#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třeti.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pondělí 1l. srpna 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 219.
#4
alto_textblock
#4
ranní n večerní listy
předplácí seo
V Praze v administrack-
K
na měsle.
Ba čtvrt lata
sK-
* dvojl donáškou
a měsl
na čtvrt leta . . . . 7 K auzlh
ve úHlálkách
na měsle
KNODO
Poštoui
za čtvrt leta . . . . 9 K 60
v dvojí zásílkou
aa měsle.
na čtvrt lota : . . . 1 K
#6
alto_textblock
#6
vboen ava beletečola Hoi boo
#8
alto_textblock
#8
slone
#10
alto_textblock
#10
V drobném prodejle
ranní číslo o soba
za s
večerni . .. . . sa 4
Ve fliálkách na venkově:
ranní čislo
. . . . . 10n
večerni
. . . o . . 5h
#11
alto_textblock
#11
lnseráty
pratí se hotově napříd.
ředplnceni a inserty přijíma
zdministrace v Marianské ul. , a
Tam necházeji se táž
redakce, tiskárna a expedlce
„Národních Listů“
Eakopisy se novracsj
#12
alto_textblock
#12
Text mírové smlouvy.
Z Bukurešti, 10. srpna. (K. k.) (Ag. tel
Roumaine.)
#13
alto_textblock
#13
Mírová smlouva zní takto:
Mírová smlouva mezi bulharským králem
na jedné straně a králi řeckým, černohor-
ským, rumunským a srbským na druhé
straně:
Prodchnuta přáním, aby byla učiněna pří-
trž nynějšímu válečnému stavu mezi dotyč-
nými zeměmi a přejíce si, aby byl zjednán
pořádek, proniknuta vůlí, aby byl zříze
mír mezi jejich tak dlouho těžce zkoušený-
mi národy, usnesla se jmenovaná Veličen-
stva, uzavříti definitivní mírovou smlouvua
jmenovala za tímto účelem tyto plnomocní-
ky: (následuje seznam mírových zmoc-
něnců).
Poněvadž shoda byla šťastně zjednána
bylo usneseno:
článek I. Mezi králem Bulharůa
ostatními panovníky, jakož i jejich
dědici a nástupci bude zavládati míra
přátelství.
Článek II. Dle dodatku 5. ku protokolu
opravená
#14
alto_textblock
#14
hranice mezi Rumunskem a Bulhar-
skem
bude vycházeti od Dunaje nad Turtu-
kají abudekončitiuČerného mo-
ře jižně od Ekrene. Jest výslovně
ujednáno, že Bulharsko zruší nejdé-
le za dva roky dosavadní opevnění
Ruščuku, Šumle a v pásmu 20 kilo-
metrů kolkolem Balčiku. Smíšená
komise stanoví během 15 dnů na místě
novou pohraniční čáru a provede
rozdělení statků a majetků, rozdvojených
novou hranicí. V případě různosti názorů
rozhodne rozhodčí soudce v poslední in-
stanci.
článek III. Dle dodatku 9. ku protoko-
lu stanovená
hranice mezi Srbskem a Bulhar-
skem
bude vycházeti od vrchu Partarice na
staré hranici, bude sledovati starou turecko-
bulharskou hranici a rozvodí Vardarua
Strumy, vyjímaje horní údolí Stru-
mice, jež zůstane Srbsku a bude končiti u
bělasického pohoří, kde se připojí
k bulharsko-řecké hranici. Smíšená komise
stanoví během 14 dnů novou pohraniční čá-
ru, provede s výhradou rozhodčího výroku
rozdělení statků a majetků, rozdvojených
novou hranicí.
Článek IV. Otázky, týkající se sta-
rých srbsko-bulharských hra-
nic, budou upraveny dle úmluv, uskuteč-
něných mezi smluvními stranami dle doda-
tečného protokolu.
Článek V. Dle dodatku 9. ku proto-
kolu stanovená
#15
alto_textblock
#15
hranice mezi Řeckem a Bulharskem
bude vycházeti od nové srbsko-b ul-
harské hranice, bude probíhati po
hřebenu bělasického pohoří a bude
končiti při ústí řeky Mesty do Egej-
ského moře. Smíšená komise a rozhodčí
výrok jsou stanoveny jako v předcházejí-
cím článku.
#16
alto_textblock
#16
odepsání míru.
#17
alto_textblock
#17
Jest výslovně ujednáno, že
#18
alto_textblock
#18
Bulharsko již nyní zříká se všech nároků
na ostrov Krétu.
Článek VI. Hlavní stany jed-
notlivých armád budou vyroz
uměny o podepsání smlouvy.
Bulharská armáda se zavazuje,
již od příštího dne počínaje odzbrojiti.
Vojsko, jež jest posádkou v okupačním pás-
mu některé válčící armády, bude dirigová-
no na některý jiný bod starého bulharského
území a bude se moci vrátiti do svých ob-
vyklých posádek teprve po vyklízení oku-
pačního pásma.
Článek VII. Vyklizení bulharského
území začne okamžitě po demobilisaci
bulharské armády a bude skončeno nejdé-
le do 14 dnů.
Článek VIII. Za okupace bulharského
území podrží armády právo k rekvisicím
za hotové zaplacení. Budou moci volněa
bez náhrady používati železnic k dopravě
vojska a polravin. Nemocní a ranění budou
pod ochranou uvedených armád.
Článek IX. Všichni váleční za-
jatci budou pokud možná brzy navzájem
vráceni. Vlády podají si navzájem soupis
přímých výdajů za ošetřování a vy-
držování válečných zajatců.
Článek X. Nynější smlouva bude bě-
hem 15 dnů nebo možno-li ještě dříve rati-
fikována a výměna ratifikací bude provede-
na v Bukurešti.
Na ověření tohoto připojili zmocněncí
své podpisy a pečetě.
Dáno v Bukurešti, dne 10. srpna
1913.
#19
alto_textblock
#19
Podepsání smlouvy.
Z Bukurešti, 10. srpna. (Ag. tel. Roum.)
Dnešní schůze mírové konference byla zahá-
jena o 10. hod. 15 min. dopoledne. Tajemník
Pissoski přečetl úřadní znění mírové smlou-
vy, jež byla kollationována tajemníky jedno-
tlivých států. Pak byla smlouva v abe-
cedním pořadu podepsána. Toliko
první delegáti jednotlivých delegací připojili
své pečetě na smlouvu. V okamžiku podepsání
smlouvy zvěstovaly pozdravné výstřely n
městských opevněních, že mír jest neodvola-
telně uzavřen. Současně rozezvučely se všech-
ny zvony města a hudební kapely táhly za
zvuků hudby slavnostně ozdobeným městem.
Ministerský předseda Venizelo s ujal
se slova, aby jménem mírové konference vy-
slovil ministerskému předsedovi Majores-
covi jednomyslný dik za jeho nestrannost a
takt a za osvícené rady, udělené delegacímv
jejich zvláštních poradách. Jméno Majorescu,
pravil Venizelos, bude vyslovováno u všech
národů, jimž bukureštská smlouva konečně při-
nesla mír. s hlubokou vděčností a úctou. Čle-
nové konference povstali se svých míst a při-
pravili předsedovi Majorescovi ovaci.
Předseda Majoresc u odpověděl dojat
slovy díků, prohlásiv, že zásluha o zdar mírové
konference přísluší všem delegacím, kterési
svým smířlivým duchem získaly nárok na vděč-
nost svých národů. Řečník konstatoval pak, že
bukureštská konference, jež začala dne 30
července, skončila své práce dne 10. srpna.
urychlivši tyto práce, jež budou civilisaci za-
jisté ke cti.
Na to prohlásil Majorescu úřadní porady
za skončené. Konference sejde se pří-
ští úterý naposledy, aby vyřídila ve-
#20
alto_textblock
#20
dlejší formality a aby revidovala závěrečný
protokol, jenž má čislo 12.
Z Bukurešti, 10. srpna. [K. k.) Ministerský
předseda Majorescu pravil v řečí, kterou
pronesl před koncem dnešní schůze mírové
konference: Pánové! Můžeme se rozloučiti s
vědomím, že jsme učinili, co nám bylo mož-
no, abychom hájili zájmy států námi zastou-
pených, a s pocitem, že osobní svazky, jež
jsme navázali za své společné práce, budou
průkopníky dobrých styků, jež se vyvinou
mezi našimi státy. Řeč tuto přijali všichni dele-
gáti s velkou pochvalou.
Tedeum v kathedrále byli přítomni té
královští manželé.
Z Bukureští, 10. srpná. (R. t. a.) V po-
ledne konala se v metropolitní kathedrále
bohoslužba, které se súčastnili členové míro-
vých delegací, ministří, vysocí státní hodno-
stáří a jiné osobnosti.
#21
alto_textblock
#21
Mírová hostina v Bukurešti.
Z Bukurešti, 10. srpna. (K. k.) Minister-
ský předseda Majorescu s chotí uspořádal
včera večer na počest delegátů na mírové kon-
ferenci v paláci ministerstva zahraničních zá-
ležitostí hostinu, na niž pozváni byli rumunšt
ministří se svými choťmi, všichni zahraniční
delegáti, personál, pověřený sepisováním pro-
tokolu a vysocí zahraniční funkcionáři. Mini-
sterský předseda Majorescu pronesl pří-
pitek, v němž děkoval za čest, kterou proká-
zali delegáti tím, že přišli do Bukurešti, aby
dokončili v rumunském hlavním městě dílo
míru a pokračoval, že dohoda, jež v tak krát-
ké době byla uskutečněna, a svornost názorů
kterou jsme konstatovali při této příležitosti
značí novou velikou sílu v Evropě. Srbský de-
legát ministerský předseda Pašič poděkoval
ve svém přípitku za blahovolné a pohostinné
přijetí, jehož se dostalo delegátům v rumun-
ském hlavním městě a pravil, že naše pocity
platí především vážené osobě krále Karola.
jehož vznešené cnosti, moudrost a spravedli-
vost povznesly Rumunsko ke kulturnímu stup-
ni a moci, jež je činí prvním politickým čini-
telem na jihovýchodě Evropy. Za slávyplného
panování Jeho Veličenstva získalo si Rumun-
sko nepomijející nároky na vděčnost balkán-
ských národů především svým velkodušným
účastenstvím na díle jejich osvobození a pak
historickou úlohou, kterou právě splnilo co
nejúčinnějším způsobem ve prospěch balkán-
ské rovnováhy, jež položila nové základy pro
budoucí zdar této části Evropy. Projevuji přání,
aby Rumunsko vždy zůstalo v čele národů, jež
zastupujeme, ukazujíc jim cestu pořádku, míru
a pokroku.)
#22
alto_textblock
#22
Výměna listů mezi císařem Vilémem
a králem Karolem.
Z Berlína, 9. srpna. (K. k.) Německý
císař a rumunský král vyměnili si při
uzavření míru tyto telegramy:
V Bukurešti. Po překonání značnýc
obtíží a dík Tobě jest uzavření míru zabez-
pečeno. V tomto pro moji vládu tak význam-
ném okamžiku dlí moje myšlenky u Tebe
děkuji Ti za důkazy vřelého přátelství a vřelé
sympatie, které Jsi mi přínesl vstříc v těchto
těžkých dobách. Podepsán: Karol.
V Berlíně. Tvůj dnes odpoledne došlý
telegram jest velikou a opravdovoů radostí
pro mne. Posílám Ti svoje upřimné a srdečné
blahopřání ke krásnému výsledku, za nějž musí
vděčiti nejen Tvůj národ, ale všichni válčící
a tím i celá Evropa Tvé moudré a v pravdě
státnické politice. Jest mi velikým zadostučí-
něním, zmiňuješ-li se, že jsem přispěl k tomu.
čeho nyní bylo dosaženo. Všemohoucí Bůh za-
#23
alto_textblock
#23
chovej Tě v milosti ještě dlouho ke blahu
země, jejíž nádherný vývoj nyní jako dříve
sledují se srdečným přátelstvím a obdivem.
Raduji se z naší společné činnosti za účelem
míru. Podepsán: Vilém.
V Bukureští. Láskyplná slova v Tvém
srdečném telegramu naplňují mne hrdou
upřímnou vděčností. Jsem šťasten, že mým
zasáhnutím byla učiněna přítrž dlouhé krvavé
válce a že mír byl zabezpečen. Kéž jest nám
nyní dovoleno patřiti s důvěrou do budouc-
nosti a hleděti vstříc delšímu období klidu, aby
nezanikla důvěra ve všech kruzích veřejného
života. Ještě jednou vřelý dik za Tvůj vřelý
zájem a Tvé účinné účastenství. Podepsán
#24
alto_textblock
#24
Karol.ed en
#25
alto_textblock
#25
sgo
Oslava míru v Bělehradě.
Z Bělehradu, 10. srpna. (K. k.) Za pří-
činou podepsání míru jest město slavnostně
ozdobeno. Jak se proslýchá, bude připraveno
korunnímu princi Alexandrovi, jenž se má
vrátiti během tohoto týdne do Bělehradu.
nadmíru slavnostní uvítání. Armádní velitel-
ství činí již přípravy pro postupné proveden
demobilisace.
#26
alto_textblock
#26
Oslava míru v Rumunsku.
Z Bukureští, 10. srpna. (K. k.) O
časného jitra plnily se slavnostně ozdobené
ulice četnými zástupy lidí, kteří vyčkávali
zpáteční jízdu delegátů z ministerstva za-
hraničních záležitostí, kde byl podepsán mír.
Jízda královských manželů a delegací k boho-
službám v metropolitním kostele stala se
triumfálním průvodem. Obecenstvo jásalo
nadšeně vstříc králi a královně, jakož i mini-
sterskému předsedovi Majorescovi. Všeobecná
spokojenost s docíleným výsledkem, jež se
v posledních dnech již opětovně projevila,
ukázala se dnes způsobem velice charakte-
ristickým pro dynastické city obyvatelstva.
#27
alto_textblock
#27
Vyznamenání mírových delegátů.
Z Bukurešti, 10. srpna. (Ag. tel. Roum.)
Král Karol udělil tato vyznamenání: Srb-
skému ministerskému předsedovi P ašičo vi,
jenž již má velkokřiž hvězdy rumunské, svoji
podobiznu s vlastnoručním věnováním, ře-
ckému ministerskému předsedovi Venize-
lovi a černohorskému ministerskému před-
sedovi Vukotičovi velkokříž hvězdy ru-
munské, srbskému delegátu Spalajkovi-
čovi a řeckému delegálu P a n a s o v
velkokříž řádu rumunské koruny. Bulharská
delegace projevila přání, aby vyznamenání
byla propůjčena teprve po obnovení diplo-
matických styků a inauguraci éry srdečnosti
mezi Rnmunskem a Bulharskem.
#28
alto_textblock
#28
Bulharské protestní projevy proti bukureštské
mírové smlouvě.
Ze Sofije, 10. srpna. (K. k.) Všechny zdej-
ší spolky a korporace, jakož i vystěhovalci
uprchlíci z Makedonie připravují protestní pro-
jev proti ustanovením bukureštské mírové
#29
alto_textblock
#29
smlouvy.
#30
alto_textblock
#30
Turci potáhnou na Plovdiv.
Z Kolína n. R., 10. srpna. „Köln. Ztg.
oznamuje z Cařihradu: Enverbej bude co
nejdříve jmenován generálem. Proti míněn
Talaata beje, který si nepřeje dalšího po-
stupu tureckého vojska, jest Enver bej pře-
svědčen, že přišel okamžik postupu na Plov-
div. V tureckých kružích se pro ten přípa
strachují o životy mnoha tisíc Turků, dlících
v bulharském zajetí. Ve zbrojení se usilovně
pokračuje. V Drinopoli jsou dva armádn
sbory, u Čataldže stojí třetí, čtvrtý, přichá-
zející z Malé Asie, jest v tuto dobu ještě u
Cařihradu.
#31
alto_textblock
#31
l6 -
#32
alto_textblock
#32
Turecko Drinopol nevydá
Z Paříže, 10. srpna. Turecký velvyslanee
v Paříži Rešad paša prohlásil včera mini-
stru zahr. záležitostí Pichonovi jménem
turecké vlády, že Turecko za žádných okol-
ností se Drinopole nevzdá, ani za sebe větší
hospodářské a territoriální koncesse.
Z Paříže, 11. srpna. Turecká armáda v
Thrakii byla sesílena na 400.000 mužů. Mla-
doturci a jejich orgány prohlašují, že Turci
jsou s to hájiti Drinopol naproti všem útokům.
Francouzská lodní demonstrace proti Turecku.
Z Paříže, 10. srpna. Druhé středomořské
loďstvo, jemuž velí viceadmirál Marollesa
které právě konalo cvičení ve střelbě, dostalo
rozkaz, aby cvičení skončilo a bylo připra-
veno k odplutí. V zasvěcených kruzích se fvrdí.
že loďstva má býti použito k demonstraci
proti Turecku, aby povolilo v otázce Drino-
#33
alto_textblock
#33
pole.
#34
alto_textblock
#34
Černá Hora žádá Nový Pazar od Srbska.
Z Paříže, 10. srpna. „Temps“ se dovídá, že
Černá Hora žádá na odškodnění svých neoby-
čejných ztrát při spojenecké válce sandžak
Nový Pazar s městem Dakovou a Prizrenem.
Srbská vláda je ochotna vyhověti z části to-
muto požadavku, ale města Prizrena se ne-
chce vzdátí. Nedojde-li k dohodě mezi oběma
státy, požádají některou přátelskou mocnosto
rozhodnutí.
ll
Poslední srážka.
Ze Sofije, 9. srpna. (K. k.) Řecké přední
stráže u Etriče překročily prý včera opětně
demarkační čáru a provokovaly Bulhary.
načež došlo k palbě z ručnic, jež si vyžá-
dala na obou stranách několik obětí. Vláda
protestovala pro tento případ u velmocí.
#35
alto_textblock
#35
Válečné hrůzy.
Ze Sofíje, 10. srpna. (K. k.) Ag. tel. bulg. sdě-
luje dle informací ze spolehlivého pramene: Turci
povraždili všecky muže ve velké bulharské obci
Bulgarkej v kraji kešanském, 500 žen a dětí bylo
odvedeno do Lamsaku na asijském pobřeží Darda-
nel. V Trakii vraždí turecké vojsko všecky starší
Bulhary a donucuje mladé lidi a ženy, které jsou
vláčeny do Malé Asie, násilně přestoupiti k islamu.
Při tom jsou Turci Řeky podporováni. Tlupy baši-
bozuků, podporované pravidelným vojskem, pá-
chají hrozné násilnosti na bulharském obyvatel-
stvu. Obce Babazkej. Mankovo, Jenimahle a jiné
v okresu Ortakej, leží v ssutinách. Starosta v či-
provici v okresu berkovickém sděluje, že od zasta-
vení válečných operací vpadají srbské oddíly po
40 až 50 mužích téměř denně do bulharského úze-
mí a obyvatelstvo drancují a terorisují. V obci Či-
provici. Vlaškoselo a v jejich okolí bylo odvleče-
no mnoho dobytka, deset sedláků bylo Srby násil-
ně odvedeno.
#36
alto_textblock
#36
Blesk do vojska.
Z Bělehradu, 10. srpna. (K. k.) Jak „Politika“
sděluje, byli v táboře u Vladičina Hanu plukovník
dělostřelectva Bivolarevič a podplukovník
auditor Monirovič bleskem, uhodivším za
bouřky, usmrceni.
#37
alto_textblock
#37
Denní rozkaz řecké armádě.
Z Athén, 10. srpna. (K. k.) V denním roz-
kaze, vydaném k důstojníkům, poďdůstojníkům
a vojínům pozemní a námořní branné mocí,
oznamuje král Konstantin podepsání protokolu
o stanovení řecko-bulharských hranic a pro-
jevuje obdiv nad hrdinnými činy řecké ar-
#38
alto_textblock
#38
mády.
#39
alto_textblock
#39
Návštěva velvyslanců u Sazonova.
Z Petrohradu, 10. srpna. (Spb. Ag.) Ml-
nistr zahraničních záležitostí Sazonov přijal
včera francouzského a anglického velvy-
slance, jakož i rumunského a srbského vy-
slance.
#40
alto_textblock
#40
Albánské hranice a otázka ostrovů.
Z Říma, 9. srpna. (K. k.) »Popolo Ro-
mano« píše: Máme důvod souditi, že 1 on-
dýnská velvyslanecká konfe-
#41
alto_textblock
#41
FEUILLETON.
#42
alto_textblock
#42
Po ruské železnici.
Poprvé v Rusku přišel jsem na nádraží: je
jem z Novorosijska do Moskvy. Nezvyklost okol-
sestí upozorňovala na všech stranách. V rohu stoj-
řida ikon — ty zabraňují železničním katastro-
lin, u pokladny stojí žandarm a dbá na pořádek
Cetující dlouhým ohonem táhnou se od okénka
čekajíce pokojně, až na ně přijde řada, aby kou-
pili litek. Žandarm líbezně se usmívá, dává rady.
ochotně odpovídá, tváří se důležitě a starostlivě
jakoby sám každého cestujícího vypravoval a ja-
koby mu záleželo na tom, aby jej co nejlépe vy-
pravil. Občas někomu dobrácky přeje šťastnou ce-
stu. Všichni jsou pokojní a nijak se nerozčilují nad
tim, že úřadník každý lístek vydává pět až deset
minut. Každý stará se o své místo v chonu klidne
a vytrvale. Tu padne vtip na úřadnickou pomalost.
tu otázka kam, kudy a jak dlouho. Jest slyšeti ne-
slýchaně odpovědi na poslední otázku: „Dva dni.“
„Tři noci a dva dni.“ „Šest dní.“ „Ještě půl třetího
dne — jedu již tři dni.“ Již trvalo půl hodiny
třadník ještě nevydal pět lístků. Tu ozve se o-
tázka: „Žandarm, holoubku, řekněte to u vás vždy
tak pomalu?...“ „Ano, ano u nás jinak nelze, vždy
pomalu. Což pak jsou u vás rychlejší?“ Nikdo ne-
odpověděl, znamená, že vše jde obyčejným tem-
pem. Lístky tedy v Rusku vydávají velice po-
nalu.
Ostatně se ukázalo, že kromě pěti obyčejných
lístků úřadník podpisoval vojenský lístek jednomu
pěšákovi, Němci, který hanebně lámal ruštinu.
Armáda neví si s ním rady: z Tiflisu posilají jej do
Voroněže a v Tiflisu nebyl také na prvním místě
Jest to pozoruhodné, že zakořenělá německost u
syna německého kolonisty, který v Rusku odrost
již k vojenské službě, nepodléhá ruskému prostřed
aní do té míry, aby si osvojil ruštinu. Ba jsem
vlyšel, že se našel německý nováček, který myslel
#43
alto_textblock
#43
že žije v pruské provincii a že přísahu skládá ně
meckému císaři. Německá výbojnost bývá někdy
až naivní.
Když již stojíme a čekáme celou hodinu, někte
ří se začínají čertiti, ale tak, že jest zřejmo, že
výsledku neočekávají a že se čertí jen pro svou
radost, poněvadž někdy jest třeba durditi se e
láteřiti, aby bylo veseleji.
Tu přicház starší paní se skřipcem, v mužském
klobouku, suchá, malá, ale rázná, po celém vzezře-
ní lze souditi na urputnost. Nestaví se v zákryt
na konec řady. Žandarm k ní mírně: Kde jest vaše
místo?
Ona odsekla: Zde.
Žandarm zasi Já však vidím, že to není zde
račte o tři kroky do zadu! Zde za teho pána.
Paní se skřipcem křičí již, odporuje a nechce
se podrobiti, Žandarm začíná znova: Kam vůbee
jedete?
„Tam a tam“, odpovídá ona.
Tak máte dost času, až za tři hodiny po
jedete.
„Tenhle vlak tam také jede“, pítí se mal
paní
„Správně, ale když jen tam, fak počkejte n
následujíeí vlak“, končí žandarm soudeovsky a s
vážností obrací se s poznámkou: Podivná ženština
— Paní odešla.
Jest mi to divné a ptám se po vysvětlení
Ukázalo se, že náš vlak byl jen pro cestujíc
na delší vzdálenost, cestující z blízka — asi jako
z Prahy do Budějovic — musí čekati, aby těm z da-
leka nepřekáželi.
Usměvavý žandarm ptá se mužíků, kam jedou
a každého druhého posílá od kasy: „Tak co ty tu
děláš? Kliď sel““ Odcházejí pokojně, s úžasným
klidem, čtyři hodiny, den — no to nestojí za řeč.
Říkají, že v malém ruskou povahu možno dobře po-
zorovati při „čekání řady“. Na mou věru, jest to
klid. širokost povahy, která nezvykla úzkostlivě
počítati s časem, která i když se čertí, čertí se
pro svoji zábava. ne vztekle a zlobně. Žádná ner-
#44
alto_textblock
#44
vosa. Kdo se domohl lístku, obstarává množstv
svých zavazadeli kufr, košík, jeden nebo i více.
krabice, podušky a několik menších balíků a ba-
líčků. Každý pořádný Rus veze sedm, osm věcí
Paničky píští: Opatrně! Zavařeninal Potom třeba
ještě vziti do konvičky kypicí vody na čaj z veli-
kého nádražního samovaru, kolem něhož jest plno
lidí a křiku. Loučící u bufetu vypljejí po rjumee
vodky.
I ve vozech jest pamatováno na potřebu vol-
nosti. Když jste na lavici sám, tak jest obsazena
a jen s vaším dovolením další přisedá a zamlou-
vá sí visuté lože nad vámi. Jest přáno tolik
místa, aby se každý mohl položíti jak dlouhý tal
široký.
Již jedeme. Za nedlouho vlak vjíždí v rovinu.
Cestující se seznamují a vypravují o své cestě, do-
vají se k jejím příčinám a stále větším a větším
podrobnostem a curriculu vitae. Jest třeba se vším
se spřátelití a cítiti se doma, třeba zapomenouti
úzkostlivě pamatovati na čas; vždyť jest tu vše
jedno, nuto jen neumříti: až dojedu, však uvidím
Z počátku prohlížíte si cestující, jejich zava-
zadla, seznamujete se se všemi zbytečnostmí. Hle-
díte z jednoho na druhého, dokud se vám nezdá.
že všechny dávno, snad odjakživa znáte, že vás
náhoda svedla a náhoda rozloučí. Cestující dovedou
se tak přizpůsobovati a stavěti, že vše navzájem
jest jim interesantní a pamětihodné. Pozorně po-
slouchají a s účastí se vyptávají, ať jde o cokoliv.
Konečně dochází nit rozhovoru, se svým spo-
lečníkem současně se zadiváte z okěnka a mlčky
hledíte na krajinu. Kam jen oko dohlédne, jest
širá, šírá země a na ní žlutá travička.
Ráno po neobyčejně dlouhém spánku, kter
život ve vagoně dovoluje, pohlédnete z okna a tam
zas táž travička, žlutá podzimkem až na sám ob-
zor. Jedete sám a díváte se celé dopoledne na
širou step a nemusíte mysliti na nic, kromě na
žlutou trávu. Vesnice jest viděti zřídka. Chaloupky
jsou nizounké, ulepené z hlíny, s doškovou střechou
nekonečněkráť spravovanou, že se podobá pro
#45
alto_textblock
#45
moklému stohu zbytečné slámy. Větrný mlýn toč
se na mírném návrší a ruší jednotvárnost.
Chcete-li, můžete se cítiti odsouzeným. Vzpo-
mněl jsem si, že jest člověku třeba mysliti a uznal
jsem to za nezvratnou pravdu a odhodlal se k to-
mu. Jistě lépe to půjde v leže. Povolil jsem si to.
Tak, příteličku, mysli na něcol Venku jest žlutá
travička, poroučel jsem si. Dobrá, žlutá travička.
Proč jest jí tak mnoho?. Tolik žluté trávy bude
asi jen v Rusku. Zarazil jsem se a uznal, že to
nejsou žádně myšlenky, že jest nutno zabývati se
něčím vyššímo — třeba nějakou ideou. Pravda.
pravda — ideí jest mnoho. Hlupče, to jest nespor-
né. Hledal jsem idejku, která by byla nejvhodnějš
a z těch tisíci tisíc nenapadla mi ani jedna. Tak
jsem myslil asi hodinu o tom, na co mám vůbe
mysliti. V tom povšimnul jsem si jakéhosi čísla na
vagoně: 1771. To jest zajímavá věc. Vskutku po-
zoruhodnál Vždycky se mi přichází setkávati se
s pozoruhodnými čísly s výminečným sestavením
číslic. Hle, myšlenka hodná úvahy! Má to význam?
Eh, do významu mi nie není. Něco vyššího, kdy-
by to tak znamenalo. Proč chci stále něco vyšší-
ho? Ne, význam žádný! Jestli pak jest venku tra-
vička? Travička byla jako dřív, poznal jsem to na
první pohled.
Na stanici přistoupil student. Dovolil jsem
mu posaditi se naprotí. Usadil se a zadival se ha
mé boty. To mne dopalovalo a umínil jsem si, že
s ním nepromluvím. Beztoho pojede se mnou ještě
víc než pětatřícet hodin. Student vynadíval se do-
sti na mé znamenité boty, vytáhl knížku a dal se
do čtení. Upozornil mě na mou obuv a pátral jsem
proč se jí tak zajímá. Teď, když čte, možno se on
přesvědčiti, není-li roztrhána. Ne, nebyla. Co je
na ní měl? Byla to záhada, která mohla trápiti.
kdyby za to stála. Ku podivu, nic nestojí za úva-
hu, za trápeníl Student přestal čísti, neb se řád-
ky mihotaly. Již se smrákalo, když student pro-
mluvil: „Pil jste čaj?“ Zapomněl jsem, že nepro-
mluvím a řekl zkrátka: „Nepil.“ Student mlčel. Na
nejbližší staníci vzal v čajník vařící vody a zavaři
čaje. Pozval mne. Znamená, že pátral po všemja-
#46
alto_textblock
#46
ko já a zpozoroval, že si čajník nevezu. Přijal jsem
a ustrojil s ním společnou hostinu.
Venku byla stále travička, žlutá až na sám
obzor.
Druhý den však ráno objevovaly se již březo-
vé háje i lesy. Se studentem jsme již vykládali ce-
lý den a pili čaj.
#47
alto_textblock
#47
Z Moskvy do Varšavy jezdí mnoho židů. Zvlá-
ště kolem Minska jest žid na židu. Z počátku ne-
mohl jsem se vynadívati na některé staré, bradaté.
předčítající a brebendějící ustavičně modlitby, neb
měli svátky. Někteří stáli za portret. Byli to vážní.
starozákonní proroci s dlouhými, šedivými brada-
mi. Tentokrát bylo plno: převládali židé, ale byl
i několik mladých mužíků z tulské gubernie, kteří
jeli na práci se staříkem vůdcem. Mladíci, jimž by-
lo podivné židovské modlení k smíchu, netajili se
tím, Stařík přišel, poznal, čemu se smějí a okřikl
jes „Hoši, nevidíte, že se modlí svému bohu? Ti-
še!“ Ti zmikli jako když utne a byli jako pěna.
Stařík byl vážný, přísný jako nějaký profesor. Tak
jedná tedy mužík, s kterým mnohý ruský inteli-
gent nezná jinak zacházeti, než obhrouble, aby mu
byl srozumitelný.
Nehýbal jsem se se svého místa, abych je ne-
pozbyl. Byl jsem v patře. Díval se na svůj kufr
poněkud se jím zabýval. Náhle vzpomněl jsem si
na číslice — setkávám se jen s výjimečnými. Sku-
tečně: 123451 Ku podivu! Tu jako bych pochy-
boval o hmotnosti svého nevelkého kufru, byl jsem
nucen do něho kopnouti. Udělal jsem to a přesvěd-
čil se, že jest hmota pevná.
židé pode mnou si vypravovali. Hantýrce je-
jich jsem nerozuměl, ale bylo to jistě velmi inter-
esantní a zvláště pěkně podáváno. Jedinému slo-
vu, kterým končilo vypravování, jsem porozuměl.
Bylo to Geld. Všichni opakovali: Geld, ten z hlu-
boka, ten vyšším tonem, ten jaře, onen zvolna
H.
sentimentálně.
#48
alto_textblock
#48
sb