#1
alto_textblock
#1
Románová příloha „Národních Listů“ k čislu 280. ze dne II. října 1901.
#2
alto_textblock
#2
Různé zprávy.
#3
alto_textblock
#3
= »Svoboda svědomí« v Anglii. Z Lon-
dýna se oznamuje: Pravověrný Pars Presongi Mody
byl těchto dnů podruhé pohnán před magistrát ve
Westminstru, poněvadž odpíral posílati svoje dítky
do školy. Obviněný prohlásil, že jest ctitelem slunce
a že nechce, aby děti jeho byly vyučovány nábo-
ženství, jemuž se učí v obecných školách. Když byl
poprvé pokutován a počal posílati svoje dítky do
školy, byly nuceny býti přítomny vyučování bibli-
ckému. Podal na školní úřad žalobu, žádaje za mo-
rální poškození svých dítek náhradu 5000 lib. st.
Soudce se ho tázal, bylali již mu tato suma vypla-
cena a když odpověděl záporně, uložil mu soudce
nanovo pokutu 10 shillingů. — Svobodná Anglie
může býti na tento rozsudek hrda.
= Krádež po americkém způsobu provedena
těchto dnů v Paříži a stojí za to, aby byla podrob-
něji vylíčena. Mladý Savojan Palette Soret přiby!
před nějakou dobou do Paříže, aby si vyhledal
místo. Nejprve se chtěl poněkud poohlédnout a při
jedné ze svých obchůzek zapředl hovor před velkým
bazarem de l'Hotel de Ville se slušně oděným děl-
níkem, jenž, jak se ukázalo, rovněž byl bez místaa
navrhl, aby se odebrali do poptavárny po službách.
Na cestě do poptavárny oslovil je elegantně oděný
Angličan, jenž se ptal po cestě do Jardin des plantes.
Oba ochotně doprovodili jej kus cesty a cizinec, je-
muž se zalíbili, chtěje se jim zavděčit, vyzval je,
aby s ním posnídali. Oba nezaměstnaní nedali se
pobízet a zejmena Savojan byl potěšen takovýmto
štěstím, jakého se může člověk dočkati toliko v Pa-
říži. Odešli ke snídaní do elegantní restaurace na
boulevardu St. Germain. Byla jak náleží důkladná.
Angličan zaplatil, dal hojné zpropitné a činil dojem
člověka velmi zámožného. Při kávě vypravoval, že
má v úmyslu, odebrati se do Švýcarska a že potře-
buje intelligentního sluhu. To bylo právě vhod obě-
ma nezaměstnaným, kteří mu ochotně nabídli svoje
služby. Po delším vyjednávání o podmínkách vybral
si cizinec Savojana, jenž mu předložil svoje průkazy
a doporučující listy, vojenský průvodní list, spoři-
telní knížku a ukázal také dobře opatřenou peně-
ženku. Angličan radil svému novému sluhovi, aby
svých 250 franků, jež měl ve spořitelně, raději si
vybral, poněvadž ze Švýcarska nebude tak moci uči-
nit. A mladík poslechl jeho rady. Když se vrátil ze
spořitelny, odebrali se všichni tři do restaurace na
Place de la République a zde vyzval Angličan Savo-
jana, aby hned započal svoji službu a donesl reko-
mandovaný dopis na poštovní úřad v blízkém hotelu
Moderne. Poněvadž pak prý tam bývá velký nával.
poradil svému sluhovi, aby si peněženku prozatím
ponechal u něho, poněvadž takto bude bezpečnější
před dolináři. Prostodušný Savojan ochotně upo-
slechl této rady. Když se vrátil, byli oba darebové
ovšem ti tam.
= Záhadná vražda. Z Paříže se oznamuje
V silně navštěvovaném letním sídle Vesinetu spá-
chána byla těchto dnů vražda, jež jest dosud zaha-
lena tajemnou rouškou. Manželé Soyerovi měli tam
krám se smíšeným zbožím, spojený s vinárnou.
Poněvadž manžel jest obecním tajemníkem, řídila
paní Soyerová obchod sama. Byla o několik let
starší než její manžel, ale dosud mladistvého vze-
zření a obsluhovala svoje hosty s dokonalou rozto-
#4
alto_textblock
#4
milostí. Onehdy v pátek odebral se manžel jako
vždy o půl druhé hodině do úřadu. As po půl druhé
hodině potom veběhl k sousedce do domu pekařský
učedník, volaje poděšeně: »Paní Soyerová je za-
vražděna.« Soudní komise, jež se ihned dostavila na
místo, nalezla paní Soverovou ve vinárně mrtvou.
Měla rozbitou lebku láhví od vína a hrdlo podříznuté
nožem. V bytě v prvním patře byla vypáčena za-
sklená skříň, ale stříbrné příbory v ní byly nedo-
tknuty. Za to chybělo z krabice, jež stála v pokoji,
900 franků. Žádná krvavá stopa nevedla z krámu do
bytu, rovněž je záhadno, kterak vražda mohla býti
spáchána beze všeho hluku.
= Dělník za rok millionářem. V západním
Mexiku mluví se nyní toliko o Petru Alvaradovi,
jenž objevením úžasně bohatého, zlatého ložiska stal
se v době báječně krátké millionářem. Před necelým
rokem žil v Parralu báňském městě ve státě Chihua-
hua a nosil jako ostatní dělníci v dolech sandály a
široký sombrero. Nyní pak má měsíčního příjmu více
než milion franků. »Jest to druhý Stratton«, praví
»Providence Journal«, jen že dosáhl svého bohatství
náhleji, než coloradský milionář. Alvarado vydává
peníze se svrchovanou lhostejností; zdá se, jakoby
neměl ani tušení o jejich ceně a hledí je co možná
nejdříve utratit. Dle Th. Welcha, amerického majitele
dolů, jenž jej denně vídal, páčí se čistý zisk z Alva-
radova dolu Palmillo od minulého listopadu na
7,500.000 franků. Přechovává svoje peníze doma a
dává je střežit ozbrojenou mocí, na místě aby je
uložil v bance. Jde-li po ulici, provází jej osm ozbro-
jenců, neboť mívá u sebe vždycky více než million
franků. Šatí se dle nejnovější mody a když se onehdy
setkal s klenotníkem, jenž přibyl do Parralu, odkou-
pil mu celou jeho zásobu laciných hodinek a faleš-
ných diamantů za 75.000 franků. Alvarado dává si
stavět palác, jenž bude nejkrásnějším soukromým
domem v Mexiku a bude stát 21/2 millionu franků.
Před nedávnem koupil milionář tři drahocenné kla-
víry na výzdobu svého nového paláce. Přispívá také
hojně k účtům dobročinným. Pro chudé v Parralu
dává stavět velkou nemocnici, mimo to staví kostel,
jenž bude stát mnoho desítek tisíců. Chudí dělníci
jej zbožňují. Důl Palmillo osvědčí se bezpochyby
jakožto nejbohatší ze zlatých dolů, jež kdy v Mexiku
objeveny. Denní výtěžek dosáhne záhy 2000 tun a
měsíční důchod Alvaradův vzroste na 21/2 millionu
franků.
#5
alto_textblock
#5
Zemřelí v Praze.
Dne 6. října 1901: Kopáčková Marie, man-
želka sládka, 35 roků, 793—II. Šubrtová Barbora
vdova po úřadníku, 60 r., 1828—II. Hajnová Magda-
lena, vdova po truhláři, 89 roků, 353—III. Breindl
Vincenc, vrchní revident ve výslužbě, 78 roků,
469—III. Bartošova Josefa, dcera obuvnického po-
mocníka, 3 dny, 240—V. Mazancová Anna, vdova
po sluhovi, 82 roky, 347—II. Kvasničkova Vlasta.
dcera kovářského pomocníka, 9 měsíců, 1149—II
Přibylová Antonie, manželka dozorce, 49 r., 653—VII
Ve všeobecné nemocnici: Bohuslav Josef.
syn dělníka, 2 r. — U milosrdných bratří
Svoboda Ceněk, sladovnický pomocník, 44 roky. —
U milosrdných sester: Tic Matěj, kovář.
45 roků. — U Alžbětinek: Klapková Anna,
vdova po rolníku, 68 roků.
#6
alto_textblock
#6
Král. české zem. divadlo v Praze.
#7
alto_textblock
#7
Národní divadlo,
#8
alto_textblock
#8
V pátek 11. října.
#9
alto_textblock
#9
19. hra v předplacení.
3 . čtvrtka.
Flachsmann vychovatel.
Veselohra o 3 dějstvích. Německy napsal Otto Ernst.
Přeložil Frant. Petřík. Režisér: Vojt. Slukov.
Po druhém dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec o 1/210. hodině.
#10
alto_textblock
#10
V sobotu 12. října.
Odpoledne o 1/23. hod.
Pro studentstvo:
Romeo a Julie.
— Večer v předplacení: —
Tajemství.
#11
alto_textblock
#11
Švandovo divadlo na Smichově.
pátek 11. října.
Začátek o 7. hod.
1. hra v předplacení, páteční.
Čest.
Hra o 4 jedn. od Heřmana Sudermanna. Přeložil
Ignát Hermann. Režisér p. K. Lier.
Denní prodej lístků u knihkupce p. Urbánka a v kan-
celáři v domě divadla, I. posch.
24276
#12
alto_textblock
#12
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
#13
alto_textblock
#13
V pátek 11. října.
#14
alto_textblock
#14
Začátek o 3/47. hod.
#15
alto_textblock
#15
První vystoupení sl. Hadrbolcovy.
Paličová dcera čili: Pražská děvečka.
Činohra o 5 jednáních od J. K. Tyla. 24291
#16
alto_textblock
#16
Divadlo , Urania“ na výstavišti v Kr. Dboře.
Ředitel V. Suk.
24301
V pátek 11. října.
Začátek o 1/27. hod.
Ve prospěch p. Julia Čanského.
Svatojanské ohně.
Činohra o 4 jedn. od Heřmana Sudermanna.
Režisér p. Fr. Šípek.
Předprodej lístků v trafice na Příkopě proti »Spinkůme
do 5. hod. odpol.
#17
alto_textblock
#17
Dokudzásoba stačí-
#18
alto_textblock
#18
Partie vzorkov. šatového mo-
héru 80 ctm. šir., 36 kr. metr.
Partie damského lodenu, 120
ctm. širokého, 58 kr. metr.
Partie faconirov. modní látky,
120 ctm. široké, 60 kr. metr.
Partie damského sukna, 120
ctm. širokého, 80 kr. metr.
Partie zimního ševiotu, 120 cm.
širokého, 85 kr. metr nabízí
#19
alto_textblock
#19
J. Novák v Praze,
„U Štajgrů“. 3914
#21
alto_textblock
#21
380 —
#22
alto_textblock
#22
377
#23
alto_textblock
#23
a seděl zde ve sny vnořen s tváří usmívavou, jakoby to
byl svatý talisman, jenž mu otevře brány k svobodě
vedoucí.
#24
alto_textblock
#24
vI.
#25
alto_textblock
#25
Útěk.
#26
alto_textblock
#26
Několik dní na to — bylo to 23. prosince — uve-
den byl Moric Frere zprávou znepokojující u veliký
nepokoj.
Pověstný Dawes z vězení uprchl!
Kapitán Frere byl téhož dne ještě odpoledne vězení
navštívil i zdálo se mu, jakoby kladiva nebyla nikdy do-
padala tak svižně a jakoby řetězy nebyly nikdy tak ve-
sele drnčely, jako u příležitosti návštěvy jeho.
K dozorci děl:
»Myslí si už na Vánoce, psi! A pudding štědro-
večerní, ničemové!«
Deportovaný, nejblíže něho pracující, zasmál se, jako
školáci a vězňové smávají se vtipům svých předsta-
vených.
I tak vše zdálo se kolkolem býti spokojeno. —-
Nad to ale kapitán ve své okamžité vtipné náladě
tropil si šašky i z neštěstí Dawesova:
»Skuner odpluje zejtra,« děl mu, »a vy budete tráviti
svátky tak aspoň už v dolech.«
Ruf Dawes místo odpovědi sáhl jen po čapce své
a roztloukal dále kamení!
Frere blahopřál si k pokojnému jeho smýšlení.
Prohodil sám k sobě:
#27
alto_textblock
#27
by mohl tráviti život s vysněným dítětem svým, šťastnější
v lásce své, jež byla čistší lásky muže k ženě.
Ruf Dawes myslil na to, jak by mohl poučovati
družku svou z bohatého pokladu zkušeností, jež byl na-
shromáždil v potulném životě svém, jak by mohl svěřiti
jí pravé jmeno své, jak by mohl pro ni dobývati bohat-
ství a zjednávati nových poct.
Ale — myslil si pak — ona by nestála o bohat-
ství a pocty, měla by raději život klidný, život vyplněný
prostou, užitečnou prací — život věnovaný dobrým skut-
kům a všelikému milosrdenství.
Ruf Dawes viděl dívku tuto ve snách svých, jak
čte u krbu, jak bloudí lesem zelenajícím se, jak odpočívá
na tichém, teplém pobřeží mořském. A cítil také ve svých
snech, jak klade měkká ramena svá kol hrdla jeho, jak
nevinné polibky své na rty jeho tiskne; mohl slyšetii
milý smích její a zřel též, jak zlaté kadeře její létají zpět,
když běžela mu vstříc.
#28
alto_textblock
#28
Ruf Dawes věřil, že Sylvie jest mrtva a že jí tu-
díž neuráží již, když osud její v myšlenkách svých. spo-
juje s osudem svým — s osudem bídníka, jenž zlého byl
již viděl a zažil. Rád myslíval na ni, jakoby ještě žilaa
vymýšlel rád pro ni a pro sebe plány pro společnoua
šťastnou budoucnost.
V lomozných temnotách dolu, v zářivém světle od-
polednímý vždy, i když táhl těžkou káru svou, postava
Sylvie stála při něm, hledíc na něj vlídně jasnýma
očima svýma, tak jako činívala ve člunu před drahným,
dávným časeml
Ztracen pro život.
#29
alto_textblock
#29
95