■ко ilovem i obraiem* ■ neobyčejné vjínn menáni J. V. ofieiem pH nedávných 701etýob neroienináeh prenio nevadilo, aby oeprobliiil : „Jeitč nnijl v dnii neiapomenotelná alova. ječ Lalfik Koint proneal v oné vičně památné ■ebùii ejčmovuy potlaneoké a r. 1848., v nfi ■aphtabal legialativn, aby vlaii aaobránila (t j »by proklamovala odboj proti claaH), dokud dílo vpáiy dokonáno nefande, vieoek svár a hradí ■vé napadli».* Na velmi dfttklivon dovtípenou mlnvil náměitek parkmittra bodapeitikého Karel GerlÓJiy jménem hlavního měata, kteréé J. V. oliai1 pied 25Utým jubileem avé korunovace­ lUveoým dne 2. června r. 1892 jmenoval­ svým „hlavním a sídelním méetem*. — Gerlóoay mimo j né pravil : „Hrob tvAj bode Mekkou Ober, a sé bude ezUtenoi naii ohro- iovati nebespečí, aá snad démon loufalitvi do ■rdoí naiich plláiti se bode, budeme potovati ke hrobu tvéma a svéií síla povitane a tvého popelu . . . BAh Maďarů a< učiní toto neii vlaiť takifaatnoa, jak ty jsi ai to p i á 1.* — Pohtebnfho prAvoda snčastnili se také — svobodní sednáH korporativně. Nejvíce­ viak poaorováno bylo, ie v průvodu kráčeli­ velkou čát( ceity pěiky arcibiskup jágerský­ Josef S a m a a a a a biskup spiishý Pavel Samreosanyi. Palác arcibiskupa Šamany na námiiti terezínském byl mimo to velkolepou ■mateční dekorací viem nápadným. Poadéji objevil­ se arcibiskup na balkoně doma v ulici, kudy se průvod ubíral a v průvodu pled ním skláněny prapory. Ale o tuto poctu musil ce Samassa děiiti s osobností velmi málo státu jeho blískou, neboť kdyi průvod noíral se kolem­ domu paní Luiay Blahové, subretty národ niho divadla pcštakého, sklonény prapory i pled ní, jei stála na balkoně. Sama „Nene fr. Pr.* doanává, jak málo se tato pocta hodila к vý- snamn průvodu. Oviem pani В ahová, jejími chotěm jest baron Splenyi, chef tajné policie, jest operetní „divou* a to vie vysvětlnje. Konečně­ podotýkáme, ie pii průvodn byl jistý mai raněn mrtvicí a aemlel, a ěeně jakés atala se oa ulicí — radostná událost. — V Kečkemetu bylo v den plevezení mrtvoly Koiutovy do Peiti zvoněno na katolickém cbiámé. Tn pliěel telegrafický rozkaz od biskupa­ Sobnatra z Váoova, aby zvonění bylo zastaveno. Obecní zastupitelstvo v Kečkemetu odpovědělo, rovněž telegrafi ky, takto : Panu biskupa Sobuitrovi ve Vácově : Poroučejte ei dems, Excellence I — V protestantských ko- atelích v Peiti bylo věera rekviem za Košuta. Poslaoci a pledaedon Banffym dostavili se v hojném­ poětn. Ve hlavoím kostele měl amnteění leč farál Horvátb. Tím byly faneralie aa Košuta­ akončeny.

Politický přehled zahraniční. V Praze, dne 4. dubna. tľtok na anglickou královnu ? „Chronicle* oanamnje, ie prý nemámí pachatelé­ učinili pokus, aby ielemiění vlak, kterými­ anglická královna Viktorie jela do Fio renoie, byl mesi belgickými stanicemi Natoye a Allesse vylinut * koleji : na kolejnice byly položeny balvany. Atentát byl tím zmaten, ie náklsdni vlek jel krátce pted vlakem, v němž byla královně. Vyiettování o tomto pHpadn, jeni byl dosud tajen bylo zaved.n".

brovského, Pavla J. Šafaříka, jakož i Karla Jaromíra Erbena. činnost Brandlova nepřestávala však nikdy na práci vědecké a ruch národní na Moravě měl v něm vždycky zdatného a šlechetného­ podporovatele. Zásluhy jeho o vlast moravskou jsou dalekosáhlé a neoce nitelné. Tak na příklad hlavní ohnisko brněnského­ života českého, totiž čtenářský spolek zachránil Brandi dvakráte od zániku, jakož i pěvecký spolek Besedu brněnskou. Důkazem,­ že záslužná činnost jeho vlastenecká byla uznána již před dávnými lety, jest, že zvolen byl ve skupině mést Bystrice nad Perštýnem, Nové Město atd. roku 1865 za poslance na sněm zemský, kde vynikal jak znalostí věci a bystrým rozhledem, tak

Z Anglie. V dolní sněmovně uěinil skotský Ujemoík Ttevelyen návrh aby se viech Skntikýoh a a 16 jiných poslancův byl etíien výbor, jemni by byly přikázány vieoky předlohy o S.otiku, by je důkladné projednnl. Proti tomu viak postavil se Bzlfoor řbe, ie návrh ten rail odedávné avykloati a zavádí národnostní princip i do velkých výborAv. Z katolického Eleaeka. Spoluvlastník ka’olického čszopiiu „Eb&iier* abbé Mül er- Simonia měl n av. Otce and enei, o níi „E - eä-ser* uvád> jmenovitě, že av. Oceo zloty tel ce vřelými povcbuac vel elsaiké katolíky, aby ae nejen veřejné hlásili ко avé viře katolické,­ nei i, aby v boji za ivatá práva náboženství­ katolického n kdy neustupoval'. Zvláštní důraz kladl av. Otec na to, aby mládež byla vyohovávána na sákladě náboženském. Německo, Dánsko, Rusko. Z Kodaně oznamuji : Král poaval německého oíaaře a cara Alexandra III. na atříbroou svatbu korunních manželův. Z Norvéžska Sněmovna aamltla návrh radikální atrany, aby králova apanáže byla ■načně snížena, aa to viak přijala náv h, aby náiledníkovi trfion nebyla apanáie vyplácena poted, pokud neodvolá avůj výrok o branném vpádu du Noraka. Ze „spojené“ Italie Z Řím» oana mují : Ve eoémovoô interpeloval poal. Zabeo miniatra vojenství atran obratnosti, jei na kterémsi­ vojínovi jménem Evaogeliate apáohal jeho představený poručík Blanco v Pádové. — Voják byl přivázán na keně a tak dlouho honěn­ jízdárnou, ai amrtelný pád a koně „jízdu* tu přerniil. Ministr vojenství popíral tuto au- rovo-t, edélil viak, ie porněík byl odevzdán vojenakémn sonda, aby se zodpovídal. Zabeo praví, ie 28 avědkův onu ukrutnost dotvrzuje a dosvědčí, ie, kdyi voják umíraje na alámě leiel, ůmyalně i kůň byl aplaien, aby umí rejíoíbo jeitě polekal ; na nmíraj'oibo pak vylili­ jeitě ieit pnten vody (I). Potlaneo Im- briani doplnil tyto správy a ujištěním, že v poslední době ayn jednoho lenstora byl líýráo zcela týmž apůsobem. — Ministr vo jenství prosil pollanca, aby avé důkazy před- loiili sondu Ze Srbska. Z Bělehrade oznamují : Následkem­ odstoupení finančního ministra Mijato viče podalo miniateratvo opět iádost aa pro- pnitěnou Žádost byla přijata, sestaveni mini- ■teratva nloieno Niko'ajey čori, dosavadníma ministra vnitra. Z Belgie. Ministerský předseda de Bor let předěítal ve sněmovně probláienf, ie mini- eteratvo béře spět avé předlohy o poměrném ■aatoupení. Ministerský předseda apeluje na patriotiam sněmovny, aby obsáhlé úkoly oo moiná brsy vyřídili, ježto aaiedání muaí býti v červnu akončeno.

Kronika mrkevm. * O -j- vdp. Tomáši Žlábkoví, sekretáři­ vikariátu vodňanského aarlá nám mladil kněa pfisobivii po leta po jeho boku tento iivotopisoý příspěvek : „Zas jedno zlaté srdce přestalo bit’. Po celých 10 let táhli jame a poi i jeduon b-áadou. Byl jsem jeho dlouholetým ka pianem a on byl mi úprimným bratrem, rádcem a otcem Kdo d^bře ho poanal, musel к němu miti úctu i lásku. Z-iámé bylo jeho poh eůnstv'. Dlouhá le'a strávil jako chudý farář na Šn mavč, kde ani vydání neuhradí у příjmy jeho. Byl to muž neobyčejné řásné, energické povehy. Vůle jeho zdála aa býti nealomoá. Cosi umínil, promyslil dobře a pak všemožně přičinil ae o provedení piáno svého. Nekráčel a nevyhle dával žádných oklik, ale šel přímo. Byl to vskntku, abjoh ožil porovnáni o jistém v Pána ■esnulém vysoce p staveném honuostáři crkev- nfm „nebrouě-uý diamant.* Velmi vyvinatý byl a něho sá em pro právo a spravedlnost. Jestli íe četl aneb eyiei o někom, byť i oisím a neznámém,­ že ae mu rtsla křivda, ta bezohledně ano ěaato i veřejně ji odsoudil. Nad míru váiii ai avé kněžské o'i a důstojnosti Nestrpěl ni komu, ahy důstojnost kněžská byla aleběována aneb kněa v posměch uváděn. „Sloužím Boha я cirkvi, a představení moji církevní jeon pře devilm povoláni к tomu, abych je poslouchal.*

energií s pracovitostí. V uznání jeho zásluh dostalo se mu dále od J V. císaře pána A to činil také svědomitě. Právo své dovedl rytířského řádu Frautiška Josefa, od ruské jhijiů vydatně maje v tom ohledu veliký ros

vlády řádu svaté Anny, od papeže řádu sv. Sylvestra ; od Akademie jiboslovanské, Královské­ učené Společnosti české, jakož i některých­ cizozemských společností učených jmenován byl členem dopisujícím Konečně po založení české Akademie jmenován byl její rádným členem samým císařem pánem. Povahu páně Brandlovn zdobí kromě lásky к vlasti a neúnavné pracovitosti pevná, však dvorná přímost, přívětivá skromnost a neobyčejná vlídnost společenská. Vlastnostmi takovými dovedl si ovšem Vincenc Brandi zjednati vážnosti obecné a vlivu nenepa- trného. Jak z tohoto náčrtku patrno, jest Brandi vedle pana ředitele Bartoše nejza- sloužilejšim spisovatelem moravským, a my zajisté tlumočíme vroucí přání celé vlasti naši, aby dlouho popráno mu bylo působiti zdárně ve prospěch vědy a drahého mu nade vše národa I

radnice, obecné školy vlály šerué prapory. Mrtvola jeho byla va farním domě tod vdp. aroikaěaa Třeboňtkého Tonika, rodáka ba- vorovakého a věrného přítele aeinnlého, vykro- poca a do chrámu Páně atřídavě od kněií a pak élenA obecního výboro ptoneteca. Případnou řeš předoeal vdp. vikář vodňanabý H a n в 1 o v- ■ к ý, vytknuv vaiooé vlastnoati aemřelébo, poděkovav­ juiénca jeho viem přítomným e dle přání jebe, poprosiv viaoky,) kterým ky aa živobyt!­ avèllo a lidské křehkosti a přiroaené avé prudkosti byl nblfžil, aa odpuštění. Rei tato nemioala ae s žádoucím výiledkem. Po slavných rekvií, při kterých od četně přítomných pp. učitelů sa řfaeoí ladooiilébo domácího ředitele kůru p. Gaby zlařila provedena byla česká •mateční mše av. od H ráka a po vykonáni ostatcích obřadů, £hnol ae celý četný pohřební průvod na hřbitov, kde mrtvola našeho dobrého bratra a rádce pohřbena byla. B. i. p. * {Mieeie na Smeéně. Dle nadace -f- hraběte Jindřicha Clama - Martlu.oe ařísené pro k'áiter řádu av. Františka v Slaném, koná ae každý drahý rok minie v některém farním kostele patronáto smečenakého. Letoa bade na Smečně ve dnech 14—22. dubna a lúiasini ae ji krom dp. kvardiana aténského P. Gilberta Procháaky jako ředitele : P. Florian Břesina, P. Leopold Janoch a P. Acooraiua Košťál. * Diecése Krčská v Korutanech iitá dle vyd%oé itatiatiky 349 414 doií, jež •pravnje 401 kněií a to 315 světských a 86 řeholoiob. Počet děkanátů obnáší 24. jež aa- hrnnjl v aobě 265 far ob*azenýci « 79 oprá zdněnýoh ; kromě toho jest 1 expositors obia- teoa a 4 uprázdněné, dále 59 kaplanatví obsazených­ a 100 uprázdněných; к tomu přistupuje ještě 7 beneficii oblažených а 16 nprázdnéaýob. V knížecím biskupském kněžském semináři na lézá ae letoioího n ku 48 bohoilcvců, a nichž jeit 6 Cechů. Kn konci poanamenáváme jeitě to, ie ze 315 kněií svštikýoh jioa 44 rodili z Cech а 3 z Moravy.

hled a vzácnou (oadnoiť. Pamatuji ae, в jakou houževnou vyt'vaioa'í vedl on pH rvou oo do upraveni koogrny. Ač všade zaar.tant obrátil •e konečné až k nejvyiiímc «právníma dvore, kde spravedlivá aáleáitoiť jeho také spravedlivého­ došla vyřiaení. Vlaiteneo a národovec byl upřímný a trpce želel roabáranýoh a neuro- vnacýoh poměrů natích. Neitavěl ae n.kdy tira v tomto orledu do popředí, a'e přece bedlivé stopoval celý nái národní život. Mál pak v tomto srnám anamenitýob zkušeností, a ikoda, ie nikdy ae nechtěl odhodlati к tomu, aby uěoo napas1. Zkrátka, byl to kněz vaácnýoh vUstnoatí, dnoha neúnavného, který až do posledního •vébo vzdechu věrně sloužil В hu a církvi A ie mesi svými spolubratry byl vážen a milován,­ to jasné dokázal pohřeb jeho. 32 kněií a 6 bohoilovoů sello se, aby doprovodili tělesné­ poaůatatky jeho к věčnému odpočinku Nejen kněií j traktu vodňanskébo, kde v Pánu zesnulý býval sekretářem viltariátním, ala i i jiných a to vadaleoýoh míat pHili věrní

V Uherském Hradišti, dne 4 dubna ctitelé a přátele jeho. MŠ»to Bavorov ob éklo 1894. В Dolejšek |ae v roucho imottční, a kostelní věže, Ja fary,

Denní zprávy. * Mlád očeši proti straně katolicko konservativní. Mladočeši vypověděli tedy straně naší již oficielně válkn a sice ú»ty předsedy svého klubu poalaneokéhi dra E gla v Kolíně. Tento pán totiž na dotai jakéhosi pana Sojky, oo aamýšleji poslanci mladoieití dòmiti proti varůstu kterikální agitace, odpověděl­ mimo jioé : „Nynější hnití klerikálů „českých* oviem u nás lhostejně sledovat' ae neamí. V této příčině nelae viak také očekávali­ jen pokyny a ústředních organieačnioh sborů: Naie politické spolky, i vlečky­ akuteóné národní apolky, viiohni jednotlivci, jimi blaho všoi leží na srdci, atopovati muaí pevně každý krok klerikaliamn abned namíatě vyhladiti stopy všeho, oo zanesla tu a tam do apo lečnoati neěiatá vlna klerikálni propagandy, která aneniivii nej- v s n e i e n ě j i i o b ideí náboienatví ve prospěch niskýo-i choutek healy svými podlamovat! chce nyní i veliké hnuti naš-, národní státoprávní oposioe. Zd - musíme viiohni do práce. Poměry dnes již pHlié mnoho se směnily, aby neblahý vliv klerika lismu dráti ae mohl v naší společnost. A škol atví ai všímejme I — — R estimi se ostatnč samo seboc, se každý krok čelící klerikalizmu povolanými orgány strany naší úplné bade podporován.­ (Výborně 1)* — To jest tedy ve vši formě prohlášení pěstního práva proti církvi katolické! Neboť žádného sond nébo óiováka nezmste manévr, dle kterého ae poditaruje za církev katolickon „klér kalia- mna*. Páni by totiž pro všecky případy neradi­ vy ston pili zjev-ié proti církvi a proto to činí oklikou. My viak, kteří jim vidíme do dnše, toto vypovězení války přijíctáme ve ■právném jeho aměrt, totiž jménem církve katolické.­ Ooiťijeme ae tedy před zápasem všech ail, kterými oba tábory : náš i mlado- časký jsou vybaveny a uvidíme, v kom jest soustředěno více mrsvu ch i hmotných potencí ! My j.-mj již odložili to ahovívání a ústepko- vání, a jakým doind jame na výboj mladočeaký odpovídali, a kterým jen spnpnost mlsdočeská proti nám tím více se vzmáhala, zatím co v řady naie rozvrat byl nváděn a věc naie sama tím trpěla A když tedy strana mlado- česká bláaá proti nám boj hmotný, dobrá my toto heslo roioáiíme i po i'cíoh svých v pln>-m jeho obsahá ! My můžeme dosti klidně poiťíáeti na průběh sápasu tohoto porovnávajíce­ država svou z državou mladcčeakou ve viech směrech Zatím bychom mohli energické vystoupení p. hr. Clama Msrcinice proti jisté raacif-staci ve Smečně považovati aa u k á a k u jak »si píibliiuě budeme moci tento odvetný boj prováděli m y. Stran* mladočeská může se pak ae avymi ječivými výkřiky po naiioh ,ou- pech* i na dále otikati do — sloupců „Nár, Listů* a vyláteřiti ae tam do vůle. R dakce ji zajisté neodepře nikdy těch brdopyiné bastantskýoh poznámek, jako ve včerejším odpoledcikn ve příčině události ame čenské. My ae projevům takové „síly* baderne potiohn usm vati a baderne obrannou a odvetnou­ akei prováděti dále. Pan dr. Engel tedy může seč ti. * „Národ. Listům“ nelibí se před náška red. Em. Tonnera, kterou mél mi­

nulou nedčli o výroční achůai „Katolieko- politioké jodnoty* o poměrech v 1?. století. Řediteli Tonnerovi jest ovšem na aákladč jeho obsáhlých a pronikavých stadii doby té možno cavititi ji в hlednk správných e vystihnout' původce i vinniky oněch pohrom, která na národ český přikvačily odbojem proti aá- koonému králi. A poněvadž vicníky těmi byli němečtí protestant é, ihned oiívá se orgán jejich a - rbi se na řed. Tonnera. Ale cemoba výkladů Tonnerových vyvrátili, bere útočiště к paratlelám a přítomnosti aa vlasy přitaženým. „Nár Listy* marné se snaží za- křiieti pravdu vystiženou právě nejevédomitij- limi a nejkritičtěji.mi našimi historiky, ie povstání­ české a pohromu bělohorskou savinili dobrodruhové ne nepodobni jejím lidem samým, dobrodrubové, a nichž žádný neobtél ničeho obětovat!, ale každý jen eíiksti. „Národním Listům* vnikl patrná jako ibavý hřeb do hlavy výrok řed. Tonnera, ie vůdcové revoluce­ musili mesi svými peníze na válku rekvi- roemi ebaniti, a že pak vojsko jejich vlastní Id okrádalo. A poněvadž to remohou vyvrátili, utíkají ae к této ohytrůatee : táží se tc tiž „jak lidamilné. jak křeaťanaky šachovali вэ naproti toma v Čechách potom generálové ae Španěl, i Valonska atd. ?* Ano, ale to právě byli nepřátelé a tn chce list českých protestantů­ tím omlnviti strůjce revoluce, jej:c' i vojako mělo bojovati aa č c a k ý 1 i d. ie po- ckeinje ne řáděni jeho nepřátel? Ostatně ať ae jen „Národní Liaty* tak neroshorlnjí, po- sasnjí li ae spravedlivě činitelé povstání če- akého. „Národní Liaty* a jejich atocpenci totiž •onatavni ae posmívají a tapi moie, jakým byl Karel Starší se Žerotína, jeni právě stavy české varoval před odbojem tím, jehož výaledek jemn tak za pravdu dal. Tak posměšně se o Žerotíncvi zmínil dr. Paoák na sněmu českém v zasedání z r. 1890 nazvav jej „ounota'orem“, „Národ. L aty* pak psaly v úvrdnlcích svých několikráte výsměině o „naiich­ Žerotíneob* a v cedě ním fenilletonu ae dne 30. června m. r. trou ae o jeho zjev apů- eobem na nejvýš frivolním any praví: „Po třicetileté­ válce aby'o v Cechách ze 3Va milionů penze asi 700.000 obyvatelů. Ostatní byli pobiti­ nebo e* vystěhovali do ciziny za avé pře- avěděení. Tedio jim to vyčítá. Proč prý neposlechli Žerotína, proč prý vaadili všecko na tak misernen karto, když ní neměli nic, než ničemného krále?* A kdyi nyní lidé atrany naii oviem a pohnutek­ nekonečně vážnějších a mravnějších ponkáií na původce tohoto broanébo »pnstoiení a vylidnění vleati naii, tu mají „Národní Liaty* jeitě odvahu na ně vyjížděli ? Kliďte ее komedianti­ I * Boj mezi katolíky a mediány. Z Hořeního H*mru ie nám ae dne 2. dubna 1894 píše: Přízeň a příapěvky — úhrnem již 50 al. poeze na penězích — jichž ее к dostavbě­ kaple naii doatalo a doatává, mediány nemálo aranily. Poanávají, ie oni bezděčně napemábají к dostavbě kaple. Což pro ně zahanbující.­ A proto ar.aií ae, aby dostavba tma- Kli. Noie poalyite 1 Vdp. dr. Karel L*v Řehák­ omámil důat. firnlmu úřadu v Držkově, ie chce věnovali do kaple naii buď zvon nebo o tářní obres sv. Aouy. Ačkoliv oba předměty byiy by velmi potřebný, museli jsme «ч rez- hodnouti pro zvon. Zvonek, který v obci jest, neohoe majitel atavení, — na němž tento od nepaměti umístěn jest — vy dati; byv к tomu přemluven od mediánů. PH poznámce mn ce ­ něné, že na něj více avoniti nefcude, *) poněvadž­ se bude zvonili na kapli, odpověděl, ie bade zvonit! panie mediánům. V tom ae du- jista mýlí. Lépe ovšem bide, kdyi budeme miti avůj zvon nový, mhou roediáoakon ce- snesvěcený. Avšak veliké obtíže nám působ! poříseni oltářního obraan sv Anny. Bodeť dostavba a vnitřní úprava jeitě vyžadovali větší éástku peněz a dobrodinců málo. Na při • ■pěvky a dary občanův zde.šícb nelze mnobo počítali, poněvadž ti, kteří zůstali svému náboženství­ věrni, již vi chni dle možnosti své 00 nejvíce na 'tavbu obětovali, ti pak, kteří к mediánstvi ae hlásí, ie sejen nedají ničeho, ale velikon radost by jim «působilo, kdyby se vůbec dostavba nkonóiti nemohla, neboť mys’<i bláhoví, že sand ten úkel čeká na ně are oni bndon první, kteří budou miti avůj v aatní atánaV. To š vk a pomocí Boží a přímí š'e- obetných d .brod nců nikdy ae jim nepodaří. — Jut nás v obci přece heaVá hrstka, která podobným­ poietilo*tem bráae stavčti dovede. — Velice by nám spomoženo bylo, kdyby ae našel­ některý šlechetný dobrodinec, který by к cotini av, Anny а к odvráceni blndařatví oltárni obral věnovali ráčil. Tím bychom měli opět o jedno starcet méně. Diof-jme, ie Vate přímluva dovede nám naklonili ardoe některého ileohetného přísnivce a sí*ká nám ho pro věnování­ oltářního obrasu Dále paal vdp. doktor, že při avěoení kaple nsš bude miti káeání, a Vy, veledůetojný pane, první mši evatou. — Zpráva tato vabcdila nejen v občanstvu nalem, ale i v celém okolí veliký roarooh a vie a tou- iebností očekává slavný ten den. — К těmto řádkům dodáváme. Doufáme pevně, že • po- mcoi Вiží a při příani šlechetných dárců o sv. Anně bndon se na temeně uniích bor «laviti 1 •) Brotože nebude směti. Vláda mediány ne­ uzná nikdy jakožto společnost náboienskoo, apiše zralou pro blátinec. Peso. red.