ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e86f8b90-660b-11dc-99b2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 30
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXX.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve středu dne 3. dubna 190l.
#3 alto_textblock #3
Číslo 92.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a odpol. Hlsty předplácí sei v Praze v adulalstraci za měslo . . . . . . 5 K —h na ěpvai leta . . . . s dvojí donáškou na niě na dtnit leta . . . . 7 KK 50 h vo nilalkic na měsle . . . . . 2 K 30 h Peštou: a mšale na dtrrt lota . . . 9 K e0i s dvojí zlailkou anřele . . . K jo h na atvzt late
#5 alto_textblock #5
Jl
#6 alto_textblock #6
F drobném prodejí: ranní číslo o sobě . . . za fh odpol ední . za 2 h Ve alialkách na venkovš: ranní číslo. . . . . . . . 10h vdpolední . . . . . . . . 3h Inserát y platí se hetově napřel. Předplsceni a inserty přijíná sdmisl- strace v Marlanské ulici č.3. Tam nacházají se též rečakee Hiskárna a ezpedice „Národních Liistáe. Eakopiny se navracsji
#7 alto_textblock #7
Doma a za hranicemi.
#8 alto_textblock #8
Parlamentní prázdniny velikonoční na byly letos mimořádně zajímavosti ve vnitřních poměrech této poloviny říše tím, že staly se jaksi politickým Gabaonem, před nímž vrchní vojevůdce Josua — Körber kázal státi záři vému věhlasu bojovných politiků cislajtán ských. Ještě tedy po celý týden bude po- strádati lidstvo cislajtánské bezpečné jistoty o příštím vývoji osudů svých. Tato chvíle žádoucího oddechu nepopletla jenom vzájemné plány odpůrců v různých politických táborech, ale uepala i dříve ne vysýchající pramen denního »dějepisectví« kteréž za nastalého klidu zbraní provádi zatím více méně dobře míněnou desinfeke v ležení oddychujících válečníků. Nejdůkladněji, provádí se ovšem úko tenrlách sdružených čet německého souručenstvů; nejpádnější rány dopadají — a škoda každé, která chybí — mezi pány antisemity a Všeněmci. Nelení však tento- kráte ani sociální demokraté, kteříž stále ještě nedovedou chápati »logiku událostíe v této nejroztomilejší části světa, kdež vedle srdce Evropy, Čech, leží ihned rozhraní dvou kulturních světů, jehož zevnějším označením stala se nepatrná rička Litava ne snad teprve od r 1867. Když se všude poklízí na svátky, ne můžeme ani my Slované činiti výminku. My sice — zcela podle vypravování evangelisty Matouše — pilně zaznamenáváme všechny mrvy v očích svářících se Němců, ale břevna v očích vlastních a spřízněných jenom tuze neradi pozorujeme. Z tábora slovanského ovšem nejbližš jsme si my Čechově, a tu — jak známo — nebylo nikdy nouze o známky opáčně po- chopené svornosti. Od Sněžky až po Šumavu všude zaznívá neutuchající hlahol » praco níků«, ale netažte se po výsledcích této čin nosti. Hadr onuci tresce, nikdo se polepšiti nechce, dí staré, dobré přísloví. Ze středu jižních Slovanů i z krajů halič ských včera jsme zaznamenali zprávy o účin cích takovéhoto vnitřního zápasu. Avšak peníz má i svůj rub. Nepodobá se, že by náhlé politické uti šení v ústředním parlamentě vídeňském, jehož ministr zahraničných záležitostí pan hrabě Agenor Goluchovský obratně použil k pilné kampani ofſiciosních per proti francouzským a některým ruským časopisům, jež jsou na- klončny nám Čechům, čímž dle hodnověrného svědectví »nadhánějí vodu na mlýn Schöne- rerovců«, bylo v náležitém souladu s udá- lostmi zahraničními a situací mezinárodní. Onen vnitřní uklidňující obrat ovšem jen zdánlivě snad odporuje rostoucímu napjetí a znepokojení skorem ve všech ostatních zemích; proto plody tiskové kanceláře vládní až nápadně jednomyslně a neústupně upo- zorňují na toto uklidnění jakožto na normální či pravidelný stav poměrů mezi národy cis- lajtánskými, kdežto bezprostředně předcháze- jící vřava posledních tří, čtyř let naopak prý byla jen chvilkovým a mimořádným vyboče- ním z obvyklých kolejí veřejného života cis lajtánského. Zvláště zajímavě vykládá o těchto vě- cech vídeňský inspirátor mnichovského »Allg Ztgu.« Nalezl šťastně i vysvětlení pro nezdar války v roce 1866 na dvě fronty a dovola- vaje se přílišné odvážnosti tehdejší diplo- macie, praví, že měli pocit velikého nebez- pečí ti, kdož tehdejší dobu zažili. A vlastní konec a výsledek? Za dvě léta na to pano- val již všude čilý život a »nastala až do r. 1878 jedna z nejšťastnějších period.« V do- mácnosti rakouské — v koncertu národnost ním — nedává se prý sice samá Mozartova hudba a jest prý přirozeno, že ozývají se
#9 alto_textblock #9
někdy i ostřejší zvuky, ale prudkost zápasů parlamentních nedotýká se kořenů říše, protože podobné poměry se ohlašuj skoro ve všech říších anebo již taktéž nadešly! V hranicích Rakouska, pokračuje dopisovatel, leží rovnováha Evropy; Rakousko může sice jako kterýkoli jiný stát utrpěti porážku, ale kdo by příliš ostře proti němu chtěl postupovati, proti tomu dříveči později stála by Evropa; někdejší odpůrci stanou se pak přátely a nejvýdatnějšími po- mocníky jeho .. Opravdu jsou v tomto okamžiku podivné poměry nejen ve velmi mnoha zemích evrop ských, ale i mimo ně. V zemích románských, Portugalech, Špa- nělsku a ve Francii více a více se přiostřuje spor mezi směry klerikálními a pokrokovými v obou prvých bouře pouliční, ve Franci pak vedle těchto také práce zákonodárná, jaká v zemi oné z pravidla předchází náhlým převratům. V Anglii pod pádnými ranami statečných sedláků jiho-afrických počíná se pocifovati poprvé obava o světové panství, v Německu prudký zápas hospodářských zájmů dává tušiti stejně pohnuté pozadí jako ostré, čím dále tím nápadněji znějící výroky panovníka tamního, tak že se již přímo ve- řejně pojednává o chladnoucím poměru mezi národem německým a císařem Vilémem II. V Rusku po nedávné srážce »Torgovo- promyšl. Gaz.« s německými agrárníky, za níž stál na straně ruské ministr Witte, náhle velmi prudce vypukly nepokoje studentské a opětovaly se attentáty, upomínající na útoky nihilistů za let dřívějších, kdy v Německu vládl císař Vilém I. a kdy německá policie bývala o záměrech nihilistů dobře zpravena. Konečně je tu i Čína se spletitým uzlem evropských zájmů, jenž ode dne ke dni více a více se zadrhuje. A v tom jest právě onen zdánlivý roz- por, že vzpomenute domácí třenice v této polovině říše náhle jakoby na povel byly zastaveny, a to ve formě příměří na určitou dobu stanoveného, a ž naznačené výklady tiskové kanceláře použí- vají tohoto utišení čím dále tím nápadněji k účelům politiky — zahraničné. Byly by velikonoce letošní opravdu ja- kýmsi důležitým rozhraním časovým významu širšího a nikoli pouze cislajtánského?
#10 alto_textblock #10
Politické zprávy domácí. V Praze, 1. dubna. (Choroba rakou- ského parlamentu.) Také krakovský »Czas« uvažuje o výsledcích dvouměsíčního zimního sněmování a výsledky jeho úvah jsou dosti pessimistické. I »Czas« nevěři v snadné uzdravení tohoto parlamentu a nebezpečnou známkou jeho choroby jest mu, že obstrukce, hrozící se všech stran, může býti zažehnána vždy jen koncessemi na prospěch jedné strany a nikoli uznáním potřeb celého státu. »Půjde-li to tak dále — píše »Czas« — parlament stane se místo representace národů, místo instituce, jež má zabezpečiti podmínky rozvoje všeho oby- vatelstva, pouze tržištém, z něhož jako z každého jiného trhu odejde se ziskem jen ten, kdo lépe chápe a provádi svě kupecké zájmy ... Zevně jeví se nebezpečí pro parlament v obstrukci. Ale kdo prohlédne hlouběji, musí shledati, že vlastní nebezpečí spočívá v tom, že mízí smysl pro potřeby státu jako celku, že rostou síly od- středivé a společenská zřízení kloní se stále více k radikalismu.« Rozpoznání choroby je správné, ale není nové. Kořen její tkví ve snaze, spravovati celé Rakousko z ústředního parlamentu podle jedné šablony. Ale co se snad hodí pro Bukovinu neb Dalmacii, nehodí se pro Čechy a naopak. Odebeřte nynějšímu parlamentu všechno, čeho se neprávem zmocnil na úkor zemských sněmů,
#11 alto_textblock #11
ponechte mu, co je opravdu společné celému státu a přestane sám sebou vzrůst odstředivých sil, přestanou obstrukce a parlament se uzdrav bez všelikých umělých léků. V Praze, 2. dubna. (Kdo je bezcha- rakternější?) Seitzova afřéra rozeštvala Wolfovy radikály a sociální demokraty s něme- ckými antisemity. »Arb.-Ztg.« vyhledala ve steno- grafických zápiskách říšské rady řeč Luegrovu. kterou r. 1892 hájil posl. Spinčiče, zbaveného po disciplinárním vyšetřování učitelského místa a postavila proti ní, jak Luegrova strana pro- vedla nyní na učiteli Seitzovi totéž, co dr. Luegen před léty rozhodně odsoudil. Listy antisemitsk snažily se sice potrestání Seitzovo hájiti, tvrdíce. že příčina jeho petrestání jest jiná, než byla u Spinčiče, ale nepochodily, neboť proti Lue- grovi postavíla se tentokráte i většina sněmovny Orgán antisemitů, »D. Volksbl.«, změnil tedjy taktiku. Vyčítá dnes Wolfovi, že jest ve svém jednání také nedůsledný a při nejmenším stejne bezeharakterní, jako Lueger. Ještě r. 1898 pro- hlásil česko německý kompromis pro delegační volbu za Čechy za hanbu a letos nejen proti kompromisu ničeho nenamital, nýbrž sám také přijal kompromisní volbu. K tomu pak dodává následující charakteristiku vůdce radikálních Němců: »Lidé jako Wolť mohou hráti úlohu jen v takové straně, již se nedostává všeliké politické morálky a právního citu a která se snaží působiti ne silou přesvědčení, nýbrž drzým vystupováním a terrorismem . . . Jest vskutku politování hodno, že se v německé straně poli- tické darebáctví stalo takořka zásadou; zlu se však neodpomůže, trpí-li se takové darebáctví To musí býti potíráno a na pranýř musejí být postavení šarlatáni, kteří hanobí německé jméno, prokazujíce tim pacholskou službu židům«. — Pánové z německého tábora znají se ovšem dů- kladně a proto není divu, že ve svých vzá- jemných charakteristikách trefují kanečně na pravé jméno. V Praze, 2. dubna. (»Volná rukas polského kola.) Když se loni na podzím říšští a zemští poslanci polští usnesli na politice »volné ruky«, napsali jsme, že pánové z pol- ského kola rádi budou svou volnou ruku nabí- zeti v pravo i v levo, ale že se může státi, že se ji nikdo neuchopí. Dnes to chápou Poláci sami. Posl. Merunovič v »Gaz. Nar.« tvrdí sice dosud, že politika »volné ruky« je pro Poláky nyní nevyhnutelna, ale doznává, že taková po- litika má četné stránky nepřijemné, že zbavuje polské kolo stálých spojenců, na které by bylo možno v každém připadě spolehnouti. Následkem toho musí prý kolo neustále laviro- vati a všemožně dbáti, aby nebylo na říšské radě — isolováno. To tedy, čím pánové z polského kola hrozili české delegaci, toliž isolování, počinají pociťovati sami na sobě. Proto co nejrozhodněji proti politice volné ruky vystupuje klerikální »Předsvit«. Po bezůspěš- nosti akce ve prospěch těšínského gymnasia shledává lvovský list nerozumným, aby si pol- ské kolo hrálo i dále na stranu vládní. »Polské kolo — píše »Předsv.« — mohlosi to dovolovati, dokud bylo jazýčkem na váze, dokud nachylujíc vážky tu na pravo, tu na levo, mělo fakticky klíč od situace ve svých rukou. Dnes dr. Körber vnucuje polskému kolu úlohu pátého kola u vozu. Poláci nemohou přece svoliti, aby se vláda proti jejich vůli do- stala do rukou česko-německé koalice. Proto pryč s politikou »volné ruky«, která nám byla diktována s hůry a kterou vykoná- váme dle nařízení; my musíme vyjíti ze za- čarovaného kruhu oné »splendid isolation«, která se ukázala pro nás tak zhoubnou.« Východem z onoho začarovaného kruhu jest »Předsvitu« obnovení železného kruhu pravice, na nějž ukazuje »šedivému vůdci« polského kola a tvrdi, že třeba jen vydati heslo a stará pravice vstane z mrtvých mocná, silnější než kdykoli před tím a uvidíu svých nohou dra. Körbra. To však není pry
#12 alto_textblock #12
ještě poslední trumf polského kola. Poláci musí vstoupiti do opposice, a sice při projedná- vání rozpočtu. »Na shledanou při rozpočtu musí býti bojovným heslem celé země« — končí »Předsvit«. Heslo by tu bylo, ale polské kolo v oppo sici — to si snad ani »Předsvit« nedovede představit, zejmena má-li tu opposici vésti še- divý vůdce polského kola p. Javorský. A také druhé heslo: obnovení pravice, vyzní tentokrát asi na prázdno. Česká delegace si dobře roz- myslí, než se dá opětně sevříti oním »železným kruhem«, jenž nám byl vždy jen železnou kuli na nohou. Nejméně se však k obnovení pravice hodi ryt. Javorský, jenž ji dne 7. června mi- nulého roku svévolně rozbíl na rozkaz dra. Körbra, jehož by »Předsvit« tak rád viděl nyní u nohou obnovené pravice.
#13 alto_textblock #13
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 2. dubna.
#14 alto_textblock #14
Hr. Goluchovský proti zahraničným obhájeům Rakousko-Uherska. Článek vídeňského officiosa ve »Wienen Abendpostu«, jenž snažil se zakřiknouti ty no- viny ruské a francouzské, které statečně vystu- pují proti rakouským Všeněmcům a vůbec prot vši pangermánské politice, dokazujíce, že zachrá- nění celistvosti říše rakousko-uherské a v jejím rámci zvláště historického státu českého jeso evropskou nevyhnutelností, nedosáhl svého účelu. Se strany ruské v zápětí ozvaly se proti němu »H« a nyní přichází »CBBT«, jenž ozna- čuje přímo hr. Goluchovského jako inspirátora toho článku. Mezi jiným píše: Nemůžeme se domnívati, že by hr. Golu- chovský, jakkoli je dráždivý, neuvážil, jaké ná- sledky jeho článek bude míti a proto musíme hledati jiné příčiny jeho skutku. Némecké listy s radosti se chopily jeho slov, z kteréžto okol- nosti možno souditi, že hr. Goluchovský jedná jen jako podřízený agent hr. Bülowa. Bülow se nehodilo odpověděti Rusům a Francouzům. Chtěl, aby se zaň ozval hlas jakoby nestran- nější a hr. Goluchovský nabídl své služby Ger- manii. Druhé poučení z této polemiky vyplývá, že hr. Goluchovský chtěl vzíti rakouské Všinémce pod svá ochranná křídla. Kdo je proli tomu. kdo odsuzuje Schönerera a Wolfa, schvaluje činnost Schönererovu a Wolfovu. Že hr. Golu- chovský je pln něžné pozornosti k agentům vši- němectví, dokazuje se i tím, že nikdy se ne ozval proti německým článkům, kompromilujícím prestiž Rakouska. »Hamburger Nachrichten«, »Berliner Tageblatt« a j. nejednou mluvilyo rozpadu Rakouska a radovaly se z něho. O čle- nech habsburského domu a mezi jiným o ne- božtíku korunním princi Rudolfovi německé lisly psaly nejurážlivější věci, ale hr. Goluchovský nikdy ani slůvkem nevyslovil jim svou nelibost. List ukazuje na jednání předsedy vídeňské sněmovny, jenž podobně Všeněmcům nadržuje. a trne podivením nad tím, jak to možno, aby tak zjevní nepřátelé státu byli týmž státem mazleni.
#15 alto_textblock #15
»Bosna a Hercegovina za okupace. »Hoo BpeMg« uveřejňuje článek A. Vozne- senského o Holečkově knize »Bosna a Herce- govina za okupace«. Kniha tato, praví je pokračováním knihy »Na Černou Horu Černá Hora koncem věku«, jížto spisovatel za- hájil velmi vážnou práci, mající za účel obe- známiti široký kruh obecenstva se současným stavem a životem slovanských národnosti a ná- rodů. Knihu možno rozdělit na dvě poloviny populárnou, jež podává živý, místy dramatický obraz Besny a Hercegoviny za okupace, a spe- ciálnou, věnovanou agrárným a sociálně poli- tickým poměrům. Prvá kreslí nenormalnost po- měrů, ve kterých se octly Bosna a Hlercegovina
#16 alto_textblock #16
od počátku okupace, budí v čtenáři soustrast s okupovanými a přání pomoci jim. Druhá část jest klidnou analysou politických, sociálnýcha hospodářsko-bytových poměrův a vyvozuje osnovy, na kterých by možno bylo obnovení poměrů normálných. — Po tomto úvodě pisatel seznamuje ruské čtenáře s obsahem knihy.
#17 alto_textblock #17
200letý jubilej ruské žurnalistiky. Příští rok bude tomu 200 let, co vznikl prvý ruský časopis. Město Moskva oznámilo, že tento jubilej důstojně oslaví. »HoBoe Bpenís« dovozuje, že úkol ten patří Petrohradu. Při tom podává zajímavou charakteristiku ruského žur- nalisty, jakoby šitou i na českého jeho kollegu. »Ruský žurnalista vyznamenává se tím, že vášnivě píše o všem, jenom ne o sobě. V Něm- cích, Francii, Anglii, Belgii, Rakousku, vůbec všude kromě Ruska žurnalism jest organisován docela pravidelně; žurnalisté mají své interesy a korporativně je hájí. Spolky žurnalistů jsou tam právními osobami, majícímí své orgány, svůj hybný i nehybný majetek. U nás žurnalista dosud jest jakýmsi odštěpencem, jakoby člověkem bez pašportu. Pracuje desetkrát více než advokát nebo lékař, vzdělání jeho musí být mnohem větší, než u představitelů ostatních svobodných professí, a přece jen je všude »trpeným« člo- vékem, kterého vpouštějí, ale »nezvou«. Vinni jsme sami, neboť sami jsme se opustili, jako- bychom doufati mohli v něči vděčnosť.«
#18 alto_textblock #18
Volby v Dánsku Zejtra výkonány budou volby do »dolní« sněmovny dánské — do folkethingu. Poprvé hlasovati se bude tajné. Radikálové a socialisté doufají sesíliti svou državu.
#19 alto_textblock #19
Boj s klerikalismem ve španělsku. V Barceloně konal se obrovský tábor lidu, jenž usnesl se na těchto požadaveích: odlou- čení státu od cirkve; zákaz náboženských fe- holi ve Španělsku; převzetí církevních statkův státem. Dále rozhodl se blahopřáti francouzské a portugalské vládě pro jich postup proti řeholím. Při pochodu účastníkůvitábora k francouzskému konsulátu udála se srážka lidu s policií. Ně- kolik osob bylo raněno. Vojsko bylo konsigno- váno. Biskupové v Santiagu, Torlose, Tuyia Oviedu vydali pastýřské listy, v nichž zakazují návštěvu předslavení dramatu »Elektry«, jiní biskupové demonstrují proti svobodě katedry. Vláda odkazuje je na ústavu.
#20 alto_textblock #20
Italie a trojspolek. Na rozkaz Viléma II. odplují dvě válečné lodi německé do Spezzie k slavnosti, jež tam pořádána bude 20. května za příčinou spuštění na moře obrněnce »Reginy Margharity«. Ná- vštěvou tou paralysován má býti dojem návštěvy italského loďstva v Toulonu. Římský dopisovatel »Morning Leadru« zvěděl, že Prinetti vyrozuměl německého výslance, že Italie očekává, že bude obchodní smlouva k prospěchu Ilalie podepsána, za to, že zůstane tato v trojspolku. V sou- vislosti s otázkami těmito je st zajisté cesta, kterou říšský kan- cléř německý hr. Bülow, jenž, mimo- chodem řečeno, ženat jest s Italkou, do horní Italie podniká. Snad i zde na- skytne se mu »nahodilá« přiležitost k schůzce a poradám s římskými státníky.
#21 alto_textblock #21
Doplňovací volby sněmovní ve Francii. V Angoulému konala se v neděli volba na místo, uprázdněné ve sněmovně po Déroulědovi, kterýž následkem známého rozsudku státního soudu zbaven byl mandátu, a zvolen byl repu- blikán blízký vládě velikou většinou; Déroulě- dovec Seguins podlehl. Důsledek to nepochybně
#22 alto_textblock #22
FEUILLETON.
#23 alto_textblock #23
Na břehu Kyarner a. Podává Emilie F.
#24 alto_textblock #24
Ke světoznámému pobřeží na jihu Francie a Italie, upravenému pro pobyt chorých i zdravých hosti od nevlídného severu, začínají se novější dobou přihlašovati i břehy Chorvatska, Istrie, Dalmanie a ono množství ostrovů v moři Ja- derském, jež poskytují namnoze nejpříznivější podmínky pro pobyt zimní. Nejméně trpívají zimou ovšem krajiny jižní Dalmacie, zvláště Dbrovník s okolím, také břeh mezi Splitem Trogirem. Však i v krajích Kvarnera podzim dodržuje až přes prosinec a jaro již v únoru počíná. A přece v létě v moří koupajíce se. nezažijeme zde vedra nijak úmorného, neboť hory istrijské již záhy odpoledne chrání břeh od při- stupu palčivého slunce. Našincům bývá tak vítanější dosáhnouti moře a nemíti potřebu od- važovati se přes ně. Na místě bývalé vesničky rybářské vznikla v tichém koutě zálivu dnešní hrdá Opatije. Háje vavřinů, cypřiše tvaru štihlého i rozložitého, slezy a oleandry v podobě silných stromů dávno již byly domovem kol Opatije. K nim přidružily se v nové době pěstované palmy, jež zde už rovněž přestávají zimu pod širým nebem. Z rámce tmavé, lesklé zeleně, jejíž vzhled po celý rok se nemění, prokukují letohrádky při břehu i výše v poloze, odkud je po moři širší rozhled. Přiklad rychle zbohatlé Opatije zvábil i jiné obce v okolí, aby zakládaly lázně, hótely Na břehu chorvatském vznikly lázně v Kralevině (Porto Rě) při ústí zálivu bakar- ského, v Cirkvenici, v Novém a jinde. Na protějším isterském břehu splynulo okresní město Voloska téměř s Opatijí. Pode
#25 alto_textblock #25
villy.
#26 alto_textblock #26
silnice rozkládá se mezi oběma místy nepřetržitý řad letohrádků a parků. Na jihu Opatije vyrůstají nové villy podé břehu směrem k Ičici a k Ice a trousí se až do městečka Svorany. Pozadí tvoří všude vy- soké stráně pobřežných hor Istrie, za nimiž druhý hřeben se zvedá a nad tím již v mohutnýeh vlnách se týčí Učkagora (Monte Maggiore), nej- vyšší skupina Istrie. Čeho se tu nedoslává na šíři rozhledu mořského, nahraženo je rozmanitostí pohledů, lemujících modravý záliv. I na jihu uzavřen je obzor rozložitými ostrovy, hornatou Farasinou, za níž vyhlédá ve liký Čres, a vedle se tiskne ku hladině plo- chý Krk. S jmenem isterského Krasu spojujeme si rádi představu holých skal, stráně zdejší však po- kryty jsou červenohnědou prstí, v níž namnoze až do samých hřebenů daří se vinicím a hájům jedlých kaštanů. Také olivy a fíky i stromy ovocné u nás obvyklé zde nalezneš. Zdejší sedlák má uprostřed svých sadů svoje obydlí, odkudž ta roztroušenost domků. Po celé rozloze zelených strání bělají se samoty jako tečky, čím dále do výše, tím menší. Za den několikráte parolodi »salonní« i ná kladné projíždějí mezi Rěkou a osadami istrij skými. Kdo by si liboval ve výletech vzdáleněj- šich, navštíviti může dvoudenní objíždkou čel nější osady ostrova Krku i místa lázeňská na protějším břehu chorvatském až po Senj, odkud konají se výpravy k jezerům plitvickým. Průplavem mezi Istrií a ostrovy lze ku Čresu a jeho osadám, k Lošinji s dvojími láz- němi téhož ostrova i k válečnému přistavu v Pulji Vonný, vlahý vzduch a posilujíet lázně v moři, přístupné od počátku května až do října, zlahozují pobyt. Ve zdejším kraji jest to však především dobrý slovanský člo věk,
#27 alto_textblock #27
jenž uchváti pozornost nás kulturou evropskou již zchoulostivělých Slovanů od severu. Zdejši sedlák je ještě dítě přírody, pěstuje svoji půdu jako jeho otcové ji před věky pěstovali, duch svého pak nucen jest volky nevolky s nepatr- ným ovšem úspěchem vtěsnávati do škorní tvaru cizáckého. Školy v městečkách skoro ve- směs jsou italské. Jen spolek matiční »Cyrill a Method« zakládá z obětí vlasteneckých školy chorvatské. Vůči cizinci neosmělí se lid, ani na prostý pozdrav »Dobar dan!« a »Dobro jutro !« Po- zdravuje italsky. Neoheznalému s poměry po- zorovateli vnucuje se tak představa, jako by se nacházel v kraji italském. Za to ve třídě intelligentnější vyskytují se ovšem také vedle odpadliků i muží nárotně uvědomělí, kteř »Hrvaty« býti chtějí. Opatije má ovšem již svoji školu — ně meckou. Na ulici, v obchodech, mezi zřízene a služebnictvem je tu němčina vůbec en vogue Při volbách i jindy lid ve stavu svého dětstv hravě se získává záměrům cizím prostředky nekalými, čehož není divu u chudého horala. který na svém osamělém bydle, mezi skalam po celý rok se živí kukuřičnou polentou kaštany a fazolemi. Ovšem není ani břeh Kvarnera vyňat ze známého pravidla, že se našinec s našincem v cizině vždycky sejdou. V Opatiji počítá se úřadníků, obehodníků a řemeslníků českých na šedesát, nepočítaje členy hudební lázeňské kapely, o jichž národnosti beztak nelze pochybovati. I v malé Lovraně jsou krajané. Je tu listonoš, pradlena, jsou tu kuchaři Češi a přede- vším je tu majitel hezké útulné villy Antonietly. pan Žoudlik, který, ač po dlouhá léta úřadem vázán po různých koncích Adrie, statečně vždy se hlásil k původu svému a krajanům do Lovrany zavitavším ochotně radou nápomocen
#28 alto_textblock #28
jest.
#29 alto_textblock #29
Opatije má ovšem své nároky na zevnější lesk pro hosta, jenž touží se státi členem »pro- sypané« její společnosti. Skromnější našinee proto raději prchá do levnější a neméně krásné Lovrany. Těm, kdož moudře uvažují praktickou stránku cestování, budiž podolknuto, že strava v hostineích lovranských, krom nejpřednějších, kde zaopatření na den stojí 10 K za osobu. není dražší, než v hostincích u nás. Ceny bytů proti Opatii značně jsou nižší, také lázné po- hodlně jsou založeny na pisčitém pobřeží. Za hudbou neb koupí snadno vykonáš odtud cestu do Opatije těsně podle břehu sedátky opa- třenou a déle půl druhé hodiny netrvající. Z milého chladu večerního parník lacino vás do- praví zas nazpět do Lovrany. Zajímavý je i kraj v nitru horstva istrij- ského. K návštěvě láká osamělá vesnička Ve- prinac s kostelem na tomeni hory, nevšední rozhled na moře a ostrovy. V rozsáhlé farnosti s osadami a samotami na výšinách až dolů na samý břeh rozptýlenými, obstarává duchovn správu bodrý farář, jehož kolébka jako loni zemřelého předéhůdce jeho stála na venkově českém. Na hřebenu chorvatském městečko Kastao s troskami římské tvrze a jinými pa- mátkami připomíná starověký svůj původ. Smě- rem k jihu možno až na konec Istrie sledovati silnici poděl břehu vedoucí. Jaká rozmanitost forem poloostrovů a chobotů mezi stráněmi ústících roklí, chrlících do moře prudké by- střiny. Na druhé straně cesty neopouští náse utě- šená hladina, tak tichá a modrá za klidného počasí, tmavozelená, když šlehána větrem po- skytuje s oblohou a okolím nekonečné měníci se rejdiště barev a nálad. Turisté odvážnější dojiždějí odpůldne pěti- hodinnou cestou až do salaše pod vrcholem Učky gory, kdež noclehují, aby vystoupili záhy na vrchol, ještě před východem slunce, než
#30 alto_textblock #30
oslňující jeho jas může býti na újmu rozhledu. Lze odtamtud přehlédnouti celé okolí obou zá- livů kvarnerského i terstského, za nímž slabá čára na obzoru značí břehy italské. Ve přístavu rěckém, kam parník z Lo- vrany dorazí za tři čtvrti hodiny, možno poko- chati se pohledem na přistavní ruch procházkou po hrázích, mezi nimiž molo Adamič až do středu přístavu vybihá. Snadno dostoupíme i vý- šiny Trsaku nad městem, nesoucí trosky býva- lého hradu chorvatských Frangipanů. Nedaleko odtud kyne poutnický kostel, útočiště námoř- níků, kde prosivají »Majku božu trsatsku«, aby chránila je na odvážné plavbě. Po návratu při- nášejí pak vděčně obětní dar, vypodobující ne- hody, jež na moři je stihly a z nichž šťastně vyvázli. S dojemnými těmi obrazy setkáváme se vůbec v kapličkách kolem moře. Zřídka tu viděti námořníky staré. Málo kterému podaří se, z každé cesty opět se vrátiti. Za to tím více potkás mladých vdov. Mužské obyvatelstvo slouží vesměs na lodích, pozřídku vrací se k rodině, a často zmizí i beze stopy. Vdova pak po celý život černého oděvu neodloží. Podnebí mírné dovoluje i za doby zimní procházeti se v oděvu dle našeho téměř letním, pokud slunce jest na obzoru. I když bouře na- stala, v listopadu i v prosinci častěji, a dešt dodržuje i po několik dni, přece po dešti za- září obloha do modra a odleskem jejím zamodrá se i hladina moře a zaskví se holé skály Vele- bitu. Tak i za zimy procitíme kouzlo jihu. Nej- krásněji však, kdy u břehu luzné Adrie za čas- ného jara, rozpučí se staré stromy v hájí je- dlých kaštanů, kdy listy vavřínů a ploty roz- mariny silněji zavoní pod polibkem paprsků eucalyptus oddychuje kořenným dechem máty vonné, každá stará zeď se kryje listím úponko- vým a zelený koberec se klade na skalné plochy nevlídného jindy krasu.