Str. 366.

HOSPODÁŘSKÝ LIS

Ročník XXVI.

plody nejsou tak chutné. Ostatně jahodník se daří v každé zahradě. Chceme-li v zahradě větší kus jahodníkem vysázeti, pak rozdělme jej na stejnoměrné 1 m široké záhony, v délce libovolné. Co hnoje se týče, doporučuje se do těžké půdy hnůj koňský, do lehké hnůj hovězí, hnojem od dobytka vepřového docílí se výsledků překvapujících. Je-li půda příliš písčitá, při- míchá se jí hlíny. b) Vysazování. K cíli tomu berou se přesázené sazenice, které třeba opatřiti si od firem spolehlivých. Především přiříznou se špice kořínků ostrým nožem a odstraní se také závadné listí; má li sazenice 2—3 lupínky, dostačí to. Záhonky máme tedy připravené, 1 m ši- roké s 30 cm širokými cestičkami mezi nimi. Na každý záhonek vysaďme podle šňůry 2 řady sazenic ve vzdálenosti 40 cm od sebe, sazenice pak ve vzdálenosti 50 cm. Sazenice velkoplodých jahod vysazují se po jedné; při sázení musí se kořínky dobře rozděliti; srdeční listy nesmí býti zemí zakryté; země se po vysázení kolem sazenic dobře přitlačí. Jahody měsíční sází se ve vzdálenosti 35 em. Jahodník sází se na jaře v březnu a dubnu, neb na podzim v srpnu a září; podzimní sázení je prospěšnější, neb rostlinky se dobře zakoření, náležitě sesílí a již v příštím roce vydávají užitek dosti značný. Největší výnos dává jahodiště v 2. a 3. roce; 4. roku je výnos již menší, v 5 roce pak se jahodiště jinou plodinou využitkuje. Staré trsy jahod- níkové jsou totiž, „vynesené“ a bezcenné. Při suchu se vysazování nedoporučuje. Vysázené trsy musí se často zalévati, až se náležitě zakoření. Další ošetřování jahodiště záleží v pletí, kypření půdy a zakrytí záhonů zetlelým hno- jem mezi trsy jahodovými Poslednější nutno jen tenkráte provésti, pakliže mrzne trvale na holo. Ostatně je pohnojení takové vždy prospěšné, poněvadž na jaře při tání sněhu hnojivé látky trsům znamenitě prospívají. Na jaře se pak hnůj zakope a záhonky čistě urovnají. Úponky v 1. roce se utvořivší, musí se na podzim odřezati; ve starších jahodištích odstraní se úponky již koncem července, při čemž se záhonky zkypří. Od- stranění úponků u jahod měsíčních není pod mínkou, poněvadž na jaře se utvořivší kří- ženci ještě téhož roku plody nasazují. Na podzim každého roku se záhony dobře zkypří a zetlelým krátkým hnojem pohnojí. Za dešti- vého počasí je pohnojení jahodiště tekutým hnojivem (zvláště rozředěnými sazemi) na nejvyš prospěšné, zvláště před a po odkvětu; jakmile se však plody počínají zapalovati, ustane se v hnojení, jinak by tím chuť jejich utrpěla. Není-li půda již od přírody dost vlhká, nebo pravidelné zalévání v době květu jest příliš nákladné: doporučuje se pokrytí půdy pilinami, hrabankou, pazdeřím atd,, aby příliš nevysychala. Zakrytí půdy mechem se nedoporučuje, poněvadž se v něm plži rádi uhosťují a pak sklizeň poškozují. Za trvale deštivého počasí podloží se plody jahodové kousky břidlice, aby se nepomazaly. Jahody sklízí se nejlépe z rána za rosy, protože v tu dobu mají nejjemnější vůni a vlivem slunce se jemný eterický olej, který plodům jahodovým vůni dodává, vypařuje. c) Rozmnožování. Rozmnožování jahod je jednoduché. Staré, vynesené trsy rozděliti se nedoporučuje, také

se nemají přesazovati. Úponky tvoří na jistých místech sami kořínky (hřížence). z nichž mladé rostlinky vyrůstají; nejsilnější z nich se vyhledají a na začátku července poblíž kořínků od úponků na obou stranách odříznou Hříženci tyto se přesadí na zvláštní záhonky as 10 cm od sebe a dobře se za- kropí, což se musí po 14 dní denně opakovati. Za 4—5 neděl se hříženci náležitě zakoření a mohu se na budoucí stanoviště přesaditi. U jahod měsíčních se rozmnožování seme- nem zhusta užívá. Semeno musí býti vyzralé a z nejlepších plodů. d) Škůdcové jah o d. Největším škůdníkem jahod jest šedý plz polní, zvláště v mokrých letech. Tento škůdce vyhledává ty nejkrásnější plody a zničí je. Nejlepší prostředek proti škůdci tomuto je prach z nehaseného vápna, který se kolem trsů natrousí. Dalším škůdcem je ponrava chrousta. Tento škůdce učiní se neškodným nasetím salátů mezi jahody. Ponrava miluje salát nejvíce a může li si na něm pochutnávati, nechá ostatní kultury na pokoji. Nejosvědčenější druhy A. Jahody mésíční. V našich lesích roste málo jahod měsíčních (Fragraria semperflorens). Od ní pocház

Obr. 121. Jahoda „Samovládce“ v přir. velikos

četné odrůdy, z nichž se nejvíce zamlouvají 1. „Svatý Josef“ jest to nejlepší odrůda. bývá od jara až do podzimu velkými plody aromatické chuti obalena. 2. Zlepšená bílá jahoda měsíční, velmi plodná s plody podlouhlými, bílými, je bez úponků 3. Žlepsená červená jahoda měsíční, velmi plodná, s tmavočervenými plody, bez úponků. 4. Non plus ulíra, plodnosti skutečně po- divuhodné; tmavě zbarvené plody jsou veliké, šťavnaté a chuti výtečné. 5. Krásná Misenačka, má plody veliké, podlouhlé a chuti znamenité. B. Jahody mošusové. Pramáti jahod těchto (Fragraria clatior) je podobně naše krajanka, ale roste jen zřídka kde. Jahoda tato má tu zvláštnost, že květy její nejsou obojaké, jako u druhů ostatních, nýbrž pohlaví je rozdělené, t. j. květy mužské a ženské jsou oddělené na různých rostlinách. Mužské rostliny plody nenasazují a musí se až na několik odstraniti. Plody úplně vyzralé, jsou barvy tmavé a mají chuť neobyčejně příjemnou, skořicovou, daří se i na místech stinných. Nejlepší odrůdy jsou:

1. Belle Bordeluise, má plody prostřední velikosti, kuželovité, barvy jako víno červené, příjemné kořenné chuti; plodnost uspokojivá. 2 Bijou des fraises, má plody větší než předešlá, barvy tmavé a neobyčejně chutné. Trs silně roste, je vytrvalý a plodný. C Jahody viržinské nebo šarlatové. Vlastí jahod těchto (Fragraria Virginiana) je Viržinie. Listové stopky tohoto druhu jsou porostlé jemnými chloupky, listí je na po. vrchu hladké. Plody jsou prostředně veliké, barvy šarlotové Zrají nejdříve ze všech jahod a pro tvrdou dužninu hodí se k nakládání. Nejlepší jsou následující odrůdy 1. May-Queen má prostředně veliké plody, barvy cihlovité, sladké a kořenné; jest to vůbec nejrannější jahoda; zraje již koncem května. 2. Prösus, plody podlouhlé, šarlatové, duž- nina červená a kořenná; odrůda úrodná. D. Jahody chilské. Jahody tyto pochází z jižní Ameriky, po- tažmo z Chile (Fragraria chilensis). Odrůdy vyznamenávají se velmi velikými plody, vy- žadují však zvláštního ošetřování, jsoutě oproti zimě choulostivé a potřebují ku zdárnému růstu půdu lesní zemí smíchanou. Plody pozdě dozrávají a tím jsou velmi cenné. Nejlepší jsou následující odrůdy 1. Pomet, výtečná jahoda. Plody má často velmi veliké, široké, barvy leskle oranžové. výtečné. Dužnina je běločervená, šťavnatá, máslovitá a výtečná. Trs velmi úrodný. 2. Belle de Nantes má překrásné, obrovské plody, srdcovité, barvy rumělkové. Dužnina narůžovělá, velmi sladká, výtečné merunko- vité chuti Trs velmi úrodný. 3. Chile Orange, plody veliké, kulaté, oran žové, dužnina tvrdá, nažloutlá, kořenné chuti. E. Jahody ananaso vé. Jahody ananasové (Fragraria grandifera) jsou z většího dílu původu anglického, mají plody obrovské, chuti výtečné; u nás se pěstují ze všech nejvíce. Mají veliké květy a vyžadují těžší půdu. Nejlepší jsou následující druhy 1. Teutonia znamenitá odrůda, brzo do- zrává a je v pravdě neobyčejně plodná. Plody jsou kulaté, barvy tmavočervené, duž- nina růžová, velmi šťavnatá. Odrůda tato hodí se ku pěstování ve velkém znamenitě. 2. Král Albert Saský jedna z nejlepších jahod vůbec; plody má obrovské, vejčité, barvy leskle červené, chuti znamenité. Trs silně roste a je neobyčejně úrodný. Ku pěstování ve velkém jedna z nejlepších odrůd. 3. Louis Cauthier jest v pravdě odrůda ku pěstování ve velkém nejvíce doporučitelná: vzrůst jest bujný, plodnost bohatá a zvláště tím se vyznamenává, že častěji nese ovoce. Trs totiž vyhání odnože, na kterých až do zámrazu plody se vyvinují. Pro tuto vlast- nost jest odrůda tato neocenitelná a hodí se ku pěstování ve velkém nejlépe. Plody má obrovské bílé do růžova a výtečné chuti. 4. »Samovládce« (Royal Sovereign) obr. 1 21. má plody velmi veliké, barvy šarlatové, duž- nina bílá, chuti výtečné, tvrdé a hodí se k do- pravě znamenitě. Trs jest neobyčejně úrodný. Ku pěstování ve velkém zvláště se doporučuje. 5. »Velitel« (Leader Laxtonův) plody velmi veliké, krásně světle červené; dužnina růžová, tvrdá, k dopravě způsobilá a výtečné chuti. Trsy jsou otužilé a úrodné. 6. Laxtonův Noble, ovoce veliké, ranné, tedy pro trh doporučitelné, dužnina pevná,