#1
alto_textblock
#1
16. listopadu 1901.
#2
alto_textblock
#2
Přiloha „Národnichh Listn
#3
alto_textblock
#3
k čislu 3í6.
#4
alto_textblock
#4
Strana9
#5
alto_textblock
#5
Politické zprávy domácí.
#6
alto_textblock
#6
V Praze, 15. listopadu. (Kolo pols ké
a Něme1.) Ve Vídní se opět pilně vyjednává
a necinným nezůstává v tom vzhledě ani polské
kolo. Kuti se tam prý cosi za kulisami, jak
sděluje zpravodaj krakovského »Glosu Narodu«.
Jde o to, že určitá skupina polského kola
sice skupina rozhodující, po tichu a veliee
opatrně vyjednává s Němci o utro-
ření sněmovní většiny. »Skupina
ta — píše »Glos Narodu« — chtějíc se pro
všechen připad krýti před výčitkami svých kra-
janů, žádá, aby budouci většina obdržela opět
název »pracovní většiny« t. j. aby byla kombi-
nací jen dočasnou, utvořenou za účelem pro-
jednání rozpočtu a jiných vládních předloh. Ob
strany však vidí, že po uplynutí smluvené doby
»pracovní většina« by se proměnila ve většinu
stálou. Němci jsou vyjednáváním spokojeni
jsou tak jisti úspěchem, že již ve středečních
listech vídeňských možno bylo čísti pohrůžky
Čechům, že Němci nejsou na vždy odsouzent
hrát ve sněmovně úlohu menšiny. Poměry
mohou se prý změniti rychleji, než se Čechové
domnívají; Němci domohou se ve sněmovně
vělšiny a pak budou na české šíje doléhati
ostré rány.« Za známku blížícího se dorozumění
mezi Němci a Poláky pisatel pokládá i tu
okolnost, že v úterní schůzi němečti pokrokovei
i nacionálové vyslechli klidně řeč Dav. Abra-
hamoviče, čeho dřive nebývalo. Znalci parla
mentních poměrů soudí z toho, že Poláci půjdou
s Němci do besídky. »Stane-li se to skutečně
— dodává »Glos Národu« — bude to poslední
akt komedie, kterou roku 1900 uvedl na scénu
rytíř Javorský, když ostentativně rozbil pravici.«
Z Vídně, 15. listopadu. (Pra žs ká
umělecká galerie). Po poradě dra.
Körbra a ministra osvěty dra. Hartla se zástupci
českých a německých poslanců z Čech v zále-
žitosti brzkého zřízení umělecké galerie v Praze
konala se v pondělí v úřadovně dvorního mar-
šálka za přítomnosti odborného přednosty Sta-
dlera a ministerského rady Wienera schůze, jež
měla za účel připraviti vše potřebné k rychlé-
mu zřizení české umělecké galerie. Jak se do-
datečně sděluje, byla věc tato již ukončena.
Ze Štyr. Hradce, 14. listopadu. (Ve
věci slovinské university.) Po sehůzi
jihoslovanských akademíků v Št. Hradci slíbil
rektor university, bar. Canstlin, deputaci slovan-
ských studujících, že ministerstvu osvěty buda
raditi, aby se v Lublani zřídily tři stolice práv-
nické fakulty, ovšem s podmínkou, že se mu
se svolením senátu naskytne přiležitost, aby
mohl ministrovi osvěty osobně podati memoran-
dum, jež mu ve věci slovinské university ode-
vzdali slovinšti akademikové. Avšak universitní
senát ve schůzi dne 13. t. m. úmysl rektorův
zmařil. Nedovolil totiž rektoru odejeti do Vidně
a odevzdati ministrovi slovinské memorandum.
Zápisky, podané senátu akademiky vlašským
i slovinskými, odevzdány na posouzenou zvláštn
komisi.
Z Lublaně, 14. listopadu. (Volebn
rueh v Gorici.) Blížici se volby do zem-
ského sněmu gorického, vypsané na prvou po-
lovinu prosince, vzbudily čilý ruch v obou
národních stranách slovinských, pokrokově
klerikální. Obě strany činí si naději na úplné
vílězství a postavily již své kandidáty ve všech
slovinských okresích venkovských i městských.
Se strany pokrokové kandidují ve venkovských
obelch říš. posl. Gabršček, učitel Vrtovec, sta-
rostové Lokar, Zega, statkář Strekel a dr. Treo
v městské skupině tolminské dr. Tuma. Kleri
kálové kandidují v týchž okresích dra. Gregor
čiče, vůdce goriekých klerikálů, Klavžara, pro
Berbuče, faráře Grča a Črneta a dra. Abrama,
jenž však kandidaturu odpírá. Ve městech na-
vrhují dra. Tonklia, jehož kandidují zároveň ve
velkých statcích spolu s Jar. Klančičem a Ja-
končičem. Poněvadž ve velkých stalcích roz
hodnou hlasy vlašské menšiny, jež se prý přidá
ke klorikálům, jest v této skupině volba tr
jejich kandidátů zajištěna. Pokroková strana ve
velkých stateích neksndiduje.
#7
alto_textblock
#7
Národní hospodář.
#8
alto_textblock
#8
K obnově enkerního kartelu. )
Jak známo trvá od roku 1897 cukern
kartel, který uzavřen byl ode všech rakousko-
uherských raffinerií cukerních s veškerými
továrnami na surovinu. K tomu cili spojily se
surovárny v »Družstvo rakousko-uherských to-
váren na cukra. Před tím již sloučily se ra-
kousko-uherské raffinerie v kartelní svaz a do-
cilily skvělých výsledků. Než právě tyto velik
hmolné úspěchy byly podnětem ke zřizován
nových raffineril.
Snadno lze pochopiti, s jakými pocity hle-
děly kartelované raffinerie na přírost každého
nového podniku, s nímž volky nevolky musily
vstoupili ve vyjednávání, pakliže nechtěly zdai
kartelu ohroziti.
Při tom trvati musily raffinerie ve stále
obavě, že špatný příklad najde stále víc násled-
níků, že tedy počet raffinerii bude dále vzrů-
slati, čímž netoliko podíl na zisku stále bude
se zmenšovati, nýbrž i kartel sám na konee
mohl by se rozpadnouti.
V této choulostívé situaci snažily se raff-
nerie nalézti vhodné východisko, kteréž byje
účinně chrániti mohlo před každou další novou
soutěží. Usnesly se, že svůj kartel raffineri! —
jenž tenkráte jak u obecenstva, tak i u surová-
ren byl v nelásce a útokům veřejného tisku byl
vydán v šane*) — postaví na povnější a širaí
základ, a to v ten způsob, že vstoupily ve
spojení se surovárnami a ujednaly s nimi ná-
sledující úmluvu platnou do října r. 1902:
»1. Veškeré rakousko uherské raffinerie
zaručují surovárnám pro ono množství suroviny
jehož zapotřebí jest na tuzemskou spotřabu,
cenu K 30.— za 100 kg, a to v tom způsobu,
že koncem každé kampaně zjistí se průměrná
tržní eena šesti měsíců: listopad—duben a že
vyplatí se surovárnám onen obnos, oč tato prů-
měrná cena jest menší než K 30.—; při tom
platí však to obmezení, že nahražuje se pouze
1) Oliskujíce ochotně tento článek, zaslaný nám
z kruhů vážných a významných, zahajujeme jim
volnou diskusi o věci pro náš vývoj průmyslový
vysoce důležité. Své vlastní názory vyhražujeme si
pro eventuelní závěr diskusse.
3, Jest významno, že tyto útoky od té doby zcel
umlkly, ačkoliv steský obecenstva spíše vzrostly.
#9
alto_textblock
#9
ností.
#10
alto_textblock
#10
difference ceny od K 22.— do K 30.—, ted
ne více, než nejvýše K 8.—.
2. Za to musily se zavázati veškeré suro-
várny, že celou svoji výrobu — pokud ji ne-
vyvážejí za hranice — prodají kartelovaným
raffineriím a nikomu jinému.«
Dávno kýžená tužba — zabrániti zřizován
nových rafflnerif — došla svého splnění. Chráněn
jsa přívozným clem 11 zl. ve zlatě = 26 K 18h.
za 100 kg., uskutečnil tak nyní kartel ve sku-
tečnosti cukerní monopol. Zmínky zasluhuje, že
uvedená garancie cukerní ceny K 30.— nezpů-
sobila raffineriím žádné hmotné oběti, pro-
tože raffinerie prostě cenu raffinovaněho cukru
ihned přiměřeně zvýšily, takže nebyly to raffi
nerie, nýbrž výhradně konsumenti, kteří nést
měli výlohy celé této akce a kteří dosud vý
lohy tyto nesou.
Výtěžky kartelovaných raffinerů.
Jakou měrou raffineři dovedli využitkovati svého
monopolu, plyne z toho, že v září 1901 pro-
dávána byla v Praze surovina v celých vagono-
vých nákladech (ne tedy snad v detailu) za
80 K metr. cent. Kartel zaplatí za zboží (dle
§ 1.) K 30 + 38 K spotřební daně = K 68.—
má tedy výtěžek K 12.— za m. cent, zajisté
nemalý to výlěžek při surovině, s níž raffinen
nemá více žádné další práce a při které pouze
jako obchodník figuruje.
Při raffinovaném spotřebním cukru »spo-
kojují« se raffinerie s čistým výtěžkem 6 až
korun za metr. cent, dle toho, jaká jest poloha
raffinerie a dle jiných okolností, které při ceně
padají na váhu.
Dle officiálních výkazů, uveřejněných Ústř.
spolkem pro cukrovarský průmysl v říši rakou-
sko-uherské, činila spotřeba tuzemská:
v kampani
raffinády surového cukru
1897-1898 příbližně 3,326.000 48 000 m. ctů
1898-1899 » 3,441000 50.000 »
1899 1900 » 3,206.000 33.000 » ,
1900-1901 » 3,372.000 36.000 »
13 345.000 167.000 m. cl
Odhaduje li se průměrný užitek za raffino-
vané zbozí na 7 K, pak přinesl kartel za mi-
nulé 4 roky raffineriím 93.4 millionů korun
čistého užitku, nehledie ani k výtěžku za
167.000 m. ctů. suroviny pro konsum pro
dané 3).
Na celkovém výtěžku tomto mají raffinerie
podil dle rozvrhu (kontingentu), vyznačeného
v přehledné tabulce, ke konci úvahy této při
pojené.
V jakém poměru vůči zisku raffinerií stojí
však užitek, který maji z kartelu surovárny?
Veškerých 173 surováren dostalo za prvá
3 léta trvání kartelu (zůčtování za 4. rok není
dosud provedeno) příplatek celkem asi 114 K na
1 q celkové výroby
Obnovení kartelu na dalších 10 le
na obzoru. Jelikož v měsíci řijnu 1902 do-
savadní kartel vyprší, namahaji se raffinerie již
dnes všemožně, aby opětně docílily se surovár-
nami dohody, neboť tato jest pro ně nezbyt
Novou vějíčkou, na niž se mají surovárny
chytnouti, jest slib, že se jim zvýší garantovaná
cena 1 q surového cukru z 30 na 32 K. —
Toto zvýsení by ovšem raffinerie nezaplatily ze
své kapsy; jako již svého času při garancii
30 K za 1 q suroviny vyšší náklad výrobní
přesunuly na konsumenta, budou nepochybně
při zvýšení garancie na 32 K postupovati zcela
stejně.
Jest na bílední, že se musí nasaditi všechny
páky, aby se surovárny opět ziskaly, nebo
jedná se tentokrát o prodloužení monopolu cu-
kerního hned na 10 let. Jelikož již dnes zisk
raffinerii činí 231 millionu korun ročně, možno
vzhledem k nastávajícímu konsumu odhadovati
zisk za budoucích 10 let asi na 250 millionů
korun.
Nejvydatnější podporu svých snah nacház
raffinerie v dnešním trudném stavu továren na
surovinu; následkem nedávného náhlého kles-
nuti ceny suroviny zhoršil se stav surováren
tak, že kartelový přídavek na cenu jest jim
nutnější, než kdykoliv jindy. Situace jest dne
asi taková: Na jedné straně máme počtem ma-
lou, avšak kapitálem a vlivem svým mocnou
skupinu raffinerií; na druhé straně pak počtem
mnohem sice četnější, avšak nepoměrně slabši
skupinu surováren.
(Dokončení.)
#11
alto_textblock
#11
Vládní »svůj k svému« v českých mě
stech. Známý oběžník ministra obchodu a vnitra
vyzývající pohtické úřady k všemožné péči, aby ve
řejné dodavky (ať státní, ať zemské, ať obecní) za
dávány byly veskrze domácím firmám, nás ve zvláštn
nadšení neuvedl. Vytkli jsme tenkrate, že bychon
si přali, aby i v tomto oběžníku bylo výslovně sta
noveno, že toto státní »svůj k svému« bude prakti-
kováno spravedlivě ke všem dodavatelům a živnost
nikům bez rozdílu národnosti. Máme přece již tolil
zkušeností, že pro vídeňské vlády jsou domácím
podnikateli zvlášté vídeňské velkofirmy .. . Po zmi
něném již zrušeném offertním řízení pro technickou
vojenskou akademii v Mödlingu, přinášejí dnes
»Plzeňské Listy« nový doklad. Stát staví v Plzn
justiční palác; o stavbě rozhoduje se ve Vídní
nejnověji zadány i malířské práce v novostavbě vi-
deňské firmě (Richtrovi a Wintrovi), ač byly nabídky
českýci plzeňských malířů výhodnější i levnější. Ale
plzeňské firmy neměly ani protekce, ani jiných za
stanců. Věc ta nutí nejen k přemýšlení, ale i k od
pomoci. Pomalu dospějeme tam, že státní zakázky
budou zadávány jen německo videňským firmám
Jest to opět onen hospodářský centralism, kler
systematicky ubíjí každý hospodářský pokrok »pro
vinční«, onen centralism, který ničí a podkopává
emancipační snahy národů z hospodářské usurpac
videňské. Souhlasíme úplně s plzeňským denníkem,
že stavu tomu nutno učiniti přítrž — nechápajíce.
proč nebyly uvedeny přímo a bez obalu důvody
překvapujicího jednání příslušných orgánů vládnícl
(dra. Rösche), jež dle všeho nejsou redakci ne
známy.
Lihovarnický spolek v Praze podal posla-
necké snémovně říšské rady petici, v niž se pouka-
zuje na neblahé následky nepoměrného rozvržení
kontingentu pro zemědělské lihovary, a v níž s
žádá, aby císařské nařízení ze dne 19. července 1900
platilo pouze prozatímně pro prvá dvě období vý-
robní 1900/1 a 1901/2 a nahraženo bylo zákonem
ve sněmovně řádně projednaným, jemuž by před-
cházela anketa hospodářských lihovarníků a jenž by
v prvé řadě chránil zájmy zemědělské. Nejdůležitější
osnovou by pro nový zákon bylo: 1. neubírati trva-
jicím lihovarům hospodářským na dřívějším kontin-
gentu, ba ani těm větším podnikům zemědělským,
jejichž kontingent přesahoval dosud 1000 hl a by
větším než dvojnásobný počet v hektarech vyjádřené
plochy započítatelné; 2. vyměřiti novým a zejmena
#12
alto_textblock
#12
*) V kampani nynější (1901—1902) docílí rafi
nerie zisku mnohem vyššího, neboť sepují surovinu
za denní cenu as 20 K z Ústí n. L., kdežlo suro-
várnám nabražují dle ujednání pouze rozdil ceny
od 22 do 50 k.
#13
alto_textblock
#13
od menších rolníků zřízeným družstevním lihovarům
hospodářským tolik kontingentu, aby aspoň bez újmy
pracovati a dále trvati mohly; 3. přihližeti piři roz-
dílení kontingentu nejen k novým, v posledním ob-
dobí rozdělovacím vzniklým, nýbrž i k lihovarům
v běžícím období povstalým a také k těm četným.
již trvajícím menším závodům, jimž příliš skrovné
koutingenty byly přikázány; 4. počítati novým liho-
varům hospodářským náležející kontingent jen dle
skutečné plochy rolí, a sice v poměru 3 hl aikoholu
na 1 ha orně půdy; 5. rozdělovali přebytečný (t.j.
nezpracovaný neb na výtratu připadlý) kontingent
hospodářským lihovarům jakéhokoliv druhu, zpravo-
veli je v čas (od ledna do dubna, nejpozději však
koncem měsíce července) prostřednictvím úřadů
finančních o všech uvolněných podílech kontingen-
tových a uveřejňovati každé lakové osobité přidělen
bez odkladu v listech úřadních.
Návrh zákona o dělnických bytech, před-
ložený v posledním sezení rady řížské, jest úplně
shodným se zněním, které jsme již dříve uveřejnili.
Definitivní osnova vládní liší se od provisorního
znění námi uveřejněného jen potud, že zákonných
výhod má se dostati oněm budovám a domům, které
jsou uvedeným účelům (ubytování dělnictva) po pa-
desát let (ne 80) věnovány. Třeba znamenala osnova
tato pokrok proti dosavadnímu stavu — neslibujeme
si, že její uzákonění přispěje k zlepšení hrůzostraš
ných dělnických poměrů bytových. Jest napopíratelno
sice, že osnova může pov buditi podnikately, aby
stavěli dělnické domky, leč, jak zkušenost učí, užívá
začastě zaměstnavatel domků těchto jako prostředku
k utužení závislosti dělníkovy, což jest v přímém
rozporu s jakoukoli sociálně-politickou snahou. Sou-
kromá spekuluce pak sotva bude osnovou povzbuzena
ke stavbě dělnických domků, poněvadž otvírá sejí
řada jiných oborů, kda může docíliti vyšších výnosů
než osnovou dovolených 41/2 proc. Dle našeho názoru
leží řešení otázky levných bytů dělnických jinde
v sociálnější úpravě daně domovní (činžovní i lřídní)
vzhledem ke skutečnému stavu obývání a v účinném
podporování (státem i samosprávou) jak svépomo-
ných, tak humanitních snah na tomtu poli.
Vývoz chmele. Dle zprávy našeho norimber-
ského konsulátu nalezá žatecký a úštěcký chme
v Bavorsku stále většího odbytu. Z ostalních korun-
ních zemí rakouských dováží se sem jen nepatrno
chměle, pouze ranný štyrský chmel jest počatkem
sézony hledán. Dovezeno bylo (čísla v závorkách
udávají dovoz sézony 1899—1900) v sézoně 1900—1
v září 1578 (1983) q, v říjnu 5946 (9104), v listopadu
4802 (7982), v prosinci 3839 (4546) q. v lednu 326
(3236) q. v únoru 2002 (2511) q, v březnu 136
(1343), celkem tedy 22.802 30.705) q. Co se týče vý-
vozu c melového z Německa do Rakonska, podotýká
zpráva: Vývoz pohyboval se v úzkých mezích, poně-
vadž výroba říše do té míry stoupla, že potřebuje
dovozu pouze v dobách neúrody. V sedmi hlavních
měsících bylo do Rakouska vyvezeno 2972 q proli
3372 q roku předešlého; celkový chmelový vývor
Německa činil v sézoně 1899——1900 90.028q.
Německý celní tarif. Jak čtenářům známo,
byla osnova německého celního tarifu spolkovou
radou schválenaa částečně změněna. Celmí pomě
německých kolonii k říši upraven nyní tím způ-
sobem, že může jen spolková rada přiznati smluvní
osvobození od cla a snížení celní. Ostatně změny
celního zákona jsou nepatrny. V osnově celního ta-
rifu zvýšeny vedle uvedených položek (chmel.
chme'ová moučka a zboží z mořské pěny) sazby na
praženou kávu z 50 na 60 mk., na kolomaz z 6 na
10 mk., na surové bavlněné tkanivo z 50 na 60 mk.
a na lněné kapesníky ze 140 na 145 mk., naproti
tomu sníženy sazby: na pečárky s 20 na 10
mk., na rýži určenou k výrobě škrobu s 6 na 4
mk., na lněný olej s 6 na 4 mk., na fosfor s 20a
15 na 10 a 5 mk., na tiskařskou čerň s 10 na 5 mk.
na nevzorkovaný bavlněný tyl k vyšívání s 250 n
80 mk., na surové kapesníky se 110 na 105 mk. (č
488 t.), na obyčejné dřeváky s 8 na 3 mk., na alba,
knihy obchodní, zápisníky, desky a p. s 50 na 24
mk., na mikroskopy s 120 na 60 mk., na zboží ze
zlata s 500 a 800 na 300 a 600 mk. a j. Bezcelnost
navrhuje se pro otruby, zbytky tukových olejů, od-
padky rýžové, na sošky ze železa a nevzácných
kovů. Kohě, určení pro státní chov, podléhají clu
20 mk. Výhody pohraniční byly oproti původní
osnově značně rozšířeny. Obuvní cla upravena nyní
tím způsobem, že sazba 85 mk. platí na boly těžší
1200 gr. (pár), 120 mk. na boty váhy 600—1200 gr.
na boty lehči 600 ge. stanovena vyšší sazba 180
mk. Pro fotograficky papír stanovena jednotná sazba
12 mk. Toť asi nejdůležitější změny. Dvojitý tarií
obilní podržen i na dále. Osnova bude 26. t. m
předložena říšskému sněmu. Hrabě Bülow zůstal tedy
1 tentokrále věren svým agrárním citům a bude je
hájiti i před forem sněmu. Jednání jeho bude zají
mavé a napínavé Půjde o životní otázky Německa
My se k věci vrátíme jindy a obštrněji a při té pří
ležitosti neopomeneme čtenáře seznámiti s podstatou
otázek, o něž zde běží.
Nezaměstnanostní akce vládní — v Nč
mecku. Hrozící nezaměstnanost dělnictva v zim
ních měsících přiměla vrchního presidenta saské
province (pruské) k svolání konference hodnosto
státních a zástupců průmyslu a měst, na niž jed-
náno o krocích, jimiž by zabráněno bylo alespot
nejhorším výstřelkům nezaměstnanosti. Schůze měla
ráz informativní. Ale i tak jest zajímava. Hlavně
pro srovnání s našimi poměry. I u nás hrozí neza-
městnanost, parlament odbyl sl v plném slova
smyslu nezaměstnanostní debatu, vyslechi všeobecné
vývody ministra presidenta, noviny se o věci roze
psaly — a po všech těch slovech ticho, přímo dě
sivé ticho, stát neučiní ničeho pro dělnictvo (vyji
maje leda jen vídeňské dělnictvo), země rovněž tolik
a obce? Rozepsali jsme se onehdy o věci, učinili
přímý návrh na organisování nejnutnější odpomoei
— a ticho všudy. A až přijdnu chivíle bídy, až
vyvstane z předměstí hlad a volání po práci, budou
naše samosprávně orgány překvapeny, vzniknou
rozpory, ozvou se hlasy proti vládě ald., celý ten
obvyklý obräzek z dřívějších let. A přece bylo by
lze i dnes již pracovati ruku v ruce s dělnicivem
mnohému by se dalo zabrániti. Musili bychom
ovšem méně mluviti a více — pracovali.
Gukerní daň v Anglii? Dle zprávy »Daily
Express« uvažuje prý státní kancléř pokladu Hicks-
Beach na zavedení cukerní daně 1/2 p. na 1 Bibru
Dosud byl cukr v Anglii daně prost. Dle jiné zprávy
nejedná se prý o cukerní daň, nýbrž o cukerní elo
což by znamenalo zvýšení cukerního cla zavedeného
v červnu t. r. Nespravedlivá válka s Bury vyžaduje
si tedy opět nové oběti hospodářské — —
Český akciový pivovar v Oeských Budějo
vicich konati bude v neděli dne 24. listopadu do-
poledne o 10. hodině ve velkém sále besedním řádnou
valnou hromadu. Z výroční zprávy za uplynulý
správní rok vyjímáme: Výroba piva dosáhla výše
92.000 hektolitrů, čili o 7000 hektolitrů více než loni.
Nelze neviděti, že hospodářská tíseň, způsobená ně
kolika nepodařenými žněmi, soutěží zamořského obilí
a velikým nedostatkem zaměstnání, působí neutěšeně
laké na průmysl pivovarský. Krise tato bohužel ne-
dospěla ještě svého vrchole, spiše je pravdě podobno
že pod účinkem rozkladu hospodářského v sousední
říši také tuzemské poměry jenom znenáhla mohou
ozdravěti. Nemá-li pivovar přes to přese všechno
zvláštní příčinu, aby si stěžoval na nepřízeň minulého
roku, jest tato skutečnost znamením pro pivovar velm
dobrým. Provedeny větší odpisy než za let minulých
a přece čistý zisk je větší loňského.
Zařízení skladu vídeňského je provedeno a sku
tečné vydání nelíší se valně od rozpočtu loňského
Sklad nalezá se u samého nádraží Franliška Josela
v I. okreze vídeňském v ulici Augasse. Podařilo se
správě také prodati hotel ve Třeboni, který své doby
koupen byl při exekuční dražbe. Prodej se stal vý-
hodně pro pivovar.
Pokrok učiněný pivovarem co do výroby a pro-
deje, přiměl správní radu, že dala zříditi novou spilku
a kvasné kádě do ní a že dá opatřiti jedno nové od-
dělení sklepní — dosud nepoužité — zimotvorným za-
řízením a sudy ležáckými. Nedaleká budoucnost při-
nese pivovarům dvě veliké novoty. Především od-
měrnou nádobu na zjišťování množství a hutnosti
mladinky za účelem zdanění a pak zemskou přirážku
na pivo. První z těchto novot bude pivovaru vílaná.
druhá však jest zlem nezbytným. Nejlopší stránkou
chystané zemské přirážky nebo daně na pivo je výška
její: prý K 1.40 z hektolitru. Výška ta má proto něco
dobrého do sebe, že žádný pivovar nebude moci daň
tuto sám hraditi a bude nucen přesunouti ji na ho-
stinského a tento na konsumenty. Povážlivější užje
#14
alto_textblock
#14
že vláda nechce zemskému výhoru povoliti přirážku
větší než K 1.40 z hektolitru. Máme dosti odvaby
a upřímnosti říci: Když už musí býti nová daň n
pivo, byli bychom raději místo K 1.40 viděli najed-
nou K 2.— a to proto, že vláda bezpochyby co ne-
chce popřáti financím zemským, chystá pro sebe
A čím menší je zvýšení, tím větší je nebezpečí, že
se pivovaru, resp. hostinskému, nepodaří přesunouti
břímě dále. Důkazem tohoto tvrzení je poslední zvý-
šení daně pivní za dra. Kaizla.
Rozvaha za správní rok 1900 až 1901 vykazuje
aktiva: Hotovost v pokladně K 4061.77, cenné
papíry K 61 407.36, půjčky K 259.259 25, vklady u pe-
něžních ústavů K 23 796.43, pozemek v Českých Bu-
dějovicích K 101.582.43, pozemek ve Vídni (skladi
K 62.999.44, splátka na stavbu skladu ve Vídni
K 14.500.—, stavby a vlečná dráha K 1,270.051.64.
stroje a elektrické zařízení K 376.744.82, hostinee
»u Brabeů« v Českých Budějovicích K 86.568.17,
hostinec »u Slunca« v Lomnici n. L. K 22.779. 31,
sudy ležácké a kádě K 264.542.19. transporiní nádoba
K 106.124.68, hospodářská zařízení K 4470 77, lednice
K 12.951.52, inventář dopravní (pivní vagony)
K 30.803.10, invenlář v pivovaře K 26.048 01, inventái
v hostincích a vlastní hostince K 92.374.80, depono-
vané kauce K 51.974.50, dlužníci K 170.809 48, vlastní
lednice v Rudolfově K 2313.80, výstavní pavillon
v Praze K 3429.10, nájem předem placený K 11.773.30
úroky předem placené K 7946.08, zásoby piva, sladu,
ječmene, chmele“ uhlí, smoly, bednářského dříví atd
K 530.155.17, úhrnem K 3,599 267 20. — Passi v
obnášeji: Akciový kapitál 6250 akcií K 2,500.000.—
akcepty K 340.000.—, akcepty úvěru daně z várek
K 79.662.—, věřitelé obchodní K 123.154.72, věřitel
hypoteční K 36,095.32, fond reservní K 271.685. 89
fond pensijní K 4000—, kauce hostinských K 56.352.2
nájem předem vybraný K 2316 67, nevyplacená divi
denda K 1920.—, čistý zisk v obchodním roku 190
až 1901 K 183 080.36.
Zvlaštní způsob pojištování. »Societé dl etu-
des et de correspondence internacionale«, zabývajíe
se propagandou míru a v jejíž čele stojí známa ba
ronka Berta Sultnerová, vyzývá k přistoupení k jí
založené pojišťovaci společnosti »Assurance mutuelie
internationale«. Podminky pojištění jsou velice jedno
duchě. Kdo zaplatí jednou pro vždy 300 franků.
obdrží doživotní rentu ročních 300 franků
Procedura jest následující: Každý složitel 300 f
oédrží číslovaný podil. Veškeré vklady uloží se na
úrok a z ročního výnosu těchto úroků vyplati se
tolik dožívotních rent po 300 Ir., na kolik právě
výnos ten stačí. Roční renta vyplatí se účastníkům
dle pořadí jich čísel, ale nikoliv před oplynutím
10 let. Dejme tomu, že by přistoupilo najednou 100u
účastníků po 300 fr., ale pak po 10 let více nikdo.
Původní kapitál 300.000 fr. vzrostl by tedy s 4 0
úroky z úroků na 444.000 fr., z čehož činí 4 %
úroky 17.760 fr. Čísla od 1 do 59 mohla by tedy
obdržeti po roční rentě 300 fr., ale číslo 60 přišlo
by na řadu teprve až by jeden z prvních 59 účast-
níků zemřel a tím se jedna 300 fr. renta opět
uprázdnila. Výsledek byl by ovšem mnohem přízni-
vější, kdyby novi členové dále přistupovali, tak aby
úroky z nových vkladů byly k disposici prvním upi
sovatelům. Že zakladatelé tohoto famosního podniku
zajistili první čísla sobě a svým dobrým přátelům
jest samozřejmo. Dále jest velice podezřelým, že
účastníci této »Assurance mutuelle internationale«
nemají pražádného vlivu na správu jimi splacených
jistin. Předsednictvo odmítá ve vydaněm- prospeklu
za svůj bezplatný úřad jakoukoliv zodpovědnost,a
nedá se čienstvem ani volili ani kontrolovati. Dále
má býti zřízen zvláštní podpůrný fond pro členy
zvláště podpory hodné, o němž však opět bude
rozhodovati jedině předsednictvo dle svého
vlastního uznání. Fondu tomuto bude přikazováno
20 ročních úroků, 1% složené jistiny a určité
percento z vyplácených pensí. Pak bude zřízen ještě
starobní pensijní fond, kterému se bude přikazovati
20% úroků a z něhož budou dostávati dle čísla řa
dového pensi členové staří přes 60 let. Konečně s o
suje se 9% ročních nově složených jistin jako prémi
za čekání pro netrpělivé členy, kteří posuď na řadu
nepřišli. Jakkoli jsou podmínky na první pohle
lákavé, učiní si zajisté každý sám svůj úsudek oji
stotě tohoto pojištění.
Hospodařská výstava v Praze. Z usnesen
ředitelstvá Ústřední společností hospodářské pro krá
lovství české pořádáná bude podobně jako v letec
dřívějších také dne 15. až 19. května 1902 v Praze
všeobecná zemědělská výstava chovných zvířat a vý-
robků různých odvětví hospodářských, sloučená s ob
vyklým výslavním trhem hospodářských strojů a ná
řadí. K opělnému pořádání výstavy hospodářské po
vzbuzuje společnost netoliko značný úspěch, jakého
dosavadní Výstavy docilily, nýbrž i snaha, ulužovati
přímý styk hospodařských výrobců s kousumentya
všemožně usnadňovati odbyt chovného zvířectva
výrobků průmyslu hospodářského. Výstavní výbor
který k výstavě koná přípravy, usnesl se na tom, že
k obvyklým skupinám výstavním připojena býti mi
tentokráte výstavka učebných pomůcek hospodář-
ských škol, výstavka motorů, důležitých pro země
dělství, konkurrence strojů a po případě i výstavka
lovecká. Co se týče konkurrence strojů, uvažoval vý
stavní výbor o otázce, s kterými stroji by podnik
nuta býti měla. Po všestranné úvaze usnesl se vý
stavní výbor, při příští výstavě podniknouti konkur
renci s mlátičkami a čisticími stroji. Jako při výsla
vách dřívějších, má i příště zvláštní pozornost věno
vána býti výstavce chovných zvířat a postaráno být
o to, aby menší hospodáři chovná zvířata vystavu-
jící čestnými odměnami a peněžitými příspěvky c
nejvíce odškodněni byli za oběti, které výstavnímu
podniku obesláním výstavy přinášejí. Výstavní pro
gram vydán bude co nejdříve a bude kancelá
Ústřední společnosti hospodářské v Praze každému
co nejuchotnějí zaslán.
Z c. k. rakouské státní dráhy. Otevřen
osobní zastávky »Sv Hypolit mistn
dráha«. 15. listopadu byla otevřena zastávka » Sv
Hypolit mistni dráha«, ležící na místni dráze Leohers
dorf—Sv Hypolit mezi stanicí Sv. Hypolit a za-
stávkou Spralzern, a sice pro dopravu osob a zava
zadel. — Otevření osobní zastávky a ná-
kladiště Mucharz. Na trati místní dráby
Trzebinia—Skawce mezi stanicemi Skawce a Wado-
wice ležící zastávka a nákladiště Mucharz byla dnen
15. listopadu pro dopravu osob, zavazade! a nákladů
v celých vozech olevřena. — Změna pojmeno-
vání stanice. Konečná stanice místní dráhy
Moosach—Schwabing král. bavorských státních drál
byla pojmenována Mnichov—Schwabing
Rakouský Lloyd vykazuje za měsíc září t. r.
Vykonáno bylo 179.212 cestovních mil (proti 197.191
cestovním mílím v září roku minulého) a přijato
bylo za dopravu tu K 2.623.624 (2,905.813 K.) O
počátku t. r. až do konce září vykonáno bylo cestov
ních mil 1,577.176 (proti soudobí roku loňskéh
+ 2.188) a příjmy za dopravu tu obnášely
K 21,205.785 ( 1,251.901.)
Konkurs na jméni JUDra. Václava Ci
cvárka. Sděluje se nám, že konkurs prohlási
zemský soud k žádosti otce kridatáře, který jest
spolumajitelem mlýna v Malých Čejticích. Kridaláři
náležela tohoto mlýna čtvrtina. Úhrnný obnos dluhů
nebylo možno dosud zjishili. V prvý den po prohlá-
šení konkursu přihlášeno pohledávek v obnosu
70.000 korun. Neblahý stav finanční nastal nejvíce
z bursovních spekulací nejen s rakouskými, ale is
berlínskými papíry. Mnobo-li závazky z bursovních
spekulací obnášejí, není dosud známo. Značného
obnosu dosahuji dluhy rodinné a dále vyskytují se
dluhy z obchodu s moukou, jejž dr. Cievárek dříve
v Praze provozoval. Dr. Cicvárek bydlel na Ferdi
nandově třídě v čís. 23, později přestěhoval se na
Moráň do č. 1313—II. a z tohoto bytu před třemi
týdny zmizel. O jeho nynějším pobytu nema rodina
pražádných zpráv. Paní Cicvárková, r0z. Koldovská
přestěhovala se v minulých dnech na Malou
stranu.
Insolvence. Pražský spolek věřitelů k ochraně
pohledávek při insolvencích oznamuje tyto insolvence
Berthold Löwy, prot. obchodník s kožemi ve Falk
nově, Jindřich Traube, prot. obchodník s kůžemí
v Pardubicích a v Chrudimi, Václav a Anna Kahu-
dovi, obchodníci v Č. Budějovicích.
#15
alto_textblock
#15
Trhy peněžní
#16
alto_textblock
#16
Bursa.
V Praze, 15. listopadu. (Pův. zpr. »N. L.«)
Při tichém trhu nedošlo na dnešní burse an
#17
alto_textblock
#17
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
Č. Budějovic 1893
» Plzně r. 1886
Teplice r. 1887
„ , Smíchova r. 1839
Zástavní listy české hyp. bank
„ , ,
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » » » kom. dl. úp
» » . » mel. úpisy
» » » » želez. úpisy
Česká prům, banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Cechy hy-
poteční listy důchodkové
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha
Em. 1871
dto.
dto.
» 1872
Místní dráha N. Brod-Humpole
Duche.-Podm. dráha Em. 1869
dto.
» 1871
dto.
„ 1874
Česká montanní Em. 1996
Rak. severo-západní dráha.
dto.
lit. B.
dto.
Em. 1874
Česká eskomptní banka . .
» banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čschy
Moravská eskomptní banka .
Pražská úvěrní banka . . .
Živnostenská banka pro Čechya
Moravu
. . . ..
Ústecko-teplická dráha . . .
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha . (lit. A.
o
» . (lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha.
Rakouská sev.-západní dráha
(lit. B.)
dlo.
Pražsko-duchcovská dráha
Pražská sp. par. po Vitavě a Labi
Jiho-sev. německá spoj. dráha
Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojiv
v Kolíně . . . . . . . .
Podolská cemeutárna . . .
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro raf cukru
. ..
(Mouřany)
Strojnická spol. dř. Daněk a spol
Pražska železařska společnost
stroj. spol. (dř. Ruston)
» akc. spol. retěz. lavky
První českomorav. tov. na stroje
#18
alto_textblock
#18
Rakouské kreditky
Diskonto . . . . . . .
Německá banka . . . . .
Obchodní společnost . . .
Dráždaníská banka
. . .
Spanělské exterieury . ..
Bochumské ocelárny . ..
Lauřina hut
. .
Dortmund Union lit. C. ..
Harpenské uhl. doly
Gelsenkirchenské uhl. doly
Hibernia . . . . . . .
Consolidace
. . . .
Dannenbaum
.
Severoněmecký Lloyd
.
Hlamb. amer. dopravní spol..
Kanada . . . . . . . .
Transvaal . . . . . . .
Turecké tosy . . . . . .
#19
alto_textblock
#19
. .
#20
alto_textblock
#20
k jediné závěrce a podáváno pouze za akcie
Živnostenské banky K 258.50 peněz, za akcie
České banky »Union« K 242.50 peněz, za akcie
České společnosti pro průmysl cukerní K 200.—
peněz, za akcie strojírny Daňkovy K 395.—
peněz, akcie Pražské úvěrní banky za K 650.—
zboží, za akcie České eskomptní banky K
1240.— peněz.
Ostatní papíry zůstaly nepověimnuty.
Officiální záznamy znějí
#21
alto_textblock
#21
(Telefonogr.
x. Z Vídně, 15. listopadu
»Nár. Lístů«.) (Denni bursa.) Následkem
svátku dolnorakouského patrona sv. Leopolda
nekonala se dnes bursa peněžní.
x. Z Vídně, 15. listopadu. (Telf. »Nár. L.«)
(Sváteční bursa.) Obchod nebyl skoro
žádný, jelikož nebylo účastenství. Kreditky zna-
menaly 622.—
Berlinská bursa, 15. listopadu. (Z l.
telefonogram »Nár. Listů«.) Slabší záznamy
novoyorské byly příčinou, že smýšlení na za-
čátku dnešní bursy bylo slabší. V průběhu na-
byla bursa zase podobné tvářnosti jako včera,
čehož příčinou byla příznivá zpráva Iron-
mongera. Favorisovány byly hlavné hodnoty
železářské. Konec bursy byl slabší, ježto pod-
nikány byly realisace za účelem zajištění zisku,
jež kursovní niveau, zejmena hodnot báňských
oslabily. Laura o 1.5 proe. nižší; z uhlářských
hodnot klesly gelsenkirchenské a Consolidace
o 2, Hibernia o 1.5 proc. Obchod na trhu ban-
kovním byl skrovnější a také tu se kursy drobnými
realisacemi drobily, takže končí o l až 2 proe.
níže. Na trhu dopravním byly americké dráhy
na Nový York nižší a strhly s sebou částečné
také ostatní papíry, takže i tento trh končí proti
včerejšku níže. Na kasovním trhu zůstala ná-
lada pevná a nemohly realisace, jež na konci
bursy tendenci tisnily, míti na tento trh již
žádného vlivu. Huldschinský, Geisweider, Hoch-
dahl o 3, Concordia o 4.5, Schalker o 5 proe.
vyšší. Na trhu ukládacím smýšlení povolovalo
a byly zejmena domácí trhy slabší; turecké
losy levnější.
Soukromý diskont nezměněn: 2.87 proe.
Záznamy papirů, pro něž jest tou dobou
větší zájem:
#22
alto_textblock
#22
. .
#23
alto_textblock
#23
Z kasovních papírů: Concordia 274. 50,
Eschweiler 185 —, Geisweider 143.10, Hoch-
dahl 153. —, Katovické 180.75, Wilhelm 160 —,
Phönix 121.—, Rh. Stahl 135.—, Schalker Gr.
275.—, Westfalia 112.—, Orenstein 98.—,
Rh. Metall 89.—, Hasper 118.—, Donners-
mark 191.75, Huldschinský 88.—, Vulean
189.—, Bismark 174.50, Caro 93.50, Hoesch
139 50, Georg-Marie 94 60, Königsborn 146.50,
Nordstern 217. 50.
Dodatečná bursa. Z Berlína, 15. listopadu.
(C.-B.) Kreditky 195.25, státní dráha 132.80, jižní
dráha 16—, Dise. com. 133.75, německá b. 195.50,
obchodní b. 133.60, drážďanská b. 120.40, darmštadt-
ská banka 120.40, národní banka 99.10, dortmund-
ské 150.—, buštěhradské —.—, Henri 87.—, trans-
vaalské 163.—, Canada 111.90, Northern 100.25,
středomořská 94.50, meridional 134.—, gotthardska
—, švýc. centrál. —.—, švýc. severovýchodni
100.60, uherská zlatá —.—, uherská korunová —.—,
italská —.—, španělská —.—, turecké 98.75, severo-
ném. LI. 102.40, hamburské p. 105.75. — Kasovní:
Lauřina hut 180.—, dortmundské 43.75, bochiuniské
#24
alto_textblock
#24
41
#26
alto_textblock
#26
Zadátek
#27
alto_textblock
#27
195.90
173 90
195.75
133 75
120 50
#28
alto_textblock
#28
164 25
180. 40
44 75
158 75
161.80
160.40
290 75
#29
alto_textblock
#29
102.40
105 80
111 80
163. 25
98 80
#30
alto_textblock
#30
pralte
#31
alto_textblock
#31
96.—
#32
alto_textblock
#32
89.50
#33
alto_textblock
#33
92.—
#34
alto_textblock
#34
94.—
#35
alto_textblock
#35
90.—
102.75
96 80
89.50
94.75
94.75
94.75
99.—
#36
alto_textblock
#36
98.—
#37
alto_textblock
#37
100.-
#38
alto_textblock
#38
102. 35
102.35
102.35
93 25
105.—
105 —
#39
alto_textblock
#39
91.—
10B 75
106 10
128.—
1240
242.50
—.—
—.—
#40
alto_textblock
#40
—.—
#41
alto_textblock
#41
258.50
#42
alto_textblock
#42
—.—
#43
alto_textblock
#43
—.—
#44
alto_textblock
#44
—.—
#45
alto_textblock
#45
—.—
#46
alto_textblock
#46
—.—
#47
alto_textblock
#47
—.—
#48
alto_textblock
#48
—.—
#49
alto_textblock
#49
—.—
#50
alto_textblock
#50
—.—
#51
alto_textblock
#51
—.—
#52
alto_textblock
#52
— —
#53
alto_textblock
#53
—.—
#54
alto_textblock
#54
—.—
#55
alto_textblock
#55
200.—
#56
alto_textblock
#56
—.—
#57
alto_textblock
#57
—.—
#58
alto_textblock
#58
—.
#59
alto_textblock
#59
395.—
#60
alto_textblock
#60
—.—
#61
alto_textblock
#61
—.—
#62
alto_textblock
#62
—.—
#63
alto_textblock
#63
—.—
#64
alto_textblock
#64
sbat
#65
alto_textblock
#65
96.50
#66
alto_textblock
#66
90 60
#67
alto_textblock
#67
93.—
#68
alto_textblock
#68
—.—
#69
alto_textblock
#69
91.—
#70
alto_textblock
#70
103.75
97.80
90.50
99.—
95.75
95.75
99.50
#71
alto_textblock
#71
95.75
—
#72
alto_textblock
#72
103.35
103.35
103 35
94.25
106. —
106.—
#73
alto_textblock
#73
91 80
107. 75
107 —
129.—
—
244.—
—.—
—.—
—.—
#74
alto_textblock
#74
650.—
#75
alto_textblock
#75
259 50
#76
alto_textblock
#76
— —
#77
alto_textblock
#77
—.—
#78
alto_textblock
#78
—.—
#79
alto_textblock
#79
—.—
#80
alto_textblock
#80
—.—
#81
alto_textblock
#81
—.—
#82
alto_textblock
#82
—.—
#83
alto_textblock
#83
—.—
#84
alto_textblock
#84
—.—
#85
alto_textblock
#85
—. —
#86
alto_textblock
#86
—.—
#87
alto_textblock
#87
—.—
#88
alto_textblock
#88
—.—
#89
alto_textblock
#89
205.—
#90
alto_textblock
#90
—.—
#91
alto_textblock
#91
—.—
#92
alto_textblock
#92
—.—
#93
alto_textblock
#93
400.—
—.—
—.—
—.—
—.—
#94
alto_textblock
#94
Konee
#95
alto_textblock
#95
195.75
195 50
133 75
120 25
—
#96
alto_textblock
#96
173.75
#97
alto_textblock
#97
165.—
180.—
43.75
157.80
160) 60
159.50
290.—
#98
alto_textblock
#98
102 40
105.70
112. —
163.—
98 75