ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ea3b2930-661e-11dc-a55c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 22
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
17. listopadu 1901. Císlo 317.
#4 alto_textblock #4
adresy, poznamenává týž list dle dobrých prý infor- maci, že o návrhutikovém nebylo řeči a vůbceje nejisto, nchopř li se Sloväci za adresní rozpravy take
#5 alto_textblock #5
slova.
#6 alto_textblock #6
Politické zprávy zahraničné.
#7 alto_textblock #7
sek nr
#8 alto_textblock #8
V Praze, 16. listopadu.
#9 alto_textblock #9
Precess vřesenský. Výslech obžalovaných začal o 11. hod a skončil o půl druhé odpoledne. Všichni ob- žalovaní přiznávali se směle ke skutku za vinu jim kladenému. Zvláště dobrý dojem učinila hlavní »rušitelka veřejného pokoje«, Piasecká. dále 13letý Višněvšký a 20letá Helena Bedlna- revičova. Odpoledne vyslýcháni svědci: okresní školní inspektor Winter, lékař dr. Křižsgorsky z Vřesně a krajský fysík dr. Michaelsohn, he- brejského vyznání. Státní zástupee odpíral dru. Křižagorskému způsobilost vydati svědectví, pro- tože prý patří k »polnische Partei«, že je čest- ným členem vřesenského »Sokola«, že byl dříve předsedou průmyslového spolku vřesenského že byl jednou na sokolském sletě — o hrůza — v Praze. Tim uvedeno přelíčení na politick pole. Obhájci chutě chopili se vržené rukavice a utkali se s prokurátorem tak, že se přítom- ným zdálo, jakoby nebyli v soudnici, nýbrž německém sněmu, když je v něm zeine Polen- debaſte«. Obhájce dr. Volyňský se tázal : » Co je to polnišche Partei? My neznáme takové »partaje« a prosime p. státního zástupce z vysvětlenou.« Státní zástupce: »To jsou Poláci kteří pěstují svůj jazyk, svě národní tradice literaturu a vůbec národní vědomí.« Dr. Volyn- ský: »To není žádná spolnische Partci«, tak dělá každý Polák, celý polský národ;« Škol inspektor Winter zažil nejnepříjemnější chvíli svého živola. Obhájei Volyňský a Dziembovský vzali jej do křížověho ohně. Bránil se, že prj je horlivým pruským úřadníkem, zná a přesně plní své povinnosti a předpisy nadřízenýeh úradů a snažil se nčinili dojem svou osobn odvahou naproti polskému davu před vřesen- skou školou, kde prý byl v nebezpečí života Ale přiznati musil, že ho nikdo tělesně neurazi že jej dav i s policajtem volně propustil. V slech Wintrův trval až do 8. hod. večerni Ještě bude vysleéhnuto 47 svědků.
#10 alto_textblock #10
Útok na Haxe Regisa. Vůdce antisemitův alžírských a tehdejš alžírský starosta Max Regis byl nedávno obět atenlátu, jejž provedl proti němu, střeliv po něm a zraniv jej zuřivý odpůrce jeho politický agitátor Talhoudiec. Vláda neponechala proce ton porolě alžírské, nýbrž vybrala pro něj v zájmu útočníka porolu v Aixu. Talo pak sku tečně útočníka, ač i vina jeho i téžké zranění Regisovo bylo prokázáno, — osvobodila.
#11 alto_textblock #11
Zastyděli se přece? »Dziennik Poznanski« sděluje, že od něko- fika dnu ředakeím z Haliče zasilané a polskými adresami opatřené listy doručují se nyní přím tedy bez poznámek překladatelské kan celáře. List myslí, že tato změna u poštov ních úřadův pruských přivoděna byla známým interpellacemi ve sněmovně vídeňské. *
#12 alto_textblock #12
Nový „obchod“ anglo německý. »Magdeburger Zig.« zaznamenává londýn- skou pověst, že Anglie přivolila po- stoupiti Německu ostrovy Zanz- bar a Pembu, ležící blíže výchlo do- africké državy německé za to, že Německo zřekne se nároků na zá- liv delagojský. Anglic touží — jak známo — po této zátoce, jelikož odtud, přes Laurenco- Mzrquez, nejbližší jest přístup k Transvaalu.
#13 alto_textblock #13
a
#14 alto_textblock #14
U presidenta Kriigra. Z Amsterodamu píše se pařížskému »Rap pelu«: Bývalá královna nespolská přibyla tylo dny ve přísném inkognitu k presidentu Krüigrovi do Hilversumu. Cestu vykonala pode jmenem hraběnky z Isoly, ale přece byla brzy poznána. Presidentu vyslovila své nejvřelejší sympalie a přání, aby hrdinský národ burský konečně zvítězil. Rozmluva se konala pomocí tlumočníka.
#15 alto_textblock #15
Denni zprávy.
#16 alto_textblock #16
— Výkonný výbor národní strany svobodomyslné konal včera za předsednictví posl. dra. Václara Škardy četně navštívenou schůzi, ve které zástupcové klubu říšských če- ských poslaneů podali zprávu situační, jež po delší úradě jednomyslně byla vzala na vědom a posavadní postup jejich schválen. — Promemoria českého duchovenstva katolického k papežské stolici proti roz- dělení diécesí dle národností, o němž vyskytly se již na veřejnosti zprávy, koluje té doby po všech vikariátech k podpisům, bylo nám zasláno offieiálně se žádostí o uveřejnění. Ježto již jinde obsah tohoto pamětního spisu publikován byl. nelze nám než zmíniti se povšechně o našem stanovisku vůči tomuto kroku národně uvědomé- lého českého duchovenstva. Pamětní spis vy- kládá papeži národnosíní poměry v Čechách i kterak doslechlo, že vláda vídeňská na podnět liberálních Němců, vedených P. Opitzem, chystá zřízení čistě německé diécese chebské, i doža- duje se papežské stolice jménem všech Čechů, jichž duchovní správa jest mu svěřena, aby nikdy a nikde nedala své svolení ke zři- zování včistě« německých diécesí v Čechách. Nelze nám podrobněji obírati se důvody tam přednesenými, avšak některá místa nemůžeme pominouti mlčením, a zejmena ono, na klerém se mluví o domnělých historických lžích, jimiž prý mnozí v Čechách svedení věří, »že apo- štolská stolice a katolická hierarchie v minulých stoletích nepřátelsky vyslupovala proti Čechům, což prý až dosud jest příčinou, že přemnozi jsou svedeni na cesty nepravé od náboženstv katolického a přichylují se k husitismu, prote- stantismu a schismalu ruskému, jak latinské znění spisu oblíbilo si církev pravoslavnou na- zývati. Vzdáváme se veškeré polemiky prou těmto a podobným místům duchovenského toho o spisu, neboť účelem těchlo řádek jest co nej- objektivnější zaznamenání kroku českých kněží proti nejnovějšímu hiesarchickému úkladu, smě- řujícímu k rozervání království českého, kteréž jednou provedeno, znadno by v budoucnosti
#17 alto_textblock #17
mohlo nazýváno býti »historickou lží«. Také zvlášť podařené jest místo, v němž co nej- pokorněji prosí duchovenstvo české, aby národ český, když v dobách minulých býval Němci utlačován, vždy viděl v národě ruském národ bratrský, mocný a statečný, nebyl pro tento způsob svých tužeb odsuzován, neboť jest prý národem dobrýma katolickým, papežské stolici co nejupřímněji od- daným atd. Myslime, že by znamenalo klamati apoštolskou stolici, když by jí bylo zamlčováno, že národ český stále jednako vidí v národě ruském národ bratrský, mocný a statečný a vždy za všech okolnosti bude viděti, a že styky naše s národem ruským stále nabývají na vroucnosti a tčsnosti. Omlouváli duchovenstvo české národ z tohofo způsobu tužeb před papežskou stolici. činí něco, čeho si český národ při nejmenším naprosto nepřeje; takovým zněním svého pro- memoria ličí duchovenstvo stav smýšlení českého národa velice nepřesně. Vroucí apostrofou papeže končí pamětní spis tento, který pro nás má především význam politický a s tohoto sta- noviska od nás chee a musí býti posuzován Jakkoli nemůzeme souhlasiti se všemi jeho argu- menty, přece účel jeho vítáme a schvalujeme se zadostiučiněním, nikoli snad jen proto,že znamená úspěch naší kampaně proti cirkevnímu rozdélení království českého, nýbrž také proto že jest dalším do oči bijíeím dokladem velikého nebezpečí pokročilého stadia celé záležitosti této Odhodlalo-li se kněžstvo české k takovému ne obvyklému kroku, je to svědectvím významu nemalého. Promemoria bude odevzdáno vídeňské nunciatuře. — Ceská tisková kancslář. Jsme svědky toho, co nyní se déje a jak se zachází s ná rodností naší v této ríši. Co po platných záko- nech nám patří, co nebylo nám nikdy aktem zákonodárným, aniž jiným aktem, který by mě stejný význam, odňato, čemu se těší zlomek národa šesti set tisíc duší, co po dlouholetém krutém boji byli jsme si vymohli — bylo nám vzato diktátem národa nám nepřátelského. A do- máháme-li se, jak ani jinak býti nemůže, poža- davku svého na novo, zni nám vstřie choru nepřátelského vzteku: nikdy! A kruhy rozho- dující tomuto povelu se podrobují. Němců je této říši osm a půl millionu a mají pět uni- versit, Poláků žije v Rakousku tři milliony a mají university dvě. Pro šest set tisíc Vlachů je stát ochoten zříditi universitu ihned, však šest millionů Čechů druhou universitu doslati nesmějí. Nedovolí to Némci a poněvadž Němei jsou v Rakousku nyní všechno, proto náš národ, tak poplatný a kulturný, musí býti se svými skromnými požadavky odstrčen. Vyňali jsmez ostatních desiderií našich právě dvě aktualní, nejinak ale vypadá to s ostatními. Tendence našich národních odpůrců, bez ohledu na to, kde se nalézají, jest-li dole, či nahoře, je národ náš ubit. A v této siluaci, pro nás a pro naši budouenost právě tak významné jako kritické, nemáme mimo svůj kraj zastance, nemáme ni- koho, kdo by nezasvěcené cizině líčil pravý stav a pověděl ji pravdu. Nemáme nikoho, kuo by odhaloval mizernosli, jichž se naší odpůrei dopouštějí a kdo by nás bránil proti hanlivým potupným útokům, proti pomluvě a bídáetví, kteréž na nás nepřátelská vzteklost chrlí. Každý sebe menší národ opatřil si publicistickou zbraň na obhájení svých národních zájmů v ci- zině, jen národ náš postrádá soustavně zorga- nisovaně tiskové kanceláře, která by čelila ná- jezdům a bezohledně odhalovala cizině, cos zde děje a odkrývala padoušství, kterého jsme zde obětí. Dnes je zdrojem pro cizinu vídeňský německý tisk a jak v něm se obrážejí poměry naše, jak dle jeho líčení vypadáme, my i naše snahy, je zněmo. A přece hřichem je v boji z právo podceňovati soud ciziny a její třeba ne- přímý vliv na vývoj událostí. Každý jiný zápa- sící národ v první řadě na to váhu klade, aby cizina především byla správně informována o jeho cílech a o tom, co se v jeho středu děje jen my se založenýma rukama pohližíme na věe, jako by bylo lhostejno, co o nás a o našem zápasu soudí svět. Vizme jen, jak pohlížejí na tutéž věc mocné vlády; zda-li ty ignorují, co se o nich ve světě soudí a jaký o jejich činnosti tvoři si názor cízina. Milliony obětují k tomu účelu, dobře vědouce, to že nejsou peníze vy hozené. Proč na příklad zápasily moderní proudy tak dlouho o veřejnost soudních ličení? Poně- vadž veřejnost je nejspolehlivější zárukou správ- nosti. A rovněž v zápasu pohitickém a národním je publicita nejlepší garancií práva. Vědět musi svět o nás a o tom, co se u nás děje. Aby ale o tom zvěděti mohl, o to postarati se musíme my. Je pravda, že nejednou stal se u nás již pokus v tomlo směru, však pokaždé zůstalo při poubých přípravách. A z jaké příčiny ? Povězme si to upřímně: proto, že nenašly se peníze, jichž bylo k tomu potřebí, a ty se nenašly opět z toho důvodu, že nedoslávalo se nám pro věc tu a pro její velkou důležitost náležitého po- rozuméní. U nás je sice dosti peněz pro všechna možná národní allotria, pro věci, kterých kdyby nebylo, bylo by snad lépe, ale pro to, co není spojeno se zevní okázalostí, u nás smyslu není, aspoň se tak zdá. Však přes to ani dnes ne- zoufáme, nýbrž appellujeme ještě jednou na kruhy vlastenecké, jež chápou hluboký význam podniku tiskové kanceláře pro cizinu a vybízíme je, aby v této snad rozhodné chvili s plnou energií projektu toho se ujaly a jej uskutečnily. Nenl potřebí k tomu obnosu velikého, však bez náležilých prostředků hmolných věc se provésti nedá. Jsme ochotni, jakoukoli pomoc v tomto směru zaznamenati a se své strany všemožně se o to zasaditi, aby idea skutkem se stala. — Z Brna, 16. listopadu. (Telef, zpráva. Dnes konána zde byla všestudent s ká schůze, na které přijata byla tato resoluce »My akademikové brněnští, shromáždění na sehůzi dne 16. listopadu 1901, žádáme parla mentní kluby, by působily k tomu: 1. aby zřízena byl česká universita na Moravě; 2. aby dostatečně postaráno bylo o čes ou techniku v Brně, zvláště aby se uspíšilo jmenování docentů dosud neob- sazených stolic; 3. aby všem národům rakou- ským byla poskytnuta dostatečná příležitost vzdě- lávati se v mateřském jazyku na školách obec- ných, středních a vysokých; 4. aby zreformováno bylo vysoké školství v duchu moderním, zvláště shy poslaveny university a techniky na společný vědecký základ.« — Kluby občanské. Klub volič novoměstských. Prohlidka nové české
#18 alto_textblock #18
o
#19 alto_textblock #19
Bx dětské nemocnice koná se dnes v neděli od- poledne. Primární lékař p. dr. Hasz ochotně se uvolil k průvodu a vysvětlením celého zařízení tak velkolepého ústavu. Páni členové a jieh dámy sejdou se přesně o půl tře t í hodině před kostelem na Karlově. — Professor dr. Boh. Jiruě zemřel. Dne 16. listopadu po 6. hodině večerní zemřel univ. professor lékařské fakulty, dvorní rad MUDr. Boh. šlechtic Jiruš. Týž narodil s jako syn znůmého pražského lékaře v r. 1841 v Praze. Po promoci své roku 1865 slouži delší dobu jako sekundás ve všeobecné nemoe- nici, načež po nabytých zkušenostech v cizině stal se r. 1870 assistentem zoochemického ústavu v Praze u prof. Lercha. V listopadu r. 1875 byl jmenován řádným professorem bo taniky v Záhřebě, kdež byl v r. 1877 děka. nem. Prtého povolání do Prahy r. 1883 ne přijal. Teprve v r. 1886 přijalí prefessurun lékařské fakultě v Práze pro farmakologii farmakognosii. V roce 1889 a 1894 byl dě- kanem. Byv v r. 1889 jmenbván zdravotnln radou, pracoval pro zemskou zdravotní radu neumorně do poslěilní chyilé. EV r. 1892 jme nován byl vládním a v r. 1896 dvorním radou Ještě v Záhřebě vyznamenán byl řádem Fran tiška Josefa a letos rýtiřským křížem řádu Leopoldova. Psal již jako assistent toxikolo gická sdělení do časopisů českýchy lékařů později obširnou toxikologii látek rostlinných v Eiseltově pathiologii. Překladu a výkladu k farmokopoei, který vydával s Bělchoubkem. vyšel prvý dil. Od r. 1897 byl jednatelen Musea. Práce jeho v tomto směru jsou n ocenitelné. Sbírky musea nejenom vzorně po řádal, ale i cennými dary ročně obobacovai V ústavě, jehož přednostou byl, zařídil vzorno sbirky farmakognostické i farmakologieko-che mické. Pro svou povahu těšil se u všech kdo jej blíže znali, úctě a vážnosti. Professor Jiruš churavěl již delší dobu. O letošních prázdninách zotavil se tak dalece, že mohl opět přednášeti. Hodnosti však děkana, jakož i nabí zeného mu vlivuplného místa již nepřijal, necíte se úplně zdravým. V posledníéh dnecho vzdor námaze ošetřujících jej lékařů a péči se strany jeho sestry pí. Drové Prokešové choroba jeho se zhoršila a oedem plic učinil konec vzornému a plodné práci věnovanému životu. Česť budiz jeho památce. — MUDr. František Tesař j. V noe na sobotu dne 16. listopadu t. r. zesnul ve věku 83 let jeden z vysoce zasloužilých seniorů českých praktiekých lékarů, pan Med, a Ch. Dr František Tesař, kníž. areibiskupský a obvodní lékař v Dolních Břežanech u Prahy — Byl to jeden z typických, nezapomenulelnýel zjevů, trpícímu lidstvu do úmoru sloužíeích slechetných, nad lidské pomyšlení dobrosrdečných lidumilných, obětavých, jén na sebe zapomína- jících venkovských doktorů. »Starej pan doktora — tak jej jmenovali a znali ti jeho nemoen všickni, důvěřovali mu a měli ho rádi. Bylť jim nejen lékařem, ale i přítelem a dobrodincem Rozšafnou a bodrou svou povahou, jednáním naskrze vždy v pravdě lidským a přímým získa si úctu a lásku všech, kdož s ním se stýkuli A tomu českému kraji, tomu českému lidu, těn českým dětem náležel celou svou duší a tělem. V jeho práci bylo jeho vlastenectví. Zesnulý narodil se dne 14. září roku 1818 v Kosto mlatech u Lysé n. L. Studia medicinská konal na pražské universitě, kdez byi v roce 1847 promovován na doktora lékařství. Byl po Mud. a Ch. Dr. Vondörfrovi nejstarším lékařem v Čechách. Na počátku své dráhy lékařské působil po 16 let jako krajský fysik v královstv srbském (ve Valjevu a ve Smederovu), na t byl po 6 let lékařem ve Slabcich u Rakovníka, potom krátký čas též v Přaze, na Král. Vino- hradech, v Harrachově, v Dobřiši, načež do- přáno mu bylo nalězti opet trvalé půsebiště na panství v Dolních Břežanech u Prahy, kdese stal panským a obvodním lévaſem a kdle téměř po 22 let působil. Zde mu byli nelitostnou smrtí před léty vyrváni oba zdární synové Ladislav (Charpentier), spisovatel a Jaroslav, učitel později poštovní úřadník. Jako lékař vynikal zesnulý příkladnou svědomitostí, medlicinskou i chirurgickou dovedností a pronikavou diagnosou, získanými a utvrzenými dlouholetou praksí. Je- dinou zábavou a osvěžením po úmorné práe ve službě strádajícího lidstva byly mu zamilo vaně jeho studie mathematické a astronomické Vydalť roku 1888 jazykem českým i latinským spis »Rozbor tíže zem'ské« (Analysi gravitatis terrestris). Každé působiště jeho má po něm pěknou pamätku: vlastnoručně jím zho- tovené sluneční hodiny. — Zesnulý byl až do poslední chvile lékařsky činným, stal se v pra- vém slova smyslu obětí svého povolání, Nastudiv še po přestálé chřipce na cestě k pacientovi. stížen byl prudkým zánětem plie, načež násle- dovalo úplné seslabení. Veškerá lékuřská pomo a rada, nade vše osvědčená, obětavá a přátelská pp. prof. dra. Maixnera, zbraslavských lékaře dra. Waltra a dra. Daňka, všechna úzkostlivá neutuchající péče celé rodiny nezachovala přece — starého pana doktora. Tomu, jenž tisickráte jiným pomehl, nebylo pomeeí. Rodina ztrác v zesnulém vzorného manžela, starostlivého nade vše milovaného otce. Jehio paeienti ztrácejí v něm lékaře v nejhumannějším slova smyslu. jeho přátele pravého člověka — starého po- etivce. — Česť budiž jeho památcel ! en — Ze Žebráku. Včera odpoledne zemřel v Točníku ve věku 79 let p. Josef Přlieg er, býv. ředitel eukrovaru, první předseda Spolku cukrovarníků východních Čech, jeden z nejstarších veteránů českého cukrovarnictví, nyní nájemee dvora. Pohřben bude v úterý dne 19. t. m dopoledne na hřbitov v Žebráce. — Jezberovy sbírky. Upozornili jsme. že po nedávno zemřelém professoru varšavské university, Čechu Fedoru Iv. Jezberovi pozů- staly bohaté musealné sbírky, a vybídli jsme české mecenáše, aby je zakoupili pro český národ. O věc zajímaji se také Rusové. »Honoe Bpen« píše, že sbírky Jezberovy jsou celým všeslovanským museem. Šest pokojů jest jimi v pravém slova smyslu nacpáno. Sebrané před- měty pocházejí z celého Ruska, byť ne ze všech gubernií, a také ze slovanských zemí. Sbírky vytlačily samého sběratele z bytu, tak že proň nezbyla leč předsíň, kde stál psací stů a židle. Jezbera žil jako poustevník, nikam ne- chodil a nikoho nepřijímal. Jeho sbírky snad jsou jedinými svého drůhu neje
#20 alto_textblock #20
v Rusku, nýbrž i v celém světě Mnohé bedny stojí nerozbedněny 30—35 let. Jak byly přivezeny, tak zůstaly, protože nebyl kam obsah jejich rozložit. Co energie, peněz a práce, někdy velmi obtížné, věnoval tento pozoruhodný muž svému rodněmu dítěti ! Obdi- vovati musíme se mu ještě více, povážíme-li, že před 30 léty bylo v Rusku málo železnic. Nie- méně Jezbera pronikl v nejodlehlejší kouty ruské země a všude zůslavil stopy svých cest. jež dosud nezmizely z paměti osob, se kterými se stýkal. A s jakou láskou, s jakou pečli- vostí, s jakou obětavostí hledal, sbíral a svážel své sbírky! A peněz dokonce nelitoval na své dílo. Tak za model chrámu Vasilije Blaženého v Moskvě, tento znamenitý pomnik starodávné ruské architektury, zaplatil 500 rublů a nes jej na rukou po celou cestu z Moskvy do Var šavy, takový měl o něj strach! Katalog Jezbe rova musea tvoří tlustou knihu, mající bezmála 400 stran. — Zájem obecenstva o Ústřední Mati školskou lze pozorovati také v tom, s jakým účastenstvím čtou se zprávy z kanceláře matiční- Pražské listy denní uveřejnily její oznámen o japonských penězích a hned ráno dostavilo se několik kupců a japonské peníze výhodn pro Matici zakoupili. V dopisech z venkova do- cházejících ještě ze včerejšího dne jest v pří- čině jich několik dotazů. Láska lidu českého jest také patrna ze zvýšených podpor, kter nyní Matici docházejí. Tak obec Roudnice po slala nedávno 1000 K, okresní výbor na Král Vinohradech 2000 K, sbor král. hlavního měst Prahy, obecní úřadnictvo, jakož i zřízenci král. hlav. města Prahy uspořádali přičiněním praesi- diálního officiála pana Barocha sbírku částkou 1029 K 74 h. Z různých obcí venkovskýeh docházejí rovněž příspěvky četné. Přáli bychom Ústřední Matici školské, aby finance její takovýmto způsobem trvale se zlepšily a úkaz tento nebyl pouze pomíjejícím. Povinnosti Matice jsou veliké a nebudiž proto i obětavost českého lidu menší — Osobní. Pan MUDr. Karel Chudoba praktický lékař v Praze, přesídlil na Těšnov č. 5. proti severozápadnímu nádraží. — Pan dr. Gustav Pick, advokát a obhájce ve věcech trestních, pře sídliv z Čaského Dubu do Prahy, zahájil zde advo kátní praxi v Celetné ulici č. 9 n. — Pan Adol Eekert, ředitel kr. české zemské střední bospo- dářské školy dán byl ke své žádosti v zasedání vý boru zemského ve středu dne 13. t. m. na trvalý odpočinek, počínaje ode dne 1. srpna 1902. Pan řed Eckert, od r. 1898 počinaje, každoročně žádost za dání do výslužby podával, až konečně letos žádosti jeho vybovéno. Na hospodářské škole v Čhrudimi působil 30 roků. — Rodinné zprávy. Pan Alois Wiesne předseda Společnosti Národního divadla, majitel knihtiskárny České akademie císaře Františka Josefa, nakladatel, s chotí svou paní Annou Wiesne- rovou, rozenou Čečetkovou, slaviti budou zejtra dne 18. t. m. stříbrnou svatbn. — Paní Jindřišk Šimůnkova, člen opery Národního dívadla a p. Karel Šimůnek, mallř, slavili sňatek ve čtvrtek dne 7. t. m. v chrámu Marie Vítězné v Praze III. — Slečna Anna Dostálova z Věrovan a pan MUDr. Josef Přikryl, praktický lékař v Hodo- lanech, slavili eňatek dne 14. t. m. v prohoštském farním chrámu v Olomouci. — Slečna Olga Vý- ravská roz. Hrdličkova a pan Václav Vý ravský, lesní, slavili sňatek dne 17. t. m. v ko- stele františkánském v Praze. — Slečna Ann Bucharova z Jilemnice a pan Emanuel Sto- lovský, dilovedoucí z Jindř. Hradce, slaví sňatel dne 18. t. m. v chrámu v Praze VIIl. — Úmrti. Ve čtvrtek dne 14. t. m. zemřeln v Praze po operaci pí. Marie Freibergová roz Holubova, choť lesního v Perné u Brandýsa n. Orl Polřeb její koná se dnes v neděli o půl 3. hod. n hřbitov brandýský. — V Berdyčevě na Rusi zemřel pí. Dolníka Paulová, choť inženýra, následkem těžkého nervového záchvatu. — Dálší ohrožené české osady ve Slezsku Za nedlouho budou ohecní volby v české osadě slez ské ve Stitině, na dráze ze Svinova do Opavy Osada jest sice česká, avšak tamější velkostatek tvoři »stranu německou« a má druhý sbor v rukou. Nyn chce tato »německá« strana vydobýti I. sboru, kdež rozhoduje jediný hlas. Připadne-li straně »německé« bude i Štitina míti obecní zastupitelstvo »německé«. — Rovněž i ve Svinově národnostně ohroženém budou za nedlouho obecní volby. Ve Svinově ger- manisuje s úspěchem továrna na roury, která jest v rukou Prušáků. Vobci jest již německá škola vedle české. Bude nuíno ve prospěch těchto obcí něco v čas učiniti, aby nebylo pak pozdě. — Rozpočet Libně na rok 1902 byl pro- jednán a vyřizen v páteční schůzi městské rady. Z jednotlivých odstavců rozpočtu uvádíme tyto po- drobnosti: úřadnictvo potřeba 49.523 K, úhrada 4080 K; tržnictví a zásobování 1596 K, úhrada 1550 K- školství (opatrovny, jeslo a pod.), potřeba 28. 188 k mimořádná potřeba 20.000 K na stavhu opatrovny na chudinství a dobročinnost potřeba 21 953 k zdravotnictví řádná potřeba 10.546 K, mimořádná n nové lázně 9030 K; pro veřejnou bezpečnost 22.641 k - mimořádně na hasičstvo 19.170 K; na čístění měsla 33.362 K, mimořádně 5000 K na úpravu obecníh dvora; na osvětlování města plynem a petrolejem 14.800 K; na zásobování města potřeba 43.218 k. úhrada 56.200 K, na veřejně sady 4234 K, na komu- nikace, dlažby a pod. 22.081 K, mimořádně na nové dlažby 10.000 K, na amortisaci dluhů a úroky 114.829 K. (Dluhy Libně obnášejí: u Zemské banky 2,217.645 K, u Hypoteční banky 14.008 K.) Pivní dávka vynese 50.000. K, dávka z lihovin 2300 K, dan ze psů 1200 K. Úhrnem obnáší potřeba řádná 446.696 K, úhrada 164 304 K, schodek řádný 302.392k Přirážky obecní, vybírané v téže výši jako v Praze vynesou 90.692 K. S připočtením mimořádných vý- dajů v obnosu 82.400 K obnáší schodek Libně 294.100 K, který bude uhražen z důchodů obecních. po případě bude nutno obecní při- rážky zvýši ti. — Vyhláška o výsledku voleb do sboru obecních staršich. Dle předpisu § 54. pražského obecního řadu byla vydána a na nárožích nalepena vyhláška o výsledku doplňovacích voleb do sboru obecních starších král. hlav. města Prahy, dále uve- dena jest ve vyhlášce zpráva o zvolení obou ná- městků starosty, o volbě vrchního ředitele chudin- ského ústavu a o volbě členů městské rady. Podroh- nosti o volbách téch v listu našem byly již uvedeny. — O prvním českém ejezdu všepráv nickém jednati se bude v příští schůzi Právnické jednoty, která koná se ve čtvrtek dne 21. t. m. o 6. hod. večerní v malé promoční síni v Karolinu Mimo to jest na pořadu přednáška advokáta a spiso- vatele p. JUDra. Josefa Sládečka »O reformě zákona tiskového«. Páni členové se žádají, aby k rozhovoru o otázce sjezdové již nyní návrhy své připra vovali. — Král. česká společnost náuk (třída fil. historická). V pondělí dne 18. listopadu bude par professor Vladislav Kalousek přednášeti o někte rých sporných otázkách ve příčině novějších výkop na půdě staroklassické. — Nákladem společnosti vy šia rozprava prof. Zubatého o Schleicherových stu ditch litevských a německý divadelní kus z r. 1662 jejž vydává dr. Podlaha. — Z výboru advokátní komory král. če ského sděluje se nám, že dle usnesení jedné z po sledních výborových schůzí odebírá nyní komora veškery čelnější právnické časopisy české i jiné, kter pro pp. členy komory advokátní k volnému nahlěd nutí v úřadních hodinách v místnostech advokatní komory ve Spálené ulici č. 26 jsou vyloženy. Jsou to sejmena následující časopisy a díla: »Zákonník říšský a zemský«, »Časopis českých advokatů« (nyn »Právnické Rozhledy«), »Právník«, »Sborník věd právních a státních«, Zprávy právnické jednoty mo
#21 alto_textblock #21
lli
#22 alto_textblock #22
ravské v Brně: »Barreau«, »Věstník ministerstra práv« a »Věstník ministerstva vnitra« atd. — Přednášky. Zejtra v pondělí o 4/28. hod. večerní přednášeti bude p. prof. dr. Theodor Ka- špárek »O nemocech, vzniklých požitím nezdra- vého masa« ve fysikální poslucbárně českoslovanská obchodní akademie v Resslově ulici (druhá před- náška). — Téhož dne o 1/28. hod. večerní přednášeti bude v zasedací síni karlínské radnice p. prof. dr. Bohuš svob. pán Rieger »Ústava rakouská ve svém vývoji od r. 1860 (do r. 1873)« (druhá před- náška). — Zapisovati se bude hodinu před přednáš- kami v místě, kde se konají. Zápisné jest 1 K pro všech šest přednášek jednoho kursu (pro dělnicivo 50 h). Za šatnu se neplati. — Vzdělávací odbor »Sokola« vyšehradského zahájil mi neděli cyklus přednášek ve své tělocvičně na Da. kance. Příští přednáška koná se v neděli dne 24.t. m. opět v tělocvičně o 5. hod. odpol. Přednášeti bode pan inženýr Josef Krčil o své cestě po Ilalii doprovodí svá slova řadou světelných skloptikonem promltaných obrazů. — Nadace pro chudé. Při nadání Leopolda a Alžběty Kinzlových, jež založeno bylo paní Alžb. Klindertovou, rodem Kinzlovou a určeno jest pro chudé příbuzné zakladatelky a kdyby jich nebylo, pro jiné pražské chudé, zvláště chudé vdovy, obsa- zeno bude uprázdněné místo nadační s ročním po žitkem dvou set korun, jež nadanci náležeti budou doživotně, neb po čas jeho chudoby. Kdož se o ně ucházeti chtějí, nechť podají žádosti doložené úřad- ním vysvědčením o chudobě a zachovalosti a jsou-i příbuzní, též průkazem o přibuzenství, včetně do 20. prosince 1901 vrchnímu ředitelství ústavu chudých v Praze. — Národní spolek českých techniků jsa si vědem úkolu svého vůči členům svým i veřej- nosti, rozhodl se vzdáti hold našim menšlnám a hmotnou podporou pomocí jim v jich zoufalém boji za bytí své. Přátelský večírek dne 29. listopadu ve velké dvoraně žofínské pořádaný má mu býti hmotně k tomu nápomocným. Aby se zavděčil všem příznivcům menšin národních i svým, spojil výber večírek s akademií za protektorátu p. dra. J. Sto- klasy, professora české techniky a vložil ve vážný program i několik čísel koncertních, v nichž úči- kovati budou nejpřednější umělecké síly a sice pan Hana Kvapilová, kturá recitovati se uvolila ruko- pisnou novinku, spolku darovanou p. Jar. Vrchlickým. pí. Růžena Maturová, jež zapěje několik aril oper- ních, slč. Lola Beranova, virtuoska na klavír a pan Vojta Kuchynka, virtuos na kontrabas, kromě toho koncertovati bude kapela p. Pehela. Tím zajisté se výbor zavděčí každému návštěvníku a doufá, ž dojde hojné podpory. Poněvadž přístup dovolen pouze zvaným hostům, nutno reklamace zaslati n p. J. Kretšího v Praze—II., Vyšehradská tř., neb na p. IngC. VI. Dyrynka v Praze—II, č. 1383. — Soutěž na humoristické práce, vypsaná Měšťanskou besedou na Král. Vinohradech, kones v sobotu dne 23. t. m. Veškery práce zaslány bud- tež do udané lhůty na adresu zábavního výboru s značkou »Sylvestr«. — Nedělní dýchánky pro dělné ženy a dívky všech oborů. Dnes pořádají dámy z Ná- prstkova domu první dýchánek, jenž zahájen bude proslovem pí. Gabr. Preissové. S ochotou uznání hodnou slibila pí. M. Kuklová předčítati povídky ze života lidu venkovského od K. Světlé; pí. Vlasta Pittnerová přednese své básně »Zastaveníčko v rájis. Počálek jest o 4. hod. odpol. v místnosti školní bu- dovy u sv. Havla na Uhelném trhu. Vstup volný mají všechny ženy a dívky, které se chtějí pobaviti po týdenním zaměstnání — Výstavy. Národopisné museum českoslovanské otevřano jest v neděli od 9—12 hod., ve středu a v sobotu od 1—4 hodin zdarma, v pondělí od 9—12 hodin a ve svátek od 9—1 hodin za vstupné 20 hal., v ostatní dny od 9—12 za vstupné 60 hal. Bohatě illustrovaný »Prů- vodce« prodává se u vchodu do musea za 40 h. Museum navštěvováno jest často hromadně žáky posluchači různých škol a ústavů. Správa musejní vítá takové hromadné návštěvy a podává ochotně potřebný výklad, když se jí návštéva předem správou školy neb ředitelstvím ústavu ohlásí. — Neutu. chající zájem našeho obecenstva, vý slavč roslava Špillara věnovaný, přiměl její pořá- datelstvo, by prodloužilo ji až včetně do 24. t. m, Výstava má denné velmi slušnou návštěvu a na obrazech stále objevují se červené lístky »Zapro- dáno«. Tak v posledních dnech zakoupeny: č. 42 »Studie z Postřekova« a č. 99. Lístky spolkové, dělnické a studentské vydávají se u pokladny vý- stavní za 40 hal., jinak za 60 hal. Výstava otevřena jest ve všední dny od 8—5 hod., v neděli a ve svátek od 8—7 hodin, večer při elektrickěm osvětienl. — Dobročinnost. Paní Marie Bondyovt, choť inženýra a továrníka, podělila 12 hochův obecné školy chlapecké u sv. Jindřicha v Praze úplným oděvem. — Akce assanační v Praze. Následkem usnesení sboru obecních starších praesidium městské rady poslalo právě ministerstvům vnitra, financí spravedlnosti žádost za prodloužení doby platnost zákonů assanačních na dalších 10 let (zákony do- tyčné byly vydány dne 11. února 1893.) V odůvod- nění žádosti uvádějí se některé podrobnosti, zajímavé i pro širší veřejnost. Při vydání aákona mělo se za to, že tato doba desítiletá, která uplyne dnem 7. dubna 1903, ku provedení assanačního podniku úplně stačí. Při provádění podniku shledalo se však že překážky, které musí býti překonány a odstra- něny, byly podceňovány a že následkem toho doba slanovená nestačí. Uváží li se, že před započe- tím podniku musil být opatřen pracovní program po stránce místní, časové i finanční a pak teprve mohlo se přikročit k vyzvání majitelů nemovilostí, aby je do dvou let upravili, vidno z toho, že z doby, zákony stanovené, uplynula 4 léla, aniž by se mohl s akcí assanační započít. Na její provedení zbývalo tudíž jen 6 roků. Snahou obce pražské bylo sice, nalézti podnikatele, který by na místě jejím převzal provedení assanačního podniku a který by zároveň poskytoval dosti záruky správného provedení, ale podnikatele takového nepodařilo se nalézti. Jest to úplně pochopitelno, neboť podnik assanační je něko- lika milliony korun passivní a i při oběti několika millionů korun se strany obce pražské jest to pod- nik nad míru riskantní. Nezbylo tedy obci pražské, než aby se v provedení podniku sama uvázala. Většinou koupěmi z volné ruky a v některých přt- padech také řízením vyvlastňovacím nabyla obe pražská v assanačním obvodu Starého města a Jose- fova celkem 208 domů, 85 dílců v domech a 15 zbytků parcel, úhrnem za 14 millionů korun. V no- voměstském assanačním obvodu koupila 9 domůa zbytky parcel za 640.000 korun. Nemovitosti těch nabývala obec pražská jednak za účelem provedení assanačního podniku, pokud znamená rozšíření do- savadních a zilzení nových ulic, jednak za účelem provádění kanalisace, jejíž nejdůležitější místa nale- zají se v obvodu Slarého města a Josefova. Veškeré nemovitosti v assanačním obvodu Starého města a Josefova, které mají býti podrobeny změně, zaují- mají plochu 248.620 mí, z čehož připadá na ulíce náměstí 93.227 m a na stavební místa plocl 155.393 m'. Z této plochy zastaveno jest dosed pouze 8323 m3 soukromými podnikateli za spolu- působení obce pražské. Z domů, které obec v tomlo obvodu získala, bylo dosud sbouráno a odklizeno 105, zaujímajících plochu 43.864 m3. Z této stavební plochy obec prodala na stavbu soukromých nových domů 36 stavenišť, které jsou buď již zastaveny aneb stane se tak v nejbližším období stavebním a stržila za ně 3,540.000 K. Podotknonti sluší, žev roce 1897 nastala v Praze stagnace stavitelského ruchu, který nebyl v létech následujicích vzpružen následkem zdražení peněz. Jest tedy zřejmo — do- kládá se v žádosti — že obec pražská vykonala dosud vše, co bylo možno provést a nebyl li assa- nační podnik ani z polovice proveden, stalo se to z té příčiny, že doba 10 let na provedení to nestačí. Obec vydala dosud 15,640.000 K na podniky assa- nační, stržila pouze 3,540.000 K, má tedy obnos 12.100.000 K v tomto podniku investovaný. Obec doufá podnik assanační dokončiti, bude li doba k tomu na dalších 10 roků prodloužena. — Nová lokální dráha na Ostravsku. Spo- lečnost brněnské lokální dráby, majitelka ostravské dráhy elektrické, hodla stavěti úzkokolejnou drůku z Hulvák přes Zábřeh do Vílkovic a k nové jáme »Bedřich«, náležející berlínské obchodní společnosti.