ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 0f8ec480-78e9-11dc-8da9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
ALTO TextBloky — 24
#1 alto_textblock #1
5. února 1905
#2 alto_textblock #2
II. Přiloha „Národnich Listů“
#3 alto_textblock #3
k číslu 30.
#4 alto_textblock #4
Strana 17.
#5 alto_textblock #5
Politické zprávy domáci.
#6 alto_textblock #6
V Praze, 4. února. (Změna jedna- cího řádu v panské sněmovně.) Vý- bor panské sněmovny pro změnu jednacího řádu bude míti ve středu opět schůzi, v níž referent dr. Lammasch přednese zprávu, jež má býti po- dána sněmovnímu plenu snad již během příštího téhodne. Ve zprávě navrhne se prý doplnění sta- rého zákona o jednacím řádě dvěma novým paragrafy, jež maji co nejvíce omeziti (echni ckou obstrukci. Paragrafy ty vzaty prý z angli- ckého jednacího řádu. Na zostření disciplinárn moci sněmovního předsedy prý se při tom nepo
#7 alto_textblock #7
mýšli.
#8 alto_textblock #8
V Praze, 4. února. (Vlašská právni- cká fakulta.) Římská „Tribuna“ uveřejňuje rozmluvu s posl. Malfattem, týkající se vlašské právnické fakulty. Baron Gautsch v konferenei s vlašskými poslanci vyslochl pouze mínění po- slanců o této otázce, ale sám se o vlád- nich záměrech nevyslovil. Dle mínění barona Malfatta olávka vlašské university dostane se na jednací pořad sněmovní ještě před Veliko- necemi, buď za debaly rozpočtové, aneb až vláda učiní v té věci nové provisorni opatření. Vlašští poslanci mají za jisté, že stane-li se opět nějaké opatření provisorní, vlašská fakult nebude z Inšpruku přenesena do Terstu, nýbrž de některého jiného vlašského města.
#9 alto_textblock #9
V Praze, 4. února. (Poslání hr. Jul Andrássya.) Hr. Jul. Andrássy, vrátiv se z Vídně, vstoupil ihned ve vyjednávání se stra- nami opposičními. První jeho návštěva platila Fr. Košutovi, druhá šlechtickému kasinu. Hrabě Andrássy prý doufá, že mu bude možno vyjed- návání se stranami ukončiti v ponděli, tak že v úterý bude již moci podati eísaři zprávu o vý- sledku svého poslání. Dle názoru, rozšířeného v pešťských liberálních kruzích, hr. An- drássy má před senou dvě cesty, vedouci k roz- řešení krise. Buď se opře o všechny odstíny svých spojenců, což by bylo možno jen v tom případě, kdyby se větší čásť strany neodvislosti podvolila, účastniti se vlády na dosavadních státoprávních základech, aneb aspoň takovou vládu podporovati; aneb musí hledati oporu ve straně liberální. Ale ani v jednom, ani v druhém případě neměl by většiny jednolité. To by ovšem nebylo překážkou, aby mohl vyříditi nejdůleži- tější státní nezbytnosti. Budout různé opposiční skupiny, byť se jejich názory o různých vnitř- ních i vnějších otázkách sebe více rozcházely přece nuceny poskytnouti hr. Andrássyovi pod pory, aby nějakým praktickým úspěchem pro jevily své vítězství. O tom však, bude-li za ta- kových poměrů také možno vyříditi rakousko- unerské vyrovnání a obchodní smlouvy, jsou strany v úplné nejistotě.
#10 alto_textblock #10
V Praze, 4. února. (Sbližení chor- vatské opposice s košutovci.) Ve čtvrtek navštívil jeden člen chorvatské opposice jednoho z členů výkonného výboru spojené opposice uherské, aby ho ubezpečil, že Chor- valé nechovaji záští k Maďarům a k Uhrám Tvrdí-li se v Uhrách opak toho, jest to omyl. Chorvaté jsou prý přátelé uherské státní my- šlenky a uznávají (?) supremacii Uher. Důvěr ník sdělil dále, že delegace chorvatské opposice byla by ochotna vyjednávati se stranou nedd- vislosti. Na dotaz chorvatského důvěrníka, po- stačí-li, provede-li chorvatský sněm nové volby delegátů do sněmu uherského, či bude-li třeba vykonati také v Chorvatsku nové sněmovn volby, projeveno v klubu strany neodvislosti mí- nění, že chorvatský sněm má provésti jen volbu nových delegátů.
#11 alto_textblock #11
V Praze, 4. února. (Doplňov ac volby v Uhrách.) Čtvrteční volbou v okrese hajdu-besermeňském, při níž zvolen košutovec Jan Benedek, ukončeny letošní všeobecné volby v Uhrách. Výsledek jich jest ten, že zvoleno 164 poslanců strany Košutovy (jeden s dvěma mandáty); 151 liberál (z nichž čtyři s dvěma mandáty; k liberálům počítá se i 13 Sasíků); 25 dissidentů, 23 lidoveů, 13 banffovců, 8 poslanců národních (6 Rumunů, jeden Slovák a jeden Srb) a 11 divokých. Ve 13 okresích jest třeba užších voleb. Většina z nich jest již vypsána a vykonají se od 10. do 16. února. Do užších voleb přijde jeden Srb (Miletič v Pančevě), dva Rumuni a dva socialisté, kteří prý mají naději. že s pomocí košutovců dobudou mandátů. Byli by to první sociální poslanci ve sněmovně uherské.
#12 alto_textblock #12
Ze Záhřeba, 2. února. (Otázka misto držitelská v Dalmacii.) „Obzoru“ píše se z Dalmacie, že tam není dosud nic známo o tom, kdo se stane definitivním nástupcem bar Handla na místodržitelském křesle. Nově jme novaný správce, dvorní rada Mikul. Nardelli rodilý Dubrovčanín, převzal již správu místo držitelstvi. Z té okolnosti, že Nardelli byl jme nován místodržitelským vicepresidentem, kte rážto hodnost za bar. Handla nebyla obsazona. soudí se, že provisorium potrvá tentokrát delš dobu. Také se má za to, že jest to příznakem, že Dalmacie obdrží opět náměstníka vojenského v jehož rukou bude spojena správa civilní i vo- jenská. Jako vojenští kandidáti jmenují se gen. Varešanin a gen. Borcevič.
#13 alto_textblock #13
Ze Záhřeba, 2. února. (Hospodářská podřízenost Chorvatů.) Chorvalské listy počínají si v poslední době pilněji všímat také otázek hospodářských, poněvadž nabyly přesvědčení, že politiku může s úspěchem pro- váděti jen národ dosti silný hospodářsky. Tý- denník „Narod“, vycházející v Požeze, upozor- ňuje chorvatské kruhy na nesmysl, jejž pášou tím, že své peníze ukládají v pešťských a vídeň- ských bankách, odtud se jejich peníze vracejí do záhřebských filiálek týchž bank a ty pak půjčují chorvatským průmyslníkům a živnost- níkům chorvatské peníze za drahý úrok. „Na- rod“ ukazuje na české kapitalisty, kteří se již dávno emancipovali od Vídně a ukládají své pe- níze v českých bankách, jež jimi podporují opět český průmysl a obchod. Proto radí Chorvatům aby následovali Čechy i v tomto oboru činnosti.
#14 alto_textblock #14
Sensační kniha. (Závěrek.)
#15 alto_textblock #15
Přikročujeme k zakončení črt svých o vele zajímavé anglické knize o životě Viléma- II. jeho rušného dvorního okolí. Pohnutkou ke zkrá- cení výňatkův z knihy této interessantní i pro lid český, kterýž jest v neustálém zápase s pro- pagatory Vilémových idef a plánův, jest nám okolnost, že české nakladatelství ujalo se, jak jsme jinde již oznámili, úkolu, seznámiti české čtenáře s úplným, na překvapující odhalení té- měř nevyčerpalelným obsahem knihy a spoko- jujeme se prioritou, že list náš první českou ve- řejnost obeznámil s důležitou a cennou knihou tou. Pravíme s dobrým rozmyslem: »s důležitou a cennou knihou tou«, neboť odhalení knihy té vtiskují nám mnohou účinnou zbraň do ruky k boji našemu s propagandou pangermánskou. Nebylo by věru na škodu, kdyby knihu tu četl — snad by u všech jazyk její nevadil — všichni ti, kdož dychtí v duchu po tom, aby se hranice Vilémovy moci posunuly více na jih aneb kdož od sblížení našeho se »silnými« povahami se- veru očekávají naše duševní i morální (!) obro- zení a osvěžení. Korrupce soustředěná, ač dosud ztajená, na Sprévě, bezcharakternost a egoism výkvětu německého národa, mezi nimiž autorka měla potěšení žíti téměř celý život svůj, jsou místy, jak je odhaluje sama nemilosrdně, trhajíe iličené roucho státních interessů, tak úžasny, že snad rozbřesklo by se mnohým též u nás a že by po přečtení knihy této aspoň s oltáře ducha svého skáceli své idoly. Především však po pře- čtení knihy télo veta jest ne-li po idolu, tož jistě po ideálu pangermanismu ! Ideálního nyní zbývá málo na postavě, jež náleží historii a tudíž i kritice její . .. Autorka reflexe své však neobmezuje vždý jen na dvůr sám, nýbrž podává leckdy chara- kter stiku celé německé společnosti. Co praví o strachu před vodou a mýdlem, čte se spíše hu- moristicky, žel, nemůžeme pro obmezené misto citovati marklwainské tyto rysy, ani jině jej pozdější úsudky o jiných živlech německé po vahy. Jen tak mimochodem zde zaznamenáváme ale, co praví o německé žvanivosti a klepavosti. »Německé vznešené a zahálčivé třídy, « píše, »ne- jsou ani o chlup lepší co do mrav- nosti nežli třídy ty v Anglii, Fran- cii neb v Rusku, a v jednom ohledu jsou. myslím, horší: jsou bez výjimky neko nečně žvanivými . . « Klepavost tato vzbudila také jednu z nej trapnějších afřér dvora berlínského, afféru ano- nymních listův. Mnoho hluku způsobila talo své doby již v listech berlinských i zahraničných, ale auforka podává tu celou řadu episod jejích, dosud úplně neznámých, seén nejdrastičtějších a odhaluje na poprvě také pravé pozadi její, ano neváhá na konec s odhalením překvapujícím, že za listky anonymními, obsahu z pravidla nejoplzlejšího, stál jak na konec shledala z různých známek velká čásť dvoru sama, sám člen královské rodiny. cisařovnin příbuzný, kterýž pak pokyn dostal, aby se Berlína, Německa vzdaloval, když uvěz- něním obřadníka Kolzea se nepodařilo pravou stopu zakrýti. Po měsíce byl dvůr zasypáván pravým deštěm lístků anonymních, v nichž často s použitím obrazův ze starověké obnažené mytholegie odhalovány vedle jiných pokleskův zvláště milostné styky jednotlivých čelnýeh členů dvora. První taký lístek anonymní dopadl na stůl císařovnín, když několik dní po zrození dcerušky její Louisy Viktorie, Vilém II. z love- cké slavnosti na zámku grunewaldském odjel večer na vyjižďku saněmi s dámou berlínské aristokracie, již poclíval přátelstvím svým, aby se ze sportovní osvěžující vyjížďky té — au- torka byla té chvile v Grunewaldu — k páté hodině ranní vrátil. K prvému hanebnému ano- nymnímu listku tomu přiložen byl i obraz ber- linské dámy v rouše Evině. Však ni císařovna nebyla ušetřena škaredé zlomyslnosti anonyma. Překvapil ji kdysi lístkem, na němž byla vy- obrazena ve společnosti »proslulého« dvorního kazalele Stöekra, oblibence svého, jejž anonym neuznal rovněž za dobré kněžským ni nekněž- ským rouchem odíti . . . Lístek stejně illu- strovaný zaslán byl císaři, ale gen. Scholl věda, že dělá se tu jeho velitelce hanebná křivda, zadržel jej, dříve než se oetl v rukou císařo- vých, nieméně pohnul záhy císařovnu, že zbožné společnosti Stöekrovy na dobro se zřekla. Stöcker musil dvůr opustiti. To byla bezpro- střední příčina jeho pádu, kterýž své doby rov- něž mnoho hluku natropil, aniž jeho pravá příčina až dosud byla veřejnosti známa. Zcela nové jest též odhalení, že obřad- ník císařovnin, Kotze, byl obětí nejen dvo- řanské intriky, nýbrž obětí intriky, jež neštítila se ani podvodův. Po marném dlouhém pátrání po snonymu rozšířena náhle na dvoře jedovatá pomluva, že Kotze jest sám autorem listův anonymních. A čim více některé známky ukazovaly k stopě mnohem vyšší, tím houževnatěji šířeno toto podezření. A na konec použito jako dokladův proti němu pijavých papírův, nalezených prýv jeho komnatě zámecké, na nichž prý zjištěn otisk některých slov z jednoho anonymního listu, zvláště slovo Loloki, jímž byl Vilém Il. v listech těch označován (autorka cituje řadu ukázek z těchto výplodův vysokého anonyma- tupitele). Na rozkaz císaře, jemuž donesl » do- klad« kollega Kotzův, obřadník baron Schräder Kotze byl okamžitě zatčen a dlouho vězněn, přes veškerou přízeň, již Vilém II. k němu k jeho půvabné choti až dosud byl choval. Na zvěst o zatčení manžela madame von Kotze klesla na kolena před Vilémem v ku- lečníkové síni Nového paláce, zatím co Její Ve- ličenstvo a děli hrály si na schovávanou v za- hradě. Cisařovna Augusta Viktorie, jež dávno již nerada viděla přátelství císaře k madame télo k jejímu manželu, měla odtud znamenitý pohle — citujeme autorku doslovně — na celou scénu: na krásnou, však nyní nebohou ženu, vzývající o milost mocného přítele svého pro svého manžela, jenž měl být obětován, aby jiný mohl choditi volně! Vilém zůstal však hrdým a tvrdým, jako kdyby nebyl se nikdy opíral o krásné rámě, jež nyní v úzkosti k němu se vzpínalol »Není to nic platno, gnädige Frau! Spra- vedlnosti musí být zjednán průchod. Musi se s ním naložiti jako se sprostým zločincem !«
#16 alto_textblock #16
Výkřik potom a pád těla — a děti eísa řovniny zvolaly jako jedním hlasem »Co učinil papa tetičce Kotzové ?« »Nemáte žádné tetičky Kotzové, « odtušila císařská máteř. Leč po delším věznění shroutil se jediný vážnější »doklad« proti Kotzovi; sám státn znalec zjistil před. soudem vojenským, že pls- mena na pijavém papíře nejsou otišténa. nýbrž že byla na pijavý papír sám přímo a bezprostředně načrinuta někým, kdo chtěl zmásti soud, aby odsouzení nevinného vinníka krylo. Přes to »plazivý« soud vojenský — výraz au- torčin — Kolza shledal na pouhé slechy vin- ným, leč Vilém II. »v záblesku velkomyslnost svojí« rozsudek zrušil a Kotza přes námitky císařovniny rehabilitoval s největší okázalostí. Jednoho z intrikánův, dvořana Schradra pak Kotze v souboji zabil. Pravý autor intrikya listů anonymních, jejž autorka jasně naznačuje. unikl však plné míře trestu, pokutován byv to- liko »dobrovolným« od dvora vyhnanstvím. Ano, pravé romány jsou to, jež nám au torka v jednotlivých kapitolách ze života dvora, jeho intrik a zápasův vypravuje, soubor to dra- mat, komedil i tragedií! A pravdu má, dí li tam na místě jednom »the truth is more strange as the fancy.« Pravda jest často fantasie neoby- čejnější! Nejednou v pravdě při její odhaleních pozadí dvorniho, pravých vzpruh a pohnutek jeho činův nevycházíme z úžasu i překvapení ! Pře často zasahují tato i v obor mezinárodní poli- tiky ! Často hádáme na spory o interesy státův a zde vidíme, jak byly to osobní difference osobní jiné přihody, jež ten i onen stát s Ně- meckem rozvedly. Tak vypravuje nám autorka zevrubně o náhlém ochlazení, jež mezi Vilémem II. a Alexandrem III. nastalo po jedné lovecké partii a jež později přičiněním francouzské choli dánského prince Waldemara bylo ještě zvýšeno a podruhé líčí nám obšírně zase se všemi drob- nými detaily, nasvědčujícími pravdě odhalení, o vzniku napjetí mezi Vilémem II. a princem Wa- lesským, nynějším Eduardem VII., jež podnes nezůstalo bez jistého vlivu na anglo-německé slyky. Když Německo v otázce krětské i v jiných nepodporovalo Řecka, nemohouc zapomenouti že sestra Vilémova přestoupila na řeckém dvoře na víru pravoslavnou, tehdejší prine Walesský odhalil králi Jiřimu dle svých informací z dvora berlínského — jestiť ujcem Viléma II. — ž německý císař užil welfského fondu k účelům jiným, nežli k jakým smlouvou a zákonem byo určen. Zároveň dal princ králi Jiřímu na vůli. aby odhalení toho užil dle potřeby. Do spiknutí proti »Vilému zasvěcen byl dánský i bulharský dvůr. Avšak kníže Ferdi nand chtěje se zavděčiti Vilému II., věc neloy- álně zradil. Vilém II. v listu ku podivu i kan cléřem kontrasignovaném pohrozil pak Řecku, že bude li list prince Walesského publikován, postaví se on zcela po bok Turecku prou Řecku. Potom byl list, nalezající se té doby u dvora dánského, za přítomnosti německého vyslance spálen. Vilém II. v listu k princi Wa- lesskému tomuto pak napověděl, že osobně bude žádati zadostučinění, až prine opět Homburg. jak obvykle navšliví. Prine odvětil zasláním výstřižku novin s jadrnou poznámkou na okraji, kterouž autorka též napovidá jen a kterouž ne chce doslovně opakovati. Ale krajané naši Marianských lázních vědí aspoň nyní, proč od té doby nynější král anglieký dává místo Hom- burgu přednost jiml Spisovatelka vypravuje zajímavě též o sil ném ochlazení styků mezi spojenci, císařem r kouským a německým, kteréž nastalo po důvěr- ném banketu, pořádaném Vilémeri II. ve Vídni v den pobřbu arciknížete Albrechta, Král saský měl pak dlouho co činiti, aby napěti mezi spo- jenci uklidil. O roli, kterouž si osvojuje politická policie u dvora berlinského, často bez vědomí panov- níka sama a k jeho nejedné mrzutosti, podává dvorní dáma rovněž překvapující odhalení. M- mo jiné vyzrazuje pravou přičinu pádu Sevasto- polu. Car Mikuláš Prvý psal důvěrnému přítel svému osobnímu Bedřichu Vilému, že Sevasto- pol odolá dolud, dokud spojenci nesoustředí své sily proti tvrzi Malakovu, kteráž jest na štěstí bez vědomí oblehatelův jediným slabým místem pevnosti. List ten za policejního presi- dentství Hackeldeyova byl z berlinského zámku odcizen — policejním agentem a prodán Anglii- Krátce na to, 8. záři, spojenci anglo-francouzšu provedli svůj vehementní útok proti Mala- kovu, jenž padl... Rusko prohrálo tak válku krymskou, díky — své důvěře ve dvůr pruský . .. Nešikovností politické policie bylo rozne seno také nepovolaným osobnostem, když Vi- lém použil části disposičního fondu, určeného pro veterány, jich pozůstalé a pro pohromy ži- velní, aby zvýšil o 100.000 mk. služné přibuz- nému choti svojí, kaneléři Hohenlohovi. Kanelét pak viděl se pohnuta tento příplatek vrátiti, je- likož anonym redivivus hrozil bouří ve ve- řejnosti. Z takých ještě přečetných odhalení nových a překvapujíeích nevycházíme po celých čtyři sta stránek knihy a není divu tudíž, že kniha — i zcela bez ohledu na některé historie silně pikantní — vzbudila tak nesmírné vzrušenív Německu a že je budí trvale i v mezinárodních kruzích politických. Citujmež na rozloučenou s knihou vele- zajímavou ještě i její několik poznámek o sty- cích Viléma II. s jeho chotí: »Vilém zřídka kdy mluví přímo se svou chotí, leda že ji někdy řekne, zda se mu lib nebo nelíbí její šat; a táže-li se ho ona na něco, odpoví ji tonem, kterýž přelíná další kon- versaci; dosti často neodpovídá vůbec, otáčeje levé (nedoslýchajíeí) ncho k císařovně a tváře se, jakoby nebyl slyšel, »V okamžiku takovém, kdy láska i hrdos musi bouřiti v prsou cisařovniných, my všichni litujeme jí hluboce. Někdy se zdá, jakoby chtěla vzkřiknouti ve tvář všem, ale žena musí un ustoupiti vždy královně a tak spolkne mlěky své pokoření, sedí tiše a usmívá se, upírají malá šedá očka na manžela, jenž za konversace s dvořany tolik dychtívá po tom, aby zdál se humoristou. O, těch žalných však pokusův o žerty, jež hosté u královského stolu snášet musíl
#17 alto_textblock #17
»Jest to jiná věc, býti pánem vtipů a jiná zase, býti vtipným mezi pány! »Císařovna zůstává trpnou jako vždy, usmí- vajíc se svým pokorným způsobem — jen živůtek její jest mnohem volnější, i zdobena jest obzvláštní ještě přehršlí klenotů, neb i dvěma. Krajní dekoletáž jest nejsilnější stránkou Jejího Veličenstva, ale přes svůdnost toalety a pře okázalost jejích vnad nedovede císaře pohnouti, aby zůstal ve společnosti její déle, nežli zdvoři- lost žádá. Jako v straslivých dnech v San Remu (za těžké choroby Bedřicha III.), když na cestě k vesnickému kostelu žádal Vilém, jakožto zá- stupce starého císaře, přednost před svou matkou, tak užívá i nynější své posice, aby všechny od něho odvislé stlačil ve stav tiché, ale i úplné poddajnosti. A to pokračovalo tak dlouho, až i císařovna uvykla tomu a dnes věru shledávala by podivným, kdyby tento stav se měl změniti. Děti pak, děti jsou pro účely dyna- stické, jsou tu, aby se učily a rostly ; čeho lze více ještě žádati? Stesk Jejího Veličenstva, že děti zřídka kdy vidí svého otce, jest pravdivý; zřídka kdy. ač-li vůbec, objevují se nejmladší u stolu a rapporty jejich vychovatele o jich chovánía postupu v učení musí stačiti; věnovati čas osobnímu přesvědčení se aneb přátelským s nimi rozhovorům, nepokládá se prospěšným. »Císař nedávno rozkázal, že žádný sluha nesmí vstoupiti do společné lóžnice a že všechny práce tam, topení, vynášení koberců atd., must obstarali dívky. Rozkaz ten měl zvláštní ná- sledek v zápětí: neboť císařovna, jež nerada vidi dívky ve své komnatě (bývá-li císař pří- tomen) právě tak, jako císař mužské služebníky. jest nyní nucena za zimních jiter, když jest manžel doma, sama dříví v krbu zapalovati. Jaká to parodie na královský stav — tato cí- sařovna a královna, vatávající v nočním oděvu za vlhka a zimy, aby si oheň rozdělala ! Věru. pravda bývá mnohem neobyčejnější, nežli i smy šlenka sama « Ještě tuto scénu: »Kdysi pověsti o císařově přízni ke krásné madame Herbettové, chotí tehdejšího francouz- ského vyslance v Berlíně, pronikly ke sluchu jejího manžela, obyčejně poslední to osobě, jež zvidá o věcech takých. »Nebylo nepochýbně nic na tomto žvaslu ale nechť bylo či nebylo, „ Herbette rozhodl se učiniti všemu přítrž. Když došlo pozvání pro dvorní ples, přijal je několika zdvořilými frá- semi ale tři dny před zábavou pohnul maďame, že s politováním odřekla, dodávajíc, že Jeho Exeellence samotna je s to, přijati česť tu býti na plesu přítomna. »Dvorní maršál baron vón Lyneker měl právě službu v císařově pracovně, kdýž došel parfumovaný listek se střibřitými iniciálkami paní vyslancové. »Jeho Veličenstvo,« vyprávěl pak baron. »otevřelo list a přehlédnuvši obsah zvolalo »Zpravte Eulenburga, že ples je odřeknut, mus pozvání ihned odvolati.« »Potom přikročiv přímo k němu a zíraje mu plamennými zraky přímo do očí, císař po- kračoval?— »Víte, proč musím zklamati v posledním okamžiku několik těch tisíe pozvaných osob? Pro- tože nemohu dovoliti Herbetto vi. aby kdy opět vkročil do méh domu. Přeje si přijíti, ale nepřijde. Raděj- bych viděl ten zámek v troskách, nežli byeh ztrávil s ním jedén večer v jeho prostorách. Nedám si pokoje, dokud Herbelte nebude do- nucen, aby Berlin opustil.« Herbelta za krátko na to vláda francouzská skutečně nahradila výslancem nynějším.
#18 alto_textblock #18
6—
#19 alto_textblock #19
Národní hospodář.
#20 alto_textblock #20
Z domácího peněžního trhu. V Praze, 4. února. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) (Demokratisování akcie. — Akcie jako uložení kapitálu a jmění o úzké lailli. — Krise nesoudnosti. — Memento kon- junktury. - Paplry k uložení kapitálu na domácím trhu. — Akcle bankovní pivovarské.) Zatím co na jedně hranici Německa úspěch doby se shledává ve velkém demokratisování akcie — hle, na hranici druhé slyšíme výstražno hlasy před přílišným optimismem. Demokratiso- vání akcie proti poměrům našim učinilo ovšem pokroky nesmírné. Německé renty trpi usta- vičnou nedokrevností, ne snad proto, že národ by byl chudý a úvěr Německa by nebyl dosta- tečně opevněn, nýbrž proto, že podnikavost pře- kypuje a malí kapitalisté že přílišným percen- tem se účastní hry bursovní. Německé renty vy- nášejí asi 314 a dosti nesnadno uhajují svůj kurs. Akcie stoupají měsíc za měsícem svoji výnosností, kolisajíce povšechně okolo 5 0. Činnost spekulační a důvěra v rozvoj německého národního hospodářství zdemokratisovaly akcii nad míru. Stojíce opodál, kriticky můžeme sledovati onen vývoj věci. Vidíme lehkomyslnost a slepou honbu za penězi, neboť akcie přece zu- stává výhodným uložením kapi- tálu toliko pro jistá jmění, ona jmění, „která nemají příliš úzkou taill.“ Jak- mile akcie se stane uložením kapitálu i pro jmění nejmenší, může se její popularisování státi nebezpečným pro všechen akciový trh, ze- jmena ale pro takového malého majitele akcie, ježto v případě prudkých otřesů kursových, které u akcie jsou zjevem dosti častým, jmění malé přichází v těžké nebezpečí — zvláště v tom pří- padě, jestliže čas od času ho musí býti po- užito. Zvláště kritickým pak toto nebezpečí se stává, jestliže celé jmění umístěno jest pouze v akcii jedné — jak nikdybýti nemá,a v případě potřeby akcie dotyčná prodána býti musí, byť i kurs její byl sestoupil na úroven nejnižší. Značné úspěchy učinily národ mysliteln oplimistou. Nelze upříti, že na Sprévě mnoho zapomněli, aby se přiučili nazírání poněkud lehkomyslnějšímu, a shledáváme v onom hospo- dářském ústředí nepopíratelné příznaky nesoud- nosti. V širokých kruzích pak obecenstva střed- ního a malého, které rychlým vzrůstem četných velkých jmění přirozeně jest uváděno v extasi zuří nebezpečná ho.sčka hry bursovní. Na
#21 alto_textblock #21
kluzkém poli londýnského trhu s akciemi zlato- delnými kolisá také ziato německé, a procházi rovněž cennými papíry amerických železniea akcií průmyslových. Kursový listek berlínský byl šmahem bičován do výše. Výroba jest hnána ku předu, ve všech téměř oborech znenáhla pře- plňují se trhy německými výrobky, a ponenáhlu opět můžeme tušiti ono memento klesající kon- junktury, které konstatuje: „příliš mnoho se tvořilo, příliš mnoho se stavělo“. Snad ještě dosavade německé národní hospodářství jde svým přirozeným krokem. Jeho činnost jest in- tensivní a extensivní, ono pracuje parou, vždyt světové trhy se právě dělí. Kdo nyní si na něm nezajistí podílu, tomu bude se spokojiti jako Francii a Rakousku svým územím vlastníma ustoupiti do postavení podřízeného. Německo s neobyčejnou rázností a silou bojuje o to, aby si vydobylo místo u slunce ... Zatím ale v onom ústředí, odkud vychází iniciativa a onen nerv energie, bouří horečka hry bursovní a stroje továren skřipotem svých kol varují před pře- tížením. Akcie jest zdemokratisována příliš ... Pražská bursa vyznamenává se velmi znač- nými obraty v papírech k uložení kapitálu, které ovšem na straně dodávající, vycházejí z různých pramenů, avšak jako odběratele zaznamenáváme po většině ruku jedinou, totiž Zemskou banku. Na stůl obratů přicházely především renty, dále pak 4% zástavní listy České hypoteční banky, které jednány byly za 100.75—100.72°, dále 314% zástavní listy téhož ústavu za 94.275, dále byly jednány v četných položkách papíry Zemské banky po 100.10—100.15 a 4%% ban- kovní dluhopisy Ústřední banky českých spoři- telen za 100.—. Kromě těchto papírů domácích byly kupovány hodnoty nejbližší provenience cizí, totiž 3% priority společnosti rakouských místních dráh a 82.72°—82.75, 41/2% zástavní listy Haličské akc. hypot. banky za 101.623 a ko- nečně i hodnoty Dolnorakouské hypoteční banky. totiž 31/4% komunální úpisy téhož ústavu po 94.15 a 94.123 Tato živost domácího trhu k uložení kapi- tálu zasluhuje tin. více povšimnutí, že na trhu vídeňském vlastně nebylo poptávky zvláště živé. ježto trh byl poněkud oslaben ústupem uher ských rent. Na poli akciovém těšily se zvláštní přízni hodnoty bankovní, mezi nimiž došlo k více obra- tům v akciích rakousko-uherské banky z 1638.50; dále jednány akeie České průmyslové banky za 414.— a akcie Hospodářské úvěrní banky za 408.—. Hodnoty průmyslové klidné. Oproti tomu vynucuje se pozornost mezi hod- notami na burse neznamenanými, stálý zájem pro akcie Smíchovského pivovaru, v nichž po- ptávka se vyšinula až na 3310.—. Interes ten jest velmi pozoruhodným, ježto právě v minu- lých valných hromadách byl pronášen po- všechný stesk, že dotyčný průmys' vlastně právě není v nejlepších poměrech. Nezdá se pak ani, že by šlo o ojedinělý zájem pouz pro jmeno- vanou hodnotu, ježto i jiné pivovarské akcie, jako Bránické a Vinohradské s těšily poptávce. Také v Nuselských po době velmi drahné ujed- nán závěr, ovšem při značně sníženém kursu (130.—).
#22 alto_textblock #22
Vídeňská bursa v týdnu minulém. Ve Vídni, 4. února. (Pův. zpráva »Nár. Listů e.)
#23 alto_textblock #23
Uherskými volbami poražen nejen Tisza: dosa- vadní celní jednota říše a obchodní spojenectví jest jimi v základech otřeseno. Pro danou chvíli není ovšem třeba obávati se důsledků okamžitých. Dnešní jednota platí až do r. 1907 a pro dalších deset let, pro něž zjednána úprava vztahů obchodních smlouvou s Ně- meckem a Italif a pro něž platiti budou zajistě i ostatní obchodní smlouvy, o nichž bude záhy zahájeno vy- jednávání, nalezne se již modus, kterak alespoň zevně udržeti fikci jednoty. Ostatně jest lhostejn cizím státům, co děje se uvnitř toho kterého vývoz- ního obvodu, jen když zachovány plně podmínky stanovené úmluvou. Jako jest Německu lho- stejno, že prolomena zásada celní jednoty říšské sta- novením cukerního cla pro vývoz z Předlitavska de Uher, tak bude mu úpině věcí vedlejší, bude-li tento příklad rozšířen i na obory jině, jen když Uhry budou šetřiti smluvních ustanovení obchodní úmluvy. Proto tedy pravi fakt, že nové obchodní úmluvy víží celou říši na dvanácie let, velmi málo, tím méně, protože tím ještě není řečeno, že tato celní jednota na venek musí býti vnitřně upravena zá- sadami posledního sjednání Körbrova s Széllem, jež nenabylo dosud ústavní platnosti zákona a jež jest pouhým prostředkem z nouze. Leč těmito fakty bursa se nezaměstnávala. Rozladil-lij výsledek uherských voleb z počátku a zračilo-li se to v malém kolisání kursů, záhy opět tato nálada za- pomenuta Možné povolání hraběte Andrassya na sto- lec ministerského předsedy uherského bylo burse ví- taným nodnětem, aby plně oddala se optimismu co do posuzování situace v Uhrách, optimismu, který z valné části způsoben i pevnou tendencí bursy pešt- ské. Věří se, že se nalezne zatím opěl prostředek z nouze na několik let — bursa, která se snaží eskomptovati děje malého poměrně období, byla útě- chou touto cele spokojena. Snad také proto, že udá- losti politické v této říši za posledních let odnaučily ji pessimismu a — kritice. Nová obchodní smlouva německo-rakouská po- suzována zde celkem příznivě. Bylo by nesprávno, odvozovati z toho vážné předpoklady pro posuzování úmluvy této vůbec. Vůdčím papírem vídeňské bursovní spekulace jsou akcie železářské. Kol nich točí se zrak i duch. Když se proslýchalo ještě nedávno, že Ně- mecko dosáhlo snížení rakouských cel železářských, zmocnilo se bursy patrné znepokojení. Dohadováno, usuzováno a dle nálad chvíle a dle potřeb skupiny železářské řídily se kursy. Uveřejnění smlouvy stvrdilo předchozí zprávy, že cla na surové železo a na železné polotovary u nás snížena nebudou a všeobecný zájem posunul takto opět v popředí papíry železářské. Protože vedení kartelu železářského současně dbalo o to, aby se hojně mluvilo o dobré zaměstnanosti že- lezáren a o znamenitých vyhlídkách do budoucnosti, při čemž se nesměle i vyskytaly zvěsti o projekto- vaném zvýšení cen železa (přání platí tu asi více než možnost), byla situace papírům železářským — alpinkám a pražským železářským speciálně — vel- mi přízniva. Jak patrno, pomáhá obecenstvo ještě stále vůdčím činitelům těchto papírů „tvořiti si“ situaci. Silným podnětem oživeného obchodního ruchu byla v minulém týdnu značná pohotovost peněz. Kles- nutí soukromého diskontu ve Vídni i v Berlíně na úroveň téměř neslýchaně nízkou uvádí na trn nejen poptávku po ukládacích, ale i spekulačních papírech, moment vysoce důležitý. Současně s uvedenými pa- píry zůstaly i některé papíry bankovní a železniční (buštěhradské v prvé řadě) Optimism jest přes všechny stíny posledních dnů zase cele rozhodujícím a pod jeho vlivem život více kypí. V jeho znamení minul týden a snad rozvine se následující. Kursovní vývoj důležitějších papírů patrným. jest z následujícího sestavení: Důležitější varlace v tomto týdnu poznati lze z tohoto sestavení:
#24 alto_textblock #24
28. ledna 4. února Rak. korunová renta . . . 100.25 100.30. Rak. zlatá renta . . . . . 119.65 119 60 Uherská zlatá renta . . . . 118.60 118.85. Uherská korunová renta . . 98.20 98 30 133.50 133.50 Turecké losy . . . . . . 674.— 677.25 Rak. kreditky . . . . . . 459 50 456. 25 . Banka pro země rakouské