#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
11. srpna 1913. Číslo 219.
#4
alto_textblock
#4
rence příští pondělí rozřeš
otázku ohraničení Albánskaa
otázku ostrovů v duchu spra-
nneb
vedlnosti.
#5
alto_textblock
#5
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
#6
alto_textblock
#6
Volby v Terstu schváleny.
#7
alto_textblock
#7
Z Terstu, 9. srpna. [K. k.) Ve včerejší schůzi
zemského sněmu byly schváleny volby ze všech
volebních sborů města a teritoria terstského. Po
vyčerpání pořadu jednacího prohlásil president dle
stáří zasedání sněmu za uzavřené.
#8
alto_textblock
#8
Zemské volby v Gorici.
Z Gorice, 10. srpna. (K. k.) Při zemských vol-
bách za velkostatek (volební místo Gradiška)
byli zvolení tři kandidáti italsko-katolické strany
lidové Gino Conte. Prandi 121, Giovani de
Pelca 112 a dr, Arturo Rebull a 122 hlasy.
Císař Vilém ve vzpomínkách historických.
Z Roztok, 10. srpna. (K. k.) Za příčinou 125-
letého jubilea zdejšího pěšího pluku konaly se dnes
veliké slavnosti, k nimž se dostavili též císař
Vilém a nizozemský prine Jindřich. Císař Vilém
navštívil po projíždce městem též universitu, kde
odpověděl na proslov rektorův řečí, v níž
vzpomenul polního maršálka Blüchera a královny
Luisy, poněvadž oba tehdý, když vlast padla pod
převahou Korsičana, nikdy nepochybovali o tom,
že jej lze poraziti. Královna s touto nadějí ze-
mřela, polní maršálek ji uvedl ve skutek. Vime.
pravil císař, že byl nositelem a duší hnutí, že byl
vždy prodchnut jedinou myšlenkou, poraziti Kor-
sičana, jenž tak pokořil Německo. Tyto obraz
by měla míti naše mládež stále před očima. A za-
hloubá-li se též do jasných vod vědy, má též přece
obraceti zrak ku přítomnosti. Roztoky neleží da-
leko od moře a pohled na všeobecné světové dě-
jiny bystří naše oko pro úkoly přitomnosti. T
nechť uvedou pánové na pamět mladým studentům.
#9
alto_textblock
#9
Bulharští učitelé z Makedonie.
Ze Sotije, 10. srpna. (Ag. tel. pulg.) 64. bul-
harští učitelé z Makedonie, kteří byli srbským
úřady zatčení a v Srbsku vláčeni z vězení do vě-
zení, byli ze Smederova vypovězeni do Ršavy
odkud na útraty vlády bulharské byli dopraven
do Lompalanky.
#10
alto_textblock
#10
Z Hinského sněmu.
Z Helsingforsu, 10. srpna, (K. k.) (P. t. a.)
Dle zjištěného nyní výsledku voleb zasedáv
novém zemském sněmu 90 soc. dem., 38 sta-
rofinů, 29 mladofinů. 25 švědů a 28 agrární-
ků. U porovnání s výsledkem voleb z r. 1911
získávají soc. dem. 4 mandáty, mladofiní l.
agrárníci 2, starofini pozbývají 5 mandátů.
Švédi 1 a křesťanští dělníci 1 mandát, který
dosud měli, takže jsou úplně ze zemského
sněmu vytlačeni.
Mlensšee
Řecký král maršálkem německé armády.
Z Athén, 10. srpna. (K. k.) Císař Vilém
jmenoval telegraficky krále Konstantina
polním maršálkemi německén ar-
mády.
Propuštění záložníků v Rusku.
Z Petrohradu, 11. srpna. Na letní cvíčen
povolaných pět záložních ročníků jihoruských
sborů bylo v poslední době zase propuštěno.
Vojenské vzducholodí francouzské.
Z Paříže, 11. srpna. Dle předběžných stu-
dií ministerstva vojenství bude potřebí na vy-
budování francouzského vzducholoďstva fr.
13,600.000. Tato částka bude rozvržena na tři
leta. Dotyčný projekt podán bude sněmovnám
pol
exiko a Spojené státy,u vel
Z N. Yorku, 9. srpna. (K. k.) Zástupce presi-
denta Spojených států John Lind odebral se
do amerického konsulátu ve Veracruzu; neudála se
žádná příhoda.
Z Washingtonu, 9 srpna. (K. k.) President
Wilson rozvinul v senátní komisi pro záležitosti
zahraniční za přítomnosti státního tajemníka
Bryana základy politiky, jež mají býti vůči Me-
xiku dle jeho názoru zachovány. President pro-
hlásil, že John Lind bude až do neděle ve Ve-
racruzu čekati a že pak se nepochybně ihned ode-
bere do Mexika City, kdež prostřednictvím ame-
rického zástupce vejde ve styky s presidentem
Huertou. Proslýchá se, že Spojené státy zatim-
ního presidenta jenom napomenou, aby splnil sli-
by, které ujímaje se vlády po Madeirovi dal, totiž,
že se budou v Mexiku ihned konati volby, a že
bude obvnovena konstituční vláda.
#11
alto_textblock
#11
co nejdsí
#12
alto_textblock
#12
Rozvrat na Balkáně.
(Ráv, dopis„Nár. Listůl.)
som
Ještě před poslední válkouvna Balkáně jsem
dovozoval, že není nejdůležitější věcí, zabrániti
válce mezi dřívěsími spojenci, kterou vášně a ne-
jistoťa situace učinily nevyhnutelnou, nýbrž míti na
zřeteli, aby po konfliktu bylo možno způsobiti
nejen mír nýbrž i smíření mezi válčícími stranámi
Bylo to ovšem v nových balkánských poměrech ne-
snadno, ale nikoli nemožno. Na neštěstí ti, jimi
mělo především záležeti na možnosti tohoto smí-
ření, nepřihlíželi k této otázce. Válka měla tedy
rozhodnouti jedině o tom, jsou-li prefence Bulhar-
ska, hráti první úlohu a zabrati skoro celou Make-
donii se Solunem, oprávněny silou poměrů a bul-
harské armády. Rozhodnutí pak, ať kladné nebo
záporné, mělo sloužiti za měřitko pro rozdělení
Makedonie a pobřeží Egejského moře.
Misto toho válka vzbudila otázku, kdo z obou
zdali Bulharsko nebo spolek řecko-srbský, má opa-
novati a pokořiti druhou stranu i vyloučiti ji skoro
úplně z Makedonie. Místo zásady smířlivosti vy-
nořila se zásada panství. Vílězové odůvodňují své
stanovisko potřebou záruk proti obmyslům Bul-
harů. Přiznávají tím, že chtějí Bulharsko spoutati
neboť jedině to cnůže jim poskytnouti klidu, poně-
vadž prý nelze jinak žiti s Bulharskem v míru.
O správnosti těchto vývodů je těžko rozhodovati,
ale tato situace tvoří na Balkáně podobný poměr,
jaký byl utvořen mezi Francií a Německem po
válce r. 1870, a jenž uložil celé Evropě ozbrojený
mír, kdežto naopak poměr, jenž nastal po válce
mezi Pruskem a Rakouskem, vedl později k al-
lianci obou zemí. Po Sadové Bismark nechtěl Ra-
kousko donutití k míru a přátelství, nýbrž zí-
skati je kompensacemi na Balkáně, vůči Francii
však učinil všemožná opatření, podobná svěrací
kazajce.
Na vše to nesmí se zapominati, přihliží-li se
k nynějšímu jednání o mir v Bukurešti, které jest
velmi komplikováno a provázeno kombinacemi
možného spojenectví, jež by v budoucnosti po-
skytlo výhodu buď Bulharsku nebo spolku srbsko-
řeckému. Z toho již se všeobecně poznává, že tato
jednání nepřinesou trvalého klidu a jeví se na
jedné straně snaha zjednati allianci bulharsko-
rumunskou, na druhé straně pak snaha po pevné
allianci srbsko-řecko-rumunské.
Ať z toho vzejde cokoli, jisto jesty žes takto
se Balkán dostává do situace, v jaké se nalézá
Evropa, která, rozdělena v allianční skupiny,je
neschopna jednati v zájmu společném, je-li vůbee
nějaký. Takováto situace na Balkáně znamená
úplný bankrot myšlenky balkánské konfederace
jak v tom směru, aby bylo vyloučeno vměšování
se velmocí do záležitostí balkánských, tak i v tom
směru, aby se uplatnila společná vůle Balkánu
v evropské politice. Balkán nejednotný nebude
#13
alto_textblock
#13
moci říditi samostatně své osudy, nýbrž jeho před-
stavitelé budou uváděni v pohyb nitkami evropské
diplomacie.
#14
alto_textblock
#14
V .
#15
alto_textblock
#15
Obecní volby ve slezském
Petřvaldě zrušeny!
(Původní zpráva „„Nár. Listů“.)
Zarážející zpráva dochází ze Slezska: zem-
ská vláda slezská zrušila před nedávnem pro-
vedené obecní volby v Petřvaldě, při nichž
české strany uhájily své posice ve třetíma
druhém voličském sboru proti německým zá-
vodům a spojeným s nimi renegátům, a prove-
dením nových obecních voleb pověřila c. k
okresní hejtmanství ve Frýštátěl
Již dávno neudála se věc tak křiklavě
prokazující, že přání a zájem německých zá-
vodů ve Slezsku jest pro rozhodování c. k.
státních úřadů směrodatnější než platné před-
pisy zákonné, jako se to stalo v tomto přípa-
dě, neboť, ať jest již soud o petřvaldských po-
měrech jakýkoliv, přece jenom zůstane prav-
dou to, že v obci jest přirozená, značná česká
většina, která při posledních volbách postu-
povala společně s Poláky, čímž protiněmecká
většína jest dokonce desetkráte větší než
menšina a že tato většína nikoho ve volebním
právu nezkracovala ani neterorisovala, ba na-
opak, že ona sama terorisována byla úžasným
způsobem německou menšinou. Byla-li přes
tento fakt při posledních volbách ve druhém
sboru většina pro českou, kandidátní listinu.
většina byť malá, jen jeden až pět hlasů číta-
jící, pak i tato většina měla býti respekto-
vána státními úřady, které byly povinný brát
v úvahu skutečnost, že většina tato by značně
vzrostla, kdyby nebylo závodního teroru a
mlčelivého souhlasu s ním volbám přítomných
zástupců politických úřadů. C. k. zemská vlá-
da slezská byla povinna přání a volební pro-
jev majority obyvatelstva respektovati tím
spíše, že případné vítězství nacionální mino-
rity v obci bude míti v zápětí nespokojenost
desetkráte větší majority, jež může míti v zá-
pětí i těžkou krisi hospodářskou pro ty ob-
chodníky a živnostníky, kteří od závodů opě-
tovně budou donuceni postaviti se proti svým
konsumentům.
Když již ale zemské vládě zdála se docí-
lená většina česká v druhém sboru malou, a
když odmítnutím nespravedlivého německého
rekursu nechtěla přivoditi uklidnění národ-
nostních poměrů v Petřvaldě, pak alespoň ne-
měla provedením nových obecních voleb po-
věřiti frýštátské okresni hejtmanství, nebot
k chefu tohoto úřadu ryt. Jaxovi Bobowskému
na celém Těšínsku snad ani jediný Čech ne-
chová důvěru, a tím méně chovají k němu dů-
věru Čechové petřvaldští. Okresní hejtman
ryt. Jaxa-Bobowski není c. k. úřadníkem.
nýbrž zarputilým protičeským agentem, který
proti Čechům, kde může, podporuje Polákya
Němce, proti Polákům pak Němce. Doklady
této „úřadní“ činnosti jmenovaného úřadníka
lze uvésti na př. z Rychvaldu, kde při posled-
ních obecních volbách přítomen byl jako vlád-
ní komisař, aneb z Dolní Suché, odkudž přímo
mu bylo vytknuto, že zrušíl tamější obecní
volby, když místní polský předák Kiedroň mu
dal čestné slovo, že při příštích volbách se
najde protičeská většina. Nejenom v těchto.
také v jiných obcích vzpomínají na frýštát-
ského okresního hejtmana Čechové jen s ne-
návistí. V Dětmarovicích na př. proto, poně-
vadž proti tamějšímu českému starostovi Ne-
brojovi zaranžoval štvanici, jakoby byl zpro-
nevěřil peníze obecnímu úřadu zaslané, čímž
mělo býti pomoženo odpůrcům Nebrojovým,
spojeným s Poláky. Konečně mají proč vzpo-
mínati na Jaxu Bobowského také Čechové v
Petřvaldě samotném. Tento okresní hejtman
dovedl totiž srovnati se svým charakterem
zajeti do zdejší obce na renegátský ples a de-
monstrovati tak své sympatie k německým
závodům oproti českému občanstvulee
Těmito několíka fakty jest portrét frý-
štátského okresního hejtmana vykreslen. Jest
z něho patrno, že tento úřadník jest naším za-
přisáhlým odpůrcem, což stačí a musí stačiti
k tomu, aby zemská vláda slezská změnil
své rozhodnutí v příčině osoby, jež by pro-
vedla nové obecní volby. Netajíme se nikte-
rak tím, že v nynějším rozhodnutí zemské vlá-
dy vidíme nenávistný protičeský čin vůbeca
přicházíme k tomuto názoru srovnáním pomě-
rů v okolních obcích. Ač v některých volební
boje trvaly i pět let, přece se nikdy nestalo.
aby provedení voleb nových vzato bylo or-
gánům autonomním a aby bylo svěřeno úřa-
dům zeměpanským. A byly důvody pro tento
otnosbo
datůn
postup!
Česká většína v Petřvaldě, čítající 5303
hlav, jest rozhodná. Se společně postupujícími
Poláky (1355) jest přímo drtivá. Pro rozhod-
nutí zemské vlády, aby novými volbami bylo
pověřeno okresní hejtmanství, byla nespoko-
jenost části obyvatelstva. Ta nespokojená část
obyvatelstva jsou Němci, jichž jest 628. S ny-
nějším rozhodnutím jest sice spokojeno 628
Němců, avšak krajně nespokojeno jest 6658
obyvatelů slovanských, neboť i Poláci, jak
z projevu o frýštátském okresním hejtmanu
v posledním „Glosu Ludu“ jest patrno, již ryt.
Jaxu Bobowského prohlédli. A tu se ptáme:
Jest možno, aby zemská vláda slezská setrvala
na svém neslýchaném rozhodnutí, kterým vnu-
cuje nenáviděného okresního hejtmana za roz-
hodčího mezi oběma tábory petřvaldskými?
Jest možno, aby zemská vláda znovu doku-
mentovala, že přání německé kapitalistické
společnosti a 628 Němců respektuje více než
požadavky a přání 6658 obyvatelů slovan-
J. š.
#16
alto_textblock
#16
ských?
#17
alto_textblock
#17
Politický přehled.
v Zeme české.lcsgba
Sněm německých důvěrníků v Chomutově.
Na včerejší dopolední poradě rozšířeného
předsednictva svazu býv. zem. poslanců něme-
ckých v německém kasině byly učiněny bližšt
disposice pro sjezd německých důvěrníků z
Čech, ustanovený na den 17. t. m. v Chomu-
tově. V pondělí jest v Lovosicích mimořádná
schůze Volksratu s předsednictvem Verbandu.
Do jakých malicherností jde spor mezi Verban-
dem a Volksratem, jehož ostří těžce jest za-
stíráno, viděti ze zajímavé drobnosti, která
se odehrála v sobotu po schůzi Bachmannas
Tittod. V oběžníku, vydaněm právě o teto
#18
alto_textblock
#18
schůzi, stojí, že k ní došlo na přání předsedy
Volksratu dra. Titty. V „Bohemii“ čteme k
tomu dodatek?
„Dr. Titta sděluje nám k úvodním slovům to-
hoto prohlášení, podle nichž prý došlo k dohovoru
na jeho vyzvání, že se dostavil k včerejšímu doho-
voru jenom na základě pozvání dvorního rady
Bachmanna, k němuž došlo usnesením plné schůze
německého Verbandu.
#19
alto_textblock
#19
Německé hlasy z neděle.
#20
alto_textblock
#20
Poušťění hrůzy, zející z včerejšího provo-
lání německých starostů, provozuje se takév
žurnalistických výkladech německých listů k
tomuto projevu „Neue Fr. Presse“, kterási
stěžuje, že, ač jsou Němciv Čechách od dosa-
zení správní komise co nejsilněji rozhořčeni,
přece jenom rozhořčení to neprojevilo se s
plnou zřejmostí, čehož prý příčina v tom, že
hlas lidu dosud se pořádně neuzřejmil — těší
se tím, že usnesení zástupců německých okresu
znějí již značně ostřejí než projevy bývalých
poslanců z minulého týdne. Mluvčí okresních
zastupitelstev nacházejí prý se s obyvatelstvem
v užším styku nnež poslanci, kteří prý zhusta
zapředeni jsou v zájmech, o jakých voliči ni-
čeho nevědí. Hnutí německého lidu v Čechách
nelze prý lehce bráti, neboť již prý nejjemnější
výpočty vídeňské zmařilo. Německý lid v če-
chách zjedná prý si sluchu a v poslanecké sně-
movně bude žádán o tom výklad, zdali to byla
správná politika, když právě Němci v čase
nejtěžších zahraničných zápletek byli uráženi a
poškozováni. Němci jsou tu opětně nazývání
podporou, na níž říše bezpečně spočívá. P
výroku posl. Lodgmana, jenž v sobotu hrozil
otřásáním základních stěžejí státu a pohrůžce
německých okresních starostů bojem něme-
ckého kmene proti majitelům moci v
tomto státu, hezky se čte tento odstavec ve
vůdčím německo-pokrokovém listě rakouském.
Připomenouti sluší, že listu tomuto uklouzlo
včera slůvko, jemuž by se mohlo rozumětí jako
pozdnímu poznání správného řešení finanční
lo
krise země v Čechách.
Napsalať, že zemská správní komise do-
sazena bez nutnosti, neboť nouzový stav, jehož
tolik dovoláváno, byl by se dal nepochybně
odstraniti opatřeními, jež sle ta k dale ko
odústavy neuchylují. Když se uvažo-
valo o cestách, neuchylujících se tak daleko
od ústavy, byla to „Neue Fr. Presse“' první,
která házela požáry na střechu budovy, jejímiž
základními stěžejemi budou nyní okresní sta-
poe
rostové němečtí otřásati.
Také „Prager Tagblatt“ rozdmychujev
německých myslích v Čechách ohníček, o jehož
rozkřesání snaží se prohlášení starostů, styli-
sované podle rady Lodgmanovy v „Bohemii“.
Vytýká Němcům „strach před vlastní kuráží“
kteréžto rčení platí prý o polovičatém libe-
ralismu, v slovech obrovsky divokém, v roz-
hodujícím okamžiku před vlastním hrdinstvím
prchajícím stranou do houští. Právě nyní prý
se v Rakousku vidí, že německá politika nemá
žádného talentu k vážné frondě. Vláda,
která bude apelovatí na státní cit Němců,
může prý od německých stran míti beze všeho,
čeho si především přeje, daně a vojáky. Tento
pocit věrnosti státu tkví prý v hluboké pří-
chylnosti k státu v Němcích historicky zdů-
vodněné. Kdo však se z dějin rakouských ně-
čemu naučil, ten prý si o tom učiní své vlastní
ponětí. „Když minulého podzimku naše zahra-
ničná politika k tomu směřovala, aby říši
zapletla vnedohledné dobrodruž-
ství“ — píše „Prag. Tagblatt“ doslovně —
„provozovali němečtí poslane
tentošpektáklnadšeněspolua sva-
lovali všechna břemena na lid a to s více než
komickým odůvodněním pro válku nadšených
šriftlaitrů, že Rakousko hodlá přikročiti k
provedení svého germánského po-
slání.“ Jest dobře zapamatovati si tuto de-
finici rakouské zahraniční politiky, která má
pro Němce cenu jenom jako „germánské po-
slání“. Komu by nepřipadla při tom na mysl
denunciace posledního provolání německého
Verbandu proti vůdčím českým politikům.
K slovu „vážná fronda“ připomenouti slu-
ší, že slovo „fronde“ ve francouzském jazyku
znamená „prak“ a že za časů vladařství Anny
Rakouské v 17. století přezdívkou „íronde
označována protimazarinská oposice „po pa-
řížských uličnicích, kteří praky prováděli ne-
škodné boje“.
Jinak vyznívají všechny německé hlasy
výzvou k německým poslancům k věcné radi-
kální oposici proti finančnímu plánu a kontin-
gentu branců v parlamentě a kdekoli je řeč
o správní komisi, nikde neschází výbuch prot
„duševnímu jejímu původci, knížeti Thunovi
Jako poslední hlas německého tisku budiž
zaznamenána tato sensační zvěst, kterou při-
náší „Bohemia“ mezi poslednímí zprávami z
Vídně pod titulem:
#21
alto_textblock
#21
Konec ministerstva Stürgkhova.
Sebeobětování chefa kabinetu.
„Jak se náš dopisovatel z obzvláštní strany
dovídá, jest vláda pevně odhodlána, kdyby nastá-
vající vyrovnací jednání nemělo míti příznivého
průběhu, „oktrojovati vyrovnací mate-
riál až dosud z národně-politické ko-
mise vyšlý i s volební opravou je-
ště před uplynutím roku.
Hrabě Stürgkh osobně chová úmysl ihne
po provedení tohoto plánu úřad svu
složiti, aby učinil místo svému nástupci, žád-
nou vinou proti ústavě nestiženému.
„N. Fr. Presse“, která má ke zyláštním
stranám „Bohemie“ při nejmenším týž přístup
jako pražský list, nezaznamenává pověst an
slovem.
#22
alto_textblock
#22
Z Moravy.
#23
alto_textblock
#23
obávob Bejula
Dne 9. srpna 1913.
(Ze kolských úkolů naší Moravy)
V bureau školského referenta moravskéh
zemského výboru leží mnoho školských záležitost
moravských z dřívější doby, které čekají vysvobe
zení jako zakletá princezna v pohádce. Německý
drak, jenž při každé české věci hlavně menšinové
hrozí absenci v zemském výboru, jenž pak je ne-
schopen k usnášení, německý drak, jenž má k ru-
ce dobré nacionální německé zemské úřadnictvo
každou českou věc okem bystrým střehoucí, ně-
mecký drak číhá na vysvoboditele zakleté prin-
cezny českých škol moravských. Než skládáme
naději ve školského referenta moravského zemské.
ho výboru, že se mu podaří v novém jeho úřadě
šťastně a ke spokojenosti české Moravy rozřešiti
všechny ty školské záležitosti menšinové. Práce
tu bude nemalá, neboť odpor německý je veliký —
a bude třeba diplomatického jednání s těmi, kte-
réž nerozumně pokrokový tisk výpady svými od-
#24
alto_textblock
#24
puzoval. Otázka menšinových škol soukromých mě-
šťanských je dnes tak palčivá pro zřizovatele ško
těch a jich vydržovatele, že s největšími starostm
a obavami hledí vstříc, zda snesou to hrozné bře-
meno. Jihlava. Znojmo, Břeclava, Krumlov. Kou-
nice. Přívoz — volají naléhavě o vysvobození
celá řada míst ostatních ryze českých i smíšených
toužebně prosí, aby v nich nové měšťanky byly
zřízeny a povoleny. Ne nadšení ubývá v místech.
o něž tu jde, avšak finanění prostředky se v po-
sledním roce tak špatně scházejí, že leckde je oba-
va před katastrofou. Nesnadný úkol, ale tím větší
povinnost ho řešiti a tím větší zásluha ho dobře
šťastně skoncovati. A vedle těchto menšinovýe
měšťanekjeztě jedna sbírka skol je v úřadovně
zemského referenta školského. Jsou to potřebné,
žádané, avšak nezřizované školy hospodářské. Zá-
padní Morava volá postřední škole hospodářské.
Slovácko. Valašsko i západ moravský po školách
hospodyňských — máme dle pověstného morav-
ského klíče od října 1913 dvě české dívčí školy
hospodářské zemské a dvě německé!l — vinař-
ské kraje po leta marně domáhají se jednoroční
vinařské, kterou Němci dávno mají, okresy Lipník.
Přerov, Klumlov. Hodonín. Blansko, Židlochovice
Uher. Hradiště, Kunštát atd. více méně trpělivě
čekají na zimní hospodářské školy — krátce ve
školství zemědělském má pan přísedíci Sonutag
také velký lán dosud zorání čekající. Na všechny
ty úkoly bude třeba nových peněz — sanace fi-
nancí zemských je podmiňuje, a proto pokroková
většina vzemském výboru musí sanovat, aby na-
šla prostředky na kulturní úkoly země — vedle
ovšem všech těch naléhavých potřeb ostalních.
#25
alto_textblock
#25
Rychlíková pošta Praha-Vídeř
173. šno
o toosible
Německými listy lomicuje opětně horečka
Poštovní správa zřídila na trati čís. Františka
Josefa novou rychlíkovou poštu z Prahy do
Vídně — podotýkáme první rychlíko-
vou ambulanci mezi Prahou a Vídní vůbec —
aby tato odpomohla citelnému nedostatku po-
štovního spojení obou těchto hlavních měst.
Jak byla Praha po této stránce zanedbávána.
o tom svědčí nejlépe fakt, že mezi Prahoua
Vídní nejezdila ani jediná rychlíková ambu-
lance, ačkoliv ze samotné Vídně vyjíždí denně
13 podobných ambulancí do všech koutů Ra-
kouska, Již v roce 1906 podala rada král. hl
města Prahy společně s obchodními korpora-
cemi, jmenovitě Obchodní komorou a Novým
obchodním gremiem, žádost k ministerstvu ob-
chodu, aby podobnému zanedbanému a) ne-
udržitelnému stavu učiněn byl konec. Ještě
téhož roku odpovědělo ministerstvo ob-
chodu zmíněným korporacím, že nutnos
rychlíkového poštovního spoje-
ní uznává a že také v zásadě se rozhodlo
na trati cís. Frant. Josefa zříditi v ranním
rychlíku vlakovou poštu, kterou doprovázet
budou úřadníci z Prahy 15. Současně však
sdělovalo, že projektovanou vlakovou poštu
nelze uvésti v život, poněvadž železnice nemá
tak silných lokomotiv, jež by utáhly vlak za-
tížený vozem poštovní ambulance. Teprve le-
tos rozhodlo se ministerstvo obchodu aktivo-
vati tuto první rychlíkovou poštu, neboť do-
pravní poměry mezi Prahou a Vídní staly se
neudržitelnými. Plníc přípověď, danou již před
šesti lety, zřídila poštovní správa 1. srpnem
t. r. novou rychlíkovou ambulanci čís. 173 do
Vídně a obsadila ji, jak výslovně tehdy v pří-
pise uvedla, personálem poštovního úřadu
Praha 15.
Tato okolnost zavdává příčinu k nemíst-
ným útokům německého tisku a dokonce
německých poslanců na zdejší poštovní ředi-
telství, dále na p. dvor. radu Vaclíka
samozřejmě i na české poštovní úřadnictvo
K těmto útokům není jiné příčiny než té
že zmíněná vlaková pošta vychází z Prahy
a ne z Vídně, jak je tomu při všech ostat-
ních ambulancích. Na tratích severozápadní
společnosti státní dráhy projíždějí vesměs
ambulance obsazené vídeňským poštov-
ním personálem z obrovské části
českého jazyka neznalým, ačkoliv
vlakové pošty na těchto tratích projíždějí ve-
směs českými krají v Čechách a na Moravě.
až na nžkolik málo kilometrů v Dolních Ra-
kousích. Jediná trať cís. Frant. Josefa obsa-
zena byla pražským úřadnictvem, ačkoliv tu
staly se pokusy se strany nenasytných vídeň-
ských ambulantů urvati tuto jedinou trať če-
ským úřadníkům a uchvátiti ji pro sebe. Ač-
koliv poštovní správa, jak konečně nemusíme
ani připomínati, nikdy nám nebyla nakloněna,
o čemž svědčí přímo příslovečně zanedbaná
poštovní doprava v českých krajích, přece
neopovážila se sáhnouti po této jediné
v českých rukou nalézající se trati a proto
ani nyní, když jednalo se o novou ambulanci,
nemohla jinak než zůstati si důslednou. Proto
také veškeré útoky na různě funkcionáře po-
strádají jakékoliv vážné podstaty a nejsou
ničím jiným než projevem zášti a nenávisti
proti všemu českému a současně důkazem bez-
měrné nenasytnosti německého úřadnického
živlu, jemuž nestačí, že ovládá veškeré hlavní
trati v celém Rakousku, že ochuzuje úřadní-
ctvo jiných národností o místa a vedlejší pří-
jem, krátce že dominuje na poli poštovní do-
pravy, ponechávaje ostatním pouhé zbytky,o
něž nestojí, poněvadž nie nevynášejí.
Z těchto nekalých pohnutek veden
je nyní zápas proti nové vlakové poště, nebot
je přímo směšné, čteme-li, že německé pro-
testy konají se ve jménu ohroženého vídeň-
ského němectví, tak jakoby šest českých
úřadníků mohlo počeštiti Vídeň, nebo čte-
me-li dokonce, že aktivování zmíněné vlako-
vé pošty spadá do vyrovnávacích otázek,
nebo žeje nepřátelským činem zemské správ-
ní komise, jak napsala „Neue Fr. Presse“, ač-
koliv tato samozřejmě nemá s poštovní do-
pravou pranic společného.
Vůbec Němci inscenovaný boj proti zmí-
něné vlakové poště je tak malicherný a ni-
cotný, že se divíme, jak německý protest moh
podepsati také na př. posl. dr. Urban. Mo-
hou-li Němci podobné vnitřní úřadní záležito-
sti pokládati za politicum a chtějí-li jich vy-
užitkovati pro svoje stranické záměry, pak
podávají nezvratný důkaz, že se jim nejedná
vážně o vyrovnání, nýbrž o nadvládu všude
neboť protestují-li proti šesti českým úřadní-
kům, dojíždějícím do Vídně a vyhrožují-li do-
konce ministerskému předsedovi důsledky, co
by pak měla dělati česká delegace, když
pouze do Prahy dojíždí z Vídně asi kolem 7
úřadníků vedle téměř stejného počtu zřízenců,
jak by musil s české strany vyzníti protest
proti této invasi vídeňského úřadnictva do
Prahy a do Čech vůbec? Co by měli čeští
poslanci říci proti systematickému vypu-
zování českých úřadníků z uzavíraného území.
co by konečně měli říci, když nejdůležitější
#26
alto_textblock
#26
olinsašov a lnipuv
oddělení poštovního ředitelství nalézají sev
německých rukou? Na nás je, abychom pro-
tesťovali a stěžovali si, nikoli však
na Němcích, kteří jsou všude v nadvládě a ze-
jména u pošty, kde vylučují z úřadování kal-
dokztauta
dou českou písmenu.
Ale budiž, spor, který nyní vyvolali, ne-
smíme nechati bez odvety. Již před třemi
lety poklonila se poštovní správa před něme-
ckým diktátem, když jednalo se o vlakovou
poštu Praha—Linec 125, která byla na te-
legrafický rozkaz samotným ministrem drem
Weiskirchnerem rozpůlena na dvě části, jen
aby pražští úřadníci nepřišli do Lince. Rozho-
dují-li u Němců při poštovní dopravě národ-
nostní a nikoliv věcné důvody, pak proti tomn
praničeho nenamítáme. Byli jsme vždy a jsm
až dodnes pro rozdělení vlakovýc
pošt, neboť při tom můžeme mnoho získa
a velmi málo ztratili. Jsme pro to, aby pražšt
úřadníci nejezdíli do Vídně, ale na druhé str-
ně žádáme, aby vídeňští nejezdili de
Prahy, proti tomuto principu ničehož nena-
mítáme, naopak žádáme nyní důtklivě, aby
tato otázka pojata byla do okruhu
vyjednávacích otázeklua nbej
Rozhodně však protestujeme proti zamý-
šlenému plánu, aby zmíněné vlakové pošte
byli přiděleni úřadníci německé národnosti
aby tak poklonila se poštovní správa opětně
zpupnému německému diktátu! Má-li při nově
zřízené vlakové poště uplatniti se percen-
tuelní zastoupení podle národnosti, pak žádá-
me důrazně, aby tato zásada okamži-
tě zavedena byla ve všech úřadec
a při všech ambulancích.lsone
Německému pychu a již do nebe volajíc
zpupnosti musí býti konečně stržena mask
a to se stane nejlépe tím, když provedení je-
jich zásady, které chtějí prosaditi tam, kde
jsou v menšině, budeme nyní žádati tam, kde
jsou ve většině. Nyní je na nás, abychom pro-
testovali! Vyzýváme Národní radu, politické
strany, české poslance a zejména česká mě-
sta, aby reklamovali dělení ambulancí a pro-
testovali proti vídeňským úřadníkům, projí-
ždějícím ve vlakových poštách české krajeí
nav
#27
alto_textblock
#27
Denni zpravy.
#28
alto_textblock
#28
— Nepoctivá spekulace realistícká na
propastí. Včerejší „Čas“ dopustil se v dějinách
české politiky neslýchaně podlěh
politického skutku: obvinilť ná-
rodní stranu svobodomyslnou, že
„pracuje k tomu cíli, aby vlá da
Stürgkh-Hochenburgrova oktro-
jovala národnostní vyrovnánív
Čechách“ a že „pracuje dnesy pro
splnění nacionálních požadavků
německých“. Tuto hanebnou zradu „Čas“
hází naší straně na krk pouze na podkladé
zprávy „Nár. Listů“ o tom, že „jsme proti
tomu, aby nové volby do sněmu král. če-
ského konaly se za starého hanebného schmer-
lingovského volebního řádu, „českému národu
oktrojovaného“. Z této argumentace „Čas“ vy-
vodil, že naše strana je pro oktroj volebnl
opravy, zemského zřízení a jazykového záko-
na a — už by rád víděl naši stranu na šíbe-
nici. Snižovali bychom celou minulost a pří-
tomnost národní strany svobodomyslné, na je-
jichž bedrech leží více jak čtvrtstoletí politi-
ckého osudu českého národa, v jejíž historii
jsou zlatými písmenami napsány dějiny vítěz-
ného boje proti punktacím, kdybychom proti
obviňování této naší strany „Časem“ z národní
zrady i jen zvedli pero. Toho přece bohda ne-
bude, aby v českém národě někdo ještě věřil
„Času“, že by národní strana svobo-
domyslná chtěla a mohla zraditi
to, co je fundamentem jejího bytí,
jejího programu, obsahemjejí s ko-
ro půlstoleté práce v českém ná-
rodě. Toto pravíme s největším klidem. Z
to s největším rozhořčením o dmítáme opo-
vážlivost „Času“, s jakou falšuje o b sa l
smysl prohlášení „Nár. Listů“ o volebn
opravě. V pátek dne 8. srpnavjsme na prvn
obvinění „Času“, že jsme pro oktroj, na-
psali, že
bodoolnasdl aslsert
„Mladočeši nemohou vítati žát-
ný oktroj a rozhodně užž proto ne, protož
by cítili absolutní svou neschopnost dovésti věci
ty samí ke zdárnému rozřešení, poněvadž sam
nemají naprosto žádné zodpovědnosti za „věe
ty“, ani za takové nebo onaké jejich rozř ešení.
Mladočeši vždycky, zejména věak když přestal
být vedoucí zodpovědnou stranou v české po-
litice, usilovali o to, aby „věci ty byly rozře-
šeny za součinnosti a zodpovědnosti všech če-
ských stran. A trvají na tomto stanovisku
dnes, kdy nad hlavou „těchto věcí“ visí meč
v podobě oktroje. Vyslovil-li se náš akční výber
pro volby na podkladě nového řádu volebního,
neřekl tím ještě, že nelze jlnak, nei
oktrojem dáti nový volebni řád, po-
něvadž i jemu je známo to, co bylo známo „ča-
su“ dne 7. srpna: že jsou dvě cesty — třetí ne-
existuje — k opravě volebního řádui cesta par-
lamentní a cesta oktrojem. Cesta parla-
mentní, t. j. projednání volební opravy sněmem
král. Českého, podmiňuje však souhlas Němců
a souhlasu Němců možno docíliti jen pro-
střednictvím českoněmeckého vy-
rolvnání. Poněvádž ale strany radikální —
dnešní „České Slovo zase slavnostně prohlašuje
že „by bylo pod důstojnost českého poslance,
aby se na pozvání hr. Stürgkha zúčastnil něja-
kých smiřovacích konferenci“ — zamítají nejes
za sebe, nýbrž i zá všechny ostatní českéo stran
obnovení jednání smiřovacího, ukazují samy ce-
stu — oktroji. Kdo opravdu nechce oktri
a kdo vůbec něco positivního chce: volebn
opravu, zrušení zemské správní komise a renk-
tivování samosprávné ústavnosti — muší nastou-
piti cestu parlamentní, cestu česko-německéhe
vyrovnání. Tuto cestu však radikálové zapov-
dají nastoupiti všem zásadně.
Toto naše prohlášení „čas“ potlačil; zrov-
na tak potlačil úsudek „Lidových Novin“o
tom, že i volání po volbách za plat-
nosti starého volebního řádu are-
stituci suspendované zemské-
stavnosti v Čelchách je rovněž vo-
láním po oktroji. „Čas“ ovšem nemůže
dnes dělati jinak, než co právě dělá: špeku-
luje na politické burse české politiky n
basi nejodpornějších instinktů a demagogie.
falšuje záznamy a kursy politické a na konee
stihne ho osud, který až dosud stihl každého
podvodného špekulanta: udělá politický krach
a ohlásí politický úpadek. Nad tou propastí
už stojí..
— Další protesty proti dosazení byro-
kratické komise správní došly nás od rady
král, horního města Kutné Hory a od
okresního zastupitelstva v Kouřimi (zá-