ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 bb8b68c0-661e-11dc-9459-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 16
#1 alto_textblock #1
Strana z
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
16. listopadu 1901. Císlo- 316.
#4 alto_textblock #4
sejního strážmistra Kozloviče, postavil ho před školou, vrátil se do třídy, dal posledním dvěma žákům vypráskat, načež je poslal dvorem domů. Lid na ulici křičel a vyl, bouchal do škol- ních vrat a lámal je. Když dvéře povolily, 8až 10 lidí vniklo do školy, křičeli a máchali ru- kama. Inspektora chránili učitelé Koralevský Schölzehen. Ale po několika minutách výtržníci se vrátili, k čemuž je bezpochyby přiměl stráž- mistr Kozlovič, jenž jich nezadržel. Dav před školou mezi tím stále rostla redl si co chvíli hrozebněji. Déšť jej trochu rozprášil, ale okelo 2. hod., když inspektor znovu přišel do školy, lid se sběhl opět, vyla křičel. Dostavila se policie a vyzývala výtržníky, aby se rozešli. Oni dělali, jakoby se rozcházeli, ale hned zase vraceli se a povykovali ještě vie- Křičeli: »Zloději, psí synu, ať žije Polska, urás a pod. Tak bylo až do 3 hod. odpol. V noci na to vytlučena okna učiteli Ko- valskému. Také na zejtří lid se shlukoval bouřil, křičel a vyl, ale dal se snadno rozprášit a výtržnost ustala. Hlavně učitel Koralevský, jenž za horlivos při vyučování jazyku německému dostává 100m odměny, byl předmělem hrozeb a urážek. Pol cajti dne 20. a 21. května doprovodili ho domů aby byl bezpečen. Podobně byli uráženi a tu- peni jiní učitelé. Ráno dne 21. května na školních vratech objevila se písmena »B. Z. P«, což znamená »Bože zbav (spas) Polsku!« Není pochyby, ž dav znova se nahromadil, aby svou přítomností, halasem, hrozbami, násilnostmi, vykonanými ne školní budově, na okresním inspektoru i učite- lich vynutil, aby dětem výprask byl odpuštěn jednou i pro vždý. Následuje podrobné udání na každého ob žalovpného.
#5 alto_textblock #5
Car v Polsku. Mezi nepřáteli Slovanslva veliký nářek,že carštl manželé byli polským obyvatelstvem sker- něvickým nadšeně uvitáni a že mezi panovni- ekými osobami i polským lidem jeví se takový srdečný poměr, který nasvědčuje, že skutečně nastala mezi Rusy a Poláky nová éra, éra shody a bratrské přízně, éra zapomenuti vzájemných křivd minulosti, éra slovanského národního vě domí, jež je volá ko společné kulturné práci ke svorné obraně naproti společnému ne- příteli. Berlínský »Localanzeiger« píše v petrohrad- ském dopise: Vážným faktem ruské politiky jest, že patrně se snaží o dohodu s Poláky. Nemijí den, aby ear obyvatelstvu Skerněvic Spaly v Polsku, mezi nímž nyní mešká, neda na jevo svou přízeň. A Poláci se činí, aby se přízně carovy stali hodnými. Kapely a zpěvácké spolky přibývají do Skerněvic ze všech stran království polského, aby carským manželům po- řádaly sorenády. Carová hoslí školní mládež polskou čajem a suchary. Doba, kdy jazyk polský uchu moskevskému zněl škaredě (?), mi- nula na vždy. Car žádá, aby mu děti zpívaly polské písně, ano jde ješté dál: jmenovaltě zvláštní komisi, složenou z prvých spisovateln království, která má učiniti návrhy, co by se mělo státi pro povznesení polského divadla. Předsedou té komise je generál Puzyrovský jakožto znalec ruskopolských poměrů. Generál zahajuje prvou schůzi komise, vyzýval polské spisovalele, aby spolupůsobili k zachování čistoly svého materského jazyka.
#6 alto_textblock #6
K válčení burskému. Opět jeden liberální vůdce anglický sir Edv Grey pronesl řeč o válce africké. V Liverpoolu. Projevil přání rovněž, aby válka za každou cenu úspěšně byla skončena, ale pak, aby se s Bury jednalo velikomyslně. Za tím účelem měl by se ale ministerstvo, když i není teď možné dosaditi vládu liberální, důkladně přetvořiti, aby válka vedla se mírněji a rychleji. Ohlášený ná- vrat Roseberyův do politického života Grey vítá, ale neočekává od něho pouhé rady, nýbrž také skutečné úsili, aby Anglii pomohlo se ze situace kritické. V brusselské depeši »Daily Mailu« se uji- šťuje, že odmítne-li haagský smírčí soud burský appell Krüger písemně požádá pa novníky: ruského, německého rakouského za sprostředkován příměří. Cesta Leydsova do Berlína souvisí prý s tímto záměrem. Vídeňský dopisovatel »Timesů« sděluje: Rakušan jeden, jenž se z Johannes- burgu právě vrátil, tvrdí, že válka po- trvá nanejméně ještě 6 měsícův. Nynější roční doba jest přízni vá pro válčící Bury. Přes rok příští mohl prý by ale stěží v poli vytrvati. Kdyby ale proti nadání překonali přece i v roce budoucím čtyři kritické měsíce, to jest od května po srpen mohli by nepochybně potom zase dalších 6 mě- sícův bojem čeliti. Tento nejmenovaný důvěrnik britského dopisovatele soudí však, že Burové uzavřeli by mír, kdyby jim přiznána byla roz- sáhlá autonomie, třeba že by územi zlatých polí připadlo přímo pod právomoc britského V »Morning- Postu« chválí si anglický jeden farmář z jižni Afriky, jak Burové vlídně za cházeli s ním, když farmu jeho přepadli. Do ložnice ani nevkročili, za to ale za- sedli chutě k opuštěnému rodinou snídaní. Po bili čásť dobytka, na námitky dcery hospodá- řovy odvětil ale velitel burský: »Zabijeme odvezeme jen tolik, abychom nasytihi sebe své soudruhy; pro pouhé ničení a pustošení. jako Angličané činí, my nezabíjíme.« Dnešní některé depeše zvěstují, že hloučky Burů, oddělené nepochybně od větších kapských čet burských, pronikly do samého okol1 Kapského města. Ovšem strategického úspěchu nedosaženo tím zatim žádného; skutek ten měl by význam jen teprv, kdyby blízkost jich vyvolala odpora odboj Burů v samém hlavním městě tomto usediých. Zatím alo známky toho se nejeví. Ovšem ale možnost tohoto zatoulání se houfců burských až k hlavnímu městu dokazuje, jaké tajné aspoň podpoře těší se burští bojovní u všeho holandského obyvatelstva kapského. O popravě burského vůdce Lottera v Middel- burgu sděluje anglický jeden)zpravodaj: Vzrušu- jicím bylo již samo vyhlášení rozsudku smrt
#7 alto_textblock #7
státu.
#8 alto_textblock #8
proti Lotlerovi. Na rozkaz anglického velitel majora Maurice musily býti uza v ře ny všechny obchody a všichni vynika- jící občané města, Holanďané i Angličané, musili býti přítomni. Lotler dopraven byl is jinými uvězněnými druhy svými na tržiště, kdež byli vojáky obklopeni. Lotter nejevil žádné známky strachu, teprve v posledním okamžiku schvátil ho slabost, i musil býti, vraceje se do vězení podporován. Druhého dne byl na pahrbku zá- padně od města popraven. Dopraven tam by v ambulančním voze. Ve dvou minutáchi na to. když z vozu toho vykročil, byla již poprava vy- konána. Tři dny na to byl Piet Welfaardt, občan middelburský, na témže místě popraven, Schuh- man, poručík voje Lotterova, popraven pak v Tarkesladu.
#9 alto_textblock #9
Říšská rada. Dotaz podaný posl. drem. Plačkem a soudruhy min. předsedovi, jakožto správci mi nisterstva vnitra pro změny jmen míst, v če ském území jazykovém ležicích, jak provedeny byly nařízením místodržitele v království českém ze dne 5. září 1901 č. 14.047. V nařízení c. k. místodržitele v Čechách ze dne 5. září 1901 č. 14047 zem. zák. č. 64 ex 1901 vyhla- šuje se seskupení volebních míst pro přímé zemské volby v obcích venkovských. V německém textu to- hoto nařízení vyskytují se změny jmen míst, leží cích v českém území jazykovém, oproti jmenům nváděným v nařízení ministrů vnitra, spravedlnosti a financí, min. Bachem, Kraussem a Baumgartnerem podepsaném, a ze dne 9. října 1854 ve příčině po- litické a soudní organisace království českého (říš.z. č. 274 ex 1854) vydaněm. Tak jsou: 1. všechna na ie (ice) a ec končící jména místní změněna tak, že končí na »itz« a »etze. 2. všechna jmena na š« změněna tak, že toto písmeno nahražuje se písmeny »seh«. 3. a dále, že místo »ě« často užívá se »tscle a také »tre Na příklad Z. z. 1901 č. 64. Ř. z. 1854 č. 274. Str. 113. Pořitscl místo Pořič. str. 1059 » 135. Slawnitr Slawnič, » 1037 » 145. Skutssel Skuč, » 1035 » 145. Ratsehailz Račic, » 1035 » 161. Rudetsch Rudeč, » 1063 „ » 165. Trutsecl Truě, » 1065 » 169. Jeltschan Jelčan, » 1037 » 169. Potscher » Pučer, » 1037 4. na místě »že klade se »sche, tak n. př.r Z. z. 1901 č. 64. R. z. 1854 č. 274.. Str. 143. Zalasehan , Zala žan, str. 103 » 163. Střischikow , Střížkow, » 106 „ 167. Strasehovwitz , Stražovic, » 105 5. na místě »ře klade se »14, »ři« aneb avsch na př. Z. z. 1901 č. 64. Ř. z. 1854 č. 274. Str. 109. Skworetitz » Skwořetic, str. 1059 „ 113. Ilořian Hořan, » 105 » Jaworseh „ Jawoř, » 1046 6. na místě »i« klade se vy«, na př.: Z. z. 1901 č. 64. R. z. 1854 č. 274. Str. 145. Skulyčko Skutičko, » 103 7. na místě »y a »ej« klade se »1« a »ei- na př. Z. z. 1901 č. 64. R. z. 1854 č. 274. Str. 123. Zbeischow » Zbejšow, » 109e » 125. Přibislawitz » Přibyslawie, » 109 » 143. Tinisko 153. S fsehitz .so. 10 „ 201. Leitomisehl »Leilomysehl (!) , 103 8. na místě »I« klade se »Il«, na místě st- klade se »tée, na př.: Říš. zák. 1854 č. 274 Zem. z. 1901 č. 64 místo Krut Str. 103 Str. 169. Krutt 115. Unter- Ksehiell Kšel » 106 9. na místě »z« klade se »s«, na místě »še klad se »se. Tak na př.: Zem. z. 1901 č. 64. Říš. zák. 1854 č. 274 Str. 143. Lositz místo Lozic Str. 1033 147. Zamen Zamez » 1044 » 149. Wrsetz Wršec » 1045 „ » 115. Limus Limuz » 106 10. »I« a y« vynechávají se zcela, z »ý uděfá se »y«. Tak na př. Zem. z. 1901 č. 64 Říš. zák. 1854 č. 274 Str. 125. Rowny Rovný Str. 103e místo Sloupný » 103 » 127. Sloupny 145. Kozolup Kozolupy » 1063 » 106 145, Koněprus „ Koněprusy » 145. Méňan Měňany 1063 » 145. Zahořan Zahořany » 1063 » 153. Podkost Podkostí » 1030 „ » 161. Zaryb Zarybí » 1063 11. Některá jména zkomolena jsou zcela. Tak na příklad: Zem. z. 1901 č. 64 Říš. zák. 1854 č. 274 místo Aujezd Str. 1059 Str. 111. Aujezda » 143. Lhola—Zateč » Lhota Zářecká » 1033 „ 145. Trno—Oujezd »Ou(Auljezd trnéný, 106 „ 187. »Neumettl« » Neumětel » 1064 Nemusíme upozorňovati teprve na to, jaké ne- bezpečí jest v tom pro dopravu a obchod, jestliže úřadně politickým úřadem zemským publikují se změny mísl, následkem jichž tyto znějí jinak než v knihách pozemkových, v matrikách farních, ano iv řádech jízdních, nehledě ani k tomu, že tendence těchto změn jest v tom, že jmenům míst v českých krajích má býti dodán nenáležitý ráz německý, ano že zůmyslně etnografický ráz těchto krajin má býti setřen, což i vzhledem na obchod a dopravu jest po- vážlivo, neboť jim prospívá se, když již ve způsobu psaní místních jmen, byť i v jazyku německém, jeví se ethnografický ráz krajiny, v níž dotýčné místo leží. Tato a ostatní jiná nebezpečí, spojená s libovol- nými změnami míst, jsou tím povážlivější, jelikož má v době nejbližší vydán býti seznam míst s vý- sledky posledního sčítání lidu a ústřední stalistická komise podle poznámek ku všeobecnému seznamu míst z r. 1892 v příčině změn místních dle toho se řidí, jak je politické úřady uvádějí a píší, čímž by nesprávná pojmenování na léta byla stabilisována. Proto tážeme se co nejzdvořileji: 1. Co hodlá Excellence Vaše učiniti, aby takým libovolným změnám jmen s tendencí germanisační učinila přítrž, sby správné pojmenování míst ve shodě s ministerským nařízením z 29. října 1854 č. 274 ř. z. opěl se zavedlo a aby statistické centrální ko- misi za účelem vydání úřadního seznamu míst s vý sledky posledního sčitání lidu sdělena byla pravá jmena mísl? 2. Jest Vaše Excellence ochotna, odkázati slavné c. k. mistodržitelské presidium v Praze na výnos mi- nisterstva vnitra z 13. kvělna 1885 č. 21.078 er 1884, dle něhož změny jmen míst vyhraženy jsou rozhodnutí ústředních úřadů (ministerstev vnitra, spravedlnosti a financí), ve srozumění s vý- borem zemským (vrchním soudem zemským a s úřa dem finančním)?
#10 alto_textblock #10
Novoměstský občanský klub v Praze
#11 alto_textblock #11
konal ve čtvrtek o 8. hodině večerní za předsednictví dra. Edvarda Grégra členskou schůzi, na jejímž pořadu jednání byl hlavním bodem rozho v o o výsledku a důsledcích letošních do plňovacích voleb do sboru obeeních starších, a o krocích podniknulých klubem k docilen sjednocení všech svobodomyslných členů na radnici. Po přečtení zápisníku posledních dvou schůz udalil předsodající slovo jednateli klubu panu No-
#12 alto_textblock #12
votněmu, který v podslatě pravil: »Máme-li po- jednati o výsledku letošních doplňovacích voleb musíme se poohlédnouti zpět po bojišti volebním. připamatovati si poměry, sílu, pohnutky a zbraně. jimiž oběma ulkavšími se stranami zápoleno. Na jedné straně byli to Staročeši a sdružení dra. Friče, na slraně druhé náš klub. Klub náš, založený dne 8. července t. r., neměl doposud času ni příležitosti s dostatek seznámiti široké vrstvy voličstva se svými zásadami a snahami. Novoměstský občanský klub udržován byl v pevném mínění, že do lelošních voleb půjdou všichni činitelé národní strany svobodo- myslné. To se však nestalo a proto nemohl klub žádných volebních příprav činiti. Vzdor nejasné si tuaci voličstvo samo dalo jasnou odpověď vykona nými volbami. Klub vyšel z první srážky s pře svědčením, že za ním stojí vělšina voličstva svobodo myslného. Řečník na doklad správnosti svého tvrzen probírá se počtem odevzdaných hlasů a vypočítává že v prvním sboru kandidáti protikompromisní do- stali 612 hlasů proti 2218 hlasům, v druhém sboru 2959 hlasů proti 3776 blasům, lakže ze šesti kandi dátů zvoleni dva pp. Ort a Šulc, ve třetim sboru do stali kandidáti klubu 1244 proti 1857 hlasům kom- promisním. Z toho vidí, že oprávněnou byla naděje na dobytí druhého sboru pro stranu svobodomyslnou Řečník dále uvádí, že hlavní snahou klubu bylo do- síci mezi svobodomyslnými čieny sboru obecních starších svornosti; výbor klubu vycházeje se sta- noviska, že dle zkušeností dohoda mezi sdruženími na radnici jest nemožnou, rozhodl se pokusiti seo sjednocení svobodomyslných členů sboru obecníc starších přes hlavy obou sdružení. Možnost dosažení cíle vidí výbor v tom, aby žádný obecní starší do sboru nově zvolený nebyl nucen rozhodnouti se pro to či ono sdružení pokládaje se pouze za příslušník národní strany svobodomyslné. Tímto usnesením výboru klubu se řídice nevstou- pili pp. Ort a Šulc do žádného sdružení a ob.st Hamáček ze sdružení dra. Podlipného vystoupil V tomto sdružení naproti tomu setrval p. Franzl který současně resignoval na místo I. náměstka před- sedy v klubu novoměstském. Pokud řečníku známo stojí mimo sdružení ještě pp. dr. Nesý, Vaníče a 4 zástupci VIII. části Prahy pp. Filip, Machá- ček, Pinz a Svět. V druhé polovině řeči obírá se řečník osobní politikou na radnici, ukazuje na nepřátelskou akci obou sdružení, na rozdělování a zadávání míst měst- ských radů, na celé obecní hospodářství a dospívá k úsudku, že nápravu na radnici musí voličstvo při- voditi samo. Soustředěním voličstva v klubu vídí jeho sílu. Na konec praví: »Klub náš vytknul si za úkol pracovati k ozdravení poměrů na radnici a ve snaze té nesmíme znáti osob, ani podle jmen, ani podle titulů, ani podle materiálního postavení, ve snazete může nám a musí býti směrodatnou jeho schopnost, karaktér a práce. Proto jest povinností naší čeliti každé jiné snaze, potírati uplatňování plánů a zájm osobních jakéhokoliv druhu.« Vyzývá k důslednému pokračování ve snahách, jež spějí k ozdravění po- měrů na radnici, ku prospěchu hospodářství obee- ního. (Souhlas a pollesk. Druhý mluvčí pan Beneš praví: Ač výsledek letošních obecních voleb nedopadl dle našeho přání, můžeme býti spokojeni. Zkušenosti poučují, že žádná náprava nedá se dosíci jedním rozmachem. Jest údě- lem každé politické strany pro své přesvědčení vytre vale a statečně se bíti a jsem jist, že neochabneme-li, vítězství dodělali se musíme. Již minulé volby jsou toho důkazem, že nepřirozené splynutí Mladočechů se Staročechy u voličstva nedochází souhlasu, čehož nejlepším dokladem jest číselný výsledek. V prvním sboru, který pokládá se za nejkonservativnější, docilili jsme 21.6% hlasů proti 78.4%, výsledek lepší nežli jsme očekávali. V druhém sboru úspěch byl nejlepší, zde získáno pro naše kandidáty 43.1% hlasů proti 56.9%. Kdyby klub novoměstských voličů jenom 8% hlasů měl za sebou, mohl býtí druhý sbor v rukou naší strany. Nedá se popříti, že třetí sbor dopadl nejhůře, neboť ve sboru tomto docílili jsme toliko 28.7% hlasů proti 71.3%, uvážíme li však, jak v tomto sboru proti nám se pracovalo, není výsledek tak špatný jak se býti zdá. Utrpěli jsme veliké ztráty zvláštní agitační akcí z našeho vlastního středu ve prospěch kompromisní kandidátní lisliny. Výběrči bratrstva sv. ducha musili proti nám agitovati, totéž činili i výběrčí bratrstva vzáj. se podpor. řemeslníků a živnostníků, jehož mnozí z nás jsou členy. Celkový výsledek dokázal, že při svornosti naší strany dva sbory mohly býti v rukou mladočeských. Jsem toho náhledu, že každé straně jest nejzdra- vější, když se vyvinuje svojí vlastní silou a nedože brává se podpory u protivné politické strany. Kom- promis činí na mě dojem dvou mrzáků, kteří aby spíše někam došli, se dohodnou, a jeden druhého podporujíce, bídně kráčejí k cíli své cesty. Výkonný výbor nechť konečně zasadí se o odstranění neb vy rovnání nesvárů ve straně, aby strana svobodn myslná nabyla toho vlivn, který svou silou ji náleží (Souhlas.) Pan Farský vysvětluje, jakým způsobem se dostal na kandidátní listinu. Tanulo mu na mysli zastoupení stavu úřadnického a proto přijal kandi- daturu. Pan prof. Veselík vyslovuje své podivení, že verifikační komise pollačila zprávu o nadpoloviční většině hlasů protikompromisního kandidáta prof. dra Jiřího Gulha. Obecní starší p. Hamáček podává k tomu vy- světlení, že volební komise při počítání hlasů se o 100 hlasů zmýlila. (Hlučná veselost.) Další řečník p. dr. Fuhrich liluje, že dominu- jícími na radnici jsou vlastně Staročeší a že svobo- domyslná sdružení nedovedou se dohodnouti. Této dohody dlužno se domáhati. Pak mluví o tom, jak klub novoměstský hledí na povinnosti obecního star šího, na jeho zodpovědnost a nestrannost; ukazuje příklady na dvojí lokel, jakým prý na radnici se měří. Žádá zlepšení samosprávy a rychlosti při vy- Hízení záležitosti poplatniciva. Obecní starší p. Hamáček praví: Že kompro- mis byl zhoubou pro obecní hospodářství, jest kaž- dému, kdo jen poněkud sledoval události na radnici. známo. Důsledky toho jeví se citelně v podniku eleklrickém, kde hned z počátku nebylo prozřetelně jednáno, neboť tramway, jak známo, přeplacena byla o 600.000 zl. Další vadou jest, že zrušilo se šma- hem vše, čeho se dalo ještě používati — týž postup jako v assanaci, která vykazuje za loňský rok deficit 1,766.246 K 73 h. Letošní správa elektrických pod- níků vykazuje za loňský rok schodek 530.000 korun. Jak se ve správě hospodařilo, dokázal jsem již ve sboru známou rozpravou o kolejnicích, jichž přepla- cením a nadbylkem utrpěla obec — jak mi ze spo lehlivého pramene bylo sděleno — škody 220.000 korun. Dalším dokladem prozíravosti správní rady jest že koupila v Michli velký pozemek za přemrštěnou cenu k postavení remise. Když koupě byla provedena a mělo dojíti k pro- vedení plánu, zjistili pánové ke svému zděšení, že sice pozemek na remise mají, avšak že k němu v lerrainu dostati se nemohou — poněvadž dělí je od pozemku železniční tratě, přes které přejezd ředitel- ství drah nedovolí a podjezd jest nemožný z toho jednoduchého důvodu, poněvadž dostali by se do inundace. Co na tom, jen když má správní rada pozemek a prodávající peníze. Košířská dráha kupovala se za záminkou, že koupí její získány budou remise pro vozy elektrické dráhy snadno upotřebitelné, ač tvrdilo se tenkráte, že remise na Smíchově účelu tomu sloužiti nemohou a doporučovalo se, aby remise ty byly prodány. Sotva však došlo ke koupi košířské dráhy, ob- držela obec výpověď z remis tamějších košířských, které stály na cizím pozemku a usneseno proto aby se stavěly nové remise na vlastním pozemku košířském. Byly také na rychlo vypsány offerty, sofva však došly, uznáno zase za prospěšno, aby se tam re misy vůbec nestavěly a aby se použilo remis smí chovských. Následkem toho oflertní řízení započaté k vůl prodeji smíchovských pozemků zase zastaveno bylo. Výsledek tohoto jednání jest, že obec má na krku za drahé peníze o jednu passivní trať více a že zbytečným pracováním projektů plýtváno úřadni ckými silami. Sluší též podolknouti, že u elektrických podniků ve všech oborech obsazováno bylo valnou částí pro- těžovanými osobami bez ohledu na kvalifikaci, což zajisté na prospěch závodu není.
#13 alto_textblock #13
Doslechl jsem, že právě v poslední době by přijat v důvěrné schůzi správní rady nový inženýr o kterém vyslovují se pochybnosti, zdali vůbec ab- solvoval techniku. Budu se snažiti vyzvěděti,co na této zprávě je pravdivého. Chybou velkou jest, že správní rada má neob- mezenou moc, z její činů nemůže býti nikdo hnán k zodpovědnosti; proto nejvyšší čas, aby v čelo ve- likého toho podniku postavena byla energická, zkou- šená v tom oboru síla, která by zodpovídala z vedení a postup podniku. (Souhlas.) Pan dr. Kliment připojuje se k řeči dra. Fuhricha, a uvádí, že do jisté míry spočívá chyba i v samotném voličstvu. Na schůzích se mluví prot strýčkování a potají, když někdo na radnici něco chce, první jeho cesta je k obecnímu staršímu. Krom nápravy v hlavě třeba i nápravy v údech. Pan Horák vysvětluje dále, jakým způsobem se stalo, že kandidován byl, p. Topinka ironi suje bezpečnost na elektrických dráhách; další mluvčí p. Štěpánek vystupuje proti chování se městské rady k německé pražské universitě a po- akazuje na jednání rady liberacké k české menšino tamní. Česko německý adressář města Prahy jesh ostudou a chce li již v některém jazyku krom če- ského město svůj adressář vydávati, ať tak učin rusky nebo francouzsky. (Souhlas.) Po některých poznámkách prof. Veseltka o zastoupení stavu professorů střednich škol, o budovách školních a p. když nikdo více k slovu se nehlásí, končí předseda- jící dr. E. Grégr debatu doslovem vlaslním, v kterém vítá nadšení, jaké při schůzi pozoroval, re- kapiluluje vyslovené názory a navrhuje, aby dele gáti klubu vyslechli na radnici jednání o smír, ne činili však o své vůli žádného rozhodnutí a to po nechali klubu.
#14 alto_textblock #14
Denní zprávy.
#15 alto_textblock #15
— Vyškovské účtování. V odvetu n jednu z hrubších inaolencí brněnského »Tages- bole«, jenž žádal za dosazení výhradně něme- ekého úřadnietva do Vyškova, což dovozoval silou německého živlu tamějšího, přináší včerejš »Mor. Orlice« z Vyškova dopis, kterýž jest nej- výš charakteristickým obrazem aněmeckého města moravského. Neboť až do posled- ních obecních voleb, k nimž uzavřen mezi vy- škovskými Némci, až dolud neobmezenými paši tamější radníce a českou většinou volební kom- promiss, byl Vyškov typicky německým městem moravským. Kompromiss ten vedení německo- liberální neslo ostatně velmi těžce, neboť na po- slední valné hromadě Schulvereinu v Brně byl zde vyškovským Němcům udělena veřejná důtka, ačkoli kompromiss vlastné byl nejen nevyhnu- telným, ale i chytrým kouskem »Němců« vyš- kovských, chtěli-li se uchrániti před neomylnými následky boje s Čechy a chtěli-li si zajistiti vi než slušnou menšinu ve výboru, jakou skutečně mají. Data uvedená ve zmíněném dopise jsou skutečně úžasná. Naproti tvrzení »Tagesbotovu«, že nejen Vyškov, ale i okolí jest převahou ně- mecké, vyvrací dopisovatel bajku o tak zvaněm německém ostrůvku vyškovském. Aspoň okolí vyškovské bylo ode vždy ryze české, k soud- nímu okresu vyškovskému patří z »něme- ckých« obcí pouze Komořany, Hlubočany s Terešovem, Lysovice, Rostěnice a Zvonařice, jichž obyvatelstvo při posledním sčítání lidu při- hlásilo se jenom desetinou k obcovací češtině. ačkoli v obcích těch jest Čechů více než polo- vina, jisto jest však, že všichni obyvatelé jme- novaných obcí mluví lépe česky než něme- eky. Klassickým dokladem »německosti« města Vyškova jest pak ta okolnost, že pří sčítání r. 1890 napočteno tam německého obyvatelstv 2298, r. 1900 pak — 631, mezi těmito však 169 židů, kteří všude tvoři tmel německé men- šiny, ostatek jsou lidé vesměs u dráhy, této pra- videlné germanisatorky a eukrovaru zaměstnani. Toto sčítání lidu provedl ještě německý starosta s Němcem sekretářem Schillerem, takže o ně- jakém českém násili a vlivu není řeči. Klesl tudíž počet vyškovských Němců za 10 let 1610 duší, čili o 72.6%. Trefně připomíná vyškovský dopisovatel, že se těchto 1600 Němeů zajisté neodnárodnilo, ani že na ně nepřišel mor, nýbrž že jsou to prosti Češi, kteří si ko- nečně tentokráte nedali libiti německý nátlak při sčítání lidu. To jsou onino lidé, na jichž »zradu« naříká »Tagesbote«, za to, že vlastn vypřáhli z nehodné německé otročiny odřezane- cké! Nade vše pádným dokladem německosti i té dosavadní německé menšiny vyškovské jest stav německé tamější školy. Škola ta čitá 229 děti, z čehož by následovalo, že víc než třetina všech vyškovských Němců jsou — děti od 6—14 let. Ve skutečnosti mají se věci jinak, z oněch 229 jest 177 dětí če- ských, 34 židovských a pouze 18 národ- nosti německé, což odpovídá skutečnému počtu vyškovských Němeů, vesměs odjinud přichozích. Poměry tyto jsou tak úžasné, že tamní Némei, kteří za své vlády nebyli s to ani dosťalečný počet svých lidi sehnati, aby obsadili obecní výbor, nemají ani dnes dosti mužů k obsazení své 12tičlenně kompromissní menšiny. Pro tyto báječné Němce je to učiněnou úlevou, že konečně zaveden do obec. výboru český jednací jazyk, neboť němčinu lámali jen s těží. Celý převrat ve Vyškově byl sotva znamenán, tamní němečt živnostníci neměli ani zapotřebí měniti firem, poněvadž již před tím uživali výhradně českých, ba ani nejněmečtější dříve firma »Carl C. Meix- ner« neudržela svůj výlučně německý ráz, jak mile zahájeno »svůj k svěmu, na důkaz, že vyškovští Němci nejsou s to, uživiti ani jediného německého živnostníka. Tolik z obsáhlého mate- riálu uveřejněného v brněnském listé českém na porozumění poměrů panujíeích v tak zvaných německých městech moravských. Pro tento a takový německý ráz, na posílení pozdvižení i k bývalé moci dosazení, měl býti do Vyškova nastrojen pověstným moravským »Volksrathem« hunský vpád k německému »Winzer-Festu«, k čemuž by bylo zajisté došlo, nebýti pokynů z příslušných míst udělených vrchním velitelům »sboru německých mstitelů« na Moravě, zvláště jich generalissimu soudnímu radovi bar. d' Elvertovi.« — Provolání olomouckého purkmistra Karla Brandhubra proti české universitěv Olomouci. Jak již ohlášeno, koná se v neděli dne 17. t. m. v Olomouci za protektorátu ta- mější městské rady protestní schůze, k jejímuž pořádání zvolen zvláštní výbor za předsednictn starosty města K. Brandhubra, jenž také ke schůzi té vydal provolání, všemožnými plameny německo nacionálními hoříci, především pak nej- oteklejším německým bombastem se honusíci který jest všem stranám německým společný. Provolání, jehož všemi podrobnostmi se zabývat nás ovšem ani nenapadá, počíná citátem z bás nika o zlém sousedu, s nímž se v míru žít nedá, nelibili se mu to, což jest zajisté nej
#16 alto_textblock #16
vhodnějším úvodem ku provolání, vybízejícímu k tomu, aby se sousedu zapálila siřecha, dřív než postavil pod ní budovu — své universityl Jinak jest Brandhubrův výkřik hrůzy nad tím, že olomoucká německá »pevnost«, tento hrad německého práva a německého ducha, vyhlédnut jest za sídlo české university, a úpěnlivě s tvářící ostatní nářek pouhým naduřelým něme- ckým chvastem, v němž se mnoho mluví o ně- mecké píli, která prý tuto říši zocelenou zbraní zbudovala, o německé síle, kultuře atd. Vrcho- lem Brandhubrovy smělosti, na všech olomou- ckých nárožích nalepené, jest ovšem ono misto v provolání, v němž se praví, že se Olomoue státi má střediskem cizího duševního životaa tím také ohniskem cizího národnostního sna- žení! Olomouc, jedno z nejstarších sídel slo- vanských vůbec, město Žerotinovo! Středisko nejryzejší krve české! Nejedná prý se o nie jiného, než o odvrácení nebezpečí, kteréž má za účel němectví ve starém německém městě, ano v celém moravském severu jedinou ranou těžké sekery vylíti. Národovei! Pozvedněte s na obranu ostře a zvučně to zvolejte, aby to znělo k vysokým a moeným, že vy, jichž před- kové tuto říši habsburskou založili, nemínite se vzdáti a ze svého majetku dáti se vypuditi Protož všichni se dostavte v neděli o 2. hodině odpolední do redutního sálu, kdež chceme pevně a slavnostně prohlásiti, že hodláme zachovati, což našeho, toto německé měslo, a že proto, poněvadž je chceme německým udržeti, co nej- rozhodněji chceme protestovati proti zřízení če- ské university ve městě naší domoviny1 — Vedle německé nenávistnosti není provolání toto ničím jiným, než poněkud rozvleklým vysvědčením bídných nohou, na kterých olomoucké němectví vůbec stojí, stačí-li česká vysoká škola k jeho vyvrácení nejen ve městě, nýbrž i na celém mo- ravském severu vůbee! Proti sobě stojí poža- davek český, vlastní třem čtvrtinám obyvatel- stva země, jejímž druhým hlavním městem jest Olomouc, a tesklivá melancholie německé hrstky, nemohoucí pochopiti, že umělé germanisační tvary skutečně nemohou míti věčného trvání že české tělo naší Moravy do opravdy nehodlá zůstati bezhlavým, třeba že šlo zatím o du- chovní metropoli, o vysoké školy, na něž má český lid moravský svaté právo svou počelnosti, svou poplatností, svou uvědomělostí, svým kul- turním pokrokem, svou dychtivosti po nejvyš- ších temeništích lidského vědění. Na čí straně jest spravedlnost a právo, je jasno! Jak dlouho může se a bude ještě stát sile jeji uzavírati? — Česká technika v Brně stala s v posledních dnech předmětem nezřízených útoká jak žurnálů, tak i jisté strany německé. Náležilého odbytí dostalo se všem těmto útokům ve včerejší schůzi Spolku architektův a inženýrů, kdež při- jato následující prohlášení: »Německý tisk a různí političtí činitelé němečtí nezřízeně útočí na exi- stenci české vysoké školy technické v Brněa stydíce se za pravou a nízkou pohnutku svého počínání, skrývají se za plášť kulturní povýše- nosti německé, tvrdíce, že vysoké školy české a jich professoři česky vzdělaní nalezají se na nižší vědecké úrovni, jež čím dále tím více klesá, pročež v zájmu světové vzdělanosti prý jest, by zřizování českých vysokých škol za- mezeno a česká technika brněnská zrušena byla.« Po ostrém, ale zcela případném karakte- risování kmene germánského a jeho kultury resoluce pokračuje dále: »Jak jalovou jest výtka, že družnost a rovnocennost českých vysokých škol s německými možnou není, nejlépe do- kazuje, že není ani rovnocennosti mezi ně- meckýmí vysokými školami v říši a v Rakousku, anoť nařizení ministerské z r. 1850 o nostrifikaci akademické hodnosti v cizině nabyté, platné pro university, nyní i na vysoké školy technické rozšířeno bylo. Uznaným kriteriem o potřebě vysokých učení jest počet posluchačů školy ty frekventujíeích a jsou to právě německé tech- niky v Praze, ve Štyrském Hradci a v Brně, které slynou nepatrnou svou návštěvou, vy- kazujíce dohromady řádných po- sluchačů sotva tolik, jako pražská česká technika sama, při tom ze- jmena hradecká a brněnská na slovanské posluchačstvo pouká- zány jso u. Měla-li by která technika zrušena býti, byla by to v první řadě brněn- ská technika německá, jež po de- cennie sotva živoři a loni přes všechnu agitací dle úřadních výkazů ve všech odborech sotva 348 řádných posluchačů (dosud nejvyšš číslo) zapsáno měla — při čemž je ústav ten bohatěji nadán, nežli česká technika pražská. Vědomi jsouce sobě, jak starobylé kultury naší národní, tsk i čest- ných výsledků a uznání, jakého dodělali se češti technikové v celém vzdělaném světě, vě- domi sobě jsouce poctivé naší práce technické jak v praxi, tak i vědě, odmítáme s opovržením útoky na čest techniků českých a našich vysokých škol, přesvědčeni jsouce, že sotva který roz- vážně soudící odborník německý výpady krajanů svých vůči nám schvalovati může.« — Prohlá- šení toto přijato s polleskem jednohlasně. — Městská rada pražská v příčině zří- zení universit v Brně a v Lublani. Po za- hájení včerejší schůze městské rady m. r. pan dr. Podlipný poukázal na různé proudy, které v poslední době vystupují proti snahám národů slovanských a zejmena proti české vy- soké škole technické v Brně. Uvedl dále proti tomu blahovolnou odpověď, jaké se dostalo po- slancům italským ve příčině zřízení nového vy- sokého učení italského. Jest záhodno, aby i král. hlav. město Praha v záležitosli zřízení universit v Brně a v Lublani připadný projev učinilo. Starosta p. dr. Srb uvedl, že se již stalo opa- tření, aby zvláštní komise praesidiální o věci této jednala a sboru obecních starších návrh učinila. — Deputace studentská u rektorů če- ských vysokých škol. Dne 14. t. m. dosta- vila se deputace slovanských studentů, zvolená na pondělní, všestudentské schůzi v technice skládající se z pánů: JU. st. Th. Gollera, sta- rosty A. Č. S., Moravana Ing. C. Lurmy, Slo- vince JU. st. Egona Staré, Chorvata JU. st. B. Bolé a Srba JU. st. V. Andriče, k Jeho Magn. rektoru vysokého učení pražského dru. Sýkorovi a byvši velmi laskavě přijata, ode- vzdala resoluci pro zřízení druhé české univer- sity na Moravě a slovinské v Lublani,, kterouž jeho Magnificence slíbila zaslati ministerstvu vyučování do Vidně. Deputace potom odebral