ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e90f5250-fd95-11e8-9210-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 18
#1 alto_textblock #1
Číslo 145
#2 alto_textblock #2
V Praze, dne 28. května 1900.
#3 alto_textblock #3
Ročník IV.
#4 alto_textblock #4
Rotalcs, ndtrpslmistraos oxpodlice Praha, Pštrossova uliee. číslo 200—Ni Nefrankované dopiey se nopřijímají, rukopisy se nevracají Nexapečetěnéreklamace jou porta prosty. Inserty účtujeme levně a pří častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní. Y pondělí a po svátku vřdy po dvenácté ho dině polední lednotlivé číslo ka 8 Telefen redakce č. 1128.
#5 alto_textblock #5
KAl
#6 alto_textblock #6
ULILKt LIS
#7 alto_textblock #7
Fředplamné nro Prahu s donáškou do demu: měsíčně . . . .. K 2.80 čtvrtletně ... K 8.40 celoročně . . . . K 38.6e Pro tuzemsko poštou: měsíčně. . ... K 8.— čtvrtletně ... K 8.— celoročně.. .. K 86.— Předplatné do cixozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně ... K 12.— celoročně.. .. K 48.— Do Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Bel- le, Anglie a Ruska: tvrtletně . .. K 18.20 seloročně ... K 52.8e Telefon redakce č. 1126.
#8 alto_textblock #8
Slunce vychází ve 4 hodiny 1 minutu ráno. Slunce zapadá v 7 hodin 55 minut večer.
#9 alto_textblock #9
Pondělí: Sv. Iva. — Sv. Vilíma.
#10 alto_textblock #10
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu P'áně u Maltézů na Malé Straně od 25.—28. května
#11 alto_textblock #11
Čtvrtá pouť pražských mužů na Sv. Horu. Dokavad k nebi vrchů posvěcených témě Na počest Panny svaté bude pnět I Spasiteli bude pravověrných plémě. Životem sloužit, duchem náležet. Včera byl den pro katolickou Prahu skutečně povzbuzující. 900 mužů, jak intelligence, tak živnost- níci i dělníci, shromáždili se před 5. hod. ranní jednak na nádraží císaře Františka Josefa, jednak na Král. Vinohradech a Vyšehradě i Smíchově, aby spo- lečně podnikli pouť k Matičce svatohorské, která již tolik milostí vyprosila jak jednotlivcům, tak společ- nostem i celému národu. Toto poutní místo leží skoro uprostřed Čech, proto není divu, že každý upřímný katolík spěchá k srdci Čechie, aby tam pookřál, po- silnil se k další práci, a nabyl tam vytrvalosti a roz- hodnosti ve věcech víry. Za zbožného zpěvu a nadšené modlitby ubíhala cesta tato, avšak ne cesta, pouť, která není ovšem tak obtížnou, jako kdyby se konala pěšký, která však jest neméně záslužnou, vy- koná-li se správně a řádně. Proč se pořádají poati? Nepřátelé naši nám vy- týkají tyto projevy. My bychom měli poukázati na pouti jejich!. Vždyť právě včerejšího dne konala se též — pouť, ale svobolomyslná, pouť na Lipany, na bojiště, kde bratr bratra vraždil, kde nesvornost česká slavila svoje triumfy! Pouť tato s poutí Marianské kongregace se nemůže nikterak srovnati, poněvadž účel jest docela jiný. My podnikáme pouť, abychom činili pokání za své poklesky, kterými člověk jest obtížen, jak sv. apoštol prohlásil: »Kdo by řekl, že jest bez hříchu, lhářem jest«. My konali jsme dále tuto pout k tomu cmi, any- chom dali výraz svému náboženskému přesvědčení. Mužové pražští veřejně vyznali, že jsou pravými do- brými katolíky, kteří však se tím jen nevychloubají nýbrž také skutkem dokazují, že jsou věrnými syny katolické církve. A kdo takým jest, zůstane věren i svému drahému národu, neboť kdo zradí víru, nemá daleko od zrady drahé vlasti. My jsme vykonali tuto pouť společně, abychom dokázali, že katolíci čeští náležejí k jedné rodině, k jedné matce, a že si přejí, aby také v naší vlasti byl jeden ovčinec a jeden pastýř. Tato pouť ponese zajisté dobré ovoce. Komu by netanuly na mysli poslední volby do městského zastupitetstva ve Vídni? Že vítězství my- šlénky křesťanské tak mohutně se osvědčilo, to dě-
#12 alto_textblock #12
kovati lze mezi jiným též společným poutím mužů vídeňských, které vodíval do Mariacell slavný kazatel P. Abel. Až 3000 mužů se jich jedenkráte účast- nilo. A také u nás podobně se dělo. P. Votka za svého života vodil katolické muže pražské na pout k Matičce Staroboleslavské, která se rovněž těší ve- liké úctě našeho milého obyvatelstva. Na Sv. Horu pořádá čilá Marianská kongregace pouť mužů již od čtyř roků a vždy za velmi četného účastenství. Vý- květ katolické Prahy se tohoto projevu súčastňuje. Na Sv. Horu putoval obyčejně s průvodem Jeho Emin. kardinál Schönborn, aby si tam vyprosil milosti ku správě rozsáhlé arcidiecése. Náš nejdůstojnější arci- pastýř učinil letos větší pouť, pouť do věčného mě- sta, aby tam u hrobu sv. apoštolů vyžádal si na Bohu, dárci všeho dobra, darův a milostí ku svému obtížnému úřadu. Na Sv. Horu putoval a putuje výkvět katolické šlechty české, jsou to Schönbornové, Thunové, Lobko- wiczové, Schwarzenbergové a jiní, kteří tu skládají svůj hold Matce křesťanstva. Za povznešené nálady přijeli poutníci do Pří- brami po 8. hodině ranní, kde nás mile uvítaly bra- trské spolky příbramské: Křesťansko-sociální spolek, katolická to jednota, »Kovkop«, spolek Marianský spolek sv. Josefa, sv. Václava a sv. Ludmily s pra- pory a odznaky na důkaz svého přátelství k nám. Z pražských spolků se súčastnily této významné slavnosti s prapory neb odznaky obě Marianské kon- gregace, Jednota katolických tovaryšů, Svatojosefská jednota Praha-VII., Katolicko-vzdělavací jednota jinochů a mužů na Král. Vinohradech, dále pak spolek Ka- toncko-vzdelavacr vessan v 1ne. Též hojně členů všech ostatních katolickýeh spolků se připojilo k naší pouti, aby tak dokázalo, že jsou za jedno v osvědčení zásad svého nábo- ženství, jakož i veliký počet těch, kteří dosud v kato- lických spolcích nebyli. Potom se rozestavily spolky, nejdříve mužské spolky příbramské a okolní, dále pražské, načež krá- čelo duchovenstvo, Marianská kongregace a ostatní poutníci, vše v nejlepším pořádku za zbožného zpěvu i modliteb. Velebný byl okamžik, když sta katolických mužů stálo před branami památného kostela svato- horského. Mile uvítáni byvše laskavými a vlídnými slovy vdp. rektora Nedbala, jenž jest pečlivým strážcem svatyně, lidu českému tak drahé, načež se
#13 alto_textblock #13
konal průvod v chodbách. Mši sv. sloužil vsdp. ka- novník dr. Jos. Burian za assistence, u vedlejšího oltáře pak superior Tov. Jež. vdp. Ed. Vostatek z Prahy. Při ní přistoupila většina mužů k společnému sv. přijímání, což působilo na všecky účastníky veli- kolepým dojmem. O 10. hod. dop. pak měl kázání vsdp. kanovník a čestný člen Marianské kongregace dr. Jos. Burian, který v řeči nadšené líčil význam pouti jako okázalého projevu náboženského přesvěd- čení a vyzýval účastníky, aby praporu naší Matky Boží zůstali věrni. Dovozoval správně, že náboženství náleží k bytosti lidské a jest základem lidského štěstí. Ač po zpívané mši sv. byl vsdp. kanovník unaven, přece ve prospěch dobré věci milerád se uvázal v ká- zání, aby dokázal, že jest obětí schopen. Odpoledne o půl 3. hodině konala se křížová cesta, načež účastníci prohlédli si památky poutního místa. O 4. hodině odpolední pak kázal řiditel Ma- rianské kongregace dp. P. Ant. Ostrčilík Tov. Jež., za nemalé účasti všech procesí, která hojným počtem se byla dostavila na sv. Horu. O 5. hod. byly zpívány litanie, proslulé svato- horské »Zdrávas«, které se vůkol velebně rozléhalo, načež bylo sv. požehnání a pak podávána milostná soška k líbání. Po 6. hod. pak nadešel čas k rozloučení od po- svátných míst v témže pořádku, což stalo se po upřímných modlitbách, v nichž jsme ještě jedenkráte shrnuli všecky svoje prosby, které jsme královně ne- bes byli přednesli, žádajíce o milostivé vyslyšení. iaa l: kem a v 10 hod. jsme přibyli na Smíchov, většina pak o půl 11. vystoupila na nádraží pražském. Kromě jmenovaných súčastnili se průvodu kněží dpp.: farář Dolák, kaplan Heřman a red. Fr. Zundá- lek, za Svatováclavský ústav školských bratří bratr Methodius s chovanci. — Jeho Excel. ndp. kní- žeti arcibiskupu byl zaslán telegram. Tak tedy čtvrtá pouť mužů pražských skvěle se vydařila a můžeme pronésti jen přání: Kéž to símě dobré, které bylo zaseto v srdcích všech účastníků, vzklíčí ve strom mohutný a ponese stonásobný užitek. Výsledek pouti nechť jest rozhodný a znatelný v na- šem veřejném životě, neboť jest potřebí, aby se pro- vádělo křesťanství prakticky, totiž aby veškeren život náš domácí i veřejný byl prodchnut zásadami
#14 alto_textblock #14
o
#15 alto_textblock #15
Ze světa.
#16 alto_textblock #16
* Katolíci a vzdělanost. Stále se volá v listech svobodomyslných, radikálních a socialisti- ckých, že katolíci jsou nepřátelé vzdělanosti. To jsou ovšem jen fráze, které nedokazují nic jiného, než že pisatelé podobných článečků jsou úplně neznalými věci samé. Nepotřebujeme choditi do Belgie, kde škol- ství za katolické vlády v pravdě rozkvetlo; pohleďme na naši říši samu. Nejlépe to pozorujeme podle lidí neznalých čísti a psáti. Roku 1899 ke konci bylo v Dolních Rakousích, Vorarlberku a Hor. Rakousích po 3 ze 100, v Solnohradsku, v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 4 ze 10, ve Štýrsku 10, v Korutanech 13, v Terstu 18, v Gorici a Gradišce 21, v Kraňsku 23, v Istrii 48, v Dalmacii 58, v Haliči 60 a v Bu- kovině 70 ze 100. Samé »Freie deutsche Schulzeitung« jsou tyto číslice podivny, když tvrdí: »Tyto číslice dokazují, že i v silně kterikálních, avšak Němci obý- vaných korunních zemích stojí vzdělanost výše, nežli v zemi jazykově smíšené, ač klerikalismus (prý) není přítelem školství.« Katolická strana horlí vždy pro vzdělanost a její zvýšení, poněvadž pravý vzdě- lanec touží po pravdě, a tu nalézá v zásadách našeho náboženství. Poloviční vzdělanost však jest nejhorší, poněvadž si osobuje právo takový člověk, který při- čichl ke knihám, rozhodovati o nejspletitějších zá- hadách náboženských, o kterých bádají jen největší učenci s nemalými potížemi. Newton byl zajisté ve- likým učencem, ale přece žil podle své víry v celém svém životě. Zpátečníkem ho tedy nazvati nemohou polovzdělanci. Katolíci horlí jen proti jednostrannému vzdělání, které o církvi a víře katolické nemá ponětí, a proto jí pohrdá.
#17 alto_textblock #17
*Lidnatost ve Francii. Poměry lidnatosti ve Francii jsou velmi neutěšeny. Obyvatelstva stále ubývá, tak že povolaní činitelé s obavou pohlížejí do budoucnosti, poněvadž se strachují, že národ fran- couzoký zahyne úbytěmi. Zdá se nám býti případným srovnání nynější mravní spousty ve Francii s úpad- kem mravů za poslední doby císařství. Jako v římské říši bylo potřebí vypisovati ceny na řádné manželství, tak tomu jest také ve Francii. Roku 1893 narodilo se tamtéž 446.957 hochů, r. 1894 jen 436.663 a počet ten klesl r. 1895 na 425.889 místo co by se zvýšil. Úbytek tedy nastal ve třech letech o 21.086. Největší potíže mají v té véci ministr války a od- vodní komise, které z nečetných rekrutů nemohou vy- brati si řádných vojáků. Občanský sňatek, časté roz- vody, rozhárané poměry manželské, požívavost a ve- řejná prostituce jsou příčinou, proč nastaly tak neu- těšené poměry. V té věci Německo jest ve veliké pře- vaze, poněvadž venkovské obyvatelstvo jest dosud za- chovalé. V uzavíraném území v Čechách však ná- sledkem podobných poměrů, v pravdě francouzských, ubývá Němců a proto následkem nedostatku pracov- ného lidu jsou tam voláni čeští dělníci, české služky, čeští průmyslníci; a pak křičí Němci o utlačování! *Veterán z Watterloo. Před několika dny zemřel major mimo službu Edvard Vilém z Lin- singen ve věku 102 let v Osnabrücku. Týž byl jedním z nejstarších vojínů, kteří se súčastnili boje u Watterloo. Narodil se v Messině r. 1798 jako syn důstojníka hannoversko anglické legie. *Podivný dopis. V Meranu šel těchto dnů kněz řiditel Tappeiner do dívčí školy, kde vyučoval náboženství. Na cestě dostavila se k němu spěšně neznámá, hustým závojem zahalená dáma, která mu
#18 alto_textblock #18
podala dopis a rychle se vzdálila. Řiditel otevřel dopis ve škole a byl jím nemálo překvapen. Neznámá pi- satelka mu zvěstovala, že 24. t. m. o 9. hod. nebude již žíti. Pisatelka patrně ze msty si dovolila ne- včasný žert. Ku vraždě v Chojnicích. Berlínská »Germania« oznamuje ze dne 26. května toto: V po- sledních dnech staly se rozhodné kroky k odhalení záhadného zločinu. Vše nasvědčuje tomu, že zatčený košerák Israelski spáchal zločin: Návrh obhajce dra. Maschka, aby Israelski byl propuštěn na svobodu, byl státním návladním zamítnut. Kriminální soudce Wehn vede soudní šetření s neobyčejnou horlivostí. Dosud chybí z těla zavražděného levá ruka, pravá noha a vnitřnosti. Ku pohřbu, který byl určen na neděli, odeslány byly vojenské čety. * První pomoc raněným. Ve válce jest ve- lice důležito, aby každý vojín měl nutné znalosti o první pomoci, které se má poskytnouti raněným. Dle zprávy »British Medical Journal« byl jistý anglický vojín střelen do kolena. Ze způsobu ranění poznal vojín, že mu byla prostřelena tepna a viděl nebezpečí vykrvácení a jisté smrti, kdyby nepřišla brzy pomoc. Odpásal se a řemenem stáhl pevně nohu nad kolenou a zabránil tím vykrvácení. * Transvaalské doly. Stále se mluví, že transvaalské zlaté doly mají býti zpustošeny domo- rodým obyvatelstvem, aby nepadly do rukou angli- ckého vojska. Tylo doly náležejí k nejvýnosnějším na celé zemi. Již r. 1854 bylo objeveno zlaté ložisko blíže Johannesburgu, avšak Boerové zabránili zužit- kování, poněvadž se báli, že budou ohroženi přílivem zlatokopů. Teprve r. 1872 počali kopati zlato u Ce- sterlingu, následujícího roku byla otevřena zlatá lo-