ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 ea33fd40-661e-11dc-ba4b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
ALTO TextBloky — 98
#1 alto_textblock #1
16. listopadu 1901.
#2 alto_textblock #2
Přiloha „Národnichh Listn
#3 alto_textblock #3
k čislu 3í6.
#4 alto_textblock #4
Strana9
#5 alto_textblock #5
Politické zprávy domácí.
#6 alto_textblock #6
V Praze, 15. listopadu. (Kolo pols ké a Něme1.) Ve Vídní se opět pilně vyjednává a necinným nezůstává v tom vzhledě ani polské kolo. Kuti se tam prý cosi za kulisami, jak sděluje zpravodaj krakovského »Glosu Narodu«. Jde o to, že určitá skupina polského kola sice skupina rozhodující, po tichu a veliee opatrně vyjednává s Němci o utro- ření sněmovní většiny. »Skupina ta — píše »Glos Narodu« — chtějíc se pro všechen připad krýti před výčitkami svých kra- janů, žádá, aby budouci většina obdržela opět název »pracovní většiny« t. j. aby byla kombi- nací jen dočasnou, utvořenou za účelem pro- jednání rozpočtu a jiných vládních předloh. Ob strany však vidí, že po uplynutí smluvené doby »pracovní většina« by se proměnila ve většinu stálou. Němci jsou vyjednáváním spokojeni jsou tak jisti úspěchem, že již ve středečních listech vídeňských možno bylo čísti pohrůžky Čechům, že Němci nejsou na vždy odsouzent hrát ve sněmovně úlohu menšiny. Poměry mohou se prý změniti rychleji, než se Čechové domnívají; Němci domohou se ve sněmovně vělšiny a pak budou na české šíje doléhati ostré rány.« Za známku blížícího se dorozumění mezi Němci a Poláky pisatel pokládá i tu okolnost, že v úterní schůzi němečti pokrokovei i nacionálové vyslechli klidně řeč Dav. Abra- hamoviče, čeho dřive nebývalo. Znalci parla mentních poměrů soudí z toho, že Poláci půjdou s Němci do besídky. »Stane-li se to skutečně — dodává »Glos Národu« — bude to poslední akt komedie, kterou roku 1900 uvedl na scénu rytíř Javorský, když ostentativně rozbil pravici.« Z Vídně, 15. listopadu. (Pra žs ká umělecká galerie). Po poradě dra. Körbra a ministra osvěty dra. Hartla se zástupci českých a německých poslanců z Čech v zále- žitosti brzkého zřízení umělecké galerie v Praze konala se v pondělí v úřadovně dvorního mar- šálka za přítomnosti odborného přednosty Sta- dlera a ministerského rady Wienera schůze, jež měla za účel připraviti vše potřebné k rychlé- mu zřizení české umělecké galerie. Jak se do- datečně sděluje, byla věc tato již ukončena. Ze Štyr. Hradce, 14. listopadu. (Ve věci slovinské university.) Po sehůzi jihoslovanských akademíků v Št. Hradci slíbil rektor university, bar. Canstlin, deputaci slovan- ských studujících, že ministerstvu osvěty buda raditi, aby se v Lublani zřídily tři stolice práv- nické fakulty, ovšem s podmínkou, že se mu se svolením senátu naskytne přiležitost, aby mohl ministrovi osvěty osobně podati memoran- dum, jež mu ve věci slovinské university ode- vzdali slovinšti akademikové. Avšak universitní senát ve schůzi dne 13. t. m. úmysl rektorův zmařil. Nedovolil totiž rektoru odejeti do Vidně a odevzdati ministrovi slovinské memorandum. Zápisky, podané senátu akademiky vlašským i slovinskými, odevzdány na posouzenou zvláštn komisi. Z Lublaně, 14. listopadu. (Volebn rueh v Gorici.) Blížici se volby do zem- ského sněmu gorického, vypsané na prvou po- lovinu prosince, vzbudily čilý ruch v obou národních stranách slovinských, pokrokově klerikální. Obě strany činí si naději na úplné vílězství a postavily již své kandidáty ve všech slovinských okresích venkovských i městských. Se strany pokrokové kandidují ve venkovských obelch říš. posl. Gabršček, učitel Vrtovec, sta- rostové Lokar, Zega, statkář Strekel a dr. Treo v městské skupině tolminské dr. Tuma. Kleri kálové kandidují v týchž okresích dra. Gregor čiče, vůdce goriekých klerikálů, Klavžara, pro Berbuče, faráře Grča a Črneta a dra. Abrama, jenž však kandidaturu odpírá. Ve městech na- vrhují dra. Tonklia, jehož kandidují zároveň ve velkých statcích spolu s Jar. Klančičem a Ja- končičem. Poněvadž ve velkých stalcích roz hodnou hlasy vlašské menšiny, jež se prý přidá ke klorikálům, jest v této skupině volba tr jejich kandidátů zajištěna. Pokroková strana ve velkých stateích neksndiduje.
#7 alto_textblock #7
Národní hospodář.
#8 alto_textblock #8
K obnově enkerního kartelu. ) Jak známo trvá od roku 1897 cukern kartel, který uzavřen byl ode všech rakousko- uherských raffinerií cukerních s veškerými továrnami na surovinu. K tomu cili spojily se surovárny v »Družstvo rakousko-uherských to- váren na cukra. Před tím již sloučily se ra- kousko-uherské raffinerie v kartelní svaz a do- cilily skvělých výsledků. Než právě tyto velik hmolné úspěchy byly podnětem ke zřizován nových raffineril. Snadno lze pochopiti, s jakými pocity hle- děly kartelované raffinerie na přírost každého nového podniku, s nímž volky nevolky musily vstoupili ve vyjednávání, pakliže nechtěly zdai kartelu ohroziti. Při tom trvati musily raffinerie ve stále obavě, že špatný příklad najde stále víc násled- níků, že tedy počet raffinerii bude dále vzrů- slati, čímž netoliko podíl na zisku stále bude se zmenšovati, nýbrž i kartel sám na konee mohl by se rozpadnouti. V této choulostívé situaci snažily se raff- nerie nalézti vhodné východisko, kteréž byje účinně chrániti mohlo před každou další novou soutěží. Usnesly se, že svůj kartel raffineri! — jenž tenkráte jak u obecenstva, tak i u surová- ren byl v nelásce a útokům veřejného tisku byl vydán v šane*) — postaví na povnější a širaí základ, a to v ten způsob, že vstoupily ve spojení se surovárnami a ujednaly s nimi ná- sledující úmluvu platnou do října r. 1902: »1. Veškeré rakousko uherské raffinerie zaručují surovárnám pro ono množství suroviny jehož zapotřebí jest na tuzemskou spotřabu, cenu K 30.— za 100 kg, a to v tom způsobu, že koncem každé kampaně zjistí se průměrná tržní eena šesti měsíců: listopad—duben a že vyplatí se surovárnám onen obnos, oč tato prů- měrná cena jest menší než K 30.—; při tom platí však to obmezení, že nahražuje se pouze 1) Oliskujíce ochotně tento článek, zaslaný nám z kruhů vážných a významných, zahajujeme jim volnou diskusi o věci pro náš vývoj průmyslový vysoce důležité. Své vlastní názory vyhražujeme si pro eventuelní závěr diskusse. 3, Jest významno, že tyto útoky od té doby zcel umlkly, ačkoliv steský obecenstva spíše vzrostly.
#9 alto_textblock #9
ností.
#10 alto_textblock #10
difference ceny od K 22.— do K 30.—, ted ne více, než nejvýše K 8.—. 2. Za to musily se zavázati veškeré suro- várny, že celou svoji výrobu — pokud ji ne- vyvážejí za hranice — prodají kartelovaným raffineriím a nikomu jinému.« Dávno kýžená tužba — zabrániti zřizován nových rafflnerif — došla svého splnění. Chráněn jsa přívozným clem 11 zl. ve zlatě = 26 K 18h. za 100 kg., uskutečnil tak nyní kartel ve sku- tečnosti cukerní monopol. Zmínky zasluhuje, že uvedená garancie cukerní ceny K 30.— nezpů- sobila raffineriím žádné hmotné oběti, pro- tože raffinerie prostě cenu raffinovaněho cukru ihned přiměřeně zvýšily, takže nebyly to raffi nerie, nýbrž výhradně konsumenti, kteří nést měli výlohy celé této akce a kteří dosud vý lohy tyto nesou. Výtěžky kartelovaných raffinerů. Jakou měrou raffineři dovedli využitkovati svého monopolu, plyne z toho, že v září 1901 pro- dávána byla v Praze surovina v celých vagono- vých nákladech (ne tedy snad v detailu) za 80 K metr. cent. Kartel zaplatí za zboží (dle § 1.) K 30 + 38 K spotřební daně = K 68.— má tedy výtěžek K 12.— za m. cent, zajisté nemalý to výlěžek při surovině, s níž raffinen nemá více žádné další práce a při které pouze jako obchodník figuruje. Při raffinovaném spotřebním cukru »spo- kojují« se raffinerie s čistým výtěžkem 6 až korun za metr. cent, dle toho, jaká jest poloha raffinerie a dle jiných okolností, které při ceně padají na váhu. Dle officiálních výkazů, uveřejněných Ústř. spolkem pro cukrovarský průmysl v říši rakou- sko-uherské, činila spotřeba tuzemská: v kampani raffinády surového cukru 1897-1898 příbližně 3,326.000 48 000 m. ctů 1898-1899 » 3,441000 50.000 » 1899 1900 » 3,206.000 33.000 » , 1900-1901 » 3,372.000 36.000 » 13 345.000 167.000 m. cl Odhaduje li se průměrný užitek za raffino- vané zbozí na 7 K, pak přinesl kartel za mi- nulé 4 roky raffineriím 93.4 millionů korun čistého užitku, nehledie ani k výtěžku za 167.000 m. ctů. suroviny pro konsum pro dané 3). Na celkovém výtěžku tomto mají raffinerie podil dle rozvrhu (kontingentu), vyznačeného v přehledné tabulce, ke konci úvahy této při pojené. V jakém poměru vůči zisku raffinerií stojí však užitek, který maji z kartelu surovárny? Veškerých 173 surováren dostalo za prvá 3 léta trvání kartelu (zůčtování za 4. rok není dosud provedeno) příplatek celkem asi 114 K na 1 q celkové výroby Obnovení kartelu na dalších 10 le na obzoru. Jelikož v měsíci řijnu 1902 do- savadní kartel vyprší, namahaji se raffinerie již dnes všemožně, aby opětně docílily se surovár- nami dohody, neboť tato jest pro ně nezbyt Novou vějíčkou, na niž se mají surovárny chytnouti, jest slib, že se jim zvýší garantovaná cena 1 q surového cukru z 30 na 32 K. — Toto zvýsení by ovšem raffinerie nezaplatily ze své kapsy; jako již svého času při garancii 30 K za 1 q suroviny vyšší náklad výrobní přesunuly na konsumenta, budou nepochybně při zvýšení garancie na 32 K postupovati zcela stejně. Jest na bílední, že se musí nasaditi všechny páky, aby se surovárny opět ziskaly, nebo jedná se tentokrát o prodloužení monopolu cu- kerního hned na 10 let. Jelikož již dnes zisk raffinerii činí 231 millionu korun ročně, možno vzhledem k nastávajícímu konsumu odhadovati zisk za budoucích 10 let asi na 250 millionů korun. Nejvydatnější podporu svých snah nacház raffinerie v dnešním trudném stavu továren na surovinu; následkem nedávného náhlého kles- nuti ceny suroviny zhoršil se stav surováren tak, že kartelový přídavek na cenu jest jim nutnější, než kdykoliv jindy. Situace jest dne asi taková: Na jedné straně máme počtem ma- lou, avšak kapitálem a vlivem svým mocnou skupinu raffinerií; na druhé straně pak počtem mnohem sice četnější, avšak nepoměrně slabši skupinu surováren. (Dokončení.)
#11 alto_textblock #11
Vládní »svůj k svému« v českých mě stech. Známý oběžník ministra obchodu a vnitra vyzývající pohtické úřady k všemožné péči, aby ve řejné dodavky (ať státní, ať zemské, ať obecní) za dávány byly veskrze domácím firmám, nás ve zvláštn nadšení neuvedl. Vytkli jsme tenkrate, že bychon si přali, aby i v tomto oběžníku bylo výslovně sta noveno, že toto státní »svůj k svému« bude prakti- kováno spravedlivě ke všem dodavatelům a živnost nikům bez rozdílu národnosti. Máme přece již tolil zkušeností, že pro vídeňské vlády jsou domácím podnikateli zvlášté vídeňské velkofirmy .. . Po zmi něném již zrušeném offertním řízení pro technickou vojenskou akademii v Mödlingu, přinášejí dnes »Plzeňské Listy« nový doklad. Stát staví v Plzn justiční palác; o stavbě rozhoduje se ve Vídní nejnověji zadány i malířské práce v novostavbě vi- deňské firmě (Richtrovi a Wintrovi), ač byly nabídky českýci plzeňských malířů výhodnější i levnější. Ale plzeňské firmy neměly ani protekce, ani jiných za stanců. Věc ta nutí nejen k přemýšlení, ale i k od pomoci. Pomalu dospějeme tam, že státní zakázky budou zadávány jen německo videňským firmám Jest to opět onen hospodářský centralism, kler systematicky ubíjí každý hospodářský pokrok »pro vinční«, onen centralism, který ničí a podkopává emancipační snahy národů z hospodářské usurpac videňské. Souhlasíme úplně s plzeňským denníkem, že stavu tomu nutno učiniti přítrž — nechápajíce. proč nebyly uvedeny přímo a bez obalu důvody překvapujicího jednání příslušných orgánů vládnícl (dra. Rösche), jež dle všeho nejsou redakci ne známy. Lihovarnický spolek v Praze podal posla- necké snémovně říšské rady petici, v niž se pouka- zuje na neblahé následky nepoměrného rozvržení kontingentu pro zemědělské lihovary, a v níž s žádá, aby císařské nařízení ze dne 19. července 1900 platilo pouze prozatímně pro prvá dvě období vý- robní 1900/1 a 1901/2 a nahraženo bylo zákonem ve sněmovně řádně projednaným, jemuž by před- cházela anketa hospodářských lihovarníků a jenž by v prvé řadě chránil zájmy zemědělské. Nejdůležitější osnovou by pro nový zákon bylo: 1. neubírati trva- jicím lihovarům hospodářským na dřívějším kontin- gentu, ba ani těm větším podnikům zemědělským, jejichž kontingent přesahoval dosud 1000 hl a by větším než dvojnásobný počet v hektarech vyjádřené plochy započítatelné; 2. vyměřiti novým a zejmena
#12 alto_textblock #12
*) V kampani nynější (1901—1902) docílí rafi nerie zisku mnohem vyššího, neboť sepují surovinu za denní cenu as 20 K z Ústí n. L., kdežlo suro- várnám nabražují dle ujednání pouze rozdil ceny od 22 do 50 k.
#13 alto_textblock #13
od menších rolníků zřízeným družstevním lihovarům hospodářským tolik kontingentu, aby aspoň bez újmy pracovati a dále trvati mohly; 3. přihližeti piři roz- dílení kontingentu nejen k novým, v posledním ob- dobí rozdělovacím vzniklým, nýbrž i k lihovarům v běžícím období povstalým a také k těm četným. již trvajícím menším závodům, jimž příliš skrovné koutingenty byly přikázány; 4. počítati novým liho- varům hospodářským náležející kontingent jen dle skutečné plochy rolí, a sice v poměru 3 hl aikoholu na 1 ha orně půdy; 5. rozdělovali přebytečný (t.j. nezpracovaný neb na výtratu připadlý) kontingent hospodářským lihovarům jakéhokoliv druhu, zpravo- veli je v čas (od ledna do dubna, nejpozději však koncem měsíce července) prostřednictvím úřadů finančních o všech uvolněných podílech kontingen- tových a uveřejňovati každé lakové osobité přidělen bez odkladu v listech úřadních. Návrh zákona o dělnických bytech, před- ložený v posledním sezení rady řížské, jest úplně shodným se zněním, které jsme již dříve uveřejnili. Definitivní osnova vládní liší se od provisorního znění námi uveřejněného jen potud, že zákonných výhod má se dostati oněm budovám a domům, které jsou uvedeným účelům (ubytování dělnictva) po pa- desát let (ne 80) věnovány. Třeba znamenala osnova tato pokrok proti dosavadnímu stavu — neslibujeme si, že její uzákonění přispěje k zlepšení hrůzostraš ných dělnických poměrů bytových. Jest napopíratelno sice, že osnova může pov buditi podnikately, aby stavěli dělnické domky, leč, jak zkušenost učí, užívá začastě zaměstnavatel domků těchto jako prostředku k utužení závislosti dělníkovy, což jest v přímém rozporu s jakoukoli sociálně-politickou snahou. Sou- kromá spekuluce pak sotva bude osnovou povzbuzena ke stavbě dělnických domků, poněvadž otvírá sejí řada jiných oborů, kda může docíliti vyšších výnosů než osnovou dovolených 41/2 proc. Dle našeho názoru leží řešení otázky levných bytů dělnických jinde v sociálnější úpravě daně domovní (činžovní i lřídní) vzhledem ke skutečnému stavu obývání a v účinném podporování (státem i samosprávou) jak svépomo- ných, tak humanitních snah na tomtu poli. Vývoz chmele. Dle zprávy našeho norimber- ského konsulátu nalezá žatecký a úštěcký chme v Bavorsku stále většího odbytu. Z ostalních korun- ních zemí rakouských dováží se sem jen nepatrno chměle, pouze ranný štyrský chmel jest počatkem sézony hledán. Dovezeno bylo (čísla v závorkách udávají dovoz sézony 1899—1900) v sézoně 1900—1 v září 1578 (1983) q, v říjnu 5946 (9104), v listopadu 4802 (7982), v prosinci 3839 (4546) q. v lednu 326 (3236) q. v únoru 2002 (2511) q, v březnu 136 (1343), celkem tedy 22.802 30.705) q. Co se týče vý- vozu c melového z Německa do Rakonska, podotýká zpráva: Vývoz pohyboval se v úzkých mezích, poně- vadž výroba říše do té míry stoupla, že potřebuje dovozu pouze v dobách neúrody. V sedmi hlavních měsících bylo do Rakouska vyvezeno 2972 q proli 3372 q roku předešlého; celkový chmelový vývor Německa činil v sézoně 1899——1900 90.028q. Německý celní tarif. Jak čtenářům známo, byla osnova německého celního tarifu spolkovou radou schválenaa částečně změněna. Celmí pomě německých kolonii k říši upraven nyní tím způ- sobem, že může jen spolková rada přiznati smluvní osvobození od cla a snížení celní. Ostatně změny celního zákona jsou nepatrny. V osnově celního ta- rifu zvýšeny vedle uvedených položek (chmel. chme'ová moučka a zboží z mořské pěny) sazby na praženou kávu z 50 na 60 mk., na kolomaz z 6 na 10 mk., na surové bavlněné tkanivo z 50 na 60 mk. a na lněné kapesníky ze 140 na 145 mk., naproti tomu sníženy sazby: na pečárky s 20 na 10 mk., na rýži určenou k výrobě škrobu s 6 na 4 mk., na lněný olej s 6 na 4 mk., na fosfor s 20a 15 na 10 a 5 mk., na tiskařskou čerň s 10 na 5 mk. na nevzorkovaný bavlněný tyl k vyšívání s 250 n 80 mk., na surové kapesníky se 110 na 105 mk. (č 488 t.), na obyčejné dřeváky s 8 na 3 mk., na alba, knihy obchodní, zápisníky, desky a p. s 50 na 24 mk., na mikroskopy s 120 na 60 mk., na zboží ze zlata s 500 a 800 na 300 a 600 mk. a j. Bezcelnost navrhuje se pro otruby, zbytky tukových olejů, od- padky rýžové, na sošky ze železa a nevzácných kovů. Kohě, určení pro státní chov, podléhají clu 20 mk. Výhody pohraniční byly oproti původní osnově značně rozšířeny. Obuvní cla upravena nyní tím způsobem, že sazba 85 mk. platí na boly těžší 1200 gr. (pár), 120 mk. na boty váhy 600—1200 gr. na boty lehči 600 ge. stanovena vyšší sazba 180 mk. Pro fotograficky papír stanovena jednotná sazba 12 mk. Toť asi nejdůležitější změny. Dvojitý tarií obilní podržen i na dále. Osnova bude 26. t. m předložena říšskému sněmu. Hrabě Bülow zůstal tedy 1 tentokrále věren svým agrárním citům a bude je hájiti i před forem sněmu. Jednání jeho bude zají mavé a napínavé Půjde o životní otázky Německa My se k věci vrátíme jindy a obštrněji a při té pří ležitosti neopomeneme čtenáře seznámiti s podstatou otázek, o něž zde běží. Nezaměstnanostní akce vládní — v Nč mecku. Hrozící nezaměstnanost dělnictva v zim ních měsících přiměla vrchního presidenta saské province (pruské) k svolání konference hodnosto státních a zástupců průmyslu a měst, na niž jed- náno o krocích, jimiž by zabráněno bylo alespot nejhorším výstřelkům nezaměstnanosti. Schůze měla ráz informativní. Ale i tak jest zajímava. Hlavně pro srovnání s našimi poměry. I u nás hrozí neza- městnanost, parlament odbyl sl v plném slova smyslu nezaměstnanostní debatu, vyslechi všeobecné vývody ministra presidenta, noviny se o věci roze psaly — a po všech těch slovech ticho, přímo dě sivé ticho, stát neučiní ničeho pro dělnictvo (vyji maje leda jen vídeňské dělnictvo), země rovněž tolik a obce? Rozepsali jsme se onehdy o věci, učinili přímý návrh na organisování nejnutnější odpomoei — a ticho všudy. A až přijdnu chivíle bídy, až vyvstane z předměstí hlad a volání po práci, budou naše samosprávně orgány překvapeny, vzniknou rozpory, ozvou se hlasy proti vládě ald., celý ten obvyklý obräzek z dřívějších let. A přece bylo by lze i dnes již pracovati ruku v ruce s dělnicivem mnohému by se dalo zabrániti. Musili bychom ovšem méně mluviti a více — pracovali. Gukerní daň v Anglii? Dle zprávy »Daily Express« uvažuje prý státní kancléř pokladu Hicks- Beach na zavedení cukerní daně 1/2 p. na 1 Bibru Dosud byl cukr v Anglii daně prost. Dle jiné zprávy nejedná se prý o cukerní daň, nýbrž o cukerní elo což by znamenalo zvýšení cukerního cla zavedeného v červnu t. r. Nespravedlivá válka s Bury vyžaduje si tedy opět nové oběti hospodářské — — Český akciový pivovar v Oeských Budějo vicich konati bude v neděli dne 24. listopadu do- poledne o 10. hodině ve velkém sále besedním řádnou valnou hromadu. Z výroční zprávy za uplynulý správní rok vyjímáme: Výroba piva dosáhla výše 92.000 hektolitrů, čili o 7000 hektolitrů více než loni. Nelze neviděti, že hospodářská tíseň, způsobená ně kolika nepodařenými žněmi, soutěží zamořského obilí a velikým nedostatkem zaměstnání, působí neutěšeně laké na průmysl pivovarský. Krise tato bohužel ne- dospěla ještě svého vrchole, spiše je pravdě podobno že pod účinkem rozkladu hospodářského v sousední říši také tuzemské poměry jenom znenáhla mohou ozdravěti. Nemá-li pivovar přes to přese všechno zvláštní příčinu, aby si stěžoval na nepřízeň minulého roku, jest tato skutečnost znamením pro pivovar velm dobrým. Provedeny větší odpisy než za let minulých a přece čistý zisk je větší loňského. Zařízení skladu vídeňského je provedeno a sku tečné vydání nelíší se valně od rozpočtu loňského Sklad nalezá se u samého nádraží Franliška Josela v I. okreze vídeňském v ulici Augasse. Podařilo se správě také prodati hotel ve Třeboni, který své doby koupen byl při exekuční dražbe. Prodej se stal vý- hodně pro pivovar. Pokrok učiněný pivovarem co do výroby a pro- deje, přiměl správní radu, že dala zříditi novou spilku a kvasné kádě do ní a že dá opatřiti jedno nové od- dělení sklepní — dosud nepoužité — zimotvorným za- řízením a sudy ležáckými. Nedaleká budoucnost při- nese pivovarům dvě veliké novoty. Především od- měrnou nádobu na zjišťování množství a hutnosti mladinky za účelem zdanění a pak zemskou přirážku na pivo. První z těchto novot bude pivovaru vílaná. druhá však jest zlem nezbytným. Nejlopší stránkou chystané zemské přirážky nebo daně na pivo je výška její: prý K 1.40 z hektolitru. Výška ta má proto něco dobrého do sebe, že žádný pivovar nebude moci daň tuto sám hraditi a bude nucen přesunouti ji na ho- stinského a tento na konsumenty. Povážlivější užje
#14 alto_textblock #14
že vláda nechce zemskému výhoru povoliti přirážku větší než K 1.40 z hektolitru. Máme dosti odvaby a upřímnosti říci: Když už musí býti nová daň n pivo, byli bychom raději místo K 1.40 viděli najed- nou K 2.— a to proto, že vláda bezpochyby co ne- chce popřáti financím zemským, chystá pro sebe A čím menší je zvýšení, tím větší je nebezpečí, že se pivovaru, resp. hostinskému, nepodaří přesunouti břímě dále. Důkazem tohoto tvrzení je poslední zvý- šení daně pivní za dra. Kaizla. Rozvaha za správní rok 1900 až 1901 vykazuje aktiva: Hotovost v pokladně K 4061.77, cenné papíry K 61 407.36, půjčky K 259.259 25, vklady u pe- něžních ústavů K 23 796.43, pozemek v Českých Bu- dějovicích K 101.582.43, pozemek ve Vídni (skladi K 62.999.44, splátka na stavbu skladu ve Vídni K 14.500.—, stavby a vlečná dráha K 1,270.051.64. stroje a elektrické zařízení K 376.744.82, hostinee »u Brabeů« v Českých Budějovicích K 86.568.17, hostinec »u Slunca« v Lomnici n. L. K 22.779. 31, sudy ležácké a kádě K 264.542.19. transporiní nádoba K 106.124.68, hospodářská zařízení K 4470 77, lednice K 12.951.52, inventář dopravní (pivní vagony) K 30.803.10, invenlář v pivovaře K 26.048 01, inventái v hostincích a vlastní hostince K 92.374.80, depono- vané kauce K 51.974.50, dlužníci K 170.809 48, vlastní lednice v Rudolfově K 2313.80, výstavní pavillon v Praze K 3429.10, nájem předem placený K 11.773.30 úroky předem placené K 7946.08, zásoby piva, sladu, ječmene, chmele“ uhlí, smoly, bednářského dříví atd K 530.155.17, úhrnem K 3,599 267 20. — Passi v obnášeji: Akciový kapitál 6250 akcií K 2,500.000.— akcepty K 340.000.—, akcepty úvěru daně z várek K 79.662.—, věřitelé obchodní K 123.154.72, věřitel hypoteční K 36,095.32, fond reservní K 271.685. 89 fond pensijní K 4000—, kauce hostinských K 56.352.2 nájem předem vybraný K 2316 67, nevyplacená divi denda K 1920.—, čistý zisk v obchodním roku 190 až 1901 K 183 080.36. Zvlaštní způsob pojištování. »Societé dl etu- des et de correspondence internacionale«, zabývajíe se propagandou míru a v jejíž čele stojí známa ba ronka Berta Sultnerová, vyzývá k přistoupení k jí založené pojišťovaci společnosti »Assurance mutuelie internationale«. Podminky pojištění jsou velice jedno duchě. Kdo zaplatí jednou pro vždy 300 franků. obdrží doživotní rentu ročních 300 franků Procedura jest následující: Každý složitel 300 f oédrží číslovaný podil. Veškeré vklady uloží se na úrok a z ročního výnosu těchto úroků vyplati se tolik dožívotních rent po 300 Ir., na kolik právě výnos ten stačí. Roční renta vyplatí se účastníkům dle pořadí jich čísel, ale nikoliv před oplynutím 10 let. Dejme tomu, že by přistoupilo najednou 100u účastníků po 300 fr., ale pak po 10 let více nikdo. Původní kapitál 300.000 fr. vzrostl by tedy s 4 0 úroky z úroků na 444.000 fr., z čehož činí 4 % úroky 17.760 fr. Čísla od 1 do 59 mohla by tedy obdržeti po roční rentě 300 fr., ale číslo 60 přišlo by na řadu teprve až by jeden z prvních 59 účast- níků zemřel a tím se jedna 300 fr. renta opět uprázdnila. Výsledek byl by ovšem mnohem přízni- vější, kdyby novi členové dále přistupovali, tak aby úroky z nových vkladů byly k disposici prvním upi sovatelům. Že zakladatelé tohoto famosního podniku zajistili první čísla sobě a svým dobrým přátelům jest samozřejmo. Dále jest velice podezřelým, že účastníci této »Assurance mutuelle internationale« nemají pražádného vlivu na správu jimi splacených jistin. Předsednictvo odmítá ve vydaněm- prospeklu za svůj bezplatný úřad jakoukoliv zodpovědnost,a nedá se čienstvem ani volili ani kontrolovati. Dále má býti zřízen zvláštní podpůrný fond pro členy zvláště podpory hodné, o němž však opět bude rozhodovati jedině předsednictvo dle svého vlastního uznání. Fondu tomuto bude přikazováno 20 ročních úroků, 1% složené jistiny a určité percento z vyplácených pensí. Pak bude zřízen ještě starobní pensijní fond, kterému se bude přikazovati 20% úroků a z něhož budou dostávati dle čísla řa dového pensi členové staří přes 60 let. Konečně s o suje se 9% ročních nově složených jistin jako prémi za čekání pro netrpělivé členy, kteří posuď na řadu nepřišli. Jakkoli jsou podmínky na první pohle lákavé, učiní si zajisté každý sám svůj úsudek oji stotě tohoto pojištění. Hospodařská výstava v Praze. Z usnesen ředitelstvá Ústřední společností hospodářské pro krá lovství české pořádáná bude podobně jako v letec dřívějších také dne 15. až 19. května 1902 v Praze všeobecná zemědělská výstava chovných zvířat a vý- robků různých odvětví hospodářských, sloučená s ob vyklým výslavním trhem hospodářských strojů a ná řadí. K opělnému pořádání výstavy hospodářské po vzbuzuje společnost netoliko značný úspěch, jakého dosavadní Výstavy docilily, nýbrž i snaha, ulužovati přímý styk hospodařských výrobců s kousumentya všemožně usnadňovati odbyt chovného zvířectva výrobků průmyslu hospodářského. Výstavní výbor který k výstavě koná přípravy, usnesl se na tom, že k obvyklým skupinám výstavním připojena býti mi tentokráte výstavka učebných pomůcek hospodář- ských škol, výstavka motorů, důležitých pro země dělství, konkurrence strojů a po případě i výstavka lovecká. Co se týče konkurrence strojů, uvažoval vý stavní výbor o otázce, s kterými stroji by podnik nuta býti měla. Po všestranné úvaze usnesl se vý stavní výbor, při příští výstavě podniknouti konkur renci s mlátičkami a čisticími stroji. Jako při výsla vách dřívějších, má i příště zvláštní pozornost věno vána býti výstavce chovných zvířat a postaráno být o to, aby menší hospodáři chovná zvířata vystavu- jící čestnými odměnami a peněžitými příspěvky c nejvíce odškodněni byli za oběti, které výstavnímu podniku obesláním výstavy přinášejí. Výstavní pro gram vydán bude co nejdříve a bude kancelá Ústřední společnosti hospodářské v Praze každému co nejuchotnějí zaslán. Z c. k. rakouské státní dráhy. Otevřen osobní zastávky »Sv Hypolit mistn dráha«. 15. listopadu byla otevřena zastávka » Sv Hypolit mistni dráha«, ležící na místni dráze Leohers dorf—Sv Hypolit mezi stanicí Sv. Hypolit a za- stávkou Spralzern, a sice pro dopravu osob a zava zadel. — Otevření osobní zastávky a ná- kladiště Mucharz. Na trati místní dráby Trzebinia—Skawce mezi stanicemi Skawce a Wado- wice ležící zastávka a nákladiště Mucharz byla dnen 15. listopadu pro dopravu osob, zavazade! a nákladů v celých vozech olevřena. — Změna pojmeno- vání stanice. Konečná stanice místní dráhy Moosach—Schwabing král. bavorských státních drál byla pojmenována Mnichov—Schwabing Rakouský Lloyd vykazuje za měsíc září t. r. Vykonáno bylo 179.212 cestovních mil (proti 197.191 cestovním mílím v září roku minulého) a přijato bylo za dopravu tu K 2.623.624 (2,905.813 K.) O počátku t. r. až do konce září vykonáno bylo cestov ních mil 1,577.176 (proti soudobí roku loňskéh + 2.188) a příjmy za dopravu tu obnášely K 21,205.785 ( 1,251.901.) Konkurs na jméni JUDra. Václava Ci cvárka. Sděluje se nám, že konkurs prohlási zemský soud k žádosti otce kridatáře, který jest spolumajitelem mlýna v Malých Čejticích. Kridaláři náležela tohoto mlýna čtvrtina. Úhrnný obnos dluhů nebylo možno dosud zjishili. V prvý den po prohlá- šení konkursu přihlášeno pohledávek v obnosu 70.000 korun. Neblahý stav finanční nastal nejvíce z bursovních spekulací nejen s rakouskými, ale is berlínskými papíry. Mnobo-li závazky z bursovních spekulací obnášejí, není dosud známo. Značného obnosu dosahuji dluhy rodinné a dále vyskytují se dluhy z obchodu s moukou, jejž dr. Cievárek dříve v Praze provozoval. Dr. Cicvárek bydlel na Ferdi nandově třídě v čís. 23, později přestěhoval se na Moráň do č. 1313—II. a z tohoto bytu před třemi týdny zmizel. O jeho nynějším pobytu nema rodina pražádných zpráv. Paní Cicvárková, r0z. Koldovská přestěhovala se v minulých dnech na Malou stranu. Insolvence. Pražský spolek věřitelů k ochraně pohledávek při insolvencích oznamuje tyto insolvence Berthold Löwy, prot. obchodník s kožemi ve Falk nově, Jindřich Traube, prot. obchodník s kůžemí v Pardubicích a v Chrudimi, Václav a Anna Kahu- dovi, obchodníci v Č. Budějovicích.
#15 alto_textblock #15
Trhy peněžní
#16 alto_textblock #16
Bursa. V Praze, 15. listopadu. (Pův. zpr. »N. L.«) Při tichém trhu nedošlo na dnešní burse an
#17 alto_textblock #17
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 Č. Budějovic 1893 » Plzně r. 1886 Teplice r. 1887 „ , Smíchova r. 1839 Zástavní listy české hyp. bank „ , , Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » » » » kom. dl. úp » » . » mel. úpisy » » » » želez. úpisy Česká prům, banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Cechy hy- poteční listy důchodkové Česká severní dráha . . . Buštěhradská dráha Em. 1871 dto. dto. » 1872 Místní dráha N. Brod-Humpole Duche.-Podm. dráha Em. 1869 dto. » 1871 dto. „ 1874 Česká montanní Em. 1996 Rak. severo-západní dráha. dto. lit. B. dto. Em. 1874 Česká eskomptní banka . . » banka »Union« . . . Česká průmyslová banka . . Hosp. úvěrní banka pro Čschy Moravská eskomptní banka . Pražská úvěrní banka . . . Živnostenská banka pro Čechya Moravu . . . .. Ústecko-teplická dráha . . . Česká severní dráha . . . Buštěhradská dráha . (lit. A. o » . (lit. B. Duchcovsko-podmokelská dráha Ferdinandova severní dráha. Rakouská sev.-západní dráha (lit. B.) dlo. Pražsko-duchcovská dráha Pražská sp. par. po Vitavě a Labi Jiho-sev. německá spoj. dráha Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojiv v Kolíně . . . . . . . . Podolská cemeutárna . . . Česká spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka První česká spol. pro raf cukru . .. (Mouřany) Strojnická spol. dř. Daněk a spol Pražska železařska společnost stroj. spol. (dř. Ruston) » akc. spol. retěz. lavky První českomorav. tov. na stroje
#18 alto_textblock #18
Rakouské kreditky Diskonto . . . . . . . Německá banka . . . . . Obchodní společnost . . . Dráždaníská banka . . . Spanělské exterieury . .. Bochumské ocelárny . .. Lauřina hut . . Dortmund Union lit. C. .. Harpenské uhl. doly Gelsenkirchenské uhl. doly Hibernia . . . . . . . Consolidace . . . . Dannenbaum . Severoněmecký Lloyd . Hlamb. amer. dopravní spol.. Kanada . . . . . . . . Transvaal . . . . . . . Turecké tosy . . . . . .
#19 alto_textblock #19
. .
#20 alto_textblock #20
k jediné závěrce a podáváno pouze za akcie Živnostenské banky K 258.50 peněz, za akcie České banky »Union« K 242.50 peněz, za akcie České společnosti pro průmysl cukerní K 200.— peněz, za akcie strojírny Daňkovy K 395.— peněz, akcie Pražské úvěrní banky za K 650.— zboží, za akcie České eskomptní banky K 1240.— peněz. Ostatní papíry zůstaly nepověimnuty. Officiální záznamy znějí
#21 alto_textblock #21
(Telefonogr. x. Z Vídně, 15. listopadu »Nár. Lístů«.) (Denni bursa.) Následkem svátku dolnorakouského patrona sv. Leopolda nekonala se dnes bursa peněžní. x. Z Vídně, 15. listopadu. (Telf. »Nár. L.«) (Sváteční bursa.) Obchod nebyl skoro žádný, jelikož nebylo účastenství. Kreditky zna- menaly 622.— Berlinská bursa, 15. listopadu. (Z l. telefonogram »Nár. Listů«.) Slabší záznamy novoyorské byly příčinou, že smýšlení na za- čátku dnešní bursy bylo slabší. V průběhu na- byla bursa zase podobné tvářnosti jako včera, čehož příčinou byla příznivá zpráva Iron- mongera. Favorisovány byly hlavné hodnoty železářské. Konec bursy byl slabší, ježto pod- nikány byly realisace za účelem zajištění zisku, jež kursovní niveau, zejmena hodnot báňských oslabily. Laura o 1.5 proe. nižší; z uhlářských hodnot klesly gelsenkirchenské a Consolidace o 2, Hibernia o 1.5 proc. Obchod na trhu ban- kovním byl skrovnější a také tu se kursy drobnými realisacemi drobily, takže končí o l až 2 proe. níže. Na trhu dopravním byly americké dráhy na Nový York nižší a strhly s sebou částečné také ostatní papíry, takže i tento trh končí proti včerejšku níže. Na kasovním trhu zůstala ná- lada pevná a nemohly realisace, jež na konci bursy tendenci tisnily, míti na tento trh již žádného vlivu. Huldschinský, Geisweider, Hoch- dahl o 3, Concordia o 4.5, Schalker o 5 proe. vyšší. Na trhu ukládacím smýšlení povolovalo a byly zejmena domácí trhy slabší; turecké losy levnější. Soukromý diskont nezměněn: 2.87 proe. Záznamy papirů, pro něž jest tou dobou větší zájem:
#22 alto_textblock #22
. .
#23 alto_textblock #23
Z kasovních papírů: Concordia 274. 50, Eschweiler 185 —, Geisweider 143.10, Hoch- dahl 153. —, Katovické 180.75, Wilhelm 160 —, Phönix 121.—, Rh. Stahl 135.—, Schalker Gr. 275.—, Westfalia 112.—, Orenstein 98.—, Rh. Metall 89.—, Hasper 118.—, Donners- mark 191.75, Huldschinský 88.—, Vulean 189.—, Bismark 174.50, Caro 93.50, Hoesch 139 50, Georg-Marie 94 60, Königsborn 146.50, Nordstern 217. 50. Dodatečná bursa. Z Berlína, 15. listopadu. (C.-B.) Kreditky 195.25, státní dráha 132.80, jižní dráha 16—, Dise. com. 133.75, německá b. 195.50, obchodní b. 133.60, drážďanská b. 120.40, darmštadt- ská banka 120.40, národní banka 99.10, dortmund- ské 150.—, buštěhradské —.—, Henri 87.—, trans- vaalské 163.—, Canada 111.90, Northern 100.25, středomořská 94.50, meridional 134.—, gotthardska —, švýc. centrál. —.—, švýc. severovýchodni 100.60, uherská zlatá —.—, uherská korunová —.—, italská —.—, španělská —.—, turecké 98.75, severo- ném. LI. 102.40, hamburské p. 105.75. — Kasovní: Lauřina hut 180.—, dortmundské 43.75, bochiuniské
#24 alto_textblock #24
41
#25 alto_textblock #25
5
#26 alto_textblock #26
Zadátek
#27 alto_textblock #27
195.90 173 90 195.75 133 75 120 50
#28 alto_textblock #28
164 25 180. 40 44 75 158 75 161.80 160.40 290 75
#29 alto_textblock #29
102.40 105 80 111 80 163. 25 98 80
#30 alto_textblock #30
pralte
#31 alto_textblock #31
96.—
#32 alto_textblock #32
89.50
#33 alto_textblock #33
92.—
#34 alto_textblock #34
94.—
#35 alto_textblock #35
90.— 102.75 96 80 89.50 94.75 94.75 94.75 99.—
#36 alto_textblock #36
98.—
#37 alto_textblock #37
100.-
#38 alto_textblock #38
102. 35 102.35 102.35 93 25 105.— 105 —
#39 alto_textblock #39
91.— 10B 75 106 10 128.— 1240 242.50 —.— —.—
#40 alto_textblock #40
—.—
#41 alto_textblock #41
258.50
#42 alto_textblock #42
—.—
#43 alto_textblock #43
—.—
#44 alto_textblock #44
—.—
#45 alto_textblock #45
—.—
#46 alto_textblock #46
—.—
#47 alto_textblock #47
—.—
#48 alto_textblock #48
—.—
#49 alto_textblock #49
—.—
#50 alto_textblock #50
—.—
#51 alto_textblock #51
—.—
#52 alto_textblock #52
— —
#53 alto_textblock #53
—.—
#54 alto_textblock #54
—.—
#55 alto_textblock #55
200.—
#56 alto_textblock #56
—.—
#57 alto_textblock #57
—.—
#58 alto_textblock #58
—.
#59 alto_textblock #59
395.—
#60 alto_textblock #60
—.—
#61 alto_textblock #61
—.—
#62 alto_textblock #62
—.—
#63 alto_textblock #63
—.—
#64 alto_textblock #64
sbat
#65 alto_textblock #65
96.50
#66 alto_textblock #66
90 60
#67 alto_textblock #67
93.—
#68 alto_textblock #68
—.—
#69 alto_textblock #69
91.—
#70 alto_textblock #70
103.75 97.80 90.50 99.— 95.75 95.75 99.50
#71 alto_textblock #71
95.75 —
#72 alto_textblock #72
103.35 103.35 103 35 94.25 106. — 106.—
#73 alto_textblock #73
91 80 107. 75 107 — 129.— — 244.— —.— —.— —.—
#74 alto_textblock #74
650.—
#75 alto_textblock #75
259 50
#76 alto_textblock #76
— —
#77 alto_textblock #77
—.—
#78 alto_textblock #78
—.—
#79 alto_textblock #79
—.—
#80 alto_textblock #80
—.—
#81 alto_textblock #81
—.—
#82 alto_textblock #82
—.—
#83 alto_textblock #83
—.—
#84 alto_textblock #84
—.—
#85 alto_textblock #85
—. —
#86 alto_textblock #86
—.—
#87 alto_textblock #87
—.—
#88 alto_textblock #88
—.—
#89 alto_textblock #89
205.—
#90 alto_textblock #90
—.—
#91 alto_textblock #91
—.—
#92 alto_textblock #92
—.—
#93 alto_textblock #93
400.— —.— —.— —.— —.—
#94 alto_textblock #94
Konee
#95 alto_textblock #95
195.75 195 50 133 75 120 25 —
#96 alto_textblock #96
173.75
#97 alto_textblock #97
165.— 180.— 43.75 157.80 160) 60 159.50 290.—
#98 alto_textblock #98
102 40 105.70 112. — 163.— 98 75