#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXVIII.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve středu 17. června 1908.
#4
alto_textblock
#4
Číslo 166.
#5
alto_textblock
#5
Na ranní a odpol. lIst,
předplácí set
v Praze v adminístra
na nsie . . .. . —p
. . .
na čtvrt leta
s dvejí donáškou
na měsl
ivrt l . . . . 7 k enh
ve fllEIách K 30n
na naěsíe . .
P'oštou:
raněse. . . . . 3 K e
na čtvrt leta
s dvojí zřsllkou
na pl-
rt.. 1K e
#8
alto_textblock
#8
V drobném prodejí:
ranní čáslo o sobě . . . za f
odpolední . . . . . . . za 2 k
Ve Elialkách na veskově
ranní čislo. . . . . . . . 10h
vdpolední . . . . . . . . 4a
Inserác v
plafi se hetově papřel
Předplsegní a inaerty přijímná edminl-
strace v Marlanské ulicí č. 3.
Tam nacházejí ae též redlavee
tiakárra a ezpadico „Národnich Listů“
Bukopisy se nevraceji.
#9
alto_textblock
#9
Příčiny a příčiny.
Zahájení »Sjezdu rakouských vývozních
spolků« tyto dny u nás v Praze konaného,
o němž čtenářstvo naše v obšírných refe-
rátech nalezá podrobné zprávy, byl přítomen
i ministr veřejných prací dr. Gessmann a
odborný přednosta v ministerstvu obchodu
dr. Rössler, kteří se ujali slova ihned, jak
mile byl sjezd formálně zahájen. Obsah jejich
proslovení jest v mnohém směru nápadný;
jednak proto, že zvláště p. ministr veřejných
prací, kterýž v ministerstvu zastupuje stranu
křesťansko-sociální, uznal za nutno vystou-
piti u nás v Praze jakožto hlasatel moder-
nějšího nazirání, jednak proto, že oblíbil
si, jak to již páni ve Vídni a v táboře ně-
meckém vůbec mají ve zvyku, skutečné ne-
dostatky svalovati na vnitřní spory,a
zvláště proto, že ani on, ani druhý vzpome
nutý řečník v projevech svých ničím kon-
kretním nedovedli přispěti k řešení úkolů,
jimiž se sjezd zejména co do zahraničného
vývozu zabýv al.
Než podrobněji k rozboru jejich názorů
přikročíme, uvedeme je tuto ve znění, jež
pokládati dlužno za autentické, a bylo uve-
řejněno ve večerní příloze úřadního listu
pražského.
Dle znění toho konstatoval ministr ve-
řejných prací, že »vlastně v oboru světového
obchodu zvláštní úspěchy nemůžeme zazna-
menati, ale že, co bylo zameškáno, musí se
»vší mocí a silou« dohoniti. Obchodníci byli
ode dávna pokládání za vlastní pro tředníky
styků mezi národy, kteří nové věci přiváželi
z krajů zámořských. Ano, obchodníci jsou
vlastně praví nositelé moderních idejí. I my
obyvatelé rakouští musíme se stati moder-
ními, mnohem modernějšími než do-
posud. Avšak právě v oboru zahranič-
ného obchodu těžce strádáme a sice
vnitřními spory, kteréž odvracejí pro-
nikavou pozornost naši namnoze od předmětu
tak důležitého, jakým jest vývoz. Žadá proto
za součinnost s vladou, abychom konečně
také v otázkách hospodářství dospěli k ná
zoru, s kterým bychom neztroskotali pro po-
měrně malicherné potíže při velikých
otázkách světové dopravy a světové politiky
obchodní
Pan odborný náčelník dr. rytíř Rösslen
především hájil vládu, že zejména v oboru
vývozném se neopozdila se svými podněty
ač připustil, že »bylo se nám uskrovniti tím
že jsme probouzeli zájem na odbytu našiel
výrobků na cizích trzích a dodávali odvahy
oněm osobám, kteréž odložily dávnou ostý
chavost a byly ochotny jiti — za hranice
Úkol prý pak bude a může úplně se vyře-
šiti, dovedemeli časem, tak jako naši sou
peři na světovém trhu, založiti vážný ob
chodní stav — v cizině.«
Nepochybujeme o tom, že praktičtí pra
covníci v oboru zahraničného obchodu na
sjezdu shromáždění bez námahy ihned po
stihli, jak daleko se rozcházejí potřeby ra
kouského vývozního obchodu s tím, co jim
bylo takto pověděno, a mnozí to také svým
způsobem v průběhu rokování vyslovili. Po
této stránce bychom se při proslovení zvláště
pana ministra veřejných prací nemusili přílis
zdržovati.
Nás zarazil spíše nesouhlas toho, co
bylo řečeno se skutečnosti, abychom tak
řekli — po stránce veřejné morálky. Pan
ministr dr. Gessmann jest nám, pravda,
znám jako individualita čilá a podnikavá,
ale přes to nemožno ho odděliti úplně o
ústředí politického, z něhož vyšel a k němuž
náleží; míníme vídeňský křesťanský socialism,
a tan u nás v Čechách nikdo nepovažuje
za nositele a šiřitele moderních názorů.
Způsob, jakým si vede tato strana na
radnici vídeňské, ve sněmu dolnorakouském.
proti českým školám ve Vídní, proti vyso
kému školství vůbec (pověstná řeč dra.
Luegra o dobytí universit), obmezenost rázu
maloměšťáckého, jakou osvědčili právě opět
ve Vídni proti našemu umění národnímu
(nedopuštěním českých představení našeho
divadla) a urážky, jichž se dopustil na ná
rodnostech výbor pro pořádání jubilejního
průvodu atd. atd., to vše tvoři přiliš makavý
kontrast, než abychom mohli věřiti, že onen
tábor jest s to utvořiti především ze sama
sebe něco moderního, ať nedíme moderněj-
šího, než bylo a je doposud.
A modernější by musila býti Vídeř
především ve svém chování k národnostem.
k jejich nerušenému, volnému rozvoji, k je
jich mnohočetným potřebám; nesměla by
tlumiti jejich každý krok centralisující šablo
novitostí, nesměla by zejména hospodářsky
ztotožňovati sama sebe s prací všech národů
a zabírati pro sebe výsledky a úspěchy je
jich činnosti, a pak bychom mohli nadíti se,
že stane se modernější i v oboru ho
spodářském, že modernost její nezůstane
prázdnou, bezobsažnou frásí.
Po tom všem, zvláště po vpádu, jakýz
do soudnictví v Čechách provedli němečt
politikové (a křesťanští sociálové se přece
stále houževnatě drží zásad německého sou-
ručenství), jest na bíle dni, proč trvají vnitřní
spory a kdo v nemodernosti svých názorů
na ostatní národy vždy nové a nové vnitřni
spory podněcuje.
Platilo-li však slovo o vnitřních sporech
celému soustátí, pak křesťanským sociálům
bylo by naprosto nemožno tvrditi, že on
někdy byli vlastními apoštoly vnitřního míru.
Pro národy neněmecké nejsou však
sporné otázky nijakými malicher no stmi
#10
alto_textblock
#10
a praví-li dr. Gessmann, že poměrně mali-
cherné potíže takové mohou způsobiti, že se
ztroskotá, nuže, proč Vídeň a ostatní Němci.
jejichž všecky národní zájmy jsou zabezpe-
čeny a bohatě opatřeny, nedají volný prů
chod i zájmům národů ostatních ?l
Jinak však nutno konstatovati, že ho-
spodářské poměry v mnohem menší míře
strádají vnitřními spory, než ostatními
příčinami.
Hospodářská potence každého státu jest
souhrn veškerých mocenských složek, a tu
nebude nikdo popírati, že rakousko- uherská
monarchie může se jimi všemi vykázati.
Právě v zahraničných svých stycích po třicet
let již tvoří pouhou oběznici, obchodní své
smlouvy uzavírá výhradně s hlediska tak
zvané středoevropské politiky hospodářské,
a ta nás tokem času oslabila právě na těch
trzích, které nám byly nejbližší a nejdostup-
nější. Dnes na př. ještě nemáme zkoncované
obchodní smlouvy se státy pobalkánskýmia
oblibenost Rakousko-Uherska na evropském
jihovýchodě sklesla již až na bod mrazu.
Maderní hospodářská politika je vlastn
politikou vysokého slohu, jest výsledkem
soutěže hmotných zájmů, opřených o sku
tečnou sílu fysickou, a kdo v soutěži té vy
vine nejvydatněji své úsilí, ten zaznamenává
přiměřené úspěchy. Ale takovou samo
statnou dráhu vykonávají pouze stálice, ni
koliv však oběžnice.
Za těch poměrů sotva se asi kdy toho
dočkáme, aby se vytvořil silný obchodní
stav v cizině, za jakým na př. v Anglii stoj
obrovské válečné loďstvo. Vyvinutí takovébo
obchodního stavu v cizině jest totožné s pře-
konáním těch, kteří již na mnoze od stalet
se tam upevnili a zakotvili. Na to však
pouhá exportní akademie ve Vídni nestačí
V jednání sjezdu také správně bylc
ukázáno na četné věcné příčiny neuspokoji
vého stavu našeho vývozu. Úvedeny byly
ztráty jeho v Rumunsku, konstalovány úbytky
jeho v Srbsku a zjištěno, že po ztrátě těchto
nejbližších odbytišť průmysl rakouský jest
trvale více a více odkázán na vnitrozemskou
spotřebu, a tak »jest olupován o svou zdat
nost vůči soupeřům«. Bylo upozorněno dále
že soustátí musí národy balkánské pocho
piti a více si je nakloniti, než činile
doposud. Bylo vytčeno, že je třeba účelněj
šího upravení, změny posavadní zahra
ničné obchodní politiky, zkrátka pánové ví
deňští se mohli přesvědčiti na sjezdu, že
praktikové v obchodu zahraničném hluboko
a moderně vystihli nedostatky, jimiž vývoz
rakousko-uherský trpí.
To zajisté stačí
#11
alto_textblock
#11
Agrární resoluce, kterou „Venkov
nesmí otisknout!
Ministersko-agrární orgán nevyhověl tedy
naši žádosti, aby uvořejnil resoluci z Udržalovy
voličské schůze v Jesničanech, navrženou čle
nem tamější mistní organis ac
agrární p. drom. Krupařem a usnesenou
všemi hlasy schůze. Předvídali jsme správně.
že ji neuveřejní, neboť v resoluci, jejíž navrho-
vatel obvinil poslance své strany, že opustili na-
dobro státoprávní program hlavně tím, že dovo-
lují, aby jazyková otázka byla řešena na říšské
radě, protestuje se proti vládě, jejímž členem jest
K. Prášek co nejdůrazněji pro její chování
v otázce německých soudoů, protestuje se proti
obmýšlenému česko-německému smiřování, vy-
zývají se všichni zejména agrární poslanci, aby
nedopustili jednání o české otázce na říšské
radě, aby po případě vystoupili z vládní většiny.
vstoupili do oposice, ano sáhli i k obstrukci.
Orgán ministra krajana K. Práška ovšem nesm
uveřejniti resoluci, v níž přívrženci strany vy-
zývají k obstrukci proti nejosobnější politiee
ministra Práška. Minulébo týdne litoval orgár
Práškův, že mu byla objektivní zpráva o jesní
čenské schůzi zaslána tak pozdě, že už ji ne-
mohl (!!) uveřejnit. Včera vymlouvá se, že není
třeba, široce rozvádět resoluci, v níž se proje-
vuje posl. Udržalovi a celému klubu naprostá
důvěra („Ač událostmi politický m
roztrpčeni...). Staré české přísloví dí, že
výmluva jest lepší než co jiného, ale že vždycky
nen dostatečnou ochranou, dosvědčuje ná
sledující přípis, který nám byl ze strany
agrární zaslán k uveřejnění. Zní takto:
Odpověď „Venkovu“ z venkova.
„Venkov“ ve svém sobotním čísle zmiňuje
se o schůzi, jež konala se dne 31. května t. r
v Jesničanech, a na niž promluvil pan poslanee
Udržal, a hledí seslabiti dojem, jaký schůze
ta vyvolala a jak vylíčen byl v referátu „Národ
ních Listů“ ze dne 12. t. m.
Nepouštěli bychom se do polemiky s „Ven-
kovem“, časopisem to naším, leč činíme tak
v zájmu pravdy, a zvláště, když slyšeli jsme
s mnoha stran od příslušníků našich, tedy
agrárníků, že by bylo záhodno napsati
článku „Venkova“ „malou opravu“, což tím
činíme. Podotýkáme již předem, že i tyto
řádky, jakožidřívějšíreferát v „N.
Listech“ uveřejněný pochází z péra
agrárního, a to na popud mnoha nespo-
kojených.
Seriosnost referátu v „Nár. Listech“ ze dne
12. t. m. vysvítá zcela jasně z jeho obsahu, a
doba jeho uveřejnění nepadá na váhu. My pí
šeme, kdy můžeme, a ne kdy by si to „Venkov
přál, a jak by to on míti chtěl. Že byla důvěra
vyslovena p. posl. Udržalovi, dočetl se „Ven-
kov“ na konei zmíněného referátu, a ujišťujeme.
že zpráva „Nár. Listů“ v tom, kterak důvěra
poslanci Udržalovi projevena byla, je naprosto
správna. Ovšem není tam zmínka o nějaké ne
#12
alto_textblock
#12
utuchající důvěře, poněvadž taková
projevena nebyla, naopak, jak patrno
z resoluce, důvěra dřivější pomalu utuchá,
kdyby byl „Venkov“ četl dále, byl by se do-
četi, že teprve po navržení resoluce pan sta-
rosta Havránek navrhl dodatek, kde se vyslovuje
sice důvěra agrárnímu klubu a zvláště panu
poslanci Udržalovi „v přesvědčení, že vše (t.j
dosavadní jednání poslanců — pozn. dopisovu
tele) stalo se pouze z ohledů taktických“. A
z odporu proti dodatku mohl „Venkov)
posouditi, jak důvěra „neutuchá“1
Že část, oposičně přibarvená, přijala byla
teprve na přímluvu pana poslance Udržala, nen
teké pravda, neboť hned po přednesení reso-
luce přítomní bouřlivým potleskem dali na jevo
svůj souhlas s ní. Jest pravda, že „dodatek“
byl dříve přijat, nežli resoluce, a sice proto, že
předseda okresní starosta p. Markalous dal hla
sovati dříve o dodatku, než o návrhu širším
Po přijetí dodntku prohlásil pan posl. Udržal
že s resolucí souhilasí.
Nálada, líčená v „Nár. Listech“, neovlá-
dala „pouze několik přitomných národních so-
cialistů“, nýbrž celé shromáždění
což nejlépe patrno bylo ják z potlosku po řečeek
„oposičníků“ pp. Laubeho a dra. Krupaře, tk
zvláště z toho, že „i oposiční“ resoluce přijata
byla jednomyclně a nálada ta trvá nyní stejně
dále. Že p. poslenec Udržal bude v době nej
bližší pořádati další veřejné schůze, jest potěši
telné. Nejlépe ale ze všeho podařil se vám, pane
diplomate, konec Vaši polemiky. Litujete, že
objektivní zprávu „vaší strany“ (které?) vzder
její věcné obsažnosti nemohli jste uveřejnit
K čemu ta výmluva?
Proč jste nenapsali pravdu, „že zpráv
Vám zaslaná byla tice objektivní (jako „Národ
nich Listů“, která pochází také ze strany agrár-
ní), ole že jste ji právě pro její objektivnost
pro návrh oposičního ducha v n
obsaženého nemohli uveřejniti, poněvadž jak
oficiální orgán agrárních poslan
ců nemůžete uveřejniti zprávy
kde se brojí proti politice našich
poslanců“
My bychom byli poslali svůj referát tak
vám do „Venkova“, zle věděli jsme předem, že
jste ve věccch svých „příliš objektivní“ a že
takové zprávy pro „nával jiných věcí“ neuveřej
níte, proto jsme nechtěli obtěžovati. Obrátil
jsme se proto na „Nár. Licty“, které háj
politiku čistě českou, a ne politiku
nějaké strany vládní, s tou důvě-
rou, že ony ochotně zaslaný referá
uveřejní, což se i stalo, a my s díkem
tuto ochatu kvitujeme. Budtc jisti, že zůstanem
dále na stráži, že budeme sledovnti další činnos
našich poslanců a že po případě donutíme je
k tomu, aby ve smyslu přijaté resoluce jesni
čanské jednal.
Nebudeme více polemisovati, pokládali jsm
pouze za nutné dáti průchod pravdě. Ke kone
podotýkáme, že přijatou resolucí zaslali jsm
jak národnímu klubu, tak i klubu našich po
slanců agrárních, aby poznali, že nálada prot
vládní politice rosle!
#13
alto_textblock
#13
Říšská rada.
#14
alto_textblock
#14
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 85.)
Ve Vídni, 16. června
(Původní zpráva telef. »Nár. Listů«.)
Sotva byla dnešní schůze poslanecké sně
movny zahájena, vyběhli četní členové ven do
velikého vestibulu, před jehož dřevěnými a že
leznými vraty, na rychlo zavřenými, shluklo se
několik set sludentů, přišedších hromadně z Ban-
kovní ulice. Tito studenti chtěli demonstrovat
proti ministru vyučování dru. Marchetovi před
palácem ministerstva vyučování na Minoritním
náměstí, ale policie zmařila tento jejich záměr
zastavivši je v ulici Bankovní, ve které stoj
zadní část tohoto paláce. Studenti hlučeli a kři
čeli, volajíce po německých svopodomyslnýel
poslancích. Vyšli dr. Michl a Pernerstorfer a
měli ke studentům proslovy, jimiž je vyzvali,
by odešli. Studenti vyhověli žádosti té.
Ve sněmovně přetřásány potom ještě dlouho
čáky nynější vysokoškolské stávky. Doněslas
tam zpráva, že německo-nacionální poslüchač
vysekých škol vídeňských hodlají dnes vypřá
hnouti, a že stávka ve dnech nejbližších vyprší
sama. Ve věci samé bylo konstatováno, že zá
ležitost, o niž jde, a která s osobou prof. Wahr-
munda jenom nepatrně souvisí, byla několikráte
poškozena: napřed německými poslanci t. zv
svobodomyslnými, potom německým t. zv. ti
skem liberilním, dále profesorským sborem in
šprucké university, konečně rektory samými
Poslanci slovanští bez rozdílu dospěli k pozná-
ní, že pro české a polské studentstvo vysokých
škol není žádné příčiny k boji o myšlenku, pro
ideu, pro ruch, který Němci sami opustili.
V zasedací síni vlekla se rozpočtová debata.
dále. Konference zástupců jednotlivých stran
nesešla se dnes a není zatim na dozoru. V pre-
sidiu chtěji prý, by rokování o rozpočtu potrvalo
ještě celý nynější týden, také v pátek a v sobolu.
Slovanští poslanci, kteří dnes promluvili, P
Valoušek a starosta lublaňsk, Hribar, stěžoval
si, že českému a slovinskému národu neděje se
po právu ani tam, kde dlužno spravedlnost če-
kati a žádati nejvíce: v oboru práv. Státní sprá-
va po té stránce jest všude stejná: vykoni
vání soudní moci jest jí prostřed
kem, kterým zavádí nadvládu něm
činy nebo její samovládu. V Krajině
ve které není Němeů a tedy také nikoli němčiny
jest na místě prvním, v Korutanech pak, kde
číselný poměr Slovinců k Němcům je stejný
jako na Moravě, je slovinský jazyk úplně bez
právný.
#15
alto_textblock
#15
Posl. dr. Hajn probral kriticky jednofliv
resorty a strany sněmovní.
Posl. dvor. rada Bachmann pojednal o ja
zykové otázce v království českém svým známýn
způsobem.
Ke trapné příhodě došlo na konci schůze
Posl. Lisý a soudruzi podali před několika dny
dva dotazy, ve kterých se vznášejí určité žaloby
na starostu kutnohorského, kromě toho pak pau-
šálně obviněn byl tento muž ještě z jiných ne
kalých činů. Protože užito bylo práva imunit
ního a práva interpelačního ku podezřívání
k nřčení muže, žijísího mimo parlament, byl
interpelanti požádáni o vysvětlení. Někteří pro
hlásili, jak konstatoval posl. Čech ve svém do
tazu na presidonta, že dotaz ten nepode
psali. Posl. Lisý a soudruzí odhodlali se —
zajisté z důvodů vážných — obě interpelace od
volati. Nemůžeme než vysloviti nejhlubší polito
vání, že užito bylo prostředku, který neměl se
vyskytnouti mezi paslanci českými.
#16
alto_textblock
#16
z Vídně, 16. června. (K. k.)
Místopředseda dr. Žáček zahájil schůzi v 11.4
hodin
Mezi došlými spisy je pilný návrh nouzov
pro okres blatenský.
Návrhy poduli poslanci: Čech a sp. na upra-
vení poměrů poštovních a telegrafních zřízenců
Hráský sp. o dalším- zaměstnávání postilionů, kteř
přišli o zaměstnání zavedením automobilní pošty me
zi Pardubicemi a Bohdančí.
Sněmovna pokračovala
#17
alto_textblock
#17
v rozpravě o rozpočlu.
Posl. Habermanu žádá, by provozována byla
lidová politika zavedením reformované soustavy da-
ňové, a berní používalo se víc ve prospěch lidových
potřeb. Se starobním a invalidním pojišťováním otál
se. Nepřímé daně třeba zaměnit vzestupnou dan
z příjmů, majetku a dědictví. Ministr financí provo
zuje protilidovou berní politiku. Brojí proti zvýšen
kořaleční daně. Všichni dobří demokraté musí pro-
testovati, aby říšská roda povolila nové daně. Sano-
vání zemských financí musí provésti se demokrati
sací zemských sněmů, rozšlřením jejich kompetance
a přiznáním práva, že potřebné prostředky mohou
být opatřeny na vlastní zodpovědnost. Bez obecného
rovného práva volebního pro zemské sněmy nepo-
volí se ani krejcar na sanování zemských financí
Sociálně-demokratická strana podá za rokování
nové úpravě údělů zemským fondům dodatečný na-
vrh, aby postupně snížena byla daň pozemková
domovní.
Pro nynější směr finanční politiky a zejména se
zřelelem na chování se ministra financí nemají soci-
ální demokratě k vládě žádné důvěry a budou hlase-
vati proti rozpočtu. (Hlučná pochvala mezi sociálním
demokraty.)
Posl. Valoušek prohlašuje, že jeho strana budle
vždy usilovat o úmplnou rovnoprávnost českého jazyka
v tomto zákonodárném sboru. Poslanci s křes ťan-
ským návorem na svět musí snnžiti se, by byl
politicky silnými, aby otázky vyučovaci neřešily s
bez nich nebo dokonce proti nim
Nejlepším prostředkem k sanování zemských fi
nancí by bylo, kdyby obecné a měšťanské školy byly
postálněny. Na Moravě převážná většina obyvatel
stva přeje si, by na těchto školách panoval křesťan
ský duch. Lid jest nadšen pro svobodnou školu
křesťansko-katalickou. Řečník stěžuje si, že min. vy
učavání nevyřizuje rekursy o menšinových školách
přednáší některá přání českého obyvatelstva na Mo-
ravě a o tamější universitě prohlašuje, že v té otázc
trpělivost českého lidu ocila se u poslední meze.
Posl, Hribar brojil, že celé správní obory pova
žují se za výhradnou doménu šlechly a stěžovalsi
do utlačování Slovinců v Krajině. V Korutanech jsou
Slovinci vydání také germanisačním snahám. Nabádi
slovanské slrany, aby proti německému souručenslvi
postavily solidaritu slovanskou. (Hlučná pochvala
potlesk na pravici)
Posl. Abram pravil, že třeba zněli spusložen
tyrolských škol německými klerikály a Vlachy, má-
býti pochopen Wahrmundův případ. Zvýší-li ministn
skutečně lihovou daň, budou žádati sociální demo-
kraté, aby obnos ten byl věnován na obecně školství
Neustále přerušován výkřiky krest. sociálů líčil řeč ník
smutný stav tyrolského učilelstva a vysvělloval pří-
pad Wahrmundův. Celé hnuti, a něž se rolniciv
z počátku nestaralo, bylo uměle způsobeno soupeř-
stvím starokonsorvalivců s klesťanskými sociály
Jsou-li obavy před povsláním tyrolských sedláků
prohlašuje řečník, že potáhne s německými svobod,
myslnými studenty z Inšpruku do vsí, aby jim uká
zal, jak byli podvedení. (Hlučná pochvala a potles
mezi seciálními demokraty)
Posl. prof. Skedl prohlašuje, že všechny n
rodnosti v Bukovině jsou svorny v tom, že udežuj
s Haličí přátelský poměr. Německé obecní a středn
školy v Bukovině jsou nedostatečné.
Posl. Štrekelj stěžoval si, že v Přímoří nadržuje
se Němcům a Vlachům. Dokud exisluje vláda, kterí
považuje Slovany pouze za podřízené stální občany
nebude klid
Posl. dr. šl. Oberlollhner vinil sociální demokra
eil, že párlament dosud nevykonal žádnou positivn
práci a poukazoval na své požadavky, jež uvedl z
poslodní rozpočtové debaly. V dalších vývodec
přidal se ku prohlášení německo-pokrokových řečníků
ve prohpěch svobody studia a vyučování, jakož i auto
nomie vysokých škol a tvrdil, že Němci nikdy nedo-
voli, aby byla česká universita zřízena v německém
městě, zejména v Brně.
Připouští, že místnosti pražské české university
jsou nedostatečny, ale proto není třeba zřizovati no-
vou českou universitu v německém městě. Ať poža-
duje se vypravení české university a nikdo z Němců
se tomu neopře ,budou-li také splněny požadavky pe
úpravě nynějších vysokých škol německých. Nyní
hrozí nebezpečí, že z německých měst budou němnečt
úřadníci zatlačení. Německé obyvatelstvo sudelských
zemí nepřipustí, aby německá města zaplavena byla
českými úřadníky. Bude hlasovati pro celý rozpočet
protože v radě koruny zasedají tři důvěrníci ně ne
ckého lidu a pokládá za svoji národní povinnost př
těchto důvěrnících stát a je podporovali. (Hlučný sou
hlas a potlesk.)
Posl. Beutel naléhal na brzké zavedení starob
ního a invalidního pojištění a na reformu bratrských
pokladen a přimlouvá se za zlepšení situace venkov
ských listonošů a cestářů
Dál odůvodňoval návrh na zrušení malé lolarie
a prohlásil, že je hanbou pro občanské strany, ne
podařilo-li se přes 30letý boj tuto skvrnu vyhladiti
Řečník apeloval na všechny strany, aby hlasoval
proti tomuto zařízení. (Hlučná pochvala mezi soc
demokraty.)
Posl. ryt. Wittek přimlouvá se za zlepšení po
měrů dvorních a státních zřízenců a úřadnictva tel
koresp. kancelářé. Pojednávaje o rozpočtu min. želez
nic pravil, že výnosnost st. drah dá se povzněsti
sl. finance dají se zbavili zvláštního příspěvkovéh
břemene na správu sl. drah především pečlivým
svědomitým a bedlivým pěstováním technických po-
kroků ve všech oborech. Třeba vypracovati investičn
program na mnehá léla. Řečník přeje si, by rakousko
st. dráhy udržely se vždy na výši svého hospodár
#18
alto_textblock
#18
ského, slálně-finančního a kulturně-prospěšného vý-
#19
alto_textblock
#19
znamu.
Posl. Hajn mluvil česky o důvodech poklesnutí
parlamentarismu; pravil, že vývin parlamentarismu
měl by ponechán býti zemským sněmům. Ani v ju-
bilejním roce nemá instituce sněmovny důvodu k
oslavám. Sněmevna živoří od začátku a nevychází
z krisí. Také zemská ústava nemá důvodu k oslavě.
Řečník mluvil pak o protivenství proti Čechům; vším
vinni jsou Němci Čech. Řečník polemisoval pok
s vývody posl. Tomoly.
Posl. dr. Bachmann prohlašuje, že náčelníku ny-
nější vlády lze vytýkati, že nejednal dost opatrně
a rázně, když v Čechách byla národnostní otázka
s jedné strany opět vzbuzena. Po stránce discipli-
nární je zvláštní, snažilo-li se úřadnictvo a zvlástě
nižší porušiti zvyklost, jež trvala od té doby, kdy
lze mluvit o jednotě státu. V tomto případě jdeo
otázku, týkající se netoliko Němců a Čechů v Če-
chách, nýbrž sahající ještě dále, ba jde zde o zájmy.
jež možno považovati zrovna za dynastické. Přeje
Čechům české úřadníky, přeje si vůbec, aby úřadni-
ctvo bráno bylo pro každou národnost z jejího středu,
avšak i Němcům must se doslati téhož práva. Na
Němcích žádá se znalost češtiny, kdežto ti, kdo
požadavek ten stanoví, již německy nemluví. Ani
všichní přísedící zemského výboru v Čechách nejsou
němčiny mocni.
V německé části Čech jest uzavřeně německé
území, v němž procento Čechů jest velmi nepatrné.
(Posl. dr. Herold: 52 soudních okresů, kde není
ani 5% Čechů.) Dvojjazyčností dospělo by se též
k dvojjazyčné advokacii, k dvojjazyčnému notářství
a velký počet zřízenců byl by potom stejným způso-
bem podroben této jazykové povinnosti. Jsou-li nyní
Němci nuceni, ponechávati těmto záležitostem, třebas
jim to velmi na srdci tlačí, volný průchod, bude se
přece ministerský předseda musit přesvědčiti, že po-
skytnutá lhůta jest velmi krá tkou.
Literárním projevem Wahrmundovým byly jisté
city uraženy. Avšak záležitost tato měla býti vzdálena
půdy universitní. Jest velmi prospěšno, aby mládež
sledovala s bdělým zrakem politické události, avšak
rovněž třeba bez obalu prohlásiti, že mládeži nepří-
sluší řízení událostí samých, totiž dělání politiky.
(Souhlas.)
Přednesl různé požadavky, vyslovil přání, by
usilovalo se smírným postupem o splnění úkolů lido-
vého zastupitelstva a zřídila se co nejdříve základna,
umožňující splniti veliké úkoly sociálně-národního a
politického zákonodárství. (Hlučná pochvala.)
Posl. Romanczuk podal pilný návrh o jednání
četnictva proti ruským sedlákům v Haliči.
Posl. Fresl tázal se předsedy, chce-li s mini-
strem obchedu a ministrem financí dohodnouti se
v tom smyslu, hodlaji-li zavčas o tom porokovati,
aby splněním oprávněných požadavků poštovních zří-
zenců v Čechách zabránilo se zahájení pasivní resi-
stence zřízenců těchto
Předseda odpověděl, že jest ochoten s miní
strem obchodu o záležitosti této promluviti a to tím
spíše, poněvadž to, oč posl. Fresi usiluje, jest přá-
ním všech lidu nekloněných poslanců, aby se totiž
konečně pomohlo těmto státním zlízencům. (Hlučná
pochvala.
Předseda oznámuje, že přišel k němu posl.
Lisý, provázen posl. drem. Baxou a vdělili mu, že
inlerpelace v příčině nesprávného postupu krajského
soudu v Kulné Hoře v jedné věci trestní a v příčině
vyznamenání purkmistra kulnohorského Jana Ma-
cháčka vzali nazpět. Obě inferpelace staly se tím
bezpredmělnými.
Posl. Čech (v dolazu na předsednictvo): Ve schů-
zi télo sněmovny 10. r 11. t. m. podány byly posl.
Lisým a soudruhy dva dotazy, jež nejhrubším způ-
sobem urážejí osobní čest muže, který poslanecké
sněmovně nenáleží, poněvadž obsahují četné ne-
pravdy a prolože obviňují muže, jenž na Horách
Kutných vykorává česlný úřad purkmistra, neslýcha-
ným způsobem z těžkých zločinů, aniž má možnost
tady v poslanecké sněmovně se hájiti. Protože jsem
svými dotazy u jednotlivých poslanců, na interpela-
cích těch podepsaných, poznal, že jejich podpisy
pripojeny byly bez jejich vědomí a sou-
hlasu, táži se presidia: jest predsednictvo ochotno
učiniti náležité opatření, aby nebylo zneuživáno čra-
hocenného práva interpelačního k osobním útokům
na nepohodlné soby, kterým není dána možnos
lady ve sněmovně se hájilí?
Posl Johani. (volá na jediného národně-sociál-
ního posl. Frosla, ve sněmovně přítomného): známý
národněsociální švindl; napřed padělají podpisy, po-
tom dolaz odvolají
Předseda Weiskirchner: Dolaz p. posl. Čecha
stal se vlastně bezpředmětným, prolože posl. Lisý
oba své dotazy odvolal. Na všechen způsob všai
vždycky jsem litoval a lituji, zneužívá-li se práva
imunitního k nájezdům osobním na lidi mimu sně-
movnu. (Hlučný souhlas a pochvala.)
Posl. hr. Slornberg: Sněmovna byla dne. svěd-
kyní násilné demonstrace universitní mládeže. P
třikráte se stalo, že byla sněmovna z ulice atak .
vána. Před několika dny gymnasiální učitel Sommen
žádal na předsedovi, by policii od snémovny uklidil
ustoupeno terorismu učitelstva, kterým v Rakousku
trpíme a policie byla odklizena.
Posl. Freundlich: Nepotřebujeme žádné po-
licie.
Posl. Sternberg: Vy policii potřebujete, nebot
kdybych vám nebyl dal milost, beděl byste dnes
v káznici.
Předseda: Prosíní, pane hr. Sternbergu, t
kových urážek poslanců nemohu trpěti.
Posl. Freundlich ( k posl. Sternbergovi): Vy
jsle šílenec, vy patříte do blázince!
Předseda: Co jsem řekl o posl. hr. Slern-
bergovi, pravím též o vás, pane posl. Freundlichu.
Posl. Sternberg: Vy jste si stěžoval u přel-
sedy, že se neslušně chovám. Teď se chováte jako
neslušný člověk, kterým jste
Posl. Freundlich: Já jsem si nikdy nestě-
žoval, já jsem nikdy s vámi neměl žádnou aferu
Posl. Sternberg: Vždyť se jmenujete přece
Froundlich. Podívejte se do listin imunitního výboru,
byl jste žalován pro nebezpečné vyhrožování.
Posl. Freundlich: To je lež; vy lžete, jako
lžele vždycky; vy nejste střízlivý!
Posl. Sternberg: Kdo byl tedy ten pán?
Posl. Freundlich: Já ne, vy lželel
Posl. Sternberg: Kdo tedy byl ten sociální
demokrat? Byl to pan Freundlich
Posl. Freundlich (kučí): Ještě jednou — v
lžetel
Prudká srážka mezi posl. Sternber-
gem, po-l. Freundlichem a posl. Sch losz-
niklem. Posl. Freundlich a Schlosznik
ženou se na posl. Sternberga a již po-
dobá se, že se na něj vrhaji.
Předseda prudce zvoní.
Posl. Sternberg: Nebyl-li jste to vy, jesl mně
líto. Byl bych si přál, bysle zachovával slušnost stej-
nou, jakou jsem již vychoval u sociálních demokratů.
Posl. Schlosznikl: Dejte pozoi, abychom
my vás jednou nevychovali, ale důkladně
Posl. Sternberg: To jest zase nebezpečné vy-
hrožování! (Veliký hluk.)
Posl. Sternberg: Vychoval jsem vás jako
králiky. (Opělně veliký hluk.)
Předseda (zvonů): Pane hr. Slernbergu, pro-
sím vás, abyste učinil dolaz.
Posl. Schlosznik! (ke Sternbergoví): V
byste měl býti vychován, ale důkladně, aby se z všs
slal slušný člověl.