ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e4f9e380-78e8-11dc-b17e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 35
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXV
#2 alto_textblock #2
V Praze, v neděli dne 5. února 1905
#3 alto_textblock #3
Číslo 36.
#4 alto_textblock #4
Ka ranní n odpot. Htetr předplácí set v Praze v adminislral F něsí na čtvri láta. . . . 6 K — s dvojí donéškou nčiné leta. . 7 K o0h ve Glialkáck : 2 K noD na měsle . — Poštou s- nk nlat avra:. . k o0 s dvojí zisilios nntá:. . k8l
#5 alto_textblock #5
m
#6 alto_textblock #6
v drobném prodeji: ranní číslo o sobě . . . za Sh odpoledni n 2h Ve slialkách na veakovs. ranní čáslo. . . . . . . . 10 odpslední . . . . . . . . Sh Inseraty plati se hotově zapřea Přodplacení a inaerty přijímá zdnini strace v Marianské ulici č.a. Tam nacházejí se téš redskee tiskárna a ezpedice „Národnich Laiste“ Rukoplsy se nevraceji
#7 alto_textblock #7
Onešní číslo pra Prahu Je o 18 stranách.
#8 alto_textblock #8
K doplňovací volbě řišského poslance na obchodní a živnostenskou komoru v Praze doporučuje se po návrhu důvěrník a dle usnesení sehůze poradní za kan
#9 alto_textblock #9
didáta pan
#10 alto_textblock #10
Bohumil Ryšánek,
#11 alto_textblock #11
člen obchodní a živnostenské komory v Praze majitel firmy Jos Ryšánek i syn, obchod s mouě nýmí výrobky a zemskými plodinami v Praze. Volba koná se dne 7. února.
#12 alto_textblock #12
Výkonný výbor národní strany svobodomyslné. V Praze, dne 4. února 1905.
#13 alto_textblock #13
Válka.
#14 alto_textblock #14
L. Z Petrohradu, 4. února. V 7 hod. 43 min. večer. (Původní telegram zvláštníh zpravodaje »Národních Listů«.) Podle in- formací generálního štábu vede se bitva v Mandžursku dále s celou silou a prudkostí. Grippenberg byl odvolán vzhle- dem na nesváry, jež vznikly mez ním a Kuropatkinem. Z Petrohradu, 4. února. (Spb. Ag. Generál Kuropatkin telegrafoval 3. února: Naše vojsko dobylo bojem úplně vesnice Čantanhenanu. Dnes o 5. hodině ranní provedli jsme prohlídky směrem k vesnicím Fanšenu a Pudzovu (2 versty jižně od Ljuditunu), jež měl nepřítel ve své moci. Po několika hromadných výstřelech naši střelei vrazili do Fan- šenu a pobili mnoho nepřátel, Japonci., pospíchající na pomoc, byli buď po- stříleni, nebo bodáky ubiti. Ostatní ustoupili. Asi dva prapory zahájil, střelbu ze sousedních opevnění n naše střelce, již vrátili se, vzavše ssebou své mrtvé a raněné a jednoho zajatého Japonce. Důstojník Bělikov byl raněn. Ja- ponci zůstavili na pravém křídle 100 mrtvých, z nichž jsme 87 po- hřbili. (Ostatní telegrafické a telefonické zprávy viz na straně 4.)
#15 alto_textblock #15
Rusko přestálo zkoušku nej těžší!
#16 alto_textblock #16
Za tři dni bude tomu rok, co Japonci pi- rátsky úkladným přepadením klidně na kotvách stojícího loďstva ruského před Port Arturem zahájili vražednou válku proti Rusku, na niž se byli chystali tajně, úsilím svrchovaným již od deviti let. Bůh suď, jak bylo možno, že jak di- plomacie, tak i vojenská správa Ruska o těchto dlouhých přípravách Japonska tak málo zvě- děla, že v den propuknutí války nemělo Rusko v celém Mandžursku než směšně nepatrnou „ar- mádu“ — 50.000 mužů, ba že ani pevnost portarturská a vladivostocká nebyly v tu dobu na delší obranu náležitě ozbrojeny. Kdyby Ja- ponci byli měli vojevůde: opravdu geniálního mohli při blízkosti bojišté a při snadnosti do-
#17 alto_textblock #17
pravy všeho válečného materiálu bleskurychle již v březnu neb dubnu loňského roku přemocí svou umačkati tu hrstku Rusů na Jalu a na dráze mandžurské, mohli již z jara r. 1904 býti pány hlavního města Mandžurska — Muk- denu. — Zatím vojevůdeům japonským schá- zelo odvahy k takovému napoleonsky prudkému nájezdu, dokud lodstvo ruské u Port Arturu nebylo dříve neškodným učiněno. Ad- mirál Togo měl prve očistiti Zluté moře od ru- ských pancéřníků a minonosek, nežli si gene- rálové japonští Ojama, Kuroki, Nodzu a Ok troufali nabídnouti Rusům první bitvy v pohra- ničném horstvu jižního Mandžurska. — Vděk tomu, podařilo se Rusku po jedno- kolejné sibiřské dráze na ohromnou vzdálenost 10.000 kilometrů do května r. 1904 shromá- žditi na mandžurské dráze u Ljaojanu aspoň ta- kové síly, že mohli po kolik neděl zadržovat příval japonský v horské válce, bráníce s re- kovnosti spartanskou průsmyk za průsmykem avšak na rozhodnou bitvu v širém poli, na offensivu k osvobození Port Arturu směřující. nemohl se ruský „Fabius Cunctator“ — vý- borný a statečný generál Kuropatkin stále ještě s jedinou svou armádou proti třem japonským odvážit, nechtěl-li molodce své němě hnáti na jatky. Japonští vojevůdci mohli plýtvat životy svých vojáků, měliť jich spoustu, stále čerstvě doplňovanou, Kuropatkin toho absolulni nesměl. Trvalať doprava každého pluku z Ruska na bojiště s veškerou municí a spíží plný měsíc! Prohlásil prolo také hned, jak se ujímal velitelství, že potřcbuje plné h roku času, než bude mu lze s nadějí na ví- tězství nad nepřítelem tak udatným a silným. v dálavách tak ohromných od rodné vlasti, v zemi, jejíž lid drží s nepřítelem — utkat se v zápasu rozhodujícím o bytí a nebytí cel branné výpravy Ruska. Nuž, lhůta roku vyprchává a před Muk denem, na březích zamrzlého mandžurského veletoku Hun stojí proti sobě obrovská, silou skoro rovná vojska obou soků, každé asi o 400.000 brancích, v posicích opevněných, s ne smírnou dělostřelbou. Rusové prý mají 1282 Japonci dokonce 1780 děl v bitevním šiku rozpjatém na deset mil cesty. Jaký to budet tanský zápas! Byly-li již neslýchanými svou velikostí jako krutostí boje, které svedl Kuro patkin během loňského léta a podzimu na Va fangu, Ljaojanu a Šaho, bitvy, v nichž stál proti sobě z každé strany 250.000 až 300.000 bojovníků, v nichž hřímalo dnem nocí na 160 rychlopalných děl, bitvy, které zuříly po dese dní a nocí, v nichž padlo na té i oné straně přes 40.000 lidi — jakou bude asi teprv nastá- vajíeí hrozná bitva, k níž se vůčihledě schyluje jižně od Mukdenu. Změní konečně již vrikavá Bellona zlý roz mar svůj a uštědří přízeň svou konečně jednou již po zásluze hrdinným molodcům ruským když je byla až posud tak krutě zkoušela a stí hala takým trvalým jako nezaslouženým ne štěstím? Či znají světa dějiny tragicky vzneše nějšího pádu, nežli byl po takové rekovné a tak obdivuhodně dlouhé obraně konečný pád vy hladověného Port Arturu? — Však také doufali Japonci a všichni jejieh pomocníci a přátelé v obou hemisferách bez pečně, že tento pád pevnosti portarturské bojov- nou odvahu Rusův rázem zdrtí, tak že malo- myslně počnou žádati o mír za každou cenu. Než, když car Mikuláš II. statečně odmítl od sebe každé pomyšlení na pokořující mír, když pe pádu Port Arturu slavně prohlásil, že Rusko bude eti a práva a životního zájmu svého ne- ochvějně a zmužile dále brániti až do konečného vítězství spravedlivě včci své: tu vyhodil úkladní nepřátelé Ruska, žlutí i nežlutí, po- slední svůj podkop proti obranné mohutnosti síle ruské. Čím se Japonci hned při vypuknui
#18 alto_textblock #18
války chvástali, že připraví Rusku z nenadán strašlivé překvapení, jakého posud neviděl svět. o to se nyní po pádu Port Arturu a před roz- hodnými bitvami u Mukdenu vskutku ďábelsky pokusili. Dnes již jest všemu světu zřejmo, kterak náhlé to vzplanutí revolučních dělnických stávek po veškerém Rusku nebylo než ban- ditským kouskem japonsko-britské per fidie. Kdežto přirozená, dávná obecná nespo kojenost se starým šlendriánem a s nesnesitel nou libovůli namnoze porušené byrokracie ru ské, zvláště politjckě a policejní, nešťastnou vzdálenou válkou znovu zjitřená, vedla mys vlastenecké společnosti ruské domáhání se žádoucích reforem v celé státní správě, aby nadešel rozumný klidný pokrok k lepšímu, pod aegidou šlechet ného a o blaho národa svého tak upřímně pe čujícího cara, jakým osvědčil se až dosu Mikuláš II. — Japonci a jich souspřeženci evropští zatín tajně pracovali s nihilisty, terroristy a sociál ními demokraty, aby překvapili Rusko — re volucí, „proti níž by veliká revoluce fran couzská z r. 1793 byla pouhou hračkou“. Všechno hnutí reformní v Rusku mělo být zkaleno a zkaženo rozsáhlým revoluč- ním spiknutím, živeným zlatem anglo- japonským — dle „Ruského Invalidu“ vyna- loženo na to neméně než 18 millionů rublů! — veškera evropská sociální demokracie měla pod- porovat a sílit tu propagandu ruských anarchi- stův a terroristů ve všech průmyslových mě- stech ruské říše, aby bezgramotné, neuvědomělé dělnictvo ruské bylo v nich uchváceno a strženo ke vzpourám, stávkám, nepořádkům a bojům zkrátka, aby byla inscenovaná přes noc revoluee v Petrohradě, Moskvě, Varšavě, Oděsse, Libavě Rize atd. za heslěm: „Pryč s eařisme mo Pryč s válkoul Tímto všeobečným revolučním zemětřesením doufali nepřátelé Ruska rozvrátit a rozkola všechen trvající v Rusku řád, aby nebylo možno vypravit protiJaponcům více an jediné válečné lodi, ani jediného ru- ského pluku, ani jediného vlaku se spíží municí pro bojující v Mandžursku armádu ruskou. Všechna doprava do Asie po souši jak po moři měla býti ruskou revoluei př kažena (když to nešlo anglo-japonskými torpe dovkami u Huliu), aby tak rázem armáda. Kuro patkinova byla vyhladověna a k bídné kapitul donucena, jako posádka porlarturská. Než, itente ekýtný plán sťastně jest zma řen a Rusko od záhuby a necti zachr něno. Celá ta cizinou nastrojená zrádná velik „revoluce“ — dnes to již možno říei — u dě lala dokonalé fiasko na celé čáře- Shroutila se v niveč jako ta jednodenní „slávaí jejího vůdce, dobrodruha a špicla — Gapona Doufejme, že po této těžké, posledn zkoušce nadejde Rusku šťastnější doba — doma i na bojišti. Doma: doba pokojnýc reforem, na bojišti asijském doba zaslouženýel válečných úspěchův!
#19 alto_textblock #19
Hnutí na Rusi.
#20 alto_textblock #20
Gen. Trepov neznamená reakci. »Petrohradské tel, agentstvo« zaslalo za hraničným novinám následujíel sdělení: »Ne- důvěra, jakou zahraničný tisk projevil př jmenování gen. Trepova na úřad, ve kterém má za úkol zjednati nápravu, způsobila v petro- hradských vládních i bursovních kruzích udi- vení. V Petrohradě jmenování jeho vzbudilo docela jiný dojem a prvým jeho následkem
#21 alto_textblock #21
bylo, že kursy na burse značně stouply. V Pe trohradě pohlížejí na zřízení generál-gubernator- stva jako na opatření včasné, způsobené mimo- řádnými událostmi. Poslední události ukázaly. že policie nebyla s to zabrániti dělnickému hnuti, anebo říditi je, neboť dělníci dali se n cestu politických požadavků. Za takových okol ností jen muž, mající mimořádnou plnou moe může obnoviti klid, jenž je prvou a nezbytnou podminkou reforem Nespravedlivé je podezření, že zřízení generál gubernátorstva je známkou reakce v činnost vlády. Ta okolnost, že generál-gubernátor začaí svou činnost spolu s ministrem financí a za- hájilji výzvou k dělnictvu, a by bylo vládě pomocno při zaveden řady socišlných reforem, ukazuje, že generál-gubernátor není v úřad svůj povolán k vůli repressivným opatře- ním a že pořádek má býti obnoven nejen rozhodnými opatřeními, nýbrž i splněním tužeb obyvatelstva.
#22 alto_textblock #22
Japonská ruka v Rusku. Píše se nám z Paříže: Že ruští dělníe byli oklamáni cizími agenty, o tom nemůže bít pochybováno. Třeba v Rusku rozeznávati mez hnutím dělnickým a revolučným. Dělnici rušt mají své potřeby jako všichni jiní a snaží se o zlepšení svého postavení, ale nikomu z nich nenapadlo, dělati revoluci proti caru. Dělníci ruští jsou původem mužíci a car jest jim osobou posvátnou, jako všem ruským mužíkům. Aby se dali zneužíti k účelům podvratným, k tomu bylo zapotřebí podvodu, ke kterému se propůjčil »kněz Gapon«, muž židovského původu, jenž proto vlezl do kněžské sukně, aby v ní nepo- zorovaně mohl provozovati nihilistické rejdy, mimo to muž mravů nečistých, neboť žil ne v pořádném manželství, jako pravoslavní du- chovní, nýbrž s konkubinou, jakousi Razuzda- lovou. Tento Gapon byl špiclem ministra Pleva, od něhož dostával ročně 6000 rublů z donosy na dělníky. Není proto divu, že dělníei ruští i všechen národ, když se jim nyní objevila pravda, jsou rozliceni na své vůdce druhu Ga- ponova i studenty, kteří nevědouce co dělají, pomáhají nepřátelům proti své vlasti. Že pokus o revoluci v Petrohradě byl nastrojen anglo- japonskou intrikou, vysvitne ze spojitosti někte- rých faktů. Na počátku války, jak se pamstujete Japonci prohlásili, že připravují proti Rusku takový kousek, že celý svět bude jím překvapen. Z počátku chtěli vyhoditi do povětří syzrjanský most na Volze, ale byli chýceni. Na to čini altentáty na různě mosty velké sibiřské dráhy Témto altentátům bylo konec teprve, když Rusko postavilo k ochraně sibiřské dráhy 100.000 m Potom chtěli nočním atlentátem potopiti loďstvo adm. Rožestvenského a na konec si nechali nej- větší trumf: revoluci v Petrohradě. Ve všem tom neviděti japonskou ruku a anglické peníze může pouze slepec. Požadavky dělníků byly by bez pomoci vzpoury bývaly právě tak v úvahu pojaty, jako po ní a nemusila téci krev, je padá na strůjce nepokojů. Stávka v Lodi v Ruském Polsku V Lodi, 31. ledna. (Dopis »Nár. Lislů«. Včera v ponděli odpoledne přes to, že všechny ulice, zvláště Petrokovská, lidem byly přeplněny neudálo se nic zvláštního, ačkoliv se všeobecné mělo za to, že cos hrozného se přihodí. Stáv kující lid choval se vesměs klidně. Na Petro kovské ulici od ulice Přejezdu po Dělnou ko záci energicky udržovali pořádek. Na Promenádné ulici jakýsi studující měl k dělníkům řeč, ke které přivedli na nároží stojícího strážníka přivedše odzbrojili jej od šavle a revolverua teprvo, když řečník svoji řeč skončil, odevzdali
#23 alto_textblock #23
strážníku zbraň a tento mohl odebrati se na své místo. U plynárny na ulici Trhové raněn jeden kozák kamenem do hlavy, když sestoupil s koně a nahajkou chtěl kohos přetáhnout. Těžce zraněného odvezli do nemocnice. Plynová svítilny na hlavní Petrokovské ulici svítily ob jednu, v postranných ulicích pouze tu a tam nějaká svítilna zářila. Plynu v plynárně se šetří, neboť nevědomo, jak dlouho stávka po- trvá, aby se město po případě celé neoctlo v tmě. Očekávané dva pluky pěchoty mají teprv přitáhnouti dnes na místo a kromě toho ješta jeden pluk kozáků, načež bude v Lodi pře 20.000 mužů vojska soustředěno. Vůdci lod- ských stávkářů rozjeli se včerejšího dne do okolních měst a vesnie, aby i tam ke stáve dělný lid povzbudili. V Lodi samé stávkáři za- čali osvobozovati »bílé otrokyně« z vykřičených domů, ale kde jim »bílé otrokyně« nebo jejich »otrokáři« 1—2 ruble do ruky vložili, s klidlem odešli hledat štěstí dále. Mezi těmito stávkáři pozoroval jsem vělšinou Židy. U zdejšího po- hodného tito Samaritáni pustili na svobodu množství pochytaných, vězněných a ku popravá přichystaných — psů. Dost možná, že prav stávkáři o těchto činech nemají potuchy, ale přece dějí se na jich vrub. K večeru pak n Horním Náměstí bylo by bezmála došlo ke krve- proliti mezi dělníky a socialisty. Mezi oběma panují neshody prolo, že dělníci nechtějí s zúčastniti politických výstředností a sociální de- mokraté je k nim nutí. Strážníci zakro- čili k ochraně dělníků a socia- listé rozehnáni. Dnes v úterý v časných hodinách ranních na rozích domů objevily se plakáty většího rozměru, ohlašující pro měste Loď s okolím a pro celou Petrokovskou gubernii stanné právo. Dělníci se vyzývají k ná- vratu do práce, načež, po zavedení úplného po- řádku, bude o ně vládou jak náleží postaráno. Dále se dělníci varují před veškerým srocová- ním a před různými falešnými agitátory, kteří chtějí svésti dělný lid k výtržnostem a k zpro- tivení se vojenské moci, sami pak při užití zbraní nejprve prchají, kdežto nevinný a sve- dený lid krváceti a trpěti musí. Počasí je stále deštivě. Ulice proti včerejšímu dni poloprázdné, obchodníci začínají pomalu otvírati krámy některé továrny pracovati. Všeobecné napjetí po- minulo. Nenastane-li ještě dnes něco nepředvi- daného, snad již zítra aspoň 50 proc. dělníků do práce do dostaví. Vojska ve městě, kromě malých kozáckých hlídek, dnes neviděti.
#24 alto_textblock #24
Bohemský-
#25 alto_textblock #25
Moskevští šlechtici. Z Moskvy, 3. února. (C.-B.) Ve schůzi šlechty byly předčítány tři adresy, jež mají být podány carovi. V první se praví, že v nynějších zlých dobách špatně jest zvolen okamžik způ- sobiti základní změnu vládní formy. Rusko na- lezne prostředky a cesty, aby obnovilo uvnit říše spořádaný život, jakmile válečné bouře nepokoje přestanou. — V druhé adrese se praví, že za válečné tisně a vnitřních nepokojů jediné slovo carovo, kterým byli by povolání svobodně zvolení zástupei lidu k účastenství ve vládě, mohlo by přivěsti Rusko na pravou cestu. Ti, kdož podepsali tuto adresu, prohlásili během jednání, že jsou ochotní přimluviti se za adresu sprostředkující. V této třelí adrese se praví: V úplném přesvědčení, že Rusko překoná také tuto novou zkoušku a vyjde z ní se slávou a celou moci svojí, šlechta očekává toužebně slovo carovo, jež by ukázalo, že páska pojící cara s národem ruským není přetrhána a že car, jakmile shledá toho potřebu, povolá národem zvolené zástupce a nechá je spolupracovati na úkolech státu.
#26 alto_textblock #26
FEUILLETON.
#27 alto_textblock #27
V Praze, 4. února. 6—. (Kronika.) Ani příroda ani hi storie neznají zastávky. Neustálá hra sil, tu tam. Onehdy v Petrohradě zase zřetelně na jevo vystoupil zákon všeho společenského život Kněz Gabon — nové jmeno pro historiky — v taláru, s křížem nad hlavou vztýčeným vedl své »bataillony lidu« proti Zimnímu pa- — Co tam chceš, knězi? — Chci prosit cara, aby dal lidu reformy — Car už slíbil reformy. — Na sliby není spolohnutí. Byli jsme tolikrát sklamáni ! Chceme mluvit s carem. — Ale reformy pro celou zem, pro mil liony lidu, nejsou tak snadné dílo. Třeba mí strpení, třeba vyčkati. — Dost jsme se načekali, chceme jednat. Jdeme k carovi. — Ale tak se nechodí k earovi ! Proč nejdeš sám, knězi, s několika zvolenci? — Kdybych šel sám, nepustili by mne A kdyby pustili, nemělo by mé slovo váhy. A vidí car, kdo jde za mnoul — Ale postup tisíců je násilný krok. Nikd neví, co se může přihodit — Ručím za své lidi l — Nikdo nemůže ručit za dav tisíců — Ručím přecel — A což, řekne-li car: nemohu? — To car nemůže, to nesmí řícit — A řekne li přec? — Pak — neručím za nic. — Tedy nepřicházíš s prosbou, ale hrozbou! A hrozba je násilí. Proti násil nezbývá, než násilí. Dej si pozor, knězi, po teče krev! A fanatický vůdce máchl rukou. — Ať teče! Jsme na vše — odhodláni A tekla krev. Muž cítil za sebou velikou sílo, která mu dodávala odvahy. Shlukl ji ko-
#28 alto_textblock #28
láci.
#29 alto_textblock #29
něho podnět okamžiku a mimoděk ji unášel jak už bývá. Ale car má větší sílu. Carova moc není sice věčná, ale rostla věky. A věko- vitá moc zlomí hravě sílu, která jen z popudu okamžiku vyvřela. V několika dnech byl Petro- hrad zase klidný. A zákon života se projevil. V historii jak ve fysice plalí zákon o — parallelogramu sil v Vzpoura pollačena. Kněz Gapon, jak s náhle objevil na povrchu, zase zmizel. Živo vstoupil do starých kolejí. Dělníci se vrátil do továren, lid se chopil práce, všecko zase běží jako běželo před tím Ale jen na okol Není všecko docela jak bylo. Udal se přece změna. Neviděná ještě, ztajen uvnitř, ale neúlajná na dlouho. Chvile na- dejde a všemu světu se změna objeví. Jako po náhlém otřesu země, když leknutí minulo lidé jdou zase po své práci, docházejí novinky o změnách, které se udály v krajině ! Jaké no- voty pohledů! Kopce zmízely s obzorů, pra meny se zastavily, řeky se daly jinými směry Také historie a politika není než »krajina na pohledel Nějaký čas uplyne, carův úkaz ohlásí ná rodu, co nového ve správě — národního ži- vota. Otřes neminul bez následků. Lid dosta ne své reformy. Snad ne takové a všecky jaké zamýšlel mluvčí lidu diktovat v čele zá- stupu před Zimním palácem. Ale svoji míru re- forem přec! Jakou míru? Takovou, k jaké ukazuje ciferník na siloměru vroucího spo- lečenského kotle. Nový zákon přibude do ústrojí národního tělesa. Triumf hodnoty mravní. Vymoženost kultury ! Jaký úspěch A bude to úspěch — prolité krve Krev ! Vzácná šťával Slovo nejvýmluvnější, dokument nejpádnější! Vývod, kterému nikdo neodolá! Dokud o právu jen básníci pěli, učenci vykládali, dokud jen řečníci se rozplý- vali a všecka veřejnost šuměla a vřela jeho slovy a pojmy: marno bylo úsilí! Porozumění
#30 alto_textblock #30
*
#31 alto_textblock #31
nebylo! Co platno řečnit lesům, skalám, potoků a řekám ! Což váží důvody lidského mozku na proti — silám přírody! A v tělese společnost jako venku v lese rozhodují — sily přírody Však tu náhle to trysklo paprskem zvlást ního moku. Červený potůček se ukázal. tenký vřelý! Jen se z něho zakouřilo na studenén vzduchul A náhle je jasno! Všude a všecko ! fllu chota přestává, šupiny padají s očí, každý roz umí. Příroda přírodě porozuměla! A sila při rody koná své divy. Malý otřes tělesa a při- hrady uvnitě se skládají v nové tvary. Zjev hmoty utváří se v podobu mravního zjevu, krev se stává pečelí — ideje. A vystupuje na jevo zákon koloběhu mezi oběma světy, přírodním kulturním — Nač je Rusku Dálný východ ? K čemu ty potoky krve v Mandžursku ? táže se modern členář spokojen švým osudem, že má u své černé kávy do tak »vážných věcí« také nějaké — slovo — K čemu lidská krev? Jde přec o zá- sady a otázky čistě mravní? mohl officiáln mravokárce namítnouti blouznivému knězi, jak nejasnou tuchou se křížem vzlýčeným stoupa v čele opojného zástupu. Ale kněz i zástup nevědomky — všichn jsme nevědomci! — vedli si podle zákona, kter sílu hmoty pojí se silami — idel. Byli odhod láni — na všecko. Obsah práva, vyložený plsmem, nemus být jasný každému. Ale právu, za něž prolite krev, porozumí rychle car i — činovník. Moderní znalec práva, soudce i advokát. s tlustým svazkem zákonníka pod paží, pyšně si vyšlapuje v domnění své důležitosti. Pokládá se býti pevným sloupem a strážcem »mravních idejí«, jež obsaženy v textu knihy. A zatím každá písmena knihy musela být prve vykoupena potoky »nejdražší šťávy«, jež pro- lity v hlubinách minulýeh věků, nežli názorech pokolení vyjasněn a stanoven — mravní pojem
#32 alto_textblock #32
A hra tajemného koloběhu sil mezi řís himoty a říší idejí dlouho ještě není vyřízena Slyšíte výroky plné mravního rozhořčení o carovi a jeho činovnictvu, že tak zatvrzele se uzavírají všemu pochopení »požadavků kul- turních « Marně však se rozhiížite vůkol, který z horlivých hlasatelů kulturnosti byl by snad ochoten přiznati sám svému sousedu více práva, než podle daných okolností přiznat — mu sí. Svět je stále pln nespravedlivostí. O nic méně na Západě než na Východě, všude stále se odehrává revolta slabých proti silným, tu tichá, tu hlučnější. Kultura je dílo příro ních sil, všem stejně drahé, o nic dražší ni komu, než kam jeho — egoistné hnutí dosáhne Máte oprávněné podezření, že bouře petro- hradské nevyvolaly tak živé »účastenství« v »kul turném« Západé proto, že tam na Něvě prolé vána krev za »nejdražší statky lidstva«, jak spíše proto, že se prolévala krev — v Rusku
#33 alto_textblock #33
Velikánskými literami napříč archu ozna- movala zvláštní vydání jistého tisku na Západě Revoluce v Rusku Telegrafické agentury v Berlíně, ve Vídni v Londýně, pracovaly parou. V Petrohradě sam ještě nevěděli, co se přihodilo, ale na Západo už sloupce nejpodrobnějších zpráv oznamovaly sensaci na sensaci! Ne, co se přihodilo v če- ra, dnes ráno, nebo snad v poslední chvíli To by nebyl závodní výkon! Ale, co bude z ej- tra, co se připravuje, co je ustanoveno aby bylo, bulletiny z kuchyně tajemných moe ností, manifesty rozhodujících činitelů, resoluee tajných schůzí, interviewy vůdců, ordre de ba taille spiklenců! A ne snad z jediného středi ska ! Ze všech končin! Z nejvzdálenějších koutů Jaká technika vševědoucnosti ! A jaký tán. jaký gestus, jaká úprava zevní! Vše hlasitou. řinčivou, málem triumfální náladou, jako když nadejde něco, co dávno toužebně bylo očekáváno
#34 alto_textblock #34
říše!
#35 alto_textblock #35
Něco, co se vítá s hlubokým povzdechem za dostučinění: — Revoluce v Rusku! — Konečně! A druhý den zase ! Tytéž sáhové litery na- příč archu Revoluce v Ruskul Jenže pod křiklavým nápisem hned první telegram! Zněl tak podivně, tak mimo všechen styl, málem nesrozumitelně Z Petrohradu. Dnes má město svoj obvyklý ráz. Panuje klid. Revoluce vypukla a ve městě panuje — klid? Hnutí, pravda, bylo potlačeno nási lí m, Ale která revoluce neví a není připravena že proti ní bude jistě zakročeno násilím Kde tu jaký smysl? Berlinský list oznamoval v telegramu o de- putaci dělnictva, která prý mluvila s ministrem. Slibila prý působiti na své soudruhy, aby se uklid- nili a vrátili se k prácil Revoluční deputace slibuje — se uklidniti? List doprovodil depeší nevrlou poznámkou. Tuze nevrlou. — Zdá se, že ti lidé (čti: chlapi !) dostal strach z flinty, která střilí, ze šavle, která seká. Zdá se, že chtějí raději zase dolézti ke kříži (wollen zu Kreuze kriechen!) Podivný poměr najednou křiklavě vysvíta. Nějaké kruhy na Západé měly o ruskou revo- luci patrně v ětší zájem, než ruští — revolu- cionáři s a m i! .. A slovanská veřejnost? Za pražských nepokojů zaplaven byl svět známými výrobky zlomyslné fantasie. Tenkráte prohlédli jsme snahu té industrie. Byli jsme od- hodláni otevřiti světu oči. Ukázati mu, jak se má na věci dívat, jak má umět číst, jak rozeznávat pravdu od žalby. — Postaráme se! říkali jsme si. Tenkrát vznikla myšlenka Slovanske tiskové kancelářel — Slovanský členář, slovanský interes me miti svojí informaci! usouzeno správně Leč od myšlenky ke skutku je tak daleko