ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 16521d20-71e2-11dc-98f6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
ALTO TextBloky — 34
#1 alto_textblock #1
13. září 1904.
#2 alto_textblock #2
Příloha „Národních Listu
#3 alto_textblock #3
K číslu 253.
#4 alto_textblock #4
Strana 9.
#5 alto_textblock #5
hrčými.
#6 alto_textblock #6
Slavnost svěceni české reálky v Litovii.
#7 alto_textblock #7
(Od zvláštního zpravodaje »Nár. L.«) Severomoravské město Litovel, dobře známě české veřejnosti z urputných a posléze vtězných bojů proti germanisační sani, jež s jedné strany dusí Olomouc a s druhé Unčov, prožilo včera památnou chvíli. Světilo a tím zároveň v život uvádělo českou střední školu, reálku, jež obětavostí svou vlastní vybudovalo nemohouc se dožádati tohoto dluhu ani od státu, ani od země. Skutek ten je tím pozoru bodnějším a cennějším, že stal se v ráz po triumfálním vítězství české strany v Litovli a že stal se způsobem v pravdě skvělým. Ne nepatrná, v podruží nebo v nájmu se tísnici škola, nýbrž monumentální, architektonicky dů- myslně vypravená budova, rozměrů takořka pražské reálky, hlásá tu kulturní vyspělost ob čanstva litovelského a jeho městské správy. Z morální podpory Ústřední Matice školské a za pecuniálního nákladu města zbudována v pře svědčení, že odehovávati bude nejen městua okoli, nýbrž i celé Moravě intelligentní, uvědo mělý dorost. Pro Litovel a okoli byl včerejší den ná rodním svátkem. Vyšňořena v barvách červeno bílých a slovanských, na všech budovách svých až na jedinou v rohu náměstí se natézající nesoucí nápis »Deutaches Haus« — oživla od časného jitra, vyburcována budičkem hudby »Sokola« kolínského. Náměsti a ulice šuměly rušným životem, spolky a korporace, místní iz okolí řadily se před radnicí. Byla jich řada nepřehledná. Sokolstvo slétlo se v značném počtu a zejmena četně zastoupeny jednoty »Sokol« v Litovli a tělocvičná jednota »Zápo- rož« tamtéž, dále sokolské jednoty z Loštie, okrsek Sokolstva na Zábřežsku, »Sokol« v Olo- mouci, v Ptení, v Hodolanech, Příkazech, Sla tenicích, Čechách, Holicích, tělocvičná jednota »Tyrš« v Zábřehu a j. v. Velmi pěkně repre- sentovaly se hasičské sbory a to místní, z Náhlo, Chudobina, Červenky, Třídvorů, Cholína, Bře- zové, Mlače, Mezice, Pískova, ze Slavětína,z Nasavrk, Klopina, dále Občanské besedy » Rosli- slav« z Odrlice, Moravičan, Cholína, Náklo Štěpánova, Čtenářské spolky »Bořivoj« ze Stře lice, »Cyrili« z Bilé Lhoty, »Třebizský z Dub- čan, Čtenářský a zábavní kroužek »Sušil« z Myslikovie, Dívčí spolek »Mlada« z Moravičan. Pěvecký a hudební spolek »Žerotín« z Olo- mouce, Rolnicko-čtenářská beseda ze Žerotina. odbor Národní jednoty pro východní Moravuz Mohelnice, vysloužilci z Náhlo, Olomouce a Chu- dolína a konečně litovelské spolky: Měšťanská beseda, Řemeslnická jednota » Neklan«, Spolek paní a dívek českých, míslní odbor Ústředn Matice školské, Národní jednoty pro východe Moravu, Spolek ku podpoře chudých studují- cích české reálky, Odbor Zemské jednoty sou- kromých úřadníků, různá společenstva, hospo- dářská družstva a Spolek pro ol res litovelský Z osobností, jež shromáždily se v radnice, uvésti dlužno starostu města p. Václava Sochu s ce lím prvním českým obecním výborem, ředitele reálky, dra. Františka Nerada se sborem pro- fessorským, zástupce místodržitele, zemského školního inspektora Jarolímka, rektora české techniky v Brně prof. Josefa Bertla, školního inspektora Šikolu, náměstka zemského hejt- mana a říšského poslance dra. Jana Žáčka, posl. Svozila, stavitele reálky, Dominika Feye a j. v. Shromáždění očekávali příjezd arcibiskupa olomouckého dra. Bauera, jenž přibyl po 9. hod. do pol. a byl uvítán purkmistrem Sochou. Po slavnostní mši odebrali se účastníci v dlouhém průvodu do budovy reálky, kde ředitel dr. Nerad arcibiskupa uvítal a v budově uvedl do pro- stranné auly. Při svěcení, jež arcibiskup provedl za assi- stence četných duchovních, zapělo sdružení mo- ravských učitelů slavnostní sbory. Po odevzdáni klíčů řediteli, vykonali přečetní účastníci pro- hlídku dvoupatrové budovy, načež odebrali se na prostranství před reálkou, kde slavnostní řeč promluvil čestný měšťan litovelský, říšský a zemský poslanec dr. Jan Žáček. V řeči své vzpomněl řečník čry konce de- vatenáctého století, kdy zdálo se, že Litovel pro- padne neuprosnému osudu zněmčení, uvedl takořka zázračné vzpružení vlasteneckého vě- domí a skvělé toho důsledky v době dnešní. S radosti patří na toto dílo kulturní vyspělost občanstva litovelského a přeje, aby nikdy ne- zklamalo se v nadějích, jež skládá v mládež zde studující. Zapěním slavnostního sboru vlastní slavnost svěcení zakončena. Odpoledne za budovou reálky uspořádána veliká slavnost lidová, jež uzavřena ohňostrojem, jejž obstaral pražský pyrotechnik p. B. Hájek. Budova reálná, nalezající se na tak zv „bělisku“, jest vystavěna v moderní české re- naissanci. Projektantem jejím jest architekt par Josef Bertl, t. č. rektor české tochniky v Brně Dle jeho náčrtků zhotovili plány a rozpočet lito- velští stavitelé Otakar Douša a Čeněk Chrudim- ský. Péče o stavbu svěřena byla stavebnímu vý- boru, jehož předsedou byl starosta města Václav Socha. Stavbu prováděl Dominik Fey, architekt z Uherského Hradiště, za vedení stavbyvedou- cího Jana Lašťovky. Celá budova vytápí se ústředním topením, jež zřídila firma Štětkova z Prahy, vodovod firma Kašova z Brna. Zevnějšek budovy působí imposantně, k če- muž nemálo přispívá čarokrásné okolí s roz- sáhlým rybníkem v popředí. Rozdělení mistnost jest velmi účelné, chodby a síně vzdušnéa světlé. Litovelští mohou býti na svou reálku
#8 alto_textblock #8
Sportovní věstník.
#9 alto_textblock #9
Athletika a sportovní hry ** V neděli hrál A. C. Sparta proti německému klubu »Sturm« a zvítězil s velikou převahou v po- měru 12: 0. Mužstvo Sparty je již v dobré kondie a zdá se, že loňskou svoji pověst i letos uhájí Druhé mužstvo nezápasilo, neb »Sturm« druhé muž stvo nesehnal. Jiří Lurich, ruský světový zápasník, zaslal nám z Kolína nad Rýnem, kdež v divadle »Scala« vystu- puje, svůj obraz a zároveň program zápasů, v di- vadle tom konaných. Lurich zápasí tam v jednom večeru i s dvěma zápasníky za sebou. Též Aber přijal vyzvání Lurichovo a bude tam s ním zápasit. Mimo to vyzývá Lurich ku zápasu německé zápas- níky, kteří tamtéž v divadle »Reichshallen« vystupují a zvláště Eberleho, kterého pokládá za nejlepšího německého zápasníka.
#10 alto_textblock #10
** V neděli hrál S. K. »Slavia« proli Č. A. F. K. nad kterým zvítězil nadmíru lehce v poměru 9: 0. Po vodně měl hráti Č. A. F. K. na svém hřišti prot „Čechi“ a našemu listu ještě v sebotu odpoledne za- slána určitá zpráva, že zápas ten bude na Vinohradech Teprve pozdě večer zaslána nám „Slavií“ nová opravná zpráva, která již ale redaktora rubriky této nezastihla K zápasu na Letné sešlo se dosti obecenstva, kter se dobře bavilo. „Slavia“ ukázala pěknou kombinačn hru, jakou obyčejně ukazuje, hraje-li se slabším muž stvem. A „Vinohrady“ jsou hodně slabší mužstvo, o něhož mnohem více jsme očekávali. O energické hře (někdy až i hodně tvrdé) nebylo ani památky a druhá půle hry byla hra „kočky s myší“. Proti pěkně zalo- ženým útokům „Slavie“ byli Vinohradští úplně bez- mocni. Z počátku střídaly se útoky na obou stranách a brankář Vinohradských často ukazoval své umění Týž jest nejlepším hráčem mužslva. „Slavia“ znamená první branku v 16. m., kterou na svou pěsť proved Jenda, druhou získá týž dlouhou ranou v 26. m. a hned na to Baumruck píše třetí. Na to nebezpečí na- stává brance „Slavie“ a ačkoliv Hejda je z branky venku, přece athletikové míě do sítě nevpraví. Pokutový 10m. kop pěkně chytá vinohradský brankář, který ně- kolikrát se zase vyznamenává, až v 38. m. Vaněk pěk- ně s míčem prožene, podá do středu a Baumruck získá branku čtvrtou. Půle hry končí v poměru 4: 0. V druh půli hry nastupuje Zámostný za Tmela a vyplní místo jeho lépe, neb Tmel je letos velmi slabý. Pátou pranku znamená Jenda v 1. minutě, šestou Malý v 10. m. sedmou Jenda v 14. m., osmou Baumruck z centra Vaňkova v 19. m. a devátou opět Jenda. Před zá- pasem tím hráli „Reserves“ v poměru 2:0 proti „Čechii“. Z oyklistského ruchu. ** Velkou cenu Evropy vyhrál v neděli v Ben líně Američan Walthour, který závod na sto km ujel za 1 h. 23 m. 18 vt. Holianďan Dickentmann byl 970 m. zpět. Třetím zůstal Angličan Hali, kdežto Němec Rohl, favorit zápasu, v 90 km. se vzdal, jsa beznadějně již poražen.
#11 alto_textblock #11
Věstník živnostenský a dělnlcký.
#12 alto_textblock #12
* Pokračovací školy živnostenské a volby d soudu živnostenského. Představenstvo spo- leč. uzenářů pražských upozorňuje p. t. pp. členy společ. téhož, aby nepromeškali své učně do pokračovací školy, jež 15. t. m. vyučování započne. přihlásiti a takto se každému nemilému úřadnímu stíhání vyhnouti. Zároveň upozorňujeme, že dnes (13. t. m.) od 9 hodin dopol. do 1. hodiny odpo! konají se volby do soudu živnosten ského. Jest nutno, aby každý, kdož k tomu legi timován jest, k volbě té určitě se dostavil. * Valná hromada společenstva tesařů konala se v neděli o 9 hod. dopol. v hořejších mistnostech re- staurantu Brejškova ve Spálené ulici za velmi čeln účasti. Schůzi přítomen byl magistrátní sekretář p. Gustav Jaroš a zástupci hromady pomocnické. Na programu bylo hlavně jednání o požadavcích dělnictva a pracovním řádu, jejž hromada pomocnická předložila společenstvu ke schválení. Schůzi zahájil starosta společenstva p. Kubeš krátkým poukazem na důle- žilost programu, načež přednesl následující poža- davky dělnictva tesařského: 1. Pracovní doba budiž od 15. března do 30. září desetihodinná a sice od 7. hod. ráne do 6. hod. večer s hodinovou přestávkou v poledne. V čase zimním a sice od 1. října do 14. března slanovena budiž pracovní doba dle ujed- nání obapolného mezi zaměstnavatelem a dělníky. 2. V den výplaty pracuje se vždy o jednu hodinu méně a před každými velkými svátky, jako jsou vá- noční, velikonoční a svatodušní, pracuje se pouze dopoledne. Zbývající hodiny do plné pracovní doby denní připočteny budtež ke mzdě jako by se bylo pracovalo. 3. Ve svátek pracuje se pouze šest hodin za plnou denní mzdu. V nutném případu práce delší, počítá i honoruje se práce lato jako práce přes čas. 4. Práce přes čas, jakož i práce nedělní se vůbec odstraňuje. V jednotlivých naléhavých případech však, kde nedokončení téže mohlo by hroziti nebezpečím životu lidskému, neb kde by materiál resp. samotná práce mohla vzíti nedokončením téže zkázy, dovoleno jest přes čas a sice v neděli i v noci pracovali. Co mzdy se týče, ta budiž hodinová, Platí se pak do konce roku 1904 za každou-hodinu vykonané práce v době pracovní — kromě práce přes čas — nejméně 36 hal. Při pracích vodních, jako beranění, mostních lešeních a pod. platí se o 15% více. V jímkách, nebo při pracích, při kterých dělník musí pracovati ve vodě až po kolena, zvyšuje se mzda o 50% i více. Mzda za práci přes čas (25% za denního světla) v neděli neb v noci jest dvojnásobná. Co se týče sprostředkování práce tu zařízena bude od 1. února 1905 v oboru tesarském sprostředkovatelna práce a sice za rovnoprávné sou- činnosti jak společenstva, tak i hromady pomocnické. Zvláštní ustanovení této sprostledkovatelny prácese týkající, se ještě podrobně vypracují. Výpověď z práce ponechává se v dosavadním zvyku obapolného po- děkování se z práce v sobotu, bez jakékoliv čtrnácti- denní lhůty výpovědní. Z příčin palřičně odůvodně- ných možno však obapolně rozvázati poměr pracovní každé chvíle. Nad správným dodržováním tohoto řádu pracovního bdíti bude zvláštní dozorčí komise, sklá- dající se z rovnoprávného počíu zaměstnavatelů dělníků. Pracovní řád a ustanovení v něm obsažená platí do konce t. r. Před koncem t. I. bude týž re- vidován a dle potřeby pozměněn. O požadavcích těchto rozpředla se delší dvouhodinná debata, již zúčasinili se pp. starosta Kubeš, Ilodek, náměstek sta- rosty Fiala, Vajtr, Simmer, Hodek ml., Šťastný, Mun- zar, sekretář Jaroš, Bouček, Šíla, Šobr, Hlaváč a Petřík. Požadavky dělnictva byly jednomyslně schváleny a debatováno pak o cenníku prací tesařských a ne- oprávněném provozování řemesla tesařského se strany stavitelů. Slarosta p. Kubeš sdělil, že cenník prací tesařských závazný bude pro všechny a předložen bude též společenstvu stavitelů, by dle něho rozpočty své vypracovati mohli. Během debaty stěžovánosi též na nedůstojné běhání a nabízení se strany ně- kterých členů společenstva slavitelům, sotva že se základy k domu některému kopati počnou. Ve věci té usneseno zjednati radikálním způsobem nápravu Stran neoprávněného provozování řemesla tesařského staviteli, dožádáno bude místodržitelství, aby počet vytčených měst, kde stavitelé nesmějí provozovat práce tesařské, rozmnožen byl na všechna vělší mě- sta v Čechách. Za tím účelem zvolena zvláštní čtyř členná komise (starosta Kubeš, Fiala, Vajtr a Bouček) která místodržitelství svá přání ve zvláštním spise předložl. Pan Bouček stěžoval si na nevyřizování stíž- ností se strany hejlmanství smíchovského a karlín- ského a navrhl, aby deputace i tuto zvláštní prax úřadů místodržiteli přednesla. Po konečných poznám- kách p. Boučka a náměst. starosty p. Fialy ukončil starosta p. Kubeš schůzi krátce po 12. hodině po- lední. * Kursy technologlckého průmyslového musea (úslavu pro povznesení živnosti) obchodní a živno- stenské komory v Praze v letním období konány byly následující: V Praze pořádán byl kurs krej- čovský od 6. června do 6. července s 21 posluchači kurs knihařský pro pokročilé zlatiče ukončen byl 11 června. V době od 15. do 30. července pořádán by kurs knihařský na zlacení a úpravu barevných oří zek pro venkovské knihaře, který absolvovalo 18 po sluchačů. Na venkově konány byly: kurs pro mužs krejčovství v Strakonicích od 18. července do 20 srpna, v Táboře od 28 srpna a ukončen bude 28 září (36 posluchačů); kursy pro ženské krejčovství konány byly od 6. června do 3. července v Klato- vech (19 posluchačů), v Písku od 11. července do 7 srpna (30 posluchačů); obuvnické kursy konány byly ve Volyni od 6. června do 3. července (15 poslu chačů), v Rakovníku od 18. července do 14. srpna (15 posluchačů) a v Heřm. Městci od 10. červenee do 8. srpna (21 posluchačů); truhlářský kurs ná bytkový konán byl v Čes. Budějovicích od 18. čer vence do 4. září s osmi posluchači. V Červ. Kostele konán byl kurs textilní od 18. do 29. srpna s 62 po sluchači. V říjnu pořádán bude v Semilech kura krejčovský, k němuž došlo 35 přihlášek. * Mistrovský kurs pro truhláře stavební pořádán bude při technologickém průmyslovém museu ob chodní a živnostenské komory v Praze v době o 17. září do 10. prosince. Vyučovati se bude odbor nému rýsování, detailování, nauce o slozích, kalku laci a rozpočtům, pracem dílenským, zákonovědě účetnictví, konečným pracem úpravným v dřevě lučební technologii a strojeznalství. Vyučování bude celodenní od 8 do 12 hodin dopol. a od 2 do 6 hod. neb dle potřeby i od 2 do 7 hod. odpol. Počet po
#13 alto_textblock #13
sluchačů kursu musil býti následkem nedostatk místa tentokráte omezen na 14. Žádosti doložené řádně vyplněným a příslušným živnostenským spole čenstvem sivrzeným přihlašným listem přijímá nej déle do 5. října t. r. ředitelství technolog. průmysl musca v Praze II. v Purkyňově ul. č. 6. Přihlašné listy vydává na ústní neb písemní požádání kancelář musea. Nemajetní žadatelé, kteří ucházeti se hodlají o osvobození od školného, doložtež žádost svoji vy- svědčením nemajelnosti, vystaveným obecním úřadem. bydliště neb místa, kam ažadatel přísluší. Žádosti o přijetí do kursu, jakož i vysvědčení nemajetnosti (na němž výslovně slušno ozuačiti účel) jsou kolk prosta Stipendia udělují porluchačům kursů technol. průmysl. museem pořádaných následující korporace Městské rady: v Benešové, Berouně, Brodě Něme ckém, Bydžově Novém. Čáslavi, Domažlicích, Dvoře Král., Hořicích, Hradci Jindřichově. Kladně, Klato- vech, Kolíně, Kostelci n. Čer. lesy, Kouřími, Mělnice. Náchodě. Nymburce, Pečkách, Písku, Plzni, Poděb a- dech, Přibrami, Rakovníku, Rokycanech, Řičanech. Semilech. Slaném. Smíchově, Strakonicích, Sušici Třeboni, Turnově, Týně n. Vlt., Ústí n. Orl. a Vod- ňanech. Okresní výbory: v Bechyni. Berouně, M Boleslavi. Čes. Brodě, Čáslavi, Hořicích, Mnich. Hra dišti, Karlíně, Kladně, Kostelci n. Orl., Litomyšli Mělníce, Pacově, Písku, Plzni, Poličce, Příbrami Rokycanech. Roudnici, Rychnově, Slaném, Třeboni. Unhošti, Ústí n. O, Velvarech, Veselí n. Lužn., Král Vinohradech. Vodňanech, Zbraslavi a Vlašimi * Bezplatné sprostředkováni práce, služby učení v Praze, V srpnu přihlašeno bylo v ústavě práce král. hlav. města Praby 2392 uprázdněných míst (1384 v odd. mužském a 1008 v oddělení žen- ském), počet uchazečů č nil 2614 (1477 v odd. muž a 1137 v odd. žen.) a praci, služeb a učení spro- středkováno bylo 1361 (774 v odd. mužském a 587 v odděl, ženském.) Dle bydliště bylo přihlášek za městnavatelů z Prahy 1267 (612 v odděl. mužském a 655 v odděl. žen.) a 1125 z venkova (772 v odděl muž. a 313 v odděl, žen.), přihlášek zaměstnávaných z Prahy 1166 (505 v odděl, muž, a 661 v oddělení ženském) a 1478 z venkova (972 v odděl. mužském a 476 v odděl, ženském) a míst obsazeno bylo Praze 790 (386 v odděl. muž. a 404 v odděl. žen.) na venkově 571 (388 v odděl. muž. a 183 v odděl žen.) a to uchazeči pražskými 624 (290 v oddělení muž. a 334 v odděl, ždn.) a mimopražskými 737 (484 v odděl. muž. a 253 v odděl, žen.) Šestupně poukázáno bylo 376 služeb pro domácnost, 129 tru- hlářů, 110 obuvníků, 96 nádenníků 88 krejčí, 78 po- sluhovaček, 76 služek pro hostince, 74 kovodělníků 66 učňů, 61 pekařů, 35 kadeřníků atd. Pracovní trh stále jest na postupu, neboť vůči stejnému obdob loňskému přijato bylo více přihlášek zaměstnavatelů o 429, přihlášek zaměstnávaných o 807 a míst ob sazeno o 349. Prospívající ústav, úřadující pro obě strany zcela bezplatně, rozvržený na oddělení děl- nické a učednické (Linhartské náměstí čís. 13) a5 filiálek oddělení ženského (Rytířská ul. čís. 404, Ná plavní ul. čís. 256, Malostranské nám. čís. 518, B- skupská ul. čís. 1065 a Veverkova ul. čís. 688— VII. dlužno vřele doporučiti. * I. odborná pokračovací škola zlatnická. D odborné pokračovaci školy večerní pro učně živnosti klenotnické, zlatnické, stříbrnické, ciselérské, pastt- ské a ryjecké z Prahy a předměstí, založené ob- chodní a živnostenskou komorou pražskou, která má za účel poskytnouti učňům těmto takového odbor- ného vzdělání theoretického a zvláště praktického, jakého k účelu povznesení těchto živností nezbytně jest zapotřebí, jsou na základě § 99 b) zákona ze dne 23. února 1827 povinní choditi všichní učňové živnosti klenotnické, zlatnické, střibrnické, ciselérské a pasířské v Praze, Karlíně, na Smíchově na Král. Vinohradech a v Žižkově (vyjí- maje jen ty, kteří jinou rovnocennou školu jižs prospěchem odbyli, o čemž rozhodne školní výbor). Jako hospitanti mohou i pomocníci a mistři živností výše uvedených na tuto školu býti přijati. Školní rok 1904—1905 počne dne 1. října 1904. Zápis učňů jakož i pp. hospitantů, kteří do školy vstupují, bude se konati v neděli dne 25. září od 9. do 12. hod dopolední, pak dne 26. září v ponděli od 6. do 8. hod. več. v ředitelně školy (v budově měšťanské školy chlapecké na Karlově), Sokolská třída, číslo 1878.II. Záci, kteří již na ústavě zdejším byli, při- hlásí se taktéž v udané dny u ředitelství. Ka ždý nový žák přinesiž si k zápisu: 1. Vysvědčení ze školy, do které naposledy chodil, 2. průkazní list od svého pána, od které doby jest u něho v učenía kdy dostane za vyučenou. Zápisné se neplatí. * Běh pro vynčování česání dam. Společenstvo kadeřníků, holičů a vlásenkářů pro Prahu a okoli spolu s odborovým sdružením pomocníků téhož od- boru zříditi hodlají velký společný kurs pro vyučo- vání damským účesům, k němuž činí se již rozsáhlé předběžné přípravy. Za místnost vyučovací vyhlédnut jest buďto sál konviktský anebo některa jina, k účelu tomu se hodící důstojná dvorana, jež by byla s to pojati všechny účastníky, kteří a které za frenven- tanty kursu se přihlásí. Pořadatelstvo vynasnaží se. aby získalo za učitele kursu jenom síly v česání dam nejosvědčenější, zdejší i cizí. Kursovně stano- veno bude co ne příslupněji a bude každým způso- bem mnohem nižší, než jaké bylo za let předešlých. Pořadatelstvo nerefl-kluje na žádný čistý výtěžek z tohoto podniku, hodlajíc věnovati celé kursovné jenom na uhražení hotových vydání s kursem vze- šlých. Čím více bude účastníků, tím menší kursovně Jako frekventanti kursu přihlásiti se mohou toliko živnostníci a pomocníci kadeřničtí, členové jich rodin a učňové, nikoliv ale osoby ke stavu tomu nepřislu- šící. Přihlášky přijímají se buď ústně aneb písemně každého dne ve společenstevní kanceláří v Konvikt- ské ulíci, mezi 10.—11. hod. dopolední, pak u sta- rosty společenstva p. N. Famaráda v téhož závodě anebo u předs dy organisace pomocníků p. Josefa Bížy, zaměstnaného u p. Karla Magra v Myslikově ulici, v každém však případě nejděle až do konce měsíce září. Po zahájení kursu nepřijmou se již žádné nově přihlášky. Kurs zahájen bude 1. října, potrvá do svátků vánočních a zakončen bude uspo- řádáním velké slavnostní aksdemie, spojené s ve řejným krasočesáním dam o ceny buďto v Kouviktě anebo na Žofíně, v němž činně zúčastniti se budou moci toliko frekventanti kursu. Veškeré dotazy kursu se týkající zodpoví buď ústně nebo písemně pod přiloženou pošt. známkou) starosta společenstva Kurs jest jak pro začátečníky, tak i pro pokročilé.
#14 alto_textblock #14
Národní hospodář.
#15 alto_textblock #15
Z trhů cukerních. V Praze, 11. září (Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
#16 alto_textblock #16
Ačkoli v minulém týdnu bulletiny z trhů cuker ních oznamovaly většinou smýšlení klidné a ve čtvrtek kdy v cizině svátek nebyl, dokonce smýšlení chaně, trhy zachovávají přece doposud svůj pevný základní ton. Po mnoholýdenním nepřetržitém stoupání do- stavila se v minulých dnech pouze jakási přesycenos trhu, tedy zjev, jakého již kolikráte byli jsme svědky a jehož dostavení se nemůže proto překvapiti. Hlavní příčinou tohoto ochabnutí byla asi změna v chování se Anglie, která doposud silně kupovala a kontinentální trhy i ve dny přechodného ochabnutí svojí ustálenou tendencí posilovala. Hlavní konsumní období v Anglii tou dobou již minulo, čímž sama sebou také ochabla poplávka konsumu; hamburské zásoby, které tento týden klesly o dalších 10.700 tun na dávno již nebývalou výši 47.100 tun, nalezají s v pevných rukou, které za ně žádají vzhledem k ne- splavnosti našich řek ceny vyšší, než jaké požaduje majitelé zásob v Belgii a ve Francii. Vzhledem k tomu přesunul se dnes obchod s Anglií z Hamburku na zá- pad, což na hlavních trzích německých a s nimi té u nás nemile se pociťuje. Kromě toho Anglle v posled- ních týdnech haussy stala se najitelkou velkého množství terminového zboží, které representuje dnes velmi slušný zisk; nemůže býti proto divu, když ma- jitelé tohoto zboží přistupují k silnějším ziskovým re- alisacím, aby zisk, dosud na papíře jsoucí, proměnil ve formu hmotnější a jistější. Konečně rozmnožila se také vybídka továren ně meckých, zejmena z krajů severních a západních, tedy z oněch, jimž v poslední doně dostalo se dobrodin vydatnějších dešťů. Srážkami těmi řepa v oněch krajícl značně se zlepšila, což dolyčné továrny pobádá k to
#17 alto_textblock #17
mu, by dnešní siluace. o jejímž delším trvání ma pochybnosti, zavčas využitkovaly Pokud ostatních kruhů a zvláště spekulace s týká, jeví se u nich, jak lomu v dobách uklidnění oby- čejně bývá, jistá vyčkávavost. Nemají ořehledu o ton. jak řepa dnes zkutečně stojí a jaký na konec dá vý- těžek, a jelikož jest jim dnes nemožno zjednatis v té věci úplně jasno, činí další akci se své strany závislou buď od mpulsu, odjinud, anebo až od pro- hlášení odhadu o letošní výrobě. Jelikož od uverejnění těchto dat dělí nás ještě šest týdnů (ač nebude-li se letošní říjnový dolaz cukrovarnický vzhledem k opo- zděnému stavu řepy konati později), možno míti za to že do té doby trhy cukerni ovládány budou úpln zprávami o povětrnosti, které situaci v nejbližší dob činiti budou ještě více nejisteu Náš trh se surovinou jeví stále nezměněný obra tím, že k závěrkám pro známou zdrželivost továren dosud jen velmi zřídka dochází. V trhu bývá sice z pra vidla dosti zboži, ale to bývá limitováno obyčejn o půl koruny dráže, než jak zní officiální záznam poněvadž pak trh s bílým zbožím při dnešních cenách na novou kampaň k vydatnějšímu zásobení se drahou surovinou nikterak neláká, rafinerie chovají se k těmto vyšším požadavkům cdmítavě a přistupují na ně jen v ojedinělých případech. Trh končí při ustáleném smě- ru záznamy K 26.15 za pohotové zboží a K 26.50 z říjen-prosinec z Ústí. Na domácím trhu s bílým zBožím poptávk po zboží pohotovém i na novou kampaň v minulém týdnu ochabla, Kupující byli zaražení právě vybídkou rafinerií na novou kampaň takřka tout prix a stal se opatrnějšími. Ale dle všech známek a jak my situac známe, nezdá se nám, že uklidnění trhu způsobili pou- ze kupci; máme podezření, že pracovaly v tom směru také rafinerie, kterým již asi se rozbřesklo, k jakým koncům tak prudký boj konkurenční jak u přemože- ného tak u vílěze by vedl. Pověsti o snahách k utvo- ření se několika konsorcií pro nabídku jež by aspoň z části nahražovala dřívější kartel, ne- zdají se nám postrádati všeho podkladu. Smutných zkušeností učinili rafihéři s Chropiní; ačkoliv jsou všechny rafinerie jejími akcionáři, Chropiň vybízel ve Vídni za ceny nejlevnější a činila tak vlastním ma- jitelům největší knokuřenci, i má býti v této záleži- tosti nejprve docílena dohoda, k níž zajisté by pal přistoupily další. Pohotové zboží znamená K 77.— z Prahy, na novou kampaň K 71.— z továrny. Trh terstský jest klidný a v cenách celkem nezměněný, neboť centrifugální pilé znamenalo ta včera poholové K 34.50 až 35.— a na listopad-březen K 31.371/2 až 31.871/4 zboží. — Na londýnském trhu s bílým zbožím smýšlení z důvodů výše uvede- ných v posledních dnech částečně se uklidnilo; ra- kouský granulated dociloval tam včera pohotový a na říjen-prosinec sh. 12.714. Na trzích německých převládal směr klidný a k závěrkám docházelo jen u poholových zadin; ně které západní továrny prodávaly též novou kampaň jejímiž kupci byly výhradně domácí rafinerie, ktert také od druhé ruky převzaly nějaké množství Zřejmé zásoby světové obnášely tento týden 1904 1903 rozdíl tnn tun tun dle Lichta . . . . 1,741.967 2,276.891 (— 534 924) dle Czarnikowa. 1,774.021 2,219..429 (— 445.408 Řepa následkem menších místních srážek jev u nás sice pokrok ve váze kořene, ale i ten zůstává za loňským v témže týdnu pozadu: mimo to cuker- natost utrpěla další újmy. Jelikož pro Rakousko- Uhersko ve váze řepy proti loňsku jeví se dosud scho- dek bezmála 30% a mnohé továrny mají dosud velk obavy o dostatek vody, bude letošní kampaň u ná mnohem později zahájena než v normálních létech V Německu ve středních a západních krajinách násled- kem menších srážek vyhlídky poněkud se zlepšily kdežto ve východních a severovýchodních přirozený vývoj řepy i na dále je suchem zdržován. Francii do- stalo se četnějších srážek, které přinesly řepě osvě- žení; zejmena ranní řepa v hlinitých půdách jeví prý vzhled uspokojivý, takže očekává se u ní lepší vý- těžek nežli loni, pozdní řepy jsou však špatné. V Ru- sku, v Belgii a Nizozemí panovalo počasí řepě příz Rozbory řep z minulého lýdne podávají následu jící obraz:
#18 alto_textblock #18
nivé
#19 alto_textblock #19
Průměrná váha Cukernatost gram Severozápadní Čechy: 19.5 205 11 před týdnem 182 331 220 148 1903 Střední Čechy 106 před týdnem 224 404 364 Východní Čechy 135 136 před týdnem 209 36 388 Celé Čechy 1904 237 130 před týdnem 210 112 1903 370 331 RakouskoUhersko 1904 261 167 130 před týdnem 222 1903 363 321 Německo- 263 207 229 přod týdnem 251 348 323 Francie 282 326 285 264 319 570 Belgie 1904 282 15.5 335 před týdnem 281 283 156 Z kolonií došlé zprávy vyslovují se o stav třtiny většinou příznivě, což zvláště platí o Kubě L uisianě a Trinidadu. V Queenslandu dostavily se mrazy, které však třtinu jen málo poškodily; příští výroba tamější odhaduje se na 135—140 tisíc tun proti 91.800 tunám letos. Na Demeraře obávají s následkem dále trvajícího sucha a vedra schodku asi 15%; na Jávě panuje opět suchá povětrnosl.
#20 alto_textblock #20
1904
#21 alto_textblock #21
1904
#22 alto_textblock #22
18.1 18.0 156
#23 alto_textblock #23
1903
#24 alto_textblock #24
1904 1903
#25 alto_textblock #25
151 18.3 18.6 152 17.1 17.5 153
#26 alto_textblock #26
1904
#27 alto_textblock #27
176 151
#28 alto_textblock #28
1903
#29 alto_textblock #29
1904 před týdnem 1903
#30 alto_textblock #30
15.5 16 3 125
#31 alto_textblock #31
K otázce kartelní. Není pochyby o tom,ž nedávná německá kartelní anketa podstatně změ- nila názor širších kruhů o kartelích a jich vý znamu. Veřejné mínění dosti dlouho nedovedlo se spřáteliti s průmyslovými organisacemi, ktere tak ostře využivaly ochrany, dané jim celním šraňky a které usilovaly o podstatný a směro datný vliv v těch kterých odvětvích výrobních Pociťováno nelibě silné mocenské postavení no vých organisací a nerozlišováno mezi cíly a sna hami jich. Při tom stále se uplatňoval určitý rozpor názorový. Zalím co celně- ochranářské proudy ziskaly nadvládu ve všech téměř odvět vích výrobních a zatím co volání po celní ochraně se slalo charakterikem doby, kdy každý stát a ná rod hledí si založiti samostatný a na cizině ne závislý život hospodářský a kdy post tot diseri mina rerum se konečně chápe, že otázka vývozu jest druhořadnou otázkou, následující teprve po pevném ovládnutí trhu domácího, který jest nej- bezpečnější oporou budoucna, zvedal se odpou všudy a vždy, chtěl-li průmysl nabízené mu ochrany také využiti. Průmysl činil jen logický závěr z ochranářských snah. Že tento momen nepostřehnut v čas a že se hněv veřejnosti obra cel proti jakékoli organisaci, přivodil z valné část průmysl sám. Touha využíti ochrany, zvrhás snadno v úsilí zneužiti jí k rychlým úspěchům Právě v kruzích průmyslových kladen za časté přílišný důraz na cenovou stránku kartelní orga- nisace a málo dbáno momentu, že cenových úspěchů lze dosíci také jinak než vyháněním cen totiž řádnou organisací výrobní a prodejní. V ton
#32 alto_textblock #32
právě spočívá pokrokové těžisko moderního velko- průmyslu, že usiluje stálým zdokonalováním technickým a neustálým zlepšováním pracovní organisace v závodech a k němu se družící spe- cialisaci výroby stlačovati náklady výrobní při zvyšování výkonnosti práce a postupném, z něho vyplývajícím zlepšování mzdy. Tyto moderní sdružovací snahy jasně se již projevily, na př. při organisačním úsilí českých strojíren, kde stála právě otázka specialisace v popředí, zatím co spekulační kariel železářský podává u ná stále příklad cennově bezohledně postupují- cího združení. Při tom nutno míti na mysli, že i soutěž má své meze, v momentu výnoso- vosti. Beze zisku pracovati a zápasiti bylo b jednáním krajně nehospodářským a proto zpra- vidla končí periody ostrých bojů konkurenčních dohodou, úpravou stavu daného zápasem. I při těchto bojích soutěžních začasté projevují se směry a proudy nebezpečné dalšímu vývoji, proudy monopolisační, představované velikým závody, usilujícími na troskách menších podni- katelů založiti vlastní monopol, jak toho podává na př. uvolněná soutěž mezi cukerními raffine- riemi význačný doklad. Ale to je jisto: kartely představují novou formu v daném životě hospo- dářském, jsou jen důsledkem dosavadního vývoje a každý den vyvrací tak často opakovaná hesla, že »kartelní slávě bude brzy odzvoněno«. Kdo ví, není-li právě správnou teorie Sombartova, že jsou přechodem v nový řád hospodářský, který posune v popředí organisační ideu, aniž by potlačoval jednotlivce. Dnes jest kartel faklem, se kterým v daném životě hospodářském počítati nutno. Jest tedy otázka nečlenění jich v právní a správní souslavu neaktuální a vraci se přiro- zeně na všech sjezdech právniekých. Po ne- dávném českém sjezdu právni- ckém obíral se jí i sjezd německých právníků. A to je zajímavo: hlasů, které by navrhovaly úplné potlačení jich, tentokráte nebylo. Vse- obecně uznáno, že jsou nutným atributem sou- časného života hospodářského a resoluce sjezdu jest již výrazem změněných v podstatě názorů. Pravi: »Právnický sjezd jest názoru, že úprava otázek, které vyvolány snahami kartelnímia činností kartelů, spadá hlavně v politiku správní a hospodářské zákonodárství. Sjezd pokládá oprávněným zasažení státu při pře- hnaném, hospodářsky nezdůvod- něném zvyšování cen. Co se vlastníh právního posuzování kartelů týče, pokládá sjezd za nutné uznati zákonně právní exi- stenci kartelů, a jest přesvědčen, že platí i v obvodu kartelu normy a duch panujícího práva soukromého a že musí i zde každý po- žívati plné a stejné ochrany svých zájmů a své osobnosti jako v jiných právních jednáních. Pokud nutno právo platné za tím účelem změ- niti, nutno rozhodnouti dle zvláštností jednolli- vých místních právních řádů«. Resoluce formu- lována ovšem hodně všeobecně. Nejde jen o to, aby kartely byly uznány, nýbrž i o to. aby kartelní smlouva se stala právně závaznou pro ty které účastníky, z čehož ovšem plyne právo stálu jakožto kontrolního orgánu o ten- denci kartelu, jak to dáno druhou větou reso- luce, smlouvy tyto zvláštními orgány (Stejn- bach navrhuje zřízení zvláštních samostatných kartelních úřadů, které by rozhodovaly o všech otázkách kartelů se týkajících) zkoumati a schvalo- vati. Ale — a to sjezd přehlédnu! — nebezpeč kartelů neplyne jen z eventuální bezohledné politiky cenové, ale i z jiných momentů. Dlouho- dobé smlouvy kartelné mohou snadno podvázati podnikavost v tom kterém obvodu, mohou sku- pováním menších závodů vésti k monopolisaei několika velkopodniků a p. Musí tedy jiti i o to, aby byly prostředkem hospodářského pokroku nevadily podnikavosti (resoluce naznačuje to dosti vzdáleně zdůrazňováním ochrany jedno- tlivce) a aby po stránce sociální byly zdrojem pokroku. Ponechati proto výhradné slovo správní politice té které vlády bylo by nemístno a otázka vytvoření zvláštních organisací dozorčích, doplňujících se z širokých kruhů interessentů všech směrů, organisací, které stojíce na výši doby by dovedly včasně a správně zasahovati. vnucuje se i po resoluci sjezdu, která ostatně zcela správně zdůrazňuje nutnost ochrany prot zneuživání kartelů k příliš egoistním snahám.
#33 alto_textblock #33
Německo a rakouský zákaz vývozu píce. Vídeňiský „Fremdbl.“ přinesl zprávu, že německý vyslanec žádal vládu rakouskou, aby zákaz vývozu píce obmezen byl na ony druhy, které zapovědělo r. 1893 Německe vy- vážeti. Na žádost tuto odpověď nedošla. Zpráva tato opakuje toléž, co obsaženo již dříve ve sděleních ně- meckých listů, do té doby rovněž nepotvrzených. K tomu podotýká uvedený list, že na úřadních mistech není o nějaké intervenci tohoto druhu naprosto ničeho zrámo, že ji nutno pokládati aspoň za před- časnou. Zákaz vývozu píce, daný r. 1893 německou vládou, týkal se sena, čerstvých a sušených krmných rostlin a slámy. Proti tomuto zákazu protestovaio tehdy jak Rakousko tak Švýcarsko, leč německá vláda setrvala na stanovisku, že zákaz vývozu pícnin duchu obchodních smluv odpovídá. Stanovisko, které hájila tehdy německá vláda, bude tedy asi pro případ, ž se potvrdí zprávy německých listů, výkladem, pro německá vláda nečiní námitek proti zákazu vývozu pícnin vůbec nýbrž jen proti objemu jehc. Potud ví- deňský list. Z jeho sdělení, které možno považovati za informované, patrno, že se ve Vídni německý protest sice čeká, že ale zatím není ochoty mu vy- hověti. Ovšem: zatím. Jak se vyvine záležilost tato dále, nelze dnes ovšem určiti.
#34 alto_textblock #34
Novzová akce. Na četně navštíveném manifeslač- ním sjezdu rolnictva v Pardubicích dne 8. září stalo se při rokování o otázce „Jak předejíti zhoubným ná- sledkům ohromného sucha“ — na základě referátu předsedy hospodářského spolku řed. p. Eckerta a říš- ského poslance p. Fr. Udržala — toto usnesení:I. Požádá se telegraficky ministerský předseda šl. dr. Körber: a) Aby z peněz říšskou radou pod položkou „investice na vybudování projektovaných říšských staveb vodních a pozemních“ ihned se započalo — ke zmírnění nouze drobného rolnictva a dělnictva — s úpravou středního Labe; b) aby v krajinách zvláště suchem postižených pozemková daň odepsána bylaa nedoplatky téže daně aby se nevymáhaly. II. Vláda se požádá, aby nebezpečná konkurence, hrozící našemu máslaření přívozem různých laciných rostlinných tuků, na př. kokolínu, kunerolu a j. zmírněna byla úím, že uvalí se na tuky ty vydatné přívozní clo. Hospodářské spolky se žádají, aby k petici této přistoupily. III Cukrovary požádají se, aby vzhledem k tomu, že ja- kost cukrovky bude výtečná a že obchod použil oče- kávané malé sklizně cukrovky k vyšroubování cen cukru do značné výše: v letošním mimořádném roce cenu za řepu pokud možno co nejvýše stanovilya všechny na dodanou řepu vypadající řízky rolnicivu vydaly. Vedle toho dále usneseno: IV. Aby se cena 1 litru mléka o 4 hal. zvýšila a veškeří starostové aby byli vyzváni, by rolnictvu nulnost zvýšení toho ob- jasnili a čestný slib od rolnictva přijali, že se dle usne- sení sjezdu zachovají. Konečně budiž žurnalistice denní i místní objasněno, aby zvýšení ceny miéka nebylo považováno za akt výbojný, nýbrž za pouhý akt ochranný