#1
alto_textblock
#1
Strana z. Císlo 145.
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKE LINTY.
#3
alto_textblock
#3
Dne 28 května 1900.
#4
alto_textblock
#4
víry svatováclavské a marianské. Nechť tyto pouti
jsou počátkem obrození katolického života v Praze.
Fiat ! Staň sel
#5
alto_textblock
#5
Zprávy politické.
#6
alto_textblock
#6
V Praze, 28. května.
#7
alto_textblock
#7
K situaci.. Předseda ministerstva dr. šl.
Körber a český ministr-krajan dr. Rezek přijeli
včera do Pešti. Dnes budou oba ministři přijati od
císaře ve slyšení. Dr. Rezek vrátí se hned večer
zase do Vídně. Dr. šl. Körber zůstane v Pešti až
do středy, a súčastní se hostin delegačních, kteréž
budou pořádány dne 29. a 30. t. m. u císaře.
— Včerejší »N. Fr. Pr.« rozepsala se o tom,
jak asi za nynější situace se zachová pravice. Píše
m. j.: Pravice nebude moci již více pokračovati
v klamání. Dne 6. června musí býti jasno, kryje-li
českou obstrukci a je-li zodpovědna za to, že vázne
práce parlamentní. Až dosud byla skryvatelkou české
obstrukce. Předstírala jalové rozmluvy, aby ničeho
nemusila učiniti proti přátelům z většiny. Očekává se
memorandum, v němž Čechové povědí ještě jednou,
jak draho prodají obstrukci. Zabíjen má býti čas po
tak dlouho, až pán z Körbrů bude nucen sáhnouti
k jedu §. 14. Pravice doufá, že odročením bude spro-
stěna nutnosti, zadati Čechům ránu a započíti ve-
řejný spor. Politika pravice má za cíl odročení, jen
aby mohla se vyhnouti rozhodnutí. Ještě dosud po-
važuje rozpuštění sněmovny za pouhé nahánění
strachu a pokouší se dostati z rozpaků tím, že
hodlá donutiti vládu, aby poslala poslance zase domů.
Pravice nehnula dosud ještě ani prstem, aby připra-
vila české obstrukci nějaké nesnáze. Politika tato
jest až příliš průhlednou, aby dlouho ještě mohlo býti
v ní pokračováno. Jest proto na Čechy naléháno,
aby poznovu vyjednávali s Němci. Také ani pravice
nevěří ovšem v příznivý výsledek rozprav, jež dějí
se za takovýchto poměrů, ona má však záminku,
aby zůstala ještě déle nečinnou a najde snad příle-
žitost, aby zodpovědnost za parlamentní poměry mohla
svaliti na Němce«. — Prožluklá pravice, že pořád
ještě nechce a nechce vyhověti horoucímu přání pro-
dejné veřejné nevěstky z Fichtovy ulice ve Vídnia
uložiti se dobrovolně do hrobu!
Konference předsedů klubů levice. Na
včerejšek do Vídně od posl. dra. Funke svolaná
konference předsedů klubů levice sestoupila se v po-
r
14Lx dal Gxestnili
jí poslanci: dr. Funke, dr. Grosz, dr. Pergelt, hrabě
Stürgkh, bar. Schwegel, dr. Baernreither, Kaiser,
kn. Liechtenstein a dr. Lueger. Dr. Hoffmann
z Wellenhofu a dr. šl. Hochenburger, jakož také
předseda volného německého sdružení posl. Kick
omluvili svou nepřítomnost. Porada platila poli-
tické situaci a dělnosti parlamentu.
Rokováno bylo dlouho a dlouho, ale nebylo uči-
něno žádného určitého usnesení.
Nejdříve bylo sděleno, že z nezávazných rozmluv,
konaných s mladočeskými vůdci v Pešti, vychází na
jevo, že mladočeská strana po odstranění Kin-
#8
alto_textblock
#8
žiska u Leydenburgu, téhož roku pak v okresu Ko-
mati a dvě lta později v údolí de Kapském u Bar-
bertonu. Část tohoto údolí byla r. 1884 prohlášena
za zlaté ložisko, a farma Modieova byla vydána zlato-
kopům. R. 1886 byla objevena bohatá zlatá ložiska
v Sheba-Riffu, která přivábila hojně dobrodruhů zlata
hledajících. 54 km. jihozápadně od Pretorie rozkládají
se ložiska Witwatersrandská, které jsou 1700 metrů
nad hladinou mořskou! Přes 90 společností tam pra-
cuje, a kořist Johannesburgských dolů, jak se krátce
nazývají, činí skoro šestý díl veškerého dolovaného
zlata na zemi. Zlato, dobyté v dolech Robinsonových,
v Langlaagte Estate, Nové Primrose, Crown Reefu a
48 jiných mělo r. 1893 cenu 5,187.206 liber šter-
linků. R. 1894 se tu dobylo 2,024.163 uncí, r. 1895
dostoupila však těžba již 2,477.635 uncí a v násle-
dujících leteth mnohem výše. V desítiletí 1887—1897
vytěžilo se celkem 12,485.338 uncí zlata. Podle sou-
hlasného názoru všech znalců jest bohatství zlata ve
Witwatersrandu na celá desítiletí zajištěno. Za tako-
vých okolností není divu, že Angličané toužili po
Transvaalu a nebáli se největších obětí peněžních,
poněvadž dobře vědí, že v brzkém čase budou míti
všecky ztráty nahrazeny. Angličan je spekulant v každé
příčině a jeho chladnokrevnost a vytrvalost v této
věci jest obdivuhodná.
** Něguš Menelik nepřítelem kouření.
V císařství habešském zakázal něguš Menelik kouření
a šňupání. Vypravuje se, že císař Menelik viděl an-
glické vojíny pochutnávati si na krátké dýmce i vy-
žádal si dýmku od jednoho vojína a zkusil kouřiti.
Následek však byl, že Menelikovi bylo po kuřbě zle,
což habešského mocnáře tak rozlobilo, že vydal zákaz
kouření. Také pobočník Menelika známý Ras Man-
gasa tázal se misionáře P. Ohrwaldera, zda kouří.
Když mu odvětil, že nekouří, pravil Mangasa: Ano
kouření je křesťana nedůstojno!
#9
alto_textblock
#9
dingrových jazykových nařízení a po zavedení vnitřní
úřední češtiny v uzavřeném českém jazykovém území
byla by ochotna vzdáti se obstrukce a učiniti parla-
ment opětně dělným. O těchto dvou požadavcích roz-
předla se živá debata. Jednotliví řečníci kladli důraz
na to, že není vhodno vytahovati ze souboru jazyko-
vého zákona několik zlomků a zbytek odkládati až
na uherský měsíc. Také svolení Mladočechů k sou-
stavě tří pásem a k národnostnímu ohraničení v Če-
chách nemohlo prý Němce přiměti, aby souhlasili
s vydáním nařízení, týkajících se otázky jazykové.
Otázka jazyková jest prý celkem a dlužno ji jen
jako celek projednati a vyříditi. Strach před českou
obstrukcí nesmí prý Němce přiměti k tomu, aby
v šanc vydali národní práva. Ostatně jest prý Če-
chům známo, že hlavnímu jejich požadavku české
úřední řeči vyhověno bylo již v letničním programu.
Ale jest prý zásadním a důležitým požadavkem
Němců, aby otázka tato byla rozluštěna cestou zá-
konitou.
Od členů ústaváckého velkostatku
podány byly pak za účelem odstra-
nění mladočeské obstrukce rozličné
návrhy, které však většina konference zamítla,
prohlásivši, že nelze o nich ani mluviti. Zároveň bylo
při tom prohlášeno, že nelze ustoupiti od požadavků
Němců a že každý ústupek v jazykové otázce vyklá-
dán by byl jako znamení slabosti. Dále bylo kon-
statováno, že všecky podané kompromisní návrhy
v otázce jazykové vycházejí od poslancův, ale nikoli
od vlády. Ohledně potírání obstrukce bylo usneseno,
podporovati co nejúsilovněji všelikou k tomu cíli smě-
řující akci vlády, jenom nebude-li při tom porušen
jednací řád a spolupůsobiti o zřízení dobrovolné
»většiny jednacího pořádku«; ale podnět k této
většině musily by prý zavdati strany většiny. Ko-
nečně bylo usnešeno, aby vydáno bylo o schůzi ofi-
ciální communique, ve kterém se sděluje, že bylo po-
drobně rokováno o politické situaci a že propůjčeno
bylo výrazu naději, že se podaří, uschopniti parlement
k nové práci.
Čechové vídeňští proti zákonu Koli-
skovu. Včera konáno bylo ve vídeňském Prateru
shromáždění českého lidu ve Vídni. Bylo na něm
protestováno proti známému návrhu zákona Koli-
skova, podle kteréhož má býti na veškerých veřej-
ných školách v Dolních Rakousích vyučovacím jazy-
kem jenom němčina. Na to táhli účastníci shro-
máždění „liní - Pratar, a třídou Okružní, zpívajín
české národní písně. Několik osob bylo při tom,
protože prý zprotivily se stráži, zatčeno.
Bosenská deputace. Říšský ministr financí
šl Kallay přijal včera deputaci v Pešti prodléva-
jících Mohamedánů, kteráž jej žádala, aby jen vymohl
slyšení u císaře. Pan Kallay slíbil, že zašle deputaci
do večera žádanou odpověď. Protože toho však ne-
učinil, chce deputace dnes obrátiti se předsedu mini-
sterstva Kolomana šl. Szélla, by ji vymohl slyšení
u císaře on sám.
Sněmovní volby v Belgii. O výsledku vče-
rejších voleb do obou sněmoven belgických došly
dosud jenom některé sporé zprávy. V Brusselu
obdrželi socialisté 13.200, katolíci 9777, liberá-
lové 6659, independenti 1593, progressisté 5026,
křesťanští demokraté 1094 hlasy. V Antverpách
obdrželi liberálové 25.509, katolíci 23,420 a so-
cialisté 7721 hlasů; v Luttychu obdrželi soci-
alisté 14.132, liberálové 5761, katolíci 6434,
a progressisté 2161 hlasů. Dále obdrželi v Namuru
katolíci 906, socialisté 828, liberálové 569 hl.;
v Gentu: katolíci 8801, liberálové 7996, soci-
alisté 7053, křesťanští demokraté pak 762 hlasy;
v Charleroi socialisté 8322, katolíci 3076
a liberálové 1972 hlasy.
Oslava kommuny v Paříži. Na upomínku
na květnový týden roku 1871, ve kterémž byla kom-
muna povalena, odebraly se včera, jako děje se kaž-
dého roku, četné zástupy pařížských socialistů se svi-
nutými rudými prapory ke hrobům foederovaným, aby
je vyzdobily věnci. Byly učiněny rozsáhlé přípravy
pro zachování pořádku. Několik skupin chtělo rozvi-
nouti své prapory, ale policie tomu zabránila. Mani-
festanti uposlechli pak ihned nařízení policie. Jinak
se nestalo nic, čím by byl veřejný pořádek vážně
porušen.
Proti obnoveni aféry Dreyfusovy. Bý-
valý francouzský ministerský předseda Charles
Dupuy, kterýž kandiduje v kraji Haute-Loire na
místo senátora, předložil voličům onoho kraje své po-
litické vyznání víry. Vystupuje v něm proti naciona-
lismu a kollektivismu a prohlašuje, že všichni repu-
blikáni musejíse vzepříti obnovení pověstné aféry Drey-
fusovy, kteráž už tolik zla uvalila na Francii.
Pomník hr. Robilanta. V Turině byl
slavnostně odhalen včera pomník, jenž tam byl zbu-
dován zemřelému ministru hr. Robilanto vi.
Slavnosti súčastnili se vévoda z Aosty, synové
oslavencovi, úřady a přečetné obecenstvo. Bývalý
ministr zahraničních záležitostí Capelli promluvil
#10
alto_textblock
#10
řeč, v níž oslavoval hr. Robilanta jako vojína, vla-
stence, diplomata a státníka, který vždycky dovedl
chrániti vážnost Italie.
Patriarcha Ormanian. V Cařihradě konána
byla včera v yldizském paláci mimořádná mi-
nisterská rada. Žabývala se otázkou, kterak
bylo by možno provésti císařské iradé, týkající se při-
volení k požadavkům patriarchy Ormaniana.
Výbor Mladoturků v Cařihradě podal
anglickému velevyslanci za příčinou narozenin krá-
lovny Viktorie zvláštní blahopřejnou adresu.
Zbrojení v Norsku. Storthing v Christianii
povolil včera jednohlasně milion korun na nová ry-
chlopalná polní děla a pak 55 proti 48 hlasům půl
milionu korun jako první lhůta na opevnění Chri-
stiansundu.
#11
alto_textblock
#11
Zprávy církovní.
#12
alto_textblock
#12
Slavnosti blahořečení v Římě. Včera do-
poledne konáno bylo ve velechrámu sv. Petra v Římě
svatořečení 77 mučeníků z Tonkingu a Cochinchiny.
Slavnosti bylo přítomno veliké množství lidu. — Sv.
Otec odebral se odpoledne za obvyklých obřadů do
velechrámu sv. Petra, aby při zamčených dveřích
uctil nové blahoslavené. Hlavní oltář a basi-
lika byly nádherně osvětleny. Slavnosti se súčastnilo
asi 30.000 osob, jež obdržely vstupenky. Papež, jenž
těší se nejlepšímu zdraví, byl živě pozdravován. Ne-
přihodilo se nic zvláštního.
Církevní slavnost. Dnes konáme památku
svatých Ivona a Petra. Římský brevíř pak má na
tento den slavnost sv. Augustina, biskupa a vyzna-
vače, který jako mnich kláštera Lateranského byl
poslán s 40 soudruhy na rozkaz papeže Řehoře Ve-
likého do Anglie r. 597, kde je král Ethelbert la-
skčvě přijal a který později s lidem se dal pokřtíti.
Manželka téhož Berta byla křesťankou. Sv. Augustin
byl později vysvěcen na kněze a metropoli svoji za-
ložil v Kanterbury. Sv. Otec propůjčil mu pak pallium,
to jest odznak metropolity, načež konal synodu s an-
glikánskými biskupy; nemohl však jich z rozkolu
vyvésti. Zřídil biskupství v Londýně, kde ustanovil
biskupem svého soudruha Mellita, v Roffu, kde vy-
světil na biskupa Justa, své metropoli pak ustanovil
za nástupce Vavřince před svou smrtí. Angličané ctí
jej jako svého apoštola. Papež Lev XIII. rozšířil
úctu jeho na celou církev.
Kláčterní slavnost. V ústavu u Alžbětinek
na Slupi byla včera ráno v 9 hodin přijata do řádu
sestra Emericiana Krausova. Spolu přioděny byly
novicky: Hermina Havránkova, Rosalie Šamcova a
Berta Röschenthalova.
Úmrtí. V neděli ráno o 4 hodinách zesnul
v Pánu dp. Jan Páv, farář v Libni, který již delší
dobu churavěl. Zesnulý se narodil 28. července 1844
v Radošovicích, na kněze vysvěcen byl 25. července
1869. Bylo mu tedy 56 let. Zemřelý byl členem více
katolických spolků. Pohřeb se koná ve středu.
#13
alto_textblock
#13
Zprávy denní.
#14
alto_textblock
#14
O moravském lidu přednášel včera o 11. h.
dopol. vsd. monsgr. konsistoriální rada Wurm z Olo-
mouce. Přednáška tato, kterou konal v zastoupení one-
mocnělého školního rady p. Bartoše zavírala cyklus
moravských přednášek. Návštěva byla opět velmi četná.
Mezi jinými dostavili se dr. Frant. Ladislav baron
Rieger, universitní profesoři dři. W. W. Tomek,
Gebauer, Pastrnek a Lošťák a bývalý poslanec prof.
Tylšer. Přednáška trvala asi hodinu a byla doprová-
zena častou pochvalou. Obsah její pro nedostatek
místa můžeme přinésti teprve v zítřejším čísle.
* Křesťanství pastora Göhreho. Jsou
lidé na světě, kteří chtí za každou cenu, aby se
o nich mluvilo. Za tou příčinou podnikají věci, které
před soudem zdravého rozumu nesbstojí. Takových
osob máme u nás v Čechách až nadbytek. Ale
i naši sousedi, kteří o sobě přece praví, že jsou ná-
rodem filosofů, nejsou a nebyli prosti takového tucto-
vého zboží ješitnosti. K výrobkům lidské ješitnosti
patří bez odporu činnost protestantského pastora
Göhreho, který v jedné schůzi v Saské Kamenici vy-
kládal, proč že se stal sociálním demokratem. Zá-
kladní myšlénka celé přednášky byla, že se stal
proto sociálním demokratem, poněvadž sociální demo-
kracie představuje solidaritu všech lidí, na což právě
nejvíce Ježíš Kristus kladl váhu. My pastoru Göh-
remu v jeho libůstce překážeti nebudeme, ale bojíme
se, aby nedožil se jednou okamžiku, kde by lásku
k bližnímu, která je u sociálních demokratů obyčejem,
neucítil jednou na vlastních zádech.
* Židovská kolonte na Moravě. V Před-
klášteří u Tišnova je krásný zámek s rozsáhlým a
pěkně zřízeným parkem. Zámek tento náležel panu
Brunonovi z Bauerů, jenž býval též majitelem před-
klášterského cukrovaru. Ale před několika lety cukro-
varnickou krisí mnoho pozbyl, až konečně přišel cu-
krovar v cizí ruce. Pan z Bauerů opustil zámek a od-