#1
alto_textblock
#1
Řečník XXXXVII.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v úterý 1. prosince 1908.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 331.
#4
alto_textblock
#4
na měsle
#5
alto_textblock
#5
Na ranní avečerní listy
předpláci se
V Praze v administracit
na měsle
na rrt ista : ! : 5 K Z
s dvoji donáškoh,
na měsie
n čtvrt lota . . . . 7 K Poh
ve fiiiálkách
. 2 K 30 k
na měsic-
Poštou
ra mdsle 1
na čtvrt leta
s dvojí zárilkou
nvr ista ! . . HI K do
#6
alto_textblock
#6
su edenl
a všene
#7
alto_textblock
#7
nvoaolonu lel
#8
alto_textblock
#8
sm mobase
#10
alto_textblock
#10
nz
#11
alto_textblock
#11
1zv sotáa a a
#12
alto_textblock
#12
mnnoj
#13
alto_textblock
#13
m0 tnšbětab.
#14
alto_textblock
#14
V drobném prodeji:
ranní číslo o sobě . . za s n
večerní
za th
Ve nlišlkách na venkov
ranní čislo . . . . .
večerní
. . . . . . 5
lnseráty
platí se hotově napřed.
Předplaceni a insorty příjímá
administrace v Marianské ul, s.
Tam nacházejí se těž
redakce. tiskárna a expedice
„Národních Listi
Rukopisy so nevracajl
#16
alto_textblock
#16
Do
#17
alto_textblock
#17
zle p sak o
#18
alto_textblock
#18
sn
t
—V Podkrušnohoří v našich českých men
šinách 40 obcí dnes zahájilo stavku školních
dětí; německé obce a c. k. školské a poli-
tické úřady již léta a léta neplní zákon
Místnosti školské nevyhovují zákonným po
žadavkům, ohrožujíce české děti na zdraví
pro nedostátek místností musí býti vyučován
pofodenní a tím zase děti naše trpí na těle
i na duchu. České dítě se soustavně týrá
mrzačí, aby se mu nedostalo toho školského
vzdělání, jehož v těžkém boji o existenci po
třebuje dnes každý dělník, každý pracovník
S nelítostí v kultürních státech nevídanou
snižuje se škola na brutální prostředěk so-
ciálního a plemenného aristokratismu.
Všecky prosby, všecky stížnosti zůstaly
marnými; úřadové nesplnili ani svých vlast
ních slibů ani jasného znění zákona a proto
nezbylo českým rodičům, nežli na obranu
svých dětí a sebe samých zabájit školskou
stávku na tak dlouho, dokud nebudou splněny
požadavky vládě podané
Čechové!
n
Nemusíme užívat mnoho slov — stávka
15.000 dětí mluví jazykem každému vzdě
lanci a člověku srozumitelným. Jest povin-
ností nás všech naše české děti a rodiče, ho-
spodářsky slabé a krajně závislé, v jejich
nerovném boji podporovati
Proto výzýváme každého, bez obledu na
politické strannictví, ke společné práci, aby
především podle možnosti přispěl na pod
půrný fond pro stávkující českě
děti. Obracíme se k jednotlivcům a zvláště
k obcím, korporacím a ke všem peněžním
ústavům
Příspěvky, které budou veřejně kvito
vány, bude přijímat redakce našeho listu a
pomocný menšinový komitét školský (Vo
dičkova ulice č. 20)
O další práci a o postupu pomocného
menšinového komitétu školského budou české
veřejnosti dávány zprávy — kulturní potřeby
našich menšin zůstanou nadále záležitost
všech politických stran.
#19
alto_textblock
#19
Cechovél
#20
alto_textblock
#20
sieden
#21
alto_textblock
#21
rdlnb
#22
alto_textblock
#22
Pomocný školský menšinový
komitét v Prazei
Posl. red. Josef Anýž, předseda, za stranu
agrární posl. Ant. Slavík a posl. Aut. Švehla
za stranu katolického lidu taj. Em. Jungre a dr
Guštav Mazanec, za stranu národní učitel Rud.
Cerv a prof dr. Městecký, za stranu národné-
sociální Fr. Auda a taj. Josef Saidl, za strany
národní svobodomyslnou školní rada dr. Jindřich
Metelka a dr. Al. Rašín, za stranu pokrokovou
taj Kamil Harmach a dr. Přemysl Šimal, za
stranu sociálně-demokratickou taj. Ant. Brůhaa
dr. Alfréd Meisner, za stranu státoprávně-pokro-
kovou Jan Havlena a red. K St. Sokol, za menši-
nové pracovníky řed. Fr. Bélehrádek, Václav
Rejmon a taj Jos. Škába.
Dále následují podpisy veškerých zemských
i rišských poslanců z Čech, Moravy a Slezska
V PRAZE, dne 30. listopadu, 1908
#23
alto_textblock
#23
Af se plní zákon!
Zvykli jsme věru dobám těžkým, kdy
bývalo národní neodvislé žurnalistice české
píti kalich utrpení s národem svýmdo
dna;.. kdy padalo péro z ruky rozechvě
ním nad zažitými hroznými scénami mstivé
bezohledné persekuce za neblahých státních
převratů v letech šedesátých, sedmdesátých
a devadesálých minulého století. Nicméně
pocifujeme krušnou tehdejší tíhu vážně po-
jalé své povinnosti publicistické uprostřd
trapného rozčilení veškeré naší vlastenecké
veřejnosti dnes znovu měrou takovou, že
jest nám napnouti všechny síly rozumua
rozvahy, abychom opanovali blas srdcea
dovedli bez vášně, chladnokrevně obhajovati
velkou spravedlivou věc těžce zkoušeného
našeho národa
Ano, zlé časy přikvačily opět na národ
náš beze vší viny jeho a to v dobé, kdy se
toho nejměně nadál. Klid nerušený a obecný
panoval ještě před sedmi týdny v celé velké
Praze i po všem venkově našem. Kdo je
porušil? Kdo způsobíl pohoršení? A na to
opět ta stará, známá historie o vlku stojícím
nahoře u pramene a zalujícím na ovci dole
pijící, že prý mu zkalila vodu.
Každému myslícímu pozorovateli musí
býti po zkušenostech prošlých sedmi týdnů
jasno, že bylo se strany našich protivníkůa
škůdců s demonickým obmyslem podniknuto
a nastrojeno vše, aby dál a dále vyprovo-
kovány byly kormutlivé ty scény zoufalých
štvanic a zmntků po ulicích hlavního města
našeho, až by dosáhli svého cíle a uzřeli je
sevřené pouty stavu výminečného. Pak dou
faj, že by snad nadešla chvíle pro jejich
známě záměry dalekosáhlá, jimž dosud ne-
zdolně čelí vlasfenectví našeho národa, ke
— štěstí Rakouska
Apelujeme proto dnes znovu upřímně
snažně ke všemu dobrému lidu našemu, aby
seč jest opanoval se a nevbihal v osidla ne-
přítelem nastražená — apelujeme však zá-
roveň na povolané státníky ra
kouské, aby otevřeli oči a prohlédli kdo
a za jakým účelem vše to pohoršení a pří
koří osudné způsobuje, a učiníli mu přítrž,
nikoli suspendováním státních základních
zákonův, nýbrž právě naopak: rozhod-
ným, opravdovým jich plněním
a uskutečňováním stejnou spra-
vedlivostí vůči všem národům.
#24
alto_textblock
#24
jak se toho déle půl století hlasem své duše
dovolával a dovolává národ český. —
Nechť postarají se, svě do
mitě, a rázně povolaní státníe
rakouští, aby skutkem se sťale
všude v zemích koruny česk
krásná slova, jež pronesl předevčírem
J. V. císař k veliké holdovací deputaci
800 zástupců všeho rakouského úřadnictva
H l
státního, an pravil:
»Do rukou veřejných zřízencu
je vložen osud státních občanů
K vám chová státní občan důvěru, vám vy
kazuje společnost čestné poštavení. Jenom
tenbude dobrým úřadníkem, k do
pociťuje tíhu záva ziku v znikaj-
cfho z této důvěry Vaší či n
nosti začátek i konec musí být
zákon a nicnežli zákone aslee
Čím čilejší stává se strannický ruch
tím pevněji musíte se opírati o zákonnost,
nenáležející k žádné straně. Najdete v tom
nejsilnější oporu a získáte si za to uznání
vděčnosti. Národové Moji mají veliký počet
společných zájmů, jež mohou býti zvelebo
vány jen společným úřadnictvem. Pří
slušník každého z Mých národů
má stejně volno vstoupiti do ve
řejné služby.
Mé úřadnictvo musí a má ob
sahovati syny všech národ
kteří nezapomínajíce své pří
slušnosti ke kmeni, přece vždycky
jsou pamětlivi, že slouží společným zájmůn
všech a že úřad nikdy nesmí být
stranou. Nikoli národní cit, al
národní spor musí býti z úřadu
vyloučen. . «
»Tak,« končil panovník, »bude rakouské
úřadnictvo po všechny časy národům
bezpečnou záštitou, státu zdatným
služebníkem a všem Mým nástupcům věr
ným pomocníkem « —
Tak si toho vždy žádal národ nášz
půlstoletých bojů za poctivou konstitučn
svobodu od časů Havlíčkových. Aby pomi-
nula všeliká libovůle a plnil se jen zákon.
čili jak panovník praví: »Začátek i kone
vaší činnosti musí býti zákon a nic nez
zákon.«
V Čechách platí nezrušený
zemský zákon Ferdinandův z8
dubna 1848, dle jehož příkazu česká ře
ve všech veřejných úřadech v ce-
kém království úplnou rovnos
míti má s jazykem německým
Nuže, tento zákon ve skutek uváděti a po
ctivě plniti jest dle vznešených slov panov
níkových svatou povinností veške
rých c. k. úřadníků státních ve vlasti naší
Dále stanoví platný státní základní
zákon z 21. prosince 1867 čís. 142 říšsk
zákonníku, že »veškeří veřejní úřadové jsou
všem občanům státním stej ně
přístupni« (čl. III), což císař uznal připome-
nouti s důrazem znovu, řka: »Přísl uš-
ník každého z Mých národův má
stejně volno vstoupiti do státní služby«.
Neuznává tedy žádného privile
govaného národa, jehož synům by
snad byla jedině vyhražena důležitá a předn
místa ve službě státní, kdežto ostatní byl
by pro svou národnost odmítáni neb praeie-
rováni; alébrž prohlašuje stejné právo pří
slušníků všech národů na úřady statn
beze všeho obmezení.
Tím je opět utvrzeno stanovisko právní
jehož hájíme oproti německým protivníkům
kteří nechtějí strpět na vyšších úřadech stát
ních nez Nemce, a kteří i boykotem i štva
nicemi nezřízenými hledí vypuditi vešker
české státní úřadníky ze všech úřadů v kra
jích převahou německých, naléhajíce, aby
celé tak zvané německé území v Čechách
bylo uzavřeno úřadníkům národnosti české
a vyhraženo pouze osvědčeným německým
nacionálům, kteří by po příkladě chebských
chomutovských a t. p. soudcův odmítali
český zemský jazyk od práhu úřadů státníeh
jako cizí, bezprávný idiom. —
Jemné ve formě, ale důtklivé co do věe
jest tu napomenutí panovníkovo: »Mé úřad
nictvo musí a má obsahovati syny všech
národů, kteří nezapomínajíce sv
příslušnosti ke kmenu svému
přece vždycky zůstávají pamě
tlivi, že slouží společným zájmům
všech a že úřad nikdy nesmí být
stranou. Nikoliv národní cit —
ovšem ale národní spor mus
zůstat z úřadů vyhoštěn.« — »Čím
čilejší stává se strannický ruch, tím pevněji
musíte se opírati o zákonnost, nenále
žející k žádné straně.«
Co říká tomu německý »Volksrathe
s drem Tittou, který již osoboval si téměr
všemohoucí moc při obsazování úřadů stat
ních v Čechách, který diktoval ministrům
kandidáty své, nefalšované to německé na-
cionály a požadoval, aby byli sebe lépe
kvalifikovaní čeští uchazeči odmítáni a pře-
skakováni jen proto, že nejsou Němci.—
Bude-li vláda páně Bienerthova míti
vůli a odhodlanost, aby přání panovníkovu
v Čechách při řešení otázky úřadnické zjed
nala průchod? Či bude i na dále dbáti
veta pánův Schreinerů a spol. jako jej
předchůdci? Na tom závisí mír a klid
v Čechách, aby zde konečně vládl zá
kon a nikoliv terror stranníkův a fanatikův
velkoněmeckých.
#25
alto_textblock
#25
Všeobecná stávka českých škl
ních dítek v Podkrušnohoří.
#26
alto_textblock
#26
z Duchcova, 30. listopadu.
#27
alto_textblock
#27
lold paadnl zpráva »Nár. Listů-
Včera v neděli pořádány byly ve 40 mě-
šlech a obcích pod Krušnými Horami veřejné
české schůze, na kterých protestováno bylo prol
dlouholetým německým štvanicím proti če
skému dítěti, při kterých c. k. vládní or
gány s žádanými rozhodnutími ve smyslu zá
kona stále odkládaly přes veškerě urgence, žá-
dosti a deputace české. Včerejší schůze pořáda
český školský komitét podkrušnohorský, který
se byl z českých rodičů tamních za předsed
nictví dra. Stejskala v Duchcově sestoupil. V so
botní předporadé — jak známo — usneseno
bylo komitétem (imto jednomyslně, že sobotn
rozhodnutí ministerstva pouze stran místnost
čtyř českých škol s nový zase odkla
rozhodnutí dalších, stejně oprávněných poža-
davků, naprosto nemůže uspokojiti a že stávk
školská dnem 1. prosince má býti zahájena
Zároveň proteslováno, aby v akci proti če-
skému díiěti rozhodujíeí slovo vedl ně-
mecký ministr krajan dr Sehreiner, který
nemá práva znemožňovati kulturní rozvoj če
ského lidu a vzdělání českých dílek, kteréžto
jednání jeho nejlépe osvětluje nastávající právě
dny. Kladen důraz na vyřizení věci v příčině
školy v Ervěnicích, ministerstvem už vyřizeně,
dále škol v Chabařovicích, Světci a Rožnově
zemskou školní radou povolených. Rekursy ně
mecké proti rozšíření škol, jsk je nařídila zem-
ská školní rada, musí býli zamitnuly. RRekursy
proti stavbám nových školních budov nutno vy
říditi tak, aby evenluální odvolání těchto obe
nemělo moci odkládací a proti obcím něme-
ckým, jež by se vzpíraly vyhověli tomu, možno
zakročiti se stejným důrazem, jako se stalo při
německých školách na Vinohradech a v Žižkově.
Rekůrs českých autonomistů v zemské školn
radě proti subkomitélu pro minoritní školy mus
býti konečně vyřizen, a to příznivě. Proti pro-
následování českých rodičů nutno zakročovat
co nejrozhodněji. Ve smyslu těchto zásad po-
jednáno bylo včera na čityřiceti veřejných
českých schůzích, jichž účastnili se čeští po-
slanci veškerých stran, zejmena Hyrs, Masaryk
Sláma, Soukup, Drüina, Habrman, Choc, Su
hrada, Fresl, Slavik. Modráček, Němec, Lysý
Jaroš, dr. Sibrt. B novec, Hudec, Dürich
Klička. Vojta, Krejčík, Zázvorka Melhuba, Ba
bánek, Johanis, Donša, Mohl, Kuhyňka, Udržl
Pavlíček a j. Rasoluce sehválila stanoviske
ústředního komitétu a požadavky konferene
květnové v Lomu, žádajíe za vyřízení přislus
ných rekursů ministorstvem. Rovněž schválen
zahájení stávky
#28
alto_textblock
#28
Bouřlivé události po buršáckých
provokacích v Praze.
#29
alto_textblock
#29
Klid včera v Praze po nedělníeh buršá
ekých provokacích nenastal, neboť včera bur
š5ci opět provozovali svůj provokativní buml-
k malému potěšení obchodníků na Přikopě, jich
obchody po celý den byly právzdné. Na Přikope
shremáždilo se valim mnoho českého oberen
stva. Když pak před 11. hod. dopolední z kasina
vyšly první řady buršáků v barevných čapkách
byli uvitáni bouřlivou nevolí a zpíváním vlaste
neckých písní. Na několika místech dostalise
buršáci do tlačenice, z které byli čelnictveu
a policií vyproštěni. Než se dostali nazpětk
kasinu, ztratili mnozí čapky a četní jiní udal
„permanentnímu výboru“ v kasině, že byli n-
lemi sbiti. Provokativního tažení buršáko
zúčastnili se také hošté „Lesehalle“ z říše
poněvadž byli také biti, odebrali se na německý
konsulát a stěžovali si.
Nesmírné vzrušení velkých zástupů če
ského obecenstva zmocnilo se z toho důvodu.
že buršáci, kteří seděli v kasině u oken, po-
šklébovali se na kolemjdoucí, dlouhé nosy n
ně dělali a jeden dokonce i revolver k oknu
napřahoval. K důtklivé žádosti českého obecen
stva odebral se do kasina policejní úřadnik
jméno onoho buršáka zjistil. Sluje Linsberg.
Ze šlo buršákům zůmyslně o vyvolání srá-
žek, patrno z té okolnosti, že několik řad chtěle
proniknouti na staroměstský chodník, odkudz
však po bouřlivém protestu českého obecenstva
musili se vrátit.
Mezitím Přikop naplnil se i v jízdní dráze
českým obecenštvem, které buršáky za zpěvu
vlasteneckých pisní zatlaěilo do kasina. V prů-
jezdu řvali buršaci „Heil“ a začali zpíva
„Wacht am Rhein“. Jizdní dráha byla tak hiust
zatarasena, že ani motorové vozy elektrick
dráhy nemohly projížděti
Rozčilení proti buršákům neznalo mezí
když jeden z nich vytähl dýku. Dva buršáci byl
zatčení, poněvadž kopali do policistů! Obecen
stvo na Ilavlíčkově náměstí chtělo buršáky lyn
chovati a policisté oehrámili zatčené tasenín
šavlí. ne
Buml se nezdařil, byl porušen velikými
zástupy obecenstva a raport „permanentního
výboru“ v kasině zaznamenal několik tuctů po-
raněných buršáků. Buršáci chovali se velmi vý-
bojně. Zatčeni byli buršáci Kremliczka pro
nadávku „česká pakáž“, Oskar Kohn, pro ko-
pání a Eckert, který udeřil koně polieisty
Po poledni přitáhlo na Přikop silné oddělení čet
nietva, které počalo třídu vyklízeti. České obe
censtvo zavřelo okenice německého kasina
buršáci, kteří byli ve vratech shromážděni, čet
nickými bajonety byli zatlačeni do vnitř.
Velkou veselost způsobilo v zástupu vyst
čení masky s čapkou na kandeláBru u Prašné
brány.
#30
alto_textblock
#30
Z Přikopu odebral se veliký zástup obecen
stva na Havlíčkovo náměsti k zadnímu, „Eulen
burgovu“ vehodu do kasina. Na nídvoří byl
shromáždéni buršáci, kteří přes vysokou ze
na české obecenstvo kamčním házeli. Tato trou
falest vzbudila odezvu a ve chvilce z náměst
snesl se déšť kamení do zahrady kasina. Ně
kolik kamenů, hozených od buršáků do českého
obecenstva, bylo na policejní strážnici odnesena
na důkaz, co büršáci prováděli. Také několik
osob se přihlásilo, které byly kamením zraněny.
Provokativního řádéní buršáků byli na Pri
kopě svédky četní poslanci čeští a starosta měsí
pražských p. d.. K. G roš.
Pelodní provokace buršácké měly večeí
vážné následky. Opět vyšlo na Příkop několik
buršáků v čapkách na provokaci a zavinili velke
rozčilení. Oddělení policistů marně hledělo bur
šáky před sbitím ochránit. Poličistn Behensk.
č. 69 byl od buršáků holemi sbit. Říšský posla
nec Sláma byl dvakrát zatčen, ale po legitim
vání opět propuštěn.
Policie zatlačila české obecenstvo z Pr
kopu na Můstek, kde několik polieistů tasil
šavle, Revirní inspektor Linbart dal však ne
prodleně rozkaz k zastrčení šavlí. Obecenstv
bylo velmi řízně k rozchodu nuceno. Nemal
poplach způsobílo zpráva, že jednomu českém
studentu byla šavli rozfata hlava. Zraněný o
veden do lékárny na Můstku, kde se mu dostal
první pomoci. Potom byl dopraven na záchran
nou stanici, odkudž se dostavil, provázen svěd
ky, na komisařství, ale sepsání protokolu byl
mu odmítnuto. Odešel tedy do pelicejního ředi
telství, aby se domáhal zadostučinění za těžkou
ránu na hlavě. Tam provázel jej posl. Lisý.
Před 7. hod. večerní byly na Příkop vy
slány dvě oddělení po 200 četnícich. Příkop by
vyklizen a nikomu průchod nedovolen.
Velký zástup demonstrantů odebral se na
Václavské náměstí, kde na výstražné lucerně
vystrčena byla koňská lebka a na ní nasazen
čapka, což vzbudilo velkou veselost.
Nedaleko musea došlo ke krveproliti
Se dvou stran vjeli jízdní policisté do zástupu
a šavlemi lid rozháněli. Mnoho bylo poraněných.
Nářek a pláč žen a děti rozléhal se kolkolem
Také dva důstojníci byli při ataku povalen
Jakmile povstali, odvedli policistu na strážnici
Průjezdy domů byly přeplněny zraněný mi. Mez
zraněný mi byly i čejné dámy, vracející se z pro
cházky!
Těžce zraněných jest skutečně úžasné
množství. Nesmírné rozechvění vzbudil výjev
který se stal před závodem „Politiky“. K Vá-
clávskému náněstí byly vyslány kordony poli
cejní. A i četnické, kteréž přišel prohlédnout
zomský četnický velitel ryt. Weitenveber, Když
byl zástup demonstrantů zatlačen nejprvé poli-
cií, postupovali za nimi četníci ve dvou řadách.
Jízdní policisté vzbuzovali skutečný úžas, nebo
nejen koňskými kopyty, ale i šavlemi lid roz-
háněli, Před závodem „Politiky“ dostal se ná-
hodou do zástupu chlapec, který se chtěl z ne-
bezpečné situace vyprostiti tím, že běžel prot
kordonu v domnění, že jako nevinný bude pro-
puštěn. Ale v tom již policista na bilém kona je
šavlí sekl do hlavy. Chlapec klesl na dlažbu
bylkopyty koně pošlapán. Ubožák zůstal ležet
v kaluži krve a nejevil žádné známky života
Nešťastníka ujali se dva dobrosrdeční lidé.
kteři s nasazením vlastního života přispěli mu
na pomoc. Byli to dlaždič Anlonn Kulhánek
knihař Josef Pavlíček, kteří zkrvácené tělo
chlapce vyzvedi a odnášeli na protější chodní
do lékárny Adamovy. Ale ocitli se opět v ne
bezpeči, neboť proti nim ujížděl druhý kordon
jizdy a dále postupovali s napřaženými bodáky
četníci. „Pozor, neseme těžce zraněného!“ vo
lali oba ochránci, ale musili přece zástaviti
neboť jim hrozilo nebezpečí probodání bodáky
Oba ochránei, značně krví z nešťastného chlap
ce zbrocení, dospěli po těchto překážkách k
nečně k lékárně, odkudž bylo telefonováno n
záchrannou stanici.
Inspekční lékař záchranné stanice p. dr
Kotáb nalezl zraněného chlapce v úplném bez
vědomí a trvalo delší dobu, než ho vzkřísil
Ubožák měl hlubokou sečrou ránu šavlí na čelo
a nesčetné rány na těle od koňských kopyt.
Poranění jeho jest velmi těžk
a není vyloučeno, že jinoch zaplat
to životem! Mezi dopravou do nemocnice
jinoch nabyl vědomí a sdělil, že se jmenuje
Vladimír Souček, jest 15 roků starý a uč
se zámečnictví ve Vodičkově ulici; bydlí v Ko-
šíříeh, Plzeňská třída č. 240. Po ukončení práce
v dílně šel na návštěvu ke své tetě Kocourkové
na Přikopě a od ní se ubíral domů. Na Václav
ském náměstí dostal se do zástupu demon
strantů. Nechtěje přijit k nějakému úrazu, vráti
se, aby volil cestu Ferdinandovou třídou, al.
v tom byl šavlí seknut a koněm pošlapán! Zdra
vetní stav jinocha jest velmi vážný
Mezitím rozšířila se na Václavském náměst
pověsí, že byl mladík usmrcen, což ovšem velké
roztrpčení způsobilo.
Na záchranné stanici měli lékaři plné rue
práce, aby stačili přispívati pomocí návalu zra
něných. Šavlemi posekaných lidí přišlo tam vel
mi mnoho! Tak zejména bankovní úřadníkp
Vilém Bauer z čís. 289-III., který na cestě
z banky domů dostal se náhodou do zástupu a
byl šavlí seknut do hlavy. Jistý Rus byl vze
pnuvším se koněm kopnut do hlavy. Jiný obča
byl těžce poraněn do břicha. V hostinci „u Pri
masů“ na Václavském náměstí ležel v bezvě
demí muž, který byl rovněž šavlí seknut a od
vezen do nemocnice.
Události tyto jsou tím truchlivější, že zra
nění jsou vesměs lidé, kteří se dostali náhodou
do zástupůl
Skuteční demonstranti mězitím procházel
ulicemi hoř. Nového města, kde strhávali něme
cké tabulky z průčelí domů a zhasínali plynov
lsvitilny.
#31
alto_textblock
#31
Velký zástup demonstrantů z Václavskélio
náměstí ubíral se na Komenského náměstí, kde
zpívány národní písně, odtud ubírali se Ječnou
ulicí, uspořádali kočičim před policejním komi-
sařstvím. Ve Spálené ulici byly zhasnuty vše-
chny plynové svitilny, takže zde panovala úplne
tma.1 o n
Václavské náměstí bylo uzavřeno četni-
ctvem, okolní ulice policií.
O 10. hod. v noci nastal všude úplný klin-
Policejní ředitelství sděluje, že včera bylo
7 policistů kamením zraněno
#32
alto_textblock
#32
Nebezpečí války na Balkáně.
#33
alto_textblock
#33
Naše zprávy.
dv
Sp Z Bělehradu, 30. listopadu. (Původní
telegram »Národ. Listů«.) Král přijal dnes ve
slavné audienci nového italského vyslance B-
rela a večer bude na jeho poctu hostina
u dvora. Stav králova zdraví je zas úplně přl-
znivý. Vraceje se do vlasti Pasi č zdrží prj
se v Soluně tři dni.
Novakovič zůstane v Cařihradé až d
dne otevření tureckého parlamentu. Z Bélehradu
budou přítomni zahájení praci tohoto parlamentu
jednotlivi poslanci různých politických stran
srbské sněmovny.
Do Zemuna přibylo včera pět
praporů pěchoty, vesměs Němoo
z Rakouska. Také připlula jedna loď se
šrapnely a poslána po Dunaji dále do Bu
harska.
První porada turecko-černohorská.
Z Cařihradu, 30. listopadu (K. k.) Včera
konala se první turecko-černohorská
porada. — List velkovezírův »Jeni Gazetta
sděluje, že jednání vedené mezi Tureckem
Bulharskem za tím účelem, aby dospělo se k do-
hodě o podkladu konference stran otázky ne-
odvislosti, bylo ukončeno a že obě strany do
hodly se o způsobu, jakým otázky ty maji být
vyřízeny. — V kruzích Porty se proslýchá, že
dnešní ministerská rada schválila obsah prolo-
kolu o turecko-bulharském vyjed-
návání, který Liapčev sdělí bulharské míni-
sterské radě. Prolokolem dlužno asi rozuměti
ohlášený včera pamětní spis turecké delegace.
O nošení zbraní v Bosně.
Ze Sarajeva, 30. listopadu. (K. k.) Oproti
zprávě jisté kore pondence, že zemská vláda na-
řidila, aby obyvatelstvo v Bosně a Hercegoviné
vydalo všechny zbraně, prohlašuje se na kom-
pelentním místě, že takové opatření nebylo uči-
něno. Jako všude v mocnářství jest i zde do-
voleno nositi zbraň každému — kdo má zbrojní
#34
alto_textblock
#34
lístek.
#35
alto_textblock
#35
Zprávy z Bělehradu
»Pravda« oznamuje, že Pašič byl vyzván
srbskou vládou, aby se vrátil do Bělehradu,
protože nikým nebyl mu dán pokyn, aby jel
do Cařihradu.
Jak oznamuje »Pravda«, povolal včera za-
hraniční ministr Milovanovič předsedu skupštiny
a po dvou zástupeích každé politické strany k
konferenci, v níž podal zprávu o výsledclch
své poslední cesty. Na schůzi bylo usneseno.
že má býti vyčkáno návratu ostatních srbských
delegátů a pak teprve že svolána býti má
skupština.
Dnes vyšlo první číslo nového týdenníku,
jenž paán jest francouzsky, »La questio
Serbe«.
Král Petr přijal včera v delším slyšení ru-
ského generala Lipovce. Večer byl pozván ge
nerál na hostinu ke králi.
Černá Hora není na prodej-
R. 1876 sultán nabidl knižeti Nikolon
Hercegovinu i Bosnu, jestliže se v těchto pro
vineiích přizná za vasala Turecka. Kniže na
bídnutí zamitl, aniž o něm uvažoval, a vypově
děl válku, kteřá dala Černé Hoře slavná vítěz-
ství na Vlčím dole a Fundině.
Turecké nabídnutí bylo by zajisté vítáno
panovníku a zemi, kde by obchodní chytrost
měla převahu nad junáckou přimostí. Spekulo-
valo by se zpředu na to, že Turecko dál bude
upadati a že se dřive nebo později naskytne
možnost vasalský poměr zrušiti a provolati
úplnou nezávislost.
Kníže Nikola má také slávu politika a di-
plomata. On by byl hravě dovedl Bosnu a Her-
cegovinu říši turecké úplně zciziti, když by se by
jednou ujal vlády nad Bosnou a Hercegovinou.
Kšeft by to byl výnosný, ale »junácká tváře
černohorská byla by potřísněna, Černá Hora
jako nejnadšenější bojovník za národní srbské
ideály byla by zneuctěna a kníže Nikola, no-
sitel a věštec těchto ideálů, sám by skutek
zneuctění vykonal.
To dvé se srovnati nedá, pro Černou Horu
a knižete Nikolu jiné volby nebylo, než odmi-
nulí a vojna.
Tyto dni koluje novinami zpráva, že R-
kousko-Uhersko učinilo knížeti Nikolovi skrz
německého vyslance na Celyni nabídnutí, že
Černou Horu vezme pod svůj protektorát s vý-
hradou občanské svobody, ale s podminkou, že
černohorské vojsko bude připojeno k rakousko-
uherskému.
Bylo-li takové nabidnutí skutečně učiněno.
možno jen prohlásiti, že diplomacie, u níž se
vždycky předpokládá chytrost, nikdy neučinila
kroku naivnějšího a nikdy neosvědčila méně
znalosti poměrů, s kterými jest úkolem jejím
pracovati.
Aby bylo možno k Černé Hoře s takovým
nabídnutím přistoupiti, musila by rakousko-
uherská vojska srovnati se zemí Kom i Dur-
mitor i Lovčen. Dokud se to nestane, budou
pověsti lakové na Černé Hloře považovány z