#1
alto_textblock
#1
Strana z
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
16. listopadu 1901. Císlo- 316.
#4
alto_textblock
#4
sejního strážmistra Kozloviče, postavil ho před
školou, vrátil se do třídy, dal posledním dvěma
žákům vypráskat, načež je poslal dvorem
domů.
Lid na ulici křičel a vyl, bouchal do škol-
ních vrat a lámal je. Když dvéře povolily, 8až
10 lidí vniklo do školy, křičeli a máchali ru-
kama. Inspektora chránili učitelé Koralevský
Schölzehen. Ale po několika minutách výtržníci
se vrátili, k čemuž je bezpochyby přiměl stráž-
mistr Kozlovič, jenž jich nezadržel.
Dav před školou mezi tím stále rostla
redl si co chvíli hrozebněji. Déšť jej trochu
rozprášil, ale okelo 2. hod., když inspektor
znovu přišel do školy, lid se sběhl opět, vyla
křičel. Dostavila se policie a vyzývala výtržníky,
aby se rozešli. Oni dělali, jakoby se rozcházeli,
ale hned zase vraceli se a povykovali ještě vie-
Křičeli: »Zloději, psí synu, ať žije Polska, urás
a pod. Tak bylo až do 3 hod. odpol.
V noci na to vytlučena okna učiteli Ko-
valskému. Také na zejtří lid se shlukoval
bouřil, křičel a vyl, ale dal se snadno rozprášit
a výtržnost ustala.
Hlavně učitel Koralevský, jenž za horlivos
při vyučování jazyku německému dostává 100m
odměny, byl předmělem hrozeb a urážek. Pol
cajti dne 20. a 21. května doprovodili ho domů
aby byl bezpečen. Podobně byli uráženi a tu-
peni jiní učitelé.
Ráno dne 21. května na školních vratech
objevila se písmena »B. Z. P«, což znamená
»Bože zbav (spas) Polsku!« Není pochyby, ž
dav znova se nahromadil, aby svou přítomností,
halasem, hrozbami, násilnostmi, vykonanými ne
školní budově, na okresním inspektoru i učite-
lich vynutil, aby dětem výprask byl odpuštěn
jednou i pro vždý.
Následuje podrobné udání na každého ob
žalovpného.
#5
alto_textblock
#5
Car v Polsku.
Mezi nepřáteli Slovanslva veliký nářek,že
carštl manželé byli polským obyvatelstvem sker-
něvickým nadšeně uvitáni a že mezi panovni-
ekými osobami i polským lidem jeví se takový
srdečný poměr, který nasvědčuje, že skutečně
nastala mezi Rusy a Poláky nová éra, éra shody
a bratrské přízně, éra zapomenuti vzájemných
křivd minulosti, éra slovanského národního vě
domí, jež je volá ko společné kulturné práci
ke svorné obraně naproti společnému ne-
příteli.
Berlínský »Localanzeiger« píše v petrohrad-
ském dopise: Vážným faktem ruské politiky
jest, že patrně se snaží o dohodu s Poláky.
Nemijí den, aby ear obyvatelstvu Skerněvic
Spaly v Polsku, mezi nímž nyní mešká, neda
na jevo svou přízeň. A Poláci se činí, aby se
přízně carovy stali hodnými. Kapely a zpěvácké
spolky přibývají do Skerněvic ze všech stran
království polského, aby carským manželům po-
řádaly sorenády. Carová hoslí školní mládež
polskou čajem a suchary. Doba, kdy jazyk
polský uchu moskevskému zněl škaredě (?), mi-
nula na vždy. Car žádá, aby mu děti zpívaly
polské písně, ano jde ješté dál: jmenovaltě
zvláštní komisi, složenou z prvých spisovateln
království, která má učiniti návrhy, co by se
mělo státi pro povznesení polského divadla.
Předsedou té komise je generál Puzyrovský
jakožto znalec ruskopolských poměrů. Generál
zahajuje prvou schůzi komise, vyzýval polské
spisovalele, aby spolupůsobili k zachování čistoly
svého materského jazyka.
#6
alto_textblock
#6
K válčení burskému.
Opět jeden liberální vůdce anglický sir Edv
Grey pronesl řeč o válce africké. V Liverpoolu.
Projevil přání rovněž, aby válka za každou cenu
úspěšně byla skončena, ale pak, aby se s Bury
jednalo velikomyslně. Za tím účelem měl
by se ale ministerstvo, když i není teď možné
dosaditi vládu liberální, důkladně přetvořiti, aby
válka vedla se mírněji a rychleji. Ohlášený ná-
vrat Roseberyův do politického života Grey vítá,
ale neočekává od něho pouhé rady, nýbrž také
skutečné úsili, aby Anglii pomohlo se
ze situace kritické.
V brusselské depeši »Daily Mailu« se uji-
šťuje, že odmítne-li haagský smírčí soud burský
appell Krüger písemně požádá pa
novníky: ruského, německého
rakouského za sprostředkován
příměří.
Cesta Leydsova do Berlína souvisí prý
s tímto záměrem. Vídeňský dopisovatel »Timesů«
sděluje: Rakušan jeden, jenž se z Johannes-
burgu právě vrátil, tvrdí, že válka po-
trvá nanejméně ještě 6 měsícův.
Nynější roční doba jest přízni vá
pro válčící Bury. Přes rok příští mohl
prý by ale stěží v poli vytrvati. Kdyby ale
proti nadání překonali přece i v roce budoucím
čtyři kritické měsíce, to jest od května po srpen
mohli by nepochybně potom zase dalších 6 mě-
sícův bojem čeliti. Tento nejmenovaný důvěrnik
britského dopisovatele soudí však, že Burové
uzavřeli by mír, kdyby jim přiznána byla roz-
sáhlá autonomie, třeba že by územi zlatých
polí připadlo přímo pod právomoc britského
V »Morning- Postu« chválí si anglický jeden
farmář z jižni Afriky, jak Burové vlídně za
cházeli s ním, když farmu jeho přepadli.
Do ložnice ani nevkročili, za to ale za-
sedli chutě k opuštěnému rodinou snídaní. Po
bili čásť dobytka, na námitky dcery hospodá-
řovy odvětil ale velitel burský: »Zabijeme
odvezeme jen tolik, abychom nasytihi sebe
své soudruhy; pro pouhé ničení a pustošení.
jako Angličané činí, my nezabíjíme.« Dnešní
některé depeše zvěstují, že hloučky Burů,
oddělené nepochybně od větších
kapských čet burských, pronikly
do samého okol1 Kapského města.
Ovšem strategického úspěchu nedosaženo tím
zatim žádného; skutek ten měl by význam jen
teprv, kdyby blízkost jich vyvolala odpora
odboj Burů v samém hlavním městě tomto
usediých. Zatím alo známky toho se nejeví.
Ovšem ale možnost tohoto zatoulání se houfců
burských až k hlavnímu městu dokazuje, jaké
tajné aspoň podpoře těší se burští bojovní
u všeho holandského obyvatelstva kapského.
O popravě burského vůdce Lottera v Middel-
burgu sděluje anglický jeden)zpravodaj: Vzrušu-
jicím bylo již samo vyhlášení rozsudku smrt
#7
alto_textblock
#7
státu.
#8
alto_textblock
#8
proti Lotlerovi. Na rozkaz anglického velitel
majora Maurice musily býti uza v ře ny
všechny obchody a všichni vynika-
jící občané města, Holanďané i Angličané,
musili býti přítomni. Lotler dopraven byl is
jinými uvězněnými druhy svými na tržiště, kdež
byli vojáky obklopeni. Lotter nejevil žádné známky
strachu, teprve v posledním okamžiku schvátil
ho slabost, i musil býti, vraceje se do vězení
podporován. Druhého dne byl na pahrbku zá-
padně od města popraven. Dopraven tam by
v ambulančním voze. Ve dvou minutáchi na to.
když z vozu toho vykročil, byla již poprava vy-
konána. Tři dny na to byl Piet Welfaardt, občan
middelburský, na témže místě popraven, Schuh-
man, poručík voje Lotterova, popraven pak
v Tarkesladu.
#9
alto_textblock
#9
Říšská rada.
Dotaz podaný posl. drem. Plačkem a
soudruhy min. předsedovi, jakožto správci mi
nisterstva vnitra pro změny jmen míst, v če
ském území jazykovém ležicích, jak provedeny
byly nařízením místodržitele v království českém
ze dne 5. září 1901 č. 14.047.
V nařízení c. k. místodržitele v Čechách ze dne
5. září 1901 č. 14047 zem. zák. č. 64 ex 1901 vyhla-
šuje se seskupení volebních míst pro přímé zemské
volby v obcích venkovských. V německém textu to-
hoto nařízení vyskytují se změny jmen míst, leží
cích v českém území jazykovém, oproti jmenům
nváděným v nařízení ministrů vnitra, spravedlnosti
a financí, min. Bachem, Kraussem a Baumgartnerem
podepsaném, a ze dne 9. října 1854 ve příčině po-
litické a soudní organisace království českého (říš.z.
č. 274 ex 1854) vydaněm.
Tak jsou:
1. všechna na ie (ice) a ec končící jména
místní změněna tak, že končí na »itz« a »etze.
2. všechna jmena na š« změněna tak, že
toto písmeno nahražuje se písmeny »seh«.
3. a dále, že místo »ě« často užívá se »tscle
a také »tre
Na příklad
Z. z. 1901 č. 64.
Ř. z. 1854 č. 274.
Str. 113. Pořitscl
místo
Pořič. str. 1059
» 135. Slawnitr
Slawnič, » 1037
» 145. Skutssel
Skuč, » 1035
» 145. Ratsehailz
Račic, » 1035
» 161. Rudetsch
Rudeč, » 1063
„
» 165. Trutsecl
Truě, » 1065
» 169. Jeltschan
Jelčan, » 1037
» 169. Potscher »
Pučer, » 1037
4. na místě »že klade se »sche, tak n. př.r
Z. z. 1901 č. 64.
R. z. 1854 č. 274..
Str. 143. Zalasehan ,
Zala žan, str. 103
» 163. Střischikow ,
Střížkow, » 106
„ 167. Strasehovwitz ,
Stražovic, » 105
5. na místě »ře klade se »14, »ři« aneb avsch
na př.
Z. z. 1901 č. 64.
Ř. z. 1854 č. 274.
Str. 109. Skworetitz » Skwořetic, str. 1059
„ 113. Ilořian
Hořan, » 105
» Jaworseh
„
Jawoř, » 1046
6. na místě »i« klade se vy«, na př.:
Z. z. 1901 č. 64.
R. z. 1854 č. 274.
Str. 145. Skulyčko
Skutičko, » 103
7. na místě »y a »ej« klade se »1« a »ei-
na př.
Z. z. 1901 č. 64.
R. z. 1854 č. 274.
Str. 123. Zbeischow
» Zbejšow, » 109e
» 125. Přibislawitz » Přibyslawie, » 109
» 143. Tinisko
153. S fsehitz .so. 10
„ 201. Leitomisehl »Leilomysehl (!) , 103
8. na místě »I« klade se »Il«, na místě st-
klade se »tée, na př.:
Říš. zák. 1854 č. 274
Zem. z. 1901 č. 64
místo
Krut Str. 103
Str. 169. Krutt
115. Unter- Ksehiell
Kšel » 106
9. na místě »z« klade se »s«, na místě »še klad
se »se. Tak na př.:
Zem. z. 1901 č. 64.
Říš. zák. 1854 č. 274
Str. 143. Lositz místo Lozic Str. 1033
147. Zamen
Zamez » 1044
» 149. Wrsetz
Wršec » 1045
„
» 115. Limus
Limuz » 106
10. »I« a y« vynechávají se zcela, z »ý
uděfá se »y«. Tak na př.
Zem. z. 1901 č. 64
Říš. zák. 1854 č. 274
Str. 125. Rowny
Rovný Str. 103e
místo
Sloupný » 103
» 127. Sloupny
145. Kozolup
Kozolupy » 1063
» 106
145, Koněprus
„
Koněprusy
» 145. Méňan
Měňany
1063
» 145. Zahořan
Zahořany
» 1063
» 153. Podkost
Podkostí » 1030
„
» 161. Zaryb
Zarybí » 1063
11. Některá jména zkomolena jsou zcela. Tak
na příklad:
Zem. z. 1901 č. 64
Říš. zák. 1854 č. 274
místo
Aujezd Str. 1059
Str. 111. Aujezda
» 143. Lhola—Zateč » Lhota Zářecká » 1033
„ 145. Trno—Oujezd »Ou(Auljezd trnéný, 106
„ 187. »Neumettl« »
Neumětel » 1064
Nemusíme upozorňovati teprve na to, jaké ne-
bezpečí jest v tom pro dopravu a obchod, jestliže
úřadně politickým úřadem zemským publikují se
změny mísl, následkem jichž tyto znějí jinak než v
knihách pozemkových, v matrikách farních, ano iv
řádech jízdních, nehledě ani k tomu, že tendence
těchto změn jest v tom, že jmenům míst v českých
krajích má býti dodán nenáležitý ráz německý, ano
že zůmyslně etnografický ráz těchto krajin má býti
setřen, což i vzhledem na obchod a dopravu jest po-
vážlivo, neboť jim prospívá se, když již ve způsobu
psaní místních jmen, byť i v jazyku německém, jeví
se ethnografický ráz krajiny, v níž dotýčné
místo leží.
Tato a ostatní jiná nebezpečí, spojená s libovol-
nými změnami míst, jsou tím povážlivější, jelikož
má v době nejbližší vydán býti seznam míst s vý-
sledky posledního sčítání lidu a ústřední stalistická
komise podle poznámek ku všeobecnému seznamu
míst z r. 1892 v příčině změn místních dle toho se
řidí, jak je politické úřady uvádějí a píší, čímž by
nesprávná pojmenování na léta byla stabilisována.
Proto tážeme se co nejzdvořileji:
1. Co hodlá Excellence Vaše učiniti, aby takým
libovolným změnám jmen s tendencí germanisační
učinila přítrž, sby správné pojmenování míst ve
shodě s ministerským nařízením z 29. října 1854 č. 274
ř. z. opěl se zavedlo a aby statistické centrální ko-
misi za účelem vydání úřadního seznamu míst s vý
sledky posledního sčitání lidu sdělena byla pravá
jmena mísl?
2. Jest Vaše Excellence ochotna, odkázati slavné
c. k. mistodržitelské presidium v Praze na výnos mi-
nisterstva vnitra z 13. kvělna 1885 č. 21.078 er
1884, dle něhož změny jmen míst vyhraženy
jsou rozhodnutí ústředních úřadů (ministerstev
vnitra, spravedlnosti a financí), ve srozumění s vý-
borem zemským (vrchním soudem zemským a s úřa
dem finančním)?
#10
alto_textblock
#10
Novoměstský občanský klub v Praze
#11
alto_textblock
#11
konal ve čtvrtek o 8. hodině večerní za předsednictví
dra. Edvarda Grégra členskou schůzi, na jejímž
pořadu jednání byl hlavním bodem rozho v o
o výsledku a důsledcích letošních
do plňovacích voleb do sboru obeeních
starších, a o krocích podniknulých klubem k docilen
sjednocení všech svobodomyslných členů na radnici.
Po přečtení zápisníku posledních dvou schůz
udalil předsodající slovo jednateli klubu panu No-
#12
alto_textblock
#12
votněmu, který v podslatě pravil: »Máme-li po-
jednati o výsledku letošních doplňovacích voleb
musíme se poohlédnouti zpět po bojišti volebním.
připamatovati si poměry, sílu, pohnutky a zbraně.
jimiž oběma ulkavšími se stranami zápoleno. Na jedné
straně byli to Staročeši a sdružení dra. Friče, na
slraně druhé náš klub. Klub náš, založený dne
8. července t. r., neměl doposud času ni příležitosti
s dostatek seznámiti široké vrstvy voličstva se svými
zásadami a snahami. Novoměstský občanský klub
udržován byl v pevném mínění, že do lelošních
voleb půjdou všichni činitelé národní strany svobodo-
myslné. To se však nestalo a proto nemohl klub
žádných volebních příprav činiti. Vzdor nejasné si
tuaci voličstvo samo dalo jasnou odpověď vykona
nými volbami. Klub vyšel z první srážky s pře
svědčením, že za ním stojí vělšina voličstva svobodo
myslného. Řečník na doklad správnosti svého tvrzen
probírá se počtem odevzdaných hlasů a vypočítává
že v prvním sboru kandidáti protikompromisní do-
stali 612 hlasů proti 2218 hlasům, v druhém sboru
2959 hlasů proti 3776 blasům, lakže ze šesti kandi
dátů zvoleni dva pp. Ort a Šulc, ve třetim sboru do
stali kandidáti klubu 1244 proti 1857 hlasům kom-
promisním. Z toho vidí, že oprávněnou byla naděje
na dobytí druhého sboru pro stranu svobodomyslnou
Řečník dále uvádí, že hlavní snahou klubu bylo do-
síci mezi svobodomyslnými čieny sboru obecních
starších svornosti; výbor klubu vycházeje se sta-
noviska, že dle zkušeností dohoda mezi sdruženími
na radnici jest nemožnou, rozhodl se pokusiti seo
sjednocení svobodomyslných členů sboru obecníc
starších přes hlavy obou sdružení. Možnost dosažení
cíle vidí výbor v tom, aby žádný obecní starší do
sboru nově zvolený nebyl nucen rozhodnouti se pro
to či ono sdružení pokládaje se pouze za příslušník
národní strany svobodomyslné.
Tímto usnesením výboru klubu se řídice nevstou-
pili pp. Ort a Šulc do žádného sdružení a ob.st
Hamáček ze sdružení dra. Podlipného vystoupil
V tomto sdružení naproti tomu setrval p. Franzl
který současně resignoval na místo I. náměstka před-
sedy v klubu novoměstském. Pokud řečníku známo
stojí mimo sdružení ještě pp. dr. Nesý, Vaníče
a 4 zástupci VIII. části Prahy pp. Filip, Machá-
ček, Pinz a Svět.
V druhé polovině řeči obírá se řečník osobní
politikou na radnici, ukazuje na nepřátelskou akci
obou sdružení, na rozdělování a zadávání míst měst-
ských radů, na celé obecní hospodářství a dospívá
k úsudku, že nápravu na radnici musí voličstvo při-
voditi samo. Soustředěním voličstva v klubu vídí jeho
sílu. Na konec praví: »Klub náš vytknul si za úkol
pracovati k ozdravení poměrů na radnici a ve snaze
té nesmíme znáti osob, ani podle jmen, ani podle
titulů, ani podle materiálního postavení, ve snazete
může nám a musí býti směrodatnou jeho schopnost,
karaktér a práce. Proto jest povinností naší čeliti
každé jiné snaze, potírati uplatňování plánů a zájm
osobních jakéhokoliv druhu.« Vyzývá k důslednému
pokračování ve snahách, jež spějí k ozdravění po-
měrů na radnici, ku prospěchu hospodářství obee-
ního. (Souhlas a pollesk.
Druhý mluvčí pan Beneš praví: Ač výsledek
letošních obecních voleb nedopadl dle našeho přání,
můžeme býti spokojeni. Zkušenosti poučují, že žádná
náprava nedá se dosíci jedním rozmachem. Jest údě-
lem každé politické strany pro své přesvědčení vytre
vale a statečně se bíti a jsem jist, že neochabneme-li,
vítězství dodělali se musíme. Již minulé volby jsou
toho důkazem, že nepřirozené splynutí Mladočechů
se Staročechy u voličstva nedochází souhlasu, čehož
nejlepším dokladem jest číselný výsledek. V prvním
sboru, který pokládá se za nejkonservativnější, docilili
jsme 21.6% hlasů proti 78.4%, výsledek lepší nežli
jsme očekávali. V druhém sboru úspěch byl nejlepší,
zde získáno pro naše kandidáty 43.1% hlasů proti
56.9%. Kdyby klub novoměstských voličů jenom 8%
hlasů měl za sebou, mohl býtí druhý sbor v rukou
naší strany. Nedá se popříti, že třetí sbor dopadl
nejhůře, neboť ve sboru tomto docílili jsme toliko
28.7% hlasů proti 71.3%, uvážíme li však, jak v tomto
sboru proti nám se pracovalo, není výsledek tak
špatný jak se býti zdá. Utrpěli jsme veliké ztráty
zvláštní agitační akcí z našeho vlastního středu ve
prospěch kompromisní kandidátní lisliny. Výběrči
bratrstva sv. ducha musili proti nám agitovati, totéž
činili i výběrčí bratrstva vzáj. se podpor. řemeslníků
a živnostníků, jehož mnozí z nás jsou členy. Celkový
výsledek dokázal, že při svornosti naší strany dva
sbory mohly býti v rukou mladočeských.
Jsem toho náhledu, že každé straně jest nejzdra-
vější, když se vyvinuje svojí vlastní silou a nedože
brává se podpory u protivné politické strany. Kom-
promis činí na mě dojem dvou mrzáků, kteří aby
spíše někam došli, se dohodnou, a jeden druhého
podporujíce, bídně kráčejí k cíli své cesty. Výkonný
výbor nechť konečně zasadí se o odstranění neb vy
rovnání nesvárů ve straně, aby strana svobodn
myslná nabyla toho vlivn, který svou silou ji náleží
(Souhlas.)
Pan Farský vysvětluje, jakým způsobem se
dostal na kandidátní listinu. Tanulo mu na mysli
zastoupení stavu úřadnického a proto přijal kandi-
daturu.
Pan prof. Veselík vyslovuje své podivení, že
verifikační komise pollačila zprávu o nadpoloviční
většině hlasů protikompromisního kandidáta prof. dra
Jiřího Gulha.
Obecní starší p. Hamáček podává k tomu vy-
světlení, že volební komise při počítání hlasů se
o 100 hlasů zmýlila. (Hlučná veselost.)
Další řečník p. dr. Fuhrich liluje, že dominu-
jícími na radnici jsou vlastně Staročeší a že svobo-
domyslná sdružení nedovedou se dohodnouti. Této
dohody dlužno se domáhati. Pak mluví o tom, jak
klub novoměstský hledí na povinnosti obecního star
šího, na jeho zodpovědnost a nestrannost; ukazuje
příklady na dvojí lokel, jakým prý na radnici se
měří. Žádá zlepšení samosprávy a rychlosti při vy-
Hízení záležitosti poplatniciva.
Obecní starší p. Hamáček praví: Že kompro-
mis byl zhoubou pro obecní hospodářství, jest kaž-
dému, kdo jen poněkud sledoval události na radnici.
známo. Důsledky toho jeví se citelně v podniku
eleklrickém, kde hned z počátku nebylo prozřetelně
jednáno, neboť tramway, jak známo, přeplacena byla
o 600.000 zl. Další vadou jest, že zrušilo se šma-
hem vše, čeho se dalo ještě používati — týž postup
jako v assanaci, která vykazuje za loňský rok deficit
1,766.246 K 73 h. Letošní správa elektrických pod-
níků vykazuje za loňský rok schodek 530.000 korun.
Jak se ve správě hospodařilo, dokázal jsem již ve
sboru známou rozpravou o kolejnicích, jichž přepla-
cením a nadbylkem utrpěla obec — jak mi ze spo
lehlivého pramene bylo sděleno — škody 220.000
korun.
Dalším dokladem prozíravosti správní rady jest
že koupila v Michli velký pozemek za přemrštěnou
cenu k postavení remise.
Když koupě byla provedena a mělo dojíti k pro-
vedení plánu, zjistili pánové ke svému zděšení, že
sice pozemek na remise mají, avšak že k němu v
lerrainu dostati se nemohou — poněvadž dělí je od
pozemku železniční tratě, přes které přejezd ředitel-
ství drah nedovolí a podjezd jest nemožný z toho
jednoduchého důvodu, poněvadž dostali by se do
inundace.
Co na tom, jen když má správní rada pozemek
a prodávající peníze.
Košířská dráha kupovala se za záminkou, že
koupí její získány budou remise pro vozy elektrické
dráhy snadno upotřebitelné, ač tvrdilo se tenkráte,
že remise na Smíchově účelu tomu sloužiti nemohou
a doporučovalo se, aby remise ty byly prodány.
Sotva však došlo ke koupi košířské dráhy, ob-
držela obec výpověď z remis tamějších košířských,
které stály na cizím pozemku a usneseno proto
aby se stavěly nové remise na vlastním pozemku
košířském.
Byly také na rychlo vypsány offerty, sofva však
došly, uznáno zase za prospěšno, aby se tam re
misy vůbec nestavěly a aby se použilo remis smí
chovských.
Následkem toho oflertní řízení započaté k vůl
prodeji smíchovských pozemků zase zastaveno bylo.
Výsledek tohoto jednání jest, že obec má na
krku za drahé peníze o jednu passivní trať více a
že zbytečným pracováním projektů plýtváno úřadni
ckými silami.
Sluší též podolknouti, že u elektrických podniků
ve všech oborech obsazováno bylo valnou částí pro-
těžovanými osobami bez ohledu na kvalifikaci, což
zajisté na prospěch závodu není.
#13
alto_textblock
#13
Doslechl jsem, že právě v poslední době by
přijat v důvěrné schůzi správní rady nový inženýr
o kterém vyslovují se pochybnosti, zdali vůbec ab-
solvoval techniku. Budu se snažiti vyzvěděti,co
na této zprávě je pravdivého.
Chybou velkou jest, že správní rada má neob-
mezenou moc, z její činů nemůže býti nikdo hnán
k zodpovědnosti; proto nejvyšší čas, aby v čelo ve-
likého toho podniku postavena byla energická, zkou-
šená v tom oboru síla, která by zodpovídala z
vedení a postup podniku. (Souhlas.)
Pan dr. Kliment připojuje se k řeči dra.
Fuhricha, a uvádí, že do jisté míry spočívá chyba
i v samotném voličstvu. Na schůzích se mluví prot
strýčkování a potají, když někdo na radnici něco
chce, první jeho cesta je k obecnímu staršímu.
Krom nápravy v hlavě třeba i nápravy v údech.
Pan Horák vysvětluje dále, jakým způsobem
se stalo, že kandidován byl, p. Topinka ironi
suje bezpečnost na elektrických dráhách; další
mluvčí p. Štěpánek vystupuje proti chování se
městské rady k německé pražské universitě a po-
akazuje na jednání rady liberacké k české menšino
tamní. Česko německý adressář města Prahy jesh
ostudou a chce li již v některém jazyku krom če-
ského město svůj adressář vydávati, ať tak učin
rusky nebo francouzsky. (Souhlas.) Po některých
poznámkách prof. Veseltka o zastoupení stavu
professorů střednich škol, o budovách školních a p.
když nikdo více k slovu se nehlásí, končí předseda-
jící dr. E. Grégr debatu doslovem vlaslním, v
kterém vítá nadšení, jaké při schůzi pozoroval, re-
kapiluluje vyslovené názory a navrhuje, aby dele
gáti klubu vyslechli na radnici jednání o smír, ne
činili však o své vůli žádného rozhodnutí a to po
nechali klubu.
#14
alto_textblock
#14
Denní zprávy.
#15
alto_textblock
#15
— Vyškovské účtování. V odvetu n
jednu z hrubších inaolencí brněnského »Tages-
bole«, jenž žádal za dosazení výhradně něme-
ekého úřadnietva do Vyškova, což dovozoval
silou německého živlu tamějšího, přináší včerejš
»Mor. Orlice« z Vyškova dopis, kterýž jest nej-
výš charakteristickým obrazem aněmeckého
města moravského. Neboť až do posled-
ních obecních voleb, k nimž uzavřen mezi vy-
škovskými Némci, až dolud neobmezenými paši
tamější radníce a českou většinou volební kom-
promiss, byl Vyškov typicky německým městem
moravským. Kompromiss ten vedení německo-
liberální neslo ostatně velmi těžce, neboť na po-
slední valné hromadě Schulvereinu v Brně byl
zde vyškovským Němcům udělena veřejná důtka,
ačkoli kompromiss vlastné byl nejen nevyhnu-
telným, ale i chytrým kouskem »Němců« vyš-
kovských, chtěli-li se uchrániti před neomylnými
následky boje s Čechy a chtěli-li si zajistiti vi
než slušnou menšinu ve výboru, jakou skutečně
mají. Data uvedená ve zmíněném dopise jsou
skutečně úžasná. Naproti tvrzení »Tagesbotovu«,
že nejen Vyškov, ale i okolí jest převahou ně-
mecké, vyvrací dopisovatel bajku o tak zvaněm
německém ostrůvku vyškovském. Aspoň okolí
vyškovské bylo ode vždy ryze české, k soud-
nímu okresu vyškovskému patří z »něme-
ckých« obcí pouze Komořany, Hlubočany
s Terešovem, Lysovice, Rostěnice a Zvonařice,
jichž obyvatelstvo při posledním sčítání lidu při-
hlásilo se jenom desetinou k obcovací češtině.
ačkoli v obcích těch jest Čechů více než polo-
vina, jisto jest však, že všichni obyvatelé jme-
novaných obcí mluví lépe česky než něme-
eky. Klassickým dokladem »německosti« města
Vyškova jest pak ta okolnost, že pří sčítání
r. 1890 napočteno tam německého obyvatelstv
2298, r. 1900 pak — 631, mezi těmito však
169 židů, kteří všude tvoři tmel německé men-
šiny, ostatek jsou lidé vesměs u dráhy, této pra-
videlné germanisatorky a eukrovaru zaměstnani.
Toto sčítání lidu provedl ještě německý starosta
s Němcem sekretářem Schillerem, takže o ně-
jakém českém násili a vlivu není řeči. Klesl
tudíž počet vyškovských Němců za 10 let
1610 duší, čili o 72.6%. Trefně připomíná
vyškovský dopisovatel, že se těchto 1600 Němeů
zajisté neodnárodnilo, ani že na ně nepřišel
mor, nýbrž že jsou to prosti Češi, kteří si ko-
nečně tentokráte nedali libiti německý nátlak
při sčítání lidu. To jsou onino lidé, na jichž
»zradu« naříká »Tagesbote«, za to, že vlastn
vypřáhli z nehodné německé otročiny odřezane-
cké! Nade vše pádným dokladem německosti
i té dosavadní německé menšiny vyškovské jest
stav německé tamější školy. Škola ta čitá 229
děti, z čehož by následovalo, že víc než třetina
všech vyškovských Němců jsou — děti od
6—14 let. Ve skutečnosti mají se věci
jinak, z oněch 229 jest 177 dětí če-
ských, 34 židovských a pouze 18 národ-
nosti německé, což odpovídá skutečnému počtu
vyškovských Němeů, vesměs odjinud přichozích.
Poměry tyto jsou tak úžasné, že tamní Némei,
kteří za své vlády nebyli s to ani dosťalečný
počet svých lidi sehnati, aby obsadili obecní
výbor, nemají ani dnes dosti mužů k obsazení
své 12tičlenně kompromissní menšiny. Pro tyto
báječné Němce je to učiněnou úlevou, že konečně
zaveden do obec. výboru český jednací jazyk,
neboť němčinu lámali jen s těží. Celý převrat
ve Vyškově byl sotva znamenán, tamní němečt
živnostníci neměli ani zapotřebí měniti firem,
poněvadž již před tím uživali výhradně českých,
ba ani nejněmečtější dříve firma »Carl C. Meix-
ner« neudržela svůj výlučně německý ráz, jak
mile zahájeno »svůj k svěmu, na důkaz, že
vyškovští Němci nejsou s to, uživiti ani jediného
německého živnostníka. Tolik z obsáhlého mate-
riálu uveřejněného v brněnském listé českém
na porozumění poměrů panujíeích v tak zvaných
německých městech moravských.
Pro tento a takový německý ráz, na posílení
pozdvižení i k bývalé moci dosazení, měl býti
do Vyškova nastrojen pověstným moravským
»Volksrathem« hunský vpád k německému
»Winzer-Festu«, k čemuž by bylo zajisté došlo,
nebýti pokynů z příslušných míst udělených
vrchním velitelům »sboru německých mstitelů«
na Moravě, zvláště jich generalissimu soudnímu
radovi bar. d' Elvertovi.«
— Provolání olomouckého purkmistra
Karla Brandhubra proti české universitěv
Olomouci. Jak již ohlášeno, koná se v neděli
dne 17. t. m. v Olomouci za protektorátu ta-
mější městské rady protestní schůze, k jejímuž
pořádání zvolen zvláštní výbor za předsednictn
starosty města K. Brandhubra, jenž také ke
schůzi té vydal provolání, všemožnými plameny
německo nacionálními hoříci, především pak nej-
oteklejším německým bombastem se honusíci
který jest všem stranám německým společný.
Provolání, jehož všemi podrobnostmi se zabývat
nás ovšem ani nenapadá, počíná citátem z bás
nika o zlém sousedu, s nímž se v míru žít
nedá, nelibili se mu to, což jest zajisté nej
#16
alto_textblock
#16
vhodnějším úvodem ku provolání, vybízejícímu
k tomu, aby se sousedu zapálila siřecha, dřív
než postavil pod ní budovu — své universityl
Jinak jest Brandhubrův výkřik hrůzy nad tím,
že olomoucká německá »pevnost«, tento hrad
německého práva a německého ducha, vyhlédnut
jest za sídlo české university, a úpěnlivě s
tvářící ostatní nářek pouhým naduřelým něme-
ckým chvastem, v němž se mnoho mluví o ně-
mecké píli, která prý tuto říši zocelenou zbraní
zbudovala, o německé síle, kultuře atd. Vrcho-
lem Brandhubrovy smělosti, na všech olomou-
ckých nárožích nalepené, jest ovšem ono misto
v provolání, v němž se praví, že se Olomoue
státi má střediskem cizího duševního životaa
tím také ohniskem cizího národnostního sna-
žení! Olomouc, jedno z nejstarších sídel slo-
vanských vůbec, město Žerotinovo! Středisko
nejryzejší krve české! Nejedná prý se o nie
jiného, než o odvrácení nebezpečí, kteréž má
za účel němectví ve starém německém městě,
ano v celém moravském severu jedinou ranou
těžké sekery vylíti. Národovei! Pozvedněte s
na obranu ostře a zvučně to zvolejte, aby to
znělo k vysokým a moeným, že vy, jichž před-
kové tuto říši habsburskou založili, nemínite se
vzdáti a ze svého majetku dáti se vypuditi
Protož všichni se dostavte v neděli o 2. hodině
odpolední do redutního sálu, kdež chceme pevně
a slavnostně prohlásiti, že hodláme zachovati,
což našeho, toto německé měslo, a že proto,
poněvadž je chceme německým udržeti, co nej-
rozhodněji chceme protestovati proti zřízení če-
ské university ve městě naší domoviny1 — Vedle
německé nenávistnosti není provolání toto ničím
jiným, než poněkud rozvleklým vysvědčením
bídných nohou, na kterých olomoucké němectví
vůbec stojí, stačí-li česká vysoká škola k jeho
vyvrácení nejen ve městě, nýbrž i na celém mo-
ravském severu vůbee! Proti sobě stojí poža-
davek český, vlastní třem čtvrtinám obyvatel-
stva země, jejímž druhým hlavním městem jest
Olomouc, a tesklivá melancholie německé hrstky,
nemohoucí pochopiti, že umělé germanisační
tvary skutečně nemohou míti věčného trvání
že české tělo naší Moravy do opravdy nehodlá
zůstati bezhlavým, třeba že šlo zatím o du-
chovní metropoli, o vysoké školy, na něž má
český lid moravský svaté právo svou počelnosti,
svou poplatností, svou uvědomělostí, svým kul-
turním pokrokem, svou dychtivosti po nejvyš-
ších temeništích lidského vědění. Na čí straně
jest spravedlnost a právo, je jasno! Jak dlouho
může se a bude ještě stát sile jeji uzavírati?
— Česká technika v Brně stala s
v posledních dnech předmětem nezřízených útoká
jak žurnálů, tak i jisté strany německé. Náležilého
odbytí dostalo se všem těmto útokům ve včerejší
schůzi Spolku architektův a inženýrů, kdež při-
jato následující prohlášení: »Německý tisk a různí
političtí činitelé němečtí nezřízeně útočí na exi-
stenci české vysoké školy technické v Brněa
stydíce se za pravou a nízkou pohnutku svého
počínání, skrývají se za plášť kulturní povýše-
nosti německé, tvrdíce, že vysoké školy české
a jich professoři česky vzdělaní nalezají se na
nižší vědecké úrovni, jež čím dále tím více
klesá, pročež v zájmu světové vzdělanosti prý
jest, by zřizování českých vysokých škol za-
mezeno a česká technika brněnská zrušena
byla.« Po ostrém, ale zcela případném karakte-
risování kmene germánského a jeho kultury
resoluce pokračuje dále: »Jak jalovou jest výtka,
že družnost a rovnocennost českých vysokých
škol s německými možnou není, nejlépe do-
kazuje, že není ani rovnocennosti mezi ně-
meckýmí vysokými školami v říši a v Rakousku,
anoť nařizení ministerské z r. 1850 o nostrifikaci
akademické hodnosti v cizině nabyté, platné pro
university, nyní i na vysoké školy technické
rozšířeno bylo. Uznaným kriteriem o potřebě
vysokých učení jest počet posluchačů školy ty
frekventujíeích a jsou to právě německé tech-
niky v Praze, ve Štyrském Hradci a v Brně,
které slynou nepatrnou svou návštěvou, vy-
kazujíce dohromady řádných po-
sluchačů sotva tolik, jako pražská
česká technika sama, při tom ze-
jmena hradecká a brněnská na
slovanské posluchačstvo pouká-
zány jso u. Měla-li by která technika zrušena
býti, byla by to v první řadě brněn-
ská technika německá, jež po de-
cennie sotva živoři a loni přes všechnu
agitací dle úřadních výkazů ve všech odborech
sotva 348 řádných posluchačů (dosud nejvyšš
číslo) zapsáno měla — při čemž je ústav
ten bohatěji nadán, nežli česká
technika pražská. Vědomi jsouce sobě,
jak starobylé kultury naší národní, tsk i čest-
ných výsledků a uznání, jakého dodělali se
češti technikové v celém vzdělaném světě, vě-
domi sobě jsouce poctivé naší práce technické
jak v praxi, tak i vědě, odmítáme s opovržením
útoky na čest techniků českých a našich vysokých
škol, přesvědčeni jsouce, že sotva který roz-
vážně soudící odborník německý výpady krajanů
svých vůči nám schvalovati může.« — Prohlá-
šení toto přijato s polleskem jednohlasně.
— Městská rada pražská v příčině zří-
zení universit v Brně a v Lublani. Po za-
hájení včerejší schůze městské rady m. r. pan
dr. Podlipný poukázal na různé proudy,
které v poslední době vystupují proti snahám
národů slovanských a zejmena proti české vy-
soké škole technické v Brně. Uvedl dále proti
tomu blahovolnou odpověď, jaké se dostalo po-
slancům italským ve příčině zřízení nového vy-
sokého učení italského. Jest záhodno, aby i král.
hlav. město Praha v záležitosli zřízení universit
v Brně a v Lublani připadný projev učinilo.
Starosta p. dr. Srb uvedl, že se již stalo opa-
tření, aby zvláštní komise praesidiální o věci
této jednala a sboru obecních starších návrh
učinila.
— Deputace studentská u rektorů če-
ských vysokých škol. Dne 14. t. m. dosta-
vila se deputace slovanských studentů, zvolená
na pondělní, všestudentské schůzi v technice
skládající se z pánů: JU. st. Th. Gollera, sta-
rosty A. Č. S., Moravana Ing. C. Lurmy, Slo-
vince JU. st. Egona Staré, Chorvata JU.
st. B. Bolé a Srba JU. st. V. Andriče, k Jeho
Magn. rektoru vysokého učení pražského dru.
Sýkorovi a byvši velmi laskavě přijata, ode-
vzdala resoluci pro zřízení druhé české univer-
sity na Moravě a slovinské v Lublani,, kterouž
jeho Magnificence slíbila zaslati ministerstvu
vyučování do Vidně. Deputace potom odebral