#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
3. dubna 1901. Čislo 92.
#4
alto_textblock
#4
poslední aféry Déroulědovy s Buffetem. Z
Marcela Haberta, jenž s Déroulědem z téže pří-
činy mandátu zbaven byl, konala se taktéž v
Rambouilletu doplňovaci volba; nutna jest užší
ale volba, v níž mají nacionalisté čáku na ví
tězství proti vládnímu kandidátu.
#5
alto_textblock
#5
Denní zprávy.
#6
alto_textblock
#6
— Chvat »Neue Freie Presse«. »Jistý
poslanec« upozorňuje v »N. Fr. Presse« na to.
aby se stavbou kanálů co možná záhy bylo po-
čato a věc neodkládala se až na rok 1905, kdy
prý turská dráha bude již hotova, nýbrž ab
naleháno bylo na to, by s úpravou vodníchi cest
bylo započato ihned. Pokud jde o regul ae
řek, úplně se s tím srovnáváme. Jen v Ra-
kousku ničeho neodkládat. I to, co nejvýše jest
nutno, plíží se u nás hlemýždím krokem, neni-
to nějaká škola německá v českém území —
rychlost nebyla nikdy ctností rakouské státní
správy. Však pokud jde o stn- bu projektova-
ných průplavů, máme za to, že ješté nehoři.
V ohledu tom nestačí nám slyšeti jen tech-
niky, i kdyby sebe více vynikali nebo vynikat
se zdáli, ve věci té musejí býti slyšáni též ná-
rodní hospodáři, zástupci našeho průmyslu.
především ale naši sedláci a zemědělci, cot
tomu řeknou a konečně též naši kupci, kter
jakkoli jsou nejkompetentnějšími v této věci
vylučují se z ní jako by zásadně. Že vy
slovily se pro projekt kunálu dunajsko-vltavského
různé obchodní komory a že věnovaly na pří
pravné práce peníze, nám nestačí. Někdejš
politika, jež tvrdila, že čím více komunika-
čních prostředků tím lépe, kam vedou že věe
vedlejší, není dnes už směrodatnou. Nejsme na-
prosto proti stavbě zamýšlených průplavů —
aby se nám rozumělo — ale jsme proti
tomu, aby bylo v okamžitém nadšení
pro investice povoleno na sta millionů ku pro-
vedení podniků, které by nás později mrzet
mohly. Nechť se sejde dřive cnketa a nechťs
vysloví o věci. Neehť nám řeknou zkušení tilo
lidě, jaký by měl průplav, jenž by spojoval
splavné Labe a splavnou Vltavu se plavným
Dunajem, tak že by velké obchodní lodi zámoř-
ské z Hamburku mohly býti vlečeny až do
Dunaje a odtamtud mohly plouti až do Černého
moře, účinek na ceny obilní u nás
vůbec na ceny cerealil. Jak by se
dařilo při tom naší indusírií cukerní a našim
strojírnám, průmyslu pak vůbec. Nechť nám
řeknou naši průmyslníci, jak by pochodili, kdyby
z Němec mohly býti všeho druhu průmyslné
výrobky přivlečeny k nám mnohem lovněji než
dosud a odtud do zemí, kde dosud byl náš
přirozený trh, který ovšem té doby nedbalost
vídeňskou již ze dvou třetin je v rukou něme-
ckých. Nechť se vysloví obchodníci, jaký by
mělo Německo vliv potom na náš domácí trh
a jestli bychom při tom v hospodářském směru
pochodili a v národním neutrpěli. Ano,
také o to bychom prosili, aby se nám řeklo
jestli by se poměry ještě více v náš neprospěch
nezměnily, kdyby Německo průplavem zamýšle
ným, podavši Vídni dlouhé rámě své přes nasí
hlavu, ještě více se k nám »přiblížilo « než
dosud. Na všecky tyto otázky žádáme odpověd
z kompetentních kruhů a potom teprve se de-
finitivně vyslovíme. Prozatím voláme: opatrnost
— Protičeská agitace. Škola pana dra
Luegra a jeho stoupenců, kteří »německou ry
zost« Vídně zachovati chtějí tim, že stejně pro
následují židy jako Čechy, se šíří. Prohlá-
sil-li pan dr. Luger, že na příště
žádného Čecha nepřijme do služby
obecné, nechť to úřadník, zřízene
či dělník, proč by uzenáři vídeňšti neposta-
vili se do bitevního šiku proti pražské sunce,
proti českým párkům, českým jaternicím a prot
moravským klobásům? Výhost všemu uzenář-
skému zboží, jež původem svým je z Čech — je
tedy dnes heslem počestného řeznického a uze-
nářského cechu vídeňského. Jak s touto agitaci
pochodi, již napřed jim můžeme oznámiti.
Zrovna tak, jako s agitací proti plzeňskému pivu-
Co je výtečné, proti tomu všechen boykott je
marný. V tom si p. t. publikum nejméně dá
porončeti a ani největší vídeňský Čechožrout
nesáhne k šunce domácí mizerné, bude-li mí
vedle výtečnou šunku pražskou. Pražští expor-
téři mohou tedy klidně spát. Však jako hospo-
dářský zjev je usnesení vídeňských uzenářů přece
jen pozoruhodno. Tak opovažuje se jednati
hlavní město říše, takovým způsobem odměňuje
se zemím a krajům za milliony, jež krvavým
potem ze země vydobudou, v dílně a v továrně
vydělají na lesk a slávu Vídně. Za to, že z potu
českých sedláků a živnostníků Vídeň stává se
velikou a bohatou, kope Vídeň tyto sedláky
živnostníky a u vchodu do města staví stráže,
aby nad tím bděly, by nic se dovnitř nedostalo,
co má známku české práce. Nechť pak se ví-
deňští politikové nediví, že my zase panu Lue-
grovi a tamějším uzenářům v odvetu vyhazujeme
u nás všechno, co je z Vídně, aniž bychom se
při tom obmezovali na metaře, obecní učilele.
obecní úřadníky a na — uzenáře.
— Železný kancléř o »českém kne-
dlíku«. Jak známo, uvádí se několik výroků
knižete Bismarka, pojednávajících o olázcev
programu našich Všeněmců na prvním místě
stojící a připojení bývalých spolkových zemí
rakouských k německé říši žádající. Nejnovější,
dosud neznámý výrok takový otištěn jest v ne-
dělní »N. Fr. Presse« ve feuilletonu, nadepsa-
ném »Professor Thudichum u Bismarka«. Thu-
dichum, professor státního práva na universitě
v Tubinkách, byl jednou pozván na večeři k
Bismarkovi a po jídle rozpředla se obvyklá po-
litická rozmluva, při nlž Bismark měl hlavní
slovo, a o níž Thudichum referuje ve známých
superlativech bismarkovského vytržení smyslů.
Přišla řeč na válku a mír i možnost zisku ně-
meckého válkou v různých stranách větrné růže.
Prof. Thudichum vypravoval, že po r. 1870 na
mnohých místech Německa ozývala se velmi
živá dychtivost po annexi »Deutsch-Oesterreichu«.
V jistém tubinském spolku studentském při-
mlouval prý se prof. Thudichum za přátelství
s Rakouskem, avšak jistý tehdejší soudruh jej
tenkráte překonal, žádaje připojení Rakouska
k Německu, čímž dosáhl veliké pochvaly, kdežto
názor Thudichumův propadl. Na to Bismark
pravil doslovně takto: »Čeho jsme si přáli, bylo
dosaženo spojeneetvím s Rakouskem. Nemůžeme
si tam sami vzíti, čeho nám dobrovolně nedají.
Česká (böhmische) mísa s českým (esechischen)
#7
alto_textblock
#7
knedlíkem byla by pro nás těžkým jídlem
bylo by jistě velikou otázkou, zdali by se Vídeň
spokojila s postavením pouhého provineiálníh
hlavního města. Vořejná Bismarkova politika
protianekční, pokud se Rakouská týče, doložena
jest sice už nejedním citátem a také tento bude
provázeti jako okřídlené slovo důkazy, že při-
pojení býv. spolkových zemí rakouských k ně-
mecké říši, vídeňským zemským soudem za mož-
nost uznané, nenachází se v politickém testa-
mentu Bismarkově. Trváme však na tom, že
Schönererovci svého Bismarka mnohem lépe
znají, než jak možno bylo poznati jej účastníku
jedné večeře u železného kaneléře. Při své
bezmezné oddanosti Bismarkoví a jeho politice
neodvážili by se níčeho domáhati, o čemž by
nevěděli, že se kryje na vlas s plány budovatele
německé říše pro případ »rozšíření budovy na
sousední pozemky« . . . Při tom ovšem jednaj
v úplném souhlasu a dorozumění s říšskončme-
ckým všeněmeckým Verbandem, jehož jsou přece
jen pohou Mlliálkou.
— Posl. dr. Eppinger, věrný Eckart
německo-pokrokové strany, postavil se jako
německo-liberální Winkelried proti oštěpům ně-
mecko-radikálním, aby na své hrudi jednou su-
márně a generálně sjednolil a odmíll všechny
útoky na stranu jeho prováděné. Učinil tak mi-
nule ve Warnsdorfu, v tamním Nationalvereinu
řečí, kteráž měla dodati mysli i těm nešťastní-
kům, kteří tonou na troskách z rozbitého, druhdy
tak hrdého korábu staroliberálního. Ano, pravi
dr. Eppinger, strana německo-pokroková, budiž
to veřejně doznáno, utrpěla při posledních vol-
bách porážku a to nejen pokud se týče man-
dátů, nýbrž i co do bojovnosti. Avšak strana
německo-pokroková nesmí zonfati, nesmí se po-
kládati za mrtvou, neboť političtí mrtví nevstá-
vají více z hrobu, jakž viděti na straně staro-
české. Takovým způsobem napravoval dr. Eppin-
ger, nynější skutečný vůdce bývalé Schmeyka
lovy strany, strmé a tuhě páteře svým stou-
pencům, jimž prý nejvfce ublížila ta okolnost, že
stali se jakožto pokrokovci dědici strany německo-
liberální po 33leté její činnosti. Novum, kteréž
Ize z Eppingerovy warnsdorfské filipiky uvěsti,
jest výslovné a netajené uznání
všeněmeckému ideálu. »Snaha Vše-
němců«, pravil dr. Eppinger, »u tvořit
Všeněmecko, jest velkou myšlen-
kou a zůstane vznešeným ideálem..
Výhrada, kterouž německo-pokrokové straně dr-
Eppinger vymínil vůči tomuto vznešenému ideálu.
jest velmi nepatrná. Politika prý nemá za účel
sledovati ideály, nýbrž musí uvažovati, zdali to
oč se snaží, jest také dosažitelno i dá -l
se v dohledné době uskutečniti.
Jinými slovy: jakmile by se ukázalo, že vzne-
šený cíl všeněmecký by se provéstí dal, co bude
na německo-pokrokové straně, neřekne nel Ano,
dotáhla to Cislajtanie hezky daleko, když strany
stát zachovávající pokládají její konec za vzne-
šený ideál.
— K žurnalistickému sjezdu. Nejsme
naprosto fanatiky tak zvaného průkazu způsobi-
losti, který zaveden byl živnostenskou novelou
do různých oborů práce, nejsme také přátely
véčných oněch zkoušek, jež kandidáta dovedou
sice na polovic umučiti, ale ne valně a trvale
rozšířiti obor jeho vědomostí a jej způsobilejším
učiniti pro stav, jemuž chce se věnovati. Ale
v jednom směru bychom byli pro to, co zejmenu
v cizině se navrhuje a oč se tam usiluje, aby
totiž pro důležitý stav náš zřízeny byly jisté
školy neb kursy přípravně, tak aby nemohl
oblažiti nás každý, kdo v jiném povolání ztroskotá
neb koho nějaká náhoda zavěje v řady naše,
byť neměl nejmenší způsobilosti pro za-
městnání, k němuž třeba především zvlášiní
duševní bystrosti a svěžesti. Zurnalisté nepadaji
s nebe, k vynikajícímu neb k postavení dokonce
vedoucímu v našem stavu je třeba přípravy, je
třeba mozolné práce, právě tak jako přirozeného
nadání a to nejde, aby dnes stal se vynika
jícím publicistou, komu včera se o tom ne-
zdálo. V žádném druhém stavu není zapotřeb
tolíka zkušeností, jako v našem, přislušník žád-
ného druhého stavu není také do té míry zod-
povědným jako žurnalista. Jak veliká je mo
slova tištěného, tak veliká i vina, když se ho
zneužije. V Německu zabývají se tím, aby při
fakulté právnické neb filosofické bylo zřízeno
zvláštní oddělení pro žurnalistiku, ve Francii
opět k tomu se nese snaha žurnalistiky, aby pro
kandidáty našeho stavu zřízen byl ústav zvláštní.
Není pochybnosti, že při vší volnosti, jaká musí
našemu stavu býti zachována, k tomu dojde
bylo by dobře, kdyby této otázce i u nás věno-
váno bylo drobet pozornosti. Zabránilo by se
především tomu, aby mezi nás nevstupovali lidé na-
prosto nepovolaní a není pochybnosti, že bychom
tím stoupli ve vážnosti, která dnos z příčin
známých v kursu poněkud poklesla. Kdo v pravém
slova toho smyslu konati chce poslání žurnalisty
nesmí pouze spolehati na své hbité péro, nýbrž
musí býti zásoben s dostatek též věděním
musí to býti zároveň též slušný muž a povaha.
A k tomu snad by prospěla vhodně organiso-
vaná průprava pro náš stav a zaměstnání naše.
— Včerejší schůze sesíleného výkon-
ného výboru německo-pokrokové strany
konané za předsednictví posl. Siegmunda zúčast-
nílo se 17 členů z 21 a sice Funke, Pergelt.
Zdenko Schücker, Schremer, Urban, Fournier
Heinzl, Kiemann, Maly, Posselt, Richter, So-
bitschka, Strache, Taschek a Werunsky. Debaty
o situaci zúčastnili se Pergelt, Funko a Schüeker
při čemž zvláště mluvilo se o situaci německo-
pokrokových poslanců z Čech v německo
pokrokovém klubu na říšské radě ve Vídni
Podle zpráv orgánů německého kasina bylo prý
s důrazem na to poukazováno, že prý do-
savadní jednání mimočeských německopokro-
kových poslanců nezavdává žádných příčin
k obavám, že by národní požadavky Němců
v Čechách, na kteréž ovšem poslanci z Čech
kladou důraz v první řadě, byly opomijeny.
Přes toto ujištění byl však nemenší důraz po-
ložen na to, že kdyby německo-pokrokový klub
v nejúplnější míře nehověl nacionálním snahám
a požadavkům, jeho členové z Čech by z tako-
vého jednání učinili ihned své důsledky
Z podrážděného tohoto tonu vysvítá, že mezi
vídeňským a pražským německo-pokrokovým
laděním jest značný rozdíl. Tam, kde se slý-
chají taková slova, stojí krise na prahu.
— Širší výkonný výbor německo- po-
krokových poslanců zemských sestoupil se
včera v poledne ke schůzi v německém kasíně.
#8
alto_textblock
#8
Z 21 členů výkonného výboru dostavilo se do
schůze 17, předsedal posl. Siegmund. Do
schůze dostavila se deputace města Ústí, se
starostou drem. Ohnsorgem v čele, aby sdělila
výkonnému výboru některé důležité záležitosti
města tohoto se týkající. Výkonný výbor za
býval se především nynější politickou situací
Členové, kteří jsou zároveň říšskými poslanci
podali o událostech v parlamentě a o situnei
obšírné zprávy. Dr. Pergelt referoval o událo
stech v německo pokrokovém klubu. Poslanei
dr. Funke a dr. Schücker uvedli, že poslane
němečtí z Čech, ke klubu náležející, nemusili
mít žádnou příčinu k obavám, že v klubu ne-
bude vzat žádný zřetel k národním požadavkům
Němců v Čechách, na něž v prvé řadě ně
mečtí poslanci z Čech v klubu hlavní váhu
kladou. Řečníci vyslovili ujištění, že by členové
klubu ihned utvořili z toho důsledky, kdyby
národním snahám a požadavkům v klubu ně
mecké strany pokrokové v plné míře nebylo
vyhovováno. V odpolední schůzi posl. dr. Urban
podal zprávu o zamýšlené reorganisaci německé
pokrokové strany. Ke konci schválena tato r-
solnce: »Výkonný výbor se usne-l naléhati na
úplné provadení sněmovního usnesení ze dne
18. prosince 1900, týkajícího se upravení uči-
telských platů a žádá své členy v zemském
výhoru, aby se o to co nejrozhodněji ve zmí
něném sboru zasadili.«
— Klub národní strany svobodo-
myslné. Členská schůze konati se bude
ve čtvrtek dne 4. t. m. o 7. hod. večerní
místnostech klubovních (Jungmannova třída
č. 26 n.). Na denním pořádku jest: »Roz-
hovor o politické situaci«, jejž za
hájí poslanec p. dr. B. Pacák.
— Politické schůze. Ve Vizovicí ch
na Moravě pořádána byla v neděli dne 31
března veřejná schůze lidu, v níž promluvi
říšský poslanec pan F. Rost. Reichstädte
o politické situaci a potřebách lidu. Četně shro
mážděné obocenstvo z města i celého okolí vy
slechlo s pozornosti a souhlasem jeho řeč
Schůzi řídil p. JUDr. F. Barvič. Debaty zúčast
nili se p. furář O. Hrejsa z Jasené a p. E. Scho
laster, mlynář z Lipy, načež navrhl p. stavitel
F. Novák prohlášení, v němž se praví, že ob
čanstvo volilo kandidáta národního dělnictva
v důvěře, že postupovati bude svorně s ostat-
ními zástupci českého národa. Dosavadní postup
p. Reichstädtera odpovídal jeho přípo
vědem »a důvěra naše byla úplně odůvodněna.
Žádáme p. poslance, aby i na dále v českém
klubu setrval, ve stejném směru pokračoval
sympatie naše k národnímu dělnictvu takto
utvrzoval«.
— Kluby občanské. Občanský klu
v Karlíně má dnes v klubovních míst
nostech hostince p. Ant. Šustery v 8 hod. več
důležitou výborovou schůzi. Na programu jes
rozhovor o obecních záležitostech.
— Ustavující schůze výboru Ústředn
Matice školské koná se dnes ve středu3
dubna o půl 7. hodině večerní.
— Správce pražské pravoslavné církvo.
protojerej Nikolaj Petrovič Apraksin
jenž 26 let působil při zdejším ruském chrámu.
opouští dnes Prahu, aby převzal správu konaul-
ského ruského chrámu v Ženevě. Otec Apraksin
za dlouholetého svého pobytu v Praze srost
tak s naší společnosti, že odehod jeho bude
citelně postrádán. Byv šest let žalmistou chrá
movým a od r. 1881 po odchodu prvého zdej
šího pravoslavného duchovního, A. A. Lebedeva
protojerejem zdejší a karlovarské církve, stal se
spolu se svou chotí Marijí Feodorovnou stře
diskem jak Rusů v Praze přebývajících, tal
i obšírného kruhu českých přátel ruského ná-
roda, klerým pohostinný krb manželů Apraksinýeh
nahražoval vzdálenou Rus. Pro velikou řadu
Čechů byli manželé Apraksini prvými, nezišt
nými učiteli ruského jazyka a po celou dobu
svého pobytu v Praze náleželi k nejhorlivějším
spolupracovníkům ve zdejším »Ruském kroužku«.
jemuž náleželi od jeho založení. Vedle své čin-
nosti v duchovní správě, z níž zvláště sluší po-
ukázati na stavbu velkolepého pravoslavného
chrámu v Karlových Varech, otec Apraksin za-
býval se i literaturou, posvěcenou duchovním
potřebám pravoslavných Čechů na Rusi, pro ně
přeložil do češtiny bohoslužebné knihy a pořídi
nový překlad »Nového Zákona«, shodný s textem
církevně slovanským. Bližíci se právě k svému
ukončení česko-ruský slovník Rankův jest tak
z veliké části dílem otce Apraksina. Litujeme
že Praha pozbude tohoto vynikajícího zástupce
ruskě intelligence a přejeme mu, aby na novém
svém působišti nalezl tolik sobě oddaných přátel,
kolik jich opouští v Praze.
— Osobní. Architekt p. Jaroslav Vomáčk
a p. Jaroslav Verner z Prahy podrobili se těchto
dnů u místodržitelství zkoušce z pozemního stavi-
telství a stali se úřadně oprávněnými staviteli.
— Rodinné zprávy. Slečna Lidunka Něm-
cova, dcera stavitele v Horní Cerekvi a p. Václav
Libánský, učitel ve Veselé, slavili dne 28. března
svoje zasnoubení.
— Úmrtí. V Kolíně zesnula v úterý dne 2.
t. m. o 51/4 hod. ranní ve stáří 21 roků pí. J o sela
Votrubová roz. Knappova, choť gymn. professora
p. dra. Josefa Votruby. Mrtvola jeji bude ve čtvrtek
dne 4. dubna po 9. hod. dopol. převezena na Král.
Vinohrady a pohěbena bude do rodinné hrobky.
Dne 2. t. m. zemřel po 11/2 roku trvajícím utrpení
ve všeob. nemocnici 20letý Huberť Janč, studu-
jící 8. tř. vyšš. gymnasia v Praze. Pohřeb konati s
bude z českého patholog. ústavu ve čtvrtek 4. t. m.
o 3. hod. odp. — Včera zemřel pan Franti šek
Trikar, společník závodu lakýrnického »Václav
Hladik a Fr. Trikar«, v 48. roce věku. Pohřeb bude
zejtra o B. hod. odpol. z kaple na hřbitově vino-
hradském. Povozy pro účastníky pohěbu budou při-
praveny o 1/23. hod. odpol. u domu smutku v Pala-
ckého třídě č. 34 n. — Včera o 7. hod. ranní zemřel
ve všeobecné nemocnici sluha Sv.václavské záložny
p. Antonín Chalupecký v 60. roce věku.
— K III. sjezdu slovanských novinářů
v Dubrovníku odjeli účastníci z království českého
během včerejšího a dnešního dne. Odznaky účastníků
vyloženy jsou ve výkladní skříní české granátové
firmy Jan Reimann ve Ferdinandově tř. č. 25. Zále-
žejí ze stříbrného pera, k němuž zlatou lipovou ra-
tolesť a modrý hrozen jihoslovanského vína poutí
rudý ohnivý granát, od něhož dvě zlaté stužky splý
vají. Odznak sám a v něm zejmena seskupení barev
slovanských jest velmi vkusně a dovedně zminěnou
firmou provedeno.
— Z městské rady pražské. (Schůze v úterý
dne 2. dubna za předsednictví starosly p. dra. Srba
a prvého náměstka p. dra. Friče.) Schváleny byly
návrhy stavebního úřadu na prohrábku ře-
čiště pod prvým obloukem mostu Karlova za
účelem zabezpečení tohoto pilíře. V záležitosti té
hude se konati místní komise. Návrhy vypracovány
byly na základě odborných dobrozdání pp. vrch. inž.
Weingärinera a Grögra, prof. Petrlíka a prof. Well-
líka. Náklad rozpočten na 5620 korun. — Povolena
#9
alto_textblock
#9
stavba tělocvičny »Sokola« v Holešovicích
v ulici U strojovny. Dále bylo uděleno stavební po-
volení a schváleny plány na stavbu školy
opatrovny v Holešoviclch. — V záležitosti
betonového podkladu na nověm kamenném
mostě u Národního divadla sdělili oba náměstkové
starosty pp. dr. Frič a inž. Neubert, že v minulé
schůzi navrhovali, aby na podnikateli byla žádána
náhrada obnosu, o který v rozpočtu a podmínkách
cena dlažby s betonovým podkladem jest zvýšena. —
Podnikatel stavby nového mostu upozornil radu
městskou, že se ukončení stavby značně prodlouží.
bude-li nutno navážku z mostu z části odvézti. Rada
měslská usnesla se však setrvati na požadavku,
v minulé schůzi stanoveném. — Žádosť sportovního
klubu »Slavie« za povolení stavby klubovní bu-
dovy na hřišti na Letné byla zamítnuta. —
Sděleno, že ministerstvo železnic schválilo projekt
elektrické dráhy z Těšnova do Bubenče s odbočkou
k nádraží v Brusce. — Sděleno, že p. M. Lerch.
krajan náš a professor na universitě ve Frýburgu ve
Švýcařích, vrátil obci pražské stipendium v obnosu
1000 zl., kterého v letech 1886 a 1887 od obce pražské
požíval. Před přijetím stípendia podepsal p. Lerch
revers, že sepíše a českým jazykem vydá didaktická
díla z oboru matematiky aneb že stipendium vrátí.
Nyní sdělil, že mu čas nedovoloval splniti převzaté
závazky a poněvadž také přesvědčení nabyl, že vy-
dání učebnic podobných neodpovídá akutní potřebe
studujících. Městská rada usnesla se vysloviti panu
Lerchovi uznání ke vzornému splnění čestného zá-
vazku. Vrácený obnos bude věnován opět témuž
kulturnímu účelu. — Pan měst. rada Kasalický
žádal, by bylo vyšetřeno, zakládá-li se na pravdě
zpráva, že pro chlapčí i dívčí školu na Vyšehradě
byla objednána harmonia z ciziny, dražší a ne tak
dobrá jako výrobky domácí; žádal, aby v tomto pří-
padě byla nevyhovující harmonia vrácena a za-
koupena nová od výrobců zdejších. — Panu Jaro-
slavu J. Horákovi uděleno právo domovské
měšťanské. — Pan měst. rada Schiller interpelloval
v záležítostí úpravy dovolených úřadnictva a po-
ukazoval na způsob, jak dovolené úřadníků upraveny
jsou ve Vídní. Sděleno bylo, že věc projednána byla
již v užší organisační komisi a bude ještě tento
měsíc přednesena radé městské. — Týž pan měst.
rada navrhl, aby přikázáno bylo komisi pro pojme-
nování ulic, by slanovila určité pojmenování pro
nový most přes Šlvanici, který až dosud bývá ozna
čován různým způsobem. — Pan měst. rada Brož
navrhl, by rada městská na patřičných místech za-
sadila se o náležitou úpravu hry zvonkové na ko-
stele loretánském. — V üstavě pro bezplatné
zprostředkování práce a služby hlásilo
še a bylo vyřízeno v měsíci březnu v odděleni
mužském 713 zaměstnavatelů a 1072 dělníků (69
z Prahy, 380 z venkova); práci obdrželo 755 dělníků
(517 z Prahy a 238 z venkova). V oddělení ženském
hlásilo se 225 zaměstnavatelů a 441 služebných
(257 z Prahy, 184 z venkova; práci obdrželo 22e
služebných (137 z Prahy a 89 z venkova).
— Novi přislušníci obce pražské. Ve vče-
rejší schůzi městské rady pražské bylo vyhověno
32 žádostem za udělení domovského práva. Dle
usnešení toho stali se novými příslušníky: JUDr.
Jul. rytíř Nejedlý z Vysoké, Jan Deport, Jan Kra-
tochvíl, Marie Drchotová, Rudolf Beneš, Augustín
Felix, Antonín Platil, Jan Sochor, Adolí Geduldiger,
František Novotný, Josef Novák, Joseř Wolf, Fer
dínand Vondrák, Antonín Voborský, Marie Nosková,
Antonín Krsek, Jan Marschak, Ludvík Zink, Václav
Rizek, Josef Zmatlik, Joset Lebl, Jan Tengler, Anna
Synková, Václav Steinz, Frant. Grund, Petr Pechan
Frant. Michovský, Antonín Kulhánek, Emanue
Hurka, Frant. Zahradník, Alois Kříž a Josef Svo-
boda. — Šest žádostí bylo zamitnuto, poněvadž ža-
datelé nevyhověli předpisům nového domovského
zákona.
— Ze zemské školní rady. Ve včerejš
schůzi českého odboru bylo povoleno zřízení chla-
pecké školy měšťanské ve Mšeně u Mělníka, dále
jednotřídní obecné školy v Polomě u Sudslavi (okres
Rychnov n. Kn.) a ve Tmání (okres Slaný), pak ote-
vření celoroční expositury v Blažejovicích u Ledče.
Naproti tomu nebylo vyhověno žádosti za zřízení
expositury v Čelivě (okres Benešov) a v Chrašťo-
vicích (okres Dolní Kralovice). — Reditelem mě-
šťanské školy v Rožmitále jmenován byl p. Ji-
říček.
— Chorvatěti studující a síce 20 z obchodní
akademie a 4 z vyš. reál. gymn. záhřebského, na-
vštívili v neděli dopoledne Českoslovanskou obchodní
akademii, kdež byli uvítání ředitelem p. drem. Janem
Řežábkem a provedeni sbírkami ústavu. Po oběd
v »Domácnosti« odebrali se v průvodu svých prol.
Puriče a Šandora, pak dra. Eitla z Hvozdomilů, prol.
Jana Pražáka a jiných účastníků na král. hrad, kdež
za vedení a výkladů pana profesora Pražáka na-
vštívili Daliborku, svatovítský chrám, zemskou
jizbu, vladislavský, německý a španělský sál
Prohlédnouti kancelář místodržitelskou nebylo ho-
stům dopřáno, neboť ani vo delším čekání nebylo
lze prodrati se zástupem, několik set hlav čítajícím,
jenž obléhal schodiště i kancelář, v níž se právě
konal dlouhý, bistorický výklad. Ani druhý pokus,
opakovaný po půl hodiné se nezdařil a nezbylo nežli
upustiti od návštěvy tohoto historického místa. Če-
káním tímto pokročila doba tak, že nebylo lze jíti
do letohrádku král. Anny. Společnost prohlédla jaště
některé sochy Brokova, Brauna a j. na Kartovi
mostě a odebrala se na Betlémské náměstí do Hu-
sova domu, v němž památce Mistrově provolali slu-
denti nadšeně »sláva« a průvodcům »živio«, načež
odešli na nádraži, aby se odebrali do Brna.
— Ceské čkola v Oseku u Ducheova
Bídné místnosti pro českou školu nejsou snad jenom
v Bílině a ve Hrobech, nýbrž i v Oseku, jako
uzavřeném území vůbec. V Oseku jest česká veřejná
škola čtyřtřídní s pobočkou, t. j. s pěti třidami.
Avšak »pánům« Němcům ani nenapadne, aby pro ne
postarali se o pět místnosti. Jsou jenom člyří a t
to ještě takové, že by se jimi nemohla pochlubiti
ani nejhorší expositura v horách. Druhá třída
A nemá vůbec žádné školní místno sti.
Přes 70 jejích dětí učilo se nejdříve v místnosti třídy
prvé hned po vyjití děti bez všelikého větrání
přechodu tím způsobem, že 80 dětí vyučováno vn
od 8. do 10. hod. a přes 70 od 10. do 12. hod. dop.
pak od 1. do 21/2. hod. odp. I. tř. (80 dětí) a od půl 3.
do 4 hod. odp. II. tř. přes 70 dětí. Musí se tam tedy
dusiti 150 dětí. Prolože dílky ze vzdálených obeí Nové
Vsi-Hrdlovky a Hánu, které musily při krutých mra
zech letošních mrznouti venku často od 9. hodiny
nemohouce zimou vydrželi utíkaly s omrzlými údy
a s pláčem ještě před počátkem vyučování domů
žádali rodičové, by obec opatřila místnost pro třídu
neb alespoň místnost, kde by se děti mohly ohřáli
Pochodili však špatně. Řidíci učitel vyhověl jen tak
jak obec pokynula a zavedl pro obě II. třídy polodenní
vyučování v nejhorší místnosti, II. (řídy B. Místnost
tato jest malá, málo vzdušná, s nedostatečným
osvětlením, a umístěna jest v hornických koloniích
právě před hnojištěm. Ve třídě má se vyučovatí v
zimním období od 8. hod. ráno do půl 5. hod. odp.
tak velký počet dětí! Mělo se jí používati siee
jen zatímně, dokud obec nebude moci opatřiti lepšl
ale jak se podobá, starost o novou není- příliš velká
a v takové místnosti učily se v zimním období dvě
třídy s více než 140 dětmi, které v ní nemohly an
psáti ani kresliti. Vzduch byl v ní hrozný. Otevřit
okna nelze, protože by se v ní nemohlo vůbec učiti
neboť místnost nalezá se na křižovatce dvou silni
po kterých jezdí stále velký počet různých těžkýe
povozů. Ostatně vzduch by se tím ani nezlepsi
protože, jak podotknuto, jest před okny hnojiště
nedaleko záchodky asi pro 400 lidí. Jak zřejmío, lep
šího místa pro nenáviděnou českou školu Němci na
jíti nemohli. Kromě toho jest od přecházení četných
lidí i dětí po chodbě a pak od hlasitých rozhovoro
žen právě za dveřmi školní síně slyšeti do ní stále
hluk. Najhůře jest ve středu a v sobotu, kdy děl
této kolonje, které, ač jsou původu českého, chod
#10
alto_textblock
#10
skoro všechny do německé školy, odpoledne baví s
pod okny české školy. Nyní nastane opět bývalý
způsob vyučování tím, že I. třída bude choditi
do místnosti první třídy A. Třída třetí má sice dost
slušnou místnost v obecním domě, která je však pro
106 dětí malou a způsobilou jest pojmouti sotva 50
dětí. Také i ostatní poměry školy nejsou zdravé. Kd
si purkmistr se svými rádci vzpomene, octnou s
české děti na ulici. Purkmistr pokyne správci škol,,
který hned přání jeho vyhoví a bez svolení vyšíí
úřadů české děti z Nové Vsi Hrllovky z české školy
v Oseku vyžene, což stalo se již dvakráte: poprvé
r. 1897 a podruhé letos 12. ledna. Letos vypovědin
90 dětí, kterých rodiče do dneška do školy nepon-
lají. Rodiče tito neprodleně žádali zemskou školl
radu, by se zřídíla buď samostatná česká škola
Nové Vsi-Hrdlovce nebo aspoň expositura, neboť jest
v ní přes 200 dětí, z nichž 90 silnějších navštěvo-
valo dosud českou školu v Oseku a ostatní se mrzaě
na düchu v německé škole v Nové Vsi-HIrdlovce.
Rodiče vyhnaných dětí v žádosti výslovně podotkli
že nebudou dítky své posílati tak dlouho nikamdo
školy, dokud žádost tato vyřízena nebude. Žádou
však nic nepomohla. Němci strkají naše děti do děr.
o kterých jsou přesvědčení, že vyhovovati nemohou.
Pro 230 dětí německé školy, z nichž jest více nel
tři čtvrtiny Čechů, jest v Oseku pět tříd, ale pro 390
dětí české školy jen čtyři a to ještě naprosto nedo-
statečné. Jak dlouho tyto nesnesitelné poměry po-
trvají? Nevšimne si jich nikdo?
— Z»Ústředni jednoty českého herectvae
v Praze. V měsíci březnu 1901 došly jednoty naš
následující dary: Výbor Měšťanská besedy-
daroval poplatek za propůjčení sálu kalne nkmade
obnosem 30 K. Odbor V. P. Frant. Zliner za líčenl
v Čáslavi 8 K a za »Čuhajdu« 30 hál., pak výtěžek
zábavy v hotelu »Nový« v Táboře 59 K. P. Frant.
Čekanský za prodaný blok (odbor VII.) 2 K. 10 h.
Za členy přispívající Jednoty herecké s ročním pří-
spěvkem 10 K přistoupili pp. Karel Čánský, kavárník
v Plzni a Albert Malíř, majitel knihtiskárny na Král.
Vinohradech. Výroční valná hromada Jednoty koná
se jíž v pátek dne 5. dubna t. r.
— Ochrana opuštěných a zanedbaných
dívek v Praze. Valnou schůzí, konanou v sobotu,
ukončil spolek pátnáctý rok své činnosti. Schůze za-
hájena byla vřelým uvítáním, jež pronesla předsed-
kyně, paní Anna Cardová. Jednatelka sl. K. Soltova
podala přehled činnosti spolkové v minulém roce.
Spolek vydržoval dva ústavy : ochranovnu v Černovi-
cích a v Lobči u Kralup. Průměrně bylo v každém
ústavě 20 chovanek. Nově přijato v minulém roce
16 divek, do služby propuštěno 13 chovanek; v obou
v ústavech je nyní 41 chovanek. Spolek má 763
členů; památka zesnulých příznivců uctěna povsta-
ním. Spolek přijal v minulém roce na příspěvcích,
darech, platech, výtěžkem z knih a pod. 11.953 K -
vydání činilo 10.244 K. Z přebytku zapravena po-
slední splátka dluhu, vzniktého přístavbou ústavu
lobečského a umořovací úroky z půjčky na ústav.
Jmění spolkové, zahrnující v sobě »fond nejmeno-
vané paní«, činí 13.531 K. Vydatným zdrojem přijíía
v minulém roce bylo vydání kuchařské knížky pí.
Cardové-Lamblové »Levně a chutně«, jež prodává se
po 60 h a v několika měsících poskytla téměř 500
čistého výtěžku Předsedkyní spolku jest pí. A. Car-
dová-Lamblová, místopředsedkyní pl. A. Koubová,
čieny výboru paní a slečny: A. Bayerová, A. Herol-
dová, M. Hromádková, L. Fridová-Vrchlická, K. Kro
stová, M. Malá, M. Miškovská, J. Lamblová, C
Pyšvejcová, M. Skaličková, M. Srbová, M. Tomešová,
B. Velkoborská a L. Wepssová; účty revidují sl. J.
Emingerova a prof. J. Panl. Kuratorem spolku je
prof. Jan Carda. Po valné schůzi konána schůze vý-
borová, v niž přijaty tři nové chovanky, zodpově-
děny došlé dotazy různých obcí ve příčině umísto-
vání dětí, čteny a vyřízeny dopisy z ústavů a sesta-
vována stat. zpráva, žádaná úřady, by spolek udal
určitá pozorování, zda množí se případy, že rodic
týrají své děti. Veškeré, spolku se týkající záležitosti,
adressovány buďtež předsedkyni, pí. A. Cardové-
Lamblové v Praze—I., Nábřeží č. 6. Rozesílání spísů
spolkem vydaných obstarává sl. Krostova na Žižkově,
v plynárně. Menší částky za knihy nejlépe lze po-
slati v poštovních známkách hned při objednávce.
— Velikonoční sbírky »Radhoště«. Přerov,
který od založení »Radhoště« byl jedním z jeb
největších podporovatelů působením místních jed-
natelů p. Fr. Kašpara, nyní revidenta Živnostenské
banky a nástupce jeho p. prof. Jos. Neorala jesti
při letošní velikonoční sbírce na prvním místě. Bylt
z Přerova již zaslaná na kvap uspořádaná sbírk
v obnosu 114 K.
— Výstavy. Náprstkovo české prt-
myslové museum bude otevřeno dne 7. a 8
t. m. v neděli a v pondělí od 9 do 12 hod. dopol.
Ve 12 síních vystaveno jest asi 30.000 předměti
uměleckého i lidového průmyslu domácího i cizího,
z nichž některé jsou drahocenná unika. Obzvláštní
pozornost bude letos věnována drahocenuté sbírc
umělecko-průmyslových předmětů, které zesnulý Juí.
Zeyer, nadšený přítel Náprstkovy myšlenky, museu
daroval před svým přesídlením do Vodňan. Bohatš
iilustrovan. průvodce po museu lze dostati u vchodu.
—Sbírky Národopisného musea česko-
slovanského (na Příkopě, 12) budou v těchto
dnech za příčinou čistění místností uzavřeny. Při-
stupny jsou opět v pondělí velikonoční od 9—12 hod.
za vstupné 20h
— Cena Šetkova. Do poroty ku přisouzenl
letošní literární odměny ze základu Rudolía Šelky
povolalo ředitelství »Svatobora« pp. prof. Jos. Šolina
prof. dr. Gabr. Blažka a dvor. radu dr. E. Weyra,
kteří vypsanou cenu 400 K přiřkli spisu » Úvod do
nauky o determinantechi« od prof. dra. F. J. Stud-
ničky.
— Úřadování na staroměstské radnicl.
Na Velký pátek a Bilou sobotu bude se v obecních
úřadech a ústavech úřadovati pouze od 8 do 12 hod.
dopoledne.
— Zkoušky se Škodovými děly. Z Plzně,
2. dubna. Dnešního dne ukončeny byly na zdejší
střelnici před komisí c. a k. válečného námořnictva
se skvělým výsledkem zkoušky se 24 centi-
metrovým lodním dělem modelu L. 40,
vyrobeným ve Škodově továrně z domácího mate-
riálu. Z děla vypáleno 50 ostrých ran s bitevním ná-
bojem a konstatována byla při střele 215 kg po-
čáteční rychlost 710 m. za vteřinu. Dělová zonra
váží 28.000 kg.
— Pokračování v kanalisačních pracích
na Starém městě. Poněvadž nastala přiznivější
pohoda, budou opět zahájeny práce kanalisační, z
kteroužto příčinou bude čásť Dušní ulice mezi Bl-
kovou a Kostečnou ulicí pro povozy zavřena a ste-
ode dne 9. t. m. Z téhož důvodu bude uzavřena Jo
sefská třída mezi ulicí Dušní a Cikánskou.
—Týdenní přehled o nakažlivých nemo-
cech v Praze. V 13. týdnu t. r. od 24. do 30
března bylo městské fysikátní kanceláři oznámenb
125 případů nakažlivých onemocnění. Největší počet
připadá na spalníčky, jichž vyskytlo se 78 případ
(51 v Holešovicích, 3 na Starém městě, 6 na hoř.
Novém městě, 9 na Malé straně, 7 na Hradčanech
po 1 v Josefově a na Vyšehradě). Zánětu příušnic
oznámeno 13 případů (6 na hol. Novém městě, 4 n
Hradčanech, 2 na Malé straně a 1 na Starém mněstě)
Tyfu střevního 14 případů (7 na Starém měste
3 v Holešovicích, 2 v Josefově, po 1 na dol. Novém
městě a na Malé straně). Kašle dusivého byly 2 při-
pady na dol. Novém městě. Planých neštovic vy-
skytlo se 6 případů (po 2 na Starém a dol. Novém
městě, po 1 na hoř. Novém městě a na Hradčanech)
Spály byly 3 případy v Holešovicích, záškrtu 5 při-
padů (3 na hoř. Novém městě a po 1 na Starém
dol. Novém městě). Kromě toho byly 2 případy dy-
senterie a 2 případy horečky omladnie.
— Přeměna stanice »Tylovo náměsti« na
zastávku. Správní rada elektr. podniků král. hlav.
města Praby usnesla se přeměniti dosavadní stanici
»Tylovo náměsti« na obou tratích, totiž Král. Obora—
Král. Vinohrady a Spálená ulice—Král. Vinohrady—
Vršovice na zastávku. V důsledku toho proměňuje se
dosavadní zastávka »Vávrova ulice« na trati Král
Obora—Král. Vinohrady na stanici. Změna tato na
bude platnosti v úterý dne 9. t. m. Llstky 10 nal