ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e11d8f60-66ef-11dc-a42e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 30
#1 alto_textblock #1
vl se ri
#2 alto_textblock #2
nákř stezasí
#3 alto_textblock #3
sd
#4 alto_textblock #4
190I.
#5 alto_textblock #5
V Praze, v pátek dne II. října.
#6 alto_textblock #6
K číslu 280.
#7 alto_textblock #7
Na »Národní Listy« ranní a odpolední spřil. („Nančný Obzor“ ve středu a „Literární Hlidka“ v pátek) předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —b ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou: na měsíc 3 K 80 b-
#8 alto_textblock #8
N
#9 alto_textblock #9
N pd van n.
#10 alto_textblock #10
J
#11 alto_textblock #11
Číslo v Praze za 2h
#12 alto_textblock #12
a na venkové za 3
#13 alto_textblock #13
Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
#14 alto_textblock #14
Kandidátí listina
#15 alto_textblock #15
(Volba koná se dnes 11. října.) Prahat 1. Staré Město: Václav Němec, klenot- ník a zat. předseda obch. a živnost. komory v Praze. JUDr. Jan Podlipný, advokát v Praze. 2. Nové Město: Ph. Dr. Gabriel Blažek professor české techniky v Praze. Václav Březnovský, rukavičkář v Praze. 3. Malá strana: JUDr. Ladislav Pinkas. advokát v Praze. 4. Hradčany, král. Vyšehrad a Holešovice- Bubny: Jan Kaftan, inženýr v Praze. Eustach Neubert, inženýr a námě stek starostův v Praze. 5. Josefov-Libeň: František Filip hostinský v Praze. JUDr. Jakub Scharf, advokát v Praze
#16 alto_textblock #16
Městat 6. Karlín: Jindřich Ronz, majite mlýna v Karlíně. 7. Smíchov: JUDr. Alois Koldinský advokát a okresní starosta na Smíchově
#17 alto_textblock #17
Důvěrníci národní strany svobodomyslné
#18 alto_textblock #18
by po stránce jazykové činily nemožnou spo- řádanou správu státní a b) jsme pro jed- notný jazyk správní, který by měl platnost zejmena v centrálních úřadech. Jak historický vývoj Rakouska tak ohledy kul- turní vylučují k tomu jiný jazyk nežli ně- mecký. Po stránce politické trváme předně na jednotě a nedílnosti říše a tu- díž odsuzujeme veškeré snahy, které namí- řeny jsou na porušení této jednoty. Pokud se týká Tyrol samých, jsme s celou roz- hodností pro zachování jednoty země tyrol- ské a potíráme tudíž veškeré snahy, které čelí na roztržení země. Odmítáme také opatření, kterými by se zjednal stav, jenž by podle našeho přesvědčení trhací plány podporoval a jich zdar připravoval.« Tak mluví dědicové P. Greutera bar. Dipaulal Sloučení advokacie s notářstvím. Z Vídně, 11. října. Podle zprávy listů konati se bude ještě v tomto měsíci v mini- sterstvu spravedlnosti anketa ve příčině sloučení advokacie s notář- stvím. Do expertisy budou povoláni také notáři.
#19 alto_textblock #19
noticku o princi Čunovi, kterou se poklá- dal německý císař Vilém uraženým. Zod- povědný redaktor »Arbeiter Ztg.« Kralík byl vyzván, aby se dostavil k zem. soudu berlín- skému zejtra. K tomu podotýká dnes »Arbei- ter Ztg.«: Protože náš soudruh jest zaměst- nán dosti při soudech vídeňských a protože na druhé straně bylo nám sděleno, že rozsudek bude vynesen také za jeho ne- přítomnosti, pan Kralík cestu do Berlína ne- vykoná.
#20 alto_textblock #20
Telegrafické zprávy. Boje na Filipinách. Z Manily, 10. října. (C.-B.) »Reute- rova kancelář« oznamuje: Oddíl americké pěchoty srazil se s četou povstalců, čítající asi 300 mužů, která nedaleko Lipy silně za- hrazena byla. Na americké straně padl po- ručík a jeden muž byl poraněn. Po dvou- hodinném bojiAmeričané ustou- pili, aby vyčkali posil. Policejní hlídka z Catangu v provincii taybasské, čítající 11 mužů, byla od povstalců potřena. Otázka afganská. Z Petrohradu, 10. října. (C.-B.) »Svět« dokazuje, že se Afganistan musí státi na Rusku závislým, po případě že si jej Rusko musí podmanit. Teprv až se Afganistan stane ruskou pro- vincií, zavládne mezi Anglií a Ruskem klid a mír, ne-li navždy, aspoň na mnoho
#21 alto_textblock #21
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
#22 alto_textblock #22
Program křesťansko-sociální strany tyrolské. Z Vídně, 11. října. Vzhledem na nové volby do tyrolského sněmu vydala křesťansko-sociální strana v Tyrolsku, strana Schöpferova, program, který jest po leckteré strance zajímavým. Praví sev něm: »Uznáváme, že všichni národové sami sebou jsou rovnoprávnými, že každému z národu přísluší právo pěstovati svou kul- turu a svůj jazyk v mezích národního území vlastního. Zřetele národních zájmů ne- smějí se však nikdy podporovati tou měrou jednostranně, aby tím trpěla jednota státu a spořáda ná státní správa. Proto jsme a) proti ve- škerým snahám, které čelí na odloučení jednotlivých národů ze svazku, anebo které
#23 alto_textblock #23
Szell u audience. Z Vídně, 11. října. »Wiener Tagblatt- oznamuje na svůj vrub: Uherský ministr- president Szell podávaje za poslední své audience zprávu o volbách, vykona- ných v Uhrách, uvedl na svůj prospěch, že tentokráte bylo krveprolití men- ší nežli při volbách minulých Císař na to odvětil, že jest politování hodno. že vůbec tekla krev. Potom Szell refero- val o volbě ve Vel. Varadě a o porážce Tis- zově. Císař podotkl, že se musí želeti porážky té a to nikoliv pouze proto, že Tisza bude v parlamentě citelně pohřešován. nýbrž také proto, že bylo by černým ne- vděkem, kdyby tak záslužný státník byl vy loučen z politické činnosti. K tomu připojil císař naději, že Tis za nebude dlouho z parlamentu oddálen. Szell doložil, že on a jeho strana učiní seč budou, aby přiměli Tiszu přijati mandát jiný. Císař pravil: To čekám. Pro uražení císaře Viléma Z Vídně, 11. října. Zdejší »Arbei- ter Ztg.« byla v Berlíně žalována pro
#24 alto_textblock #24
let.
#25 alto_textblock #25
Vyznamenáni. Z Vídně, dne 11. října. (C.-B.) Dnešni »W. Ztg.« sděluje: Císař udělil řádnému pro- fessoru fysiologie na universitě vídeňské, dvornímu radovi dru. Zikmundu Exne- rovi rytířský kříž řádu Leopoldova s pro- minutím poplatku. Z Vídně, 11. října. (C.-B.) Ministerský předseda jako správce ministerstva vnitra schválil na základě usnesení XXVIII. řádné valné hromady akciové společnosti strojírny dříve Breitfeld, Daněk a spol. v Praze, ze dne 27. května 1900 provedenou změnu stanov.
#26 alto_textblock #26
Ze Štyrského Hradce, 10. října. (C.-B.) V dnešní schůzi obecní rady zvolen byl znovu dosavadní purkmistr dr. Graf. Z Pešti, 11. října. (C.-B.) V Zentě byl zvolen říšským poslancem Mikuláš Bartha (Ugronovec.)
#27 alto_textblock #27
FEUILLETON.
#28 alto_textblock #28
Jak byl Mozart pohřben. W. A. Mozart pocházel, jak známo, z rodiny muzikantské, úplně chudé a prožil první mládí své na »uměleckých« cestách, je- jichž »výnos« vždy aspoň potud stačil, že téhož dne žádný z členů rodiny neumřel alespoň hlady — a toto protloukání se životem, toto hmotné živoření bez jmění, bez pozemských ja- kýchkoliv statků, bylo Mozartovi průvodčím ne- jen až k jeho chvilce života poslední, ale i až do samého hrobu! Bylť Mozart pochován jako ten nejchudší z chudých, v šachtě! Muž, jehož čarovná hudba dovedla vše srdce rozehřáti a který oslňoval nádherou svého umění, ten v bohaté a přepychem oplývající Vídni žil v chudobě, strádal a nadarmo i noci nasazoval, aby domohl se něčeho, čemu říkáme blahobyt. Leč nadarmo! A není proto s podi- vením, že síly tohoto hudebního titána byly ko- nečně vyčerpány dřív, než by se byl kdo snad nadál. Mozart, tvůrce »Kouzelné flétny«, »Don Juana« a jiných skvostů, jimž i dnes, po stu létech se obdivujeme stejně nadšeně, ten roku 1791 při komponování svého »Requiem« sko- rem umíral hlady! Jaký to hřích mají krajané jeho odčiniti a jak musí jim být hořko, že tak velký národ nedovedl uživiti ani svého jediného
#29 alto_textblock #29
Mozarta a že nechali jej v bídě zahynout v bídě i umřít! První spáry neodbytné smrti zasáhly jej při komponování velebného «Lacry- mosa« a slova »huic ergo parce ...« byla t poslední, jež Mozart v partituře byl napsal — a o jedné hodině s půlnoci ze dne 3. na 4. prosince roku 1791 vypustil Mozart svou utý- ranou duši ! Pozůstalost Mozartova byla chudičká a oce- něna byla v celku obnosem asi 400 zl., při čemž proti tomu stály knihovní dluhy 800 zl. A za takovýchto trudných poměrů byl pohřeb Mozartův vypraven. Jelikož nebylo prostředků. nebylo vydáno ani obvyklé úmrtní oznámenía Vídeň se ani skoro nedozvěděla o úmrtí »svého« Mozarta .. Dne 6. prosince 1791, kdy Mozart byl po hřben, bylo počasí sychravé a pošmourné. smutné a truchlé. Šedé olověné mraky pokrý- valy oblohu a sesílaly sněhem promísený ledový déšť na zemi. A přesně o 3. hodině odpolední byla za přítomnosti několika věrných přátel ra- kev pod Kapistranovou kazatelnou v kapli sv. Kříže v dómě svatoštěpánském vykropenaa smutný, prostinký průvod — pouhých 5 osob a sice hrabě Svieten, kapelníci Salieri, Roser, Süssmayer a cellista Orsler — ubíral se k bráně »Stubenthor« zvané, kde »družina« ponechala mrtvolu Mozartovu přiřčenému osudu: Beze všeho účastenství, bez jakéhokoliv doprovodu dojel totiž pohřební vůz sám samotinký na hrbi-
#30 alto_textblock #30
tov, kde slavený Mozart, umělec bohem posvě- cený, titán své doby, pochován do společného chudině hrobu, do šachty, která vždy po něko- lika letech se vyprázdňuje, aby dostalo se místa zas hostům novým . . .! Bezzvučně byl král tónů pohřben. A ani jediná slza nezkanula do hrobu jeho, ani je- diný vzdech nebyl duši jeho průvodčím na věč- nost! Nebylo tu ani přátel ani příbuzných, ne- byli tu ani jeho obdivovatelé, ani ti, jež Mozart ještě před nedávnem byl obveseloval; nebyl tu nikdo z těch, kdož finančně z práce Mozartovy kořistili! Ba ani choť Mozartova nemohla po- slední hroudu na rakev jeho hoditi, jsouc těžkou nemocí k lůžku poutána ! Po několika letech si však přec někdo vzpomněl (byl to prý zpěvák Deiner), že bylo by záhodno, aby místo, kde Mozart byl pocho- ván, bylo nějak označeno — leč s ustrnutím shledáno, že to zhola nemožno, neboť nebylo lze místo to nikterak vypátrati! Starý hrobník, který Mozarta totiž pochovával a jediný o místě tom věděl, již nežil a jeho nástupce nevěděl pranic o věci té. Vždyť to byla jen šachta! A tak neví dnes nikdo z těch, kdož krá- sám děl Mozartových se obdivují, kde tělo mi- strovo odpočívá a národ, jehož synem Mozart byl, ani při nejlepší vůli nemůže rov jeho pa- mátníkem označiti a zajisté studem rdíti se musí, když neumí zodpovědíti, kde je hrob Mo- zartův . . I Alois Rublli č.