbývaji si v náhradní záloze svůj šestinedělní vojenský vý- cvik, byla usnesena příslušná změna tilulu zákona a všech jeho příslušných ustanovení. Na Guggenbergův dotaz, trvá-li vláda na junctím mezi zákonem o záložnicích a předlohouo zvýšeném kontingentu u zeměbrany, min. Georgi odpověděl přisvědčivě a žádal výbor, by zákon rychle vyřídil a umožnil mu cestu do sněmovního plena. ahy zákon byl vyřízen ještě před letními prázdni- nami. (Hlučná pochvala.)
#8 alto_textblock #8
Užší výbor národohorpodářského výboru pro zákon o obchodních pomocnících vyřídil úplně ve svých dvou posledních schůzích příslušnou vládní předlohu a bude nyní rokovati o návrhu šl. Stran- ského na zavedení obchodních inspektor a vládní předloze stran pracovní doby v živnostech obchodních.
#9 alto_textblock #9
Vodocestný sbor poradní
#10 alto_textblock #10
konal po dlouhé přestávce včera svou valnou schůzi které předsedal ministr obchodu dr. Fiedler. Z král. českého byli přítomni: prof. dr. Gruber prof. Hráský, dr. inž. Kaftan, v. stav. rada Němee. dr. inž. Křižík; z Moravy: dr. Šílený a prof. Smrček. Ve své úvodní řeči poukázal ministr k objem- ným pracím připravným, kterých bylo vůči velkému dosabu vodních cest, zákonem z r. 1901 zabezpeče- ných, zapotřebí k uskutečnění, zejména umělých cest vodních a oznámil, že technický projekt průplavu dunajsko-odersko-viselského jest hotov a přezkoušen. taktéž bylo šetření stran rentability této vodní dráby ukončeno. Hlavní váha otázky vodocestné spočívá v opa- tření prostředků finančních, jež přesahují valně obnosy, dosud zákonem stanovené. Tak bude vyža- dovati kanalisování středního Labe 165 milionů kor. z nichž dosud jest toliko 321/2 mil. kor. k disposici kanalisování Vltavy uvnitř Prahy 18 mil. kor, ka- nalisování Vltavy z Prahy do Štěchovic 14 mil. kor a odtud do Budějovic 55 mil. kor., náklad na prů- plav dunajsko-oderský obnáší 227 mil. kor., odersko- vislanský 114 mil. kor. aj. a musí býti v čas o hra- žení toloto nákladu postaráno. Na to bylo přikročeno k vyřízení jednacího pořadu. Dvorní rada Mrasík podává zprávu o stavu dosavadních prací pro průplav dunajsko v o der- ský a o výsledku znalecké expertisy, z níž vysvitá, že příčina průtahu věcí spočívala v tom, že šetření o mechanickém zdvihu lodovém velmi mnoho času zabralo. V debatě, která se na to rozproudila a jíž se poslanci dr. Kozlowski, Stainer, Kaftan, dr. Licht. dr. Kolischer, Smrček a dr. Šílený, Pilát a Rozmanie zůčastnili, děkuje poslanec dr. inž. Kallaa panu ministrovi, že po čtyřleté přestávce konečně byl svolán vodocestný sbor poradní, ač tento dle čl. 2. j. ř. má každoročně nejméně dvakráte se sejíti a bylo by zajisté i pro vládu výhodným, kdyby z jednání tohoto sboru seznala v čas přání a tužby interesovaného obecenstva. Zpráva o expestise v pří- čině průplavu dunajsko-oderského jest stručná, řečník pohřešuje v ní nezbytný siluační plán trati průplavové, mimo to byla členům pozdě doručena. Nieméně obsahuje mnoho zajímavého. Především těší se řečník z toho, že vyslovili se znalci pro průplav plavídlový, posl. Kaltan není odpůrcem mechanických zdvihadel, avšak zde neplatí heslo: »Buď plavidlo neb strojové zdvihadlo« nýbrž zde rozhoduje, jestli mám dostatek vody pro průplav čili nikoliv. V prvním případě dám přednost plavidlu, tomuto jednoduchému a bezpečnému způsobu lodo- vého zdvihu, teprve v druhém případě nastane nut- nost. obírati se zdvihem mechanickým. Řečník byl překvapen číslicí nákladu průplavu dunajsko-oderského, jež, byvši původně na 140 mil. korun rozpočtena, dospěla obnosu 260 mil. Ka při průplavu odersko-vislanském na 100 mil. K a li- tuje, že nebyla expertům položena otázka, zdali by se suma tato nedala zbudováním průplavu o men ších rozměrech pro lodi 400tunové značně zmírniti již vzhledem k tomu, že Odra a vodní dráhy ve vý chodním Prusku jsou pro lodi téže nosnosti zřízeny Rečníci z Moravy slěžují si, že se v Čechác pilně slaví a že se na Moravě dosud ničeho neděje a že rozpočet na kanalisování Vitavy v Praze o mil. K byl překročen. Ministr dr. Fiedler odpovídá na tyto výtky že nebyla žádná země vůči druhé v otázce p'avebn favorisována, pro projekty kanalisační byly již před delší dobou vyzrálé projekty po ruce, ostatně bylo také na Moravě a v Haiči s vodními stavbami již započato. Posl. Kaltan poukazuje k tomu, že kanalisač ními pracemi na Vltavě a Labí prodlužuje se pla- vební dráha velkolabská stále do vnitřzemí. Zvýšen nákladu na kanalisaci v Praze zavinilo otálení ve
#11 alto_textblock #11
vyvlastnění mlýnů pražských, jejichž cena následkem nastalé příznivé konjunktury a zdokonalení zařízen přirozeně stoupla. Po této diskusi podává zprávu stavební rada Zimmler o postupu prací na středním Labia o stavu projektu kanalisace Vltavy z Prahy do Ště- chovic. Prof. Hráský poukazuje k nutnosti racionál- ního postupu stavebního na středním Labi, jenž pod- miňuje, aby ročně nejméně dvě zdýmadla a trati mezilehlé upraveny byly, má-li celá kanalinace v době zákonité uskutečněna býti. Dále vysvětluje neudrži- telnošt nynějších poměrů u Poděbrad, Nymburka. Kolína, Týnice žádá bezodkladné uvolnění profilo v místech těch a výkup mlýnů v Poděbradech a Nymburce; dotazuje se, proč projekt na trať Nera- tovice Záryby dosud schválení nedošel a proč gene- relný návrh o využití vodní sffy labské, předložený komitétem středolabským ministerstvu obchodu, dosud projednán nebyl. Poukazuje k nepříměřené organisaci státní služby vodocestné, navrhuje zařízení vodocestných ředitel stev, jakož i expositur v Pardubicích, v Poděbradech a Budějovieích — rozhodně žádá, aby zástupce mini sterstva obchodu v zemské regulační komisi háji vždy zájem Polabí, aby případy toho druhu, jak v sezení komise dne 2. dubna se stalo, kdy na prů- myslové přehrady u Horní Polubné na Jzeče, ne- mající pro Labe žádného významu, milionová sub- vence z fondu regulačního povolena byla, již se ne- opětovaly. Konečně přednáší resoluci, jež byla v sezení pracovní komise zájemeů vodocestných dne 11. t. m. přijata a týká se soustavného vybudování všech vod- ních drah v Čechách a zásad pro tarifnictví se zřením k novým, vznikajícím přístavům a překladištím lab- ským a vitavským. Resoluce ta byla redakčním komitétem projed- nána a upravena v návrh, jenž došel plenárního sou- hlasu. (Znění jeho uveřejněno bylo v odpoledních »Nár. Listech« ze dne 16. t. m.) Vrchní stavební rada Němec pouka- zuje na důležitost meliorace v údolí středního Labe a naléhá, aby meliorace tyto byly současně s kana- lisováním řeky soustavně prováděny, a aby bylo na využitkování vodní síly labské k účelům zeměděl ským pamatováno. Poslanec dr. Kaftan přeje si, aby práce regu- lační na přílocích Labe byly prováděny postupnů s kanalisováním řeky, by nejdříve bylo zabrazová- ním bystřin a zalesňováním, jakož i zřizováním re- tenčních nádrží na těchto přítocích čeleno škodlivým účinkům vod povodňových na údolí labské. Souhlasí s p. Němcem, dokládaje, že uplavnění středního Labe jest současně velkolepým objektem melioračním jemuž má býti veškerá péče věnována. V příčině Vltavy stěžuje sobě posl. Kaftan na velmi pomalé tempo, jakým se při pracích těchto postupuje, uznává sice píli a důkladnost, s jakou byi expositurou pražskou vypracován projekt kanalisace Vitavy z Prahy do Štěchovic, přeje si však, abyv brzku bylo provedeno vodoprávní řízení na této trati a aby bylo se stavbou co nejdříve započato. Současně má se vypracovati projekt pro kanali- saci Vitavy ze Štěchovic do Budějovic a projekt průplavu dunajsko-vltavského, který jest vládou stále odstrkován. Řečník ohražuje se proti tomu, dokládaje, že dle zákona jsou všechny vodní cesty tamtéž uvedené úplně rovnocenné a rovno- právné a žádá neodkladné vypracování dolýčného projektu, pro který má ministerstvo obchodu velmi cenný podklad v projektu, dunajsko-vllavsko-labským komitétem vypracovaném a ministerstvu odevzdaném. Průplav dunajsko-vltavský bude skutečně velkou mezinárodní vodní cestou, spojující Černé moře s mo- řem Severním a Baltickým. Ohražuje se energicky proti snahám jistých kruhů zřízením toliko průplavu dunajsko přerovského a přerovsko-pardubického obe- jitím českého jihu a Prahy a prodloužením vodní cesty z Prahy k Dunaji o 100 kilometrů, vyvrae věcně obavy zemědělství proti průplavu, na kterém stát bude určovati sazby a to zajisté s ohledem na naše zemědělce. Budějovický starosta Taschek přimlouvi se za brzké provedení regulace Vllavy v Budějovicích, což poslanec Kaflan účinně podporuje. Vrchní lesmistr Bakeš žádá, by se kanalisace Vltavy prováděla s patřičným ohledem na voro plavbu, která je tím stížena. Dr. Rus vyvrací tyto námitky na základě naby tých zkušeností. Dr. inž. Kaftan poukazuje na výhody, ktere voroplavbě z kanalisace plynou v době nízkých vod kdy dříve byla voroplavba vůbec přerušena, lituje. že se vyváží kulaté dříví do ciziny, čímž ztrácím odpadky dřevní a odnímáme práci našemu dělnému lidu, zejmena na jibu českém. K návrhu dra. Rusa byly odkázány ostatní odstavce programu stálým komitétům k projednání podání zprávy. Na to byla schůze doslovem mín. Fiedlera skončena.
#12 alto_textblock #12
Politické zprávy domácí. V Praze, 16. června. (Svoláni sně mu kraňského.) Císařským patentem ze dne 12. t. m., uveřejněným v dnečních úřadních novi- nách, svolává se odročený zemský sněm kr an- ský do Lublaně na pátek dne 19. t. m. Sněm torstský, jenž se sejde také v pá- tek, nemusí býti svoláván novým patentem, po- něvadž nebyl odročen. V Praze, 16. června. (K rektorským konferencím.) Na rektorské porady u mi- nistra osvěty, jež se konaly od soboty do pon- dělka, nebyli pozváni rektorové všech vysokýcl škol rakouských. Porad se neúčastnili rektorové čtyř haličských vysokých škol (universit krakovské a lvovské, tochniky lvovské a vysoké školy zvěrolékařské, nacházející se též ve Lvo- vě), rektor pražské umělecké akademie (vídeň- ská umělecká akademie byla zastoupena !) a rektoři obou hornických akademií v Příbramía Lubně, nemluvě o bohosloveckých fakultách v Olomouci a Salepurku. Rektorské konference protáhly se proto az do pondělka, že nebylo možno dosici dříve do- rozumění. Toprve nový rozhovor prof. Wahr- munda s drem. Marchetem, jenž ho telegrafi- eky povolal do Vídně, umožnil onu redakci spo- lečné resoluce, s klerou se rektoři vrátili na své vysoké školy. Prof. Wahrmund zmocnil mi- nistra osvěty, aby rektorům oznámil, že upoušte netuliko od všech přednášek, nýbrž též od ko- nání seminářokých prací, dokud o jeho věci ne- rozhodne správní soud. Konference se také ne- zabývala podrobněji otázkou, byl-li prof. Wah mund oprávněn vésti seminář, ač odpadly jeho přednášky o církevním právě. Rektoři se nesho- dují v názorech o seminárních pracích, a prot se tato otázka v konferenci obešla. Vlastní výsledek rektorských konferene spočívá v tom, že opatření tyrolského místo- držitele, jímž byly na inšprucké universitě z- staveny přednášky, se v tichosti odvolá a rekto- ru Skallovi bude ponecháno na vůli, aby uni- versitu zase otevřel, až to shledá vhodným. Ostatní university a vysoké školy mají býti otevřeny v pátek, což však neznamená, že se v pátek začne všude také přednášeti. V Praze, 16. června. (Připojení Bosny není na čase.) Dr. Jos. Frank uve- řejnil tyto dni v „Hrv. Pravě“ několik statí o obsazených zemích a zakončil je předpovědí že Rakousko-Uhersko dle všech příznaků při- stoupí v blizké době k definitivné annexi Bosny a Hercegoviny. Vývody Frankovy prohlašují se z kruhů, blízkých ministerstvu vnějších věcí, za pouhou smyšlenku. Na připojení obsazených
#13 alto_textblock #13
zemí není prý dnes ani pomyšlení, jako nebylo nikdy za uplynulých 30 let. Samo Rakousko- Uhersko annexi provésti nemůže, a mezinárodní situnce není dnes taková, aby mocnosti, zúčast- něné na berlínském kongrecu, daly k annexi svolení. V Rakoucku se proto ani nepomýšlí mě- niti nějak poměr k Bosně a Horcegovině. V Praze, 15. června. (Dalmacie a rě- cká resoluce.) Po onehdejším prohlášení bar. Becka, že státní příslušenství Dalmacie k Rakousku je zabezpočeno, rozmlouval jeden z vídeňských rodaktorů s dalmatským poslancem P. Fr. Ivaniševičem a zvěděl od něho, že Chorvaté i Srbové jak v Delmacii, tak v Chor- votsku trvejí na ctátoprávní sounáležitosti Dal- macie s Ciorvatskem. Ovšem netouží už po přičlenění ke korucě sv. Štěpána a bylo by jim milajší, kdyby vedle Rakouska a Uher mohli spolu s Bosnou tvořiti zvláštní státoprávní útvar v rámci říše habsburské. Na dotaz, hlásí-li se Dulmataci dosud k rěcké resoluci, posl. Ivani- ševič odvětil: Nikdo nemůže popříti úspěch rěcké resoluce. Ona postavila chorvatskou otáz- ku na jednací pořad, učinila Chorvsty třetím činitelem v říši a zejména přinutila vídeňskou vládu, aby věnovala více péče Dalmacii. Ko- nečný úspěch loží však v nedohledné budouc- nosti. Rosoluce byla politický manévr, nikoli politický iJleál. Rěckou regoluci nezplodila lásk k Maďarům, nýbrž nespokojenost a nedůvěra v Rakousko. Nechť Rakousko napraví, co po celé století promoškalo. Ať se nešim bratřím v Chorvatshu umožní ústavní život, ať se v Dal- macii zavede úřadní chorvatština, ať se provede svazek s Chorvatskem a Bosnou, ať se odstraní překážky našeho politického sjednocení a pak zmizí dosavadní nedůvěra a smýšlení lidu o Rakousku se změní.
#14 alto_textblock #14
pochybno ale, bude-li míti krok parlamentu vý- sledek, neboť počet stoupencův šachových i v Tehe- ranu vzrůstá. Šach rozmnožil počet děl, jež před jeho sídlem letním byl dal postaviti proti hlavnímu městu. Po ulicích teheranských kozácké hlídky odzbrojují všechny občany, opatřené zbraněmi.
#15 alto_textblock #15
V předvečer presidentské volby. Valný sjezd republikánské strany Spojenýeh států, který se právě v Chicagu sestupuje, aby vyhlásil kandidáta strany pro volbu president- skou — bude jim dle všeho nepopulární mi nistr Taft, čímž se demokratickému kandidátu Bryanovi boj značně ulehčí — usnesl se prý žádati za mimořádné zasedání kongresu, aby povolil tarifní reformu s maximálními a mini málními cly po způsobu německého tarifu, aby odvolal celní ústupky cizím zemím. »Lig pro vypuzení Asialů«, rozšířená po celém zá- padě, bude žádati, aby se sjezd vyslovil roz- hodně proti čínským a japonským přistěhoval- cům, jinak ztratí strana tisíce hlasů na západě. Protože také dělníci jsou nespokojeni odmítnu- tím některých požadavků svých a černoši roz- Podně proti Taftovi zaujati jsou, jest vílězstv jeho při listopadové volbě volitelů vážně ohro- ženo. V mnohých stálech hrozí černoši zamezit zvolení Taftovo třeba krveprolitim.
#16 alto_textblock #16
Ohlaz poslední řeči Vilémovy ve Francii. Před svou armádou, při jakési přehlídce pronesl Vilém II. opět jednu ze svých náhlých a theatrálních řečí, jež tentokráte měla tón velmi sebevědomý a bojovný. Její pointa byla namiřena za Vogesy. Francouzské listy se hojně zabývají imperatorským »speechem«, ale nedávají na jevo žádné rozčilení. Radikální listy pravi, že Francie chce zachování míru a že k tomu i ellí politika franeouzské vlády. Pouze některé listy konservativní a nacionalistické jsou znepo- kojeny řečí německého císaře, vidí v ní novou hrozbu, která nabádá Francii k opatrnosti.
#17 alto_textblock #17
Politické zprávy zahraničné.
#18 alto_textblock #18
V Praze, 16. června.
#19 alto_textblock #19
Roman Dmowski opravuje svůj projev. Pan Roman Dmowski, předseda Polského kola v hosudarstvenné dumě, učinil za pobytu pp. Kramáře, Hribara a Glěbovického v Petro- hradě projev o stanovisku Poláků v národním bnutí slovanském, jak jim vnuceno brutalností němeekou v Poznaňsku. Projev ten měl smysl, že Pokci přimykají oyní k Slovanstvu beze všech podmínek, které dosud kladli Rusku, či- níce od jejich přijetí odvislým, postaví-li se v bratnský poměr ke Slovanstvu a uznají-li Ru- sko za hlavu Slovanstva jak ostatní slovanšti národové. Projev p. Dmowského byl slovanským světem přijat s velkou radostí jako známka, že Slovanstvo od nynějška bude ve svém národ ním boji zcelené a solidárné. Rusové přijali zprávu o výroku p. Dmowského s nedůvěrou a citovali z jeho brožurky, nedávno vydané, místo, kde výslovně praví, že chová k Rusům nenávist a opovržení. A při tom nesmiřitelní z Poláků byli hotovi p. Dmowského prohlásiti za odpad- Následkem toho všeho p. Dmowski viděl se nucena v „Glosu Warszawském“ zrodukovati po- věcti o jeho řeči, promluvené při slovanské po- radě v Petrohradě, na pravou míru. Pan Dmow- ski svou řeč věnoval prehledu boje Poláko s Němci a ckončil ji následovně: „V boji tom (s germanismem) přirozený mi nšimi spojenci jsou národové slovanští, dávno již bojující s germnismem a jako my od Němeů utiskovaní. Jich věci jsou našími. A proto je mi nepochopitelnou otázka, za jakých podmínek je možno účastenství Poláků v slovanském díle. Pro nás, opakuji, slovanské věci jsou našim vlastními bez všelijakých podmínek a výminek. Nyní tvoříme přední šik v boji za budoucnost Skvanstva a s naši strany dílo slovanského sjednocení nenajde překážek.“ O poměru Poláků k Rusku se tedy pan Dmowski nezmícil ani slovem, jej ponechává týmž, jakým je. Solidárnost polská týká se pou- ze Slovanů, „ode dávno jako Poláci bojujícíc s Němci“, a Poláky mezi nimi aazývá „předním šikem“, ačkoli mnoho věků uplynulo od doby Boleslava Chrabrého i od Grunwaldu. V dob přítomné jen malá čásť Poláků čelí germanismu. Jsou to nešťastní Poláci pruští. Kdyby všechen polský národ vedl s germanismem boj tak tuhý a vytrvalý, jako Poláci poznaňští, právem by se o něm musilo říci, že „tvoří přední šik v boji za budoucnost Slovanstva“. Ale do toho Polá- kům v Haliči i v království dosud velice mnoho
#20 alto_textblock #20
Francouzský ministr Cruppi v Saragosse. Obchodní ministr francouzský Crupp přibyl, jak již oznámeno v telegraflekých zprá vách, 14. t. m. do Saragossy. Na nádraží ho uvital jménem vlády ministr obchodu markýz de Figneroa a zástupci úřadů. Obecenstvo mi- nistra Cruppia srdečně pozdravovala voláním »Ať žije Francie!« S průčelí domů vlály pra- pory barev francouzských a španělských. Pre- četné spolky a zástupci různých korporací na- vštívili Cruppia v hotelu. Cruppi vyslovil zá- stupei španělské vlády díky za krásné projevy sympatie, jimiž město Saragossa uvítalo zástupce sousedního a přátelského národa. Na nárožíeh ulie saragosských byly nalepeny plakáty, vyzý vající obyvatelstvo saragosské, aby hromadně uvítalo francouzského ministra. Španělský král přijel do Saragossy z Granje v průvodu prince Alfonsa Orleanského. Lid učinil králi srdečné ovace a město tone v rozmachu radostných projevů přátelství francouzsko španělského.
#21 alto_textblock #21
líka.
#22 alto_textblock #22
Německo a Anglie. Anglický ministr vojenství přivítal hromadnou návštěvu düsseldorfských dělníků řečí, v níž kladl důraz na nutnost přátelských styků mezi Anglil a Německem. Ministr vychvaloval německý organisnění system, osvědčivší se zejměna ve vojenství a zasluhující napodobení. Připustil, že mezi oběma státy byly různice a nedo- rozumění a že není vyloučena možnost, že v budouenosti se nové neobjeví. Ale doufá, že všechny se tak šťastně rozptýlí, jako posledně se vyskytnuvší. Nevidí žádný důvod. proč by se Němci a Angličané měli hašteřit vždyť jsou oba stejného teutonského kmene.
#23 alto_textblock #23
Situace v Marokku. O chování se francouzské vlády k Mule Hafidovi přinesl »Petit Parisien« pozoru- hodný článek, z něhož vyjímáme některé podrob- nosti. Politika Francie vůči Mulejí Hafidovi bude odvislou jen od jeho vlastního chování. Pro- pustí-li Muley Hafid zajaté francouzské chrá něnce v Elkasaru a bude-li se jeho vojsko cho vati správně, bude se Francie říditi zásadou,ž uznání Muleje Hafida nezávisí jen od Francie. ale od všech států, uzavřevších úmluvy algeci rasské. Úznání může býti ovšem odloženo, aniž by tím pokládala Francie Muleje Hafida za ne přítele, pokud on nebude se chovat nepřátelsky Francie bude ochotna přihlížeti nestranně k vy řízení sporu obou sultánů a nebude žádnému nápadníkovi povolovat. Politika Francie může býti označena jedním slovem, jako politika ne- vměšová ní. »Matin« oznamuje z Elkasaru, že oba francouzští instrukloři, kteří byli zajati přívrženci Muleje Hafida, byli p až- bami ručnic zle zlýráni. Jen zakro- čení guvernéra města nutno děkovati, že ne- byli oba ubiti. Postavení Evropanů, zvláště Francouzů je tím kritičtějsím, poněvadž je přeru- šeno spojení s přístavy. Podle telegramu »Morning Postu« z Tan geru přidal se kaid Anfloosů k Mulej Hafidovi
#24 alto_textblock #24
schází.
#25 alto_textblock #25
Vážná mluva a vážné rozhodnutí německého císaře a císařovny. »Berl. Tagblatt« potvrzuje, že Vilém I měl při přehlidce gardy na dobrickém cvičišt válečnou řeč, jak jsme ji včera i my zazname- nali. Praví, že text doslovný není snad auten- tickým, ale že, jak vojenské kruhy přiznávají císař v podobném válečném smyslu mluvil. V Paříži způsobila řeč ta velikou sensaci »Temps« dal svým dopisovatelem berlínským interviewovati oſieiální kruhy berlínské. Vyjá- dřily se v podstatě, že německé znění řeči eisa- tovy nemohou ani potvrditi ani demenfovati. Autoritativní osobnost děla mu, že mluvil-li tak císař skutečně, vyjádřil tím jen mínění kan- eléře i všech německých patriotů a že smýšlen to silí zvláště vojenské kruhy německé. Na burse berlinské byla včera rozšířena pověsť, že císař z ohledu na vážnou situaei mezinárodní odložil svou obvyklou každoroční cestu podél břehů mořských. V Berlíně budí sensaci též vážná politická narážka, kterou císařovna učinila v listu k evan gelickému spolku podpůrnému, zaslaném k jeho valné hromadě. Píše v přípise tom: »V áž- nost doby, temno, jež nás tíží, napomíná nás více než kdykoliv, abychom se prodchli světlem a s1lo u evangelia.« Jest pochopitelno, že po všech křivdách spáchaných probouzí se jistý nepokoj v něme- ckém svědomi, když temno nejisté rozestírá se před budoucností říše kdysi všemohoucí . . .
#26 alto_textblock #26
*
#27 alto_textblock #27
dl e mole
#28 alto_textblock #28
a
#29 alto_textblock #29
ponil
#30 alto_textblock #30
Přes hlavu university. Pruská vláda povolala kielského profesora Lud. Bernharda, „zasloužilého“ původce knihy „Poláci v německé říši“, na univorsitu berlin- skou, zřidivši schválně k vůli němu čtvrtou již stolici pro nírodní hospodářství. Ministr vyučo- vání učinil tak na svou pěst, nevyžádav si od sněmu úvěru a university se ani neoptal. Toho zřízení profesury k politickým účelům budí sen- saci v Prusku; z university i ze sněmu bude po- dán rázný protost. Ministr se omlouvá, že Bern hard byl by jinak přijal místo v cizině, kdyby nobyl mohl pokračovati v polských „studiích“
#31 alto_textblock #31
svých.
#32 alto_textblock #32
o
#33 alto_textblock #33
o
#34 alto_textblock #34
Ultimatum perského parlamentu. Poměry v hlavním městě Persie jsou dosud nejisty. Včera rozehnány byly na rozkaz šacha veliké zástupy, jež se byly v parlamentu a me- šitě nashromaždily. Parlament poslal ultimatum šachu; žádá v něm opětné dosazení tří zatče- ných vyšších hodnostův — minule již uvedených — v úřady jejich a záruku že přehmaty šachový proti parlamentu nebudou se opakovati. Jes
#35 alto_textblock #35
ššno
#36 alto_textblock #36
5. červenec — 6. červenec. Kněžské jubileum papeže oslaveno bude 5. července. Katolické spolky uspořádají papeži v nádvořích Vatikánu okázalý hold. Mimo jiné tisíc zpěváků zapěje Gounodovu „Hymnu na Pia IX.“ My v Čechách ovšem v týž den, v před- večer upálení kostnického mučedníka svého. jenž neznal takové nádhery a okázalosti, pořá-
#37 alto_textblock #37
dati buďeme tiché, ale opravdovější a hlube oslavy Husovy.
#38 alto_textblock #38
Potrestání povýšením? Francouzský vyslaneck, rada v Berlíně Le- comte, známý z aféry Eulenburgovy, byl jmeno- ván vyslancem v Teheraně a přibyl tam již.
#39 alto_textblock #39
Vysokoškolská stávka
#40 alto_textblock #40
Studujícím české university Karlo-Ferdinandovyl Porady rektorů konaly se od 13. do 15. t. m Byli při nich mimo podepsaného: Novotný, rektor české školy technické v Praze, Grimimí, rektor c. k české vys. školy technické v Brně, dále Ebner, re- ktor university vídeňské, Hildebrand, rektor univer- sity hradecké, Sauer, rektor něm. university K.v pražské, Scala, rektor university inšprucké, Kosak. rektor university Černovické a Skalský v zastou- pení evangelické theologické fakulty vídeňské, dále Vortmann, rektor vysoké školy technické ve Vídni, Mikolaschek, rektor němocké vys. školy technické v Praze, Niethammer, rektor vysoké školy technické v Brně, Enich, rektor techniky hradecké, dále Holl- mer, reklor akademie umění ve Vídni, Bayer, rektor vysoké školy zvěrolékařské ve Vídní a Koch, rektor vysoké školy zemědělské ve Vídni. Jmenovaní rektorové usnesli se na následujícím společném prejevu ke studenk.vu svých škol- „Rektorové, shromáždění ve Vídni, nabyli plného přesvědčení, že ministr vyučování ve smy- slu svých opětovaných prohlášení bude hájiti v ce- lém rozsahu a všude plně svobodu vyučovací pro- fesorů vysokoškolských, že bude chrániti autono- mii vysokých škol. Proto soudí, že pro studující chybí podstatná příčina, aby se chápali prostředku zcela nepřípustného, jako jest stávka a vyzývají je, aby od stávky upustili. Jinak by rektorové nebyti s to, aby odvrátili od vysokých škol nebez- pečenstyí, že studující, potrvá-li dále stav, příčíci se zákonům, doznají vážné škody, takže by mohli, budou-li školy předčasně zavřeny, ztratit jeden semostr nebo semestrů několik. Oznamuje Vám tento společný projev rektorů ke studentstvu, daný ve Vidni dne 13. června jmé- nem nás všech, kladu na to váhu, že jest společný, neboť zprávy některých novin o průběhu porad vů- bec a zvláště o nějakých sporech a neshodách jsou nesprávné. My rekloři z příčiny, v provolání vyslo- vené očekáváme a důvěrujeme, že upu- stite od stávky nejen pro škody, které Vám nastati mohou, zvláště kdyby po obnovení přednášek řád a pořádek a ka- demický dále byl rušen, nýbrž takéa ještě více z té příčiny, že stávka při- vádí rozvrat do našich universit, jenž by mohl na dlouho způsohit úpadeka škody všeho druhu. Přál bych si promluviti se zástupci studenístva, s funkcionáři spolků a sdružení a pokud možno i s jednotlivci. K tomu konci budu na rektorátu ve středu a ve čtvrtek dopoledne od 91/4—121/4, ve čtvrtek také odpoledne od 4—6 hod. V Praze, dne 16. června 1908.
#41 alto_textblock #41
Reklor.
#42 alto_textblock #42
E české vysoké školy techinické v Praze. Na ná- věstní desce vysoké školy byla dnes vyvěšena tato vyhláška:
#43 alto_textblock #43
Pánům posluchačům české vysoké školy technické v Prazel Rektorově, shromáždění ve Vídní, nabyli plného přesvědčení, že ministr vyučování ve smyslu svých opětovaných prohlášení bude hájiti v celém rozsahu a všude plně svobodu vyučovací profesorů vysoko- školských, že bude hájili autonomii vysokých škol. Proto soudi. že pro studující chybí podstatná při- čina, aby se chápali prostředku zcela nepřípustného, jako jest stávka a vyzývají je, aby od stávky p- stili. Jinak by rektorové nebyli s to, aby odvrátili od vys. škol nebezpečenství, že studující, polrvá-li dále stav, příčící se zákonům, doznají vážné škocy, takže by mohli, budou-li školy předčasně zavř ny, ztratih jeden semestr, nebo semestrů několik. Sděluje tento projev porady rektorské pánům posluchačům naší vys. školy technické, nemohu opo- menouti poděkovati veřejně všem poslu- chačům, kteří nesouhlasíce za daných poměrů se všecbecnou stávkou, přednášky a cvičen navštěvovali. Jim vřisluší zásluha, ž na naší vys. škole technické nebylo tře- ba sáhnouti k mimořádným opatřením, jelikož po celou dobu přednášky se ko- naly. Z té příčiny poslední věta prohlášení nevzla- huje se na naši vys. školu technickou: rovněž ne- vzlahuje se na českou vys. školu technickou v Brně a na polské university v Krakově a ve Lvově. Těm posluchačům naší vysoké školy technické, kteří jsouce přesvědčení o nezbytnosti stávky k o- chraně svobody vyučování vysokých škol, nemohu rovněž odepříti uznání, že veřejně prohlá- sili, že odsuzuji každý terror na akademické půdě a každé násilné rušení přednášek a zkoušek, ovšem v plné důvěře, že přičiní se, aby tomu to slibu dostáli Z rektorátu e. k. čecké vys. školy techuické v Praze, dne 16. června 1908. stj
#44 alto_textblock #44
nasbon
#45 alto_textblock #45
*
#46 alto_textblock #46
Jakým způsobem bojují stávkující. Na universitní schůzi v českém pathologickém ústavu dne 14. června mluvil kol. MUC. Fr. Kňůr proti stávce. Pan Ulehla, aby seslabil jeho vývody. řekl o něm, že je ligista. Vyzván, aby svá fvrzení buď dokázal neb odvolal, vyvěsil v Akademickém domě toto prohlášení: »Koj. Kňdr et cons. žádali na mně, abych ve- řejně odvolal nebo dokázal svůj výrok o kol. Kňd- rovi, že je členem katol. akad. Ligy. Výrok jsem učinil pouze před studenty, jsem tedy přesvědčen, že nepatří před forum širší veřejnosti — do listů. — A zá to pokládám jedině svaz, proto zde veřejně odpovídám. S podepsanými kolegy byli jsme dnes, v pondělí 15., od 51/2—61/2 več. v Lize akad. pro důkaz. Jednání lidí v Líze (nemožno říci kolegůl) nás všechny utvrdilo v přesvědčení, že není možno členy Ligy konslalovati. Nobť: 1. nevydali nám listinu členů, ačkoliv k tomu měli právo jeho čle- nové výboru. 2. Zaklínal se nám jeden z nich, že není členem Ligy, třeba nás k němu jako členu vý- boru odkazovali služební lidé, že téměř denně do Ligy dochází. 3. Člen B popíral, že je členem vý- boru, ale řekl to o něm jiný člen C. (Zádný nám neudal jmén.) Tento člen výboru C nám řekl, že jména ligistů neudá, protože by se jich užívalo sk ne- kalým záměrům«. Za těchto okolností je nemožno vůbec členy Ligy konstatovati. Mustme soudit pouze z okolností (I). Z řečí a chování kol. Kňúra, z jeho vystupování v Klementinu atd. soudím o něm, že je ligista (D). Nemohu to dokázat; přestávám tedy cokoli takového tvrditi. Ale osobně, zvláště pe dnešních dojmech, své mínění nijak ne