ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 ea0da329-b7c2-4839-8db8-4de925be7339
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
ALTO TextBloky — 13
#1 alto_textblock #1
Číslo 6.
#2 alto_textblock #2
„Nový Jihočeský Dělník."
#3 alto_textblock #3
Strana 3.
#4 alto_textblock #4
maždovat kapitál. Takovou kooperaci práce s kapitálem by si přichvalovali, ale dělnické spolky, které učí dělníka dobývat si svých práv na život důstojný člověka, ty jsou jim trnem v oku. Bylo by to přece hrozné neštěstí pro národ, kdyby se tak stenčily třicetitisícové příjmy­ našich biskupů, Heroldů, Svarcenberků a jiných urozených vůdců národa. Husí kůže jim naskakuje, kdyby se, o hrůza, museli chopit snad i práce. Inu arcit, my tak vlastenčit neumíme­ jako naši páni, my si nepotrpíme na prapory, svěcení jich a prázdné žvasty, na modlení­ také nedáváme a proto si o nás pan purkmistr­ myslí, že už nejsme ani češi. Proto pozor, páni, až bude zas v Týně sláva, nenechte si ujít příležitost s nějakým tím blátem po nás hodit, abyste to dokončili — národně. — Povedená firma vlastenecká. V akciové továrně na hedbávné látky panují poměry, za které by se nemuseli­ ani v Číně styděti. V odborném listu textilním v čís. 24 byla uveřejněna zpráva o poměrech tam panujících,­ což náramně pohněvalo pány představené. Snad pány pohněvalo, že do světa vytrubují, že pracují na 60 stavech, kdežto ve skutečnosti pracují jen na 14ti. Správa v domnění, že musí prý (jak jeden z nich se vyslovil)­ učiniti přítrž tomuto uveřejňování, propustila jednoho soudruha, majíc jej za původce onoho dopisu, (jen že se velice mýlí) dala mu výpověď beze vší příčiny­ na 8 dní. (Poněvadž žádná smlouva o výpovědní lhůtě smluvena nebyla a pracovní řád v továrně není, jest tato výpověď dle čl. 85. živnost, zákona nezákonitá.) Ať páni zavedou vzorný pořádek, jaký v řádné továrně patří, a nemusí se bát veřejnosti. Pana živnostenského inspektora v Č. Budějovicích upozorňujeme, aby při- pamatoval pánům, že v každé řádné továrně má být dle čl. 84. živnost, zák. tovární řád, který má být dělníkům předložen. Páni by rádi natahovali žíly dělníků, ale sami si hoví jen což. Do práce a z práce si jdou, kdy chtějí, místo práce chodí na ryby a dělník když nemá osnovu, musí pak čekat, až přijdou páni z ryb. Jak napilno­ páni mají, vidno z toho, že při 14ti stavech se zaměstnává 9 pánů a sice 3 úředníci a 6 mistrů. Pan Kučera, účetní (takto veliký vlastenec a demokrat před hospodinem), myslel, že obrátí Soběslav nahoru a zavede pravou vládu demokracie a zatím páteři a akcie obrátili jeho, a je jedním z těch, kteří myslí, že český dělník je jen proto, aby jej vlastenec dřel z kůže. Druhým pánem je pan Kříž. Ač sám je odborníkem, nechal si druhé pány nic neznající přerůst přes hlavu a teď jde s nimi proti ’dělnictvu ruku v ruce. Není tomu ještě dávno kde se ho dělníci ujali, snad již to zapomněl. Jeho jednání­ si dělníci zapamatují a příště mu jeho jednání proti- dělnické hezky důrazně připomenou a že to může být dosti brzo, s tím může počítat. Třetím pánem je jakýsi Stallich, s nímž se zabývati nebudeme, poněvadž jest ještě nezkušený mladík. Ochranná křídla nad těmito drží pan Hubrt, jakožto správce továrny za dosti slušnou odměnu. Že se také nepřetrhne, vidno z toho, že jest
#5 alto_textblock #5
zároveň účetním městské spořitelny. Bývalý radikál a přítel dělného lidu, dnes co se stal spoluakcionářem, myslí, že dělník jest také jen proto, aby pánům dělal kratochvíli. Máme zde též firmy německé, na které páni vlastenci hartusí, ale ve vydírání by si zasloužila vlastenecká firma patent. Jejich věrným nohsledou jest patolízal takédělník Josef Dvořák, který dělá v továrně mezi dělníky špicla a pánům ještě více nalže, nežli je pravda; verbuje pro pány dělníky, ale kolik se jich přijme, tolik jich zase odejde, jakmile seznají ten zemský ráj. Dělník Dvořák se chlubí po hospodách, že se musí stát, co on chce. Když on bude chtít, že propuštěný soudruh bude dělat. Teď nevím, kdo tam vlastně poroučí, zdali p. Hubrt s p. Kučerou anebo jmenovaný Dvořák. Že továrna za takovýchto poměrů nemůže vynášet, není vinou dělníků, nýbrž správy samotné. Dělníci, ruku na srdce a položte si otázku: musí být s dělnictvem tak jednáno? Nemusí! Přistupte všickni do své odborové organisace a nebude se s Vámi moci takto jednat a bez příčiny z práce pouštět, jako se to stalo onomu soudruhovi, a jestli páni myslí, že takovýmto činem musí překazit uveřejňování jejich krásného hospodářství, tu jim slibujeme,­ že teprve veškeré nepřístojnosti páchané na dělnictvu­ budeme nemilosrdně tepat. Jestli chtějí s dělnictvem­ zahájit boj, nuže dobře, dělnictvo hozenou mu rukavici zvedue, pak nechť ale pamatují, že se to sveze po jejich zádech. Veškeré uvědomělé dělnictvo textilní a organisace žádáme, by se všude této továrně vyhýbalo a práci tam nepřijímalo, pokud páni neobrátí. Jméno Dvořák Josef ať si dělnictvo dobře zapamatuje, by vědělo,­ jak se k němu má zachovat, až ho také správa ze svých služeb propustí. — Mezitím co tento dopis napsán, vyvěsila si firma pracovní řád bez schválení živnostenského úřadu, v němž diktuje pokuty až do polovice­ mzdy, jež se má dělníkům ze mzdy 4 zl. strhnout. K tomu poznámky netřeba. + Budou prý se jako vzorní křesťané - mstít. Dne 14. července 1902 podali občané stříbrčtí protest proti známé již výměně obecní louky za panský les. Protest spracoval jim sondr. dr. Meissner z Prahy a podepsalo ho 50 svéprávních poplatníků. U obecného úřadu se někteří páni výboři proto tak rozzuřili (nejvíce pp. Janů a Hofbauer), že vyhrožují každému na koho mají trochu vlivu, a budou se prý na každém mstít, kdo protest podepsal. Aby však nebylo hůře 8 nimi, až je stihne pomsta lidu. Panské sliby po zaječích skáčí. Ze Stříbrce nám píší: Martin Kašpárek sloužil také u kavalíra a sice na velkostatku v Chlumu. Byl lesním hajným ve Stří- brckém revíru a sloužil již za arciknížete z Modeny, který v r. 1876 zemřel Velkostatek Chlum odkázal arciknížeti z Este. Arcikníže z Modeny dal všem dělníkům,­ kteří byli u něho ve službě, upsati pensi, počínaje od čeledína až do řiditele a slevil ještě 10 roků každému, aby dosáhli plného odpočinku již za 30 roků své práce. Listinu tu dostal každý do ruky, podepsanou vlastní rukou arciknížete. Za několik však roků po jeho smrti přišel nový řiditel Stehlík a ten začal hospodařit: dělníkům­ a služebníkům strhoval, kde mohl, se mzdy, ty
#6 alto_textblock #6
pak, kteří měli dosáhnout již pense hleděl všemožným způsobem dostat ze služby ven. Nejvíce staral se, by dostal od každého onu osudnou pensijní listinu a to se mu téměř u všech povedlo. Čeledín, který měl již dostat­ pensi, vzal si třeba hrst slámy do postele, řiditel však měl již své špicly, ihned se to dověděl, poslal si pro čeledína a řekl mu, že je zloděj, kradl slámu, propouští jej proto ze služby a zbavuje jej zároveň­ pense; čeledín vytasil se hned s listinou, že to má upsáno, řiditel mu listinu vzal a hnal jej ven, by byl prý rád, že ještě jej nenechá zavřít. A přece nedopustili­ se ničeho, než co dělo se po všechna leta, před samým řiditelem, aniž by si dříve toho všimnul, ale až, když přicházel čas pense. Také ani jedinému za 30 roků pensi nedal, kterého nemohl vyhnat, musel sloužit 40 roků, ale těch bylo málo, většina jich přišla o pensi vůbec. A tak také se stalo Martinu Kašpárkovi, který měl svůj vlastní domek u prostřed panských pozemků vedle lesa a byl hajným za 160 zl. ročně. Když již měl dosáhnout za 4 leta pense, bylo to v podzimu, svážel z pole brambory a ukládal je do jámy na panském pozemku­ vedle lesa; zpozoroval, že je na bramborové jámě strop shnilý, uřízl si v panském lese smrčku a udělal si strop nový, aniž by byl tušil, jaké to bude mít následky. Řiditel poslal si pro něho, dopustil prý se krádeže, ukradl smrčku v ceně 96 krejcarů, a proto zbavuje jej služby i pense! . . . Kašpárek přišel za několik dní k řiditeli, vykazoval se listinou, kde má pensi upsanou, ale řiditel mu listinu vzal, aby prý šel, nebo že ho nechá zavřít. Kašpárkovi napsal kdosi žádost na majitele velkostatku, arciknížete Františka Ferdinanda z Ešte, a tu asi za měsíc nechal si řiditel Kašpárka zavolat­ a vynadal mu; »jak prý se může opovážit psát na Jeho Čís. Výsost, nechť jen si nemyslí, že dostane peníze, ale ať přinese si pytle, dají se mu nějaké brambory.« Od té doby nedostal již nic, a že jest vyučeným bednářem,­ flikuje tak mezi rolníky bednářskou práci a jest mu snášeti dost velikou bídu a mimo to ještě úsměšky se strany obecenstva, poněvadž hajný býval na lidi zlý. Posílají ho, aby šel na pány, ti aby mu dali, když jim tak spravedlivě sloužil. A řiditel Stehlík také musel z Chlumu pryč, musel okamžitě zastavit svoji činnost a objednati si ku stěhování nábytku na vlastní útraty vůz. Na nádraží Chlum-Pilař byl mu zabaven a po vyšetření knih v kanceláři v Chlumu mohl teprv odjeti. Víme o něm nyní jen tolik, že má v Praze velký dům a že je boháčem, kdežto když přišel do Chlumu byl chudý jak kostelní myš. V Chlumu byl řiditelem 18 roků, ale daleko­ větší počet lidí jej proklíná. - Výstup stavebního dělnictva na hospodářské­ akademii v Táboře. V pondělí odpoledne vypukl mezi stavebníky v Táboře spor, jehož příčinou byl stavbyvedoucí Císař a jeho nesolidní jednání. On ve své způsobnosti myslí, že může dělníka pustit kdy chce, a nadávat mu honzíků a považovat všechny za horáky. Dopoledne byl jím propuštěn dělník, aniž by prý měl žádati celotýdenní mzdu. Dělník ovšem šel na patříčné místo. Odpoledne propouštěl zas jiného dělníka, Čímž děnictvo popudil a toto zastavilo práci.
#7 alto_textblock #7
Řka: »Vy, páni anarchisté, hezky se mně přiznejte, že jste členy tajných spolků bez okolku vyznejte! Jestli se mně nepřiznáte, bude vás to mrzcti.
#8 alto_textblock #8
Přišla slavná policie a s ní páni četníci. Ti nás odevzdali pánům v novoměstské radnici. Jsme prý sami anarchisté revoluční buřiči. Přivádíme neustále stát prý do nebezpečí. Proto nám v té novoměstské státní lůžko ustlali, abychom svých hříšných činu upřímně litovali. Sotva jsme se poohřáli v žalářní residenci, již nás nechal pan Roztočil zavolat k audienci.
#9 alto_textblock #9
K praporu. Bratři v práci, seřaďme se za dělnickým praporem, jednoty duch ať se nese celým naším táborem! Uděl nás všech stejně krutý, nuže v před k činnosti s chutí, ať proudy běd stavíme a sbratření slavíme! Těžká doba k vážné práci vyžaduje sil nás všech, proto ať jich neutrácí nikdo v různých marnostech. Kde krev bratrů zemi světí a hladem mrou ženy, děti, tam je mužů povinnost, hájit lidskost, právo, cnost. Naše práce, bratří milí, fysická i duševní, šlechetnému slouží cíli, ale nám se necení. Když se pevně sjednotíme,, uznání jí vynutíme
#10 alto_textblock #10
Necháme vás po celý rok v inkvisici seděti.« Za to, že jsme o přiznání vědět nic nechtěli, šest měsíců v inkvisici v žaláři jsme seděli. Naše ženy, naše dítky nedošly slitování, vysazeny byly za to nouzi, bídě, strádání. My však pro své přesvědčení snesem každou nehodu. Pro právo vždy obětujem i osobní svobodu. Až pak přijde ona doba, že z vězení půjdeme, ideu socialismu znova šířit budeme. Frank j
#11 alto_textblock #11
vou šlechetnou činností, vou rozměrnou plodností ohatíš lid, celou zem, ik že možno žíti všem dostatku i volnosti.
#12 alto_textblock #12
ráce, matko osvěty, cdej více trpěti, y tvé děti měly hlad, ostrádaly byt i šat, vůli líné havěti! zhůru, práce otroci! omozte si k ovoci aší práce, z vašich ruk, ryč s pouty, již dost těch muk — olnost hleďte vymoci! Frank Hlaváček.
#13 alto_textblock #13
Jen dál: Příroda nám káže netrpěti hlad. Aj, tož vzhůru paže, slavme jeho pád. Pějme píseň bídy sobcům na postrach,