ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 df8a7d90-75e8-11dc-8aed-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 42
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
23. května 1907. Císlo 140.
#4 alto_textblock #4
Po nedlouhé debatě Košutova předloha př- jata za základ podrobného rokování, v němž se bude pokračovati v pátek. Z Krakova, 21. května. (Prof. Henryk Jordan j.)V sobotu 18. t. m. zemřel zde p dlouhé nemoci známý filantrop, profesor porod nictvi na universítě krakovské, dr. Henryk Jor- dan. Narozen v Přemyšli r. 1842 a vystudovav medicinu ve Vídni a v Krakově, habilitoval e r. 1881, byl zprva mimořádným a od r. 1895 řádným profesorem porodnictví. Ve svém oboru napsal několik cenných vědeckých děl. Od roku 11895 do 1901 byl také zemským poslancem. Prslulým a všeobecně váženým stal se však svou činností filantropickou. R. 1887 byla v Kra- kově na plání u řeky Visly zemská výstava. Po výstavě prof. Jordan ziskal koupí celé výstaviště a svým nákladem upravil je v rozkošný sad, věno vaný výhradně jako hříště mládeži krakov- ské. Sám prof. Jordan byl po dlouhá léta vreh- ním dozorcem nad mládeží, pořádal její hry zpěvy a národní vědomí i nadšení, vštípené úíle nládeži, jakož i všeobecná láska mladých i sta- rých byly nejvzácnější odměnou stařičkého pro- fesora, který veškery své příjmy věnoval na zušlechtění sadu a vyrůstající v něm mládeže.
#5 alto_textblock #5
Politické zprávy zahraničné.
#6 alto_textblock #6
V Praze, 22. května.
#7 alto_textblock #7
Madarské dílo o Rusku. Maďarští spisovatelé dr. Urményi a Holie chtějí podniknouti velkou studijní cestu po Ru- sku, aby pak o něm sepsali velké dílo, které b kromě maďarského vyšlo současně v několik hlavnísh řečech evropských. Ministr vnitra n- řídil všem úřadům státním, aby madarským spi- sovatelům ve všem byli na ruku a dali jim k po- užití všechen materiál, o který požádají. Čeští nakladatelé, jejiehž podnikntelské po- zernosti neuchází žádné větší cestopisné dílo ze zemí a světa dílů nejcizejších, aby je přeložene podali českému obecenstvu, zajisté si pospíší, aby si zabezpečili právo vydati v překladu dílo pp. Urményia a Hollča.
#8 alto_textblock #8
Zprávy z Ruska. Vražedné spiknutí proti ředi- teli své školy sosnovali žáci technologi- ckého ústavu v Sevastopolu. Ředítel Kirjakove už dávno necítil se bezpečným, proto byl přede dveřmi jeho kabinetu stálo na stráži hlídač. Žáci hlídače odvolali do svého konviktu, načež jeden z nich vešel k řediteli a učinil naň vražedný útok, jenž se nezdařil. Atentátor utekl. V Taganrog u chodec, zdánlivě pokojný. přiskočil k policistovi, stojícímu na ulici n stráži, vychvátil mu revolver, zastřelil jej a ode- šel, aniž komu známo, kdo vrah byl. Vraždy tohoto druhu jsou nyní velmi časté. V Rusku se množí lidé, vraždící už z pouhého sportu. Zprávy o nich docházejí z měst i vsí. Ale také se množí případy „samosoudu“, jak Rusové na- zývají soud Lynchův. Samosoudy lid protestuje proti mírnější soudní praxi, jež v poslední době nastala vlivem Iosudarstvenné dumy Pločet ubitých a raněnýcu v L - di při přepadení pošty, vezoucí peníze, jest ještě větší, než poprvé udáno. Ubitých je 21, raně- ných 35. Z ubitých jen čtyři nebyli dělníky to- várny Kutnerovy, v níž po porážce přepadateln nalezeno veliké množství revolučních prokla- mací a revolverů.
#9 alto_textblock #9
Stěhování Židů z Ruska. Do Varšavy přijel z Londýna posel organi- sace pro vystěhování Židů z Ruska, dr. Jochel- sohn. Židé varšavští uspořádali na jeho počes slavnostní shromáždění. Jochelsohn zorganisoval už vystěhovalecké kanceláře v Bělestoku, Grod- ně, Berdyčevě, Žitomíru, Odesse a Jekaterino- slavi. K nim přibude kancelář varšavská. Prvá partie židovských vystěhovalců opustí Rusk v prvé polovici června.
#10 alto_textblock #10
*
#11 alto_textblock #11
Platy předsedniciva Hosudarstvenné dumy. Dumská komise, která se radí o tom, jak mají býti honorováni členové předsednictva Ho- sudarstvenné dumy, navrhuje, aby předseda do- stával ročně 18.000 rub. platu a 12.000 rub. přibytečného. Pro předsedovy náměstky na- vrhuje roční plat 3600 rub., pro tajemníka du- my 4800 rub., pro jeho pomocníky po 1200 r., členům pořadatelského výboru po 2400 rublech.
#12 alto_textblock #12
Zmítání ruského národa. Agitátoři tak dlouho kázali ruským sedlá- kům o malozemí, až rozpoutali takový živelný pohyb ruského národa, že si možno z něho učinit pojem o stěhování národů. Od Urálu ž do Irkutska Sibirská dráha nestačuje voziti vy- stěhovalce do Sibiře. V polovici dubna, v něko- lika dnech projelo jich Čeljabinskem na 100.000 hlav. Mezi nimi jen »chodoků« (poslů selských společností) bylo na 34 000. Chodokové jdou napřed vyhledat svým příhodná místa k osazenl. Najdou-li jde, vypraví se za nimi z evropského Ruska nové massy. Lidé se stěhují s živým mrtvým fundem instruktem. Nedostává se va- gonů, aby všechny vystěhovalce pojaly. Mnozí chodokové i vystěhovalci vracejí ze Sibiře a vypravují, že se jim tam nezalibil . Nechce se jim v Sibiří lopotně klučiti pralesy a teprve znenáhla zúrodňovati půdu. Ale zkuše- nosti jejich neúčinkují na massy, aby je od stě hování odvrátily. Stéhování děje se takove neudržitelnou silou, že vláda niktorak nebude s to, aby je regulovaln.
#13 alto_textblock #13
.
#14 alto_textblock #14
Obrázek z rského dnohovního semináře. V gubernském městě Voroněži mají tak duchovní seminář, jehož chovanci vedou si v po- sledních letoch krajně nezbedně. Budoucí du- chovní nejen že se rouhají všemu náboženskému, oni se súčastňují také loupeží a »expropriaci se známým »ruce vzhůru!« Také pogromů slechlických dvorců se zúčastnili. Konečně do- šlo k atentátu uvnitř semináře. Chovanec Kar- manov vystřelil do inspektora semináře M. M. Romanovského, ranil jej do týla a prostřelil mu tvář, že koule druhou vyletéla. Přičinu mu zavdalo, že inspektor navrhnul, aby jeden ze seminaristů byl vyloučen. Karm anov se skryl. O uzdravení raněného se pochybuje.
#15 alto_textblock #15
„
#16 alto_textblock #16
*
#17 alto_textblock #17
Tajné školy v Rusku. Židovšti studenti nejvice se přičinili, aby na ruských školách vyšších jako nižších nastaly anarchické poměry, jež nikterak nelze uvésti nazpět v normálné koleje. Ale jako jsou prak- tičti, židovšti studenti se starali, aby školní stávky nebyly na ujmu jejich studiu. Nejprve v Kyjevě začali zakládati soukromé kroužky, kde kolegové starších ročníků a v jednollivých disciplinách dospělejší vyučovali mladší. Zřizo- vání takových kroužků pak se rozšířilo také n nižší školství. Žáci ve veřejných školách stáv- kují a soukromě se učí, ovšem »svobodně«, bez ohledu na učebný program vlády. Ministerská rada se touto otázkou zabýval a usnesla se, že soukromě vyučování v každém jazyku má býti dopuštěno, aniž je k němu třeba zvláštního úřadního dovolení. Je-li udíleno zdarma nebo za plat, není rozhodujícím. Avšak shromažďuje-li se za účelem soukromého učení nejméně deset žáků, takové vyučování budíž pokládáno za školu a její otevření musí. být oblášeno úřadům.
#18 alto_textblock #18
a
#19 alto_textblock #19
.
#20 alto_textblock #20
Úkladné vraždění v Rusku. Když před třemi a čtvrtí léta Japonci noční dobou podnikli zákeřný útok na raskou vá- lečnou loď v portarturském přístavě, jejíž ve- litel málo před tím u sebe japonské důstojníky hostil a dával výraz svému přesvědčení, že ml bude zachován, protože Rusko si ho upřímně přeje — když tento útok se zdařil a nejen celá Evropa i Amerika, nýbrž i ruští revolucionáři, tehdy ještě pokrytí, Japoneům chválu tleskali, jakoby byli vykonali skutek slavný a junácký, my zdéšeni hanebností tohoto úkladu, provede- ného tam, kde dotud mival místo rytířský mrav přimého a formálného vypovědění nepřá- telství, pronesli jsme obavu, že japonský úkla stane se osudným pro ponětí bílého plemen o eti a mravnosti. Obavy naše bohužel splňují ruští terroristé, kteři si oblibují provádění vražedných atentátu tím způsobem, že pod nějakou záminkou se při- blíží k oběti, nic netušící, a najednou jí zad jí smrtelnou ránu. Dvě léta vraždili ze zadu, nyn z předu. Znovu uvádíme na paměť, jak nedávno učiněn atentát na jaroslavského gubernátor Rimského Karsakova. Atentátor přišel k němu do úřadovny, ohlečen za studenta a podával mu s úsměvem zváče pozvánku na studentský kon-
#21 alto_textblock #21
cert. Mezitím, co gubernátor v křesle sedě, po- zvánku přijatou prohlížel, učiněn naň atentát revolverem. Atentáty tohoto druhu patrně vcházejí o mody. K inženýrovi Vasilenkovi v dílnách jeka- terinské železné dráhy příšli dva mladí lidé; jeden mu podal zapečetěné psaní a když inžený psaní otevřel a do něho se začetl, druhý mu rychle vplálil do hlavy tři koule z revolveru. Inženýr ani nehlesna mrtev se skácel. a * .
#22 alto_textblock #22
Z Rumunska.
#23 alto_textblock #23
Don N. L.- Rumunská vláda rozhodla, aby rumunšt studujíci z Makedonie byli exmatriculováni z uni- versity bukureštské a přijati na universitu v Jas- sech. Je známo, že vláda se ustanovila obnoviti diplomatické styky s Řeckem a odvolati nařízení o vypuzení Řeků, kteří byli zapleteni ve spiknut proti Rumunům makedonským. Chtějíc usku- tečniti toto poslední rozhodnutí a obávajíc se. že by makedonští studující vyvolali nová hnutí. snad i nová politická zákeřnictví, nařidila vláda. aby žádný studující rumunské národnosti z Ma- kedonie nebyl ani zapsán, ani aby nenavštěvo- val přednášky bukureštské university. Minist kultu a vyučování Spiru Haret oznámil rektorátu bukureštské university toto rozhodnutí vlády dle něhož mají býti všichní zmínění studujíe škrtnuti z matrikul university bukureštské a z- psáni na universitě v Jassech. . . .
#24 alto_textblock #24
Anglický hlas pro federalisací Rakouska. »Daily Mail« zabývá se v obšírném článk objemným dílem manželů Archibalda a Eihel- Colguhounových »The Whirlpool o Europe« (Vír Evropy), obsahujícím studii rakou ských poměrů. Probírajíc obsah knihy, zmiňuj- se o národnostním složení Rakousko- Uherska požadaveích Maďarů, zvláště pokud se týče m darského velení ve vojsku a samosťatného cel- ního území, načež praví: Ale nejtěžší ze všech komplikací jest při- zrak pangermanismu v pozadí s machinacemi pro pohlcení nebo rozdělení Rakouska, financo- vanými z Berlína a prováděnými z Mnichova. Cílem jest stotožnění Německa s německým plemenem a přivedení všech německy mluvícíeh kmenů pod panství Hohenzollernů. Rakousko má se po smrti nynějšího císaře rozděliti takto Království rakouské pod Hohenzollernským princem, »Jižní marka«, sestávající z jižních vévodství, Solnohradska a Tyrol, jež připadne Bavorsku, a strategické pohraniční území k ochraně Adrie a pobřežních měst, jež má sloužiti za basi německému středomořskému lodstvu. Čechy se darují Sasku, kdežto Morava a Slezsko stanou se údělem Pruska. Autoři neuváději další intriky, totiž dosa- zení Hohenzollerna na trůn uherský. Rakousko má být pohlceno prušáckým Německem. Dle jich úsudku, jenž se zdá být správ- ným, praví se na konci článku: Okolnost, že Rakousko jest nezbylným pro evropskou rovno- váhu, zabrání asi uskutečnění těchto krásných plánů v blízké budoucnosti. A potopa nemusí přijíti také po smrti nynějsího císaře. Následník trůnu sice není populární, a ale může překva pii svět, jako učinil nynější král italský. Ale aby se Rakousko zachovalo nedotčeno, musí se Uhry vzdáti nynějšího odlučného stanoviska musí býti zavedena jakási federace, jež by vy- hověla požadavkům Čechů a ostatních Slovanů
#25 alto_textblock #25
Jubileum trojspolku.
#26 alto_textblock #26
Trojspolek slaví v těchto dnech jubileun 25letého trvání a »radostné« události té povšim si též evropský tisk. Na čelných místech při- nesly články zvlástě »Frankř. Ztg.« a pařížský »Temps«. Dějiny trojspolku nebyly posud napsány Jisto jest, že byl uzavřen 20. května 1882, le z počátku chován v tajnosti a teprve r. 188 zmínil se o něm poprvé italský ministr Mancini prohlásiv pouze, že Italie se spojila se dvěma středoevropskými mocnostmi. Kníže Bismark pak potvrdil existenci této dohody před říšským sněmem, ale nesdělil rovněž žádných podroh ností. Na to přišla řada novinářských článk v nichž se souhlasně tvrdilo, že spolek má z účel zachování míru a territorialního statu quo- Dne 3. února 1888 byla ve Vídní
#27 alto_textblock #27
v Berlině oficiálně uveřejněna smlouva rakousk- německá ze dne 7. října 1879, k níž se za půl třetího roku připojila smlouva italská, ale tato zůstala nadále tajnou. Neví se, je-li tu jednotný diplomatický akt nebo zdali Italie podepsala dvojí dohodu, jednu s Německem, druhou s Rakouskem. Neví se ani, zdali prů- během doby původní text byl změněn a v jakém smyslu. Praví se, že prý vojenská dohoda s Italií byla změněna, ba dokonce zrušena, al to jsou jen nezaručené zprávy. Spolek rakousko-německý byl základema tento základ jest známý. Jako důvod pro při- stoupení Italie se uvádí obava, aby se Franci nepokusila o znovuzřízení církevního státu, kteráž ovšem nemohla dlouho trvati, dále znepo- kojení, způsobené francouzským postupem v Tu- nisu a konečně také strach před vpädem Ra- kouska. Vídeň naopak viděla v tomto spolku zahezpečení proti snahám irredentismau. Iialským diplomatům však trojspolek nestačil, hr. Robi- lant napsal výslovně: »Máme dosti této neplodné alliance« a snažili se ho doplniti sblížením s Anglit a Francif. Toto sblížení bylo počátkem onoho zjevu, kterýž lze nazvati krisí troj- spolku. Změněnému chování se Italie nepřikládán z počátku v Berlíně a ve Vídni zvláštního vý- znamu, ale když došlo k takovým choulostivým případům, jako na př. vystoupení Italie n algecirasské konferenci proti stanovisku obou spojených mocností, stal se názor méně optimi- stickým a došlo k výroku knížete Bülowa n říšském sněmu, že trojspolek není již nezbytno nutností a k výroku rakousko-uherského ministra financí, jenž se vyslovil o poměru k Italii »Je-li mi někdo podezřelý, mám ho raději u sebe ve svém stanu než venku.« Italii se ji zřejmě nedůvěřovalo a nedůvěřuje se jí posud i přes poslední řeč Tittonovu, jenž se ostatně vedle věrnosti k trojspolku výslovně prohlásil i pro upřímné přátelství k Anglii a Francii. Trojspolek ostatně pozbyl značně na svém hrozivém rázu již uzavřením franko-ruské alliance a pozdějším sblížením západních zemí Francie, Anglie, Italie a Španělska. Dnes jest v evrop- ském koncertu skutečně již silně »obehraným klavírem«, jenž se občas znova naladí. Pro nás ovšem nemá smlouva z r. 1882 takového vý- znamu jako smlouva z r. 1879, v jejíž dů- sledeích Rakousko ponenáhlu klesá na vasalský stát Německa.
#28 alto_textblock #28
Pruský minist války o muru. Generál sl. Einem, pruský ministr války. vyslovil prý se vůči několika poslancům něme- ckého říšského sněmu při prohlídce nových děl v Jäterborgu členy rozpočtové komise : »Zkoušky ve válce se již rozhodně nedožiji a nevěřím na- prosto v brzkou válku. Napadeni nebudeme proč bychom útočili?«
#29 alto_textblock #29
Volební ruch.
#30 alto_textblock #30
Kandidátní listina aárodní strany svobodomyslné a strany národn pro užší volby do rady řišské, které konati se budou ve čtvrtek dne 23. května 1907.
#31 alto_textblock #31
jest jich národní povinností, voliti na »Starém městě«. Hlavní volební kanceláte jsou: Obvod l: Škola na Rejdišti, příslušná volební kancelát v hostinci vedle poštovního úřadu v Platnéřské ulici. Obvod 2.: Škola u sv. Havla, příslušná volební kancelář v kavárně p. Vaníčka, ve Sko- řepce. Obvod 3. : Škola u sv. Jakuha, příslušná volební kancelář v hostinci »U jelena«, v Týnské ulici. Odvod 4.: Škola u Velkého kříže, t.j. ve čtvrti Miilosrdných atd., příslušná volebni kancelář v hostinci »u Tábority«, na Kozin náměstí. Nikdo neoddávej se pohodlnostil Všichni jděte k volbě! Nepřátelé již opatřilis volební lístky do posledního muže. Čeští nš- rodní voličové vyzvedli si dosud jen 25 proc. Jest to liknavost odsouzení hodná, která přivo- diti může porážku české věci v samém středn hlavního města tohoto království. .
#32 alto_textblock #32
Členové klubů občanských a spolků poli- tických — k díln ! Jedním z hlavnich pro- středků, jimiž sociální demokracio mezi přívrženci svými docilila jednolité kázn a svornosti při volbách 14. t. m. do říšské rady, byla její dlouholetá, soustavně provádéná agitace od muže k muži. Vádcové důvěrníci jejich z řad dělnictva a nižšího úřad- nietva a z obchodního pomocnictva bez vý- béru vyznáni snížili se na úroveň stavu, zaměstnání, smýšlení a způsobu života »sou- druhů«, jež organisovati chtěli, a nesčetnými schůzemi, přednáškami, stávkami a boykotyv slili své mužstvo ve veliký celek jednotného smý- šlení a postupu. Postup tento — původně snad proti kapitalismu zamířený — obrat- ným působením vlivů židovských a německých, odvrácen byl od svého původního směru, a řízen byl výhradně proti nacionalismu — ovšem že českému, a protože hlavní představitelkou a podporovatelkou jeho byla národní stran svobodomyslná, řízen byl postup sociálního demo- kratismu v zemích českých přadevším proti tét straně svobodomyslné! Výsledek toho neblahým způsobem ukázal se při volbách 14. t. m.l a výsledku dalšího chce domoci se soeláln demokracie i při užších volbách dnešních. Na- sledkem toho učiněna byla výzva k národnímu našemu voličstvu, aby vzhledem k tomuto vel- kému nehezpečí zaplavení parlamentu a krajá českých beznárodním demokratismem v poslední době všichni do jednoho uvědomili si, čim v našem národě jsou a čím jemu povinni jsou, a aby dostavili s do jednoho k užším volbám dne 23. t. m. Jelikož ale veřejná výzva novinami ke sluchu a zraku každého voliče nedojde, třeba jest i výzvy osobní, a sice rovněž o muže k muži! Ale poněvadž mnozí z pánů voličů, kteréž z netečnosti a lhostejností jejich vybureovati jest, choulostivi jsou i na to, kdo je ke konání jich povinnosti vo- lební vyzývá, jednejme po způsobu vůdců sociálně-demokratických, vyšleme k rovným rovného, ke stejným stejného — aby spíše přátelským a sousedským pokynem docílilo se zúčastnění dotyčného voliče při volb a nebylo naopak vzbuzeno osobní citlivůstká- ství a rozmrzení nad osobou, která k účasten- ství tomu vyzývá. A tu jest předelv sím úlohou občanských klubů a poli tických spolků, ano i voličů sa- mých v sousedství a ve známosti jaoueích, aby inteligent z nich vv- zvalinteligenta, zámožný zámož- ného, povýšený povýšeného, starší staršího, mladší mladšího — abr dnes nelenil a na prospěch če- ského kandidáta hlas svůj ode- v zdal. Kdo již svou povinnost volební záhy. ráno vykonal a dozvěděl se, že ten a onen známý k volbě se ješté nedostavil, o debe se bez odkladu k němu a přátelsky jej vyzvi, aby i on, nelituje času a námah chůze, s lístkem legitimačním a hlasovacím do volební místnosti se odebral. Každý jednotlivý hlas má dnes cenu velikou a každý, kdo k štastnému pro nás výsledku volby takto přispěje, blažiti se pak může vědomím, že na výsledku tom má i on podil svůj a vděk zasloužený.
#33 alto_textblock #33
té pravé rhetoriky, kterou paralelně na př. v Francii pěstovali Lamartine a Viktor Hugo. Za- jímavé jest, že u Leopardiho ve všech kanzo- nách tčehto jest antithesa duší celé skladby. ale antithesa jest především figura řečnická a to jedna z nejúčinnějších, antithesa dovede nejlépe žířiti a živiti obeň Iyrický. Ona a rhetorická otázka především jsou dvě perutě nejsilnějšl které unášejí hymny a ódy Huga a Leopardiho. dvou bez odporu největších lyriků od čast Pindarových. Rozpor těchto tři kanzon Leopardiových byl východiskem a mostem Carduccimu k roz- boru celé lyriky velkého melancholika. »O duchu a formách v poesii Giacome Leopardia« nazývá se výborná studie následující, která ukazuje nám zároveň, jak Carducci obzíral všecky skoro valné oblasti Iyriky evropejské. Počáte století stvořil ty nejkrásnější květy lyriky u všech národů. Cardueci to u všech konstatuje (kromě lite- ratur slovanských, jichž asi neznal) udává ton výslední, u každého velkého Iyrika převládající. který u Leopardia vymezuje »jakožto eleg utrpení lidského a světobolu«. Tato definiee vede jej k hlubšímu vyšetření této celý svět tenkrát ovládajíci otázky a ať již vystupuje pod maskou jakoukoliv, od nářků starých až k prosté negaci nejnovějších, analysuje Cardueci tento světobol, jemuž říkali mniši v středověku »acedia« (neb »accidia«) a jemuž dal Leopardi jméno »theorie o neštěstí« (teoria della infeli- citá). Jest známo, že variace tohoto thematu vyplňují celou tvorbu Leopardia veršem i prosou, i že našly deflnitivního výrazu v oněch i v této. »Ginestra« čili »Květ v poušti« jest jen básnické vyslovení hořkých pravd. Z dialogů Leopardio- vých i jeho traktátů i dopisů. Studie poslední líčí vývoj ódy italské jaro i rozkvět lyriky italské. Škoda, vzdychne si čtenář, že neukončil Carducci skvělé tyto práce rozborem a výkladem ód vlastníchl Jar. Vrchlický.
#34 alto_textblock #34
Hudba.
#35 alto_textblock #35
+ Gustav Mahler odjede z Vldně. Z Víd n 22. května. »Wiener Allg. Ztg.« sděluje, že odchod do- savadního ředitele dvorní opery Gustava Mahle ra z Vídně jest neodvratný. Nepodařilo prý se odvrátiti jej od demise. Všechny snahy v tom směru zůstaly marny + Z České Pilharmenie, Dnes ve čtvrtek koná se koncert na ostrově žofinském. Začátek o 5. hodině odpoledne. Na programu jsou skladby od Smetany. Nedbala, Maláta, Hřimalého a j. Vstupné za osobu 20 halérů.
#36 alto_textblock #36
+ Koncent zpěváckého spolku „Věnceslav“ v Lib í koná se v pátek 24. května v lidovém divadle » u Deu- schů« v Libní za spoluúčinkování sl. Mařenky Sej korovy, koncertní pěvkyně sl. Mařenky Hausmannov a pana Karla Vondráčka, virtuosa na piano, smyčeo kvarteto pp. Straka, Krejčí, Mostecký a Seidl a pěve- cké kvatteto »Viola«. Bohatý program obsahuje té novinky spolku věnované. Ceny míst divadelní. Z- čátek v 8 hodin večer. + Antonína Dvořáka slavnostní zpěv op. 113. pr smíšený sbor a orchestr, poslední mistrem vydané díl provedeno bylo poprvé minulý měsíc s velikým úsp- ehem v Udine v Italii řízením prof. Trinka. Dílo vy- šlo v Edici M. U. a ježto vydání upraveno též smyčcovým kvintetem, nebo klavírem čtyřručním, lz ho použíti výhodně i na středních školách. Partitur stojí 3 K, hlasy po 40 haléřích. Nakladatel Mojmí Urhánek v Praze, Jungmannova třídač. 14. + Veřejná výroční zkouška žáků hudebního ústavu Josefa Nováka na Král. Vinohradech, Korunní třída č. 23 n. koná se v neděli 2. červná o 2. hodině odpoledne v divadelní dvoraně Národního domu tam- též. Vstup hlavním vchodem. Pozvání, kteréž je vstu penkou, ize zdarma obdržeti v ústavě výše uvedeném
#37 alto_textblock #37
Různé zprávy. = Úmrt. Z Baden u, 22. května. (Frenidenbl Dnes v noci zemřel biskup košický dr. Sigismuní Buhics. = Dvacst žen utonulo. Z Bělehradu se sdě- luje: Ve vsi Břežanech chtělo se 20 žen a dívek s kojenci přepruviti v prámu přes řeku Moravu, aby s odebraly k polním pracím. Prám se překoti l všechny osoby na něm se nalézající utonuly. Most se sřítil. Z Bělehradu, 22. května. (K. k) U Požarevce sřítil se dřevěný most vedeucí přes Míoravu, právě když po ně sli venkované. Většina jich zachránila se pl- váním. 6 selek a jedno dítě zahynuly ve vlnách
#38 alto_textblock #38
= Katastrofa na Karolinách. Ze Sid n e y e, 22. května. (K. k.) Došla sem zpráva, že Karolinské ostro vy byly 30. duhna postiženy vichřicí a přívalem vl a že byla způtobena velká škoda. 200 do morodců prý zahynule. =Sebevražda ředilele dobročinného spolku Z Pešti, 22. května. K. k. uh.) Ředitel dobročinného a podpůrného spolku „Charitas“, dr. Julius Hlanmnos se dnes zastřelil. Pohnutkou činu byly prý útoky. podnikané na něj pro nepořádnou správu spolkových = Stalkář ueseni lupiči. Z Cařihradu, z1 května. KK. k.) Holandan bar. Heemstra, jenž má ne- daleko Smyrny statek, byl unesen briganty. Zalím se s nimi vyjednává, a stihání jich nebylo zahájeno. = Nehoda na vídeňském nádraží. Z Vídně 22. května. (K. k.) Před dvoranou nádraží společnosti státní dráhy vjela dnes ráno lokomoliva osobníhe vlaku do vlaku na rychlozboží. 18 o sob byl lehce zraněno. Bylo zavedeno přisné vyšelřování. — Z Vídně, 22. května. (K. k.) Ve zprávě společ- nosti státní dráhy se praví: Dnes o 6. hod. 25 min. ráno vrazil na nádraží státní dráhy ve Vídni násled- kem přejetí semaforu, postaveného na znamení „stůj!“, vlak na rychlozboží čís. 142/S. do osobního vlaku čís. 18/S., stojícího u distančního signálu osob- ního nádraží. Při tom byly zvláště spadlými za- vazadly zraněny lehce 3 osoby a 20 o sob ujrpělo lehké odřeniny. Většina z nich odešla z nádraží pěšky, takže nebyla přerušena, a rovněž dopravní prostředky nebyly poškozeny. = Poslanec matadorem. Španělské listy sdělují že konservativní poslanec Gurtubay, zvolený nedávno v okresu talavarském v provincii toledské, oznámi svým voličům, že jim uspořádá novilladu (zápas s mladými býky), v níž sám vystoupí jako matador a zabije čtyři zvířata. Maso zabitých býků bude roz- děleno chudým rodinám okresu. V celém krají bl tento originální nápid přijat vea sdejili, byla v neděli v Berlíně unesena v automobilu choť štáb- ního lékaře dra. Küpperta v okamžiku, když stál na ulici před bylem své matky. Zjistilo se. ž únoscem byl její manžel, od něhož odešla, chtějíc se s ním dáti rozvésti. Mladá paní však po únosu uprchla opět k matce. Ve čivrtek vnikl dr. Küppe do bytu své tchyně a zatlačil obě služky, které mu chtěly zabrániti vstup, do kuchyně, kdež je zavřel. Jeho choť uprchla do klosetu, volajíc stále o pomoe. Dr. Küpper dostal se k ní a domlouval jí mírně, on však nechtěla ničeho slyšeti a ustavičně křičela. Přivolaný policista vnikl s domovníkem do klosetu, kdež se manželé nalézali a odvedl dra. Küppera na policii. Po sepsání protokolu byl opět propuštěn.
#39 alto_textblock #39
knih.
#40 alto_textblock #40
Volební skupiny městské: 2. volební okres: Dolní Nově město pražské: Ladislav Čeeh, obehodnik v Praz e. 4. vol. okres: Hořejší čásť Nového města a Vyšehrad: JUDr. Karel Černo- horský, advokát a městský radní v Pra ze. 5. vol. okres: Malá strana a Hrad- čany: Techn. dr. Jan Kaftan, civilní inženýn a zemský poslanec v Pra ze. 8. vol. okres: Smíchov I. část: Inžený Josef Neumann, vrehní inspektor e. k. stát drah na Smicho v ě. 10. vol. okres: Král. Vinohrady l čásť: JUDr. Josef Fořt, e. k. ministr obchodu ve Vídni. 11. vol. okres: Král. Vinohrady m. část: JUDr. Josef Herold, advokát, okresní starosta a zemský poslanee na K rál. V ino- hradec h. 16. vol. okres: Karlín: JUDr. Fran- tišek Fiedler, profesor české university zemský poslanec v Praze. 20. volební okres : Louny, Nové Sšitra- šecí, Roudnice, Libochovice, Mělník, Slaný, Libušín, Velvary a Kralupy n. Vlt.: František Kratochvíl, zámečník a zemský poslanec v Ži ž ko ve. 21. volební okres: Mladá Boleslav, Kosmonosy, Dobrovice, Nové Benátky. Lysá n. Labem, Mšeno, Bělá, Hnl- chovo Hradiště, Bakov, Turnov, Že- lezný Brod a Semily: JUDr. Jaromír Čelakovský, profesor české univ. a zemský poslanec v Pra ze. 25. volební okres: Pardubice, Seze- mice, Poděbrady, Sadská, Pečky, Pře- louč, Chlumec, Městec Králově, Nym- burk a Dašice: inženýr J. VI. Hráský, profesor české techniky v Pr a ze. 28. volební okres: Kolín, Labská Tý- nice, Kouřim, Zásmuky, Brandýs n. Lab., Stará Boleslav, Kostelec nad Lab, Čelakovice. Český Brod. Černý Kostelec, Říčany a Jílové: JUDr. Joseí Fořt, c. k. ministr obchodu ve V i d ni. 33. volební okres: Německý BBrod. Polná, Humpolec, Chotěboř, Přiby- slav. Peluřimov, Pacov, Počátky, Vla- šim, Ledeč, Hlinsko a Kamenice Trhová: JUDr. Karel Kramář, továrník v Libstátě.
#41 alto_textblock #41
V posledních okamžicích. Všichni, kdož národně smýšlite a cítite, zejmena pak ti, kdož z jakéhokoli důvodu dosud jste si nevyzvedl své hlasovací listky, všichni ti, kdož jsouce v seznamu voličském a vlivem přestěhování pod. neobdrželi volební legitimaci, dostavte se do volebních kanceláří a přineste listi no v doklad svě totožnosti, na př. legiti- maci, nejlépe domovský list, křestní, oddavací. či jinou úřadní listinu. Připomíná se důtklivě, že i ti voličové, kteří v době sestaven katastru voličů bydleli na »Sta- rém městě«, a jsou vedení v se- znamu voličů staroměstských, volebuího svěho práva v této čtvrti nepozbylia
#42 alto_textblock #42
Obecní starší Václav Prášek agituje pro. sociálního demokrata. Píše se nám z kruhů voličských: Když jsme před časem žádali, aby vážný český tisk bezohledným zakročením přítrk učinil demagogickým štvanicím pověstného obee- ního staršího V. Práška na Novém městě prat- ském, bylo nám dáno na srozuměnou, že s lidmi takové hodnoty, kteři neštiti se ani uličnických zbraní, slušný časopis obírati se nemá, protot takovým lidem nikdo nevěří a jich pokynůa rad nedbá. Zdálo se již skutečně při minulých volbách obecních, že V. Prášek,, zvlášté p svém procesu trestním, už dopráškoval, ale je dovatá jeho jizlivost objevila se nyní, ve chvli kritické a může mezi neprohlédavými lidmi, kteří neznají jeho minulosti, způsobiti česlí věci citelnou škodu. Prosíme tedy, abyste al- spoň české veřejnosti stručně připomenuli, V. Prášek, který po dvě léta vydává tiskoviny nejhoršího druhu, v nichž způsobem vážného muže nehodným, hanobí své někdejší politickí přátely, že týž V. Prášek, který ještě před ne dávnem za stoupence národní strany svobodr myslně se vydával, agituje dnes tiskem i slovem pro sociálního demokrata. Zaslepen osobní záští proti dru. Černohorskémn, pracuje na poškození české věci, jen aby ukoji svou pomstu a nevraživost. Týž člověk, kter dnes nadává těm, jež ještě před nedávnem bsi velebil, který zneužívá pro své osobní záměny i okamžiku tak kritického, jako je boj mezí če- ským národním kandidátem a kandidátem men- národní sociální demokracie, týž člověk, klerj vyznamenává se jen nevídanou a neslýchanon drzostí, která už ho svedla k nejednomu skutku, poškozujícímu zájem veřejný, týž člověk dovrší dnes řádění své veřejně tím, že vychvaluje ao ciálního demokrata na úkor kandidáta stran sl- rodních. Upozorňujeme na jeho zhěsilost, ab mohla býti po pravdě a zásluze posouzena odsouzena v těch kruzích, kde ho snad ješí neznají. Jedinou odpovědí tomuto velebiteli so- ciální demokracie budiž rázné a úplné odmit- nutí. Kdo je poctivý Čech, nemůže jinak, nek odevzdati svůj hlas pro dra. Karla Čer ne horekého. . . Německý volební úskok. Ve včerejším ně meckém volebním výboru důvěrně bylo usne