#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
13. září 1904
#4
alto_textblock
#4
Číslo 253.
#5
alto_textblock
#5
arcibískupa Eldera, nakazující, aby dítky kato
liekých rodičů posílány byly pouze do kato
lických škol, a nikam jinam. V oběžníku
praví se mezi jiným: »V místech, kde se na-
chází katolická škola, rodiče buďlež nuceni pod
trestem smrtelného hříchu posílat
své dítky do ní. Rozkaz platí pro všechny dítky
bez rozdílu.« — Za neuposlechnutí tohoto roz-
kazu ustanovuje arcibiskup tento trest: »Z po-
vědníkům přísně se zapovídá dát
podobným rodičům rozhřešení,
kteří bez zvláštního dovolení arcibiskupova po-
sílají dítky své do nekatolických škol, poku
nezapřísáhnou se, že tak během čtrnácti
dnů ode dne své zpovědi více činiti nebudou
že dítky své pošlou pouze a výhradně do škol
katolických. Kdyby však rozhodně odepřeli tak
se zachovati, zpovědník nesmí jim dáti rozhře-
šení a učiní-li tak předce, rozhřešení takové
nemá platnosti.«
#6
alto_textblock
#6
K presideniské volbě v Unii.
Zvláštní sázka uzavřená byla mezi dvěma
černými politikáři v St. Louisu vzhledem k na-
stávajícím volbám. Černoch Amerie Pates vsadil
totiž život svůj proti 5 dollarům jiného černocha,
že bude letos Roosevelt zvolen presidentem.
Zavázal se totiž před svědky, že v případě
zvolení Parkerova skočí s mostu
Eadsova do řeky Mississippi.
President Roosevelt žije nyni život samo-
tářský s manželkou a dítkami v Oyster Bayi. Zd-
stane tam asi do 20. září. Dle jeho vyjádření
nebude přijímati ani v Oyster Bay jiných ná
vštěvníků, než ve věcech čístě úřadních. Pra-
vidlo to potrvati má až do voleb.
Dne 1. září byly v Chicagu rozsáhlé zá-
vody Pullmanovy na výrobu spacích vagonů uza-
vřeny a sice pro celý měslc. Obyčejně v pra-
cuje v závodech 7000 dělníků, avšak v po-
sledních měsících bylo jich 5000 udánlivě pro
nedostatek objednávek vypovězeno, takže nyní
pracuje jen 2000 dělníků. Uzavřením závod
postíženo na 30.000 členů rodin práce zbave-
ných dělníků. Má se za to, že toto uzavření
závodů Pullmanových má býti jaksi nátlakem
na dělníky, aby hlasovali pro Roosevelta a proti
Parkerovým snahám po snížení cel ochranných.
#7
alto_textblock
#7
Bilky — v armádě americké.
#8
alto_textblock
#8
V Athensu v Ohiu napadlo asi sto vojínů
pravidelného vojska několikačlennou
hlídku státní milice, při čemž byl vůdee
hlídky desátník Clark zabit a tř
vojíni poraněni. Milice státu Ohia tábo-
řila blíž Athensu, jsoue na polním cvičení,
němž pomáhalo jí několik setnin pravidelného
vojska. Toto se s milici velice nenávidí a ne-
návist ta vedla ke zmíněné srážce. Kolem půl
osmé hod. večerní shromáždil se zástup asi
100 pravidelných vojínů na Court ulici za
zřejmým úmyslem tropiti výtržnosti. Na hlídku,
která postavena byla před City Hall a jež se-
stávala ze čtyř mužů, pokřikovaly a blázny si
z ní tropili, a když konečně přecházeli přes
náměstí, setkali se s četou desátníka Clarka, osm
mužů silnou. Pravidelní počali miličákům nadá-
vati a obklopili je, při čemž počal
hned z revolverů stříleti. Přepadeni,
majíce nabito pouze na slepo, bránili se paž-
bami a bajonety, a teprve, když Clark klesls
prostřeleným srdcem, dali se pravidelní na
útěk. Posila, míličákům vyslaná, dostavila se
pozdě. Vojácká zpupnost počíná, jak vidno,
vstupovati do hlav už i občanům demokratické
republiky!
#9
alto_textblock
#9
Denní zprávy.
#10
alto_textblock
#10
— Žurnalistická pootivost. Tři malé pří-
klady publicistické svědomitosti. První poskytla
pražská „Bohemia“ společně s vídeňskou „N.
Fr. Presse“. V karlovarském reviewu dopiso-
vatele této a člena redakce oné, pana Heřmana
Katze, před týdnem v obou uveřejněném, vy-
nechal p. Katz jedno místo, právě z nejzajíma-
vějších. Tázalť se bývalého předsedy klubu po-
slanců národní strany svobodomyslné, velice
jak choulostivou, tak neopatrnou otázkou, ne-
vyžaduje-li prý totiž již finanční stav Čech
obratu. Dr. Engel odpověděl, a ve svém listě
tuto odpověď i s otázkou uveřejňuje, že mluví-li
se o finančním stavu Čech a nutnosti obratu,
otázka nemůže se týkati než obstrukce na zem-
ském sněmu českém a poněvadž obstrukci tuto
provádějí poslanci němečtí, a proto, že by se měl
p. Katz obrátiti se svou otázkou k nim. „Ně-
mečtí poslanci“ — pokračoval dr. Engel — „od-
pověď již dali a to již v červnu t. r., kdy vy-
hlášeno urbí et orbi, že veškeří němečtí poslanei
z Čech mnohem výše staví důvody politické
nežli jakékoli a sebe nutkavější potřeby hospo-
dářské německého lidu.“ Blámnutý pan Katz,
jak uvedeno, zatajil svůj dotaz i Englův výklad
k němu z příčin velice pochopitelných. — Ve
svém nekrologu k úmrtí smíchovského pana
Portheima uvedl „Prager Tagblatt“ velmi šle-
chetný rys povahy zesnulého, jeho velkolepý
dar staveniště k basilice smichovské v ceně
100.000 zl. Smíchovské obecní zastupitelstvo
poslalo „Prager Tagblattu“ opravu s dodatkem,
že staveniště bylo od Portheimů zakoupeno za
slušnou cenu 100.000 zl. „Prager Tagblatt“
v hluboké těžkosti své blamáže odmitl opravu
obce smíchovské a do dneška nepřinesl ani sla-
biku k vyvrácení vlastní své lži a nebožtík
Portheim žije dosud v představě jeho čtenářů
jakožto zakladatel katolického chrámu sv.
Václava na Smíchově... Pondělník pana dra.
Rašína před týdnem zfalšoval text „Národních
Listů“, uváděje z našich lekálek o divadle „Va-
riété“ věty, jakých jsme nikdy neuveřejnili. Do-
kázali jsme tuto nepravdu slovutnému pondě-
líčku hned druhého dne; včera vyšel zase, ale
mlčí jako obílený hrob. Počestný trojlistek!
— Z německého blázinoc. Mezi listy vý-
střední německo-nacionální ztřeštěnosti v Če-
chách náleží liberecký denník německých radi-
kálů severních Čech, „Deut. Volkszeitung“ . List
tento, jeden z největších německých listů v Če-
chách, nezná jiného programu, než protičeské
zášti, kterouž pěstuje s neomalenou neurvalostí,
obsahem i formou. Pro své úvodníky nemá vů-
bec jiné látky než štvaní a ve variantech jeho
psaných vesměs pod heslem „Hrr na Čechy!“
prozrazuje velikou vynalezavost, zvláště pokud
se týče důvodů německo-nacionální zášti. V ne-
dělním svém čísle dokázal na př., že za posled-
ních 100 let Češi odnárodnili více než dva mi
#11
alto_textblock
#11
liony Němců v Čechách. Roku 1800 bylov
Čechách 1,800.000 Němců proti 1,700.000
Čechů, píše „D. V.“, o 50 let později tvořili
Němci už jenom 2 pětiny obyvatelstva, t. j.2
milliony, Edežto Češi přivedli to na 3 milliony.
Roku 1900 byly poměry násiedující: 2,330.001
Němců proti 3,930.000 Čechů. Čechů přibylo
tudíž za 100 let o 2,230.000, kdežto přírostek
německého obyvatelstva činí pouhých 500.000,
tedy asi tak čtvrtinu přírostku českých obyvatel.
„Jak se samo sebou rozumí,“ píše klassický
šriftlajtr, který musil nepochybně utrpěti ve
svém mládí těžký úraz na lebce, mysli-li to do
opravdy, „nemůže býti tento veliký vzrůst če-
ského obyvatelstva připisován výhradně za-
plavení země českýmí úřadníky
(pocházejíť po většině z Čech), ani stěhování
českých řemeslníků a živnostníků. Zde hraje
hlavní úlohu jiný moment, to jest — byť toi
znělo podivně: „Odnárodnění naší
mládeže!“ Ovšem jest stať libereckého listu
psána s úmyslem a na adresu říšsko-německé
publicistiky, kdež vyskytne se nepochybně dosti
idiotů, kteří uvěří i dalším vývodům zúmyslného
idiota libereckého, který dále píše: „Ve smíše-
ných městech a místech - Čechách bývá každo-
ročně na tisíce děti Němectvu oderváno a k Slo-
vanstvu převedeno — odtud tak nápadný vzrůst
Čechů.“ Jest patrno, že v této, tupostí svou až
urážející nesmyslnosti jest systém, neboť nelze
si představiti, že by ve značně rozšířeném ně-
mecko-nacionálním denníku severních Čech ně-
kdo směl vzít do ruky péro, jemuž by nebyle
aspoň povrchně známa politická historie Ra-
kouska za minulé století, zejmena pak vývoje
národnostního v Čechách, počínaje probuzením
až plným uvědoměním historického národav
Čechách? Jest však otázka, vyskytne-li se mezi
německými čtenáři v Čechách člověk, který
se zardí nad touto nestoudností, namlouvající
světu, že obrovský převrat minulého stoletív
Čechách udál se odnárodněním německé mlá-
deže a že do dneška každoročně na jazykovém
pomezí tisíce německých dětí se počešťuje!?
Přes to však není vyloučeno, že se co nevidět
setkáme v říšsko-německém tisku s tvrzením, že
v Čechách za sto let odnárodnilo se více než
dva milliony Němců a že každoročně tisíce ně-
meckých dětí se počešťuje. Při tom ovšem
pisatelé a otiskovatelé nemají ani nejmenšího
tušení, jaké svědectví zbídačelosti vystavují své-
mu vlastnímu „edelvolku“1
— Řádění Hardtmuthovy firmy v Českýeh
Budějovicích. Ve vydírání českých dětí rodičům
pro německé školy v Českých Budějovicíchv
první řadě vyznamenává se zase továrna Hardt-
muthova. Před několika dny přišla do továrny
žádat e práci pro svou 18letou dceru Marie
Kolářová. Obrátila se na dílovedoucího Dáňu,
Čecha, a mezi oběma rozpředl se tento roz-
hovor: „Kolik máte dětí?“ „Šest.“ „Do které
školy je posíláte?“ „Do matičné.“ „Tak jděte
domů a až je dáte zapsat do německé školy,
přijďte se hlásit o práci.“ Podlost tohoto počí-
nání jest sama sebou zjevna. Kdo platí mzdu
anebo ji nabízí za něco ještě jiného, než za práci
anebo žádá k ní ještě nějaký přídavek z lid-
ských práv svého zaměstnance, jest na mrav-
nosti své zchátralcem. O tom jest každý jiný
výklad nemožným. Firma Hardtmuthova zásobí
svými výrobky, zejmena psacími potřebami celé
Čechy, nevyjímaje české konsumenty, tak dobře,
jako kdyby měla pro království monopol. Jest
věru ku podivu, jak může Čech vzít do ruky
tužku s firmou budějovického Hardtmutha, aniž
by pocítil cosi jako bodnutí? — studu! Při tom
všem máme v Českých Budějovicích vlastní če-
skou tužkárnu.
— Volby do živnostenského soudu konaj
se již dnes v úterý 13. září v Praze od 9—1.
v předměstích od 9—11 hod. dopol. Volební vý-
bor pro V. skupinu (obchodní) vyzývá důtklivě
pp. voliče, zaměstnavatele, aby určitě osobně
volby se zúčastnili a hlasy své pro společnou
českou kandidátní listinu odevzdali. Nedoručené
legitimace lze ještě dnes reklamovati v Praze
ve volební kanceláři magistrátní v Platnéřské
ulici č. 23, v předměstích u městských úřadů
na průkaz živnostenským listem nebo platebním
listem o dani výdělkově.
— Národní kolek. Rozšíření národního
kolku stoupá každým dnem a jsou to zejmena
sokolské jednoty, národní spolky a korporace,
které ve svém středu zavádějí daň kolkovou.
Nelze zamlčeti, že obzvláště české spolky vy-
sloužilecké horlivě se starají o rozšíření kolku
a rovněž i spolky hasičské. Lze si jenom přáti,
aby každý vytkl si za svoji mravní povinnost
šířiti národní kolek ve svém okoli. Desud uve-
dený počet zdejších prodejen rozmnožen byl
také na Král. Vinohradech. A sice rozprodej tu
převzal z ochoty p. Bedřich Blažek, ředitel školy
mod. jazyků, Havlíčkova třída 7. Objednávky.
nabídky a dotazy vyřizuji se v úřadovně Ná-
rodní rady, Praha—II., Měšťanská beseda, II.
patro, kde lze obdržeti též poučení o kolku za
náhradu 20 h. na kolek, jímž jest opatřeno.
Kolky jsou 2-, 4-, 6-, 8-, 10- a 20hal. a lepiti
je lze na psaní, pohlednice, účty, vstupenky atd.
— Z Vídně, 12. září. (C.-B.) Dle jihlavských
zpráv zdejších novin tamější starosta dr. Popelak
zemřel, byv raněn včera mrtvicí.
— Doplňovací volby do sboru obecníchi starších
král. hlav. města Prahy. Voličské listiny k těmto vol-
bám jsou veřejně vyloženy od 13. do 26. září t. r
a sice v místnostech v listě našem již uvedených a
obsažených ve vyhlášce praesidia rady městské, na
nárožích dnes nalepené. Zvláště upozorňujeme na to-
že v listinách těch nejsou zapsáni voličové- poplatníci.
kteří do 8. srpna t. r. nezaplatili veškeré své daně.
splatné do 31. prosince 1903, ač-li jim ovšem ne-
přísluší právo volební na jiném základě, než na
základě placení daní. V důsledku toho ustanovení
musí poplatníci, kteří zaplatili dlužné daně své
teprve po 8. srpnu, nebo je před ukončením lhůty
reklamační t. j. do 26. září (tento den v to počitaje)
do 12. hodiny v poledne při městských berních úřa-
dech zaplatí, voličské právo své v místnostech k tomu
ustanovených ve lhůtě reklamační (od 13. do 26. září
do 2. hod. odpol.) reklamovati, aby do listin volič-
ských byli pojati a mohli voličské právo vykonati.
— Volba starosty v Dejvicích. Členové obecního
zastupitelstva v Dejvicích byli na včerejší odpoledne
svoláni do zasedací síně ke schůzi, aby vykonali volbu
starosty obce, na místě odstoupivšího mlynáře p. Fro-
líka. Schůzi za přítomnosti 23 členů a 1 náhradníka
zahájil úřadující radní p. Josef Steiner, lékárníkv
Dejvicích. Po přečtení zákonných ustanovení o volbě
starosty přikročeno k volbě, která však třikráte musila
se provésti. Při první volbě odevzdáno 24 hlasovacích
listků, z nichž 12 znělo na jméno lékárníka p. Steinera.
11 na jméno bývalého starosty p. Frolíka a 1 lístek
byl prázdný. Poněvadž žádný z kandidátů neobdržel
nadpoloviční většinu hlasů, byla vykonána druhá
volba a při této obdržel p. Steiner 11 hlasů, p. Frolík
rovněž 11 hlasů a dva lístky byly prázdně. Poněvadž
i druhá volba byla bezvýsledná, přikročeno k volbě
třetí a při té obdržel lékárník p. Steiner 13 hlaso
a p. Frolík 11 hlasů. Byl tedy starostou Dejvi
#12
alto_textblock
#12
zvolen lékárník p. Josef Steiner, který poděkoval za
projevenou důvěru a volbu přijal. Člen zastupitelstva
továrník p. Reiser proti volbě ohlásil protest a sie
z toho důvodu, že na místě člena p. Šťastného, ob-
chodníka z Podbaby, pozván byl do schůze náhradník
p. Bukovský. K tomu dáno bylo vysvětleni, že p.
Sťastný už po dva měsíce měl dovolenou za příčinou
léčení a že byl tedy na jeho místo p. Bukovský do
yšech schůzí zván. Jak patrno, poměry na dejvickém
obecním úřadě nejsou uklidněny ani po volbě nového
starosty
— Posl. Kratochvíl v Brně. Z Brna, 12. září
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Včera konal Český poli-
tický spolek zdejší v Sokolovně besedního domu
veřejnou schůzi lidu, na kterou pozval si za řečníka
poslance Kratochvíla z Prahy. Účastenství na
schůzi bylo četné a rekrutovalo se z různých poli-
tických stran. Posl. Kratochvíl obral si théma
odborné. Vylíčil v řeči své vliv nynější situace poli-
tické, vládou zaviňované, na neblahý stav otázek
národohospodářských, zejmena otázky živnostenské.
Po řeči jeho, provázené častými projevy souhlasu,
rozpředla se debata, v níž zejmena mluvčí strany
sociálně demokratické p. Vaněk přimlouval se za
všeobecné právo hlasovaci a za agitaci pro tento
požadavek širokých vrstev lidových. Po debatě při-
jata byla resoluce: »Shromáždění účastníci na veřejné
schůzi českého politického spolku v Brně vyslechnuvše
řeč posl. Fr. Kratochvíla z Prahy o nynějším
vlivu politické situace na vývoj hospodářský, sou-
hlasíme s vývody jeho a vyslovujeme své
uspokojení nad postupem hospodář-
ským i politickým našich poslancu
jak na sněmích zemských tak i na říš-
ské radě. Současně zavazují se shromáždění, že
usilovati budou o to, aby Rakousko vrátilo
se na cestu práva a spravedlnosti, aby tím
mohl býti zjednán průchod zdrav ému hospodář-
skému, kulturnímu a humannímu vývoji. —
Vzpomínajíce památných slov panovníkových, prone-
sených v královském reskriptu ze dne
12. záři 1871, v nichž uznána práva našeho troj-
jediného království a projevena vůle přísahou koru-
vační je obnovit, žádáme rozhodně, aby tento krá-
lovský slib konečně uskutečněn byl a dle téhož
reskriptu ukončen byl spor ústavní, kterýž
— kdyby ještě déle trval — blaho národn
v nemalé nebezpečenství by uvedl, čemuž ny-
nější rozháraná politická situace plně napovídá.«
Stejně přijat byl dodatek pana 2Brumovského, jímž
čeští přísedící zemského výboru mo-
ravského se důrazně žádají, by sídlili v
Brně a umožnili tak živnostnictvu a českému
lidu vůbec nutné styky.
— Ruský host. Sekrelář kanceláře soukromých
záležitostí cara Mikuláše pan Sergej Nikola-
jevič Bisarev zavítal včera do Prahy a pro-
hlédl si jí v průvodu tajemníka Slovanského klubu
pana Formana.
— Pohřeb MUDra. Jozela Zelenky. Za neobyčej-
ného účastenství všech tříd obyvatelstva žižkovského
a zejmena kruhů sokolských byl včera odpoledne ku
věčnému odpočinku na hřbitově olšanském dopro-
vozen zesnulý starosta Sokola žižkovského p. MUD
Josef Zelenka, zasloužilý tamní městský lékař. Úča-
stenstvím na pohřbu projevilo obyvatelstvo Žižkova
zřejmým způsobem lásku a příchylnost, již chovalo
k dru. Zelenkovi. Když nebylo dovoleno uspořádati
pohřební průvod z tělocvičny, zbudované péčí zesnu-
lého starosty, putovaly zástupy na Olšanský hřbitov
k ústřední kapli, kde rakev s tělesnými ostatky zesnu-
lého spočívala na katafalku, svěžím kvítím obklope-
ném a několika řadami planoucích voskovic ozářeném.
Kolem katafalku tvořili čestnou stráž Sokolové s ra-
píry. Po stěnách rozvěšeny byly nádherně věncea
kytice se stuhami barev národních. Věnovali je kromě
členů rodiny a přátel i příbuzných: město Žižkov,
okresní zastupitelstvo na Žižkově, spolek pro zbudo-
vání Žižkova pomníku na Žižkově, výbor České obce
sokolské, Měšťanská beseda v Žižkově, úřadníci a zří-
zenci nemocenské pokladny v Žižkově, okresní výbor
na Král. Vinohradech a j. v. Když byl pohřební obřady
vykonal farář P. Stibinger za assistence duchoven-
stva, zapěl pěvecký kroužek Sokola žižkovského smu-
teční sbory, načež byla kovová rakev snesena na
plyšová nosítka a nesena hřbitovními zřízenci ke
hrobu. Pohyblivý spalír tvočili Sokolové s tasenými
rapíry. Za rakví ubírala se vdova a ostatní členové
ročinty, příbuzní, starosta města Žižkova p. Žák se
členy městského zastupitelstva, členové okresního za-
stupitelstva žižkovského, starosta okresu vinohrad-
ského p. dr. Herold, starosta města Král. Vinohradů
p. Víšek s náměstkem p. Al. Burešem, starosta České
obce sokolské p. dr. Podlipný, posl. p. Václav Břez-
novský, členové Měšťanské besedy žižkovské, spolku
pro postavení pomníku Žižkova na Žižkově a jiných
spolků žižkovských, členové Sokola pražského, staro-
městského, smíchovského, žižkovského v plném počtu,
spolku vzáj. se podpor. živnostníků v Žižkově s pra-
porem, deputace župy Podbělohorské, úřadníci obce
okr. hejtmanství, lékaři ze Žižkova i sousedních měst
a i. v. Po celé cestě ke hrobu tvořilo špalír nespočetné
množství obecenstva. Po obřadech církevních pro-
slevil u otevřeného hrobu vřelou posmrtnou vzpo-
mínku památce zesnulého br. Mašek, tajemník z Vy-
sočan a proslovení jeho vzbudilo hluboký dojem. Zn
zpěvu smutečního sboru rakev spuštěna do hrobu a
vyschlé hroudy sypaly se dunivě na víko rakve
S milovaným starostou žižkovského Sokola bratři roz-
loučili se na vždy... Na památku účastníkům pohřbu
byla rozdávána podobizna zesnulého se stručným jeho
životopisem, vydaná Sokolem žižkovským.
— Ke stoleté vzpomínce narozoní spizovatele
Karla Šebestiann Herlože. Většína pražských časopisů
a obrázkových listů přinesla ke dni 1. září t. r. dosti
obsáhlé zprávy ke stoleté památce narození u nás
proslaveného spisovatele Karla Herloše, také „Bohe-
mia“ a „Leipziger Illustrirte Zeitung“ přinesly zají-
mavé články, avšak pokud se týče životopisných dat,
byly tyto zprávy vesměs nesprávné a chybné. Stalo
se totiž, že stoletě jubileum narození Herlošova, kla-
dené ke dni 1. září t. r., omylem slavilo se stoa
druhý rok, neboť Herloš narodil se v Praze, na Malé
straně dne 1. září r. 1802 a nikoli dne 1. září 1804.
Druhý omyl stal se s jeho křticím jménem: Herloš
nejmenoval se Jiří Karel Reginald, nýbrž Karel Boro-
mejský Sebestian. Základní chyba co do let i co
do jména malézá se již v Riegrově slovníku i v Slov-
níku Ottově. O rodičích Herlošových není nikde žádné
zprávy ani v obou slovnících, ani v listech, které
mu na 1. září stoletou vzpomínku věnovaly. Podařilo
se mi nalézti podrobné životopisné zprávy v popisném
úřadě pražském a pak v matrikách far na Malé straně,
u P. Marie Vítězné a u sv. Mikuláše. Dle těchto zá-
pisů pochází otec Herlošův, jměnem Jan Antonín
Herloš, krejčí, narozený ve vesnici Dobřičanech roku
1760, křtěný na sousední faře v Trnovanech, okresu
žateckého; již jako učedník neb najisto jako tovaryš
byl v Praze, kdež se také oženil, a sice dne 24. května
1789 s pannou Annou Kopeckou v chrámu P. Marie
Vítězné na Malé straně. Z tohoto manželství vzešlo
sedm dítek, které vesměs zůstaly na živu, a z nich
syn Karel Šebastian byl dítkem šestým. Na faře u sv
Mikuláše zapsáno jest v matrice narození tohoto pro-
slaveného spisovatele v den 1. září 1802, kdy se mu
dostalo na křtu jméno po kmotrovi Karel Šebestian
Užíval-li později Herloš jako spisovatel ještě jiného
jména, mohlo to býti jméno pouze biřmovací; též
jméno Herloszsohn, jakož na spisech užíval, bylo jmě-
no spisovatelské, nikoli však rodové. Jako
kmotr při dvou dětech otce Jana Antonína Herloše
uvádí se Václav Sladkovský, krejčí na Malé straně,
otec to známého žurnalisty a politika dra. Karla Slad-
kovského, s nimž Herloš patrně žil v jakémsi přá-
telství. Dne 25. listopadu r. 1817 zemřela Karlu Se-
bestianu Herlošovi matka na souchotiny, načež se jeho
otec dne 22. srpna r. 1820 podruhé oženil s pannou
Marií Annou Řehákovou, 43 let starou dcerou po
pekařském mistru Pavlu Řehákovi; z tohoto druhého
manželství nevzešlo žádných dětí. Domácnost Jana
Antonína Herloše byla asi chudobná, poněvadž pohřeb
první manželky Anny, jakož i hrob zaplacen polo-
vinou z chudinského ústavu a když pak dne 27. dubna
1829 otec Jan Ant. Herloš na vodnatelnost zemřel,
byl pochován jako chudý nemajetný na útraty chu-
dinské. Při takovéto chudobné domácnosti, kde bylo
sedm dětí, oženěním se otce r. 1820 podruhé dostalo
se Karlu Šebestianu macechy a takovýmito poměry
vyštván, odešel Karel na pokračování ve studiích filo-
sofických do Vídně r. 1821. Když pak mu vydán byl
v popisném úřadě cestovní pas, poznamenáno mezi
tělesné jeho vady: „má křivé tělo a krátkou pravou
nohu“. Dále jest v popisném úradě poznamenáno, že
r. 1831 v Lipsku dělal doktorát filosofie, a dne 10.
prosince r. 1849 že zemřel. Takových chyb s leto-
počty narození a úmurtí jest v obou našich slovnících
#13
alto_textblock
#13
dosti, poněvaďž vše se jenom mechanicky opisuje, ale
k originálům listin se jenom málo přihlíží, poněvadž
jest to — pracné.
Jan Herain, konservator.
— Doplňovací volba pozlance na říšskou radu ve
volebním okrese Česká Lípa, Bor, Mimoň, Chrastava,
Dubá a Bělá pod Bezdězem vypsána jest následkem
úmrtí říšského posl. Viléma Niesiga na den 26.
října 1.r.
— Manifestační rohůze o sociální otázce studen-
ské v Třebíči. Z Třebíče, 12. září. (Zvl. tel. zpráva
„Nár. Listů“.) Na včerejšek svolal do zdejšího Besed-
ního domu Akademický feriální klub manifestační
schůzi, na které mělo se promluviti o sociální otáze
studentské. Schůze byla hojně navštívena student-
stvem a dělnictvem, intelligence, jako obyčejně u nás,
nepřišla. Po zvolení předsednictva podal referát p.
Hodáč z Brna, načež rozvinula se čilá debata, v níž
případně byly kritisovány též místní poměry. Odpor
přítomných způsobila zmínka p. Klimta o oběžníku,
kterým ředitel zdejšího gymnasia zaká-
zal studentům gymnasijním styk s urči-
tými akademiky. Než schůze skončena, přijata
byla následující resoluce: „Veřejná manifestační schů-
ze „O sociální otázce studentské“, konaná dne 11.
září 1904 ve dvoraně Besedního domu Akademickým
feriálním klubem pro jihozápadní Moravu v Třebiči.
vyslechnuvši vývody řečníků kol. F. X. Hodáče z Brna,
Theodora Šmerala a Ant. Klimta, usnáší se na této
resoluci: 1. Uznáváme nutnost pravidelného
řešení studentské sociální otázky za
nynějších poměrů tím, že zabezpečeno bude nemajet-
nému studentu existenční minimum pro-
střednictvím studenty spravovaných
fondů a sociálních institucí; trvalé zabez-
pečení těchto žádáme v prvé řadě od samosprávy a
peněžních ústavů, jakož i od majetnějších jednotlivců.
zvláště pokud tito na svých studiích požívali podpor.
2. Protestujeme proti snaze určovati
dle politického nebo kulturního směru
studentstva podpory, jakož i proti jakémukoli
spojování ať politických či kulturních záměrů s pod-
půrnou činností, jak se děje na př. v klerikální koleji
Arnošta z Pardubic. 3. Pro Moravu uznáváme nutnost
větší podpory brněnského spolku „Hláv ky“ z Mo-
ravy i z Čech, zřízení státních stipendií při Brněnské
technice, jakož i zřízení akademické mensy v Brně.
Stejně při „Radhošti“ jako při spolku „Hlávka“
navrhujeme zřízení odborů v jednotlivýc
moravských městech. 4. Konečný prostředek
rozřešení sociální otázky studentské vidíme v zave-
dení svobodněho školství, kde by stát ka-
ždému občanu poskytoval stejný přístup ke vzdělání,
staraje se o vyučovací prostředky i hmotné pro-
středky.“
— Sjezd slovanských lékařů v Bělehradě. Gene-
rální sekretář sjezdu dr. Subotič sdělil primáři okresní
nemocnice vinohradské dru. Semerádovi, že projekto-
vaný sjezd slovanských lékařů v Bělehradě koná se
o den dříve než původně bylo ustanoveno a sice po-
číná již dne 17. září. První schůze konati se bude
v hotelu Kolarac. Sjezd trvati bude do 19. září, kdy
bude ukončen, neboť dne 20. září je korunovace krále
Petra. Účastníci sjezdu se upozorňují, aby neopomenul-
opatřiti se cestovními pasy. Kdo nemá členské legiti-
mace, obdrží ji v Bělehradě. Poukázky na byty roz-
díleny budou na nádraží v Bělehradě.
— Zuřivá agitace proti matiční škole v Jablenei
nad Nisou. Zdá se, že zdejší radnice se starostou Pos-
seltem v čele nejraději by lelos matiční místní školu
nadobro zprovodila se světa. Policajti si mohou nohy
uběhat po českých rodinách; na př. u rodiny jistého
zedníka byl policajt čtyřikráte a konečně mu po-
hrozil ještě zavřením (!), nedá-li dítek svých do školy
německé. Mnohý otec až 3kráte za týmž účelem byi
na radnici volán. Že se tam s rodiči v rukavičkách
nezachází, každý se domyslí. Na pana L. policejní
strážmistr docela i šavličkou začal řinčet. To jsou po-
měry v pravém smyslu do nebe volající. O hrubém
tomto nátlaku učiněno oznámení na místodržitelství
a toto poslalo věc k vyřízení zdejšímu c. k. okr. hejt-
manství. Správce školy stěžoval si osobně u p. c. k.
okr. hejtmana, ale výsledek všech těchlo kroků je ro-
ven nule. Radnice pod okny c. k. okr. hejtmanství po-
kračuje dále v agitaci a natahuje své dlouhě ruce i do
mnohých továrních závodů a nemůže-li sama s otcem
nic poříditi, účinkuje na majitele příslušného závodu,
který ochotně radnici vstříc vychází a dělníka z práce
propouští aneb jinak boykottuje. Je potřebí aspoň
o dvou závodech se zmíniti a českou veřejnost na ně
upozorniti. Na prvém místě je to mechan. tkalcovna
bratří Hoímannů v Brandlu (předměstí Jablon-
ce). Závod ten zaměstnává 300 dělníků a dělnic a mezi
nimi na 200 Čechů. V poslední době propustil 4 ro-
diny proto, že posílaly ditky do české školy a nikdo,
kdo by tak učiniti chtěl, do práce v závodě tom přijat
není a nebude. Na druhém místě je to c. k. priv. to-
továrna na jemná sukna bratří Preisslerů. Zajisté,
že mnohému českému obchodníku bude firma tato
známa. Jeden z majitelů, p. Ferd. Preissler, pozval
k sobě zdejšího klempíře Čecha p. D., který pro to-
várnu tu čásť klempířských prací vykonává. Ke konci
jich rozhovoru o práci poznamenal p. Preissler jako
památkou: „Pane D., vy posíláte hocha do české školy;
to musí přestat a ještě dnes chci mít vaše rozhodnutí!“
Víme všichni, co to značí. Buď — anebo! Pan D. ne-
meškal a namířil přímo na radnici k starostovi po-
zeptat se, kde agitace ta má původ a kdo p. Preissle-
rovi sdělil, že do české školy hocha posílá. „Ale vždyt
zde máme seznam všech žáků české školy,“ odvětil
starosta Posselt. Tu tedy je přímé doznání, kdo
zuřivé agitaci letošní stojí v čele. Také v sousední obci
Brkoslavicích (sousedí s Jabloncem asi jako
Vinohrady s Prahou) obchází radní jednotlivé majitele
domu (bezpochyby na pokyn radnice jablonecké) a vy-
zývá je, aby netrpěli svým nájemníkům posílat děti
do české školy. Ze všeho je patrno, že letošní agitace
je rozvětvena nejen po celém Jablonci, ale i v okol-
ních vesnicích, z nichž ditky matiční školu navště-
vovaly. Bohdá úmysl radnice, matiční školu zničit, se
nepodaří, neboť narazí zajisté na značné procento
uvědomělých, kteří, znajice svou národní povinnost,
ji také vykonají.
— K slavnostnímn otevření domu Matice sxbsk
v Budyšíně sděluje se bližší program, který již byl
stanoven. Slavnostní otevření a posvěcení domu stane
se 26. září o půl 11. hodině dopolední, načež o 12.
hodině bude slavnostní zasedání Matice srbské v
Gudově hotelu. Po uvítání předsedou, biskupem
drem. Eusčanským, podána bude zpráva o »Srbském
domě«, načež professor dr. Arnošt Muka prosloví
slavnostní řeč; potom následovati bude odevzdávání
slavnostních darů na dům, museum a knihovnu
i jmenování čestných členů. O 2. hodině bude ban-
ket a o 7. hodině lidový slavnostní večer, při němž
prosloví slavnostní řeč evang. farář Domaška. Dou-
fáme, že slavnosti zúčastní se i Čechové nejen zá
stupci svými a pozdravy, nýbrž také slušným darem
na »Srbský dům«. Redakce tohoto listu mileráda
sprostředkuje odevzdání příspěvků; v této záležitosti
jakož i vůbec ve příčině slavnosti lze se obrátiti
také na spisovatele Adolfa Černého v Praze Smíchově
(zahrada Kinských).
— Sjezd abiturientů akademického pymnasia z
1884 konati se bude v Praze ve dnech 24. až 27
září t. r. Komitét, z kollegů v Praze se zdržujících,
vykonal všecky přípravné práce. Sjezdu účastní se
nejen abiturienti z r. 1884, ale i kollegové, kteří ně-
jaký čas s těmito abiturienty od r. 1876—1884 na
akad. gymnasiu studovali. Professoři dosud žijící při-
slibili, že také se dostaví, zejmena J. B. M. p. dr. Krásl,
který bude sloužiti za kollegy a professory služby
boží a senior českých professorů p. dr. J. Axamit.
Účastenství dle došlých přihlášek bude velmi četné,
aby však bylo úplné, žádají se kollegové, kteří dosu
se nepřihlásili, aby tak co nejdříve učinili na adressu
dra. L. Kresla, advokáta v Praze—III. nebo dra. Ota-
kara Hlaváče v Praze, ve Štěpánské ulici č. 16.
Výstavy. Ústřední výstava prac
učednických v Praze. Jako každoročně uspo-
řádá i letošního roku museum technologické ústřední
výstavu prací učednických, na níž vystaveny budou
práce první cenou na místních letošních výstavách
vyznamenané. Ústřední výstava tato konala se kaž-
dého roku o sv. Václavu. Letošního roku nuceno
jest museum však vzhledem k přestěhování svému
do Purkyňovy ulice čís. 6 odložiti pořádání této vý-
stavy na dobu od 6.—13. listopadu. Výstavní výbory
mohou však práce, k ústřední výstavě určené, již
nyní museu zasílati. Konference ředitelů dráh ve
Vídni povolila opětně letos k žádosti musea zpětný
volný dovoz předmětů na ústřední výstavě v Praze
vyslavených. Místní výstavy učednických prací ko-
nány byly letošního roku: v Berouně, Břevnově,
Čisté (pro okres kralovický). Dubě, Dobružce. Dvoř
Králové, Hoře Kutně, Horách Březových, Jirnech,
#14
alto_textblock
#14
Červeném Kostelci, Kralupech, Ledenicích, Litomyšii,
Novém Městě n. M., Michli, Opočně, Rakovniku,
Soběslavi, Trhových Svinech, Unhošti, Úpici, Vtašimi
a ve Vodňanech. V Praze bylo nuceno musenn
technologické od místní výstavy vzhledem k svémr
přestěhování a nedostatku místností pro tento n
upustiti.
— Zpráva časopisecká. „Volně Slovo“ v Žižkone
vycházeti počne opětně dnem 14. září dvakrál
v týdnu.
— Slavnost otevření nové budovy české ni-
šanské školy v Třebenicích konati se bude v ne-
děli dne 25. září. Česká měšťanská škola v Tlebeni-
cích, jako poslední odkaz zvěčnělého vůdee Čechl
třebenických, MUDra. Václava Paříka, před dvěm
léty otevřená, má konečně svůj pevný útulek ve vý-
stavné krásné budově školní, ze sbírek Národní jel-
notou severočeskou a městskou radou třebenickou z
výdatné podpory města i obcí okolních právě dosta-
věně. Slavnostní otevření a posvěcení této nové lu-
dovy školní, jíž konečně zřízení české měšťanské
školy dospělo svého plného uskutečnění, koná se dne.
25. září t. r. a stane se zajisté den ten pravým
národním svátkem celého českého okolí Třebenic
— Praha — Podkružnohorsku. Príští neděli dne
18. září putovati bude obyvatelstvo Velké Prahy na
výstaviště v Královské Oboře, kdež konati se bude
slavnost ve prospěch fondu pro zřizení českých mě-
šťanských škol v Podkrušnohoři. Protektorem slav nosti
jest královské hlavní města Praha a obce okolní, které
projevily svůj zájem o slavnost také povolením f-
nanční podpory. Tak královské hlavní měste Praha
peskytlo podporu 200 K a propůjčilo inventármí před-
měty k výzdobě slavnosti, čimž platně přispělo k
umenšení režic slavnosti. Král. Vinohrady darovaly
200 K, Smíchov 200 K, Žižkov 50 K, Podoli-Dvorce
10 K. Ostatní obce předměstské zajistě nezůstanou
za uvedenými a přispějí přiměřenou částkou k fondu
tak důležitému a pro české menšiny velmi význam-
nému. Jak již uvedeno bylo, jedná se o brzké zřízení
měšťanské školy české v Podkrušnohorí. Jest tedy na
nejvýš nutně třeba, aby čistý zisk slavnosti byl co
největší. A toho ovšem docíleno bude jenom velikou
návštěvou obecenstva, neboť kromě vstupného na vý-
staviště nebudou vybírány žádné jiné poplatky k tak
zvaným atrakcím. Vstupné stanoveno na 40 hal. za
osobu; lístky spolkové a v předprodeji 30 hal, lístky
dětské 10 hal. Spolky pražské i předměstské prokáži
slavnosti znamenitou úsluhu, když odeberou hro-
madně spolkové lístky a rozprodají je mezi své členy.
Lístky obdrží v kanceláři slavnostního výboru v
Praze, II., ve Spálené ulici č. 26. Kromě záslužného
účelu jest to i program, jenž zajisté je s to přivábili
hojnost obecenstva. Poprvé po prázdninách otevrou s
hrány výstaviště, jež naplněno bude živým ruchem.
Koncertovati bude před palácem kapela páně Kmo-
chova (Kolinský Sokol) o 42 mužích. Část hudby t
hráti bude k tanci (v paláci v pravo). Na závodní dráze
u Flory provedeny budou „veselé závody automobilů“.
A. C. Meteor prováděti bude rušný zápas velmíčem.
athletické hry, gymkhana, krasojízdu na kole, římské
zápasy a pod. V paláci samém bude toto zařízení: ve
středu prodej pohlednic, květin a slavnostního listu
„České menšiny na Podkrušnohorsku“ cena 50 hal.
bazar. V levo kavárna a buffet, orchestrion páně Šá-
malův. V pravo, jak již uvedeno, taneční vínek. Ve
smíchovské pivnici účinkovati bude všeobecně známá
První společnost Ašantů v Karlině. V pavilloně Bu-
kovského umístěn bude velký gramofon a v plynáren-
ském paviloně hráti bude znamenitý tamburašský
sbor akademického odboru Národní jednoty severo-
české. Za pavillonem Bukovského střelbu do terče
provede Jednoty střelců hradčanských. Večer oživí
výstaviště Sokol malostranský svým úchvatným krou-
žením hořících pochodní, po němž uspořádáno bude
lampionové korso po celém výstavišti. Jak vidno, ne-
budou si moci účastníci slavnosti stěžovati na nedo-
statek zábavy, což bude jim úplnou náhradou za tu
oběť, jež se od nich žádá ve způsobě vstupného.
— Dary. K uctění památky zesnulé paní Bar-
bory Janotové, choti vrchního revisora buště-
hradské dráby v. v., složil v administraci naší pan
inženýr C. L. M. obnos 12 K na českou dělskou
nemocnici. — Při sňatku pana MUDra. Fr. Hanzelína
se slečnou Lidunkou Popelerovou vybráno na českou
dětskou nemocnici K 17..20.
— Ukončená stávka na Kližíkově elekbrické dráne.
Sděluje se nám: Na erární silnici v Vysočan přesta-
vuje se most, vedoucí přes potok Rokytku a po č
přeslavby mostu slouží komunikaci most provisorni.
Jelikož tento most jest lehčí konstrukce, nemohou po
něm motorové vozy jezditi, pročež jest čásť trati od
mostu ke konečné stanici ve Vysočanech bez vozby.
Toto obmezení délky dopravní měk za následek, že
musil býti jeden motorový vůz z dopravy vzat a
tím se stali tři zřízenci přespočetnými, které správa
dráhy propustila. Ostatní zřízenci zahájili v sobolu
o polednách stávku, žádajíce, aby propuštění tři zří-
zenci byli ve službách dráhy na dále ponecháni.
Správa dráhy ve snaze, aby elektrická dráha mohla
potřebám obecenstva co nejdříve opěl sloužiti, a aby
stávkující zřízenci nemusili býti pro své nerozvážné
jednání vesměs služby zbaveni (?), uvolila se pro-
puštěné tři zřízence ve službách ponechati s tou pod-
mínkou, že tři ze zřízenců, kteří jsou vyučenými ře-
meslníky vstoupí do dílen dráhy. Takto byl stav jízd-
ního personálu na potřebnou míru snížen. Tím stávka
byla ukončena a vozba včera o 4. hod. odpol. opět
zahájena
— Změna držebnosti. Obchodník a majitel domu
v Kolíně n. L. pan Josef Douša koupil společně s man-
želkou Aloisií od stavitele a majetníka realit v Praze
pana Emanuela Dvořáka a manželky Otylie parní
mlýn v Kamýku u Prahy za 110.000 K. — Stavitel
p. Frant. Sýkora koupil od Úvěrního ústavu majitelů
domů v král. českém stavební parcelu č. kal. 661/25
na Letné u vodárny, ve výměře 707 m2 za 22.770 K.
— Lovení velkých rybníků na Třeboňsku, které
skýtá vždy zajímavou podívanou, započne v nejbliž-
ších dnech. A sice loví se letos rybníky hlavní s ryb-
níky výtažnými. Z rybníků výtažných loví se: 16.
záři „Naděje“ u Frahelče, 20. září „Šustov“ u Hrdlo-
řez, 20. září „Skutek“ u Klece, 29. září „Rod“ u Fra-
helče, 7. října „Překvapil“ a „Vlkovský“, 14. října
„Bašta“ a „Výkotná“ u Borovan, 20. října „Dobrá
vůle“ a „Blanik“ u Klece, 31. října „Krčín“ a „Ptači
bláto“ u Mazalova. Z větších hlavních rybníků lovi
se 5. října „Potěšil“ a „Flughaus“ u Klece, 10. a 11.
října „Ponědražský“, 12. října „Spolský“ u Libina,
13. října „Vlkovický“ u Lišova, 17., 18. a 19. října
„Horusický“ u Veselí n. Luž., 24., 25. a 26. říjn
„Dvořiště“ u Slověnic, 27. a 28. října „Záblatský“
u Lomnice, 2. a 3. listopadu „Bošilecký“ u Bukovska.
Z nejzajímavějších budou letos lovy rybníků „Vlko-
vického“, který je po letnění, pak „Horusického“
„Bašilce“, které jsou nejdokonalejšími rybníky v ryb
ničním hospodářství třeboňském. Navzdor nízkému
stavu vody lze očekávati dobrý výsledek lovu, poněs
vadž následkem teplého počasí měly ryby hojnost
potravy.
— Koropivi hony na Zelenohorsku. Americký
žurnalista Gordon Benett ukončil v sobotu se svou
společností hony v zelenohorském revíru knížet
Auersperga a odjei v neděli přes Plzeň do Vídně. N
těchto honech zastřeleno celkem 18.600 koroptví, jel
stály pana Benetta pěknou sumičku 110.000 korun.
— Statistická zpráva z Prahy a předměstí. V 35.
týdnu t. r. od 28. srpna do 3. záři byla v Praze
teplota nejnižší + 11.8° C, nejvyšší +. 25.5°C.
V tomtéž týdnu narodilo se 180 dítek a sice v Praze
108 (54 mužského a 54 ženského pohlaví), v Karlíně
11, na Smíchově 12, na Král. Vinohradech 11, na
Žižkově 38; mrtvě narozených dítek bylo 6. Zemřelo
146 osob a sice v Praze 102 (53 mužové a 49 žen),
v Karlíně 4, na Smichově 10, na Král. Vinohradech
15 a v Žižkově 15. Na spálu zemřely E osoby, n
kašel dusivý 2, na tuberkule 22, sebevražďou zhynuly
B osoby.
— Dozvuky odřeknutých císařřských manévrů n
Strakonicku uspořádány byly minulého čtvrtka v
Štěkni: vypálili si tam večer na louce ohňostroj, který
k uvítání panovníka objednali si u p. Hájka v Praze.
K tomuto aktu sešlo se na Štěknou hojně obecenstva
z okolních vesnic i ze Strakonic. Dozvuky maněvrové
zakončeny byly tancem a byly prý dosti veselé.
— Konduktor na dráze usmrcet. O neštěstí, které
se stalo včera dopoledne na spojovací dráze na Hra-
Bovce pod Žižkovem, sdělujeme, že dle komisionál-
ního vyšetření událost takto se přihodila. Nákladní
vlak č. 566 jel do Františkova nádraží; v předu jedna
lokomotiva táhla, v zadu druhá tlačila. Poněvadž trat
velice stoupá, pustil strojvůdce zadní lokomolivy více
páry, aby stroj vydatněji tlačil. To mělo v zápětí, že
desátý vagon na výhybce vjel na nepravé kolejea
strhl s sebou dva další vagony, které vesměs se pře-
vrátily. Konduktor Ant. Straka, 33 roky starý a v Nv