#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NARODNI LISTY
#3
alto_textblock
#3
1. prosince 1908.
#4
alto_textblock
#4
Čislo 331.
#5
alto_textblock
#5
smrtelnou urážku, a takového dráždění Černě
Hory přece není zapotřebí!
Turecko činí zimničné přípravy
k válce.
Bulharským listům se telegrafuje ze Soluna, že
Turecko převáží zbraně, děla, pušky a náboje n
bulharskou hranici. Dosud bylo převezeno 60 vagonů
s děly, 36 se zbrojí a 12 s puškami. Vyšší úřadní
tureckého ministerstva války, Paskal efendi, je vyslán
do Soluna, aby prozkoumal trať Solun-Cařihrad. Má
bedlivě vyšetřiti stav skladišť lokomotiv, hybný ma-
terial, nádržky na vodu, telegrafické zařízení
všechna nádraží za účelem nakládání válečných
materialů. Nyní již 118 družin je ve válečné holo-
vosti. Toto vojsko je postaveno na bulharské hra-
nici. Tvrdí se, že za posledních tří měsíců do Caři-
hradu a Adrianopole bylo povoláno se všech stran
Turecka 1102 důstojníků. Z okolnosti, že rakouskému
vyslanci, markraběti Palavicinovi, rakouskou vládou
byla dána dovolená, se soudí, že nebezpečí války
na Balkáně nabylo ohromných rozměrů. Kličem
situace je nyní Cařihrad.
—8.—
Konfederace balkánských držav.
Š. Mladoturecký vůdce Achmed Riza beg už před
měsícem vyslovil myšlenku konfederace balkánských
držav. Myšlenka je zdravá. Její uskutečnění by za-
bezpečilo balkánským národům zmohutnění národní
hospodářské i finanění a bylo by nejpevnější hrází
proti „Drangu nach Osten“
Jenem konfederace může přinésti spásu i Srbům
i Bulharům. Mladolurci bez Srbů jenom s Bulhary
přátelský spolek neuzavrou a Bulharům přátelství
Turecka je nezkytným. Oni, před osvobozením, byl
pány všech tureckých tržišť. Své zboží šerku, ho-
tové šaty, prýmky a pod.) až do Malé Asie rozvá želi.
Je známo, že domů z Turecka „zlato na vozích“ pří-
váželi. Po osvobození a zvláště po sjednocení jich
obchod a drobný průmysl byl v úpadku. Ulvořením
celní hranice, kveloucí bulharská města: Koprivštice.
Panagjuviště, Karlovo a j. byla ožebračena. Konfe-
derace by bulharský obchod i průmysl vzkřísila. Bul-
haři jsou nesporně nejpodnikavějším národem na Dal-
káně a záhy by turecká tržiště opanovali.
Průběh bulharskolureckých konferenci může
Bulhary poučil, kdo má zájem na tom, aby se kon-
federace balkánských držav skutkem nestala. Pan
Ljapčev už lo jistě pochopil, protože přerušil vyjed-
návání se záslupci východních drah (jichž akcionář
střihají své kupony ve Vídni a v Beriině), uznav, že
jich nároky byly neskromné. Společnost vypočedla.
že z každého kilometru trati má roční čistý výnos
6489 franků. P. Ljapčev uznal správnost výpočtu,
ale ohradil se proti vykořisťování, jemuž za základ
sloužiti měla tvrzení společnosti, že v době budcucí
výtěžek pravděpodobně se zvětší. P. Ljapčev odmlu
i požadavek dráhy, aby Bulharsko společnosti dalo
náhradu za škodu, klerou by společnost utrpěla na
trati v tureckém území odchyikou trati směrem
k Burgasu.
Oznámili jsme, že v Sofijí nastalo uklidnění (při-
vedlo je odstavení všech sporných otázek, ponecha-
ných k rozřešení konferenci velmocí a přetřásání jen
otázky tributu za Rumelii).
Zatím Porta uvalila 11% clo na bulharské to-
vary, které j su opatřeny průvodními listy s bulhar-
skou carskou pečetí a nápisem „bulha rsko
carstvo“; toto clo nadvyšuje ono, které bylo usl
noveno obchodní smluvou mezi Tureckem a „bul
harským knížectvím“.
To všechno zase vyvolalo neklid „pod Vítošou“
Již zase se mluví o krisi demokratického kabinetu.
#6
alto_textblock
#6
Vyznamenání, hodnosti a řády.
Císař udělil bez poplatků rozhodnutím ze dn-
30. listopa du:
#7
alto_textblock
#7
Hodnost tajného rady
těmto osobnostem: členu panské sněmovny zem po-
slanci, velkostatkáři v Tochovicích dru. Bedř. princi
Schwarzenbergovi; biskupovi v Králové Hradci dru
Jos. Doubravovi; komořimu, přís, zemského výboru
v Praze Vojtěchu hr. Schönbornoví.
Stav rytířský
Čleru panské sněmovny, průmyslníku v Praze
Jos. Wohankovi.
Stav šlechtický:
Velkostatkáři v Kokolíně Václavu Spačkovi
Bvor. radoví, em. řád. profesoru německé vysok
technické školy v Praze Jesefu Zítkovi.
Velkokříž řádu sv. Štěpána:
Tajnému radovi, dědičnému členu panské sně-
movny, velkoslatkáři na Hluboké Adolfu Josefovi kní-
želi Schwarzenbergovi, vévodovi krumlovskému.
Komturský kříž řádu Františka Josefa s hvězdou:
Světícímu biskupu, děkanu metropolitní kapituly
svatovítské v Praze Františku Brusákovi; členu pan-
ské sněmovny, továrníkovi v Karlíně Frant. Křiží-
kovi; vrch. slálnímu zástupci v Praze Miroslavu
Merhautovi.
Bez poplatků
#8
alto_textblock
#8
rytířský kříž řádu Leopoldova:
Dvor. radovi a presidentu krajského souduv
Hradci Králové Felixu ryt. Koschinovi šl. Freuden-
hofovi.
Komturský kříž řádu Františka Josefat
Dvor radovi, řád. profesoru české university v
Praze dru. Jaromíru Hanelovi; starostovi a advokátu
v Plzni dru. Václavu Petákovi.
Důslojnický kříž řádu Františka Jozefa:
Advokátu, presidentovi advokátní komory pro
království české v Praze dru. Edvardu Körnerovi: ar-
chitektu a řediteli král. českého Národního divadla
v Praze Guslavu Schmoranzovi; škol. radovi, řediteli
symnasia v. v. v Písku Augustýnu Sedláčkovi: pro-
#9
alto_textblock
#9
fešoru Bísk. theolozického učilíště v Čes. Budějovicich
dru. Ant. Škočdopolovi; zem, poslanci, okresnímu
starostovi a starostovi města Čáslavi dru. Janu Zim-
#10
alto_textblock
#10
merovi.
#11
alto_textblock
#11
Řád železňé köruňy třetí třídy
obdrželi: Jcsef Bartoň, továrník, předseda svazu
Pčeských textilních průmyslníků v Náchodě, Karel
Batěk, notář, president notářské komory v Praze,
Ant. Bohutínský, vrchní lesní rada, dr. Bohuslav
Brauner, řádný profesor české university v Pra-
ze, dr. Jos. Burian, přísedící zemského výboru,
Frant. Chaloupka, říšský poslanec, Jos Čipera,
říšský a zemský poslanec, Ferdinand Císař, super-
intendent v Kloboucích, dr. Ant. Dokoupil, rada zem
výboru, Eduard Doležal, řád. prof. technické vys
školy ve Vídni, dr. Karel Domalíp, řádný prof
vys. školy technické v Praze, Jan Duda, ředitel hl
zem pokladny, dr. Frant. Dvorský, advokát v
Praze, Frant. Fárský, řed. hospod. akademie, dr
Boh. Franta, rada zem. výboru, Bernhard Frenel
správce okr. hejtmanství v Písku, Ivan Hájek, vrch
řed. Živnostenské banky, Vlad. Hanačík, sekční
rada v min. finančním, Aug. Hemerka ze Štan-
míru, statkář ve Slaném, dr. Ant. Heveroch, mlm.
prof., president lékařské komory království českého
dr. Jan Hraše, řed. zemského ústavu pro choro-
myslné v Dobřanech, Karel Hra zánek, řed, prv.
českého vzáj. poj. ústavu proti ohni a krupobití
Praze, Frant. Hrazdira, vl. rada a náměstek. ře-
ditele státních drah, Jos. Janatka, technický řed
akciové společnosti Breitfeld, Daněk a spol.; Jos. Ja-
reš, vrch. inspoktor v Praze, dr. Karel Jarolí-
mek, vrch. finanění rada, dr. Gustav Kabrhel
řád. prof, čes. university, dr. Frant. Koláček, řád.
prof. čes. universily, Frant. Kotyš, vrch. fin. rada,
Karel Kovařovic, chěf opery Národního divadla,
dr. Prantišek Král, vrch. finanční rada, Václav
Lusum vrchní finanční rada, dr. Frant. Mareš,
řád. prof. čes. university, M. Musil, kanovníkv
Král. Iradci, Václ. Olič, vl. r. policejního ředitelstvi,
Václ. Pešek, president kraj. soudu v Táboře, Ant
Petříček, státní zástupce v N. Jičíně, dr. Theodor
Petřina, vicepresident lékařské komory v král. če-
ském, Max Pirner, prof. uměl, akademie, Frant.
Sajíert, zem. posl. v Bělé, Toznáš Šebesta,
vrch. z. rada v Brně, Frant. Sedláček, místodr-
žilelský rada v Brně, dr. Vladimír Škarda, advokát
v Praze, dr. V. Slavík, vl. r., řed všeob nemocníce
v Praze, dr. Jos. Sobitka, advokát v Praze, Karel
Spora, místodržitelský rada v Praze, dr. Miloš ryt
Šron, presidiální pekrelář nejv. kasačního soudu ve
Vídni, dr. Frant. Šramota, zem, poslanec v Hra-
nicích, Jos. Svoboda, vrch. stav. rada v Pra ze,
dr. Jan Sýkora, řád. prof. české university, dr. Jos
Theurer, řád. prof. báňské akademic v Příbrami.
dr. Jiří Tilšer, řed. zem. banky, Julius Veselý
gen. řed. pražské úvěrní banky, dr. Jan Vlček, před-
seda ředitelstva pražské měslské spořitelny, Kare
Vlček, stav. a městský radu v Praze, Rud. V y ší ín
r. vrch. z. s. v Praze, Karel Wichterle, továrník
v Prostějově, Karel Vyhlídal, inspektor v Opavě.
Otakar Winter, president kraj. soudu v Písku, dr
Jindř. Záhoř, městský fysik v Praze, Frant. Ženl-
šek, prof. umělecké akademie v Praze.
#12
alto_textblock
#12
Rytířský kříž řádu Františka Josela
obdrželi: Jan Anichobor, starosta v Rokycanech.
Jos. Barloň, sl., okr. star. v Náchodě, dr. Aug. Be-
ran, r. z. s. v N. Jičíně, Frant. Boháček, mag-
rada v Praze, Jos. Bradáč, okresní slarosta v Ha-
brech, Frant. Čáp. děkan v Záhoří, Jos. Čapek.
místodržitel. sekrelář v min. obchodu, Jan Cerha
ředitel v Praze, Václ. Červonka, vrchní inženýr
v Král. Hradci, Jarosl. Červený, továrník v Hradn
Králové, Eman. Chvála, vrch. inspoktor v Praze.
dr. Iznác Daniel, starosta v Bechyni, Jan V. Di-
viš, ředitel v Přelouči, Frant. Doubek, okr sta-
rosta v Dol. Kralovicích, Frant. Dressle r. dčkanv
Selčanech, Jan Dudek, okr. hejtman v Praze, Jos
Důrich, říšský posl., Matyáš Dušek, farář
Charvátcích, dr. Frant. Dvořák, adv. v Náchodě.
Karel Eger, ředitel cukrovaru v Oužicích, Frant.
Fllip, továrník v Uhřiněvsi, Frant. Fleisslg.
ředilel v Praze, Jos. Formánek, r. z. s. v Par-
dubicích, Max Hájek v Písku, Karel Hama us.
hlavní pokladník v Praze, dr. Karel Havelka, ad-
vokát v Chrudimi, Václav Havelka, nájemce
slatku v Ronově, Jos. Hesoun, poštovní radav
Praze, Karel Hodinář, děkan v Plaňanech, Vilěm
Holoubek, starosta v Selčanech, Ad. Horák,
vrchní inspektor v Praze. Jan Horák. přednosta scu-
du v Kroměříži, dr. Jos. Horák, starosla v Pro-
stějově, Václ. Hrnčíř, mag. rada v Praze, Ant.
Humpalík, farář v Morávce, dr. Frant. Indra,
advokát v Zábřehu. Viktor Jakubíček, vrchní in-
spektor v Praze, Arnold Janda, presidení českého
odboru zem. živn. rady ve Vyškově, Jaromír Jano-
ta, vrchní ředitel na Pankráci, Jos. Jašek, okresní
hejtman v Praze. Xaver Jerie, starosta v Jilemnici,
Václ Jílek, stav. rada v Praze, Jindřich Kaa
z Albestu, ředitel konservatoře v Praze, Alcis
Kaše, inspektor v Praze, Vincenc Kleprlik, dě-
kon v Rychnově n. Kn., dr. Vincenc Klier, sekrelár
měst. spořitelny v Praze, Ant. Klohoučník. dě-
kan v Pacově, Jan Kocek, farář v Pravoníně. Fr.
Kohoušek, ředitel poštovního úřadu v Plzni, Alois
Kopecký, víkář v Nových Zámcích, Ant. Kozák,
děkan v Holohlavech, Zdeněk Lepar, fin. radav
Brně, Jan Letošník, děkan v Poličce, dr. Rich.
Lindner, řed. rada Hypoleční banky v Praze, Jos.
Linhart, náměstek okresního starosty na Smí-
chově, Karel Loula, okresní starosla v Benešově.
Frant. Macháček, obchodník na Král. Vinohra-
dech, Ant. Maděra, děkan v Kladně, dr. Frantisek
Malinský, velkostalkář v Ronově, dr. Aloi
Mašek, zemský poslanec a slarosta v Klatovech.
B ažej Mixa, purkmistr v Príbrami, Jan M ráz ek.
rada zem. soudu a přednosta okres. soudu v Jaro-
#13
alto_textblock
#13
měři, dr. Josef Mrštík, arciděkan a okres. vikál
v Chrudimi, dr. Frant. Nábělek, prof. gymnasia
v Kroměříži, Antonín Novák, řed. panství a purk-
mistr v Červené Řečici, Jan Novák, místoředitel
tabákové továrny v Sedlci, Richard Novák, evang.
farář a senior v Chocni, Ant. Nyklíček, okr. sta-
rosta v Úpicí, V. Pablasko, okr. hejtman v Rakov-
níku, dr. Edmund Palkovský, adv. v Mor. Ostravě.
V. Pavlíček, zem. posl. a okr. starosta v Mělníku,
dr. Adolf Pavlousek, advokát v Ml. Boleslavi,
dr. Ferd. Pečírka, chef polic. lékařů a univ. prof.
v Praze, Alois Pelc, okr. hejíman v Praze, Frant.
Peška, rada zem. soudu a přednosta okr. soudu
na Smíchově, Ferd. Plachý, děkan v Žebráce, Vil.
Pohl, rada zem. soudu v Praze, dr. Karel Polák,
sekretář místodržitelství a instruktor společenstev
v Praze, Frant. Portík, obecní starší v Praze,
Aladar Quido Przedak, chefredaktor úřadních
časopísů v Praze, Jos. Rejzek, děkan v Nymburce.
Karel Riegel, okr. soudce ve Strakonicích, Jos.
Roušavý, okr. soudce v Hlinsku, M. Sachsel.
obchodník v N. Bydžově, dr. Karel Sehmolger
prakt. lékař v Chrástu, Jan Sedláček, vrch. inž.
v Hluboké, Jan Sehnal, vikář v Láz. Bělohradě.
Karel Šejnoha, pošt. rada v min. obchodu, Kar.
Selisko, okr. starosta v Král, Dvoře, M. A. Ši-
máček, spisovatel v Praze, Jos. Škoda, profeson
v Karlíně, Jos. Škorpil, řed. živn. musea v Plzni,
Frant. Slach, okr. starosta v Kralovicích, Jos. S lá-
mečka, přednosta okres. soudu v Boskovicích, Jos.
Smolík, kustos musea v Praze, Alois S mol ka,
prof. stát. prům. školy v Praze, Ad. Solna ř, řed.
v Křivoklátě, Al. Souček, starosta ve Vyškově, dr-
Ant. Špidlen, starosta v Semilech, Erv. Špin
dler. starosta v Roudnici, Jos. Špitálský, řed
fil. Živn. banky ve Vídni, Ignác Srdinko, okresní
starosta v Král. Hradci, Frant. Staněk, říš. a zem.
posl. v Želetově, V. Šťastný, okr. star. v Chrudimi.
Josef Klenka, prof. tělocviku v Praze, František
Knotek, továrník v Jičíně, Gustav Koštál, vrchní
pošt. kontrolor v Praze, Frant. Kovařík, obvodní
lékař ve Volenicích, Josef Kovařík, okresní sta-
rosta v Berouně, Václav Kropáček, zemský posl.
v Přešticích, Josef Kulhánek, starosta v Libštátě.
Jan Kvasnička, okresní starosta ve Vodňanech.
Josef Lichtenberg, starosta v Chocni, Joseí
Loučný, soukromník v Černožicích, Antonín L u-
keš, správce v Dolních Beřkovicích, Alois Lustig
pošimistr v Kardašově Řečici, Josef Mareš, okresní
starosta v Hořovicích, Josef Mrázek, starostav
Soběslavi, Jan Náprstek, poslanec v Hostouní,
Otokar Nebeský, okresní starosta ve Zbraslavi,
Čeněk Nechvíle, ředitel v Karlíně, Antonín
Němec, vrchní komisař státních drah v Plzni,
Alžbělin řád II. třídy
dámy: Matilda Blížencová v Táboře, Žofe
Křikavová v Praze, Sidonie Lannerov
v Košířích, Tereza Naxerová v Jindřichově
Hradci, šl. Aurelie Rombaldová z Hochinfelsu,
Marie Smutná v Žižkově, Anna Srbová v Praze,
Milada Venduláková v Praze a Žofie Za
pletalová v Praze.
Dále bez poplatků
#14
alto_textblock
#14
titul profesora
Beneš Knüpíer, akadem. malíř v Římě,
zlalý záslužný kříž s korunou
dr. Vilém Barth, okresní lékař na Král. Vinohra-
dech, Josef Bartoš, okresní starosta v Železném
Brodě, František Bednář, okresní starosta v Ne-
chanicích, Josef Beneš. matematik úrazové dělnické
pojišťovny v Praze, Ladislav Benýšek, ředitel
v Praze, Jan Bezděka, předseda řed. měst. spoři-
telny v Plzni, dr. Bohumil Bouček, okr. lékai
v Poděbradech, Antonín Broš. starosta v Pečkách,
František Bubna, okresní starosta v Blatné, Jan
Bulva, okresní komisař v Praze, František
Bureš, bývalý ředitel kanceláře ve. Zbiroze,
Julius Čáp. úč. rada v Praze, Josef Čermá k,
starosta ve Vel. Meziříčí, Josef Černocký, starosta
ve Vsetíně, Josef Chleborád, vrchní berní v Par-
dubicích, František Cicvárek, řed. v Kutné Hoře,
Jindřich Čurda, starosta v Čelakovicích, Čeněk Dě-
kanovský, přednosta stanice v Selci-Kutné Hoře.
Antonín Dobrý, továrník v Pětikozlech, Josef
Drahorád, řed. v Chrudimi. František Dvořák,
zemský poslanec v Sepekově, Josef Dvořák, řed.
v. v. v Písku, Karel Fořt, ředitel na Mělníce, Be-
dřich Fresl, městský lékař v Soběslavi, Antonln
Havlík, ředitel v Praze, Frant. Havlík, okresní
starosta v Sobotce, Josef Hraše, vrchní oficiál
v Plsku, Josef Hubálek, ředitel v České Třebové,
Matěj Janeček, okresní starosta v Hluboké, Emil
Janka, lékárník v Radonicích, Josef Jirou t, řed.
v Pardubicích, Gabriel Jirsik, lesmistr v Nepo-
muku, dr. Bedřich Kabrhel, prakt. lékař v Lito-
myšli, Karel Karásek, správce v Dol.. Beřkovicich,
Bedřich Kaše, starosta v Kostelci nad Černými lesy.
dr. Josef Štěpán, lékař v Kolíně, Bohuslav Svo-
boda, starosta v Protivíně, dr. Jindřich Tálský.
okresní lékař v Turnově, Jan Tich ý, děkan ve Ve-
liši, František Tomeš, stav. r. v Praze, Bohumil
Toupalík, okr. hejtman v Litomyšli, Jan Ty-
rychter, děkan v Přepeři, J6 a Úprka, aka-
demický malíř v Hroznové Lhotě, Jan Václa-
viček, profesor v Chrudimi, Alois Vaníček,
ob. st. v Praze, dr. Jan Veltrubský z Veltrub,
starosta v Lounech, Eduard Vojan, dram. umělee
v Praze, dr. Karel Vorel, advokát v Strakonicích,
Jan Votruba, ředitel vývozního spolku v Praze,
Karel Winter, okr. starosta v Žižkově, dr. Frant.
Zabradnický, přimář nemocnice v Německém
Jan Němeček, starosta ve Vlašimi, Stanislav No-
vák, starosta Březových Hor, Ladislav Novotný,
okr. komisař v Praze, Jan Ondráček, vrch. správce
pošty v Prostějově, Jan Opletal, předseda kane
soudu v Chrudimi, Frant. Pánek, okr. star. v Ra
kovníce, Josef Pavliček, hostinský v Nepřevázce,
Eman. Petržilka, adj. míst. v Praze, ob. starosta
ve Cvrčovicích Jan Přikryl, okresní komisař při
místodržitelství v Praze Jan Půlpylel, sta rosta
v Libochovicích dr. Václav Reinhart, člen kon-
ventu milosrdných bratří v Praze Melanius František
Rejthárek, obvodní lékat v Příboru B. Remeš,
představená milosrdných sester v nemocnici v Po-
čátkách Anna Richlářská, vrchní oficiál soudní
kanceláře v Brně Em. Řiha, okres. starosta v Týně
n. V. Václav Říha, děkan a zám. kaplan na Skalce
P. Rozínek, řed. měšť. šk. v Hlinsku J. Rozvoda,
evang farář v Ranné Fr. Šádek, vrchní evid. geom.
Jindř. Šafránek. farář v Klenči V. Sanda, vrch
berní správce na Smíchově J. Sebesta, úč. revidení
zem. fin. řed. v Brně Fr. Šeda, starosta v Jevičku
Em. Sedláček, řed. měšť. školy ve Veselí n. L.
Josel Skoědopole, vrch. strojní komisař rak. st.
drah v Praže Jiří Skokan, vrch. revident rak. st.
drah v Praze Lad. Sobotka, býv. obecní starosta
ve St. Pace Jos. Soukup, okr. komisař místodrž.
v Praze L. Šrom, slatkář v Radonicích Jos. Stára,
úř. hosp. správy v Jankově R. Štelan, zem. posl.
okresní star. v Chlumci V. Struna, velitel měšt
sboru ostrostřelců v Poličce Jos. Trojtler, okres.
starosta v Holicích Jos. Tužil, starosta olomou-
ckého siln. výboru ve Velkém Týnci J. Vanýsek.
farář a děkan v Říčanech Martin Velický, okr.
vrch, zvěrolékař v Čáslavi B. Wagner, redaktor
telegr. koresp. kanceláře v Praze Vlad. Weinerek.
vrch, pošt správce v Praze T. Wejžwa lda, staro-
sta v Opočně A. Wolí, slarosla v Blatné R. Zdrá-
hal, vrch. ofic, rak. st dráh v Pulji R. Zelený
inž. v min. železnic Fr. Želíz ko.
Zlatý záslužný kříš
obdrželi: nadučitel v Plzni V. Ambrož, řed. ob
školy v Praze Jos. Brož, starosta ve Velharticích
Vladimír Brunner, starosta v Rohatci K. Bureš,
starosta v Nahořanech Jos. Cvikýř, star. v Červ
Počkách A. Dajbych, arch. lot. úř. v Praze I. Dra-
hokoupil, star. v Zbrasiavicích J. Dubský.
správce chudobince v Dolní Dobrouči J. Dušek,
vrch. of. soudní v Brně Ferd. Fišer, obecní star.
v Dolních Bučicích Č. Havránek, oh. star. v Slati-
ňanech J. Holuk, majitel zámečnictví v Lomnici n.
P. J. Horák, ředitel kůru v Praze J. Kačaba,
správce školy v Libuní J. Knížek, nadučitel v Boj-
kovicích Jos. Kotek, ob. star. v Helkovicích A. Ko-
tyza, kustod musea v Čáslavi J. Kounický, říd.
ob. školy v Bohumíně P. K ždoň, berní správce
na Kr. Vinohradech Jos. Kračmera, říd. ob. školy
na Kladně V. Kukla, měst. ofic. na Smíchově Ferd.
Kuklich, sekr. okr. zastup. v Mirovicích Fr. Lin-
hart, ofic. fin. ředitelství v Praze V. Linhart.
rolník v Hlivicích A. Lukáš, rolník v Protivanově
J. Luňáček, okr. star. v Medlešicích A. Madle
učitel na úslavě pro hluchoněmě v Praze K. Malý,
sklenářský mistr v Karlíně V Michner, nadučitel
v N. Strakonicích J. Novotný, soudní ofic v Praze
Em. Pacák, člen ředitelstva měs t. spoř. v Uher
Hradišti J. Pánek, řid. měšť. školy v Bystřici p. H.
J. Papežík, člen představ. dělnické úrazovny pro
král. české, slárek v Čelakovicích J. Pra vda, vrch.
ofie c. k. priv. rak. severozáp. drály v Něm.' Brodě
#15
alto_textblock
#15
Brodě.
#16
alto_textblock
#16
opr
#17
alto_textblock
#17
titel vládního rady:
Augustin Braulík, ředitel textilní školy v Ústí n.
Orl., Bartoloměj Čihař, ředitel čes. úst. učitelek
dr. Karel Cumfe, ředitel gym. v Písku, Karel Do
mín, ředitel učit. úst. v Příbrami. Josef Lhota
řed. průmysl. školy v Plzni, Jos. Mrňávek, řed
reálky v Budějovicích, dr. Jan Plašil, ředitel
reáiky v Karlíně, dr. Václav Rubeška, univ. prof
v Praze, Jan Šafránek, řed. gymnasia v Praze,
Antonín Šetelík, řed. gymnasia v Žižkově, Hynek
Soldát, řed. reálky v Písku, Alois Strnad. řed.
reálky v Kutné Hoře, Karel Svoboda, řed. odborné
školy v Chrudimi, Čeněk Vávra, řed. gymnasia
v Přerově, Karel Wobořil, pol. rada v Praze.
Dále bez popiatků
#18
alto_textblock
#18
litul školního rady.
Cyrill Černý, prof v Brně, Ludvík Hubáček,
prof. v Chrudimi, Otokar Jandečka, prof. v Novém
Bydžově, Emannel Miřiovský, prof. v. v. v Hrsdc
Králově. Josef KIrko, prol. v Kolíně, dr. Emanuei
Talte v Klatovech, Josef Zák, prof. v Písku; bez-
platně
#19
alto_textblock
#19
litul stavebaího rady
dr. Alois Samohrd v Brně, Bohumil Štěrba
stavitel v Karlině a Osvald Životský, autor. inže-
nýr v Tišnově; bezplatně
#20
alto_textblock
#20
litul cisařského rady
#21
alto_textblock
#21
dr. Alfred Baštýř, zubní lékař v Praze, Josel
Berka v Prostějově, Frant. Borovský, náměstek
ředitele v Praze, Emil Bretter, redaktor v Praze,
Josef Čermák, starosta v Rakovníce, Jan Čer-
vený, městský radní v Praze, Josef Donát, lovár-
ník v Brně, Bedřich Eisler. továrník v Mladé Bole
slavi, dr František Hamza, starosta v Luží, Václav
Horyna, vrchní insp. drah v Praze, Josef Jozek,
řed. hosp. školy v Českém Brodě, Václav Karta
zems. poslanec v Strakonicích, Josef Knotek, in-
spektor drah v Příbrami, Rarel Kovář, ředitel
v Kutné Hofe, Zdeněk Kruliš, podnikatel slavei
v Pardubicích, dr. Karel Mandl, sekretář v Praze
Jos. Mašek, vrchní insp. drab v Nymburce, dr
Albert Maysl, sekr. obchod. komery v Budějovi-
cích, Josef Schrötter, městský rada v Praze, dr-
Emanvel Semerád, městský lékař v Mladé Bole-
slavi, František Svacha, školní inspektor v Žiž-
kově, dr. Josef Svátek, redaktor v Praze, Karel
Tuček, továrník v Hořicích, Viktor Vávra, lekár-
ník na Mělníce, dr. Karel Veselý, býv. obv. lékai
v Dolních Beřkovicích, Josef Viktorin, majitei
vinic na Mělníce, Matěj Zadák, velkoobchodník
v Praze, Antonín Žák, okresní starosta v Libocho-
vicích, František Zvěřina, maj. pivovaru v Hor-
ních Měcholopech.
#22
alto_textblock
#22
T. Rabas, učitelka v Praze M. Roháčova,
panský nadlesní v Choustníku Jan Růžička, ob.
starší v Pozdatíně J. Rybníček, starosta okres-
ního silničního výboru v Nečicích Frant. Sedlář,
rolník v Řikovicích Josef Sládeček, nadučitei
v Neveklově E. Stojánek, rabín v Praze Heřman
Stránský, arcib. správce v Olomouci Fr. Tá-
borský, ob. st. v Niklovicích Fr. Valeče k,
nadučitel v Jabkenicích Jos. Vilím, ob. st. v Němči-
cích Fr. Zaděra, ob. st. v Dřevčicích J. Záruba,
Stříbrný záslužný kříž s korunou
obdrželi: dílovedoucí v Kročehlavech J. Brož, zá-
mečník v Břez. Horách T. Buriánek, Iraťmistr
rak. st. drah v Plzni V. Čečil, dílovedoucí v Praze
V. Čihák, soudní ofic. v Praze K. Čipera, ob.
st. v Chrásti Fr. Čížek, vrch. konduktér st. dr.v
Praze J. Dvořák, hraběcí revírník v Kaclechách V.
Hejlíček, dílovedoucí tabákové továrny v Táboře
Fr. Heller, strojmistr priv. rak. ub. spol. st. dráhy
Jan Hladík, strojvůdce státních drah v Plzni Fr.
Holub, laborant výzkum. ústavu v Praze A. Ho za,
hrab. lesník V. Hudec v Potštýně, kanc. oficiant
v Brně Ferd. Jiřík, sluha v praes. ministerstva A.
Jiroušek ve Vídni, traťmistr Fr. Kačírekv
Něm. Brodě, ob. star. v Rakovicích J. Kamenský,
ob. star. v Chýšti V. Kukla, ob. sl. v Újezdě J.
Kulhavý, ob. st. v Štitné Fr. Liška, traťmiste
rak. státních drah v Praze J. Macháček, rolníkv
Kamenných Žehrovicích A. Malec, dilovedoucí c. k.
priv. českých obch. drah v Kopidlně J. Mare k.
kancelářský sluha při místodrž. v Praze J. Mařík,
Karel Mrázek, starosta v Otrokovicích, František
Němeček, sluha v ministerstvu justice, Josel
Nevole, vrchní dozorce vězňů na Pankráci, Josel
Nosek, bývalý starosta obce v Seleticích. Tomáš
Orlík, poštovní podůřadník v Praze, Jan Pavlf-
ček, vrchní konduktér rakousko-uherských drah
v Plzni, Václav Pilař, strojvůdce severní dráhy na
Král. Vinohradech, Ant. Rejthar, dozorce finanční
stráže v Praze, Matyáš Spravil, poštovní pod-
úřadník v Žižkově, Alois Stula, strojník v Pízní,
Josef Sucharda, vrchní dozorce vězňů v Kar-
touzích, Josef Unger, dílovedoucí v Sedlci,
Emanuel Vacek, zemský poříčný v Pardubicích,
Pavel Vrba, zřízenec rakouských drah v Praze,
Vavřinec Vyžrálek, bývalý starosta ve Vr bčích,
Jan Vodička, vrchní konduktér rakouských drah
v Krňově, Jindřich Žák, dilovedoucí v tabákové to-
várně v Hodoníně, Rudolf Žitník, inspektor civilní
stráže, Jan Zuber, cestmistr v Brandýse nad Lab.
Stříbrný kříž záslužný: František
Bělík, soudní dozorce vězňů v Praze, Vojtěch
Bořík, vrchní dozorce bezpečnostní stráže v Praze,
Frant. Čabalka, vrchní dozorce nad stráží. Ednard
Čech, tovární sovář v Koryčanech, Jiří Černý.
dělník ve Sv. Janu pod Skalkou. Josef Černý, ře-
meslník v České Skalici, František Drbohl a v.
školník na gymnasiu v Chrudimi, Josef Forma n,
obecní sluha v Praze, Jan Hodek, strojdozorce
v Libušíně, Ant. Horák, dělník v Čezveném
Kostelci, Josef Horák, sluha v ministerstvu fi-
nancí, J. Hráský, roznašeč telegramů v Praze,
Josef Kratochvi1, sluha na Smíchově, Václav
Křenek, sluha v Praze, Cecilie Parová, ošstřo-
vatelka nemocných v Praze, Franlišek Spěšný,
dělník v Mladě Boleslavi, František Štětka v Nu-
čicích, Václav Strejc, posel v Plzni, Josef V ej-
voda, sluha městské spořitelny v Praze, Jan Vo-
dička, zřízenec drah ve Zdicích a Josef Zloch
v Praze.
#23
alto_textblock
#23
Nejširší české veřejnosti!
#24
alto_textblock
#24
V těžkých dohách, kdy se všech stran se
naráží na naše národní byt, neubrání se klidný
pozorovatel tomu názoru, že hlavní příčinou
zjevu jest naše vlažnost a přímá l ho-
stejnost, s jakou se stavíme na
stanovisko vzájemného poměru
Čecha k Čechu. Třištíme se a nedovedeme
se navzájem podepřit. Ochabuje v nás přirozený
cit národnostní přibuznosti, jejíž vzrůst jediné
jest schopen vésti národ k vyšším a vyšším
metám. Neeilíme, že každým haléřem, posílaným
svému nepříteli, ochuzujeme národ, zostřujíce
tím zároveň zbraň namířenou proti sobě. Upo-
zorňujeme zejména na smutný zjev, že i na se
česká kniha a český časopis, ještě
před půl stoletím nejpřednějši
a snad jediné páky národního uvě-
domování, dostávají se do stále tísnivějšího
podruží knih a časopisů cizích, zejména něme-
ekých, a to z velké části naprosto bezeenných,
neužitečných a naše národní city hrubě urážejí-
cích. Nestavíme se proti opravdo-
vému umění ciziny, ale prohlašujeme,
že v čele kulturního duševního ruchu celého
našeho národa musí bez výhrady státi jeho
vlastní původní umění, které nesmí býti zneho-
dnocováno stůj co stůj pro zájem a módnost
cizích, častějí i dokonce problematických literár-
ních výkonů. Odmítáme apriorně druhořadé ce-
nění českých literárních děl původních, zvláště
i na poli tvorby dramatické, a reklamujeme pro
ně u posuzovatelů porozumění, lásku, opravdo-
vost i něžnost, jak toho žádá veškerý náš kul-
turní život národní. Buďme na stráži proti při-
valu cizích, zvláště německých knih a časopisů
hodnot pochybných, a nepřestaňme
#25
alto_textblock
#25
Luděk Márold.
(K 10. výročí jebo smrti.)
Dnes je tomu právě deset let, co českému
umění výtvarnému odešel jeden z jeho nejšťast-
nějších pěstitelů, jeden z jeho nejradostnějších
a nejnadějnějších květů. O tom, jak moderní
jak nový a svěží talent odešel nám předčasně
v Ludvíku Mároldovi, znamenitém čoském ilu-
strátoru pověsti světové, svědčí neklamně ta
okolnost, jak čerstvá a nedávná tkví v nás ve
všech upomínka jeho neočekávané ztráty, jak
čerstvě doléhá na nás posud, po deseti letech,
že se ani věřiti nochce, že skutečně už plných,
dlouhých deset let nás děli od chvíle, kdy se
bolestnému úžásu a překvapení vší umělecké
obce české jméno Mároldovo objevilo v černěm
smutečním rámečku!...
1. prosince 1898 zemřel L. Márold ve 33.
roce tyfem, jemuž podlehl organismus, trpíei
beztoho srdeční vadou. Umělecké časopisy če-
ské dosud ještě občas paběrují v bohatém od-
kazu tohoto umělce mnohostranného a plodnéhu
talentu, hrillantní, překypujíci tvořivosti, novy-
rovnatelného illustrátora, krestíře pevného, ele-
gantního tabu, půvabného a hýřivého akvare
listy. Byl virtuosní mistr kresby a lehce naná
šených svítivých barev. Jeho tužka dovedla vy-
kouzliti několika tahy scény moderního života
v plné jejich rázovitosti, jeho barva přiléhaia
s lahodnou půvabností k roztomilým sujelům,
jež čerpal na pařížských boulevardech, v salo-
nech, divadlech, velkých společnostech, všude,
kde seházel se elegantní pařižský svět. Jeho
produktivnost byla úžasná, jeho technika stále
vartuosnější a svítivější. Dnes, po deseti letech.
můžeme již definitivně odhadnouti jeho veliký
význam a cenu. Co nápodobitelů, co kopistě
přišlo po něm, a nezmohli se na víc, než na
bezmocnou a šedivou manýru, na vzdálenou ša-
blonu, marně se snažící vyvolati zdání podob-
Zcela kromobyčejny byly přeď deseti lety
všeobecná účast a intensita zármutku nad
#26
alto_textblock
#26
nosti.
#27
alto_textblock
#27
náhlým Mároldovým skonem. Cítilo se příliš
živě, jaký skvělý, silný, svěží a radostný talent
jím odchází právě ve chvíli, kdy začínal vítězně
dobývati světa. A světa dobýval tenkrát Márold
doslovně: lichotilo naší pýše, naší národní
hrdosti i uměleckému sebevědomí, že přední
pařižská nakladatelstva derou se o Mároldovo
spolupracovnictví, že svělové listy získávají jej
za skvělých podmínek za prvního illustrátora,
že nejrenomovanější literáti francouzští považují
za čest, když jejich díla český illustrátor uvolil
se doprovázoti svými bravurnímí kresbami.
A přece tento „Pařížan“, jehož individua-
lita umělecká tam, do města světla, krásy, ruchu
a života především tihla, tam se uplatnila a roz-
vila v netušené skvělosti, zůstal výraznýma
vroucně cíticím českým umělcem. Tenkrát,
ve chvili jeho náhlého odchodu před deseli
lety, příliš intensivně tkvělo všem před očima
jeho poslední, veliké, geniálny rozvržené dílo,
směle a bravurně provedené panorama „Bitva
u Lipan“, populární v pravém a nejkrásnějším
smylu slova. Márold, vrátiv se z Pařiže do
svojí milované Prahy, pokryt slávou a zahrnut
i hmotnýmí úspěchy, jež se dostavily nikol
lehce, teprve po tuhé práci a úporném probíjení
mladého falentu, hodlal se tu usídlit trvale.
Blahodárný vliv Hynaisův, jehož byl bez odporu
nejlepším žákem, tolik mu svědčil, že chystal se
k novým velkým pracím, pomýšlel na nový pro-
jekt panoramatu, hovořil o návratu k malbě ole-
jové, toužil vytvořiti svoje „ehef d'oeuvre“
Všiehni jeho přátelé tušíli vysoký jeho vzlet —
a všechny tyto naděje rázem zmařila těžká ruk
smrti.
L. Márold byl „šťastným umělcem, poně-
vadž byl naivním umělcem“, jak o něm trefné
řekl K. B. Mádl. Jeho hezká hlava nebyla ob-
tížena reflexi a fantasie neprodírala se namá-
havě mezi balvany nemaliřských vědomostí. Me
vřelý cit, úžasně postřehující a receptivní oko.
závidění hodnou ruku a vkus i takt, jaký nikde
není na prodoj. Jeho umění jest přímým, bez
#28
alto_textblock
#28
prostředním výrazem a ovocem jeho doby. Proto
byl umělcem celým a proto jeho upominka zů-
stala trvalá a neměnná.
#29
alto_textblock
#29
vč-
#30
alto_textblock
#30
Různé zprávy.
Zavraždění malíře Steinheila
Z Paříže, 30. listopadu. Nový vyšetřující soudce
afére Steinheilové natídil, aby mrtvoly malie
Steinheila a jeho tchyně paní Japyové byly exhu-
movány a soudním lékařem ještě jednou ohleddány.
Má býti zjištěno, nalézají-li se v těle stopy jedu. Hiroh
Steinheilův byl včera na hřbitově v Bourg la Rteine
otevřen a rakev dopravena do morgue. Dr. Balihazar
přikročil hned k obledání rrtvoly, ta však se najě-
zala již v tak pokročilém rozkladu, že ohledání
nemělo žádného výsledku. Zjistilo se, že
nádobu s vnitinostmi, které byly při první soudní
pitvě mrtvoly Steinheilovy vyňaty a domněle uloženy
v morgue, nelze nalézti. Zajímavý výsledek očekáví
se od pitvy mrtvoly paní Japyové, jež byla současně
na venkově exhumována. Kdyby se u mrtvoly sku-
tečně zjistilo roztržení sleniny, dalo by se souditi
že proti paní Japyové bylo užito velkého násilí. Zvá-
ště se má zjistiti, zdali osoba nevelké tělesné síly
jako paní Steinheilová, mohla obě osoby zardousiti
i kdyby obě osoby bývaly před tím narkotisovány
Vyšelřující soudce André chce zároveň zjednati jasno
co lze souditi o versi, že Steinheil byl zardoušen
v noční hádce s jistým domácím přítelem. Naciona-
listické listy neváhají prohlašovati, že tímto domá-
cím přitelem jest nedávno zemřelý spisovatel Ema-
nuel Arěne, jehož poprsí má býti odhaleno právě
na Korsice. Již jeho převezení do nemocnice krátce
po 31. květnu zavdávalo tehdy podnět k různým do-
mněnkám.
Zároveň budou znalci prozkoumány sklenice,z
nichž rodina Steinheilova večer dne 30. května pila.
Ráno byly v nich nalezeny jen malé zbylky, jež se
nechaly vyschnouti, ale vymyty sklenice nebyly a
nalézají se mezi corpora delicti. Soudí se, že pa-
ní Steinheilová svého manžela a mat-
ku buď otrávila nebo omámila a pak z
pomeci důvěrníka byl inscenován zločin. Ve skleni-
cích bylo asi narkolikum a nešťastníci byli asi za-
rdoušeni v bezvědomí. Tomu nasvědčují různé okol-
nosti a některé momenty ze svědeckých výpovědí
Couillarda a Marietty Wolfové.
Večer dne 30. května podala paní Steinheilová
zcela proti svému zvyku manželu a matce rum. Dala
si také sama donésti do své ložnice sklenice. Dále
byla dle prvního protokolu mrtvola Steinheilova,
#31
alto_textblock
#31
jenž paní Steinheilové dle jejich výpovědí spěchao
na pomoc a při tom byl usmrcen, nalezena v po-
loze, která podobné situaci nenasvědčuje. Tělo byle
odvráceno od dveří, vedoucích k pokoji pí. Steinhei-
lové. Ruce visely volně po obou stranách. Hůl, ktere
prý Steinheil použil k obraně, neležela však na prave
straně, nýbrž na levo od těla. K těmto okolnostem.
jež nedošly náležitého povšimnuti, přistupují výpo-
vědi Couillarda a Wolfové. Couillard udává.
že paní Steinheilová si dala sklenice přiněsti do po-
koje, že nedlouho po zločinu dělala pořádek ve své
skříňce na léky a některé láhvičky vyhodila a ko-
nečně že hůl, nalezenou u Steinheilovy mrtvoly, mu-
sil sám (Couillard) večer dne 30. května na rozkar
paní Sleinheilové přiněsti do jejího pokoje, poněvadž.
jak tvrdila, prý se bála. Marietta Wolfová potvrzuje
některé tyto údaje, ale v druhém soukromém vý-
slechu učinila výpovědi, které její bývalé paní silně
přitěžují a nasvědlčují, že snad ví ještě více, než pro-
zatím chce říci.
Udala předně, že paní Steinheilová svému man-
želu byla často nevěrnou a to s jeho vědomím. Paní
Steinheilová volila své milence jen mezi boháči Wol-
fová označila některé blíže. O Bordérelovi mluvila
při tom s velkou úctou. Pokud se týče styků pí. Stein-
heilové s presidentem Faurem, prohlásila váhavě
že neví nic jiného, než že Faure ke Steinheilovým
chodíval. U jiných prý sama něco „viděla“, ale l de
nic neviděla, nechce prý také nic říkati. „Co jste
viděla?“ tázal se zvědavý zpravodaj „Journalu“. Od-
pověď byla tak drastická, že ji ani ve svém listě ne-
uvádí. Wolfová pruwvila dále, že dle jejího mínění vra-
žda nebyla spáchána ani k vůli loupeži, ani z po-
msty. Ukrásti nebylo v domě Steinheilově co a ne-
přátel manželé neměli.
Wolfová soudí, že pí. Steinheilová měla pomec-
níka, klerý čin provedl. Tento pomocník však se ne-
smní hledati v nižších třídách, s nimiž pi. Steinheilová
nikdy nic neměla, neboť „tito lidě neplatili“.
„Cherchez dans le grand“. Za doplněk k těmio vý-
povědem Wolfové o tajemném pomocníku, jenž se
musí hledati „dans le grand“, lze pokládali výsledek
šetření „Petite Rěpublique“. Zalím co pí. Steinheilová
pod jménem své přítelkyně Prévostové v „Logis
vert“, zeleném hnízdečku lásky, přijímala Bor-
děrela, měla ještě jiného přítele. Tento přicházel v ne-
přítomnosti Bordérelově, jenž byl v domě zván slrýe
Paul. Pí. Steinheilová jej milovala a zároveň se ho
bála. Byl to krásný muž mezi 30 a 35 roky, velký a
se světlým knírkem. Neodcházel nikdy za dne. Jméno
jeho počiná písmenem E. Ve vile „Belleville“ byl
sousedy pokládán za manžela madame Prévostové
alias Steinheilové. Malít Steinheil, jenž občas také
přicházel, byl vydáván za jejího bratra. Bordérel
#32
alto_textblock
#32
jak řečeno, vystupoval jako strýc Paul. Steinheil je
mrtev, strýc P'aul přihlásil se sám a jest povznešen
nad veškeré podezření. Kde zůstal „E“, „manžel“?
Pí. Steinheilová počíná ve vězení hráti svou ko-
medii zase od počátku. Když ji dcera opět navštivila,
pravila jí, že její výpovědi byly šílonstvím, jen první
sdělení o třech maskovaných mužích v černýcn kafla-
nech a ženě s červenými vlasy jest prý pravdivo. Na
to žádala, aby jí dcera přinesla jehly, že bude šíti
prádlo pro chudé děli.
Naproti zprávám některých listů, že president
Faure byl otráven, byl otištěn protokol, podepsaný
5 lékaři, v němž se jako bezprostřední příčina smrti
Faurovy uvádí výron krve do mozku při současném
ochrnutí pravé strany těla. Tehdejší ministerský
předseda Dupuy sdděluje, že Faure již dávno trpěl
srdeční chorobou a obával se náhlé smrti. Varova!
prý se silných nápojů. Zdali se varoval také jinýca
„radostí“, které byly při jeho věku nebezpečny, neví.
V témže číple „Matinu“, jež toto sdělení přináší, po-
tvrzuje se také skutečnost, že paní Steinheilová večer
dne 16. února 1899 byla v Elyseích vzpomínkou pro-
slulébo matíře, jehož jméno se však neuvádí. P'aní
Steinheilová zaslavila se v atelieru malířově, než se
odebrala ke svému „velkému“ příteli“ do Elysef,a
nabídla se, že presidentovi vyřídí pozdrav. Za dvě
hodiny na to byl Felix Faure mrtvelou.
Z Paříže, 30. listopadu. „Temps“ uvádí z den-
níku, zabaveného u služky Wolfové, že prvním mi-
lencem pí. Steinheilové v tomto steletí (na dřívější
poměry se Wolfová nechce pamatovati) byl jistý pa-
řížský kupec. Tento poměr trval od roku 1902—190v.
Nástupcem kupce byl jemný, ale ne příliš bohatý
hrabě B., jenž byl v březnu t. r. propuštěn, načež
příšel p. Bordérel. Uvedl se tím, že zaplatil 8000 fr.
za dva obrazy domácího pána. Byl by koupil také
třetí obraz, představující vnitřek aleliéru Důrerova.
Tento obraz však byl krátce před tím zakoupen stá-
tem. Bordérel platil také nájemné za vilu a každý
den dostával účet za vydání. Mme, počítala mu slepi-
čku po 25 francích a hrušku při dessertu po 20 fr.
Starý pán platil bez řečí. Paní Steinheilová psala
včera celý den ve vězení koncepty rozsáhlých vys
světlení, jež chce předložiti. V lidu ujaly se dvé pří-
ležitostné plsně, týkající se aféry, které dav každo-
denně zpívá v malé uličce u vězeňské budovy. Couil-
lard a Wolí, kteří jsou svými přáteli oslavováni, na-
lézali se včera také mezi zpěváky. Couillard hodlá
podati na paní Steinheilovou žalobu pro urážku na
cti a také se chce domáhati na „Matinu“ náhrady
škody ve výši 100.000 fr.
K psychologii pí. Steinheilově podává zajímavá
sdělení její příbuzný Eduard Japy v Beaucourtu, jenž
ji znal jako mladou dívku, ale prerušil pak veškerá