ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 6 dcb91eb0-7272-11dc-8c25-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 6
ALTO TextBloky — 24
#1 alto_textblock #1
NÁRODNÍ LISTY
#2 alto_textblock #2
dobné brassovské vtipy dosti smyslu, a proto tříleté jubileum zakázali. Za to objevily se v Zábřehu psané leláky, které s prušáckou žvastavostí a surovostí vybízely zábřežské »Němce«, aby se dnešnímu vpádu (!) sokol- stva do Zábřehu vší mocí opřeli. Proto už od rána je Zábřeh hotovým četnickým tábo- řištěm! Avšak četníci chovají se zdrželivě. Jinak je to ovšem s Brassovci. Chtěli vyznačiti německý ráz města, kdýž to jinak nejde, tedy alespoň prapory. Všichni poddaní Brassovi do- stali velkoněmecké prapory a musili je vystrčií na střechy. Mnozí Češí, kteří se Brassa bojí. vyvěsili prapory černožluté. Ale to vše jsou pouhé zjevy demonstrační; na každý prapon velkoněmecký připadá prapor slovanský, a n každý prapor černožlutý připadá dvacet praporů biločervených. Sokolská výprava z království dojela do Zábřehu po 5. hodině ranní. Nádraží obstou- peno bylo velkým zástupem českého lidu ven- kovského. Na nádraží uvítali hosty jménem české besedy v Zábřehu p. dr. Jindra a ředitel gymnasia matičného p. dr. Fr. Kohlík. Nat nastoupen pochod do města. Po rozchodu jehož bratři užili k rannímu úboru a snídaní (jelo se celou noc), rozestoupilo se po náměstí zábřežském 1300 českých Sokolů. Aby se údaj tento nezdál jaksi »nahodilý«, uvádíme pouze, že Dolnorakouská župa dostavilas v počtu 56 mužů. Nadšení, jaké se zmocnilo všeho lidu (rozsáhlé náměsti bylo nabito), když se objevili Sokolové vídeňšli, těžce možno vy- psat. Byl to okamžik z těch, kleré člověku pro celý život utkví. Skorem se zapomnělo, že jsou zde celé čety z Loun, Rokovníka, Slaného atd. atd. a všechno vroucím nadšením vítalo obzvláště milé bratry vídeňské. Když Sokolstvo stálo v pevných řadách. proslovil řeč na uvítanou dr. Prokeš ze Zábřehu. Ličil za živého a nenadále bouřlivého souhlasu domácího lidu útrapy Čechů na Zábřežsku prosil slovy přesvědčivými, aby Čechové v krá- lovství nezapomínali předůležitý český sever na Moravě. Sotva skončil, lid bez vybídnuti spustii »Hej Slované«. Ze 6—8000 hrdel zněla hrdá ta píseň ve sluch Brassovčíků. Slova ujal se konečně starosta obce sokolsk p. JUDr. Jan Podlipný a ujišťoval Čechy zábřežské, že každý přílomný Sokol bude po- ctivým apoštolem tužeb a oprávněných přán statečných Čechů zábřežských. Když dr. Pod- lipný skončil sokolským »Na zdar!«, bylo ob- zvláště nápadno, kterak domácí lid venkovský spěchal, aby mluvčímu českého Sokolstva r uku tisknul. Na to nastoupen pochod k českému gymnasiu. Skvělá, nádherná, krásná tato budova povstala z dárků okolního, chudého českého lidu. Před gymnasiem na chvíli Sokolstvo stanulo. Zatím dámy zábřežské procházely řady Sokolstvaa rozdávaly květiny. Před gymnasiem oslovil ředitel p. dr. Fr. Kahlík krásnou řečí náčelníky Sokolstva prosil, aby se nezapomínalo v Čechách n »branku«, která spojuje jazykové území české s moravským. Dr. Podlipný odpověděl, že branku tuto hlidá dobrý, poctivý, zlatý lid, jemuž v Čechách se obdivují a také ho neopustí. Na to nastoupen pochod do Zvole a Litovle. V Zábřehu učinilo Sokolstvo dojem velký, osvě- žující, povznášející. Nekonečná řada Sokol vzbudila v srdeích zdejších Čechů vědomí, že přece jen nejsou opuštěni.
#3 alto_textblock #3
Provolání ku všemu lidu českému celého kraje
#4 alto_textblock #4
podhlanického!
#5 alto_textblock #5
Jako v dobách našeho politického se pro- bouzení v letech šedesátých opětně utkán jest národ náš v tuhý boj za svá práva, nedílnost a jednotu vlasti, jakož i za rovnoprávnost svého jazyka rodného. V takové době sraziti a semknouti se mus všechny naše národní šiky, abychom ukázali nepřátelům svým domácím i cizím, že nezdolně a společně stojíme pod červeno-bílým praporem na půdě státoprávního programu a že odhodlán jsme hájiti i uhájiti všemi zákonnými prostředky nepromlčená a nezadatelná práva národa a ne rozdílné naší vlasti. Kraj podblanický, jenž vždy dbal práv staroslavného království českého, jakož i svobod jazyka rodného a jenž vždy jako bdělý strážce neohroženě stál v prvních řadách obhájců a za- stanců těchto posvátných odkazů předků svých, chce osvědčiti, že dovede v rozhodném oka mžiku neoblomně, svorně, veškerou svou silou, obětavě a neustupně bojovati za zachování ne- dilnosti našich odvěkých sídel a za zabezpečení rovnoprávnosti českého jazyka.
#6 alto_textblock #6
Na Blaník
#7 alto_textblock #7
svolává proto podepsané pořadatelstvo, v jehož čele stojí starostové okresů benešovského a vla šimského: Karel Loula, říšský a zemský poslane z Dnespek, JUDr. Václav Pittermann, advolát ve Vlašimi a Václav Pánek, starosta města Be nešova, jakož i četné vynikající osobnosti
#8 alto_textblock #8
manifstační tábor lidn
#9 alto_textblock #9
na neděli 16. září 1900 na 2. hodii nu
#10 alto_textblock #10
o dpolední.
#11 alto_textblock #11
Při tomto společném projevu na táboře fom promluví zástupcové všech českých stran státo právních o otázce státoprávní se zvláštnín zřetelem k otázce jazykové i požadavkům jedno tlivých stavů na táboru zúčastněných.
#12 alto_textblock #12
svolavateloe
#13 alto_textblock #13
Předseda: Karel Loula, říšský a zemský poslanec a starosta okresu bene šovského.
#14 alto_textblock #14
I. místopředseda: Dr. V. Pitterman, advokát a starosta okresu vlašimského. II. místopředseda: Václav Pánek, starosta měsla Benešova.
#15 alto_textblock #15
Denní zprávy.
#16 alto_textblock #16
— Nejapný výmysl. V posledním čísle známého vídeňského týdenníku »Die Zeit« tvrdí se, že členové českého klubu na říšské radě za- ručili se v obstrukční noci z 8. na 9. června t. r. ministr-presidentu dru. Körbrovi, že za uza- vření říšské rady bude obstrukce českým klubem zastavena. Pohříchu tato zpráva, jejíž bezpod- statnost je na bíle dni, dostala se do některých českých denníků pražských. Jedině proto, že žádná zvěst není tak protismyslná a směšná, by nenalezla víry, budiž výslovně konstatováno, že je čirým a nejapným výmyslem. — Volební boj. Již dříve, než byla říšská rada rozpuštěna, přimlouvaly se německo- liberální listy velice horlivě za to, aby svolán byl hned po tomto státním aktu sjezd něme- ckých poslanců a důvěrníků do Vídně a ti aby usnesli se na společném volebním manifestěa na společné kandidátní listině, v níž by dle ny- nějšího stavu věcí zastoupeno bylo německé souručenství. Že si přeje takového arrange- mentu stará bezzubá již garda německých libe rálů, to chápeme, dají-li se ale na vějičku tu lapiti nacionálové a zejmena antisemité, o tom velice pozhybujeme. Není tajemstvím, v jaké lásce navzájem se mají jednotlivé součásti ně meckého souručenstva a proto sotva se asi po daří shromážditi všechny Němce pod jeder klobouk. Jest přirozeno, že nejkrutější řež svedena bude, pokud jde o Čechy, ve velkých volebních okresích, kde utkají se stoupene stran národních se sociálními demokraty a ne- národními jejich přívěsky a potom v Českých Budějovicích, kteréž ohroženy tím, že v po- slední době rozmnožil se tam valně počet státních úřadníků národnosti německé Zdali se pustí v zápas též němečtí velkostat- káři, o tom té doby není dosud nic známo. Krutější bude věc na Moravě. Tam zejmena v okresích městských tuhý veden bude boj mezi stranou německo-židovskou a stranami českými. Rovněž i v pátém volebním sboru dojde k prudkým srážkám. Nejohroženějšív této zemi je mandát českého poslance Skály. Nejinak bude ve Slezsku. V Haliči utkají se se starými stranami konservativními i mladé strany lidová a demokratická. Strana dosaváde v' tomto království dominující utrpí asi značně ztráty ve volebních okresích venkovských. V zemích alpských budou míti nad míru prekérní stano- visko stoupenci strany katolicko-lidové, na něž s jedné strany dorážeti budou antisemité, se druhé němečtí nacionálové. Slovincům bude opět těžko zapásiti proti dvěma frontám. — Změna v politické scenerii. Opona spadla, krátká pausa, ve kteréž p. t. politickému obecenstvu poskytnuta bude příležitost občerstvit se ve foyeru, po chvilce pak opona opět se zvedne a p. t. publiku zcela nový objeví se prospekt. Opravdu? Co se změnilo neb co ještě se změní a jak liší se situace nynějšía jež nastane, od té, nad níž právě zavřela se hrobka, do níž politické dějiny ukládají mrtvolky drobnějších událostí? Ústava zůstane, minister stvo zůstane, zůstanou národové, zůstanou strany, ba i jich programy, směry a proudy Co, probůh, tedy se změnilo? Nic. Byl učiněr pokus otřesením kaleidoskopu, smísí-li se sklička v něm ve slušnější politický obrázek než dosud V rozhodujících kruzích zdá se že ovládá do- mněnka, jakoby zápasy, jež vedou se v této říši o práva jazyková, nebyly dosti seriosní. anebo jakoby se jim nedostávalo hlubších příčin a vážnějšího pozadí. Jakoby nebyly události. jež se přihodily, přirozenými následky velikých hnutí, nýbrž pomíjejícími zjevy z nepokojných dob, na něž zúčastnění rádi by zapomněli, kdyby se jim k tomu dala příležitost. Takový dojem činí na na nás chování se Vídně. Rozpuštěním sněmovny a svoláním nové mají strany na to, co se stalo zapomenout. A přece to supposice naprosto mylná a proto také naprosto pochybená cesta, kterou domnívá se vláda Körbrova vyléčiti cho- robu, kterou tato říše je zachvácena. Tolik znalosti snad při vládě též mají, že nová sně- movna poslanců poskytovati bude celkem týž obraz jako stará. Boj, kterýž se zde vede, je boj národní a pokud národnosti se týče, jsou mandáty v rukou tak pevných, že jen ve zcela výminečných připadech možno očekávati změnu. A přemůže-li Schönererovec nacionala, neb kon- servativec některého poslance ze strany lidově ve věcech národních celkem to nebude míti valného významu. Že by některá strana ze svého programu chtěla ustoupiti, rovněž nedá se předpokládati. Němei vedou boj o zabezpe- čení národního panství, tedy za cíl naprosto absolutný, který slevy nestrpí. A my s naší strany nemáme z čeho bychom slevili, aniž bychom tím v nebezpečí neuvedli národní svou existenci. Zůstane-li materie, o niž se vede zápas, tatáž, zůstanou-li i na obou stranách kombattanti titéž, potom ovšem těžko lze doufati v jiný vývoj věci, než jaký byl dosud. Ve skutečně konstitučních státech neznamená předčasné rozpuštění parlamentu nic jiného, než dotaz hlavy státu, souhlasí-li voličové v případě konfliktu s vládou aneb s parlamentem. Kloní-li se hlava státu k názoru parlamentu, propustí prostě ministerstvo, kloní-li se ku vládě, roz- pustí parlament s vyzváním k lidu, aby zvoli zástupce nové. Zvoliti zástupce sturé, znamená to pád ministerstva. U nás mají se ale věci jinak. Nejde tu o spor ministerstva se sborem zákono- dárným, nýbrž o spor národů v parlamentě za- stoupených, a sice o spor tak zásadný a hlu- boký, že obě strany nehrozily se užiti pro- středků, jejichž použitím stává se ústavní živo vůbec nemožným, poněvadž prostředky těmi brání se parlamentní majoritě prosaditi svou vůli. Co se tedy stane potom, poměry-li se ne- změní a bude-li se to, co dělo se dosud, opakovat? Potom proveden bude důkaz, že v tomto státě konstitucionálně skutečně vládnouti se nedá. Potom nezbude nie jiného, než uchýliti se ku jiné státní formě a sice ku — absolutismu. To by byl logický postup udá- lostí ve státě národním, s ústavními poměry ustá- lenými, v němž skutečně je konstituce bilate- rální smlouvou národa s kerunou. Však u nás není to konec a jediné východiště z konfliktů. U nás je pramen sporu rázu státoprávního. Ústav prosincová je ústavou jen menšinou přijatou. Náš národ jí neuznává, nýbrž všude, kde by se mohla z některého fakta vyvozovati závaz- nost její těž pro nás, zjevně a hlasitě proti ní protestuje. Jde tedy u nás o konflikt ústavní
#17 alto_textblock #17
takový řeší se z pravidla v právních státech akcí státniekou a parlamentní, čelící ku takové změně neb úpravě ústavní, jež by národy upo- kojila a při tom nepoškozovala zájem státní. Však na to tě doby ani ve snu se nepomýšlí. Pravda-li to, pak všechno, co nyní se děje, je docela bezúčelným hledáním kamene mudreů, kterým dala by se tato říše vyhojiti. Potom ne- zbude nic jiného, než vyčkati, až rozhodujíeí kruhy samy budou okolnostmi donuceny po tomto medikamentu se ohlédnouti. — Český koncert v Petrohradě. Jaký šum způsobil český koncert paní M. Iv. Doliné v Pavlovsku nejen v Petrohradě, nýbrž v celém Rusku, vidno i z toho, že všecky moskevské listy mají telegrafické zprávy o jeho »ohromném úspěchu« i o vysokém výnosu peněžném, jenž obnáší půl šesta tisíce rublů. Koncert byl jako všecky výroční koncerty paní Doliné uspořádán k dobročinnému účelu.
#18 alto_textblock #18
— Osobní. Ministr vyučování dr. ryt. Hartel přijel včera se sekčním radou Müllerem rychlíkem dráhy Františka Josefa o 1/210. večer do Prahya ubytoval se v hotelu »U černého koně«. Ministr dr. Hartel prohlédne dnes dopoledne všeobecnou nemocnici pražskou. — Císař svolil, by směli nosit cizí řády: velkostatkář baron Rombald šl. z Hochin- felsu ve Vodlochovicích komandérský kříž papežského řádu sv. Řehoře, srbský konsul v Brně Arnold Marek srbský řád sv. Sávy III. tř., lázeňský lékař dr Bedř. Schuman Leclerg v Karlových Varech rytířský kříž I. tř. saského řádu Albrechtova, gymnasijní prof. dr. Matěj Kovář, kapitulní rada Emil Seeland a ma- jitel domu a krejčovského závodu Matěj Novák, ve- směs v Praze, rytířský kříž papežského řádu sv. Ře- hoře, učitel na odb. škole sochařské a kamenické v Hořicích Fr. Vondráček král, pruský řád koruny IV. tř., faktor tiskárny pražského skladu školních knih M. V. Zahradnický a majitel realit i modního salonu pro pány Jan Kadlec v Praze a cejchmistn Ladislav Potz v Plzni rytiřský kříž papežského řádu sv. Sylvestra, majitel realit Matěj Novotný na Král. Vinohradech, Jan Hruban, rolník v Prostějovičkách a továrník a majitel domu pan Havlíček v Praze čestný papežský kříž »Pro Ecclesia et Pontifice«. — Mimořadný professor na vídeňské universitě dr. Otto Friedmann jmenován byl řádným professorem rakou ského trestního práva na německé universitě v Praze. — Professor státního gymnasia v Přerově Pavl Krippner jmenován byl ředitelem státního gymnasia v Boskovicích na Moravě. — Sluha při pražském místodržitelství Václ. Stadler obdržel stříbrný záslužní křiž. — Ředitel státní německé reálky v Plzni jme nován byl ředitelem druhé německé státní reálky v Praze. — Notář ve Frenštátě Frant. Hruška pře- ložen byl do Napajedel. — Utrakvistická výstava v České Tře bové. Píše se nám: Těchto dnů pořáda Spolek strojvůdců v Čechách svou první odbornou výstavu strojnickou v České Třebové za protektorátu ta mější městské rady. V patrné snaze, aby dodal své první výstavě většího lesku a aby jí získal blaho volnou pozornost také německého okolí, pokládal řečený spolek za taktní, zváti k návštěvě plakáty dvojjazyčnými. Kdo zná smutné poměry zřízenců železničních v ohledu jazykovém. toho nepřekvapuje, že se spolek uvedený, ač výhradně strojvůdce české národnosti zastupuje, při, této officiální příležitosti předslavuje českému světu v české České Třebové po česko-německu. To však je smutným příznakem národní lhostejnosti, že representace českého města převzala protektorát a tím poskytla značnou mo- rální podporu podniku, jemuž nechtěl »Sokol« česko. třebovský právě pro jeho dvojjazyčnost svých spol- kových místností ani za peníze propůjčiti. Je t zjev tím více zarmucující, poněvadž se s ním setká- váme v době, kdy celý národ český a každý český autonomní orgán na prvém místě má a musí vésti zoufalý zápas za minimum naší národní existence Nepochopitelné nadšení městských otců českotřeboví ských pro dvojjazyčnost je však také zjevem nebez- pečným; neboť jedná se o město, agressivním pru šáctvím se tří stran těsně sevřené, jež místo co by mělo svůj výlučně český ráz úzkostlivě a při každé příležitosti hájiti, samo utvrzuje Germány lanškroun- ské a svitavské v domněnce, že tamní schuiveremn- ská škola má raison d'ětre. — Loupežné přepadení v Žižkově. V domě čís. 785 v Riegrově ulici na Žižkově udál se v pátek večer případ, který zůstává dosu záhadou, jež však bude zajisté záhy vyšetřena. Ve druhém patře domu tohoto, náležejícího hostinskému panu Duškovi, jenž má hostinské své místnosti v průčelí přízemí, bydlí Antonín Skrčený, kočí u za- silatele p. Plohna v Truhlářské ulici v Praze, se svou 28letou manželkou Marií a svým příbuzným. Obý- vají společně pokoj s jedním oknem na ulici, jehož dvéře vedou přímo na chodbu. Kuchyně byt nemá. Proti vchodu do bytu jsou na chodbě dvéře do pro- tějšího bytu, kterýchžto bytů o jednom pokoji jest na chodbě několík a dvéře jejich bývají — aspon u některých — téměř stále otevřeny. V pátek vece nepozorováno v domě nic nápadného, až k 1/210. hodině zaslechla pí. Antonie Poláková, obývající byt do ulice vedle bytu Skrčeného, z tohoto tlumené slabé sténání a volání o pomoc. Byt Skrčeného byl však zamknut a proto pí. Poláková seběhla k domá- címu p. Duškovi a sdělila mu, co slyšela. Pan Dušek povolal strážníka, který pak dvéře bytu vypáčil se- kerou. Pobledem do pokoje byl každý zaražen. Vše bylo v něm přebázeno a na zemi ležela Marie Skrčená již v bezvědomí s ucpanými ústy a se- šněrována provazy. Měla svázány ruce do zadua provaz zadrhnut jí přes šiji a krk tak těsně, že z- rýval se všude do těla a zanechal po sobě pruhy na rukou v záloktí i po těle, které ještě včera k ve- čeru byly promodralé. Stejně ztuha svázány byly jiným provazem její noby, které tak jako ruce byly již téměř zčernalé. Strážník vytrhl Marii Skrčené nejdříve šátek z úst a vyprostil ji pak i z provazů. Skrčená měla ústa ucpaná kapesním šátkem s čer- veně vyšitým monogramem J. F. Záhy počala Mari Skrčená nabývati vědomí, avšak jen z volna se zo- tavovala. Povoláni k ní byli lékaři pp. dr. Masáka dr. Červený, kteří po poskytnutí občerstvujících pro- středků ponechali ji v domácím ošetřování. ŘReči na- byla však Skrčená teprve po delší době, načež vy- slechnula byla správcem policejního komisařství v Žižkové p. Vaúkem. Výpověď její byla z počátku nejista a udala na př. jednou, že osoby, kleréji přepadly, otevřely si zamčené dvéře z chodby klí- čem, ale později prohlásila, že vplížily se do bytu v okamžiku, když dvéře nebyly zamčeny. O tom, c se v pátek večer v jejím bytu přihodilo, vypravovala včera odpoledne u přítomnosti svého muže. Pravila že krátce před 7. hodinou večerní odběhla si pro ve- čeří, kterou pak dala si na plotnu ohřáti. Dlužno po- dotknouti, že kamna malého pokoje jsou v robu v levo od dveří, za nimi pak u podělné stěny po- stáven kufr, dále pohovka a v rohu u okna skříň na šaty. Poděl druhé stěny jest u okna postel, za ni stolek a v rohu u dveří proti kamnům druhá skříň, na které rozestaveny byly různé nádoby, kuchyňské potřeby a lampa. Když přinesla si Skrčená večeři, nezamkla za sebou dveří, jak obvykle činila, nebot chtěla prý jíti ještě pro vodu. Davši večeří na plotnu obrátila se na úzké poměrně prostoře ku protější skříní na druhé straně dveří, by sňala s ní lampu, kterou chtěla rozsvítiti. Nesáhla však již na ni, pro- tože v témže okamžiku vstoupil dveřmi do pokoje velký silný muž a skočív po zaleknuvší se Skrčené amáčkl jí rázem ústa a strčil jt do nich přichiy stan
#19 alto_textblock #19
již kapesní šátek. Za prvým neznámým mužem vkro čili současně ještě dva jiní, kteří napadenou ženu srazili k zemi a vytáhnuvše provazy, svázali jí ruce a nohy, načež jali se prohlížeti byt a vše v něm přehazovati. Co se dále dělo, Skrčená nemůže udati poněvadž prý pozbyla záhy vědomí. Teprve když lu- píči odcházeli, poněkud prý procitla a pama- tuje se, že jeden z nich k ní takto zvolal »Ty b . . . ., jednou si nám to již překazil ale dnes se ti to nepodařilo.« Neznámí muží opustil pak byt, z venčí jej zamkli a klíč odnesli. Skrčená znova upadla v bezvědomí a nepozorovala, že o 1/48. hodinu, tedy málo přes čtvrt hodiny od okamžiku, kdy přinesla si večeři, přišel ke dveřím zmíněný příbuzný podnájemník a neslyšela, že na dveře klepal a když nemohl se dostati dovnitř, že odešel. Teprve po 9. hod. večerní se znovu poněku vzehopila a jala se slabě volati o pomoc, kteréi volání zaslechla sousedka pí. Poláková, jež pak upozornila na ně majitele domu. Vylíčili jsme, c shledáno v bytě, když byl strážníkem otevřen, což ovšem vše jest pravdivé a pověděli jsme také, c vyprávěla o přepadnutí Marie Skrčená, nač není však žádných svědků. V domě, hustě obydleném v jehož přízemí jest hostinec, nikdo se nepřihlásil že by byl v pátek večer spatřil na schodech neb chodbách neznámé muže, kteří dle tvrzení Skrčen byli tři, jeden silný, velké postavy, s černým plno vousem, druzí dva střední velikosti. Záhada, která z okolnosti této a jiných ještě momentů v cel afiéře se jeví, zvýšována jest ještě jinou závažnou věcí. Lupiči po spoutání Skrčené jali se, jak uvedeno prohlížeti byt a dle tvrzení manželů Skrčených od cizili z kufru osmihranné stříbrné pánské hodinky s dvojím pláštíkem a zelenavý lodenový oblek, ze skříně u okna zimník, svrchník, pelerinu, 10 zl. v hotovosti a tři zlaté prsteny, a sice jeden s ame- tystem, druhý s rubínem a třetí snubní s dátem 187/290 a písmenami A. S., vyrytými na spodní jeho straně. Po věcech těchto nebylo potuchy, ač po nic pátráno; p. Podzimek, malíř pokojů, pátral po nich i na záchodku, ale nenalezl tam z nich ani jediného předmětu. Včera dopoledne doprovodil Antonín Skrčený svou manželku do bezpečnostního oddělení na policejním ředitelství, kam předvolána byla k výslechu a vrátiv se o 3410. hod. domů, pátral po odcizených věcech. Vstoupil též do zmíněnéh záchodku a nalezl v něm postrádaný zelenavý lode- nový oblek — kabát a kalhoty — a pelerinu, je přikryty byly hadry. Jelikož má se za to, že věc tyto při prohlídce záchodku p. Podzimkem ješt v něm nebyly, nasvědčuje to domněnce, že v bytě Skrčených nebyl snad žádný daleký host a že s po měry v domě i v bytě byl úplně obeznámen. Po tvrdí-li se domněnka tato, pak záhada páteční pří hody v domě pana Duška záhy se objasn a vysvětlí. Ostatně manželé Skrčených také vy- pravují, že páteční návštěva v jejich bytě nebyla první. Již dne 13. června — tak aspoň tvrdí Antonín Skrčený — otevřel si jejich byt neznámý člověk klíčem, odcizil z něho na zdi visící stříbrné hodinky. řetízek u nich připjatý však v bytě nechal a vybrav si z 12 kávových nových lžíček jenom 6, vzdálil se. ale nezapomněl byt opět zamkmneuti. Dlužno téá podotknouti, že ke schodům, vedoucím do třípatro vého demu, sahá chodba, končící na druhé straně dveřmi do kuchyně hostince, které jsou skoro stál otevřeny a že na chodbě této jest též pisoir ho stince, a že z kuchyně i z chodby jest viděli, kde jde na schody. O provedení páteční večerní událost v bytě manželů Skrčených, vyskytly se různé do mněnky, kterých však před konečným jejím vyše třením nelze uváděti.
#20 alto_textblock #20
Školská hlídka.
#21 alto_textblock #21
Jak předcházeti chorobám uči- telským,
#22 alto_textblock #22
Nový rok školní a s ním nová práce která se »zaměstnáním vedlejším« — touto spe cialitou učitelstva našeho království — síly učitele úplně vyčerpává a vede k chorobám sučitelským«, v této Hlidce drem. Par kem vylíčeným, dává podnět k myšlenkám, jak lépe opatřiti poměry stavu učitelského a za bezpečiti z draví především nastávajíe feh učitelů. Na učitelské ústavy v Čechách vstupuje každoročně do prvého ročníku celkem n 300 až 350 kandidátů. Jsou to většinou synkové chudých rodičův (učitelů, řemeslníků, malorol níkův a j.). Vstupují do učitelského ústavu s pevným vědomím, že za čtyři léta vyjdou dostanou měsíčního platu aspoň 30 zl. Je to málo, ale je to jisto a je to hned. Jinde by mladý intelligent snad musil sloužiti zdarma jeden, dva roky. Ale tu se neuvažuje a na to se zapomíná, že jinde má potom takový úřadník po odbytých dvou letech bezplatných bned 600 až 800 zl. a snad více ! Kdežlo ubohý podučitel se svými 400 až 500 zlatými sedí třeba deset roků bez postupu. Na to ro- diče, dávajíce syny své do ústavu učitelského. zapomínají! Kdyby obrátili synka k jinému úřadu, měl by po dvou letech mnohem více platu, než za tu dobu má podučitel. Dva prvé roky snad by rodiče ještě vydrželi něsti náklad na syna, vždyť potom by měl z čeho jim do platiti. Na ústavy učitelské nebyl by takový ná- val, kdyby rodiče okolnosti zde uvedené uvážil a praktičtěji počítali; menší počet učitelstva by by více vážen i — placen ! Nouzi o učitele by hleděli staviti všichni činitelé Mnohý kandidát přináší si často již z ústav zárodek nějaké vleklé choroby jako neblahou upomínku na nouzi za svého pobytu n ústavě, na zbytečné biílování nepotřebného učiva, na špatné byty nebo místnosti učebné (vizme český ústav pražský pro učitele), na bídnou stravu. Proč není takových nadán a stipendií na ústavech pro chudé kandi- dáty, jako na jiných odborných školách? Na obchodních akademiích, na hospodářských ško lách, řemeslnických i průmyslových? Mnohdy na jeden ročník připadá jich na jmenovanýeh školách 15 až 20! A v ústavech učitelských? Z ročníku sotva dva tři dostanou nadaci. N jiných ústavech jsou nadace státní, zemské i okresní (viz školy hospodářské). Jenom ústavy učitelské postrádají podobných dobrodiní. A přece kolik mladých, mnohdy nadaných, ale hlado vících kandidátů zachránilo by se tu před zá- rodky budoucích chorob! I tuto okolnost sluší pilně chudým rodičům uvažovati. Ovšem důkladnou reformou učitelských ústavů, jež by záležela hlavně ve vypuštění zbytečného učiva a položením důrazu na vý c hovu zdravotnl, také valně by se při
#23 alto_textblock #23
spělo k zdatnému vývoji mladistvých těl jino chův, ústavy navštěvujících. Zavedení školních lékařů, čehož pokusy v poslední době v pravdě se osvědčily, prospělo by učitelům, kdyby též tito léka- řům oněm mohli se svými chorobami se svěřo- vati. Jest vůbec s podivem, že ač všechny téměř stavy mají své nemocenské po- kladny a lékaře, jen stav náš zařízení tohoto postrádá. A jak se přece jinde zřizení nemocenských pokladen osvědčilo! Na lékaře i na léky plati se tu celoročně a je to mnohem levnější. Proč by něco podobného nemohlo se zavésti u stavu učitelského? Jsem jist, že mnoho osob našeho stavu chorobu svou tají před lékařem z vědomí, že léčení i lékař stálo by je mnoho peněz. Choroba tak vleče se dál, až nelze postupu její zameziti již a nemocný učitel v mladém věku podlehá! Též se žádá, by učitel na paedagogileh s praktickou hygienou se seznamoval. Správně! A jistě by neškodilo, zaříditi v každé škole »domácí lékárničku«, kde by byly aspoň nejnutnější obvazy a léky (snad sůl, čpavek, obklady, obvazy a pod.). Ovšem musil by kandidát již v ústavě seznámiti se, jak s věemi takovými zacházeti. Leč hlavní »kámen úrazu« zdravotníh stavu nás učitelů leží jinde: Dejte učiteli ta- kový plat, aby mohl se věnovati jen a jen škole, aby nemusil volný čas, k oddechu ur- čený, otravovati si bídně placenými kondicemi jiným vedlejším zaměstnáním, pak bude duch i tělo jeho zdravějším. Školní zaměstnání nás tak nepřetěžuje, ale další shon po denní mzdě a výživě vyssává naše sily do posledního dechul Bř. Jedlička-Brodský.
#24 alto_textblock #24
Česká škola v srpnu 1900. Dne 1. »Český učitel« dokazuje, jaká je »Blaho- vůle zemského výboru ke katechetům« a z Posla Budče z r. 1849 otiskuje slovem v čas »Padesát let učitelské bídy«. — »Posel z Budče« proti přípravám ku zvláštním čítankám moravským přínáší slov z Čech na Moravu: »Co bůh spojil, člověk nerozlu- čuj!«, úvahu »Vyučuj ze života pro život«, před- nášku K. Dostala pro lid »O našich požadavcích«, čl. J. Gmacha »Modelování ve škole národní« a od- sudek spisku »Volně myšlenky o postupu ku vzdělá- vání učitelstva« (J. Hrysovi přičtenému), jejž ozna- čuje za nedostatečný ve věci a naprosto nešťastný ve starém, přežilém byrokratickém způsobu; opakuje z »Národních Listů« čl. »O vyučování pod širým nebem« a přináší vzpotínku »Za vzorným učiteleme poděbradským Antoninem Suchardou, zemřelým 27. května u věku 78 let. — »Učitel« přináší referát K Křivého »O trestech paedagogických«, opakuje z »Na- rodních Listů« čl. »Ideály výchovy« a označuje Moučkův »Zpěvník pro školy měšťanské« jako po- krok. Dne 2. »Beseda učitelská« v čl. »Před valnou hromadou delegátů Ústředního spolku jednot učitel- ských v království českém« upozorňuje na důležitost jejího programu, také ohledem přijetí svého spolku do svazku Ústř. spolku. — »Učitelské noviny« při- nášejí čl. A. K. Vítáka »City vyšší« a v D. Panýr- kových Rozhledech po školním zdravotnictví. »O ma- sturbaci«, Dne 6 valná hromada moravského Ústředního spolku učit. v Litovli po schválení zprávy jednatel- ské (o 46 jednotách s 3300 členy ve spolku a 50.000k v jubilejním fondu) otázku »Je-li učitelstvo se svou posavadní organisací spokojeno« řeší přijetím ná- vrhu pokrokové opposice dosavadního vedení schva- lujíce větší změny v zařízení Ústředního spolk, především ohledem voleb a upravujíc organisaci učitelstva v markrabství po způsobu této organisac v království. Dne 7. důvěrná schůze delegátův českého Úst spolku učit. přejímajíc úkoly valné hromady, schva- luje opatření předsednictví pro pražskou Besedu učitelskou a odmítá články »Času« a »Naší doby« proti výboru Ústř. spolku. Dne 8. valná hromada delegátův Ústř. spolku učit. v Praze schvaluje zprávy výroční (o 120 jedno- tách s 8172 členy, jmění 6662 K), ukládá výbor péči o Svaz učitelstva českoslovanského, utužení organisace a Stručný Slovník Paedagogický, jednáo učitelském služném a kulturní práci učitelstva pro lid ve smyslu dosavadních zásad, vyslovuje důvěru předsedoví Rašínovi a odmítá protesty proti přijeti Besedy učitelské do svého svazku. Dne 9. »Učitelské noviny« přinášejí rozbor věcný a methodický »Sloveso« Dne 11. konči kurs Českého obchodního musea v Praze pro učitele pokračovacích škol obchodních, jehož se zúčastnilo 19 učitelův měšťanských, 17 uči- telův obecných škol (z 38 posluchačů) Dne 14. »Školský obzor« přináší přednášku »Mravní význam učitelské organisace« a přijetí praž ské Besedy učitelské do svazku Ústř. spolku učit, pro- vází úvabou »Klesáme !- Dne 15. »Posel z Budče« uvádí zprávu o valné hromadě moravského Ústř. spolku učit. 6. srpna čl. »Vítězství pokrokového učitelstva na Moravě« a při- náší úvahu »Tělesné tresty ve škole«. Dne 16. »Beseda učitelská« ve čl. »Po sjezdu delegátů« vyslovuje naději plného plnění programu učitelstva českého a ze zprávy Poettingea otiskuj pojednání MUDr. L. Melhuby »O kazu zubním«. — »Učitelské noviny« z českého Kalendáře učitel ského uvádějí »Desatero přikázání učitelských«; tamtéž rady M. Bendy »Vyučujíce vychovávejme«. — »Náro a škola« přináší čl. »Skola obecná a pravopis«, »O výživě rostlin« a »Česko-moravské obchodnía průmyslové museum při ústavu hraběte Poettinga v Olomouci«. Dne 21. »Školský obzor« dokládá »Postup kle- rikalismu ve školství«, proti některým poslancům srovnává. »Slova a skutky« a feuilletonem »Obhájcům shody učitelstva s knězstvem« uvádí obsah klerikal- ního Kopalova krejcarového časopisu »Marie«; jeho Beseda věnuje obcházejícím po místech učíte úm č. »Mám čest představiti se . ..« Dne 22. »Český učitel« ve čl. »Stávka« vyslo- vuje se proti zastavení učitelské činnosti na políc neškolských; ve čl. »O lidovém kalendáři« potírá G. Mančal námitky proti tomuto podniku učitelstva čl. »Výměna názorův o vdaných učitelkách« sbírá důvody pro vdávání se učitelek. Dne 23. »Učitelské noviny« událostmi v Nä- mecku, Číně, Italii a zdražováním uhlí dokládají jaká »Humanita na sklonku století.« Dne 24. v Dole u Libšic umírá vydavatelka Národních Listů Růžena Grégrová, vdova po slovutném politiku dru. Juliovi Grégrovi, paní ušlechtilého smý- šlení a jednání, která v soukromí lnula ke všem ubohým a potlačeným a mimo jiné účinlivě podpo- rovala Ústř. Matici školskou. Dne 27. v Praze u věku 61 let umírá bývalý ředitel c. k. gymnasia v Rychnově n. K. školní rada Ondřej Franta svou dobou na gymnasiu těšínském účinlivý pro shodu českopolskou a horlivý čien vý- boru Ústřední Matice školské. Dne 28. »Školský obzor« ve čl. »K právním poměrům učitelstva« přináší návrh K. Malého n disciplinární řád pro učitelstvo a čl. J. Hýbla »Kle- sámel« o podezřívání a znevažování osob v českém Ústř. spolku učit. Dne 29. »Český učitel« přináší řeč nového re- daktora svého J. Černého »O kulturní práci učitelstva ve službách národa« ze srpnové valné hromady de- legátů českého Ústř. spolku učit. k resoluci, uveřej- něné 10. m. m. v t. č. Dne 30. »Beseda učitelská« ve čl. »V před!- jedná o jednotném postupu učitelstva českého v jeho svazu ze všech tří zemí a přináší čl. J. R. Suchardy »O názoru v počtech, jak mu rozumí »První po- četnice od Kozáka a Ročka«. — »Učit. Noviny v čl. »Po valné hromadě delegátů« schvalují jednání českého Ústř. spolku učit. až na přijetí Besedy učitelské do jeho svazku v této době.