#1
alto_textblock
#1
Číslo 6.
#2
alto_textblock
#2
„Nový Jihočeský Dělník."
#3
alto_textblock
#3
Strana 3.
#4
alto_textblock
#4
maždovat kapitál. Takovou kooperaci práce
s kapitálem by si přichvalovali, ale dělnické
spolky, které učí dělníka dobývat si svých práv
na život důstojný člověka, ty jsou jim trnem
v oku. Bylo by to přece hrozné neštěstí pro
národ, kdyby se tak stenčily třicetitisícové příjmy
našich biskupů, Heroldů, Svarcenberků a
jiných urozených vůdců národa. Husí kůže
jim naskakuje, kdyby se, o hrůza, museli chopit
snad i práce. Inu arcit, my tak vlastenčit neumíme
jako naši páni, my si nepotrpíme na
prapory, svěcení jich a prázdné žvasty, na modlení
také nedáváme a proto si o nás pan purkmistr
myslí, že už nejsme ani češi. Proto pozor,
páni, až bude zas v Týně sláva, nenechte si
ujít příležitost s nějakým tím blátem po nás
hodit, abyste to dokončili — národně.
— Povedená firma vlastenecká. V akciové továrně
na hedbávné látky panují poměry, za které by se nemuseli
ani v Číně styděti. V odborném listu textilním
v čís. 24 byla uveřejněna zpráva o poměrech tam panujících,
což náramně pohněvalo pány představené. Snad
pány pohněvalo, že do světa vytrubují, že pracují na
60 stavech, kdežto ve skutečnosti pracují jen na 14ti.
Správa v domnění, že musí prý (jak jeden z nich se vyslovil)
učiniti přítrž tomuto uveřejňování, propustila
jednoho soudruha, majíc jej za původce onoho dopisu,
(jen že se velice mýlí) dala mu výpověď beze vší příčiny
na 8 dní. (Poněvadž žádná smlouva o výpovědní
lhůtě smluvena nebyla a pracovní řád v továrně není,
jest tato výpověď dle čl. 85. živnost, zákona nezákonitá.)
Ať páni zavedou vzorný pořádek, jaký v řádné továrně
patří, a nemusí se bát veřejnosti. Pana živnostenského
inspektora v Č. Budějovicích upozorňujeme, aby při-
pamatoval pánům, že v každé řádné továrně má být dle
čl. 84. živnost, zák. tovární řád, který má být dělníkům
předložen. Páni by rádi natahovali žíly dělníků, ale
sami si hoví jen což. Do práce a z práce si jdou, kdy
chtějí, místo práce chodí na ryby a dělník když nemá
osnovu, musí pak čekat, až přijdou páni z ryb. Jak napilno
páni mají, vidno z toho, že při 14ti stavech se
zaměstnává 9 pánů a sice 3 úředníci a 6 mistrů. Pan
Kučera, účetní (takto veliký vlastenec a demokrat před
hospodinem), myslel, že obrátí Soběslav nahoru a zavede
pravou vládu demokracie a zatím páteři a akcie obrátili
jeho, a je jedním z těch, kteří myslí, že český dělník je
jen proto, aby jej vlastenec dřel z kůže. Druhým pánem
je pan Kříž. Ač sám je odborníkem, nechal si druhé
pány nic neznající přerůst přes hlavu a teď jde s nimi
proti ’dělnictvu ruku v ruce. Není tomu ještě dávno
kde se ho dělníci ujali, snad již to zapomněl. Jeho jednání
si dělníci zapamatují a příště mu jeho jednání proti-
dělnické hezky důrazně připomenou a že to může být
dosti brzo, s tím může počítat. Třetím pánem je jakýsi
Stallich, s nímž se zabývati nebudeme, poněvadž jest
ještě nezkušený mladík. Ochranná křídla nad těmito
drží pan Hubrt, jakožto správce továrny za dosti slušnou
odměnu. Že se také nepřetrhne, vidno z toho, že jest
#5
alto_textblock
#5
zároveň účetním městské spořitelny. Bývalý radikál a
přítel dělného lidu, dnes co se stal spoluakcionářem,
myslí, že dělník jest také jen proto, aby pánům dělal
kratochvíli. Máme zde též firmy německé, na které
páni vlastenci hartusí, ale ve vydírání by si zasloužila
vlastenecká firma patent. Jejich věrným nohsledou jest
patolízal takédělník Josef Dvořák, který dělá v továrně
mezi dělníky špicla a pánům ještě více nalže, nežli je
pravda; verbuje pro pány dělníky, ale kolik se jich přijme,
tolik jich zase odejde, jakmile seznají ten zemský ráj.
Dělník Dvořák se chlubí po hospodách, že se musí stát,
co on chce. Když on bude chtít, že propuštěný soudruh
bude dělat. Teď nevím, kdo tam vlastně poroučí, zdali
p. Hubrt s p. Kučerou anebo jmenovaný Dvořák. Že
továrna za takovýchto poměrů nemůže vynášet, není
vinou dělníků, nýbrž správy samotné. Dělníci, ruku na
srdce a položte si otázku: musí být s dělnictvem tak
jednáno? Nemusí! Přistupte všickni do své odborové
organisace a nebude se s Vámi moci takto jednat a bez
příčiny z práce pouštět, jako se to stalo onomu soudruhovi,
a jestli páni myslí, že takovýmto činem musí překazit
uveřejňování jejich krásného hospodářství, tu jim slibujeme,
že teprve veškeré nepřístojnosti páchané na dělnictvu
budeme nemilosrdně tepat. Jestli chtějí s dělnictvem
zahájit boj, nuže dobře, dělnictvo hozenou mu
rukavici zvedue, pak nechť ale pamatují, že se to sveze
po jejich zádech. Veškeré uvědomělé dělnictvo textilní
a organisace žádáme, by se všude této továrně vyhýbalo
a práci tam nepřijímalo, pokud páni neobrátí. Jméno
Dvořák Josef ať si dělnictvo dobře zapamatuje, by vědělo,
jak se k němu má zachovat, až ho také správa ze
svých služeb propustí. — Mezitím co tento dopis
napsán, vyvěsila si firma pracovní řád bez schválení
živnostenského úřadu, v němž diktuje pokuty až do polovice
mzdy, jež se má dělníkům ze mzdy 4 zl. strhnout.
K tomu poznámky netřeba.
+ Budou prý se jako vzorní křesťané -
mstít. Dne 14. července 1902 podali občané
stříbrčtí protest proti známé již výměně obecní
louky za panský les. Protest spracoval jim
sondr. dr. Meissner z Prahy a podepsalo ho 50
svéprávních poplatníků. U obecného úřadu se
někteří páni výboři proto tak rozzuřili (nejvíce
pp. Janů a Hofbauer), že vyhrožují každému
na koho mají trochu vlivu, a budou se prý na
každém mstít, kdo protest podepsal. Aby však
nebylo hůře 8 nimi, až je stihne pomsta lidu.
Panské sliby po zaječích skáčí. Ze Stříbrce
nám píší: Martin Kašpárek sloužil také u kavalíra a sice
na velkostatku v Chlumu. Byl lesním hajným ve Stří-
brckém revíru a sloužil již za arciknížete z Modeny,
který v r. 1876 zemřel Velkostatek Chlum odkázal
arciknížeti z Este. Arcikníže z Modeny dal všem dělníkům,
kteří byli u něho ve službě, upsati pensi, počínaje
od čeledína až do řiditele a slevil ještě 10 roků každému,
aby dosáhli plného odpočinku již za 30 roků své práce.
Listinu tu dostal každý do ruky, podepsanou vlastní
rukou arciknížete. Za několik však roků po jeho smrti
přišel nový řiditel Stehlík a ten začal hospodařit: dělníkům
a služebníkům strhoval, kde mohl, se mzdy, ty
#6
alto_textblock
#6
pak, kteří měli dosáhnout již pense hleděl všemožným
způsobem dostat ze služby ven. Nejvíce staral se, by
dostal od každého onu osudnou pensijní listinu a to se
mu téměř u všech povedlo. Čeledín, který měl již dostat
pensi, vzal si třeba hrst slámy do postele, řiditel
však měl již své špicly, ihned se to dověděl, poslal si
pro čeledína a řekl mu, že je zloděj, kradl
slámu, propouští jej proto ze služby a zbavuje jej zároveň
pense; čeledín vytasil se hned s listinou, že to
má upsáno, řiditel mu listinu vzal a hnal jej ven, by
byl prý rád, že ještě jej nenechá zavřít. A přece nedopustili
se ničeho, než co dělo se po všechna leta, před
samým řiditelem, aniž by si dříve toho všimnul, ale až,
když přicházel čas pense. Také ani jedinému za 30 roků
pensi nedal, kterého nemohl vyhnat, musel sloužit 40
roků, ale těch bylo málo, většina jich přišla o pensi
vůbec. A tak také se stalo Martinu Kašpárkovi, který
měl svůj vlastní domek u prostřed panských pozemků
vedle lesa a byl hajným za 160 zl. ročně. Když již měl
dosáhnout za 4 leta pense, bylo to v podzimu, svážel z
pole brambory a ukládal je do jámy na panském pozemku
vedle lesa; zpozoroval, že je na bramborové jámě
strop shnilý, uřízl si v panském lese smrčku a udělal si
strop nový, aniž by byl tušil, jaké to bude mít následky.
Řiditel poslal si pro něho, dopustil prý se krádeže,
ukradl smrčku v ceně 96 krejcarů, a proto zbavuje jej
služby i pense! . . . Kašpárek přišel za několik dní k
řiditeli, vykazoval se listinou, kde má pensi upsanou,
ale řiditel mu listinu vzal, aby prý šel, nebo že ho
nechá zavřít. Kašpárkovi napsal kdosi žádost na
majitele velkostatku, arciknížete Františka Ferdinanda
z Ešte, a tu asi za měsíc nechal si řiditel Kašpárka zavolat
a vynadal mu; »jak prý se může opovážit psát na
Jeho Čís. Výsost, nechť jen si nemyslí, že dostane peníze,
ale ať přinese si pytle, dají se mu nějaké brambory.«
Od té doby nedostal již nic, a že jest vyučeným bednářem,
flikuje tak mezi rolníky bednářskou práci a jest
mu snášeti dost velikou bídu a mimo to ještě úsměšky
se strany obecenstva, poněvadž hajný býval na lidi zlý.
Posílají ho, aby šel na pány, ti aby mu dali, když jim
tak spravedlivě sloužil. A řiditel Stehlík také musel
z Chlumu pryč, musel okamžitě zastavit svoji činnost a
objednati si ku stěhování nábytku na vlastní útraty vůz.
Na nádraží Chlum-Pilař byl mu zabaven a po vyšetření
knih v kanceláři v Chlumu mohl teprv odjeti. Víme o
něm nyní jen tolik, že má v Praze velký dům a že je
boháčem, kdežto když přišel do Chlumu byl chudý jak
kostelní myš. V Chlumu byl řiditelem 18 roků, ale daleko
větší počet lidí jej proklíná.
- Výstup stavebního dělnictva na hospodářské
akademii v Táboře. V pondělí odpoledne
vypukl mezi stavebníky v Táboře spor, jehož
příčinou byl stavbyvedoucí Císař a jeho nesolidní
jednání. On ve své způsobnosti myslí, že může
dělníka pustit kdy chce, a nadávat mu honzíků
a považovat všechny za horáky. Dopoledne byl
jím propuštěn dělník, aniž by prý měl žádati
celotýdenní mzdu. Dělník ovšem šel na patříčné
místo. Odpoledne propouštěl zas jiného dělníka,
Čímž děnictvo popudil a toto zastavilo práci.
#7
alto_textblock
#7
Řka: »Vy, páni anarchisté,
hezky se mně přiznejte,
že jste členy tajných spolků
bez okolku vyznejte!
Jestli se mně nepřiznáte,
bude vás to mrzcti.
#8
alto_textblock
#8
Přišla slavná policie
a s ní páni četníci.
Ti nás odevzdali pánům
v novoměstské radnici.
Jsme prý sami anarchisté
revoluční buřiči.
Přivádíme neustále
stát prý do nebezpečí.
Proto nám v té novoměstské
státní lůžko ustlali,
abychom svých hříšných činu
upřímně litovali.
Sotva jsme se poohřáli
v žalářní residenci,
již nás nechal pan Roztočil
zavolat k audienci.
#9
alto_textblock
#9
K praporu.
Bratři v práci, seřaďme se
za dělnickým praporem,
jednoty duch ať se nese
celým naším táborem!
Uděl nás všech stejně krutý,
nuže v před k činnosti s chutí,
ať proudy běd stavíme
a sbratření slavíme!
Těžká doba k vážné práci
vyžaduje sil nás všech,
proto ať jich neutrácí
nikdo v různých marnostech.
Kde krev bratrů zemi světí
a hladem mrou ženy, děti,
tam je mužů povinnost,
hájit lidskost, právo, cnost.
Naše práce, bratří milí,
fysická i duševní,
šlechetnému slouží cíli,
ale nám se necení.
Když se pevně sjednotíme,,
uznání jí vynutíme
#10
alto_textblock
#10
Necháme vás po celý rok
v inkvisici seděti.«
Za to, že jsme o přiznání
vědět nic nechtěli,
šest měsíců v inkvisici
v žaláři jsme seděli.
Naše ženy, naše dítky
nedošly slitování,
vysazeny byly za to
nouzi, bídě, strádání.
My však pro své přesvědčení
snesem každou nehodu.
Pro právo vždy obětujem
i osobní svobodu.
Až pak přijde ona doba,
že z vězení půjdeme,
ideu socialismu
znova šířit budeme.
Frank j
#11
alto_textblock
#11
vou šlechetnou činností,
vou rozměrnou plodností
ohatíš lid, celou zem,
ik že možno žíti všem
dostatku i volnosti.
#12
alto_textblock
#12
ráce, matko osvěty,
cdej více trpěti,
y tvé děti měly hlad,
ostrádaly byt i šat,
vůli líné havěti!
zhůru, práce otroci!
omozte si k ovoci
aší práce, z vašich ruk,
ryč s pouty, již dost těch muk —
olnost hleďte vymoci!
Frank Hlaváček.
#13
alto_textblock
#13
Jen dál:
Příroda nám káže
netrpěti hlad.
Aj, tož vzhůru paže,
slavme jeho pád.
Pějme píseň bídy
sobcům na postrach,