#1
alto_textblock
#1
Ročník I.
#2
alto_textblock
#2
C. Budějovice, dne 1. srpna 1902.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 6
#4
alto_textblock
#4
NOVÝ
#5
alto_textblock
#5
Vychází každý týden v pátek. 0 Redakce, administrace a expedice 0A Předplácí se: pro Rakousko: ročně K 480, půlročně
Za Inseráty nebéře redakce zodpovědnosti a platí se hned & Rudolfovská třída číslo 14. v Českých Budějovicích. & K 2:40. čtvrtletně KI20. Pro Německo na rok K 543.
při objednáni • Jednotlivá čísla za 8 haléřů. • Pro ostatní země na rok K 6:88.
#6
alto_textblock
#6
Stížnosti listu se týkající zasílány buďtež na Adolfa Hejska v Č. Budějovicích, Česká ulice číslo 18.
#7
alto_textblock
#7
Druhý všedělnický výlet.
V neděli, dne 10. srpna t. r., koná se do lesa »Boru«
druhý všedělnický výlet
s pečlivě vypraveným programem. Průvod vyjde z
ústřední místnosti dělnické AU srdíčka« určitě o půl
.2. hod. odp. Vstupně 10 kr. Pivo čepováno bude jak
• obyčejně samými pořadateli do nově opatřených půlli-
ttrových nádob, jichž dostatek bude na výletním místě
k dostání. Soudruzi a soudružky, buďte všichni na patřičném
místě a agitujte, aby i druhý náš výlet se zdařil.
#8
alto_textblock
#8
Je arcibiskup dr. Kohn zloděj?
Tak nadepisuje bratrský časopis »Rovnost«
všechny svoje články i zprávy, týkající se okradené
rodiny rolníka Dubjáka a »Jeho Milosti«
olomouckého arcibiskupa dra Kohna. Nadepisuje
tak již od r. 1898. V roce tom dostaly
se prostřednictvím »Rovnosti« do veřejnosti prvé
zprávy, že zatoužil otylý arcibiskup po hroudě,
která náležela rolníku Dubjákovi, již náležela jeho
otci i dědečkovi. Všichni ji zpracovali, platili z ní
daně, když tu nad vše očekávání zakázal jim ji
arcibiskup Kolín, nedbaje žádných důkazů ani
proseb. Když nevzdala se jí rodina Dubjákova
dobrovolně, vedl s ní spor; spor ten trval téměř
»6 roků, Dubják nemohl se dovolati práva, bohatý
arcibiskup u všech soudů vítězil. A Dubják
podlehl by byl již dávno, rodina jeho nejen že
nesměla by se hlásili k vlastní půdě pradědem
jí odkázané, ale i z chaty rodinné byli by ji
dávno vyhnali. Nenávidění sociální demokraté,
ti neznabozi a vlastizrádci ujali se jí však a
nepustili lačnou choutku nehodného církevníka
se zřetele. »Rovnost« vybízela ku sbírkám ve
i prospěch rodiny Dubjákovy, opatřila poctivé
právní zástupce a letos konečně byl spor ukončen.
Dubják ostal majitem svého kousku pole
a čím ostal arcibiskup? . . .
»Rovnost« se táže opětně v posledním svém
čísle: Je arcibiskup dr. Kohn zloděj?
Pod tím přináší:
Definitivní odpověď
a uveřejňuje dopis rodinou Dubjákovou jí zaslaný:
Slavná redakce »Rovnosti«!
Nemohu nadále otáleti, abych nevzdal vřelé
díky za dobrodiní a námahu nám v naši zále-
žitosti prokázanou, vždy při každém útoku
uchvatitelství na nás vedeném se strany arcibiskupa
olomuckého Thodora Kohna, jakožto
vrchního pastýře a duchovního hodnostáře. Ne-
bot v té naší záležitosti byly mu podány čtyry
prosebné žádosti, aby ráčil upustit od žádání
našeho majetku! na první nám odpověděl, že
nemůže od právních důvodů upustit, na druhou
mi říkal jeho zástupce dr. Špaček, že dostal
arcbiskup tu prosební žádost, ale říkal: necháme
ho ještě viset; třetí byla sepsána naším farářem
Františkem Kokelou a na tu odpověděl panu
.farářovi, že mi to všechno zo srdce odpouščí,
ať nás za to Pánbůh súdi v poslední súdný den,
a čtvrtá mu podala moje manželka do jeho
vlastních rukou na veřejné cestě, jak byl navštívit
Rajnochovice. Ta byla námi sepsána,
jen samá pravda, ale na tu nám ani neodpověděl
a ani neobměkčil: naproti těm prosebným
-žádostem na nás ešče exekuční dražbu vedl pro
#9
alto_textblock
#9
296 zl. 31 kr. A také by byla provedena,
kdyby se nás nebyla »Rovnost« tiskem zastala
a nám při tom křesťanského dobrodince nebyla
činila víc než dr. Kohn.
Tu jsem svojím dítkám vypravoval, jaký
to nástupce Kristův. Kristus Pán říkal: Co nechceš,
aby ti lidé činili, nečin to ty jim; chudýma
nepohrdat, po časném bohatství nedychtit,
buďte pokojní, buďte tiší a buďte dokonalí; a
tu moje dítky nad takovou arcibiskupa
dra Kohna srdečně zaplakaly, že by
nás brzy na ulici vyhodil, a tak by tomu tak
bylo se stalo, kdyby se nás »Rovnost« tiskem
nebyla zaujala a všechny útisky uchvatitelství
odrážela, takže až podnes v našem příbytku
(dluhy přetíženém) zůstáváme. Za tato dobrodiní
nám prokázaná vzdáváme »Rovnosti z plného
srdce vřelé díky a stvrzujeme to svými vlastními
podpisy a doufáme, že dokud náš majetek
nebude spravedlivě navrácen i žalářování *), že
nás bude vždy »Rovnost« spravedlivě chránit.
V Podhradní Lhotě, 20. července 1902.
Josef a Lucie Dubjákovi
Josef, František, Antonín, Františka, Cecilie,
děti.
Nuže, co soudíte ještě o nejvyšším představeném
katolické církve na Moravě, čtenáři,
co soudíte o něm Vy, členové »Katolicko-politi-
cké jednoty«? —
Železniční zřízenci na První Dělnické
výstavě.
Zajímavou a samostatnou částí První Dělnické
výstavy v Praze stane se oddělení železničních zřízenců.
Ten kout průmyslového paláce přivábí jistě hojně
zvědavých diváků, lačných požitků i poučení
Materiálu poučného i zábavného bude zde sneseno
tolik, že se zadostiučiněním opustíte tuto část výstavy.
Nešetřili nákladu, obětí a námahy.
Panoráma železničních zřízenců stane se zajisté
půvabnou a přítažlivou atrakcí.
Na obrovských plánech naneseno kus divoké přírody
a z vydlážděné jednotvárné podlahy průmyslového
paláce vykouzlili umělou rukou rozervaná skaliska.
Divoká, zasmušilá romantika tají se v těch těžkých
balvanech a nade vším modrý blankyt.
Mravenčí um lidský, neúnavná a triumfu žádostivá
ruka člověka provrtala nepodajná skaliska a otevřela
volnou dráhu lokomotivě.
A v pravo tohoto rozkošného obrazu vidíte také,
jak se skrývá v zatemnělém tunelu takový železný obr
— lokomotiva, jež čeká jen na pokyn strojvůdce, aby
zběsile vyrazil do světa. V levo zakryt skalním útesem
kyne přívětivě domek strážního hlídače.
Pěkný a idyllický na pohled, ale vycítíte také
ihned těžký, neúnavný, plný zodpovědnosti život železničního
hlídače.
Panorama tato stane se zajisté nejen zajímavou
partií této části odborové výstavy, ale výstavy vůbec,
a zajisté co se uměleckosti a úchvatnosti týče, nezadá
panoramatům na výstavách již známých.
Z leva i prava výstavy vítají vás sochy Wata a
Stephensona, zahalené y bohatý baldachýn.
Vstoupíte do vlastní výstavy a překvapí vás nejen
svou úpravou, ale i svým bohatým materiálem.
Na stěnách zavěšeny v barevné harmonií pestré
koberce a květinové hráze svedou vás dále.
A zajisté odborník i neodborník zvědavě spočine
na četně nakupených modelech a patentech, zobrazujících
úchvatný pokrok a rozvoj moderního železnictví.
Modelky strojů, přístrojů, rekonstrukcí, patentů,
práce samouků železničních zřízenců, vlastnoruční kresby,
původní práce odborné písemné, poučné spisy, různé
statistiky, fotografie, různé skizy železničních nehod.
#10
alto_textblock
#10
*) Dubják chce říci »i mý žalářování«. V zoufalství
nad nespravedlnosti soudů vůči němu prohlásil, že
spravedlnost neexistuje, což bylo považováno za urážku
soudu, zlehčování jeho výroku a on odsouzen k vězení.
#11
alto_textblock
#11
Uvádíme pouze parní stroj a kotlík, dynamo a dynamo-
motor ku vyrábění elektřiny, rotační parní stroje, nákladní
stroj, stabilní ležací parní stroj, vakuovou spojku
hadic, modely různých lokomotiv, všecky ročníky odborných
časopisů a kalendářů, první česká praktická kniha
pro strojvůdce, diplomy s přebohatou snůškou fotografií.
Fotografie čerpající látku pouze ze života železničního
jsou obsahově zajímavé a upoutají zaslouženě pozornost
divákovu.
Vyšinuté, zřícené, ve sněhu uvázlé stroje, výbuchy
kotlů, srážky a převrhnutí vlaků, všecky zastrašující,
hrůzné katastrofy vidíte zde věrně zachyceny.
Dne 24. srpna pořádán bude na výstavišti den železničních
zřízenců, dne 1. září den strojvůdců, dále
přednáška odborová a přednáška z dějin železničních o
vzniku a rozvoji drah.
Bude tedy výstava železničních zřízenců representativní
nejen bohatým obsahem, ale i bohatou úpravou
potěšením, překvapením a poučením všech zavítavších
hostů a dostane se jistě v hojné účasti zaslouženého
uznání a obdivu zde zanesené a namahavě nakupené práci.
#12
alto_textblock
#12
Jeďme na dělnickou výstavu!
By umožnilo se většímu počtu osob súčastniti se
První dělnické výstavy, prodloužena jest lhůta přihlašovací
až do konce měsíce srpna. Zábavní vlak vyjede
z Č. Budějovic dne 7. září po půlnoční hodině a ráno
bude v Praze. Zpět možno jeti každému vlakem libovolným
do tří dnu. Kteří výletníci i zpět jeti chtějí
s větší společností, mohou nastoupiti zpáteční cestu
v pondělí, dne 8. září, večer. Jízdné do Prahy i zpět
obnášeti bude asi K 5:60 (určitý obnos dosud stanoven
není). Přihlášky činiti lze a na jízdné si spláceti u
soudruhů:
Jedličky Josefa v továrně bratří Sattlerů ve Čtyr.
Dvorech, bytem Ú. Budějovice, Haasova ul. č. 42.
Vokurky Karla, obuvníka ve Čt. Dvorech.
Pytelky Josefa v Rožnově.
Achatze Ondřeje v Mladém.
Brayera Jakuba v Nemanicích.
Zelenky Rudolfa, holiče na Lineckém předměstí.
Lédla Václava, obchodníka s uhlím v Pekárenské ul.
Melichara Čeňka, obchodníka v Jirovcové ulici a
v Redakci »Jihčeského Dělníka«.
#13
alto_textblock
#13
Politický přehled.
— Smutná bilance zemského sněmu v Čechách.
Než dostanou se do rukou našich čtenářů tyto
řádky, bude snad již zemský sněm český uzavřen.
Zasedání jeho přineslo lidu velmi málo
prospěšného, za to však hodně sklamání. Právem
očekávali jsme, že když již všude téměř mluvilo
se v zemských sněmích o reformě volebního
řádu a rozšíření volebního práva na lid pracující,
že také v českém zemském sněmu, té representaci
tak proslavené země demokratické,
vážně a příznivě bude o změně volebního řádu
promluveno. Však co se stalo? Přesvědčili
jsme se, že Čechy již dávno demokratickou zemí
nejsou a dlouho ještě jí nebudou: v nich převládá
duch klerikální a feudální, za pomoci
politických šplhavců. Mladočeši ukázali se největšími
odpůrci volebního práva, oni lámali kopí,
by zachován byl volební řád ve status quo a
malý lid ni v nejmenší míře aby hájiti nemohl
své zájmy a brániti se feudálním i kapitalistickým
jeho vykořisťovatelům a klerikálům, kteří
značné moci všude, jak v životě veřejném tak
i kulturním, nabývají. Zemský sněm vyřídil
rozpočet, dále nějaké malichernosti, které nestojí
ani za ty peníze, co stojí zasedání k vůli nim,
a rozejde se, aniž by zanechal oprávněné naděje,
že alespoň příště bude jednání jeho lepší.
— Zemský sněm moravský také byl uzavřen,
aniž by byl projednal změnu volebního řádu.
Na počátku jeho zasedání sešlo se více návrhů
na rozšíření volebního práva, mezi nimi i návrh